Úterý 21. října 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
4.
Návrh poslanců Miroslava Grebeníčka, Zuzky Bebarové-Rujbrové,
Marty Semelové a Kateřiny Konečné na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 60/ - druhé čtení
Návrh uvede za navrhovatele pan poslanec Miroslav Grebeníček. Prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a výboru pro sociální politiku. Usnesení výborů nám bylo doručeno jako sněmovní tisky 60/2, 60/3, 60/4. Ještě než se zástupce navrhovatelů ujme slova, požádal bych pana poslance Františka Váchu, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem tohoto tisku.
Prosím, pane poslanče, máte slovo s úvodním slovem.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ucelenou informaci o našem návrhu jsem předložil při prvním čtení. Přikázali jste projednat návrh naší novely ve dvou výborech, v takzvaném školském a sociálním. Snad mi bude prominuto, že nyní přistoupím k uvedení tohoto návrhu netradičním způsobem. Jde o článek z dubna roku 2014 v Britských listech, který nese název Nesystémový návrh aneb co má žebrota co studovat.
V tomto článku se říká: Opakovaně se setkáváme se zamítací mašinérií vládních poslanců většinou se zdůvodněním, že navrhovaný zákon či novela připravená poslanci opozičními jsou nesystémové. Posledním údajně nesystémovým krokem se stal návrh komunistických poslanců na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně doplnění dalších zákonů, konkrétně na zvýšení sociálního stipendia ze současné částky 1 620 Kč na 2 100 Kč. Marné bylo poukazování předkladatelů, že zatímco v roce 2004 studium jednoho dítěte na veřejné vysoké škole vyšlo asi na 3 500 Kč, dnes je to v průměru 9 000 Kč. Stejně marná byla i připomínka, že podle údajů samotného Ministerstva školství ještě v roce 2010 bylo na sociální stipendia studentů veřejných vysokých škol rozpočtováno 86 milionů a studentů soukromých vysokých škol přes 4 miliony, celkem tedy 90 milionů korun, a od té doby došlo k prudkému snížení výplaty těchto stipendií z 90 na pouhých 50,5 milionu korun. Mám na mysli rok 2013. Rovněž se naivně dotazovali, co že je nesystémového na valorizaci.
Návrh zákona překvapivě ve výborech podpořili poslanci TOP 09, ale pro zamítnutí hlasovali poslanci za Českou stranu sociálně demokratickou spolu s hnutím ANO a KDU-ČSL, zřejmě si vědomi toho, že nějaké stipendium nesmí narušit systém, který až vyjde na světlo boží, tak nám všem vytře zrak. Zatím nám zrak vytírají spíše poslanci za stranu - cituji stále Britské listy -, která má slovo sociální v názvu. Návrh zákona přitom prošel do druhého čtení s tím, že ho podpořil i ministr školství Marcel Chládek. Podle Františka Váchy - TOP 09 - výsledkem zákona by byla podpora těch, kteří to potřebují a kteří si to skutečně zaslouží, což prokázali tím, že se i přes nepřízeň osudu, finanční tíseň rodičů rozhodli vzít osud do svých rukou, zvýšit si kvalifikaci náročným studiem na vysoké škole a přispět tak svým talentem k rozvoji naší společnosti.
Sociální demokraté z České strany sociálně demokratické se tedy ztotožňují spíše se slovy Jiřího Zlatušky - hnutí ANO -, předsedy školského výboru, podle kterého sociální stipendium nezapadá do vysokoškolského zákona. Tvrdí, že vysoké školy mají nyní už tak vysoké stipendijní fondy, že z nich zvládnou i sociální stipendia. A mimo oficiální záznam, jak informují Britské listy, prý od něho zaznělo, že tento zákon by zvýšil oblibu Komunistické strany Čech a Moravy, s čímž prý on zásadně nemůže souhlasit. Že by tedy ještě důležitější než rozpočtová zodpovědnost - končí citace z Britských listů - bylo to, kdo zákon předkládá?
Ano, dámy a pánové, následně jsem interpeloval písemně předsedu vlády ve věci překážek kladených poslanci vládní koalice potřebné valorizaci sociálních stipendií studentů vysokých škol, a to s ohledem na složení Sněmovny, ve které má klíč k řešení této situace právě současná vládní koalice.
