Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

60.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 339/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí pan Richard Brabec. Já vás prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, je mi ctí zahájit maraton dnešních bodů, byť úvod už za mě obstarali lepší herci, než jsem já.

Dovolte mi jenom připomenout, že zákon o ochraně zemědělského půdního fondu byl z podnětu Ministerstva životního prostředí novelizován pouze jednou. Bylo to v roce 1999 a ostatní následující novelizace byly uskutečněny vždy v souvislosti s jinou právní úpravou. Poslední významná novelizace, na kterou tato novela vlastně reaguje, byla provedena zákonem č. 402/2010 Sb., který byl účinný od 1. 1. 2011. A jaksi pro mnohé z vás, kteří jste tady byli, zatímco já jsem tady nebyl, tak tato novela byla součástí opatření ke zmírnění dopadů tehdy neúměrně vysoké podpory obnovitelných zdrojů energie na státní rozpočet a v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu pouze navýšila odvody za odnětí zemědělské půdy, a změnila tak podíl z finančního výnosu z odvodu mezi příjemce. Příjemcem odvodu se stal nově státní rozpočet. Zkráceně řečeno, byla to především reakce na zabírání zemědělské půdy pro fotovoltaické elektrárny a tehdy se zábor, respektive poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu, měnil tedy v některých případech řádově více jak dvacetkrát až třicetkrát.

Hlavní okruhy této novely, tedy té, kterou mám tu čest předkládat. Novela především posiluje ochranu zemědělského půdního fondu, a to jak kvalitativní, tak i kvantitativní, plošnou. V oblasti kvalitativní ochrany se zejména doplňují nové povinnosti vlastníka, popřípadě jiné osoby, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, například nájemce, a to z důvodu zajištění protierozní ochrany půdy. Dále zavádí právní rámec pro vytvoření systému informací o kvalitě zemědělské půdy, to znamená, co je jejich obsahem, například obsah rizikových prvků a rizikových látek, dále postupy pro případy znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a zavádí samozřejmě i poměrně přísné a účinné sankce. V oblasti kvantitativní ochrany se posiluje ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy.

Nově je formulováno ustanovení o výjimkách z platby odvodů za trvale odňatou půdu ze zemědělského půdního fondu, například odvody nebudou placeny u staveb drah, je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát, a pozemních komunikací ve vlastnictví státu, dále cyklistických stezek s propustným povrchem, je-li stavba v souladu se zásadami územního rozvoje, respektive územním plánem a dalšími body.

V sazebníku pro výpočet odvodů, který je přílohou této novely, se ponechávají stávající ekologické váhy vlivu s tím, že základní cena odvodu bude násobena pouze jedinou, tedy nejvyšší ekologickou váhou vlivu. Dosud se tyto ekologické váhy vlivu sčítaly, což samozřejmě dále výrazně zvyšovalo tento poplatek. Ekologická váha vlivu se pak nepoužije, to je důležité, pro stavby pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou umísťované na plochách výroby a skladování určené k tomu účelu územním plánem schváleným do konce roku 2010, tedy do období přelomu, kdy od 1. 1. 2011 nastalo zásadní zvýšení, a dále pro výrobu, popřípadě skladování na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda. Tyto výjimky se pak promítnou do snížení odvodů za odnětí půdy v průmyslových zónách, které jsou zatíženy nějakou ekologickou váhou vlivu z důvodu vyhlášené ochrany území. To znamená, že základní odvod může za dnešních cen zemědělské půdy dosáhnout maximálně přibližně 170 až 180 korun za metr čtvereční a nebude v těchto případech dále násoben řekněme těmi dvaceti, to znamená, že potom by hodnota mohla dosahovat až přes 3 tisíce korun za metr čtvereční při vynětí takovéto zemědělské půdy.

Dále novela upravuje kompetence orgánů ochrany zemědělského půdního fondu za účelem vytvoření správných podmínek pro kontrolu a dozor nad dodržováním zákona a snížení administrativní zátěže. Účinnost novely se navrhuje k 1. 1. 2015.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Marie Pěnčíková. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr nám tady podal poměrně vyčerpávající zprávu k předkládané novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Už nebudu základní věci opakovat. Jen za sebe můžu říct, že jsem ráda, že je nám tato novela předkládána, protože zákon úpravy opravdu potřebuje. Je tam řada bodů, které posilují ochranu půdního fondu, a já jsem za to panu ministrovi v podstatě ráda. Proto také jako zpravodaj doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení. Na druhou stranu ale musím přiznat, že je v něm několik věcí, se kterými mám problém, jako jsou výjimky dle § 9 či odvody za odnětí. To si budeme muset vyříkat na výborech. Na závěr si dovolím, jelikož se jedná o návrh, který se dotýká více oblastí, a určitě k němu bude celá řada připomínek, navrhnout ho k projednání nejen výboru pro životní prostředí, ale také výborům zemědělskému a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě vás poprosím, protože si návrhy poznamenávám, zemědělskému výboru - a? (Výboru pro regionální rozvoj.) Děkuji.

V tuto chvíli eviduji tři faktické poznámky. První pan poslanec Kolovratník, po něm pan poslanec Urban a následuje pan poslanec Bendl. Pan poslanec Kolovratník značí, že ne. Pan poslanec Urban? (Připomínka z pléna, že není otevřena rozprava.) Máte pravdu. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde dvě faktické poznámky. Pane poslanče Kučero, vy máte také faktickou, nebo jste řádně přihlášen do diskuse? Řádně přihlášen, dobře. Takže s faktickou pan poslanec Urban.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Možná jsem to trochu předběhl, ale vzhledem k obsahu zákona si myslím, že by normu měl projednat hospodářský výbor, protože se jedná o investice do průmyslu a podobně. Čili jsem zastáncem toho, aby půdní fond byl ochráněn. Určitě nebude hospodářský výbor navrhovat něco, co by znamenalo nějaké zabírání půdního fondu, ale toto se týká průmyslových zón a případně dalších investic do výroby, takže prosím, až se bude hlasovat o přikázání výborům, aby byl hospodářský výbor také zahrnut do výborů, které tuto normu projednají. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Váš návrh jsem si poznamenal. Dám o něm poté hlasovat.

Nyní poprosím pana poslance Bendla s faktickou poznámkou. Chtěl jste do řádné diskuse, dobře, takže odmažu faktické poznámky. První s přednostním právem je pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív chci říct, že náš klub podpoří propuštění do druhého čtení, a současně, že jsme se dohodli i s předsedou klubu ANO, že nebudeme blokovat a podpoříme i zkrácení projednávání na mimořádně krátkou lhůtu 10 dnů. Měli jsme takovou malou podmínku, aby to skončilo i v hospodářském výboru, takže souhlasím s panem poslancem Urbanem.

Spíš podněty, ne nějaká kritika. Když si vzpomeneme, když se zvyšovaly sazby, tak prvotním impulsem bylo, aby se na kvalitní zemědělské půdě nestavěly fotovoltaické elektrárny, což myslím, že je naprosto správné, a to trvá. Poslanecká sněmovna to v té době vzala plošně, místo aby to omezila pouze na tento segment, který je naprosto v pořádku. Teď to vracíme zpátky, ale podle našeho názoru nedostatečně. To, co tam je, je v pořádku. Jsme zhruba deset dnů po ukončení komunálních voleb. Jednotlivá města a obce mají své územní plány, mnozí kandidovali s tím, že chtějí něco ve městě realizovat, a díky ekonomickým podmínkám, mnohdy vynětí, se programy prostě realizovat nedají, protože investoři taky potřebují svoje investice dostat někdy zpátky, a pokud jim dáme ekonomické překážky na začátek, tak investice se prostě neslučují. A nejedná se pouze o průmyslové zóny. Takže bychom ve výborech rádi debatovali třeba o technické či dopravní infrastruktuře, ale třeba i o bytové výstavbě a nebo velmi často mnozí říkají, že potřebujeme stavět školky a podobně, i to se může objevit. Takže si myslím, že bychom tohle měli debatovat a debata může být poměrně krátká. Myslím si, že zákon je platný dostatečně dlouho a negativní důsledky si uvědomujeme a ze zkušenosti je máme.

