(15.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Cílem je, abychom využili možnosti, které nám dává příslušná směrnice Evropské unie, zachovali transparentní úroveň veřejného zadávání, ale současně snížili administrativní náklady a veřejné zadávání zrychlili. Myslím, že nás čeká i důležitá debata tady na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu s využitím zkušeností lidí z praxe, z krajských a místních zastupitelstev. Myslím, že bychom skutečně měli dbát na to, aby se zachovaly klíčové principy transparentnosti, aby byla umožněna objektivní legitimní soutěž o veřejné zakázky s cílem dosáhnout maximální efektivity na straně zadavatele. Současně ale bychom měli dosáhnout toho, aby se veřejné zakázky nestávaly předmětem útoku subjektů, které usilují o získání výhody na trhu jenom tím, že se do zakázky přihlásí a pak spekulují z hlediska svého odstoupení, pak spekulují z hlediska podávání stížností na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pak spekulují z hlediska domlouvání se s ostatními účastníky tohoto zadávacího řízení. Prostě je tady celá řada negativních jevů, které doprovázejí tu stávající podobu zákona o zadávání veřejných zakázek. A já bych byl velmi rád, kdybychom během příštího roku dospěli k tomu, že bude schválen nový, moderní zákon o zadávání veřejných zakázek, který bude v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.
Čili tolik jenom velmi stručně k tomu záměru vlády. A já se velmi těším teď tady v Poslanecké sněmovně na debatu o té technické novele zákona o zadávání veřejných zakázek. Byl bych velmi rád, kdyby začala platit co nejdříve po Novém roce, a myslím si, že by mohla také zrychlit veřejné zadávání v naší zemi a možná i urychlit čerpání prostředků z Evropské unie.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A táži se pana poslance... Nechce položit doplňující otázku. Tudíž prosím dalšího v pořadí a je to paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, reaguji na vaši informaci k problematice českých dětí v Norsku. Text, který vám úřady připravily, považuji za manifest alibistických úředníků snažících se obhájit svou nečinnost a pohodlnost. Předesílám, že podám několik dalších písemných a velmi konkrétních interpelací na členy vaší vlády. Na vás mám v tuto chvíli jen několik úvodních stručných dotazů.
Za prvé. V dokumentu je zcela potlačena jakákoli zmínka o státní příslušnosti dětí. Proto se vás ptám: Jsou obě děti stále státními příslušníky České republiky? A dále: Mají české orgány nějaké poznatky o tom, že děti jsou státními příslušníky Norska? Prosím o odpověď ano, nebo ne.
Za druhé. Proč stále tolik zdůrazňujete, že obě děti vyrostly v Norsku? Přestávají proto pro vás být občany České republiky, nebo se snad proto stávají občany druhé či třetí kategorie? Má pro vás občanství lidí žijících v zahraničí menší váhu než občanství lidí žijících v tuzemsku?
Za třetí. Součástí platného zákona o mezinárodním právu soukromém je i následující ustanovení § 56 odst. 1 - cituji: "Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině." Proč toto zcela zásadní ustanovení vaše informace zcela ignoruje? Znají ho vůbec úředníci ministerstev zahraničí a spravedlnosti? Tuší vůbec, že takový zákon existuje?
A poslední, za čtvrté. Správně uvádíte, že neexistuje žádná mezinárodní smlouva. Bude vaše vláda sjednávat smlouvu (upozornění na čas), která by řešila střet jurisdikce mezi Českou republikou a Norskem?
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, ten problém je skutečně velmi složitý. Chci připomenout, že na začátku bylo rozhodnutí, které vycházelo z podezření na násilí v rodině a pohlavní zneužívání obou chlapců. To bylo podezření, které stálo na začátku celého toho složitého procesu v Norsku. K tomu došlo v roce 2011, kdy byli bratři rodičům odebráni. V roce 2011. Já jsem, vážená paní poslankyně, z vašeho vystoupení nabyl dojmu, že tuto věc nepochybně zavinila současná česká vláda, a pokud ji nezavinila, tak svou nedbalostí zabránila tomu, aby ten problém byl uspokojivě vyřešen. Uspokojivě zejména pro obě děti. To si myslím, že je to nejdůležitější. Aby se našlo řešení, které umožní těmto dětem vyrůstat v nějakém normálním klidném rodinném prostředí. To, co teď zažívají, je nepochybně noční můra a určitě všichni máme společný zájem na tom, aby vyrůstaly v pokud možno normálním rodinném prostředí navzdory tomu, co všechno jejich rodinu postihlo. To vůbec není jednoduchá věc. A myslím, že bychom z toho asi neměli dělat předmětem politického souboje. Měli bychom se snažit věcně tlačit na to, aby všechny kompetentní úřady jednaly, aby se úředníci, kteří v České republice mají tyto věci na starosti, nevymlouvali, aby pracovali.
Naše vláda je první vláda, která předložila do Poslanecké sněmovny v této věci písemnou zprávu. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je první ministr zahraničí, který jednal se svým norským protějškem o této složité kauze. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček se v této věci také na úrovni parlamentní diplomacie velmi angažuje. Náš zastupitelský úřad konkrétně koná a lze doložit jeho aktivity, které byly realizovány v uplynulých několika měsících. Tohle všechno tato zpráva popisuje.
Já rozhodně nesouhlasím s tím, že by nová vláda České republiky, která nastoupila na konci ledna letošního roku, tzn. v situaci, kdy už všechna významná rozhodnutí v Norsku byla učiněna, nesla nějaký podíl viny na neutěšené situaci této těžce zkoušené rodiny. Nic takového není pravda. Naopak nová česká vláda se snaží rozhýbat všechny kompetentní instituce na naší straně a jsme připraveni poskytnout matce těchto dvou dětí maximální možnou podporu, ať už půjde o její snahu revidovat rozhodnutí soudu v Norsku, nebo ať už půjde o další projednávání její žaloby, kterou podala u Evropského soudu pro lidská práva. Prostě tohle jsou dva reálné směry, kde je možné v případě právních aktivit dosáhnout pozitivního rozhodnutí, které by této rodině mohlo pomoci. Musím říci, že bohužel, navzdory aktivitám jak našich ministerstev, tak našeho zastupitelského úřadu v Oslo, norská strana nepřehodnotila žádné z těch rozhodnutí, která byly přijata, zejména pokud jde o to, že děti jsou umístěny ve dvou odlišných rodinách. Jediné, co se změnilo k lepšímu, je povolení styku s matkou. A je také otázka, doufám, že to bude dobře vyřešeno, výuky češtiny pro tyto děti.
Vy jste se ptala, jestli vím, zda tyto děti nepřišly o české občanství. Já nemám žádné informace o tom, že by tyto děti nebyly českými občany. Nemám žádné takovéto informace v tuto chvíli. Ale nepochybně můžeme ještě ověřit to, jak je přesně právní situace, která se týká jejich občanství norského.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Tak jenom jednu informaci k úvodu toho, co nám řekl pan premiér. Chtěla bych upozornit, že v lednu 2013 byla matka zbavena veškerých obvinění, která proti ní byla vznesena. To je jedna věc.
Položila jsem čtyři otázky, odpověď jsem získala pouze na jednu - že pan premiér nemá žádné poznatky o tom, že by děti už nebyly státními příslušníky České republiky. Ty otázky jsem položila čtyři, máte je k dispozici, takže se k tomuto problému dále budu vracet. A předesílám, že připravím a podám několik dalších písemných a velmi konkrétních interpelací na členy vaší vlády. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a pan premiér jde již s reakcí k mikrofonu.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vaši aktivitu vítám. Já už jsem ji přivítal na minulých interpelacích. I na základě vašich minulých interpelací a interpelací dalších kolegů z Poslanecké sněmovny jsem Sněmovně předložil písemnou zprávu, která popisuje aktivity státních úřadů v posledních sedmi měsících. O těch aktivitách, které tomu předcházely, bohužel žádné dostupné informace nemám. ***