Já bych chtěl především říci - cituji z odpovědi premiéra Sobotky -, že podporuji institut sociálních stipendií, protože se domnívám, že to je jeden z nástrojů, který pomáhá udržet náš veřejný vzdělávací systém dostatečně prostupným a přístupným pro studenty ze všech sociálních skupin. Chci také potvrdit - končí slova předsedy vlády -, že i ministr školství podporuje myšlenku navýšení sociálních stipendií na vysokých školách. Čili sám za sebe i za ministra školství se nebráním jednání o tom, abychom dosáhli takové legislativní změny, která by umožnila navýšit sociální stipendia.
No, uvidíme, dámy a pánové. Návrh na zamítnutí projednávané novely zde zazněl již při prvním čtení. Jednoznačně jste jej odmítli. Chci tedy věřit, že se se stejným návrhem vypořádáte obdobným způsobem i na dnešním jednání. Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci navrhovatelů. A nyní první zpravodajská zpráva pana zpravodaje výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, pana poslance Františka Váchy. Prosím, pane zpravodaji. Připraví se paní poslankyně Radka Maxová.
Poslanec František Vácha: Dobrý večer, pane předsedající, dámy a pánové.
Jak už bylo řečeno, jedná se o navýšení sociálního stipendia § 91 odst. 3 zákona o vysokých školách z původních 1 620 na 2 100 korun. Původní stanovisko vlády Rusnoka bylo zamítavé, nicméně pan ministr Chládek po změně vlády tento návrh podporuje. Jednalo by se přibližně o 16 mil. korun navíc do rozpočtu. Pan ministr se vyjádřil, že by tyto peníze ve svém rezortu našel.
Návrh novely byl zařazen na program výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu na jeho 5. schůzi dne 17. dubna 2014. Na této schůzi bylo po dlouhé, obsáhlé diskusi jeho projednávání přerušeno. K dalšímu pokračování projednávání došlo až na 8. schůzi dne 4. září 2014. Během jednání nebyl vznesen žádný pozměňovací návrh a výbor na základě hlasování doporučil Poslanecké sněmovně tento návrh zamítnout.
Já bych přečetl usnesení. Je to sněmovní tisk 60/4, usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 8. schůze dne 4. září 2014 k návrhu poslanců Miroslava Grebeníčka, Zuzky Bebarové-Rujbrové, Marty Semelové a Kateřiny Konečné na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách atd.: Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění poslancem Grebeníčkem a zpravodajské zprávě poslance Váchy doporučuje Poslanecké sněmovně zamítnout návrh poslanců Miroslava Grebeníčka atd., zmocňuje zpravodaje výboru poslance Váchu, aby toto usnesení přednesl ve schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu, a za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativní úpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní měla následovat zpravodajská zpráva zpravodajky výboru pro sociální politiku paní poslankyně Radky Maxové. Tu tady nevidím, takže ji nemůžeme absolvovat... Ale zástupce výboru chce hovořit. Prosím. Samozřejmě zpravodajské zprávy mají přednost před rozpravou, kam už mám přihlášeného. Prosím, pane poslanče, máte slovo k informaci o jednání výboru pro sociální politiku.
Poslanec Zdeněk Soukup: Takže v zastoupení Radky Maxové já také nemám dobrou zprávu pro předkladatele zákona. Přečtu usnesení výboru pro sociální politiku ze dne 10. dubna 2014: Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na své 6. schůzi konané dne 10. dubna 2014 přijal toto usnesení: doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila nesouhlas s návrhem poslanců Miroslava Grebeníčka, Zuzky Bebarové-Rujbrové, Marty Semelové a Kateřiny Konečné na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi za předložení informace o jednání výboru a otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní přihlášené nejdříve s faktickou poznámkou dva kolegy, pan poslanec Jiří Zlatuška, poté pan kolega Pavel Plzák. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, chtěl bych se jen ohradit proti obsahu toho, co citoval pan poslanec Grebeníček z Britských listů. To, co mi vkládal do úst jako údajné výroky o tom, že bych podmiňoval svůj postoj k té novele tím, kdo to předkládá, je nepravdivé a pouze odpovídá úrovni Britských listů. Doporučoval bych v rámci duševní čistoty tento zdroj nepoužívat. Je to jenom důkaz, že nestojí za nic.
