Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

178.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Věře Kovářové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, nominace Věry Jourové na post evropské komisařky pro justici, spotřebitelské záležitosti a rovnost pohlaví vyvolala poměrně bohatou diskusi. Jeden důležitý aspekt je však opomíjen. Jde o to, že paní Jourová jako ministryně pro místní rozvoj má nepochybně plné ruce práce při přípravách na grilování v příslušném výboru Evropského parlamentu. Jistě není chybou domnívat se, že v této souvislosti proběhla, probíhá a bude probíhat celá řada důležitých jednání, díky nimž paní ministryně zvýší svoji šanci projít úspěšně náročnou procedurou. Ostatně je to v zájmu České republiky a určitě nejen já držím paní Jourové palce.

V souvislosti se zaneprázdněností paní ministryně se velmi naléhavou otázkou stává jmenování nového představitele tohoto rezortu. Ministerstvo pro místní rozvoj, které v současnosti připravuje řadu materiálů, které se velmi podstatně dotýkají nejen obcí a měst, si plnohodnotného ministra, který se rezortu bude moci věnovat na sto procent, zaslouží co nejdříve. Termín, který zazněl v médiích, považuji za příliš pozdní a chci jen věřit, že nebyl stanoven s ohledem na termín konání komunálních voleb. Problematická pověst paní Dostálové, která je podle mých informací z tisku zvažovanou nástupkyní paní ministryně Jourové, by tomu bohužel nasvědčovala. Stranám vládní koalice by se nepochybně nehodilo, kdyby měly být nedlouho před komunálními a senátními volbami probírány kauzy paní Dostálové v oblasti čerpání evropských fondů a veřejných zakázek.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, omlouvám se, váš čas.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, apeluji na vás, aby k návrhu na jmenování nového ministra pro místní rozvoj došlo co nejdříve, nejlépe v řádu dnů. Jedině tak odvrátíte podezření, že zájmu na řádné správě takto důležitého rezortu nadřazujete volební úspěch stran vládní koalice. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a slovo má nyní předseda vlády pan Bohuslav Sobotka. Prosím, pane předsedo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl také držet palce a popřát paní ministryni Jourové, aby úspěšně prošla slyšením na půdě Evropského parlamentu. Bude mít na starosti významné portfolio, které v minulosti měli zástupci například Francie nebo Itálie, a zejména oblast spotřebitelské politiky je podle mého názoru velmi atraktivní i v rámci fungování Evropské unie jako takové.

Ale abych se dostal k tomu vašemu dotazu, paní poslankyně. Já myslím, že můj postoj jako předsedy vlády je zcela jasný. Požádal jsem v uplynulých dnech předsedu hnutí ANO pana Andreje Babiše, aby co nejdříve představil nominaci na nového ministra či novou ministryni pro místní rozvoj na základě koaliční smlouvy, kterou má uzavřenou sociální demokracie s ANO a s lidovci. Z této koaliční smlouvy vyplývá, že hnutí ANO nominuje svého zástupce do čela Ministerstva pro místní rozvoj. Čili na základě koaliční smlouvy, vzhledem k tomu, že očekávám, že paní ministryně Jourová podá demisi i v návaznosti na slyšení, které má začít probíhat v Evropském parlamentu na konci tohoto měsíce a bude probíhat v těch prvních dvou týdnech v říjnu, tak se domnívám, že by bylo dobře, kdyby hnutí ANO co nejdříve předložilo návrh na nového ministra.

Těch důvodů pro to je celá řada. Nepochybně platí, že paní ministryně Jourová má teď už úplně jiné starosti, které souvisí nejenom z přípravou na slyšení, ale především s přípravou na její působení v rámci Evropské komise. Musí teď sestavit tým svých spolupracovníků, který ji bude podporovat v rámci jejího působení v Evropské komisi, musí se seznámit se svými kolegy, se kterými v Komisi bude pracovat, včetně pana Junckera. Takže těch věcí je skutečně velké množství.

