Čtvrtek 18. září 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Hamáček)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech
a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon
č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících
zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 259/ - druhé čtení

Prosím znovu pana ministra zdravotnictví, aby se ujal slova a uvedl nám tento tisk.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Jak jsem již uvedl podrobně v rámci prvého čtení, předkládaným návrhem zákona je navrhováno i po 1. lednu 2015 zachovat alternativní možnost předepisování léčivých přípravků, a to jak na recept v listinné podobě, tak i formou elektronického receptu. Důvodem pro navrhovanou změnu zákona je technická nepřipravenost na výlučné používání elektronických receptů, a to jak poskytovatelů zdravotní péče, tak i na straně druhé centrálního úložiště elektronických receptů, kde je třeba pro zajištění potřebné kapacity tohoto úložiště investovat jednorázově ještě 120 mil. korun.

Při projednávání vládního návrhu zákona ve zdravotním výboru Poslanecké sněmovny dne 4. září 2014 byl k návrhu uplatněn pozměňovací návrh, kterým se navrhuje zcela nerušit povinnost používat výhradně elektronické recepty, ale prodloužit možnost používání obou forem předepisování léčivých přípravků až do 1. ledna 2018. Za předkladatele vyslovuji s navrhovaným řešením souhlas.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tolik ve stručnosti na úvod k předkládanému vládnímu návrhu zákona a věřím, že na základě uvedených skutečností a s přihlédnutím k jeho stručnému a jednoznačnému obsahu s návrhem vyslovíte souhlas a podpoříte jej tak v dalším legislativním procesu, aby mohl nabýt účinnosti ještě koncem roku 2014. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. My jsme návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví a usnesení výboru bylo doručeno jako tisk 259/1. Pprosím pana zpravodaje ctěného výboru pana poslance Volčíka, aby se ujal slova.

 

Poslanec Pavel Volčík: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Výbor pro zdravotnictví se tímto návrhem zákona zabýval na své 9. schůzi konané dne 4. září a přijal usnesení číslo 44.

Výbor pro zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně PČR, aby vyslovila souhlas s  vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 259, ve znění přijatého komplexního pozměňovacího návrhu - který je k dispozici, tisk 259/1. Za druhé, zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

Zároveň z tohoto místa bych si vás, pane předsedo, dovolil požádat, abyste po skončení obecné rozpravy nechal hlasovat o tom, že komplexní pozměňovací návrh obsažený v usnesení výboru bude vzat za základ dalšího projednávání. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Nechám o tom hlasovat po skončení obecné rozpravy, kterou tímto otevírám, a mám zde dvě přihlášky. První přihláška je pana poslance Vyzuly a připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom krátce shrnout, proč je tento zákon tak důležitý. Když si to vezmete z pohledu lékaře a farmaceuta, tak doménou každého lékaře je umět napsat ručně hezky recept. Ovšem jak dobře víme, tak rukopis lékařů je nečitelný, nicméně zase doménou každého farmaceuta je, že toto dokáže rozluštit. A není nic hezčího pro něj - je to stejné jako pro archiváře, když se dívá na starý tisk -, když vidí hezky napsaný, právě v uvozovkách hezky napsaný, recept.

V této republice se za rok napíše něco kolem za 60 mld. korun receptů. To je poměrně dobrá částka. Navíc jen si vzpomeňte ze svého okolí, je celá řada lidí, kteří berou pět i více léků denně, každý den, a to určitě nepřeháním. A stačí jenom malá interakce mezi dvěma těmito léky, aby mohla poškodit pacienta. Já jsem pátral v literatuře, zda je nějaká farmakologická studie z naší země, nicméně našel jsem jenom zahraniční, kde v Anglii se tím zabýval jeden farmakolog z Liverpoolu, který si vzal jen šestiměsíční hospitalizace ve střední nemocnici, kde bylo něco kolem 20 tis. hospitalizací, a z těch 20 tis. hospitalizací bylo téměř 7 tis. hospitalizací kvůli lékovým interakcím. A tato elektronická preskripce řeší tuto problematiku, protože ještě předtím, než pacientovi lék vydá, tak zkontroluje všechny možné interakce u těchto léků. A to je jenom jedna z výhod vlastně.