A co se týká argumentu o tom, že vysoké školy mají prostředky na stipendijních fondech, tak si dovolím faktickou informaci z účetních uzávěrek za minulý rok. Meziroční přírůstek financí na stipendijních fondech veřejných vysokých škol mezi rokem 2012 a 2013 činil 32 mil. korun, tedy téměř dvojnásobek částky, kterou předkladatelé chtějí doplňovat do sociálních stipendií, a celkově na stipendijních fondech veřejných vysokých škol na konci roku 2013 bylo 790 354 tis., čili víc než tři čtvrtě miliardy. Veřejné vysoké školy mají dostatečné prostředky pro to, aby financovaly sociální stipendia mnohem štědřeji, než kolik předpokládá tento návrh. Ministerstvo školství se jenom musí postarat o to, aby legitimní vzdělávací podpora, tudíž podpora studentů, kteří jsou sociálně potřební (upozornění na čas), se promítla i do rozpočtových pravidel vysokých škol. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s další faktickou poznámkou pan kolega Pavel Plzák, poté pan poslanec Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Pavel Plzák: Ano, budu krátký. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, omlouvám se kolegovi Oklešťkovi, ale musím k tomu něco říct. Předem avizuji, že nemám vůbec nic proti institutu sociálních stipendií, jsem nakloněn jejich valorizaci. Ale vystoupení pana kolegy Grebeníčka mě donutilo, abych zavzpomínal na svoje studia, kdy jsem při studiu medicíny týden až dva týdny pracoval, noční a odpolední práce v pivovaru plzeňském, polovinu prázdnin jsem také pracoval, protože mí rodiče, tatík automechanik a maminka zdravotní laborantka, mi mohli vyčlenit na studium 600 korun měsíčně. Takže lituji, že v té době žádná sociální stipendia nebyla. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Plzákovi. Nyní pan poslanec Karamazov také s faktickou poznámkou, poté řádně přihlášený pan poslanec Grebeníček. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte jen několik poznámek ke zmíněnému tématu. Já se domnívám, že málokdo z nás by byl proti valorizaci stipendií pro studenty, kteří toto stipendium potřebují. Nicméně myslím si, že problém je v provedení. Na toto téma skutečně proběhla docela rozsáhlá diskuse na příslušném výboru - já jsem členem školského výboru, takže na školském výboru - a ta se týkala, jak už tady bylo řečeno, především argumentů nesystémovosti, že sociální stipendium do zákona o vysokých školách nepatří, a také to, že vysoké školy mají dostatek prostředků na stipendijních fondech. Já nechci hovořit o té nesystémovosti, ale o stipendijním fondu. Mohu potvrdit ze svých zkušeností děkana fakulty, že jsem nejednou rozhodl využít stipendijního fondu ve prospěch studenta, který mimořádnou podporu potřeboval. Využití stipendijního fondu tedy na účely, které v podstatě sleduje valorizace, je možné a dnes se používá.
Chtěl bych ale ještě upozornit na jednu stránku, možná drobnou. Nejsem právník, ale technik, tak se mně zdá přinejmenším velmi nešikovné, že kvůli každé valorizaci inflace je třeba změnit zákon. V návrhu novely zákona to nějak řešeno už je, nicméně opět stejně, je tam pevná částka. Kdyby v návrhu byl zakotven nějaký mechanismus, který by tuto částku valorizoval automaticky, asi bych těžko hledal důvod pro nesouhlas. Takto souhlasit nemůžu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci i za dodržení času. Ještě před řádně přihlášeným panem poslancem Grebeníčkem paní kolegyně Marta Semelová, poté ještě jednou pan kolega Zlatuška. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěla říci, že na výboru jsme se naprosto shodli na tom, že by nám mělo jít o kvalitu vzdělávání. Kvalita vzdělávání by měla být také na základě toho, že tam nebudou chodit lidé podle toho, jestli na to mají v peněžence, ale jestli na to mají svými znalostmi, schopnostmi a dovednostmi. A já si myslím, že by bylo v zájmu nás všech těmto lidem co nejvíce pomoct. My jsme si říkali, že samozřejmě zvýšení stipendia nevyřeší všechno. Ale je to značná pomoc mnoha studentům.
