Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

54.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb.,
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 304/ - prvé čtení

I tento návrh z pověření vlády uvede ministryně spravedlnosti Helena Válková. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, tento návrh zákona je samozřejmě mnohem diskutabilnější než předchozí návrh, kde pouze implementujeme evropskou směrnici. Při vědomí toho předkládám návrh, který neznamená komplexní novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob číslo 418/2011, ale "pouze" návrh, který mění režim, kterým lze postavit před trestní soud právnickou osobu v tom smyslu, že zákon by měl stanovit v případě vašeho souhlasu výčet činů, za které právnická osoba není trestně odpovědná, nelze ji trestně stíhat, a za všechny ostatní trestné činy naopak ji lze trestně postihnout. Dosavadní režim byl opačný.

Dovolte mi, abych se zamyslela i trochu nad historií, protože ta nám ukáže lépe než argumenty, které by mohly vypadat jako účelové, výsledek a současně návrh, který zde předkládám.

V průběhu přijímání zákona o trestní odpovědnosti právnických osob byla původně zvolena varianta omezující trestnost právnických osob pouze na ty případy, u nichž zavedení deliktní odpovědnosti vyžadovaly mezinárodní závazky České republiky nebo to vyplývalo přímo z unijních předpisů. Tento výčet se postupně rozšiřoval o daňové trestné činy a potom na půdě Poslanecké sněmovny o další tři vybrané trestné činy hospodářské. Stávající výčet, který obsahuje § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, je nicméně problematický, protože neobsahuje ty trestné činy, u kterých lze předpokládat právě typicky páchání právnickou osobou, například trestný čin poškozování spotřebitele.

My jsme se tady v průběhu našeho poslaneckého rokování několikrát vrátili jak k filozofii zákona, který nyní platí, tak jsme se zabývali tím, proč je třeba tento výčet rozšířit právě o určité konkrétní trestné činy. Já jsem v této souvislosti vždycky vystoupila a říkala jsem: počkejme, až podáme komplexnější novelizaci, abychom se neustále nezabývali útržkovitým novelizováním předpisu, ve kterém se potom bude možné obtížně orientovat, co vlastně a odkdy platí, přinejmenším pro laika, například jednatele nějaké právnické společnosti. Absence některých trestných činů ve stávajícím výčtu tedy může vést v současné době i k problému při kvalifikaci jednání. Právě v reakci na tyto problémy se Ministerstvo spravedlnosti střetávalo s opakovanými požadavky na rozšiřování dosavadního výčtu obsaženého v § 7.

Ministerstvo navrhuje stávající výčet trestných činů, kterých se může právnická osoba dopustit, proto nadále nerozšiřovat. A právě zde je jádro návrhu, který vám předkládám. Změníme přístup k této otázce v tom smyslu, že by napříště právnické osoby měly být zásadně odpovědné za veškeré trestné činy s výjimkou těch, u kterých to bude zákonem výslovně vyloučeno. Místo pozitivního výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba trestně stíhána, by měl zákon obsahovat negativní výčet trestných činů, které nebude možné právnické osobě přičíst.

Nenavrhuje se ovšem radikální změna v tom smyslu, aby právnická osoba odpovídala za tytéž trestné činy jako osoba fyzická, neboť logicky u některých trestných činů jejich spáchání právnickou osobou buď nepřichází vůbec v úvahu ani ve formě účastenství, např. vražda novorozeného dítěte matkou, klasický případ, nebo jsou tak úzce navázány na pachatele jako fyzickou osobu, že lze jenom obtížně konstruovat, ve kterých případech by šlo o jednání v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby, i když to zcela vyloučit nelze, nebo jejím jménem, například vojenské trestné činy. U některých trestných činů, u kterých se navrhuje trestní odpovědnost vyloučit, se pak nejeví trestní postih z hlediska uplatnění principu ultima ratio vhodný nebo žádoucí. Plně postačující v těchto případech je postih samotné fyzické osoby.

Navrhovaný výčet trestných činů, za které nebude možné právnickou osobu trestně stíhat, je tak projev určité trestní politiky. Nejde o výčet trestných činů, kterých by se právnická osoba jako taková nemohla vůbec nikdy dopustit, čili výčet těch trestných činů, za které nebude možné postavit právnickou osobu před trestní soud, zahrnuje i takové trestné činy, kterých by se mohla právnická osoba dopustit, ale z trestně-politických důvodů si myslíme, že by to nebylo vhodné.

V průběhu tvorby tohoto návrhu byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců profesních skupin, jako je Česká advokátní komora, Nejvyšší státní zastupitelství, Nejvyšší soud, Ministerstvo vnitra. Tato skupina tu zásadní změnu koncepce odsouhlasila.

Připomínám, že některé západoevropské země touto cestou prošly také, od negativního výčtu po pozitivní. Francie je toho dokladem.

Jednali jsme i se Svazem průmyslu a dopravy, který měl určité připomínky. Předpokládám, že jsme v rámci svých možností se s nimi vypořádali tak, že jsme jim vysvětlili, že nejde o zbytečnou kriminalizaci právnických osob, že jde o něco jiného. O to, abychom neustále nemuseli novelizovat, aby šlo o přehlednou a jasnou právní úpravu, a také s poukazem na to, že v současné době se nedaří trestně stíhat právnické osoby podle toho výčtu, který již je obsažený v příslušném zákoně, a může tak docházet i k tomu, že se zákon celkově vnímá jako neúčinný, formální, neplní ani preventivní roli.

Pokud bude zájem, mohu ještě stručně shrnout některé argumenty, které nás vedly ke změně popsaného přístupu, ale chtěla bych na tomto místě alespoň stručně charakterizovat ty trestné činy, které budou vyloučeny z trestní odpovědnosti právnické osoby.

První skupinu představují ty trestné činy, u nichž nepřichází spáchání toho trestného činu vůbec v úvahu, neboť s ohledem na znění skutkových podstat je právnická osoba nemůže spáchat. O tom jsem již hovořila. Je zřejmé, že se daných trestných činů může dopustit pouze osoba fyzická, často ta, která splňuje určitou zvláštní vlastnost či schopnost. Kromě toho případu trestného činu vraždy novorozeného dítěte je to trestný čin zabití, trestný čin opilství, trestný čin opuštění dítěte nebo svěřené osoby.

Druhou skupinu tvoří trestné činy, kde se vylučuje trestní odpovědnost právnických osob z toho důvodu, že znaky skutkových podstat těchto trestných činů jsou tak úzce navázány na pachatele fyzickou osobu, že by bylo opravdu jen obtížné konstruovat, ve kterých případech by šlo o jednání v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby nebo jejím jménem.