Můžete namítat, že to může být finančně náročné. Ano, bohužel za poslední čtyři roky nebo pět let se do toho systému už vložilo několik desítek milionů a tento systém je přesto nepoužíván. Přibližně 10 % lékařů odmítá z nějakého důvodu se elektronické preskripce účastnit z důvodu třeba - praktičtí lékaři uvádějí, že nemají dostatečnou techniku a nebudou si ji pořizovat, protože jsou dávno v důchodovém věku. To je jeden důvod. Nebo nedůvěřují systému, který existuje, že je bezpečný z hlediska ochrany dat atd.

Zdravotní výbor se touto problematikou zabýval důkladně a nedoporučujeme, nebo nechceme, aby celý tento systém se zrušil, ale naopak jsme hledali nějakou možnost prodloužení. Proto tady ta vyjádření jak pana ministra, tak zpravodaje. Ano, dospěli jsme, a můžete diskutovat nad tím, zda tři roky je dlouhá doba, nebo krátká doba, protože v případě dlouhé doby je možné, že se na celou problematiku tzv. zapomene a teprve v posledním roce se začne celá záležitost honit. Proto jsme navrhli, že budeme celý proces společně s Ministerstvem zdravotnictví důkladně kontrolovat, aby opravdu postupoval, aby za tři roky byl systém k dispozici, protože nejde jenom o technologické zázemí, ale jde i o motivaci lékařů, jde o určitou edukaci a to nějakou dobu může trvat. A musí se samozřejmě dořešit i to, že za určitých podmínek bude možno napsat i recept rukou. Jsou to náhlé situace, vyskytnete se na horách, potřebujete okamžitě napsat recept na angínu a nemáte pochopitelně s sebou počítač. Takže i taková věc se bude muset vyřešit a to asi pravděpodobně nějakou dobu potrvá.

Proto bych rád podpořil tento návrh zdravotního výboru, abychom se opět posunuli trochu dál k vyspělým zdravotnickým systémům, které toto už dávno mají, jako je Dánsko, severní země, ostatní, které neřeší jenom finanční stránku, pochopitelně i tady dojde k úsporám, ale hlavně šetří, jak jsem uvedl v té anglické studii, pacienta.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan poslanec Vyzula. Ještě než dám prostor dalšímu, přečtu omluvu pana ministra vnitra, pana ministra Chovance, který se omlouvá z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 18.45, a to až do konce jednacího dne z důvodu pracovních povinností v rámci resortu Ministerstva vnitra.

Nyní tady mám faktickou poznámku pana poslance Kostřici.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Chtěl jsem jenom plně podpořit slova, která tady řekl pan profesor Vyzula. I když jsem ze starší generace a výpočetní technika není mým koníčkem, tak to plně podporuji, to je bez pochyby.

Já jsem se chtěl opravdu přimluvit za to, aby byla možnost napsat recept na normální blanket, tak jak jsme zvyklí, rukou. A navíc ještě, aspoň v dobách, kdy my jsme studovali, bylo řečeno tehdy, že v případě naprosté nutnosti nebo skutečně urgentního stavu je možno lékaři napsat recepis na běžný papír, kde napíše veškeré své nacionále. Přimlouval bych se za to, aby se skutečně tato tradice zachovala a aby skutečně tato možnost byla, protože se můžeme dostat do situace, kdy nebudeme mít elektronickou možnost ani normální možnost běžného recepisu. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Hovorka, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, podporuji to původní znění, které bylo předloženo vládou do Poslanecké sněmovny, které ruší povinnost předepisovat léky pouze v elektronické podobě. Zavedení povinnosti předepisovat pouze v elektronické podobě, to je podle mého názoru bez toho, aniž by to přinášelo něco pozitivního lékařům, případně lékárníkům, si myslím, velmi složité. A to se ukazuje vlastně, že i po sedmi letech, kdy byl zaveden elektronický recept a kdy bylo schváleno elektronické úložiště elektronických receptů, tak ani po sedmi letech není tento systém dobudován, a to stál minimálně 220 milionů korun. A pokud mám informace, další náklady budou dalších minimálně 150 milionů, přičemž původně se uvažovalo půl miliardy korun.

Kdyby ten systém byl tak dobrý, proč ho dneska již nevyužívají všichni lékaři? Nebo většina lékařů? Přece pokud se něco navrhuje, co má velké výhody, tak tento systém přece všichni přijmou a začnou ho používat. Ale jestliže nutíme lékaře, aby používali výhradně elektronický recept, tak si myslím, že to není správně. Výhody, které se uváděly, často je uváděl pan ředitel SÚKLu, uváděli je ministři, ty výhody často pokulhávají. Dříve se uváděl kompletní lékový záznam pacienta. Přitom ho může mít jedině lékař nebo lékárník, pokud pacient mu tyto údaje sdělí. Ale nikdy je nemůže mít centrální úložiště dat.