Vezměte si, že podle různých průzkumů studenti dají až 135 tisíc korun ročně za vysokoškolské studium. Je v tom doprava, ubytování, učebnice atd. atd. Je důležité si uvědomit i to, že mladí lidé si stále víc a víc musí přivydělávat, protože jinak by se na vysoké škole neudrželi. V průměru je to 24,5 hodiny týdně, co si studenti přivydělávají, ale značná část těchto studentů jde na plný úvazek. Je to na úkor studia, je to na úkor toho, co by měli dělat v rámci vysokoškolských dalších aktivit. Problém je i ten, že jsou vysoké ceny za ubytování. Už jsem to tady zmiňovala. V Praze je to za koleje nad 3 tisíce korun, ale řada studentů si po různých opatřeních, kdy se změnilo financování ubytování, volí různé podnájmy, které jdou na 5,5 až 6 tisíc korun měsíčně. Já si myslím, že alespoň částka, kterou navrhujeme, by významně přispěla mnoha těmto studentům, aby nemuseli opouštět vysoké školy, jak jsme tomu dnes kolikrát svědky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Semelové. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Jiřího Zlatušky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, přece jenom bych chtěl korigovat to, co zde říkal kolega poslanec Karamazov. Ani valorizace v zákonu by nebyla neproblémová, a to z toho důvodu, že jsou to jedny z mála státních prostředků, které jdou nejen veřejným vysokým školám, ale i soukromým školám. Odečítají se z obecné sumy prostředků, které jsou vyhrazeny v rozpočtu Ministerstva školství pro veřejné vysoké školy, snižuje se část, která jde na příspěvek na činnost veřejných vysokých škol. A v okamžiku, kdy by tam byla valorizace, by se tím v malé části část těchto prostředků přesouvala směrem k soukromým vysokým školám. Netvrdím, že je to částka velká, ale částečně by to probíhalo. A pořád zde platí, že řádově větší prostředky dnes leží na stipendijních fondech veřejných vysokých škol. Z veřejných vysokých škol se čas od času ozývá snaha prostředky používat nějak jinak. Řada škol je tímto způsobem používá. Pokud by Ministerstvo školství zavedlo nepřímé ukazatele, které by podněcovaly vysoké školy k tomu, aby se stipendijní fondy používaly pro podporu sociálně potřebných, bylo by to nejlepší, co by mohlo být. Byly by tam mnohem větší prostředky, než o kterých dnes mluví ve svém návrhu komunisté, a lépe strukturované.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Zlatuškovi za dodržení času. Nyní paní poslankyně Marta Semelová, ještě jedna faktická poznámka. Poté snad řádně přihlášený poslanec Miroslav Grebeníček. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Souhlasím s panem předřečníkem, že jsou na školách finance na sociální stipendia, ale tady je problém, o kterém jste, prostřednictvím pana předsedajícího, mluvil, že školy přistupují k rozdělování těchto stipendií různě. To znamená, že někde jsou ochotni stipendia navýšit, ale nám jde o to, aby zákonem bylo stanoveno to, že je tady určitá částka, a to by se týkalo všech vysokých škol, pro studenty, kteří tento koeficient na sociální stipendium splňují.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Karla Raise. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Dobrý večer. Jenom bych opravil předřečnici v tom, že školy nejsou ty, které dělají rozpočet, nýbrž akademický senát. Tam jsou akademické svobody, čili musím respektovat akademické svobody. To patří do skupiny svým způsobem naprosto zbytečných zákonů, které akorát zaplevelují toto právní prostředí. Protože pak bychom mohli dávat zákony na velikost internacionalizace, na její valorizaci a na kvalitu. Je tam prostě rektor, je tam vedení školy, je tam akademický senát a to jsou orgány, které o tom rozhodují. Myslím si, že nám nepřísluší do tohoto vstupovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Miroslav Grebeníček v obecné rozpravě ve druhém čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: S velkým zájmem jsem vyslechl všechny, kteří reagovali na mé vystoupení. Jsem rád, že vystoupil i kolega Zlatuška. Nepochybně máme korektní vztahy a určitě si je udržíme. Jenom mu chci připomenout jeho určité výroky.
"Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy," napsal v květnu loňského roku, připomínám, emeritní rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška, "dlouhodobě selhává v systému podpory studia pro studenty z rodin z nižších příjmových skupin." Uvedl také, že podprůměrné příjmy se týkají více než 60 % práceschopného obyvatelstva. Jiří Zlatuška ostře kritizoval reformu terciárního vzdělávání, kdy někteří řešitelé pro sebe odnášeli částky převyšující 1 mil. korun ročně, nicméně použitelný model nevypracovali. "Stávající vláda," uvedl tehdy v předvolební kampani Jiří Zlatuška na adresu Nečasova kabinetu, "má přípravu zákona o finanční pomoci studentům ve svém programovém prohlášení. S ničím použitelným," zlobil se Jiří Zlatuška, "však dosud nepřišla ani v náznaku."
Mám takový pocit, že to, co chtěl kolega Zlatuška před rokem, jsem si dovolil předložit o rok později.
Dámy a pánové, návrh novely byl podán v závěru roku 2013. Pokud by o něm Sněmovna jednala v řádných termínech, studentům by se už nyní dostávalo určité potřebné pomoci, na které se předkladatelé novely shodují s ministrem školství a s premiérem Sobotkou. Bohužel akademický rok je již v běhu a k žádné valorizaci nedošlo. Jestliže samo Ministerstvo školství varuje, že finanční nároky spojené se vzděláváním se pro studenty ze sociálně slabých rodin stávají vážnou překážkou a znevýhodněním, omezením ústavního práva na rovný přístup ke vzdělání, pak se na místě dnes ptám: Jaká síla této valorizaci brání? Současný rezortní ministr a premiér jednoznačně sdělili, že návrh na valorizaci podpořili. Ano, kolega Zlatuška v soukromém rozhovoru dnes sdělil, že nic takového není součástí vládní dohody, programového prohlášení vlády. Premiér ovšem vyjádřil v odpovědi na písemnou interpelaci, která zde byla, jak si vzpomínáte, nedávno projednána, názor, že překážkou časné valorizace stipendií je vedení školského výboru. Nevím, koho měl na mysli, ale přece jenom je jistý rozdíl mezi předsedou tohoto výboru a místopředsedy. Poněkud tedy opomněl, mám na mysli stále premiéra, že v čele výboru stojí významný činitel vládní koalice a že ve výboru má většinu vládní koalice.
Dámy a pánové, s ohledem na situaci mám za to, že je nutné jednat bez zbytečného odkladu. Ten, kdo valorizovat sociální stipendia studentů bakalářských a magisterských studijních programů nechce, ten bude pochopitelně hledat nejrůznější výmluvy a přinášet návrhy, které v konečném důsledku a účinku vypadají jen jako další účelové alibi. Předkládaný návrh na valorizaci sociálních stipendií je v tuto chvíli jediným časným návrhem, který při dobré vůli Sněmovny může bez dalších zbytečných průtahů vstoupit v účinnost. Ale je to vaše svobodné rozhodnutí a já budu respektovat výsledek hlasování pravděpodobně při třetím čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Grebeníčkovi. Nyní ještě v obecné rozpravě pan zpravodaj František Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji. Já nebudu vystupovat jako zpravodaj, ale jako poslanec. Já jsem už v prvním čtení tento návrh novely zákona podpořil. Podpořil jsem ho jako děkan fakulty, jako někdo, kdo se studenty mluví, kdo se s nimi denně setkává, možná na rozdíl od rektorů. Já chápu, že můžeme mít každý jiný názor, můžeme mít i jiné názory na využívání -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a požádám Sněmovnu o klid, a to jak na levé, tak na pravé straně, protože si myslím, že hladina hluku se příliš zvýšila na to, abychom jeden druhého vnímali. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji. Samozřejmě můžeme mít i jiné názory na využívání stipendijních fondů. Mně se nelíbí, že by politici zasahovali a určovali to, jak mají nezávislé vysoké školy využívat své stipendijní fondy. My například stipendijní fondy využíváme k podpoře talentovaných studentů, k zahraničním cestám, stipendiím a samozřejmě já osobně podporuji i sociálně slabé studenty, kteří například mají nějaký lepší průměr u známek. Je zajímavé, že současná koalice připravuje komplexní novelu vysokoškolského zákona, kde právě v § 91 odst. 3 navrhuje zvýšení sociálního stipendia z 1 620 na 2 100, to znamená, budeme tady tu samou debatu opakovat někdy, já nevím za jak dlouho, ale je to vládní koalice, která přichází s tímto komplexním pozměňovacím návrhem. Takže možná se napřed dohodněte, než to sem přinesete. Už to prošlo připomínkovým řízením v mnoha institucích.
