(15.00 hodin)
(pokračuje Holeček)
V této souvislosti jsem před několika dny ve veřejnoprávní televizi zaregistroval tento váš komentář směrem ke stávajícím prostorám Krajského soudu v Ústí nad Labem - cituji: "Je to tam šílené a soudit se tam skoro nedá." Z toho usuzuji, že právě nevyhovující zázemí je významným faktorem, který negativně ovlivňuje délku soudních řízení. Proto bych se vás, paní ministryně, rád zeptal, zda v tuto chvíli již existuje reálný konkrétní plán výstavby nového justičního areálu v Ústí nad Labem, a pokud ano, tak jaké jsou jeho základní parametry. Tedy kdy se začne stavět, kdy se předpokládá jeho dokončení a zprovoznění, jaké jsou plánované finanční náklady a jak je v tuto chvíli zajištěno jejich krytí a především jaké konkrétní přínosy to bude mít co do zefektivnění tolik potřebného zrychlení práce ústeckých soudů. Předem děkuji za zaslanou odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi, který již naznačil, že mu odpověď bude poslána písemně.
Dalším interpelujícím bude pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat pana ministra Mládka ve věci CzechInvestu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že tady pan ministr Mládek opět není, a moc často ho tady nevídám, svou interpelaci stahuji a doufám, že příští čtvrtek se tady už konečně objeví. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Další interpelace - pan poslanec Jiří Valenta svou interpelaci stáhl, následuje pan poslanec Ladislav Šincl, který má interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci hornických důchodů. Připraví se pan poslanec Simeon Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, jsem poslancem z Moravskoslezského kraje, konkrétně z velice těžce zkoušeného regionu Karvinsko, kde je evidováno více než 22 tisíc nezaměstnaných a o jedno jakékoli volné pracovní místo se uchází dlouhá fronta téměř 35 nezaměstnaných. V této nelehké době má těžební společnosti OKD připravený velice nepříjemný předvánoční dárek, kdy ztratí zaměstnání dalších 300 lidí. Zčásti se to také dotkne důlních pracovníků, zdejších horníků. Jsem přesvědčen, že kromě získávání nových investorů a vytváření nových pracovních míst by mohlo tomuto hornickému regionu pomoci i odsouhlasení předčasných odchodů horníků do důchodu, tak jak to v minulosti řešilo vládní nařízení číslo 363. Toto řešení je určitě pro stát výhodnější a levnější než evidovat propuštěné horníky s tzv. prošlou expozicí na úřadu práce, zvláště když každý nezaměstnaný stojí státní rozpočet minimálně 250 tis. Kč. Jen pro porovnání si dovolím připomenout, že v Polsku mohou horníci do penze už ve 43 letech po odpracování 25 let v dole. Ve Francii a Belgii v 50 až- 55 letech a v sousedním Německu horníci odcházejí do důchodu v 55 letech.
Je naprosto nezbytné, aby byla přijata změna tohoto vládního nařízení a následně i zákon, který by umožnil odchod do předčasného důchodu nejen horníkům, ale v dalších profesích v těžkém průmyslu. Vím, že v tomto roce již probíhá příprava novely již zmiňovaného nařízení vlády a zákona o důchodovém pojištění, které toto by mohlo vyřešit, ale zajímalo by mě, v jakém to je stadiu a jak je tato příprava daleko. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím paní ministryni práce a sociálních věcí o odpověď. Prosím, paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, tuto problematiku lze rozdělit na dvě části, tedy především na základě úkolu, který pochází ještě z doby vlády předchozí, a v dohodě s odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu v současné době je ve vnějším připomínkovém řízení. Jsou tam tedy dva návrhy.
Za prvé jde o novely zákona o důchodovém pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a ty obě odstraňují časové podmínky pro zvláštní nároky osob ve vymezených povoláních v hlubinném hornictví, což znamená, že odstraňují podmínku vstupu do těchto zaměstnání před rokem 1993 a podmínku odpracování potřebného počtu směn do konce roku 2008, to znamená, že tuto podmínku bude možno splnit i po tomto datu. Kromě toho jde ještě o návrh novely nařízení vlády číslo 163/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. Tato novela odstraňuje podmínku odpracování potřebného počtu směn do konce roku 2008. A znovu opakuji, že to je teď v připomínkovém řízení. Připomínkové řízení končí dne 5. listopadu, takže tam uvidíme, jak se k tomu ostatní rezorty vyjadřují, a pak samozřejmě nastane standardní legislativní proces. My předpokládáme, že to bude navrženo do vlády do konce roku 2014 a že by termín nabytí účinnosti byl šest měsíců po vyhlášení.
Jinak bych ještě ráda zdůraznila, že nejde o nějaké předčasné hornické důchody, ale vlastně o řádné starobní důchody, pro které jsou stanoveny zvláštní podmínky, které se týkají např. nižšího důchodového věku, a od něj se pak mohou odvíjet předčasné starobní důchody podle nějakých obecných kritérií. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Prosím pana poslance, zdali má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Šincl: Vážená paní ministryně, děkuji za vaši odpověď a oceňuji snahu věc řešit. Asi je to tím, že jste se zúčastnila fárání na dole Lazy v Orlové se mnou společně a viděla jste na vlastní oči, jak fyzicky je práce horníka náročná. Jistě se mnou tedy budete souhlasit, že je úplný nesmysl, aby tito pracující odcházeli do důchodu např. v 65 letech, když průměrná doba dožití horníka je 58 let.
Ale je ještě jedna věc, která mě v této věci trápí, a to že přestože stovkám těchto horníků, českých horníků, hrozí, že skončí na pracovním úřadě, firma OKD chce v příštích letech opět najímat havíře, ale z Polska. Asi kolem 1 300 lidí. Zástupci OKD tvrdí, že se firma bez nich neobejde. Sama jste při fárání mohla zjistit, že skoro velká část zde přítomných horníků mluvila polsky, jestli si dobře pamatujete. To nebyla náhoda.
Prosím vás o odpověď na otázku, zda i toto se chystáte nějak ze své pozice řešit a zda připravujete nějaké opatření, jak zvýhodnit české horníky oproti jiným horníkům, kteří berou práci českým horníkům. Děkuji.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za dotaz. Ano, dobře si pamatuji na to, jak jsme tam byli a že jsme tam viděli směnu polských horníků, nicméně zde se jedná o věc poměrně komplikovanou, protože Polsko je členskou zemí Evropské unie a samozřejmě my nemůžeme rozlišovat a diskriminovat mezi českým a polským zaměstnancem obecně. Nicméně se tímto určitě budeme zabývat a možná zkoušet najít nějaké řešení. Nicméně v tuto chvíli zejména chceme dotáhnout do konce legislativní proces, o kterém jsem mluvila předtím.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za odpověď. Dalším interpelujícím, v pořadí 13., bude pan poslanec Simeon Karamazov, který bude interpelovat pana vicepremiéra Pavla Bělobrádka ve věci hodnocení výsledků výzkumu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane místopředsedo vlády, v současné době je hodnocení výsledků vědy a výzkumu založené především na počítání publikací autorů. Publikování výsledků je prostředek, jak informovat odbornou komunitu o tom, že na nějakém problému pracujeme a že jsme k nějakým výsledkům došli. Vlastní výsledky jsou většinou někde jinde. Je jasné, že v humanitních oborech je forma výsledků taková, že je lze plně vyjádřit textem, ale v technických, přírodovědných, ale i medicínských oborech je text pouze ozvěnou výsledku bádání a určitou indikací toho, co se na kterém pracovišti odehrává. Publikace jsou bezesporu velmi důležité pro spolupráci pracovišť, bez nichž dnes není možno dosáhnout žádného pokroku ve většině oborů. Pokud však učiníme z této druhotné informace základ řízení, a financování a odměňování je součást řízení, nebude výsledkem tohoto kroku zvýšení výzkumné produktivity, ale pouze zvýšení počtu publikací. O tom svědčí to, že každým rokem roste počet hodnocených publikací, a stále se proto musí upravovat pravidla pro přidělování prostředků, která jsou na to navázána. Tedy měnit pravidla v průběhu hry, a ještě k tomu se zpětnou platností. ***