Dále navrhujeme vyloučit trestní odpovědnost právnických osob o vybrané skupiny trestných činů s konkrétním nebo speciálním subjektem. Skutečnost, že pachatel některých trestných činů musí mít zvláštní vlastnost nebo zvláštní postavení, sice obecně nevylučuje, aby se na těchto trestných činech mohl účastnit kdokoli jiný jako organizátor, návodce nebo pomocník, u některých vybraných trestných činů však podle názoru předkladatele postačuje uplatnit trestní represi pouze vůči konkrétním fyzickým osobám. Není vhodné tato jednání přičítat samotným právnickým osobám, protože půjde spíše o excesy, ne o jednání, které bylo v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby nebo které by bylo činěno jejím jménem. Jako příklad zase uvedu trestný čin zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace či trestný čin vlastizrady.

Ostatně s ohledem na osobu pachatele se navrhuje vyloučit i trestní odpovědnost právnických osob u trestných činů proti obraně státu uvedených ve 3. díle hlavy IX. zvláštní části trestního zákoníku s výjimkou trestného činu porušení osobní a věcné příslušnosti pro obranu státu podle § 322 trestního zákoníku. Přece jenom zde určitá povinnost při obraně státu může být uložena i právnické osobě. Pak jde o trestné činy proti branné povinnosti uvedené ve zvláštní části v hlavě XI. trestního zákoníku, u trestných činů vojenských uvedených ve zvláštní části v hlavě XII. trestního zákoníku jde o totéž. Právnická osoba se sice může teoreticky na těchto trestných činech účastnit, nicméně v těchto případech z hlediska společenské potřeby postačuje vyvodit trestní odpovědnost u konkrétních fyzických osob, jako je tomu dosud.

A konečně u některých trestných činů se navrhuje trestní odpovědnost vyloučit, protože trestní postih z hlediska uplatnění principu ultima ratio, to znamená trestní represe jenom v tom krajním případě, kdy už jiné prostředky práva nemohou zajistit účinnou ochranu, tak doporučujeme, aby tyto činy spáchané právnickými osobami nemohly být kriminalizovány. Příklad je účast na sebevraždě nebo trestný čin pomluvy. U toho trestného činu pomluvy mi dovolte, abych se zastavila. Opět je to zahraniční zkušenost, kde víme, že v některých zemích, kde trestný čin pomluvy bylo umožněno trestně stíhat i u právnických osob, došlo po zavedení trestní odpovědnosti k eskalaci trestních oznámení na právnické osoby z řad konkurentů, různých vydavatelských společností například, což ochromilo toto podnikatelské prostředí natolik, že se potom tyto země, některé z nich, rozhodly opět vyloučit trestní odpovědnost právnických osob pro trestný čin pomluvy a ponechat jenom trestní odpovědnost fyzické osoby. Koneckonců o kontroverzním trestném činu pomluvy v Poslanecké sněmovně již také byla diskuse v minulých obdobích.

Jinak tady samozřejmě mám přehled těch jednotlivých trestných činů, kde navrhujeme vyloučení trestní odpovědnosti právnických osob včetně argumentace, a v případě potřeby vás s důvody ráda seznámím zevrubněji. Obecně tedy platí, že tento návrh by v případě jeho schválení znamenal zavedení trestní odpovědnosti, čili rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob za veškerá trestná jednání, která jsou zakotvena v trestním zákoníku, s výjimkou těch, která budou uvedena a která lze rozřadit do těch skupin, které jsem jmenovala.

Jenom pro vaši informaci, zadala jsem pokyn, aby státní zastupitelství, soudy nám udělaly přehled aplikovatelnosti, uplatňování v praxi zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, a ty předběžné výsledky, které mám k dispozici, opravdu dokumentují velmi malou, nízkou účinnost toho zákona. Buď by to mohlo znamenat spekulativní závěr, že se právnické osoby v České republice nedopouštějí trestné činnosti, anebo právě je to jeden z argumentů pro to, abychom rozšířili okruh trestných jednání o ta, kterých se dopouštějí nejčastěji. A to očividně nejsou ta, která máme v dosavadním výčtu v § 7 zákona č. 418/2011 Sb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Marie Benešová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Benešová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, paní ministryně tady zevrubně představila tento vládní návrh. Je třeba znovu jenom připomenout, že se tady mění filozofie původního zákona tak, že místo pozitivního výčtu trestných činů zde nastupuje negativní výčet, což je trošku revoluční řešení. Jenom tady vzpomenu, že tady byl poslanecký návrh, doplňovali jsme některé trestné činy. Paní ministryně slíbila, že připraví vládní návrh, což splnila, a očekáváme, že k tomuto vládnímu návrhu bude obrovská diskuse.

Nemohu nevzpomenout, že zde máme řadu výhrad ze strany různých orgánů k tomuto vládnímu řešení. Kritické hlasy se stále ozývají ze Svazu průmyslu a dopravy, což jsem obdržela v minulém týdnu. Pak je tady kritický hlas ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ze strany České advokátní komory a zaznamenala jsem velice ostrý článek profesora Jelínka z pražské právnické fakulty v bulletinu číslo 9, který mám zde k dispozici, takže kdo má zájem, může nahlédnout. Já sama jsem si nechala zpracovat od profesora Jelínka analýzu, protože nejsem přímo specialista na tuto problematiku, a očekávám, že v ústavněprávním výboru, kam by měla být věc předložena a diskutována, bude bohatá diskuse k této problematice.

Co zde je asi potřeba doplnit, že v podstatě dopady na státní rozpočet nebudou veliké. Paní ministryně to zde necitovala. Je tam odhad tuším 120 tisíc. V podstatě to bude pouze úprava informačního systému, takže by to nemělo být drahé. Ale spíš ta filozofie obráceného myšlení v tom zákoně zde asi problém bude.

Já sama navrhuji, aby byl tento vládní návrh propuštěn do druhého čtení a přikázán ústavněprávnímu výboru, kde se musíme vypořádat s těmi námitkami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu, a než udělím slovo, přečtu jednu omluvenku. Omlouvá se paní poslankyně Nováková od 16 do 19 hodin z pracovních důvodů.

Eviduji dvě přihlášky do rozpravy. S první je pan poslanec Blažek a po něm pan poslanec Chvojka. Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Víte, jak tak člověk nemládne, ale stárne, tak je čím dál tím háklivější na změny. To asi nějak souvisí s věkem. Nejsem tak radikální jako staré židovské přísloví, které říká: Každá změna je k horšímu. To si zase nemyslím. Nicméně když už se nějaké změny dějí, tak nemám rád - ona to řekla vlastně kolegyně Benešová - revoluční změny, protože to, co se předkládá, do jisté míry revoluce je. A je to určitý skok, a je to skok do neznáma.

