(11.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Vedle onoho globálního čísla, které si někdo obtížně umí představit, nikdo z nás nevydělává 14,6 mld., o které tato vláda chce obrat obyvatele České republiky v příštím roce, tak si vezměme jeden konkrétní příklad. Všechna čísla, která jsem řekl do této chvíle, jsou oficiálními informacemi Ministerstva financí. Teď prosím, abyste mi dovolili citovat tabulku, která je zdrojem mým. To je můj daňový výpočet, ale nechal jsem to zkontrolovat několika experty a ručím za něj.
Tedy abychom mluvili o těch úlevách. Vezměme si typického živnostníka, který se stará o sebe, o svoji rodinu, truhláře, pokrývače, instalatéra, tedy někoho, kdo má poměrně vysoké vstupy i výstupy, ale poměrně malý zisk. Takový člověk, bude-li schválen návrh, který předkládá pan ministr Babiš, si polepší oproti současnému stavu - to je férové říct - za předpokladu, že bude mít dvě děti a manželku bez příjmu. Ano, ty slevy na děti způsobují, že oproti současnému stavu si takový člověk polepší a polepší si standardně o 200 korun měsíčně, ať už jeho hrubý zisk za měsíc je 15 tisíc, nebo 40 tisíc. Prostě ten systém je nastaven tak, aby vládní koalice mohla říkat: My jsme vám ulevili, vy s těmi dětmi, vy jste si polepšili. Tak tomu řemeslníkovi, který si dokáže vydělat za měsíc (15 tis.) hrubého zisku před zdaněním, řekne "my jsme vám za měsíc přidali 200 korun" a tomu řemeslníkovi, který si dokázal vydělat 40 tisíc před zdaněním, se zabíjí v prsa úplně stejně a řekne "taky jsme vám přidali 200 korun". To je situace oproti současnému stavu. A je fér to říct, že opravdu o těch 200 korun si všichni bez ohledu na to, jak jsou pracovití, tvořiví, polepší.
Ale prosím porovnejme to s tím, jak vypadá platný právní stav. Ten s těmi 15 tisíci, který si podle Babiše polepší o 200 korun, by si ale podle platného právního stavu polepšil o 290 korun, tzn. tomu 15tisícovému Babiš sbírá 90 korun měsíčně na daních tím, že prosazuje tento návrh. Při 20 tisících, což není mnoho, to nejsou bohatí lidé, to jsou lidé, kteří dřou od rána do večera, jak říkal správně pan předseda Fiala, lidé bez ochrany zákoníku práce, lidé bez ochrany dovolené aj., a když dře od rána do večera, aby měl 20 tisíc korun, tak podle Babiše si polepší o 200 korun, to je pravda, ale podle platného právního stavu by si polepšil o 1 020 korun, tzn. Babiš takovému člověku sbírá 820 korun měsíčně. Při 30 tisících, to taky není moc na člověka, který dře, a takových je mnoho, si opět podle Babiše polepší - hádejte, můžete třikrát - zase o 200 korun, ale podle platného právního stavu by si polepšil o 1 305 korun, tzn. Babiš mu sbírá jedenáct stovek měsíčně. A konečně 40 tisíc, možná už se na mě někdo bude zlobit, ale pro pracujícího řemeslníka s dvěma dětmi a s manželkou bez příjmu 40 tisíc hrubého zisku před zdaněním taky není nějaká oslnivá výplata, tak si podle Babiše oproti stávajícímu stavu polepší o - správně, pan poslanec Bendl mi napovídá - o 200 korun, zatímco podle platného právního stavu by si polepšil o 1 740 korun, tedy Babiš mu sbírá 1 540 korun měsíčně. Vidíte ten rozdíl? Vidíte tu relativitu slova progrese? Vidíte tu relativitu slova - zákon uleví?
Zákon uleví oproti současnému stavu o 200 korun každému bez ohledu na to, jak je pracovitý, tvořivý, jak se snaží. Nesnažíš se, zvládneš 15 tisíc měsíčně, přidám ti 200 korun. Snažíš se, makáš, přidám ti 200 korun.
Daňový systém, který je teď v platném právním stavu, tedy nejenom že snižuje daňovou zátěž fyzických i právnických osob o téměř 15 mld., že tedy snižuje cenu práce, tzn. akceleruje to, co je v danou chvíli nejpodstatnější v boji s nezaměstnaností, což je cena práce, protože na trhu pracovních sil platí úplně stejné zákony jako na jakémkoli jiném trhu. Kdybychom ta kuřata nenapichovali vodou, tak bychom je museli prodávat dráž. (Šum v sále.) Pokud je pracovní síla zatížena vyššími odvody, tak je dražší. Čím je něco dražší, tím je to na tom trhu méně dostupné, takže tam platí stejná pravidla.
Jestliže máme dnes, pokud nepřijmeme tento návrh, šanci snížit cenu práce o 15 mld. v rámci celého pracovního trhu v České republice a my to neuděláme, tak proč se pak bavíme o nástrojích, jako je kurzarbeit nebo něco jiného, nástroje mnohem méně efektivnější pro boj s nezaměstnaností, než je snížení ceny práce. A kromě toho, že odmítáme snížit cenu práce, tak také odmítáme chápat, že někdo je pracovitější víc a někdo míň. Chceme přidat všem stejně a přidáváme jim způsobem, při kterém je přesvědčujeme, že jim nesbíráme, že jim přidáváme. Ale ve skutečnosti jim sbíráme. Prosím každého, kdo se tomu opravdu chce věnovat, ať si udělá tyto výpočty. Ať si vezme zdravotní sestru, ať si vezme truhláře, ať si vezme hajného, ať si vezme hospodského s jedním dítětem, se dvěma dětmi, se třemi dětmi. Ať si udělá tyto propočty, není to vůbec nic těžkého. Zjistíte, že v tuhle chvíli neděláte nic jiného, než že ty lidi obíráte. A obíráte je systémem - čím jsi pracovitější, tím víc ti seberem!
A dodám k tomu svoji oblíbenou větu: Kdyby to bylo ve prospěch zdravých veřejných rozpočtů a díky tomu směřoval strukturální deficit k nule, asi bych dokázal mlčet, protože ta makroekonomická stabilita je obrovskou prioritou. Ale ono to není v zájmu vyrovnaných veřejných rozpočtů. Ono je to v zájmu neodpovědné, rozhazovačné a nešetřivé politiky vlády, která dramaticky zvyšuje výdaje nikoliv na investice, ale na sociální dávky, provoz a mzdy státních úředníků. A to bolí. To je špatně.
Proto nepředkládáme žádné pozměňovací návrhy. Z hlediska globální fiskální strategie je to prostě krok mimořádně špatným směrem, ošperkovaný kosmetickými úlevami pro toho či onoho, aby si pokud možno málokdo všiml, že vlastně všem sbíráme. To je smysl tohoto návrhu. Proto samozřejmě nemůže mít naši podporu. ***