(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Poprosím ctěné kolegy o klid a o vyslechnutí pana poslance Komárka. Děkuji.
Poslanec Martin Komárek: Děkuji. A také děkuji, že mě nenapomínáte, že nemluvím k věci, pane předsedající, i když byste měl, protože nemluvím k věci, ale protože žádný předsedající to neříká u žádného poslance, chápu, že to neříkáte také. Ale to je v jednacím řádu také. Ale já už končím.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Kdo jsem já, pane poslanče, abych rozhodoval, jestli je to k věci, nebo to není k věci. Pro ostatní kolegy jenom upozorňujeme, že se bavíme o zákonu o dani z přidané hodnoty. Děkuji.
Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Vždyť já jsem vám také poděkoval. Samozřejmě to rozhodujete vy. Ale já na to můžu poukázat, protože můžu poukázat prakticky na všechno. Takže ta debata by mohla být nekonečná. Ale já už chci skončit.
Já si skutečně myslím, že přednostní právo je něco, co ničí českou demokracii, kazí život Sněmovně, a tím pádem i život lidem, kteří nás zvolili a pro které máme pracovat, a proto budu teď nepříliš vynalézavě končit každé své sněmovní vystoupení slovy: ostatně soudím, že přednostní právo má být zrušeno. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Komárkovi k příspěvku ke druhému čtení zákona o dani z přidané hodnoty.
S přednostním právem, tentokrát ale s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, přeji vám hezké pozdní odpoledne. A nedá mi než reagovat na výzvy předřečníka o dodržování spravedlivých pravidel nebo jejich tvorbu, a tak v souladu s jeho řečí také prohlašuji: ostatně soudím, že pravidla jsou od toho, aby byla dodržována. A zmíním několik málo pravidel, například jednací řád. Například pravidlo, které tím, že schválíme harmonogram jednání na půl roku, nám říká, ve kterém týdnu která činnost či aktivita Poslanecké sněmovny se má odehrávat, například i ten harmonogram, který nám v jednotlivém týdnu dává a stanovuje, na co máme pondělek, na co máme úterý, na co středu, čtvrtek, pátek a tak podobně. I tato pravidla volám, aby i ctěný pan kolega Komárek - prostřednictvím pana předsedajícího - coby předseda například volebního výboru dodržoval a nesvolával volební výbor zásadně na úterý, kdy mají zasedat poslanecké kluby. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Opět upozorňuji, že stále řešíme zákon o dani z přidané hodnoty. Ptám se, jestli někdo další - s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Komárek tady zapomněl poznámky, tak mu je vracím. Všichni do fronty, nikdo nepředbíhat. Já se omlouvám. Já nejsem majitel přednostního práva, majitelem je politická strana a politický klub. A opozice má těch přednostních práv mnohem méně než vládní koalice naprosto logicky. Jestli jsem to rychle dobře spočítal, tak 17 ministrů, 3 členové vedení Sněmovny, potom někteří předsedové stran jsou ve vládě, tak 3 předsedové klubů, je to 23. Máte 4 opoziční strany, takže 8, i když já bych řekl, že máte dvě opoziční strany a dvě polovládní, ale dobře, 23 : 8. Za prvé.
Za druhé chci říci, že v minulém volebním období jsme to byli my jako vládní koalice, kteří jsme vyhověli žádosti kolegů ze sociální demokracie a udělili jsme přednostní právo předsedům stran. Představte si, pane poslanče Komárku prostřednictvím pana místopředsedy, že ještě před třemi lety předseda strany neměl přednostní právo, měli je pouze předsedové klubů. Kolegové ze sociální demokracie to navrhli a my jsme to podpořili, protože ty argumenty byly poměrně logické.
A to přednostní právo také chrání opozici, aby mohla něco říci. Když chcete být tak spravedliví, tak se podívejte, kdy jsme my podali poslanecké návrhy zákonů a kdy je bude Sněmovna projednávat. Pět, šest, sedm, osm měsíců tam leží, vždy má přednost většina, já to respektuji, ale my pak bychom nebyli schopni vůbec říci nic z toho, co chceme.
Pan poslanec Dolejš z KSČM, abych byl přesný, abych se nedopustil stejné chyby jako v minulém volebním období, to myslel asi jako karikaturu nebo vtípek, že tady všichni stojíme a bojujeme o blaho občanů. Já si myslím, že to není vtípek, že to je prostě veřejná služba politiky a lišíme se v názorech, jak to zajistit. Možná to je příliš patetické, možná bychom volili někteří z nás jiná slova, abychom zajistili dobré podmínky pro klidný, dobrý, kvalitní život, ale to je přece úkol politiky a nás politiků a samozřejmě se přeme o to, a že máme jiné cesty a jiné nástroje, jak toho dosáhnout.