Já bych jenom k té historii, jak říkala paní ministryně, připomněl a zdůraznil, že jsme se bez trestního stíhání právnických osob obešli desítky, nechci říkat stovky let, to by bylo asi nepřesné, ale obešli. Dobře, je to nějaký trend, tak se to zavádí. Já nechci říkat, že je to věc, která je a priori nesmyslná, ale to, co se teď tímto vládním návrhem přináší, tak vlastně znamená neuvěřitelné rozšíření výčtu toho, za co můžou být například podnikatelské osoby, a teď řeknu slovo - vyšetřovány. To znamená, dnes nějaký podnikatelský subjekt kromě mnoha různých kontrol, které má už dnes, od různých daňových a dalších a dalších orgánů, tak k tomu přidáváme ještě policii a státní zástupce za další trestné činy, aniž ti policisté a státní zástupci v tuto chvilku vlastně vědí, jak budou aplikovat trestnou činnost.

To má mnoho rizik. Jedno z nich je samozřejmě to, že tato ustanovení, pokud takto budou schválena, budou zneužívána v podnikatelském boji, jak je u nás zvykem, kde se často nahrazují soukromé spory tím, že se ten druhý žene před nějaké orgány státu. Ta druhá věc je, že v zásadě k tomu všemu, do čeho stát dneska se již může, nejenom pokud jde o podnikatelské subjekty, ale budu mluvit hlavně o nich, jaké všelijaké materiály, písemnosti a všechno, co se v těch firmách děje, jaké může požadovat, přidáváme další orgány, které mohou požadovat všechno, ovšem tentokrát již často s policejní a státní zastupitelskou pravomocí.

Víte, já tady často slýchávám a hájím, nemám rád taková ta paušální odsuzování třeba práce policie nebo státních zastupitelství. Nicméně je pravda, že v několika případech se obrátila druhá strana, o které my se tak často nebavíme, a to je spíš zneužívání státní moci, a my tady dáváme další nástroj do rukou policie a státním zástupcům, kteří mohou, a teď neřeknu že úmyslně, ale z neznalosti věci, z toho, že budou zkoušet terén, aby si aplikovali právo na živých bytostech - teď prosím, nemyslím si, že firma je živá bytost, ale na subjektech, které reálně existují, aniž máme jakoukoli analýzu toho, jak zákon funguje doteď, už jenom s tím malým výčtem trestných činů, které existují.

Paní ministryně říkala, že přinese nějakou analýzu. To je v pořádku, ale podle mě bychom se tím zákonem měli zabývat až tehdy, až bude ta analýza na stole a bude tady, protože v průběhu procesu ty analýzy sice mohou vznikat, ale já si myslím, že by to od začátku mělo být jasné. A to, že třeba někteří státní zástupci, kteří třeba jsou v nějaké komisi paní ministryně, jsou pro, tomu rozumím. Ti budou pro rozšiřování čehokoli, kde se rozšiřuje státní moc. Na tom asi nebude nic nového nebo nic překvapivého. Trošku se divím, já jsem neviděl ta stanoviska, že souhlasila i advokátní komora, ale to je na jinou diskusi.

Abych nemluvil moc dlouho. Já si myslím, že bez nějaké analýzy se neobjedeme. Poprosím Sněmovnu o hlubší zamyšlení nad tím, že znovu posíláme stát do sfér, kde ještě nebyl. Já si myslím, že naším obecným problémem není ani tak to, že stát je slabý, nebo - teď proboha nechci mluvit k hnutí ANO, nechci být tak pochopen, že stát nefunguje jak má. Ale on je někdy slabý tam, kde má být silný, a silný je tam, kde má být slabý. A já si myslím, že se teď bavíme o části, kde stát může obtěžovat nad míru, která je potřebná a nutná v tomto stavu, v jakém žijeme, a to ještě orgány, které jsou na to zcela nepřipraveny, aby tyto zásahy jménem státu, ale se státními pravomocemi vykonávaly.

Proto dávám jeden návrh, o kterém předpokládám, že neprojde, ale dám ho. Tedy dávám návrh na vrácení předkladateli nebo navrhovateli k přepracování. Pokud ten návrh neprojde, tak protože jde o skutečně významný zákon, navrhl bych alespoň prodloužení lhůty o 30 dnů na projednání ve výborech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a budeme pokračovat v rozpravě. Nyní je přihlášen pan poslanec Chvojka a po něm pan poslanec Schwarz.

 

Poslanec Jan Chvojka: Hezké odpoledne, dámy a pánové, děkuji za slovo. Pane předsedající, navázal bych na ministerskou sérii, kdy vystoupila paní ministryně a bývalí dva ministři, paní exministryně Benešová a pan exministr Blažek. Pamatuji si, kdy dnešní projednávaný zákon, resp. novela, kterou projednáváme, byl přijímán v minulém funkčním období této Sněmovny, bylo to, tuším, v roce 2011. Tenkrát byl tento zákon určitým dítětem tehdejšího ministra spravedlnosti pana Pospíšila.

Tenkrát vláda, resp. poslanci, kteří tento zákon schválili, při stanovení rozsahu kriminalizace jednání právnických osob zvolili řešení, podle kterého stanovil v § 7 odst. 1 tzv. taxativní výčet trestných činů, za které právnická osoba může být trestně odpovědná. Tento výčet zahrnuje ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou celkem 84 zločinů nebo přečinů, nejsem si jist, jestli to číslo platí, ale je to přes 80, u kterých přichází v úvahu trestní odpovědnost právnických osob. Tento katalog trestných činů je konečný a nelze jej výkladem jakkoli rozšiřovat.

Nyní Ministerstvo spravedlnosti přichází s jinou koncepcí. Ona to naznačila moje ctěná kolegyně paní Benešová. Je to koncepce tzv. generální trestní odpovědnosti korporací. Navrhuje se, aby trestní odpovědnost právnických osob byla stanovena zásadně za všechny trestné činy s výjimkou trestných činů taxativně uvedených.

Já v zásadě souhlasím s tím, aby trestní odpovědnost právnických osob byla rozšířena, aby právnické osoby byly pod větším dohledem, a souhlasím s tím, že se tento zákon otevřel. Nicméně, a opět navazuji na svoji ctěnou kolegyni Benešovou, je potřeba říci, že jsem četl spoustu různých analýz a odborných článků. Samozřejmě jsem dostal také různé dopisy, odborně pojaté, od různých skupin a ty určitým způsobem před tímto obráceným principem oproti tomu dnešnímu varují, nebo nabízejí to, abychom se nad ním zamysleli. Neřekl bych, že s nimi ze sta procent souhlasím, nicméně si myslím, že je potřeba vás alespoň s některými výhradami seznámit. Například v zářijovém čísle bulletinu Advokacie vyšel zajímavý článek pana profesora Jelínka. Je to člověk, který je samozřejmě autoritou v oblasti trestního práva, protože je vedoucím katedry trestního práva zde na Právnické fakultě v Praze a je to i člověk, který má zkušenosti s tvorbou trestněprávních předpisů. On v tomto článku samozřejmě popisuje genezi, jak jsem ji já popsal, toho zákona, jak vznikal princip toho, co je navrhováno, a on tady například má tuto výhradu:

"Návrh počítá s tím, že by právnické osoby byly odpovědné za všechny trestné činy proti životu a zdraví, s výjimkou vraždy novorozeného dítěte matkou, účasti na sebevraždě, neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku a trestných činů proti těhotenství ženy. Znamenalo by to, že by právnická osoba mohla být odpovědná kupříkladu i za trestný čin zabití podle § 141 trestního zákona záležející v úmyslném usmrcení jiného v silném rozrušení, ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli, anebo pro trestný čin rvačky podle § 158 trestního zákoníku - kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví tím, že se účastní rvačky. Je jen škoda, že důvodová zpráva k návrhu nové právní úpravy konkrétně neuvádí, jak často se např. tyto dva trestné činy vyskytují v praxi jednání právnických osob, abychom si mohli udělat alespoň představu o míře latence v činnosti právnických osob.

