(16.30 hodin)
Poslanec Miloš Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak již bylo řečeno, předložená novela zákona o právu na informace o životním prostředí je pouze novelou technického charakteru. Smyslem jejího předložení je opravit nedostatky při transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství. Konkrétně zavádí např. nové legální definice některých pojmů, např. metadata, služby založené na prostorových datech, dále pak výslovný požadavek na to, aby metadata vždy zahrnovala informace o výši úhrady za zpřístupnění prostorových dat, tedy pokud je úplata vůbec požadována. Explicitně pak do zákona zavádí např. povinnosti omezovat přístup k datům jen ve výjimečných a nezbytných případech. Vcelku se tedy jedná jen o drobná doplnění nebo zpřesnění zákona v návaznosti na text směrnice. Proto doporučuji propustit do druhého čtení a projednat ve výboru pro životní prostředí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a eviduji dva přihlášené. S přednostním právem pan poslanec Stanjura a po něm pan poslanec Zahradník. Máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pokud chceme přijímat zákony, které jsou poměrně jasné a pochopitelné, tak tento návrh zákona to opravdu není. Já jsem profesí programátor a pod metadaty si představuji úplně něco jiného, než je v tomto návrhu. Normální metadata znamenají - a na to se chytají takové ty různé nekalosti, kdo ten soubor založil, kdo ho opravoval apod. A já vám jenom přečtu návrh znění zákona v § 2 písm. h) a pak mi zkuste poradit, kdybyste chtěli voličům vysvětlit, o čem jsme jednali a co jsme vlastně prosadili.
Návrh paragrafu zní: "interoperabilitou možnost kombinace prostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech".
Já nechci nějak kritizovat pana ministra, on to určitě nepsal. Já za sebe a myslím, že i za své kolegy v klubu říkám, že my vůbec nevíme, o čem je ten paragraf. Já bych chtěl, aby nám ho někdo na mikrofon, než to pustíme dál, přeložil do češtiny. Protože pokud takové zákony přijmeme, tak to je možná pro úředníky, kteří budou vykládat, co to je interoperabilita možnosti kombinace prostorových dat, a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech. To podle mě nemá žádnou logiku, není to česky, není tomu rozumět. Možná bychom to rychle mohli odmávat, ale já se zdráhám takový postup použít. Já vnímám ta dvě písmenka v tom názvu, to EU, ale dneska naše eurokomisařka říkala, abychom nebyli bruselštější než Brusel, jo? A to si tedy myslím, že jsme v tomto případě. A hlavně ten jazyk je naprosto šílený. Tak pokud to někdo chce přijmout, tak ať to napíše česky. Ne takhle. Protože to skutečně vůbec netušíme podle mě - a ti, co to budou číst, vůbec netuší, co chceme schválit, či co případně schválíme, ale na základě toho můžeme někoho postihovat a něco vymáhat. A to je velmi problematické.
Takže opravdu prosím o vysvětlení. A to jsem citoval jeden paragraf. Mohl bych citovat jiné, které jsou stejně kvalitně českým jazykem, nebo ne českým jazykem napsány. To si myslím, že bychom si neměli nechat líbit. Měli bychom vědět, o čem to vlastně je. Už ta poslední věta: na prostorových datech přidaná hodnota prostorových dat... Já tomu vůbec nerozumím. A říkám, to jsem profesí programátor. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Do diskuse se hlásí pan zpravodaj, takže dám slovo panu zpravodaji a po něm pan poslanec Zahradník.
Poslanec Miloš Babiš: Já bych pro všechny ostatní, ale zejména pro pana Stanjuru, rád uvedl na správnou míru, co to je pojem metadata. Metadata je vlastně jakoby rodný list od prostorových dat. Protože vlastně ta metadata nám jednak říkají, kdo zpracovával prostorová data, a je to vlastně manuál na to, aby v jednotlivých státech, v jednotlivých členských zemích Evropské unie, tam byla podle stejného klíče zadávána stejná data, aby informace, které jsou o prostorových datech, byly patrné jak v Německu, tak v Česku, tak po všech státech Evropské unie. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde faktickou poznámku pana předsedy Stanjury.
Poslanec Zbyněk Stanjura: To mi fakt jako vysvětlení nestačí. A já se omlouvám, metadata nejsou manuál. Fakt ne. Možná to někdo tvrdí, ale metadata nejsou žádný manuál, jak jste před chvilkou, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího, řekl. To prostě není pravda. Není to pravda. A jestli tohle považujete za vysvětlení, že by někdo, kdo by si ten zákon četl, rozuměl tomu, co chtěl říct... Já jsem říkal, co chápu jako metadata - kdo to napsal, kdy to upravil atd. To přece všichni, nebo mnozí z nás vědí. Ale tady mluvíme - informace, které popisují prostorová data nebo služby založené na prostorových datech. Mě by tedy zajímalo, jaké informace popisují služby založené na prostorových datech, jako příklad. Já tomu fakt nerozumím. To není žádná opoziční rétorika nebo něco, protože vůbec netuším, co ti autoři, kteří to psali, nám tím chtěli říci. Nevím, kdo z nás. Vy jste říkal, že je to speciálně pro mě, ale myslím, že nejsem jediný. Kdybych byl jediný v této Poslanecké sněmovně, který bych tomu nerozuměl, tak se s tím smířím. Ale nechce se mi věřit, že bych byl jediný. Ale opravdu, já se omlouvám, pane zpravodaji prostřednictvím pana místopředsedy, prostě data jsou data, nemohou být manuál. Manuál je něco, co popisuje, jak používat software, který pracuje s daty. O tom se nemusíme přít.
Ale co se stane, když to nepřijmeme? To by mě zajímalo. Co kdybychom to prostě hodili do koše? Nebudeme zjišťovat přidanou hodnotu prostorových dat a služeb založených na prostorových datech. Já myslím, že se nestane vůbec nic. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Řádně přihlášeným do diskuse je pan poslanec Zahradník.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych, po pravdě řečeno teď navazuji na pana kolegu Stanjuru, míru škodlivosti tohoto zákona na škále škodlivosti zákonů, které přijímáme, ve srovnání se zákonem o posuzování vlivu na životní prostředí posadil hodně nízko. Ten zákona o EIA je daleko a daleko škodlivější. Tím se musíme zabývat.
Já bych se tady k tomu chtěl vyjádřit, ne že bych chtěl kritizovat ten metajazyk, kterým je ten zákon napsaný, tu novořeč, kterou tady nějak transponujíce, překládajíce evropskou angličtinu používáme. Já bych se spíš chtěl zamyslet nad tím skutečně věcným obsahem toho, o čem ten zákon mluví. Je to právo na informace o životním prostředí. To je něco, co moje generace, možná spíš generace mých vrstevníků, kteří tehdy žili v severních Čechách v dobách tzv. reálného socialismu, prostě neměla. To, že se životní prostředí zhoršilo, a to, že kvalita životního prostředí, tj. kvalita ovzduší, je špatná, že nesplňuje možná nějaké naše dnešní limity, se maminky dozvěděly, jenom když ty jejich děti začaly víc kašlat než obvykle. Tehdy to právo na informace nebylo. Takže pod tím je třeba si to představit. My tedy máme a snažíme se chránit právo na informace o životním prostředí. Já myslím, že dneska každý na internetu, v televizi, v rádiu tyto informace získá a podle toho si svůj životní režim může upravit. To, že limity překročíme v některých exponovaných místech naší země už v únoru, kdy v únoru překročíme roční limit, to je prostě tak a bohužel se tady k tomu určitě ještě budeme vyjadřovat. ***