Platí, že Ministerstvo pro místní rozvoj je teď extrémně vytížené, protože má na starosti nejenom koordinaci dočerpání evropských prostředků v rámci té končící finanční perspektivy, ale především je koordinační a metodickým orgánem pro čerpání prostředků z Evropské unie, které nás čeká v období 2014 až 2020. A tady je zřejmé, že v čele Ministerstva pro místní rozvoj musí být nový ministr co nejdříve, a jsem také přesvědčen o tom, že by to měl být odborník na evropské fondy, protože nový ministr pro místní rozvoj nebude mít ani minutu na to, aby se problematiku Evropských fondů takzvaně učil. Musí to být někdo, kdo už se v té oblasti orientuje, prostě protože Česká republika nemá čas. Prostě nemáme čas. My jsme se rozhodli Ministerstvo pro místní rozvoj nerušit právě proto, že pokládáme za účelné, aby tady v rámci státní správy existoval rezort, který bude zastřešovat otázku čerpání prostředků z Evropské unie. Já musím říci, že se mi to za těch sedm měsíců osvědčilo, že jsme Ministerstvo pro místní rozvoj ponechali.

Myslím si, že paní ministryně Jourová se role koordinátorky zhostila velmi dobře, a pokládal bych za užitečné, aby co nejdříve na její místo nastoupil nový ministr, který se bude všem těmto složitým věcem věnovat. Připomínám, že v tuto chvíli máme schválenu dohodu o partnerství ze strany Evropské komise. Teď už nás bude čekat projednávání jednotlivých operačních programů, to je další důležitá fáze. Budeme se muset vyjádřit k připomínkám evropských institucí k operačním programům. A já bych byl velmi rád, kdybychom do konce letošního roku měli všechny operační programy schváleny. Nejde ale jenom o to, abychom je schválili do konce letošního roku, jde také o to, aby se jednotlivá ministerstva, jednotlivé řídicí orgány dobře připravily na vypisování výzev.

Chtěl bych, abychom neztratili stavební sezonu roku 2015, čili i proto je velmi důležité, aby už teď Ministerstvo pro místní rozvoj koordinovalo postup s ostatními rezorty, připravovaly se výzvy nanečisto, tak abychom ještě před koncem letošního roku seznámili potenciální žadatele o peníze z evropských fondů z jednotlivých operačních programů, kam budou mít možnost se přihlásit, k čemu budou mít možnost se přihlásit a v jakém časovém horizontu. Ideální by také bylo, kdybychom ještě do konce letošního roku měli u jednotlivých operačních programů také harmonogram výzev. I to je další důvod pro to, aby tady byla co nejmenší přetržka a aby nový ministr pro místní rozvoj byl jmenován co nejdříve. Teď je na tahu hnutí ANO, předseda hnutí ANO, předseda hnutí Andrej Babiš, a očekávám, že v krátké době předloží konkrétní návrh.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a vidím paní poslankyni na cestě k pultíku, protože chce určitě položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. To, co jste tady zmínil, tak právě je důležité pro to, aby ministr byl jmenován co nejdříve. Vy jste říkal, že jste oslovil hnutí ANO, aby řeklo svého kandidáta, aby určilo svého kandidáta, nicméně o tom, že paní Jourová bude rezignovat, se ví již delší dobu. Tak bych chtěla slyšet přibližný termín. Vy jako premiér můžete jmenovat ministra v podstatě, kdy se vám zachce, tak aby bylo možné plynule navázat na práci paní ministryně i s ohledem na to, co jste tady říkal, na důležitost právě těch následujících měsíců. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, myslím, že máme úplně stejný pohled na věc, úplně stejný názor, že by tam neměla být pokud možno žádná přetržka. Předpokládám, že paní ministryně Jourová bude o datu své rezignace na funkci ministryně pro místní rozvoj informovat nejenom předsedu vlády, ale také předsedu hnutí ANO. To znamená, pan Andrej Babiš se včas dozví, kdy paní ministryně je připravena rezignovat na tuto svoji funkci. Předpokládám, že k tomuto datu by měl být na stole návrh ze strany hnutí ANO na jmenování nového ministra pro místní rozvoj.

