(15.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Chci jenom připomenout, že v okamžiku, kdy se restrukturalizovaly v západní Evropě, ať už to bylo Německo, nebo Francie, regiony, které byly kdysi postaveny zejména na těžkém průmyslu, včetně průmyslu důlního, tak tam tamní vlády také investovaly, také tam šla podpora z veřejných prostředků pro to, aby se regionální ekonomika mohla reorientovat na nové typy výrob. Přesně tenhle proces potřebujeme podpořit i v Moravskoslezském kraji. Já jsem rád, že se to v řadě oblastí daří, mimo jiné i díky tomu, že tam sídlí významná automobilka. To znamená, ta vytváří také určité jádro nových ekonomických aktivit a v tomto směru bychom měli pokračovat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. A nyní prosím dalšího vylosovaného v pořadí, paní poslankyni Nytrovou, aby se ujala slova, a přednesla svou interpelaci. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vážený pane premiére, dobrý den. I mě, tak jako kolegu Láďu Šincla, velmi trápí problém nezaměstnanosti. Na úvod mi dovolte uvést pár statistických údajů. K 31. 8. 2014 registroval Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Ostravě, souhrnně 83.586 nezaměstnaných osob. Bylo jich méně než v červenci tohoto roku o 755, a dokonce po více než dvou letech i meziročně o 268. Dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let bylo 81.122, což bylo méně jak oproti předchozímu měsíci, tak i v porovnání se stejným měsícem uplynulého roku. V Moravskoslezském kraji se v průběhu srpna letošního roku nově zaevidovalo 5520 osob. Jejich počet byl nižší jak meziměsíčně o 1605, tak i zároveň oproti srpnu roku 2013 o 267. Tento počet nově registrovaných osob byl v tomto měsíci druhým nejnižším po srpnu 2008 za dobu sledování od roku 1995. Ke konci letošního srpna se o 755 snížil počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji, ze kterého pocházím, na celkových 83.586. Rovněž poklesl i podíl nezaměstnaných osob, a to o 0,1 %. Počet nahlášených volných pracovních míst vzrostl - (Upozornění na čas.) Dobrá, pokročím tedy dál. Jsem přesvědčena o tom, že dalším pozitivním údajem je i fakt, že Česká republika patří mezi země s nadprůměrným podílem podnikatelů, to je v prvé řadě výsledkem - (Znovu upozornění na čas.) Položím tedy otázku, jak bude vláda řešit nezaměstnanost v souvislosti s dopady mezinárodní situace na český trh práce?
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že pokud se podíváme na ta rizika, která identifikuje vláda v souvislosti s mezinárodní situací, koneckonců včera o tom také byla řeč na jednání tripartity, návrh rozpočtu tak, jak ho připravujeme, to znamená, i ty odhady nezaměstnanosti zatím vychází z toho, že by česká ekonomika v příštím roce měla růst o zhruba 2,5 %, ovšem v souvislosti s pokračováním krize na Ukrajině, s problémy exportu na Ukrajinu a do Ruska zaznamenáváme i u našich sousedů, jako je třeba Německo, určitý propad exportu do této oblasti, a nedá se vyloučit, že ten zásah může být i vůči České republice. My jsme se samozřejmě snažili v rámci debaty, která se vedla v Evropské unii o tom, jak mají být nastaveny nové sankce vůči Rusku, abychom maximálně ochránili Českou ekonomiku. Já jsem nedávno dostal dopis od klastru českých strojírenských firem, které ocenily postup vlády v té záležitosti jednání o sankcích.