Přesto bych chtěl upozornit minimálně na tři věci ve vládním návrhu, na které bychom se ještě ve výborech měli zaměřit a buď je upřesnit, nebo vypustit.

Za prvé je tam psáno, že zemědělskou půdu první a druhé třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Je to poměrně logické, nicméně tady vzniká otázka, kdo to určí, který veřejný zájem převažuje. Zda to bude orgán ochrany, anebo někdo jiný.

V okamžiku, kdy to bude orgán ochrany, tak se obávám, že to prostě není nestranné posouzení, že už z logiky věci veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu, když to bude rozhodovat orgán, který to má na starosti, tak logicky - a neříkám, že vždycky špatně - bude upřednostňovat svůj zájem. A kde je ten jiný veřejný zájem? Je to územní plán? Zásady územního rozvoje nebo něco? Je to věc, která by se měla podle mě vyjasnit v debatě a upřesnit. To, jak je to napsáno, je podle našeho názoru nedostatečné a de facto by to sice teoreticky uvolnilo, ale prakticky by ten stav mohl zůstat úplně stejný. A to nekritizuji ty orgány, protože ty mají v popisu své práce chránit zemědělský půdní fond. Ale pokud přijde někdo jiný s jiným pohledem, s jiným veřejným zájmem, tak by to měl zřejmě posoudit někdo jiný, aby tam byla objektivita a aby někdo skutečně mohl ty dva veřejné zájmy posoudit a říct: v tomto případě toto. A pak zvažme debatu, jestli to rozhodnutí bude konečné, anebo bude nějaký opravný prostředek. Není úplně jednoduchá odpověď na tuto otázku a myslím si, že to je věc. Proto říkám, že deset dnů je mimořádně ambiciózních, protože problémů je tam poměrně hodně, a když to nestihneme, tak se to prostě odloží. Myslím, že pokud to dostanou tři výbory, jako že předpokládám, že to budou projednávat celkem tři výbory, tak se to může stát.

Pak si myslím, že v § 9, kde je stanoveno, co obsahuje žádost o souhlas, by se některé body daly vypustit, a to je třeba bod d) a e), které by mohly být mnohdy nadbytečné, a mohli bychom si tu byrokracii snížit.

A pak samotné ministerstvo navrhuje zvýšení koeficientů s argumentem, že máme inflaci. Ale je to takový argument, jako že je inflace, tak všechno se musí automaticky do inflační položky započíst. Přece hlavním důvodem, nebo jedním z hlavních důvodů, který my říkáme, je výše ceny. Na druhé straně to chceme jakoby inflační položkou nějakým způsobem upravovat. My se spíš kloníme k tomu, abychom to tam neupravili, a je to opět věc k debatě ve všech třech výborech. Za nás, za klub občanských demokratů, říkám, že máme ambici to rozšířit a zlevnit i v jiných případech. A určitě to není, abychom nebyli obviňováni z toho, že se budou stavět velkokapacitní parkoviště u nějakých supergigantických marketů. Nic takového. Ale obce a města musí mít nějaký nástroj - nebo neměli bychom jim bránit v tom, když oni vědí lépe než stát, proto mají územní plán své obce, vědí lépe než stát a centrální orgány, co v tom území chtějí a co v tom území nechtějí, a my pokud možno bychom neměli klást ekonomické překážky tomu, aby se ty plány mohly realizovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A další řádně přihlášený je pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Bendl a po něm pan poslanec Vilímec. Takže já poprosím pana poslance Kučeru.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych připomenout, že tato novela zákona je velmi závažná a je naprosto zásadní, aby byla řádně projednána. V naší zemi, kde mizí ročně tisíce hektarů zemědělské půdy, je novela tohoto zákona nepochybně důležitá nejen z hlediska ceny, za kterou se půda vykupuje, ale také z důvodu technických změn v návaznosti na jiné zákony.

Musím zmínit vztah novely k parametrizaci definování veřejného zájmu. Jistě je něco jiného stavba páteřní dálniční sítě nebo technických energetických sítí například oproti budování dalších a dalších průmyslových zón na zemědělské půdě, samozřejmě mimo tzv. brownfieldy. Výsledná podoba zákona o ochraně zemědělského půdního fondu výrazně ovlivní nejen životní prostředí, ale také vzájemné vazby mezi různými funkcemi území, ať již v rámci obydleného, či jinak hospodářsky využívaného území, či území přírodního. Obce dlouhodobě usilují o nastolení optimálních podmínek pro vyvážené fungování různých typů využití území a zákon o ochraně zemědělského půdního fondu je jedním z důležitých nástrojů k prosazení zájmů obcí. Pokud vím, tak v tom je podpora i ze Svazu měst a obcí ČR.

Musíme si uvědomit, že některá navrhovaná ustanovení zákona, například zrušení výjimky pro rodinné domy a obdobné stavby pro objekty a zařízení občanské vybavenosti nebo objekty a zařízení zdravotnické a kulturní, mohou zásadním způsobem ovlivnit další rozvoj měst a obcí a také zasáhnout do vlastnictví soukromých osob. Nesmíme zapomenout, že novela zákona také navrhuje převod kompetencí z obcí druhého typu na obce typu třetího, a tím fakticky předbíhá reformu veřejné správy, která je v těchto dnech opět diskutována.

Jsem rád, že tady zazněl návrh, aby se tato novela projednala v hospodářském výboru. Myslím, že to je naprosto správně, a myslím, že by rovněž měla být projednána ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Novotného.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já chci pouze velmi stručně ještě jednou v návaznosti na předchozí vystoupení kolegy Stanjury upoutat pozornost na nutnost oné přesnější definice onoho posuzování veřejného zájmu v těchto věcech. Sám osobně jsem zažil řadu jednání týkajících se zemědělského půdního fondu ve vztahu k projektu Národního biomedicínského centra, které mělo vzniknout v Olomouci a mělo navazovat na v tomto městě nedávno zrealizovanou obrovskou, gigantickou investici z evropských peněz právě do oblasti biomedicíny. Vznikl u nás specializovaný vědecký ústav v této věci. A zažil jsem si na Ministerstvu životního prostředí právě onu nedefinovanost posuzování veřejného zájmu, kdy jsme měli pro tento záměr podporu Ministerstva průmyslu a obchodu, CzechInvestu, nejrůznějších všemožných institucí, tehdy dokonce i písemně deklarovanou podporu prezidentem republiky, a zároveň při tom posuzování jsme naráželi na to, že neexistuje jakákoliv definice, jak vymezit právě s tím orgánem, který to má na starosti, kdy veřejný zájem převažuje a kdy převažuje zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Pokud toto zůstane nadále nespecifikováno a neupravováno, pak jakékoliv názory orgánů samosprávy ať už městské, krajské, jakékoliv názory orgánů exekutivy, třeba jednotlivých ministerstev vlády, v podstatě nemají žádnou hodnotu v tom procesu a jakýkoliv takový záměr se nemůže podařit zrealizovat. Je to moje osobní zkušenost a sám jsem připraven na hospodářském výboru dohlížet na to, abychom toto skutečně domýšleli do důsledků a ten mechanismus tam našli, protože jinak záměry nikdy nebudou zrealizovány.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Bendl. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezký dobrý den. Projednáváme novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu - materiál, který má poměrně značný vliv na fungování hospodářství v ČR, ale zemědělství zejména. Trošku si nemohu nerýpnout do skutečnosti, že se téhle naší debaty neúčastní ministr zemědělství, kterého by se tenhle materiál měl týkat extrémně. Bohužel jej postrádám nejenom při jednání o tomto bodu. Bylo by asi dobře, abyste si v koalici udělali trochu pořádek a pan ministr se jednání Poslanecké sněmovny zúčastňoval. Nevídám ho tady ani na interpelacích a teď už ani na bodech, které se přímo zemědělství dotýkají.