Pan poslanec Komárek ve jménu demokracie navrhuje omezit práva menšiny. Nic jiného to není. A já jsem nechtěl zdržovat. Já na rozdíl, protože mám díky svému klubu to přednostní právo, nejsem majitel, tak já se nemusím držet věci. Ale jsou věci typu, že ve volebním výboru, jemuž předsedá můj kolega, zjistíme, že dojde k porušení zákona, my hlasujeme o tom, zda tuto otázku máme předložit Sněmovně, protože to může řešit pouze Sněmovna, a k mému překvapení se nenašla většina v klubu včetně pana předsedy volebního výboru, který byl proti tomu, abychom evidentní porušení zákona, a já rozumím, že to je nešťastné, a volil jsem k tomu přiměřená slova, nechci tu debatu opakovat na plénu. Ale proč to tady není navrženo? Proč ten bod není zařazen? Proč se tváříme, že ten problém neexistuje? No protože pokud ho nezařadíme na program, tak v zásadě neexistuje. Ten, který to má pravomoc rozhodnout a napravit nezákonný stav, Poslanecká sněmovna, o tom neví! Ví o tom patnáct členů, no, nás tam nebylo patnáct, no dobře, ale ví o tom patnáct členů volebního výboru, protože všichni máme podkladové materiály, i ti, kteří se museli omluvit, a pan předseda se omluvil a svolal to jednání v mimořádném termínu s tím, že to je mimořádně důležitá věc a je samozřejmé, že mělo přijít stanovisko výboru k té věci, když už to bylo v mimořádném termínu.
No ale zase - slova a skutek jsou dvě různé věci. Proč jste vy, pane předsedo, nenavrhl - prostřednictvím pana místopředsedy - Sněmovně zařazení toho bodu? Proč o tom musí mluvit opoziční poslanec v bodu, který s tím nesouvisí? Koho mám interpelovat? Protože to není věc, kterou má v rukou vláda. To je výsostná pravomoc Sněmovny. Takže opoziční poslanec ani nemůže navrhovat vládě v rámci interpelací ať písemných, nebo ústních, aby napravila toto. Tak začněme každý u sebe, než budeme říkat, jestli někdo je, nebo není lidový vypravěč. Já se za něho nepovažuji a doufám, že vy mě nepovažujete za lidového vypravěče. Pokud ano, no dobře, tak to je mi líto, takový cíl jsem prostě neměl. Ale vy nenavrhujete nic jiného než omezit práva opozice.
Kdyby to mělo být spravedlivé, tak budeme střídat v tom programu - vládní, opoziční, vládní, opoziční. Máme na této schůzi 95 návrhů zákonů, 66 v prvém čtení a 29 ve druhém a třetím. A schválně si příští pátek, až bude končit schůze, pokud nenabouráte ta pravidla a nedáte schůzi do výborového týdne, což já samozřejmě nevím, dneska jsme se na tom nebyli schopni shodnout na poradě předsedů klubů s vedením Sněmovny, tak si udělejme statistiku, kolik procent z vládních návrhů zákonů bude projednáno na této schůzi a kolik procent opozičních poslaneckých návrhů bude projednáno. Byl bych rád, kdybych se mýlil, ale jsem si fakt jist, že to procento vládních návrhů bude mnohem vyšší než procento opozičních návrhů.
Tak kdy máme šanci promluvit? Až nám za tři roky připustíte, abychom v roce 2017 projednávali návrh poslanců například ODS, který podali v lednu 2014? Po třech letech? Nebo po třech a půl letech?
Vůbec tomu nerozumím. Jestli jste netrpělivý, tak vyzvěte kolegu Faltýnka a staňte se předsedou klubu a vy budete majitelem. Já si myslím, že je nositelem, že to patří tomu klubu, a ne té konkrétní osobě. Takže nejsem majitelem přednostního práva, ale naše politická strana je ze zákona vybavena dvěma hlasy s přednostním právem. Vy jich máte do kupy jako vládní koalice dvacet tři.
A pokud se vás to dotýká, tak můžete vystupovat v poslaneckém klubu, mohl jste navrhnout jako předseda volebního výboru bod, mohl jste ho uvést, mohl jste tu mít hodně prostoru, abychom řešili reálný problém, který - oba dva víme, že ten reálný problém existuje. Ale já jako řadový člen volebního výboru ten bod nebudu navrhovat. Od toho máme nějaké vedení toho výboru. Vy jste to svolal v mimořádné věci, v mimořádném termínu, a výsledek je nula. Nula! Zametli jsme to pod koberec. Musím podotknout, že pro zařazení bodu hlasovali i vládní poslanci, nebylo to hlasování tak, že vládní poslanci jako jeden muž a jedna žena hlasovali proti a opoziční naopak, tak to nebylo, bylo to prostě promícháno, ale bohužel bylo nás tam jenom - jenom pro dokreslení - bylo nás tam osm z patnácti, my jsme byli zastoupeni sto procenty, protože máme jediné místo v tom výboru, to jste nám přidělili, a já jsem tam byl, a čtyři byli pro a čtyři byli proti. Stačili pouhopouzí čtyři poslanci, aby zabránili projednávání závažné věci kolize se zákonem, kterou jsme nezpůsobili, protože my jsme i v té debatě řekli, že existovala jiná řešení, která měl v rukou konkrétní člen konkrétní mediální rady, ale bohužel k tomu nedošlo. ***