Ve své podstatě tedy přijetí navrhované právní úpravy bude znamenat rozsáhlou kriminalizaci jednání právnických osob a prakticky zavedení generální trestní odpovědnosti právnických osob.

Domnívám se," a dále cituji pana profesora Jelínka, "domnívám se, že navrhovaná právní úprava není správná a dostatečně promyšlená, protože bude znamenat v aplikační praxi tendenci stíhat právnické osoby za všechny trestné činy, které nejsou uvedeny ve výjimkách, a to bez ohledu na to, zda se jich právnická osoba dopustit může, či nemůže, což může být u dlouhé řady trestných činů aktuální otázka, jak jsem poukázal na výše uvedených dvou trestných činech proti životu a zdraví." Konec citace.

Myslím si, že tato novela zákona by měla být propuštěna do druhého čtení a v ústavněprávním výboru bychom se touto novelou měli velmi dopodrobna a široce zaobírat, protože jak jsem již předestřel, např. na základě tohoto článku z bulletinu Advokacie od respektované autority v oblasti trestního práva je, myslím, co probírat a je nad tímto návrhem zákona ještě spousta otazníků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S přednostním právem se přihlásila zpravodajka paní Benešová a potom pan poslanec Schwarz.

 

Poslankyně Marie Benešová: Nechtěla jsem původně k tomuto tématu už vystupovat, ale nedá mi to, protože znám dopady do praxe a obávám se skutečně, že hlasy, co nyní zaznívají, ty kritické hlasy, mají svoji pravdu, a to je to, že dojde ke kriminalizaci právnických osob a účelové likvidaci konkurenčních firem. A já už to v jedné kauze vidím. Jedná se o kauzu, která vyplynula z kauzy Davida Ratha, kde jsou stíhány právnické osoby, a ptám se, proč je zde selekce. Někomu je odpouštěno, někomu není. Zatím jsem se nedopátrala toho, proč státní zastupitelství stíhá některé právnické osoby a jiné, které v tom, jak se říká, pádlují stejně, prostě nestíhá. Je to také o lidech a o práci státního zastupitelství a obávám se, že bychom tady, pokud dojde k selekci, vytvářeli docela nebezpečnou zbraň.

Já sama bych byla asi pro to doplnit ještě ten stávající zákon o některé trestné činy, které mi tam chyběly, to je zpronevěra, podvod, a určitě to dál nerozšiřovat. To je ovšem můj osobní názor a očekávám, že to všechno bude teprve předmětem diskuse. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já se potřebuji jen zeptat, zda pan poslanec Blažek má přednostní právo. Řádně do diskuse se hlásíte. Dobře. Tak nyní pan poslanec Schwarz, po něm pan poslanec Blažek a potom pan poslanec Laudát.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Tak dobré odpoledne, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Ono všechno to tady padlo, bylo řečeno, ale přesto bych chtěl zdůraznit, že právnické osoby a vyšetřování, hlavně vyšetřování případných trestných činů, pan exministr Blažek o tom mluvil, je důležité i pro policii, protože opravdu je to velký krok do neznáma. Sám jsem tam pracoval a vím, když se měnily nějaké ty věci, tak myslím si, že i pan ministr Chovanec by měl k tomu co říci do budoucna, protože nevím, jestli je policie připravena na tento krok do neznáma. Bude to dlouho trvat. Vím, o čem i mluvila paní exministryně Benešová, o firmách, o jejich likvidaci. Všechno jsem to zažil bohužel i v praxi, dá se toto zařídit. Ale samozřejmě v minulosti jsme se k něčemu zavázali, tak právnické osoby a jejich trestní odpovědnost vítám. A chci tady také říci, že bych podpořil, já osobně za sebe, prodloužení o 30 dnů do výboru návrh pana exministra Blažka, protože budeme o čem mít povídat a mluvit, co rozebírat tak, aby to bylo řádně rozdiskutováno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já k vašemu návrhu pouze dodám, že prodloužení o více jak 20 dnů může být pouze se souhlasem navrhovatele. Děkuji.

Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Blažek. Paní ministryně se hlásila? Tak se omlouvám. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji. Já jsem chtěla jenom stručně zareagovat, aby to potom v zápalu diskuse nezapadlo, to, o čem tady hovořil pan kolega poslanec Chvojka, vaším prostřednictvím. Tak samozřejmě to ustanovení § 141 zabití jako privilegovaného trestného činu k trestnému činu vraždy je mezi těmi trestnými činy, které jsou vyloučené, to znamená, tam nebude možné uplatnit trestní odpovědnost právnických osob. To tedy za prvé. Když bychom šli takto konkrétně po těch jednotlivých trestných činech, tak o tom, myslím, je lepší potom vést debatu na jiné půdě. Ale jsem připravená samozřejmě i na tu diskusi tady.

Děkuji za doplnění té ekonomické analýzy, protože skutečně to nebude vyžadovat žádné náklady.

A konečně jenom upozorňuji ještě jednou, milé kolegyně a vážení kolegové, že je to i určitý postoj naší vlády a Poslanecké sněmovny k důraznému a důslednému postihu trestných jednání bez ohledu na to, jestli se jich dopustí fyzická, nebo právnická osoba, až na ty výjimky, o kterých jsem hovořila.

Já bych nerada, aby tady došlo ke směšování dvou věcí. Na jedné straně špatná justiční praxe, obavy z toho, že policie to nezvládne, státní zástupci zneužijí svoje pravomoci a kompetence a budou zahajovat trestní stíhání, která povedou potom k likvidaci některých firem. Soudy budou špatně kvalifikovat, dojde zde k nevinně odsouzeným právnickým osobám. To hovoříme ovšem úplně o jiné rovině než o té trestněprávní, kterou bychom měli diskutovat zejména. A mně se nechce připustit, že všechny země, které prošly podobným vývojem jako my a odmítly neustále novelizovat svoje speciální zákony a rozšiřovat ten výčet a obrátily ten negativní na pozitivní, čili vyloučí určité trestné činy a jinak za všechny ostatní lze tedy právnickou osobu před trestní soud postavit, že šly špatnou cestou. Dobře, pokud to připustíme, tak současně připouštíme, že Česká republika je velmi specifickou zemí, že se nemůžeme spolehnout na trestní justici v tom širokém smyslu slova, a pokud to bude konsensus a pokud k tomu dospějeme v průběhu jednání, tak já to samozřejmě vezmu na vědomí a budeme neustále rozšiřovat výčet těch trestných činů a budeme se zabývat touto problematikou opakovaně. Jenom tady na to upozorňuji.