Já myslím, že se všichni shodneme na tom, že zemědělský půdní fond se má chránit, to na straně jedné. Na straně druhé bych chtěl připomenout těm, kteří se třeba v této problematice tolik neorientují, že se ČR zavázala při vstupu do EU, že bude snižovat například míru zornění v ČR, a jestliže vlastník orné půdy se dnes zaváže k tomu, že na poli vzniknou jenom pastviny, tak mu za to ČR ještě finančně přispěje a zaplatí mu za to, že už dále nebude orat a nebudeme mít tolik orné půdy v ČR. To je potřeba, abyste věděli ti z vás, kteří se v této problematice neorientují.

Zároveň, myslím si, platí a je třeba přiznat, že ten boom zájmu investorů, zájmu stavění a podobně, který tady byl po revoluci v těch letech 1992, 1995, 1997, 1998 a tak dále, ten už je dávno pryč. Tlak na to, aby vznikaly nové průmyslové zóny a podobně, už zdaleka takový není. Naopak hledáme způsob, jak vůbec sem přilákat nějaké nové investory, jak posílit množství pracovních příležitostí v České republice. A z tohoto pohledu je citlivý právě zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Musíme se na něj podívat jako na zákon, který na jednu stranu chrání tu hodnotu v oblasti zemědělského půdního fondu, na druhou stranu ovlivňuje rozvoj měst a obcí v České republice a může tím i brzdit řadu pozitivních věcí.

Dneska už se tu zmiňoval dokument, kterým územní plán bezesporu je, klíčový dokument, ke kterému se vyjadřují, pokud se to týká měst a obcí, jednotlivé obce, orgány Ministerstva životního prostředí, nebo řeknu všechny dotčené orgány, kraj a podobně. To znamená, vzniká dokument, jehož povaha charakterizuje, jakým směrem má jít rozvoj daného území, kde kudy mají jít silnice, dálnice, kde rozvojové plochy, kde naopak chráněná území a podobně. A tohle, tento zákon, který v podstatě se snaží ještě zpoplatnit, nebo popisuje zpoplatnění vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, ještě více chrání některé oblasti a umožňuje státní správě se k tomu vyjadřovat. Já bych velmi podporoval to stanovisko, aby za nejdůležitější dokument v tomto ohledu byl právě ten územní plán, nikoliv zájem veřejný reprezentovaný jedním či dvěma úředníky na tom či onom ministerstvu či krajském úřadě i či městském úřadě. Myslím si, že zájem veřejnosti tady reprezentují především zastupitelstva. Ale chápu, že jsou zde státní úředníci a státní orgány, které musí a mají dohlížet v symbióze s tím, co si veřejnost přeje, na to, jak to území má být do budoucna zachováváno.

Existují, nebo znám konkrétní příklady, kdy například k vybudování chodníku z jedné obce do druhé, které jsou vedle sebe velmi blízko, bylo potřeba podél silnice vyjmout ze zemědělského půdního fondu pruh, na kterém by se dal postavit obyčejný chodník. Vyjmutí ze zemědělského půdního fondu stálo víc než vybudování tohoto chodníku. To mi přijde, že je absurdní. Stejně tak jako je absurdní, když stát si řekne, že vybuduje dopravní infrastrukturu, ať už jsou to železnice, či silnice, projedná toto v územních plánech, vyčlení na to svoje finanční prostředky, ale ten stát si zdraží tu svoji dopravní infrastrukturu o finanční prostředky nutné k použití k tomu vyjmutí. My si prostě několikrát zaplatíme z vlastních peněz a použijeme ty peníze i dopravní infrastrukturu, použijeme peníze jiné. Tím pádem nemůžeme stavět a sami si komplikujeme a zdražujeme dopravní infrastrukturu. I o tom je tento zákon.

Já jsem pro to, aby se zákon dostal co nejrychleji do druhého čtení, a podpořím tento návrh zákona. Ale zároveň chci říct, že budu hledat ve svém rozhodování takové usměrnění zákona, které nebude bránit rozvoji měst a obcí, tak aby prostě obce mohly za minimálního finančního přispění se dále rozvíjet v souladu především se svým územním plánem, na kterém se podílejí státní instituce i jednotlivá zastupitelstva.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji tři přihlášené do rozpravy - první je pan poslanec Vilímec, dále pan poslanec Faltýnek a jako třetí pan poslanec Kováčik. Poprosím pana poslance Vilímce, aby se ujal slova.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych upozornit na možná pro někoho dílčí aspekt, ale pro mnohé nebo pro některé vcelku zásadní, který ani vlastně nezmínil pan ministr ve své úvodní řeči, myslím ani paní zpravodajka. Upozornil na to až pan Tomáš Kučera, a to na změnu kompetencí dosavadních orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, které také tento sněmovní tisk přináší, a to především ve vztahu k jednotlivým typům obcí.

Víte, od doby zániku okresních úřadů a vzniku obcí s rozšířenou působností k 1. lednu 2003 se neustále diskutuje o pozici jednotlivých typů obcí, o pozici především těch obcí, které zůstaly v kategorii tzv. obcí s pověřeným obecním úřadem. Velmi dobře si pamatuji tehdejší diskusi, když vznikaly obce s rozšířenou působností. Ani náznakem tehdejší vláda, byla to vláda sociální demokracie, či tehdejší představitelé Ministerstva vnitra nezmiňovali, že to povede také k dlouhodobé snaze fakticky zlikvidovat výkon státní správy na pověřených obcích. Tehdy probíhaly velké debaty o postavení a počtu obcí s rozšířenou působností. K tomu se nechci vracet. Po těch deseti letech se mi zdá, nebo jsem přesvědčen, že kýženého efektu se moc nedocílilo, že přiblížení výkonu státní správy se totiž mnohde nekonalo a konalo se spíše oddálení výkonu státní správy ať již na obce s rozšířenou působností od těch původních obecních úřadů s pověřeným úřadem, anebo na krajské úřady. Během těch deseti, nebo dnes již jedenácti let se také s různou mírou intenzity v jednotlivých volebních obdobích začala přesouvat skutečně kompetence státní správy od obcí s pověřeným úřadem, a to především směrem k obcím s rozšířenou působností. Jednalo se vždy o takovou salámovou metodu, protože fakticky žádná koncepce či reformy, další reformy veřejné správy nebyla přijata. Myslím, že takto se postupovat nedá.

Jsem dlouholetým místostarostou města s pověřeným úřadem, proto také tady vystupuji. Když říkám dlouholetým, tak pamatuji v této pozici 24 let. A skutečně nepochopím, proč ze stran nebo strany některých ministerstev se neustále rodí pokusy o likvidaci výkonu státní správy na těchto obcích. To jsou totiž obce, které disponují zkušeným administrativním aparátem, odborností, a není většinou žádného důvodu, proč by se mnohé kompetence k výkonu státní správy měly přesunovat někam jinam.