Snížení spotřeby léků, to je podle mého názoru iluze.

To nejdůležitější pro elektronický recept a pro fungování elektronického receptu je přenos identifikátoru lékového předpisu od lékaře do lékárny. To je ta největší komplikace a administrativní náročnost především pro lékaře, protože ten, kdo nemá rychlý počítač a rychlý internet, ten má prostě problém. A proč by někdo dělal něco, co ho zdržuje v práci? Takže já si myslím, že pokud nedojde k tomu, že tento systém bude lidem, lékařům, lékárníkům usnadňovat práci, tak se prostě v praxi neujme.

A je tady jedna důležitá věc, kterou si musíme také uvědomit. Když se podíváte do terénu, do praxí praktických lékařů pro děti a dorost, tak se podívejte na jejich věkovou strukturu a zjistěte si, kolik z nich používá a nepoužívá počítač. Zjistíte, že bohužel i v dnešní době je řada praxí, které prostě nemají počítač a nepoužívají počítač. A tito lidé, pokud bude vyloženě nastavena povinnost předepisovat recept pouze v elektronické podobě, tak oni budou muset prostě skončit. Ale je pravda, že to může být zajímavé pro firmy, které dodávají software a které vlastně přinutí všechny pořídit si nějaký software proto, aby mohli vlastně využívat elektronický recept.

Takže to si myslím, že je důležité také říct, protože není všechno tak, jak se píše, a argumenty je třeba hodnotit v souvislostech a tak jak jsou. Myslím si, že jediná správná cesta je ponechat možnost jak předepisování v elektronické podobě, tak v klasické recepty. A není žádný důvod pro to ty lidi nutit. Pokud se odvoláváme na vyspělé země, tak zjistíme, že příliš mnoho zemí, kde by byla povinná preskripce pouze v elektronické podobě, není. Příliš mnoho takových zemí určitě není.

To je všechno, co jsem k tomu chtěl dodat, a proto já podporuji ten původní návrh, který byl předložen a který se bohužel ve výboru změnil, protože byly předloženy argumenty, že snad za tři roky by ten systém mohl fungovat. Ale znovu říkám, pokud to nebude pro lékaře a pro lékárníky výhodné, tak je nemůžeme nutit jenom tím, že buď budou předepisovat elektronicky, anebo předepisovat nebudou.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Faktickou poznámku má pan poslanec Nykl, po něm pan poslanec Svoboda.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkný dobrý večer. Já bych chtěl částečně podpořit myšlenku pana poslance Hovorky v tom, že - já jsem zastánce elektronických receptů, ale musíme skutečně dokázat přesvědčit lékařskou veřejnost, že to funguje, že to má ty výhody. Ale musíme to udělat nějakou přirozenou cestou. Když jsme to diskutovali na zdravotnickém výboru, tak padaly takové ty návrhy "dávejme peníze lékařům za to, že to budou používat" a já jsem tam varoval, že přesně stejnou situaci jsme zažili se slavným IZIPem. IZIP, který měl být zázrak evropský a světový, zpočátku vypadal, že funguje, protože lékaři dostávali peníze za to, že do toho zaváděli pacienty a říkali: "Toto je dobré, za to mám peníze. Asi ten IZIP nemám na nic, ale teď za to mám peníze." V okamžiku, jak ty bonifikace skončily, tak slavný IZIP se ukázal v podstatě nepoužitelný a najednou jsme nevěděli, proč jsme to vlastně dělali.

Čili ta přirozená cesta k elektronickým receptům a ukázat výhody toho, a máme na to teď určitý čas, by měla být tou normální cestou. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Faktická poznámka pro pana poslance Svobodu.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Na zdravotním výboru jsme se skutečně těmito věcmi velmi podrobně zabývali. Vnímám otázku IZIPu a elektronických zařízení jako otázku rozdílnou. Elektronický recept má za sebou centrální úložiště, má za sebou celou řadu faktorů, které zajímají stát, nikoliv toho lékaře. Z toho důvodu já bych i vnímal to, že nějaká ekonomická stimulace pro ty lékaře je potřebná, protože ten systém by měl být výhodný pro stát.