A já bych měl ještě jednu poznámku k nepřímé dotaci ze státního rozpočtu soukromým vysokým školám. Tam to není tak dramatické, pan poslanec Zlatuška to správně řekl, tam mám pocit, že v roce 2012 nebo 2013 dotace na sociální stipendia byly přibližně 53 mil., z toho asi jen pouze 3 mil. šly na soukromé vysoké školy.
Závěrem bych si dovolil připomenout takovou historickou vsuvku. Já nevím, jestli znáte Komenského Labyrint světa a ráj srdce, tam ten poutník, když přijde na vysoké školy, tak se dozvídá, že na vysoké škole musíte mít hlavu, kůži, mozek, zadek a měšec. A právě o tom měšci my dneska jednáme, a přestože máme v ústavě bezplatné vzdělávání, mám pocit, že se dostáváme někam na úroveň středověku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych, pane předsedající, kdybyste mohl panu zpravodajovi sdělit, že jak já, tak kolega Rais jsme byli nejen rektoři, ale také děkani fakult. Já jsem byl děkanem fakulty delší dobu než rektorem.
A co se týče stávajícího vysokoškolského zákona, pravomoc vyhlašování stipendijních programů je v rukou děkana. V okamžiku, kdy od děkana slyším, že on dává sociálně potřebným, kteří mají dobrý prospěch, stipendia, tak rozumím, že chce po ministerstvu, aby těm špatným dávalo stipendia pro změnu ministerstvo. Nevidím v tom žádnou logiku. A chápu, že mu nevadí vyhození tří milionů navíc, koneckonců strana TOP 09 se sice tváří, že je rozpočtově odpovědná, ale když se mají ty peníze vyhodit, tak jí to potíže nedělá.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Reagovat bude pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Vácha: Na to se nedá nereagovat. Prostě to je demagogie! To není nic jiného než demagogie! Uvědomte si, že i ty tři miliony, které dáte do soukromých vysokých škol, se pak dostanou zpátky do společnosti tím, že ti lidé jsou vzdělaní a společnosti přinesou nějaké peníze. To snad jste ani nemusel říkat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za krátkou reakci. Kdo dál v obecné rozpravě ve druhém čtení? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není po obecné rozpravě. Otevírám rozpravu podrobnou. Nemám do ní žádnou přihlášku v podrobné rozpravě. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikdo se nehlásí, i podrobnou rozpravu končím.
Ještě se zeptám pana kolegy Váchy, jestli má zájem o závěrečné slovo i po podrobné rozpravě, která neproběhla. Nemá zájem. Zástupce navrhovatelů také nemá zájem. Protože nepadl žádný návrh na zamítnutí, vrácení výborům k novému projednání, končím... (Tázavé pohledy v sále.) Padl nějaký návrh k hlasování? Já si neuvědomuji, že by padl. Ať mě kontroluje pan zpravodaj, ale já jsem žádný návrh - dával jsem docela pozor, řídil jsem celý průběh tohoto bodu, a nepadl návrh na vrácení návrhu výborům k novému projednání ani na zkrácení lhůty k projednání mezi 2. a 3. čtením, natož na zamítnutí, takže v tomto ohledu musím říct, že končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zástupci navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 4.
Pokračovat budeme bodem číslo
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.