Ministerstvo životního prostředí již na konci, vlastně v samém závěru minulého volebního období učinilo takový neúspěšný pokus, když do senátní novely zákona o zemědělském půdním fondu prosadilo v Poslanecké sněmovně zrušení orgánů ochrany zemědělského půdního fondu na pověřených obcích. V zásadě provedlo to, co teď s mírnou obměnou se navrhuje v tomto sněmovním tisku. Senát tehdy přijal pozměňovací návrh, na kterém se podílel vedle samotných senátorů také Svaz měst a obcí. Ten pozměňovací návrh celkem logicky nastavoval kompetence jednotlivých orgánů zemědělského půdního fondu podle přirozené úlohy jednotlivých stupňů státní správy, ať už se jedná o obce s rozšířenou působeností, s pověřeným úřadem, krajské úřady, anebo Česká inspekce životního prostředí. Bohužel došlo k rozpuštění Sněmovny, nebo bohudík, to nechci teď hodnotit, a ten zákon spadl pod stůl, protože o pozměňovacím návrhu Senátu již neměl kdo rozhodovat.

V novém volebním období, pravda, s jinými aktéry je tento návrh opět na stole. Když jsem si ho včera podrobně přečetl, tak opět odkazuje na dávné usnesení, hodně fousaté usnesení vlády někdy z roku 2006. Cílem toho usnesení vlády rozhodně nebylo likvidovat státní správu na obcích s pověřeným úřadem. Když bych ocitoval z důvodové zprávy, tak se v důvodové zprávě tohoto sněmovního tisku na konto rušení orgánů ochrany zemědělského půdního fondu na obcích s pověřeným úřadem píše, že ve značné míře již působnost obecních úřadů obcí byla koncentrována v obcích s rozšířenou působností, jak to umožňuje zákon o obcích. Tomu skutečně nerozumím, hlavně tomu dodatku. Na jiném místě, a to myslím, je také zajímavé, se při vyhodnocení přínosů a nákladů připouští, že převedením kompetencí z pověřených úřadů může dojít ke zvýšení nákladů na dopravu a k větším časovým nárokům jak pro obce s rozšířenou působností, tak i pro žadatele.

Mluví se o úspoře mzdových nákladů u obcí s pověřeným úřadem, spíše o hypotetické, zároveň - a to bych chtěl podtrhnout - však novela ohledně změny v kompetencích a zavedení nových kompetencí přinese potřebu navýšení prostředků z veřejných rozpočtů. Sečteno a podtrženo, celkové úspory změn těch kompetencí jsou totiž nižší než celkové náklady.

V odůvodnění naleznete pouze stručné shrnutí připomínek některých resortů, včetně České inspekce životního prostředí, která požaduje i v souvislosti se změnami kompetencí navýšení o 11 funkčních míst. Ani zmínka o tom, že s tímto návrhem především v některých aspektech zásadně nesouhlasí Svaz měst a obcí České republiky. To je velmi pozoruhodné.

Nechci hodnotit tuto novelu v jiných oblastech navrhovaných změn, to učinili mí kolegové. Já věřím, že - byť je na to, pokud projde deset dnů, velmi krátká doba - zvítězí zdravý rozum a v dalším projednávání zákona upustí Ministerstvo životního prostředí předbíhat dobu a upustí od snahy likvidovat orgán ochrany zemědělského půdního fondu na obcích s pověřeným obecním úřadem. Nic to totiž nepřinese, pouze to komplikuje lidem život. Víte, mnohokrát mluvíme o potřebě podpořit venkov. Ve skutečnosti však takovými návrhy děláme vše pro to, abychom lidem na venkově život co nejvíce ztrpčovali.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní poprosím pana poslance Faltýnka o jeho příspěvek do rozpravy. Po něm je pan poslanec Kováčik.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající. Já jenom velmi stručně, protože jsem se sám osobně podílel na debatě o vzniku této novely. Vedla mě k tomu zkušenost z místa, kde bydlím, kterou vám velmi stručně popíšu.

Nicméně při poslouchání dnešní diskuse děkuji za to, že většina z vás, z nás, se shoduje na tom, že je potřeba tuto normu opravit. Nebývá to často v této Sněmovně, protože ta poslední novela vlastně s vaničkou vylila i dítě a trošku pozastavila investice v České republice, ať už zahraniční, nebo české.

Já pocházím ze střední Moravy, z Hané, z Prostějova, a tam je firma Mubea, která zaměstnává a funguje v Prostějově deset let, zaměstnává tisíc lidí a chtějí stavět další rozšíření fabriky pro zhruba 600 lidí, s tím, že město Prostějov, kde jsem skoro třicet let zastupitelem, jim prodalo v průmyslové zóně pozemek za zhruba 500 Kč za metr čtvereční a cena za vynětí podle stávající platné úpravy je 1 500 Kč, čili je to de facto trojnásobek kupní ceny, s tím, že my víme, že ta firma tam funguje, zaměstnává lidi, podílí se na školství atd.

Podobný případ je v Olšanech u Prostějova. Je to malá obec mezi Prostějovem a Olomoucí, kde německá firma Mürdter Dvořák chce zdvojnásobit kapacitu výroby plastových výlisků do aut na palubní desky a podle stávající platné úpravy - a zde podotýkám, že samozřejmě je a bylo velmi těžké najít kompromis mezi resorty, mezi resortem Ministerstva zemědělství, MMR, MŽP a dalšími, kteří se na tom podíleli, protože konkrétně třeba v Olšanech je to jednička bonita. Nicméně je to v územním plánu obce schváleném před deseti lety. Dnes se na tom pozemku samozřejmě hospodaří, nicméně pozemek je ve vlastnictví té německé firmy, která tam chce postavit další výrobní halu, přesunout výrobu z Německa, zdvojnásobit kapacitu a zaměstnat dalších 300 lidí.

Takže toto byly důvody, proč jsem se o to začal intenzivně zajímat, a je dobře, že se našel nějaký kompromis, který vyvažuje na jedné straně ochranu zemědělského půdního fondu, protože všichni z vás, nebo většina z nás ví, že jeden centimetr ornice se tvoří sto let, takže je určitě potřeba zemědělskou půdu chránit. Na druhé straně ale je třeba v oblastech, kde je připravena výstavba, kde jsou zájemci o výstavbu nových fabrik a s nimi souvisejících skladových prostor, to podpořit.

Takže já jednoznačně i z pozice předsedy zemědělského výboru podporuji tento nalezený kompromis, a jak už tady bylo řečeno, já jsem ráno poprosil kolegy z ostatních koaličních i opozičních klubů, abychom zkrátili na nezbytné minimum projednávání tohoto zákona ve výborech, tak aby ta zákonná norma mohla platit co nejdříve, protože jsou v naší zemi kupodivu investoři, kteří chtějí stavět, chtějí zaměstnat lidi a kteří chtějí ještě vytvořit nová pracovní místa.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr Brabec a po něm pan poslanec Kováčik. (Poslanec Kováčik namítá, že má stejné přednostní právo.) Pan ministr, když se hlásí, tak - máte stejné přednostní právo, to máte pravdu, ano. Pojďte, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Já za to slibuji, že nebudu mluvit dlouze, ostatně nikdy nemluvím dlouze. Děkuji panu ministrovi, že mně jako staršímu dal přednost při stejném přednostním právu.

Já samozřejmě velmi dobře chápu i to, co tady říká pan předseda Faltýnek a řada dalších. Ta snaha po umožnění výstavby nových fabrik přinášející pracovní místa, přinášející ekonomický rozvoj, to je nezpochybnitelné. Ale dovolte mi podívat se možná o nějaké kroky dál, podívat se na věc trošku filozoficky, anebo vnést do toho prostoru několik málo základních otázek, které také musíme řešit.