A právě proto, abych jako navrhovatel dala prostor pro výměnu názorů odborné povahy, doufám, více než té politické, tak souhlasím s tím, co tady vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, pan kolega poslanec Blažek navrhl - prodloužit tu lhůtu projednávání o 30 dní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a registruji váš souhlas s prodloužením lhůty na projednání. Než budeme pokračovat, přečtu jednu omluvu. Dnes, 5. 11, se z jednání Parlamentu České republiky od 17.45 do ukončení jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá inženýr Václav Klučka, pan poslanec.

Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Blažek. - Omlouvám se, s přednostním právem se hlásí pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se velmi omlouvám, že vstupuji do tohoto bodu, ale cítím povinnost informovat Poslaneckou sněmovnu, že jsem se spojil s Ministerstvem zahraničí, s panem náměstkem Drulákem, který mě ujistil o tom, že prostřednictvím Zastupitelského úřadu v Moskvě bude informovat naše partnery o našem usnesení.

Pro klid svědomí jsem se nad rámec své povinnosti spojil i s panem místopředsedou Filipem, kterého jsem rovněž informoval o našem usnesení. On mi řekl, že jsem hajzl, což jsem s uspokojením přijal jako potvrzení, že našemu usnesení porozuměl a že ho pochopil. (Smích z pravé části jednací síně.) Takže prosím, tato informace byla předána všade, kam měla být dána. Děkuji. (Potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkujeme panu předsedovi, že nás poinformoval o vývoji situace a nyní poprosím pana poslance Blažka, aby vystoupil v rozpravě. Připraví se pan poslanec Laudát.

 

Poslanec Pavel Blažek: Tak já ještě navážu na tu diskusi. Paní ministryně, děkuji za vstřícnost, pokud jde o prodloužení lhůty na projednávání, protože si myslím, že je potřebná. A snad řeknu ještě, že on je to opravdu jakýsi spor, nikoliv bitva nebo válka, o vlastně trestní politiku. Já to teď velmi zjednoduším. Buďto si myslíme, že budeme rozšiřovat a rozšiřovat paragrafy, podle kterých se dá něco stíhat, a povede to k lepšímu, anebo si myslíme, že orgány teprve si musí zvykat na to, teď myslím činné v trestním řízení, aby vůbec dokázaly aplikovat tento typ na těchto osobách, to znamená právnických, a půjdeme postupně, což já si myslím, že je lepší. Já si myslím, že výsledky, které tady říkala paní ministryně, nejsou zatím valné. Spočívají hodně v tom, že zkrátka ani policie ani státní zastupitelství a nevím teď, soudy, prostě si ještě nezvykly vůbec tuto věc aplikovat. A teď na ně v podstatě nasypeme obrovské rozšiřování skutkových podstat. Já si nemyslím, že to povede k něčemu lepšímu. Myslím si, že ten stav povede k horšímu v tom smyslu, že se budou - tak to prostě bývá u - teď nechci říct slovo zaměstnanců, řeknu pracovníků, nebo chcete-li policistů, tak se tomu raději vyhnou, když nebudou vědět, jak to mají dělat. A já bych byl rád, kdyby si napřed státní orgány zvykly na to, jakým způsobem stíhat, byť tu zúženou část té trestné činnosti, a pak případně rozšiřovat. Zatím si na nic nezvykly, výsledky nemají, a teď na ně navalíme ještě nějaké další veliké možnosti. O té druhé možnosti zneužívání, o tom už jsem mluvil, to říci nechci. Ale já se na to chci dívat i pohledem těch orgánů činných v trestním řízení, kde mám obavu, že ono je velmi jednoduché, a to si vláda podle mě trošku zjednodušila, že prostě řekla "no, tak všechno vyjma...", než přemýšlet o tom, že to opravdu povede ke zlepšení nějakého reálného stavu, to znamená k tomu, že se nebude páchat nějaká trestná činnost. A já si myslím, že tím, jak to uděláme v horizontu, a klidně řeknu, několika let, se tedy nezlepší vůbec nic, protože ta aplikace bude pozadu, no, řekl bych opravdu roky, a raději osobně bych šel postupně, než takhle to na ně všechno nahrnout, protože hrozí riziko, že se aplikovat nebude vůbec nic.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Laudát a po něm pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se obávám, že tohle může být větší bomba do našeho ne zrovna úplně férového společenského a ekonomického prostředí, než si myslíme. Vítám vstřícnost paní ministryně, že je ochotná o tom diskutovat, rozebírat to, a jestli tomu rozumím dobře, případně změnit filozofii. Moc bych se přimlouval, byť to tak na první pohled nevypadá, aby ve výčtu výborů, kterým to bude přikázáno, se ocitl i hospodářský výbor, byť tedy vím, jak je zatížen a přetížen.

Nám nebyla předložena nějaká analýza detailního stavu, co se děje s placením daní, co se děje s ekonomickou činností firem v České republice. Vždycky jsou jakési hrubé odhady, spíše se to dozvídáme z médií, kolik firem se přeregistrovalo jinak, kolik firem někam jinam odešlo. V prostředí, kde zatím máme jeden odstrašující příklad, a to je ÚOHS, který je už dneska prokazatelně zneužíván při boji o veřejné zakázky, se můžeme dostat do situace, kdy do tohoto konkurenčního boje můžeme zapojit jak policii, tak i justici. Samozřejmě že v ekonomice, a v českém prostředí zvlášť, kdy po schválení jakéhokoliv zákona se potrefená husa vždycky ozve, respektive ona se neozve, ona začne vymýšlet, jak danou normu obejít, takže to, co se ve světě málokdy děje, tak tady jsme svědky každoročních až bizarních konstrukcí, jak se vyhnout tu placení daní, tu získat nějakou výhodu, takže se někdo odregistrovává z důchodového zabezpečení na týden, na den, na měsíc - nevím přesně, už si nepamatuji, jak byla kauza -, aby získal jinou výhodu a podobně. Samozřejmě že podnikání se začíná odehrávat čím dál víc ve virtuálním světě. Přicházejí nové technologie.

Takže bych se spíše přimlouval za to, aby bylo vždycky důsledně posuzováno, kdy i někdo vymyslí nějaký model, který je nemravný z hlediska obecné společenské morálky, a ministr nebo ministryně spravedlnosti, kdo v té chvíli bude, by přišel a novelou zákona se vlastně přidal nějaký trestný čin, ale paušálně vystavovat podnikatelské subjekty libovůli a posuzování ať už policistů, anebo státních zástupců, co je a co není trestný čin - my přece na to dnes a denně v České republice dojíždíme. Je to nejenom o právní nejistotě firem, ale je to i o nejistotě lidí. Nevím, jestli chceme budovat zemi strachu, kde každý bude napadnutelný, protože kdo už dneska kilometr právních norem zná, a teď k tomu ještě přidáme v podstatně větším rozsahu firmy, anebo jestli dávat jistotu a bude striktně definováno: jestliže toto porušíte, tak za to budete pykat. Já jsem tedy představitelem a příznivcem druhé cesty. A zažíváme si to tady i ve Sněmovně s vydáváním-nevydáváním. Pak si vezměte, kolik kauz by končilo, ale ony nekončí. Tady byly dramatické situace, obrovské emoce, vášně kolem nákupu předražených, či nepředražených letadel CASA. Dneska už od té doby uplynuly dva tři roky a jediný, komu to posloužilo, tak bylo možná pár dnů, které se zviditelnily, za další média, která měla možná půl roku, nebo minimálně dva tři měsíce, nevzpomínám si přesně, o čem psát, a pořád dokola a pořád dokola. Já za tím vidím ty nešťastné lidi, kteří si musí platit právníky, kteří nevím, jestli chodí k soudu, pak se na tom pakují experti, protože každá strana si začne shánět expertní posudky, a to je jenom zlomek toho, co se může odehrávat nyní.

Samozřejmě že podpoříme prodloužení lhůty. A skutečně si nemyslím, že to je jenom v oblasti legislativní. Jestliže chceme konkurenceschopnou republiku, tak vymýšlet nové produkty, riskovat v ekonomice, riskovat nejisté produkty a projekty znamená mít i právní krytí. Bohužel v naší zemi se vytvořila atmosféra, že cokoliv se nepodaří, tak automaticky je za tím lumpárna, automaticky je za tím tunel, a úplně jsme potlačili i ústavní princip, že nelze nikoho trestat za podnikatelský neúspěch, když potom není schopen plnit své finanční závazky. Jiná věc je, že si peníze vezme, použije je na něco jiného a někam je ulije, tak takovéhle nehájím, ale hájím to, že se vám nějaký podnikatelský záměr povést nemusí. Pokud by tomu tak nebylo, pak bychom všichni přece prosperovali, všechny firmy by byly skvělé, nepotřebovali bychom zákon o úpadku atd. atd.

Vždycky u stability firmy bylo prvořadé mít ekonomickou bezpečnost firmy, to znamená finanční zajištění atd. Už je to drahně let, co byl prosazován u stability firmy i další parametr a to je právní bezpečnost. Máme tak složité právo, a není to jenom náš problém, je to problém celého vyspělého světa, že kolik firem si může být jisto, že dodržuje zákony, když řadu věcí potom u zákona interpretuje až soud? Nebyly zrealizovány takové projekty, které by sloužily a uklidnily podnikatelské prostředí, že když má někdo nejistotu, tak příslušné ministerstvo by mu například mělo dát výklad, zda porušuje, či neporušuje. Samozřejmě poslední slovo má soud, ale když už člověk sám požádá o závazný výklad, a pak i kdyby to bylo špatně, tak už by aspoň neměl být trestně stíhán, nebo příslušná právnická osoba. Já si tady skutečně nejsem jistý. Ono to bude mít bezesporu výrazné ekonomické dopady. Vládní koalice si to musí rozmyslet. Absurdně z pozice opozice, pokud bychom se zřekli své ideologie, to znamená svoboda, bezpečnost občanů, jejich právní jistota, tak čím víc budete budovat stát strachu, stát nejistoty, tím dříve ekonomika bude o to více skomírat a firmy vám odejdou pryč a nebo sem řada firem nepřijde. Ony nepůjdou do nejistého právního prostředí. Když se mluví o konkurenceschopnosti České republiky, a rozhodně by se tím měl zabývat ústavněprávní výbor, tak jedna ze stále častějších námitek, která padá, jsou předčasně zahajovaná trestní řízení. I s ohledem na toto bych prosil, aby byla norma zvážena.

Nemám nic proti tomu a budeme podporovat, když Ministerstvo spravedlnosti na základě avíza Ministerstva financí, průmyslu a obchodu a dalších anebo z obecné společenské sféry dostane avízo, že se tady děje nějaký nový typ podvodu, tak by přišel dotyčný ministr nebo ministryně, udělá se novela, doplní se seznam. Ale nechat interpretovat policisty nebo soudce v podnikání, co je a co není trestný čin, je velice riskantní a ošidná záležitost. Sami víte, jak teď končí různé kauzy vytunelovaných fondů - v těkavém světě, kdy jeden den máte nějakou hodnotu akcií, na to si postavíte jakýsi záměr, a za týden, měsíc už to nemusí být pravda, protože dochází k odtržení hodnoty, například ceny akcií nebo různých finančních produktů společnosti od skutečného majetku, skutečného výkonu.

Z tohoto důvodu bych chtěl, aby i z ekonomického pohledu, zvláště když se tady obávají rizika různé podnikatelské svazy, průmyslová komora a podobně, Hospodářská komora, to bylo posouzeno nebo aby Ministerstvo spravedlnosti k projednávání i do ústavněprávního výboru dalo ekonomickou analýzu.

Paní ministryně, skutečně by bylo dobré, kdyby někdo provedl, pokud to neexistuje, a já věřím, že jsou analýzy, jak zatím bylo a nebylo a jak férově bylo a nebylo a s jakým výsledkem aplikováno dosavadní právo ve věci trestní odpovědnosti firem. Tady padlo, že nikoliv, ale možná že by bylo dobré už získat nějaký i kvalitativní i kvantitativní výčet. A říkám, těch zákonů máme příliš mnoho. Jestli méně by někdy neznamenalo více. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji váš návrh k projednání do hospodářského výboru. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Pavla Plzáka. Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Z vlády je tady paní ministryně - vážená členko vlády, vážené kolegyně, kolegové. Nejsem právník, snažil jsem se pozorně poslouchat a dobrat se k meritu věci. A můj příspěvek není ani tak příspěvek jako spíš dotaz. Protože to, kam sklouzla diskuse, jsem pochopil, že je tady obava, že se někdo bude vozit po podnikatelích a tak dál. Ale já se ptám, jestli jsem to tedy dobře pochopil, a možná že ne. Tak prostě pokud tady podnikám jako fyzická osoba, tak se na mě vztahuje nějaká trestní a právní odpovědnost. A pokud si za korunu založím společnost s ručením omezeným, tak mám trestní odpovědnost jinou? A co je špatného na tom, že tito dva lidé, kteří podnikají úplně stejně, akorát že pod jinou právní subjektivitou, že je nezrovnoprávňuje? Já tomu prostě nerozumím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ondráček.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Vážená paní ministryně, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já myslím, že debata byla poměrně dlouhá. My už jsme o té věci jednali na začátku roku. Jestli vzpomenete, snažili jsme se do současného zákona o trestní odpovědnosti právnických osob včlenit nové trestné činy. Paní ministryně slíbila, že zpracuje komplexní novelu. To splnila, předložila nový návrh zákona a jsme za to rádi. To, že zde slyšíme debatu, zda ano pozitivní výčet, nebo negativní výčet, to je samozřejmě správně a taková debata by měla být vedena. Zatím ji vedeme převážně členové ústavněprávního výboru. Tak pojďme, přesuňme tu debatu opravdu tam, kam patří, zřejmě na ústavněprávní výbor, popř. na nějaký jiný výbor, který si odhlasujeme, a bavme se o tom, zda chceme zůstat konzervativní a zůstat u toho současného stavu, popřípadě se zkusit posunout někam dál a mít trestní odpovědnost právnických osob v obráceném gardu, než jsme ji měli doposud.

