(16.40 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám, pane zpravodaji, a nyní již nic nebrání tomu, abychom otevřeli obecnou rozpravu, do které je přihlášeno deset kolegyň a kolegů. Jak jsem již avizoval, první vystoupí paní poslankyně Hnyková a připraví se paní poslankyně Pecková.
Poslankyně Jana Hnyková: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, doufám, že jsem dnes tady již naposled -
Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, pardon, paní zpravodajko, já se omlouvám, ale snažil jsem se gestikulovat na hlučící poslance, ale někde to fungovalo, ale někde to nefungovalo, takže teď musím použít mikrofon - prosím o klid a tak. Ano, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Tak já začnu odznova, dovolte mi vyjádřit se k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 257 - a nacházíme se ve druhém čtení.
Tato novela je pro mě velmi důležitá nejen proto, že se bude ze státního rozpočtu rozdělovat přes sedm miliard korun, ale také proto, že jsem v sociálních službách prožila řadu let a na vlastí kůži jsem pocítila nejistotu při přidělování dotací pro zařízení sociálních služeb. Vždy jsme napjatě očekávali, kolik dostaneme, jak vyjdeme, protože není žádným tajemstvím, že sociální služby v České republice bez dotací nepřežijí a uživatelé v nich by se dostali do velmi svízelné situace, protože výše jejich důchodu nepokryje náklady na provoz, a to bez rozdílu, zda jsou to zařízení pro seniory, nebo zdravotně postižené, příspěvkové či neziskové organizace. Velmi jsem byla vždy nakloněna převodu financování na kraje, aby se finance přiblížily více potřebám uživatele, a kdo jiný by měl více znát podmínky na svém území než právě kraje a jejich reprezentace. Od začátku tohoto roku jsme nejen já, ale i ostatní členové výboru pro sociální politiku bombardováni, jak to vlastně bude - jak od zřizovatelů, tak i pracovníků krajů.
Zastavím se trochu u historie této novely. Co jsme pro to udělali? Pátého května 2014 mi přišla odpověď na moji otázku položenou v rámci návštěvy výboru pro sociální politiku na Ministerstvu práce a sociálních věcí a otázka zněla: Jak bude probíhat převod financování na kraje? Jaká bude příprava? V jakém stadiu se nacházíme? Jak bude probíhat školení či semináře? V odpovědi na moji otázku mi zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí sdělili, že musí připravit metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí na dotace kraji. Přílohou metodiky pak bude rozhodnutí o poskytování dotace kraji, která poskytne právní oporu pro postupy stanovenou metodikou. Byly zde vyjádřeny i obavy jednotlivých aktérů, aby nebyl rozdílný přístup k poskytovatelům sociálních služeb. Při přechodu bude metodiku schvalovat zastupitelstvo kraje a hejtmani by se měli jednomyslně dohodnout a schválit postup. Financování by mělo být nediskriminační a transparentní.
Nebyla jsem uspokojena s touto odpovědí a na prvním jednání podvýboru pro nepojistné dávkové systémy pro zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny 15. května 2014 jsme vyslechli pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí a upozornili na tuto problematiku převodu financování a požadovali, aby převod financování nebyl metodikou, ale nařízením vlády, které by bylo závazné, pro všechny kraje stejné, aby financování bylo zajištěno pro služby na území kraje. Přesto to nebylo ani po tomto jednání vyslyšeno - na požadavky našeho podvýboru. Proto jsme vyhodnotili jako závažné a požádali jsme, aby se tato problematika přenesla na jednání výboru pro sociální politiku. Mimořádná schůze k tomuto se konala 12. června 2014 za účasti veřejnosti. Vystoupili hosté jak z Asociace krajů, zdravotně postižených, asociace poskytovatelů, odborů a mnoho dalších hostů. Tam jsme se dozvěděli, že došlo k dohodě na směrných číslech mezi kraji, i když tu zazněl názor, že to není zcela spravedlivé, ale nakonec kraje souhlasily. Proběhla tam i diskuse nad metodikou a její nahrazení nařízením vlády. Zástupci - především zástupci zdravotně postižených, se obávali, aby služby byly všude financovány stejně v rámci České republiky. Zástupce asociace poskytovatelů upozorňoval na neprodiskutování metodiky a obavu, že by zde mohlo vzniknout 14 různých sociálních přístupů. O tomto všem se dovíte ze zápisu.
Členové výboru požadovali metodiku k prostudování, ale ta nám přišla mnohem později, než jsme ji dostat měli, vše se prostě šilo horkou jehlou. Přišla mimořádná schůze 17. července 2014 a konalo se první čtení tohoto zákona a já byla určena zpravodajem a hned jsem ve své úvodní zprávě sdělila - cituji: "Nesouhlasím ani s tím, aby se proces financování sociálních služeb uskutečňoval nadále metodickým pokynem Ministerstva práce a sociálních věcí místo na základě prováděcího právního přepisu." Nerozumím, proč po tolika letech diskusí o podobě a obsahu prováděcího právního předpisu je navržena pouhá metodika s tím, že její závaznost bude dána tím, že se stane přílohou každého individuálního správního rozhodnutí pro každý kraj. Kromě jiného v tom spatřuji obcházení jednoho ze základních principů právního státu. Proto budu požadovat předložení prováděcího předpisu hned od začátku platnosti této novely.
Metodika vydaná Ministerstvem práce a sociálních věcí se také dostává do rozporu s návrhem změny zákona o sociálních službách. Předložená úprava navrhovaná vládou stanovuje s účinností od 1. 1. 2015 přechod odpovědností za realizaci dotačního řízení na poskytování sociálních služeb. Ve skutečnosti převody finančních prostředků na jednotlivé kraje, které si budou moci schválit vlastní pravidla a rozdělit systém sociálních služeb na 14 různých podsystémů, rozbít celostátní jednotu a garanci jedněch pravidel pro celou Českou republiku.
Cílem vládou navrhované novely zákony je zafixování absence právního předpisu, který by pro financování sociálních služeb nastavil celostátní jasná pravidla. Dává se možnost krajům samostatně rozhodovat o přidělených prostředcích. Tato skutečnost nepřijetí prováděcího předpisu neboli nařízení vlády, pokračující realizace dotačních řízení metodickým pokynem a autonomní rozhodování každého kraje v samostatné působnosti by mělo dalekosáhlé dopady na klienty sociálních služeb, poskytovatele sociálních služeb jakožto zaměstnavatele a další subjekty ovlivňované dotačním řízením. Stejně tak by došlo k významnému rozkolísání systému sociálních služeb.
Na výboru pro sociální politiku jsem předložila pozměňovací návrh, ve kterém požaduji, aby byl prováděcí právní předpis, který stanoví...
Pane předsedající, mohl byste mi zjednat klid? Mluvím o vážných věcech.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já prosím všechny, kteří diskutují, například s ministry, aby tak nečinili, popřípadě aby tak činili mimo tento sál. ***