Už tady bylo řečeno, jak dlouho vzniká jeden centimetr ornice. Z toho vyplývá, že půda je zdroj nenahraditelný. Druhá skutečnost, kterou je třeba také mít na mysli, je ta, že Česká republika patří mezi evropské země s nejnižší výměrou zemědělské půdy na jednoho obyvatele, a že tedy si nemůžeme dovolit hazardovat příliš se zemědělskou půdou, a to ve jménu našich potomků, našich vnoučat, pravnoučat, kdy se může stát někdy v budoucnu, že každý centimetr čtvereční zemědělské půdy bude zapotřebí ať už z potravinářských, či energetických, či jiných, například environmentálních důvodů, a tu půdu nebudeme mít.

Třetí, čtvrtá, pátá a další premisy - víte, já bych nerad, aby se zopakovala ta situace, která je tristní, kdy na nejlepších pozemcích, nejúrodnějších bonitách, vůbec nejlepších půdách nám tady překotně po devadesátém roce vyrostla rozsáhlá logistická centra, také s odůvodněním, že je třeba podporovat rozvoj, podnikání, a tak dál, a tak dál. A ta půda je navždy ztracena. I poté, co se ty velké krabice odstraní, tak rekultivace není možná úplně do původního předchozího stavu. Jsou to věci, které také musíme mít na mysli. Půda je věc, která je národním bohatstvím, i když je třeba ve vlastnictví jednotlivých fyzických či jiných osob, ale je v širším slova smyslu tak důležitým, tak závažným, tak nenahraditelným národním bohatstvím, že holt jestli se někdo podivuje, že cena vynětí byla větší než cena té stavby, tak to jenom vyjadřuje, jak moc je ta půda nenahraditelná.

A já teď vůbec neodmítám rozvoj, vůbec neodmítám šance na umožnění, vůbec neodmítám diskusi o tom, že bychom měli v odůvodněných případech veřejný zájem typu stavět novou fabriku, skladové prostory, nová pracovní místa. Naopak. Já to podporuji, ale nabádám, abychom měli skutečně na mysli i tyto nejenom zítřejší zájmy, ale i pozítřejší a popozítřejší zájmy občanů, kteří třeba ještě nejsou narozeni a které by naše dnešní přílišné hazardování s půdou jako národním bohatstvím mohlo vést k nějakým problémům.

Samozřejmě vím, že jde o věci již v těch průmyslových zónách schválené, samozřejmě mám pocit, že je potřeba to dobře projednat, a nevylučuji ani podporu, ale rád bych, aby se, jde-li o zemědělskou půdu, tou věcí zabýval i zemědělský výbor. A nepřipadá mi v takovéto situaci úplně šťastné zkracovat lhůtu na deset dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a oceňuji, že jste se, pánové, k sobě zachovali jako džentlmeni s přednostním právem. Pan ministr se rozhodl, že si svoji řeč nechá do závěrečného slova, takže nyní je do diskuse přihlášen pan poslanec Urban.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná stojí za to připomenout, proč tady opravujeme v současné době, nebo máme ambici opravit zákon. Ten vznikl nikoliv z důvodů skutečné ochrany půdního fondu. Ten vznikl z důvodů toho, myslím, že to byl pan ministr Kocourek, že stát, resp. vláda hledala zdroje na to, aby mohla financovat zvyšovanou podporu obnovitelných zdrojů, a tento zvýšený poplatek byl jeden ze tří zdrojů, který měl přispívat právě na platbu těch zvýšených poplatků za obnovitelné zdroje ze státního rozpočtu. Pak tam byla ta solární daň a další. A samozřejmě tento návrh nepřinesl nic, protože v podstatě zastavil výkupy a vynětí zemědělské půdy, zastavil investice a nestal se ani zdrojem nějakých dalších příjmů státního rozpočtu. Čili život ukázal, že to nebyl dobrý záměr tehdy, a myslím si, že je potřeba se skutečně k tomu vrátit a hledat nějaký rozumný kompromis.

Návrh, který předkládá pan ministr, to není atak na nějakou další zemědělskou půdu a zabírání nějaké stoleté orné půdy, ale spíše má tendenci a jde do těch průmyslových zón, které už byly schváleny v rámci územních plánů, v rámci různých vládních rozhodnutí postavit průmyslové zóny ve veřejném zájmu tak, aby mohly být zainvestovány českými i zahraničními podnikatelskými subjekty a vytvářet pracovní místa. Z tohoto pohledu si myslím, že to je dobrý kompromis. Je potřeba se podívat na to skutečně na těch lékárnických vahách, jestli tento kompromis umožní rozběh investic, které v některých místech jsou v podstatě avizovány, a tedy ten primární zájem ochrany zemědělského půdního fondu z hlediska budoucnosti, ten je zachován i při přijetí této normy. Myslím si, že je třeba podpořit i zkrácení projednávání, protože čím dříve bude tento zákon platit, tak samozřejmě to umožní realizovat některé důležité investice. Týká se to hlavně měst a obcí, případně krajů, a tedy z tohoto pohledu podporuji to, aby to výbory projednaly poměrně rychle. Možná že budeme debatovat o nějakých mírných korekcích toho zákona. To si myslím, že asi bude také nutné. Nicméně jako základ té normy považuji za dobrý a z tohoto důvodu odstraníme něco, co zabrzdilo investice v České republice, a to si jistě všichni přejeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Laudát a po něm pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já nevím, jakou motivaci měl Kocourek, nicméně zvýšení cen za vynětí ze zemědělského půdního fondu přišlo v okamžiku, kdy se na stole objevila naprosto katastrofální a alarmující čísla o úbytku zemědělské půdy v České republice. Já si myslím, že toto není cesta. My nebudeme blokovat zkrácení termínu, ale děláte zase obrovský zářez na úkor budoucích generací. To, co se odehrává se zemědělskou a ostatní nestavební půdou v České republice, je jedna z nejhorších katastrof, která v Evropské unii probíhá. Máme taky horší situaci, co se týká i erozí. Jsme na tom hůř než Švýcaři. Já si myslím, že pokud vláda chce cíleně ten či onen jednotlivý projekt ve veřejném zájmu podpořit, má mraky dalších nástrojů finančních, aby de facto investorovi ty peníze vrátila, ale takhle paušálně to, co tady vy plánujete, prolomit, a bude to opakované. Vy říkáte: dneska je to jenom pro nějaké již průmyslové zóny. Tak se ptám, co ti zodpovědní dělali. Přece nejdřív se vyjme z půdního fondu, a pak se staví. Je to prostě další zářez proti, kde parazitujeme na úkor svých nástupců. Je mi líto, ale je to tak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Stanjura a po něm je přihlášen do diskuse pan poslanec Faltýnek. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan ministr si nechal závěrečné slovo, tak bych ho poprosil, kdyby mohl zmínit ještě jednu věc, nebo jak navrhuje řešit. Dneska už běží některá ta řízení a nejsou dokončena. Pokud nakonec ten zákon projde, a já předpokládám, že ano, tak by bylo dobré to vyřešit. A já myslím, abychom vytvořili rovné podmínky, že by měla být ta řízení vedena znovu za lepších podmínek pro investory. Ono to v těch přechodných ustanoveních zatím tak úplně není. Je to další podnět do výborů, protože si myslím, že v tom okamžiku byli znevýhodněni ti, kteří byli třeba připraveni v těchto ekonomicky nevýhodných podmínkách to vynětí zaplatit. To si myslím, že je třeba dořešit předtím, než dojdeme k závěrečnému hlasování.

Takže poprosím potom pana ministra o reakci k tomuto podnětu v závěrečném slovu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktickou poznámku má pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Kolegové, já mám pouze pojmovou prosbu. Tady několikrát padlo, že dojde-li k investici, výstavbě fabriky, která zaměstná lidi, že se jedná o veřejný zájem. Buďme prosím vás velmi opatrní na pojem veřejný zájem. Ve veřejném zájmu je možné i vyvlastňovat v každé civilizované společnosti, ale soukromý investiční zájem, byť je bohulibý, prospěje zaměstnanosti, nemůže být definován jako zájem veřejný. Veřejný zájem je výstavba liniových staveb, ale v žádném případě ne soukromý investiční záměr, byť si ho jakkoliv přejeme. Ale veřejný zájem je termín, který je do značné míry posvátný, a nesmíme házet pojmem veřejný zájem u výstavby každé továrny. O to chci poprosit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl v podstatě jenom technickou poznámkou reagovat vaším prostřednictvím na vystoupení Františka Laudáta.

Je pravda, že zemědělská půda nejenom v České republice, ale všude na světě, kde se rozvíjejí obce, je bytová výstavba, je průmyslová výstavba, tak prostě ubývá. Pro vaši informaci, ten roční úbytek je zhruba 4 až 5 tisíc hektarů ročně, což za deset let, jak psal, mám pocit, že to byl Petr Havel, analytik agrární, může být až plocha jednoho malého okresu. To je pravda. Ale je potřeba si uvědomit, že ne celá tato plocha je pro průmyslovou výstavbu. Tam je kvalifikovaný odhad, pokud se nepletu, Ministerstva zemědělství na průmyslové fabriky a s tím související schvalování někde do tisíce hektarů, zbytek je - 700 říká pan ministr Brabec - zbytek je těžba nerostů, bytová výstavba atd.

A já bych jenom zopakoval podstatu novely. Ta podstata spočívá v tom, že před novelou minulé vlády, která reagovala na fotovoltaiku a chtěla i zabránit, nejenom zvýšit příjem, který nenastal, ale zabránit dalšímu rozvoji fotovoltaiky na orné půdě, což mělo logiku, tak se ty ceny za vynětí násobením koeficientu ochrany přírody mnohonásobně zvedly z cen, které byly nízké. A dneska se vracíme k nějakému kompromisu, ne na počátek těch nízkých cen, ale na nějaký střed, a současně se tam našel kompromis, aby to nebylo živelně zneužíváno. Já to nepředpokládám, že by to mohlo být živelně zneužíváno, protože investorů, kteří chtějí stavět ty fabriky tady, bohužel, v naší zemi moc není. Ale přece jenom nějací jsou, jak o tom hovořil pan předseda Stanjura, a bylo by nefér aby ti, kteří to rozjeli, měli prostě jiné podmínky než ti, co budou od 1. ledna, kdyby se nám to podařilo takto schválit, 2015.

Tolik jen na doplnění a reakce vaším prostřednictvím, pane předsedající, na vystoupení Františka Laudáta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. První má poslanec Urban a po něm pan poslanec Bendl. Takže pane poslanče Urbane, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji. Já jen navážu na předřečníky. Tato norma v podstatě má umožnit, aby stávající rozestavěné průmyslové zóny byly doinvestovány tam, kde bude zájem investorů, a vytvořila se pracovní místa. Myslím, že tady nikdo nechce navrhovat nějaké další zábory, vyjímání půdního fondu, dokonce si myslím, že ani by to nemělo být nějakou politikou vlád České republiky stavět další průmyslové zóny na orné půdě. Myslím si ale, že ty, které jsou v současné době v různé fázi rozestavěnosti a také díky tomuto zákonu se zastavily, stojí za to, aby tam, kde investoři zájem měli, tak aby mohli v té dané lokalitě, která byla již schválena v územním plánu jako průmyslová zóna, investice realizovat.

Co se týká veřejného zájmu, tak jen technická poznámka na vystoupení pana předsedy Kalouska. Jsou tu strategické průmyslové zóny, které jsou rozhodnuty předchozími vládami, a ty mají charakter veřejného zájmu. Pak je tu spousta dalších, které nejsou strategickými průmyslovými zónami, ale investice tam také probíhají, tam samozřejmě se už o deklarovaný veřejný zájem nejedná.

Dovedl bych si do budoucna představit, že budeme mnohem více využívat pro investorské příležitosti brownfieldy, ale je potřeba si říci, proč se nevyužívají. Nevyužívají se proto, protože za prvé mají různé vlastníky a za druhé hlavně proto, že nikdo nepřispěje k tomu, aby se vyčistily od ekologických zátěží apod. Kdyby stát v tomto hledal nějakou cestu, jak řešit přípravu brownfieldů pro budoucí investice, tak udělá velmi záslužnou činnost. Pak je možné tyto brownfieldy využívat pro další investice než průmyslové zóny, které existují teď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Bendl, poté pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Budu stručný, jen na konto pana poslance Urbana. Jste ve vládě, stačí to navrhnout a přinést sem něco konkrétního tak, abychom viděli, že se opravdu v této oblasti bude něco dít.

Chtěl jsem říci to podstatné. To jsou dvě věci: stavby ve veřejném zájmu, které jsou kvalifikovány právě v územních plánech, a soukromé investice. Jedná-li se o soukromé investice, o investice do průmyslových zón soukromých, pak je logické, že stát si chce a musí chránit svůj zemědělský půdní fond a je dobře, že tam ten poplatek je. V případě ale, že jde o stavby ve veřejném zájmu - dálnice, železnice, ale jsou to i chodníky, zjednodušeně řečeno, tzn. stavby, které tu jsou pro občany ve veřejném zájmu, pak je zbytečné, aby stát z vlastních prostředků platil náklady na veřejně prospěšnou stavbu plus vynětí ze zemědělského půdního fondu, protože tím si sám zdražuje stavby ve veřejném zájmu, často zdvojnásobuje, a to je na konto Pavla Kováčika prostřednictvím předsedajícího, a to považuji za zbytečné. To bych tu prostě neprosazoval, protože stát zbytečně a obce a kraje si zbytečně prodražují nebo my jim prodražujeme stavby ve veřejném zájmu a pak se divíme, že nemáme peníze na investice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám dále přihlášené s faktickými poznámkami. První je pan poslanec Benešík, po něm pan poslanec Laudát a poté pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená vládo, já jen, co se týče brownfieldů. Ve Zlínském kraji jsme svého času právě měli program na podporu brownfieldů, myslím si, že byl docela úspěšný, že u něho byla daleko větší poptávka, než byla finanční nabídka na podporu revitalizace brownfieldů, takže programy tu byly, možná ještě někde jsou, ale také jsme se potkávali s problémy, protože často investoři nechtějí brownfieldy z různých důvodů. Samozřejmě přestavba je často dražší a komplikovanější než postavit něco na zelené louce a také většinou jsou brownfieldy blízko, nebo přímo v zástavbě, dále od komunikací apod., čili byly tam nějaké objektivní problémy.