Ale přesto se domnívám, že bychom měli přijímat variantu, kdy řekneme: Ano, zůstávají vedle sebe ležet obě možnosti preskripce, elektronické i manuální, a budeme se dále zabývat tím, jak tuto myšlenku elektronické preskripce dostat na stůl znovu. Dávat tam nějaký časový termín je podle mého názoru nerozumné. Ten časový termín doběhne, budeme možná ve stejné situaci, budeme se tady scházet a prodlužovat to někam do neznáma. Anebo se situace změní a budeme moci tu variantu přijmout dřív. Myslím si, že udělat to, že to odkládáme o další tři roky je skutečně typické strkání hlavy do písku před problémem.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Nyní má faktickou poznámku pan poslanec Běhounek a připraví se pan poslanec Šarapatka.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, tato diskuse je samozřejmě naprosto legitimní. Myslíme na lékaře, myslíme na lékárníky, mysleme také na pacienty. Pan profesor Vyzula tady jednoznačně prokázal, že lékové interakce stojí společnost nesmírné prostředky a je mnohé mnohé zdraví.

Ten odklad je, protože pokud to neučiníme, tak od 1. 1. v podstatě všichni postupují protizákonně. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Šarapatka, rovněž faktická poznámka.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem možná první, který není z branže, všichni přede mnou byli lékaři. Já jsem zastáncem elektronického receptu a mám k tomu následující důvod. Podle informací, které jsem měl možnost získat, tak ta obrana ze strany lékařské veřejnosti není způsobena žádnou počítačovou negramotností, ale rukou psané recepty umožňují při spojení se spřátelenou lékárnou nejrůznější manipulace. Myslím, že to je hlavní důvod, proč se tomu lékařská veřejnost brání. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě faktická poznámka pana poslance Hovorky.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, sledování lékových interakcí pomocí receptů je velmi komplikované a domnívám se, že fungovat nebude. Odložení nebo zrušení té povinnosti, o které mluvil pan kolega Běhounek, je v podstatě možné přijetím i původního návrhu, který nám vláda poslala do Sněmovny, a to je zrušení té povinnosti vlastně od 1. 1. 2015, která se zaváděla. Čili tak to je. Komplexní pozměňovací návrh posunuje ten termín o tři roky. To jen na vysvětlenou.

Já chci jenom říci, že dobré zboží se prodává samo. Pokud by ten elektronický recept byl tak dobrý a všem vyhovoval, tak ho všichni budou používat a nebudeme muset nikoho nutit. Věřte tomu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě faktická poznámka pana poslance Vyzuly.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, jenom k tomu, jestli interakce mohou být tímto způsobem zvládnuty, nebo ne. V Onkologickém ústavu v Brně máme tento systém už řadu let, řekl bych tak sedm osm let, a normálně běžně to funguje. Není to žádný problém. Je to běžný počítačový program, který každý počítač zvládne, prosím vás. Nenechte se zmást informací, která není úplně reálná, abych to řekl slušně. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Žádné další přihlášky do obecné rozpravy nemám. Nejprve se zeptám na závěrečná slova po obecné rozpravě. Zájem není.

Jak jsem již avizoval, před zahájením podrobné rozpravy vyhovím návrhu pana zpravodaje a budeme hlasovat o tom, že za základ pro podávání případných pozměňovacích návrhů bude vzat komplexní pozměňovací návrh výboru, který je obsažen v usnesení výboru pro zdravotnictví.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí - já se omlouvám, toto hlasování ukončím a prohlásím ho za zmatečné, protože kolega Schwarz mě žádal o odhlášení. (Ozývají se hlasy ze sálu.) Aha, já se omlouvám, nemám 180 stupňů periferní vidění, takže jsem někoho přehlédl. Já vás tedy odhlásím. Jakmile se ustálí počet přítomných, což se asi stalo, budeme hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem zpravodaje, aby za základ byl vzat komplexní pozměňovací návrh, který je obsažen v usnesení výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 48, přihlášeno 121, pro 119, proti 1. Tento návrh byl přijat.

 

Nyní tedy mohu otevřít podrobnou rozpravu, do které ovšem nemám žádnou přihlášku, takže ji také končím. Ještě se zeptám, zda si přejí pan ministr či pan zpravodaj závěrečná slova. Nikoliv. Nemáme o čem bychom hlasovali, a tudíž končím bod číslo 9 a jeho druhé čtení.

 

Otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP