(19.10 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan poslanec Vyzula. Ještě než dám prostor dalšímu, přečtu omluvu pana ministra vnitra, pana ministra Chovance, který se omlouvá z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 18.45, a to až do konce jednacího dne z důvodu pracovních povinností v rámci resortu Ministerstva vnitra.
Nyní tady mám faktickou poznámku pana poslance Kostřici.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Chtěl jsem jenom plně podpořit slova, která tady řekl pan profesor Vyzula. I když jsem ze starší generace a výpočetní technika není mým koníčkem, tak to plně podporuji, to je bez pochyby.
Já jsem se chtěl opravdu přimluvit za to, aby byla možnost napsat recept na normální blanket, tak jak jsme zvyklí, rukou. A navíc ještě, aspoň v dobách, kdy my jsme studovali, bylo řečeno tehdy, že v případě naprosté nutnosti nebo skutečně urgentního stavu je možno lékaři napsat recepis na běžný papír, kde napíše veškeré své nacionále. Přimlouval bych se za to, aby se skutečně tato tradice zachovala a aby skutečně tato možnost byla, protože se můžeme dostat do situace, kdy nebudeme mít elektronickou možnost ani normální možnost běžného recepisu. Děkuji vám.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Hovorka, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, podporuji to původní znění, které bylo předloženo vládou do Poslanecké sněmovny, které ruší povinnost předepisovat léky pouze v elektronické podobě. Zavedení povinnosti předepisovat pouze v elektronické podobě, to je podle mého názoru bez toho, aniž by to přinášelo něco pozitivního lékařům, případně lékárníkům, si myslím, velmi složité. A to se ukazuje vlastně, že i po sedmi letech, kdy byl zaveden elektronický recept a kdy bylo schváleno elektronické úložiště elektronických receptů, tak ani po sedmi letech není tento systém dobudován, a to stál minimálně 220 milionů korun. A pokud mám informace, další náklady budou dalších minimálně 150 milionů, přičemž původně se uvažovalo půl miliardy korun.
Kdyby ten systém byl tak dobrý, proč ho dneska již nevyužívají všichni lékaři? Nebo většina lékařů? Přece pokud se něco navrhuje, co má velké výhody, tak tento systém přece všichni přijmou a začnou ho používat. Ale jestliže nutíme lékaře, aby používali výhradně elektronický recept, tak si myslím, že to není správně. Výhody, které se uváděly, často je uváděl pan ředitel SÚKLu, uváděli je ministři, ty výhody často pokulhávají. Dříve se uváděl kompletní lékový záznam pacienta. Přitom ho může mít jedině lékař nebo lékárník, pokud pacient mu tyto údaje sdělí. Ale nikdy je nemůže mít centrální úložiště dat.
Snížení spotřeby léků, to je podle mého názoru iluze.
To nejdůležitější pro elektronický recept a pro fungování elektronického receptu je přenos identifikátoru lékového předpisu od lékaře do lékárny. To je ta největší komplikace a administrativní náročnost především pro lékaře, protože ten, kdo nemá rychlý počítač a rychlý internet, ten má prostě problém. A proč by někdo dělal něco, co ho zdržuje v práci? Takže já si myslím, že pokud nedojde k tomu, že tento systém bude lidem, lékařům, lékárníkům usnadňovat práci, tak se prostě v praxi neujme.
A je tady jedna důležitá věc, kterou si musíme také uvědomit. Když se podíváte do terénu, do praxí praktických lékařů pro děti a dorost, tak se podívejte na jejich věkovou strukturu a zjistěte si, kolik z nich používá a nepoužívá počítač. Zjistíte, že bohužel i v dnešní době je řada praxí, které prostě nemají počítač a nepoužívají počítač. A tito lidé, pokud bude vyloženě nastavena povinnost předepisovat recept pouze v elektronické podobě, tak oni budou muset prostě skončit. Ale je pravda, že to může být zajímavé pro firmy, které dodávají software a které vlastně přinutí všechny pořídit si nějaký software proto, aby mohli vlastně využívat elektronický recept.
Takže to si myslím, že je důležité také říct, protože není všechno tak, jak se píše, a argumenty je třeba hodnotit v souvislostech a tak jak jsou. Myslím si, že jediná správná cesta je ponechat možnost jak předepisování v elektronické podobě, tak v klasické recepty. A není žádný důvod pro to ty lidi nutit. Pokud se odvoláváme na vyspělé země, tak zjistíme, že příliš mnoho zemí, kde by byla povinná preskripce pouze v elektronické podobě, není. Příliš mnoho takových zemí určitě není.
To je všechno, co jsem k tomu chtěl dodat, a proto já podporuji ten původní návrh, který byl předložen a který se bohužel ve výboru změnil, protože byly předloženy argumenty, že snad za tři roky by ten systém mohl fungovat. Ale znovu říkám, pokud to nebude pro lékaře a pro lékárníky výhodné, tak je nemůžeme nutit jenom tím, že buď budou předepisovat elektronicky, anebo předepisovat nebudou.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Faktickou poznámku má pan poslanec Nykl, po něm pan poslanec Svoboda.
Poslanec Igor Nykl: Pěkný dobrý večer. Já bych chtěl částečně podpořit myšlenku pana poslance Hovorky v tom, že - já jsem zastánce elektronických receptů, ale musíme skutečně dokázat přesvědčit lékařskou veřejnost, že to funguje, že to má ty výhody. Ale musíme to udělat nějakou přirozenou cestou. Když jsme to diskutovali na zdravotnickém výboru, tak padaly takové ty návrhy "dávejme peníze lékařům za to, že to budou používat" a já jsem tam varoval, že přesně stejnou situaci jsme zažili se slavným IZIPem. IZIP, který měl být zázrak evropský a světový, zpočátku vypadal, že funguje, protože lékaři dostávali peníze za to, že do toho zaváděli pacienty a říkali: "Toto je dobré, za to mám peníze. Asi ten IZIP nemám na nic, ale teď za to mám peníze." V okamžiku, jak ty bonifikace skončily, tak slavný IZIP se ukázal v podstatě nepoužitelný a najednou jsme nevěděli, proč jsme to vlastně dělali.
Čili ta přirozená cesta k elektronickým receptům a ukázat výhody toho, a máme na to teď určitý čas, by měla být tou normální cestou. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Faktická poznámka pro pana poslance Svobodu.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Na zdravotním výboru jsme se skutečně těmito věcmi velmi podrobně zabývali. Vnímám otázku IZIPu a elektronických zařízení jako otázku rozdílnou. Elektronický recept má za sebou centrální úložiště, má za sebou celou řadu faktorů, které zajímají stát, nikoliv toho lékaře. Z toho důvodu já bych i vnímal to, že nějaká ekonomická stimulace pro ty lékaře je potřebná, protože ten systém by měl být výhodný pro stát.
Ale přesto se domnívám, že bychom měli přijímat variantu, kdy řekneme: Ano, zůstávají vedle sebe ležet obě možnosti preskripce, elektronické i manuální, a budeme se dále zabývat tím, jak tuto myšlenku elektronické preskripce dostat na stůl znovu. Dávat tam nějaký časový termín je podle mého názoru nerozumné. Ten časový termín doběhne, budeme možná ve stejné situaci, budeme se tady scházet a prodlužovat to někam do neznáma. Anebo se situace změní a budeme moci tu variantu přijmout dřív. Myslím si, že udělat to, že to odkládáme o další tři roky je skutečně typické strkání hlavy do písku před problémem. ***