Co se týče tohoto návrhu zákona, tak samozřejmě mě netěší, že se to týká zemědělské půdy, ale musíme si jasně říci, tak jak to tady také zaznělo, že se to týká zejména půdy, která už je dneska vedena jako průmyslová zóna. Například ve Zlínském kraji je obrovská průmyslová zóna, přes 300 ha, která právě na toto čeká. Nebudu hodnotit, jestli je dobře, že tam je, nebo není, ale daňového poplatníka tato zóna stála zhruba miliardu 600 milionů korun. Jedním z důvodů, mimo jiných důvodů, je také právě drahé vynětí zemědělské půdy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Zareaguji na pana kolegu Urbana. Rajská hudba. Ale kdo tady křičel, že prostě nechcete, ať už tak či onak, rychle realizovat tendr na vyčištění ekologických zátěží? Dobře, dělal se na Ministerstvu životního prostředí, protože tam chtěli rozdávat zakázky postupně, s výsledkem v několika případech sporným. A pokud vás to zajímá, tak kdysi, když jsem se díval na data, když to bylo obrovské mediální politikum, tak jedině v éře ministra financí Sobotky, tam byly roky, kdy mám pocit, že tam nešla ani koruna. My jsme vzbudili očekávání. Pokud by se někdo soudil, tak si vůbec nejsem jistý tím výsledkem, protože stát slíbil, že ekologické zátěže vyčistí, a samozřejmě že to logicky odrazuje potenciální investory. Myslím si, že řada území stejně leží ladem a že by byly asi k jednání průmyslové zóny a umisťovat tam investice, ale to by býval stát sebou musel pohnout a dodržet své sliby z počátku 90. let. Takže dáváte si vlastní gól, pánové.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní poprosím pana předsedu Stanjuru o faktickou poznámku.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych naši debatu vrátit k tomu, abychom pokud možno vytvářeli rovné podmínky. My tu mluvíme o tom, že jsou nějaké průmyslové zóny ve veřejném zájmu a pak jsou ostatní. Myslím, že to tak není. Jestliže má obec v územním plánu plochu pro průmysl, tak podle mne tím deklaruje svůj veřejný zájem to tam mít. Ne že tu se sejde vláda, tu se sejde krajské zastupitelstvo, odhlasuje se, že toto území má strategický význam. To znamená, měli bychom k tomu přistupovat takto. To znamená, že samospráva ví dobře, kde je plocha pro průmysl, a tím, že takový územní plán schválí, projevuje svůj veřejný zájem. Ne usnesením tu kraje nebo vlády nebo Poslanecké sněmovny nebo někoho jiného. Doufám, že vždycky přijde soukromý investor, který nakonec bude v průmyslové zóně nebo v ploše průmyslu podle územního plánu investovat. Trochu se bojím z té debaty, že sklouzáváme k tomu, že někdo, tu vláda, tu Sněmovna, tu krajské zastupitelstvo, některou z ploch průmyslu upřednostní, prohlásí ji za tu správnou, tam budeme pomáhat, a v ostatních ne. Já bych chtěl, ať je to všude stejné. Ať se to řídí územním plánem, pak je to logické.

Ještě k tomu vstupují v celé Evropě, bohužel, my vůči tomu nejsme imunní, investiční pobídky. To samozřejmě trh pokřivuje. Někdo tu výhodu má, dostane lepší cenu. Umím si představit, že v rámci investičních nabídek někdo zaplatí to vynětí z veřejných zdrojů, ať už státních, krajských, nebo obecních, a opět nevytváříme rovné podmínky. Mysleme i na naše domácí investory, na malé firmy, které chtějí rozšiřovat své podnikání. Ty nikdy nebudou ve strategických zónách, a měli bychom vytvořit pokud možno stejnou podmínku jako velkým zahraničním, abychom na ně nezapomněli. To je jediné, co jsem chtěl faktickou připomínkou říct. Rovné podmínky všem, ne podle usnesení vlády, kraje či obce.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy ani s faktickou poznámkou. Vypadá to, že tomu tak je. V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo paní zpravodajky. Pan ministr si vezme slovo. Takže váš prostor, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vám především poděkovat za velkou spoustu velmi konstruktivních pragmatických námětů a věřte, že tato dilemata já jako předkladatel jsem samozřejmě měl. Protože jsme jak s panem ministrem zemědělství, tak s panem ministrem průmyslu, tak s ostatními, s CzechInvestem a s dalšími, samozřejmě hledali možný kompromis. Já z podstaty své funkce nemůžu být druhý ministr průmyslu a ani nechci být. Je jasné, že na druhou stranu nechceme podvázat rozvoj tam, kde je to možné a kde to není v rozporu s ochranou zemědělského půdního fondu.

Dovolte mi jenom pár čísel a potom už jenom reakce na některé poznámky. Protože samozřejmě, abych reagoval na všechno, byli bychom tady dlouho.

Jak už tady zaznělo, Česká republika má 3,5 mil. hektarů zemědělské půdy. Z toho - a to se budete divit - jeden milion hektarů je nějakým způsobem ovlivněn těmi ekologickými váhami vlivu. To znamená, ať už jsou to chráněná území, zvláštní chráněná území, nebo chráněná území týkající se přirozené akumulace podzemních nebo povrchových vod. To je to největší.

V okolních zemích, kde jsme samozřejmě studovali ty modely, jak je to v Rakousku, v Německu, v Polsku, v Maďarsku, tak v zemích s delší demokracií, než je ta naše, tak tam je vůbec rozhodování o průmyslových zónách například nebo tam, kde se budou stavět ty haly, opravdu už vázáno na územní plány. Jinými slovy, oni se snaží je dávat tam, kde nejsou nejkvalitnější půdy. Pravda je ale taková, že mnohdy u těch měst to bývají říční údolní nivy a tam jsou nejkvalitnější zemědělské půdy a prostě nelze se tomu kolikrát vyhnout. Ale tady historicky se prostě stalo to, že územní plány mnohokrát ta území pro rozvoj, tedy jak pro výrobu, skladování atd., to znamená včetně našich oblíbených hypermarketů, kam většina národa směřuje o víkendech jako nový systém naší kultury, tak si prostě staví na těch jedničkách půdách.

A když jsme u těch čísel, tak vlastně před tím rozhodnutím od 1. 1. 2011, kdy se výrazně zvýšily poplatky za vynětí, tak se vyjímalo z půdního fondu ročně přibližně 20 až 25 tis. hektarů zemědělské půdy. Souviselo to především s fotovoltaikou. Teď je to někde kolem těch 5 000 hektarů, a jak říkal pan kolega Faltýnek, tak opravdu kupodivu je relativně marginální část, která jde do průmyslu. Tam je někde kolem 500 až 700 hektarů a ten zbytek je především těžba nerostných surovin, výstavba bytová a také například zalesňování. Protože tam se samozřejmě bere i to, že zemědělská půda se vyjímá a například se zalesňuje. Nebo se z ní stává trvalý travní porost, ale především je to zalesňování. To znamená, to, o čem my se bavíme, jsou přibližně stovky hektarů ročně. Ale souhlasím s tím, že každého hektaru zemědělské půdy je škoda v případě nejkvalitnějších půd ve chvíli, kdy můžeme ty záměry umístit někam jinam. A k tomu by to mělo směřovat.

Veřejný zájem, ještě řeknu pár čísel, abyste si uměli udělat představu, jak se to vlastně vyvíjelo, protože ekonomický stimul je tam obrovský. Do roku 2011, tedy do konce roku 2010 odvod, poplatek za vynětí v první kvalitě půdy bez faktorů životního prostředí byl 9,70 koruny za metr čtvereční. S faktory životního prostředí to bylo 194 korun za metr čtvereční. Od roku 2011 do současnosti je to 155 korun za metr čtvereční bez faktoru, to znamená ten, kde není nějakým způsobem chráněn, to znamená těch asi 2,5 mil. hektarů, milion hektarů, říkám, ten už má nějaký charakter ochrany ekologických vad. A s faktory životního prostředí to mohlo být až 3 100 korun za metr čtvereční. Jinými slovy, 31 mil. korun za hektar vynětí ze zemědělského půdního fondu tam, kde skutečně došlo k souhře ekologických vah vlivu.

Podle novely by to mělo být bez faktorů životního prostředí 155 korun za metr čtvereční a s maximálním souběhem faktorů 1 550 korun. Jenom připomínám, že v Polsku je maximální poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu někde kolem přibližně asi v přepočtu 20 eur, to znamená někde kolem 550 korun, to je na nejkvalitnějších půdách. Podobná částka je dokonce i v Rakousku, resp. v Polsku je to ještě méně. V Maďarsku je to dokonce ještě méně. A v Rakousku je to tuším právě kolem 30 eur. To znamená, stále ještě i po té novele je naše zemědělská půda především v zónách u těch jedniček, dvojek dobře chráněna tím ekonomickým nástrojem.