Samozřejmě můžeme diskutovat i o těch trestných činech, které by tam měly být a které tam nejsou. Zde byla například zmíněna ta pomluva. Já si naopak myslím, na rozdíl od paní ministryně, že ta pomluva by tam být měla. A samozřejmě budeme takovou diskusi na ústavněprávním výboru potom vést.

Jsem rád, že paní ministryně souhlasí s prodloužením lhůty, protože si myslím, že to bude debata určitě plodná. A to, jestli policie to zvládne, nebo nezvládne, myslím, že není potřeba se toho obávat. Policie už dneska trestní odpovědnost právnických osob dělá, sice v určitém omezeném počtu. Paní ministryně nám určitě předloží nějaké statistiky. Ale to, že bude stíhat, popřípadě stíhat větší počet osob, není nic nového nebo není nic pro ně zatěžujícího, protože skutkové podstaty trestných činů, které jsou v trestním zákoníku, zůstávají stejné. Jde jenom o to, zda se bude posuzovat trestní odpovědnost u osoby fyzické, nebo také právnické.

Takže pokud bych se mohl přimluvit, posuňme debatu k hlasování, přesuňme to do výborů a pojďme na tom pracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Hlasovat určitě budeme, ale mám zde ještě dvě přihlášky do rozpravy. První je pan poslanec Chvojka a po něm pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl doplnit ke svému vystoupení. Svůj výstup jsem určitě nebral jako kritiku tohoto zákona. Naopak, chtěl jsem spíše seznámit ctěné auditorium a paní ministryni s tím, že jsou i jiné pohledy na ten zákon. Že i pohledy některých trestněprávních autorit, jako je například pan profesor Jelínek, jsou jiné než pohled ministerstva. Ale to je naprosto relevantní a legitimní postup.

Já se těším na debatu v ústavněprávním výboru. Myslím si, že právě tam je prostor pobavit se o těch věcech. Jsem rád, že došlo k prodloužení lhůty, protože ústavněprávní výbor je výbor velice odborný, kde opravdu dochází k odborným debatám. Myslím, že tento zákon si nejen debatu zaslouží, ale že ho i čeká. Myslím si, že spousta i různých institucí bude mít právo říci svůj názor na ten zákon a že zástupci těchto institucí tam přijdou.

Zapomněl jsem na to a chtěl bych poděkovat paní ministryni, že splnila svůj slib. Protože když se zde projednávala malá novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, tak říkala, že předloží na podzim komplexní novelu. Máme ji zde na místě a já jsem rád, že paní ministryně, resp. vláda, plní své sliby, protože tomu tak v dřívějších časech v minulém funkčním období ne vždycky bylo. Bylo řečeno, že bude předložen zákon, a pak byl předložen za dva roky. Takže vážím si toho, že Ministerstvo spravedlnosti splnilo to, co slíbilo a že máme tady komplexnější novelu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana poslance Blažka o jeho příspěvek do rozpravy.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji. Já snad v reakci na pana kolegu Ondráčka, zase to trošku zjednoduším, ale první čtení ve Sněmovně je v zásadě o tom, kdy někdo přináší nějaký návrh zákona z určitých důvodů a řekněme s určitou filozofií nebo politikou, jak bylo řečeno. V momentě, kdy se to pouští z prvního čtení do druhého, tak se zachovává tato filozofie v podstatě. Tu filozofii potom překopávat ve výborech a dál, tak to vlastně znamená, že navrhovatel sem s něčím přijde, my mu to celé předěláme, a tím to skončí. Čili proto já tu debatu vedu, proto jsem ji navrhl. Vím, že se o tom můžu bavit i na ústavněprávním výboru, ale už v jiné fázi, a to je důležité. A myslím si, že připraveni na to, abychom to pustili s tou změnou filozofie dál, nejsme. Toť vše. Proto jsem navrhl vrácení navrhovatelce, omlouvám se, navrhovatelce, myslím vládu, teď aby to nebylo osobní, vrátit, abychom měli analýzy, jak to doteď funguje, proč to nefunguje. Já si nemyslím, že to funguje proto, že tam je malý výčet trestných činů. Myslím si, že to nefunguje proto, že ty orgány to v zásadě, sice to schválila Sněmovna slavnostně a Senát, ale ony se prostě vyhýbají aplikaci, protože je to něco nového. A myslím si, že samy orgány činné v trestním řízení, a to je důležité, i odpověď pro pana kolegu, který mluvil předtím, vaším prostřednictvím, oni v tom nevidí ten smysl co my. My si tady schválíme nějaký zákon, bude to obrovské množství skutkových podstat a moje obava zní, že s tímto přístupem se v praxi nezmění nic. Takže bych byl raději, a proto jsem dal ten návrh, aby se ještě jednou zamyslel navrhovatel, proč ne, jestli tento přístup je správný a jestli je dobře promyšlený. Říkal jsem dopředu, předpokládám, že prohraji tohle rozhodnutí nebo tento návrh, a tím pádem mně nezbude nic jiného než se bavit už ale v debatě posunuté, v další fázi tvorby zákona na výboru. Ale proto navrhuji to, co navrhuji, a proto tady říkám to, co říkám, že debata na výboru bude mít jiný charakter samozřejmě. Už tím, že projde tento zákon v prvním čtení. Toť vše.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou chce vystoupit pan poslanec Ondráček, po něm pan poslanec Chvojka. (Z místa hlásí, že nechce.)

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak já, pane předsedající, prostřednictvím vás panu kolegovi Blažkovi. Já samozřejmě vím, co je smyslem prvního čtení, i to, co můžeme potom ve druhém čtení v rámci výborů. Ale také vím, že v této Poslanecké sněmovně je možné ledacos. Vzpomeňme si, co se předvedlo s pozměňovacím návrhem v rámci služebního zákona a co z toho nakonec vyplynulo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní přečtu omluvenky. Dnes se omlouvá od 17.45 do 21 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Adolf Beznoska. Dále od 17 hodin z osobních důvodů se z dnešního jednání omlouvá pan poslanec Adámek. A dále z dnešního jednání mezi 16. a 23. hodinou z důvodů pracovních se omlouvá pan poslanec Jiří Koubek.

Do rozpravy se hlásí pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Tentokrát skutečně stručně, byť ten, kdo říká, že bude stručný, a potom tady je hodinu... Ale k panu poslanci Ondráčkovi vaším prostřednictvím. Já jsem nechtěl poučovat, to tedy v žádném případě ne. To první čtení se dá vykládat různým způsobem. Já jsem vzal pouze určitý aspekt toho, abych to vysvětlil proč. A to druhé, co jste říkal - vždyť já jsem s vámi ve shodě, vaším prostřednictvím, já také nechci, aby navrhovatel přinesl něco a pak se to předělávalo. Čili já už protestuji "proti tomu něcu" nebo něco, nebo jak se to skloňuje. Vidíte, ta čeština, to je někdy potvora, to se musím zamyslet, a to je moje maminka češtinářka. Doufám, že se nebude... ale ona po nocích spí a nedívá se na televizi, takže to projde. Takže proti tomu něčemu se snažím zabránit, aby ten navrhovatel se už nad tím zamyslel, abychom mu to nemuseli v těch bodech překopávat. V tomhle jsme ve shodě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se nikdo dále nehlásí do rozpravy ani s faktickou poznámkou. Je tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si chce vzít paní navrhovatelka nebo paní zpravodajka závěrečné slovo. Paní ministryně? Paní navrhovatelka ano. Máte závěrečné slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Chtěla bych jenom ve stručnosti upozornit, vážené kolegyně a vážení kolegové, myslím si, že návrh, který prošel podrobným připomínkovým řízením, kde jsme zapracovali řadu změn, koneckonců jste to viděli, že ten publikovaný článek pana profesora Jelínka, že už mezitím se zohlednila jedna z kritických připomínek ohledně trestného činu zabití. Nakonec získal většinový konsensus představitelů právnických profesí. Právě proto jsem ho předložila vládě a nyní jsem ho předložila k posouzení vám. Čili není to, jak by snad mohlo vypadat poté, co zde odezněly diskusní příspěvky, námět nebo návrh představitele akademické oblasti - jednoho, dvou nebo tří, kteří si myslí, že bychom měli jít revoluční cestou a kopírovat vývoj v jiných evropských zemích, protože je to tak správné.

Já jsem přesvědčena o tom, že by to byl pozitivní posun a že by nám to umožnilo lepší dodržování právních předpisů, i těch, které chrání trestní zákon, zejména těch, které chrání trestní zákon, a to znamená těch základních hodnot, protože trestní právo má chránit ty nejdůležitější právní statky, které v právním řádu České republiky máme zakotvené. Čili nemyslím si, že by tento zákon vedl ke zbytečné kriminalizaci, naopak si myslím, že by to bylo určitou symbolikou, že Česká republika se nebojí jít cestou, kterou už před ní šly a úspěšně ji využívají jiné evropské země.

Ostatní věcnou problematiku bych skutečně raději přenesla také na půdu ústavněprávního výboru.

Děkuji vám i za to, co zde odeznělo. Určitě budu mít možnost se k tomu vyjádřit za předpokladu, že tento návrh vámi bude postoupen do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Přece jenom musím zareagovat a využít přednostního práva. Moc se za to omlouvám. Nerad už něco komentuji, ale jiná šance není.

Víte, já bych byl rád, paní ministryně, aby v tomto případě významné slovo měli ti, kteří podnikají, kteří se setkávají s každodenní praxí, protože já bych varoval před tím, aby zrovna toto, pokud akademickou obcí jste rozuměla právníky, aby právníci určovali, jak se má v Česku podnikat. Oni přece o tom praktickém životě - a nedej bože, aby skutečně ekonomiku této země řídili právníci. Samozřejmě pro ně zřejmě bude při kriminalizaci firem obrovské ryto je zastupovat a žalovat, takže já chápu, že hledají další a další pozice, kde se živit a čím si vydělávat.

Nelze srovnávat právo s vyspělými zeměmi u nás. I zvykové právo nebo podnikatelskou etiku. Rozhodně jiná je v Německu. Já si myslím, že tam si dá hodně moc jakýkoli policista nebo soudce pozor na to, co je a co není trestným činem, protože tam je pod kůži zaryto, ve Švýcarsku také, prostě podnikatelský neúspěch. Dokonce to má své označení. Inteligentní nebo konstruktivní selhání. Už jsem to tady říkal několikrát. V České republice je v tuto chvíli společenská atmosféra zcela jiná. A myslím si, že ta společenská atmosféra, a určitě mi dáte za pravdu, se promítá potom i do rozhodování soudů, které se velice často dostávají pod gigantický tlak médií. Kolikrát i ten trestněprávní lynč je téměř organizován z pozice médií, která potřebují krev, potřebují negativní zprávy.

Já skutečně nevím, zda vůbec tato filozofie v tuto chvíli a v České republice... Až budeme mít německou podnikatelskou nebo švýcarskou podnikatelskou etiku, pak neřeknu ani slovo. Ale my tuto etiku prostě ve společnosti nemáme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přečtu další omluvenku. Dnes od 18.30 hodin se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Antonín Pavel.

V průběhu rozpravy padl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli od pana poslance Blažka. To je první návrh, o kterém budeme hlasovat. Eviduji žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili. Dávám hlasovat... (V sále je ruch mezi poslanci ANO.) Dávám hlasovat. Funguje to? Dobře, děkuji.

 

Dávám hlasovat, kdo je pro vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 166, přítomných poslankyň a poslanců 121, pro návrh 28 (proti 73). Návrh byl zamítnut a návrh zákona byl postoupen do druhého čtení.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor jednak navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru a poté pan poslanec Laudát přednesl žádost přikázat hospodářskému výboru. Táži se, zda máte ještě někdo jiný návrh. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování.

 

Táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl předložen k projednání ústavněprávnímu výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 167, přítomných poslankyň a poslanců 124, pro návrh 124 (proti nikdo). Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy dám hlasovat o tom, kdo je pro, aby předložený návrh byl projednán v hospodářském výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 168, přítomných poslankyň a poslanců 124, pro návrh 99 (proti 2). Návrh byl přijat.

 

V průběhu rozpravy padl ještě jeden návrh, a to žádost o prodloužení projednávání o 30 dnů. Vzhledem k tomu, že lhůta je delší než 20 dnů, navrhovatelka vyslovila souhlas s tímto návrhem.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro prodloužení lhůty projednávání o 30 dnů. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 169, přítomných poslankyň a poslanců 125, pro návrh 125 (proti nikdo).

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, dále hospodářskému výboru a lhůta na projednání byla prodloužena o 30 dnů. Tím končím projednávání tohoto bodu.

Otevírám další bod a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.