A já jsem rád, že se nám z těch sankcí, tak jak byly v poslední fázi přijaty, podařilo dostat český strojírenský export. A domnívám se, že to nepochybně pomůže řadě firem v tom, aby se pokusily udržet si ruské trhy. Pokud o ruské trhy přijdeme v důsledku této krize, v důsledku obchodní války, tak si myslím, že bude velmi složité, aby se české firmy na ty trhy vrátily, respektive aby se na ně vrátili jako finální dodavatelé, a ne pouze subdodavatelé jiných firem, například z Německa nebo z Francie. Proto je strašně důležité, co se teď bude reálně odehrávat v těch vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem, a jak se nám podaří rychle stabilizovat situaci na Ukrajině. V případě, že by se to nepovedlo, a pokračovala by obchodní válka, my jsme vytvořili pracovní skupinu, kde jsou zainteresovaná ministerstva, jsou tam také zástupci odborů a firem, a analyzujeme situaci v České republice, eventuální dopady sankcí na ekonomiku, a snažíme se vytvářet nástroje pro to, abychom mohli reagovat.
Jedním z těch nástrojů, který teď velmi intenzívně diskutujeme, je takzvaný kurzarbeit, to znamená systém, kdy by stát přispíval zaměstnavateli, který se na základě zákonem vymezených podmínek dostane do fáze, že mu přechodně vypadnou dodávky, respektive ztratí dočasně pozici na trhu, ztratí odbyt. Mělo by to negativní dopady na zaměstnanost. A místo toho, aby takový zaměstnavatel byl nucen zaměstnance propustit, tak na časově omezenou dobu by získal podporu pro zachování těchto pracovních míst. Samozřejmě, že by zaměstnanci dostávali o něco nižší mzdu, stát by určitým způsobem doplácel. A teď vedeme debatu, v jakém procentu by ten příspěvek státu byl, ale umožňovalo by to přispět firmám na zachování zaměstnanosti.
Podle těch propočtů, které má Ministerstvo práce a sociálních věcí k dispozici, by to pro stát bylo efektivnější, než platit nezaměstnané na úřadech práce, než za ně platit odvody do systému zdravotního pojištění. Čili tady se zdá, že ten systém by mohl být ekonomicky výhodný, ale chceme ho zavádět pouze v zákonem vymezených případech, jakou jsou například dopady mezinárodních sankcí, nebo jako jsou třeba větší živelné katastrofy. To znamená, kurzarbeit by nemělo být něco plošného, časově neomezeného, ale mělo by to být v těch vymezených případech. A to, co pokládám za důležité, je, aby tady byl nastavený dostatečně silný kontrolní mechanismus, to znamená, aby se kurzarbeit v žádném případě nedal zneužívat. To znamená, musí to být skutečně reálné problémy firem, do kterých se ty firmy dostaly nezaviněně. To znamená, samy si je nezpůsobily, pouze se musí podřizovat například mezinárodním rozhodnutím, anebo na ně dopadají protisankce.
A to je poslední věc, kterou bych chtěl ještě zmínit, protože ještě chviličku času máme. Rizikem v tuto chvíli nejsou ani tak sankce, které zatím schválila Evropská unie vůči Rusku, protože tam jsme do značné míry omezili ten negativní dopad na českou ekonomiku, ale rizikem jsou zatím neznámé protisankce z ruské strany, protože tam je nejsme schopni ovlivnit, a nemůžeme v tuto chvíli předvídat, jakým způsobem se protisankce na stavu české ekonomiky projeví. Takže tady já ještě vidím riziko, které vláda zatím nemohla identifikovat. Ale v každém případě jsme připraveni firmám pomoci, zejména pokud jde o hledání nových odbytišť. A tady předpokládám, že vláda i v rámci schvalování zákona o státním rozpočtu v pondělí přijme určitá opatření, kterými posílíme naši ekonomickou diplomacii i personálně v těch zemích, kde bychom mohli získat odbyt pro naše výrobky.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A paní poslankyně nebude pokládat doplňující otázku? Nebude. Prosím nyní k mikrofonu pana poslance Velebného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére. Vzhledem k tomu, že na moji otázku, kterou jsem vám chtěl dnes položit, bylo zodpovězeno teď předchozí odpovědí na dotaz kolegyně Nytrové, takže bylo by zbytečné pokládat tuto otázku. Vy jste odpověděl stručně, jasně, a myslím si, že tady přesvědčivě. Takže děkuji. ***