Pokud se týká veřejného zájmu, tak o tom veřejném zájmu, jak hovořil pan předseda klubu pan Stanjura, opravdu rozhodují orgány ochrany zemědělského půdního fondu, ale to rozhodnutí je soudně přezkoumatelné. Takže pokud někdo nesouhlasí s tím, a tak jak říkal i pan poslanec Kalousek, ten veřejný zájem, na to dneska existuje celá řada judikátů, kde je jasně řečeno, pokud tam třeba převáží veřejný zájem z hlediska obranyschopnosti České republiky nebo veřejného zájmu na dopravní infrastruktuře. A určitě v případě, že by byl nárokován veřejný zájem postavit tam další obchodní centrum, kterých už v tom městě je deset, a někdo to zažaloval, tak se domnívám, že by byl při tom soudu úspěšný. Protože je to přezkoumatelné.

K tomu, co se ptal pan předseda Stanjura, ta přechodná ustanovení, to znamená to, kde to běží, tak tam je to skutečně čistě právní záležitost, protože podle zákona se stanoví poplatek ve chvíli, kdy dochází k územnímu rozhodnutí, tedy kdy se vlastně stanoví poplatek za odvod, tedy za vynětí ze zemědělského půdního fondu, tak se stanoví tím okamžikem, kdy dochází k územnímu rozhodnutí. To znamená, tam skutečně pokud bychom chtěli, aby se na tato již rozjetá řízení aplikoval nový zákon, tak podle toho stávajícího, a bude to ještě určitě právní debata ve výborech, by bylo potřeba je pravděpodobně rozjet znovu. Protože pokud by byly ty stávající, tak je to komplikované. Pokud už byl stanoven územním rozhodnutím ten poplatek, tak těžko se to retroaktivně vrací zpátky.

Chtěl bych všechny - nechci reagovat na všechno, nechci zdržovat dlouhým závěrečným slovem. Chtěl bych vás, vážené dámy, vážení pánové, opravdu ujistit o tom, že ten zákon totiž takto, jak je, my jsme přebírali určitý mustr, určité tělo, který byl už ve dva roky probíhajícím mezirezortním řízení. Ten původní záměr už byl připraven Nečasovou vládou, následně byl mírně novelizován Rusnokovou vládou a pouze nedošel potom do Sněmovny. My jsme tam znova některé ty věci předělávali, takže je tam několik let trvající diskuse mezi všemi ministry, kdy samozřejmě logicky tam docházelo k situacím, kdy byly velké střety mezi ministrem dopravy nebo ministrem průmyslu nebo ministrem životního prostředí nebo ministrem zemědělství. Troufám si říct, že jsme došli - neříkám k dokonalému, určitě ne, ale že jsme došli k určitému kompromisu. Ale jsem samozřejmě připraven a jsme připraveni ho dál diskutovat s vámi ve výborech.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Táži se, zda paní navrhovatelka si vezme závěrečné slovo. Tak, prosím.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Ještě jednou děkuji za slovo. Především bych chtěla poděkovat všem řečníkům, kteří vystoupili. Jsem za tu debatu strašně ráda, protože ukázala dvě základní věci. První, pro nás možná pozitivní, je, že napříč politickým spektrem se patrně shodneme v tom, že tento zákon, tato novela je důležitá, je zásadní a je potřeba ji poslat do druhého čtení. Ta druhá věc už tak veselá není a to je to, co tady všichni mí předřečníci zmínili. Pan kolega Stanjura § 4, definice veřejného zájmu, § 9 koeficient. Pan poslanec Vilímec změnu kompetencí. Pan poslanec Faltýnek, problémy z praxe. Na tom vidíme, že ty problémy tam jsou. A jelikož tento návrh je předkládán do čtyř výborů, já si rozhodně nemyslím, že za tu zkrácenou lhůtu to můžeme řádně projednat. Těch problémů je tam hodně, máme nad tím hodně práce a já bych nerada, aby to dopadlo tak, jak se říká - snaha byla a opět to dopadlo tak, jak to dopadlo. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní zpravodajko. Vzhledem k tomu, že nepadl návrh ani na vrácení navrhovateli k dopracování nebo k zamítnutí, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání do výborů k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. Paní poslankyně Pěnčíková dále navrhuje přikázat zemědělskému výboru a výboru pro regionální rozvoj a pan poslanec ještě navrhuje přikázat k projednání hospodářskému výboru. Já se táži, jestli má někdo jiný návrh na doplnění. Není tomu tak. Výčet je konečný. Nyní přistoupíme k hlasování.

 

Jako první budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 15, přítomných poslanců je 184, pro návrh 153 (proti nikdo). Návrh byl přijat.

 

Nyní zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání zemědělskému výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 16, přítomných poslanců je 184, pro tento návrh bylo 154 poslanců (proti nikdo). Návrh byl přijat.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání do výboru pro regionální rozvoj, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 17, přítomných poslanců je 184, pro návrh 147 (proti 1). I tento návrh byl přijat.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání do hospodářského výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 18, přítomných poslanců je 184, pro návrh 153 (proti nikdo). Návrh byl přijat.

 

Ještě zde mám návrh na zkrácení lhůty na 10 dnů na projednání. Dávám hlasovat a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty ve výborech na 10 dnů. (Šum v sále.) Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 19, z přítomných poslanců 184 pro 86 (proti 46). Návrh přijat nebyl.

 

(Poslanec Sklenák běží pro sjetinu a prosí o chviličku, aby si ji mohl rychle s kolegy zkontrolovat.)

Požádám vás o chvíli strpení. (Před řečnickým pultem postává několik poslanců a zjišťují, kdo a k čemu se v této fázi může vyjádřit na mikrofon.) Hlásí se pan poslanec Votava.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, omlouvám se moc, ale moje vůle hlasování byla hlasovat ano, na sjetině mám křížek, takže zpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Nyní mám zde žádost na odhlášení přítomných, tak já udělám to, že vás všechny odhlásím. Požádám vás o opětovné přihlášení do systému. Vzhledem k tomu, že byla vznesena... že bylo hlasování zpochybněno, budeme toto hlasování opakovat. Dám znovu hlasovat o tom, že bude zkrácena lhůta na 10 dnů na projednání... (Hlasy zprava, že se nejprve musí hlasovat o námitce.)

 

Nejprve dám hlasovat o námitce, že bylo zpochybněno hlasování.

Dávám hlasovat, kdo je pro, že budeme akceptovat tuto námitku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 20, přítomných poslanců je 159, pro 153 (proti 1).

 

V tom případě dám znovu hlasovat o zkrácení lhůty na projednání na 10 dnů.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 10 dnů. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 21, přítomných poslanců je 163, pro návrh 80 (proti 51). Návrh byl zamítnut. (Velký potlesk zprava.)

 

Já konstatuji, že... (Předsedající se odmlčel pro náhlý velký hluk v sále.)

Hlásí se někdo do rozpravy? (Dotazy: Je rozprava?) Není rozprava. Není rozprava. (Dotaz: Dá se ještě navrhnout?) Nedá se nic navrhnout. Vše bylo uzavřeno.

Budu konstatovat, do kterých výborů byl přikázán předložený návrh. Odsouhlasili jsme, že návrh k projednání byl dán výboru pro životní prostředí, zemědělskému výboru, výboru pro regionální rozvoj a hospodářskému výboru a nebyla zkrácena lhůta na projednání. (V sále přetrvává hluk.)

Končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám další bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.