Jenom si dovoluji ještě upřesnit, že jmenování ministra není v kompetenci předsedy vlády. Já ho mohu pouze navrhnout prezidentovi republiky, ale předpokládám, že pan prezident na základě Ústavy a v duchu Ústavy takovému návrhu vyhoví, protože tady je to skutečně pravomoc, která primárně přísluší předsedovi vlády, aby rozhodoval o tom, jakým způsobem má být vláda složena. Ale protože není to vláda, kterou by tvořila jedna politická strana, je to vláda koaliční, máme dohodu a ta koaliční dohoda jasně popisuje postup v případě výměny člena vlády za koaliční stranu. Mohu pouze potvrdit a zopakovat, na tahu je hnutí ANO, na tahu je pan Andrej Babiš. Očekávám, že návrh bude na stole nejpozději v okamžiku, kdy paní ministryně Jourová oznámí, že hodlá rezignovat na funkci ministryně pro místní rozvoj.

Chtěl bych také ocenit její postoj, kdy ona se jasně vyjádřila, že do té kandidatury jde naplno a že nehodlá kličkovat nebo nehodlá nějak kumulovat funkce, počítat, co jí vyjde a co jí nevyjde, a že je připravena rezignovat ještě předtím, než dojde k příslušnému slyšení na úrovni Evropského parlamentu. Myslím si, že to je velmi otevřený, jasný a poctivý přístup.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi. Nyní prosím, aby se svou interpelací vystoupila paní poslankyně Váhalová, která byla vylosovaná jako druhá. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane premiére, vládo, vážené kolegyně, kolegové, na ubytovnách žije odhadem sto tisíc lidí. Výhodný byznys s chudobou se rozjel především za vlády Petra Nečase po likvidaci fungujícího systému sociální práce na obcích. Tím následně zvýšením negativních jevů jako zadlužení, exekuce, chudoba, statut osobního bankrotu využily už tisíce lidí. Jenom za poslední rok 25 tisíc, což je o čtvrtinu více než rok předtím.

Chtěla bych se zeptat, pane premiére, jak vláda bojuje proti byznysu s chudobou. Co proti němu chystá a jak je daleko Ministerstvo práce a sociálních věcí?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím, že to je problém, který trápí řadu obyvatel České republiky. Systémově to souvisí s tím, že v naší zemi sice máme deregulované nájemné, které dostává řadu lidí do obtížné sociální situace - chci zmínit například samoživitele nebo samoživitelky s dětmi nebo osamělé důchodce. Velmi často nájem je vyšší a poplatky spojené s energiemi jsou vyšší, než je příjem takového samostatně žijícího důchodce nebo samoživitele. Pak samozřejmě by tady měly existovat nástroje sociální politiky, které by těmto lidem pomohly.

Problém je, že nemáme zákon o sociálním bydlení. Problém je, že v řadě obcí a měst neexistuje ucelený, propojený systém péče o lidi, kteří se ocitnou v bytové nouzi a nemohou si pomoci sami nebo jim nepomůže jejich rodina. Tady samozřejmě vznikl prostor, který byl komerčně vyplněn, a to i na základě nepromyšlené reformy, kterou prosadil ministr Drábek, kdy řada lidí z úřadů práce, respektive byly převedeny agendy z obcí na úřady práce, současně byl snížen počet zaměstnanců úřadů práce, a tím pádem úřady práce přestaly kontrolovat poskytování sociálních dávek.

Vy se ptáte, co v tuto chvíli s tím dělá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo především předložilo novelu zákona. Je to novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která teď je projednávána tady v Poslanecké sněmovně, a já pevně věřím, že bude schválena a že ji schválí i Senát a začne platit co nejdříve. Ta novela reaguje jednak tedy na ono podnikání s chudobou, to znamená praxí některých ubytovatelů, kteří účtují klientům - příjemcům sociálních dávek vysoké náklady za ubytování za zjevně neodpovídající kvalitu ubytování. To znamená, účtují se vysoké poplatky za ubytování v jedné místnosti několika osob, společné sociální zařízení na chodbě, čili evidentně tady někdo těží z toho, jak je systém sociálních dávek nastaven. To se musí změnit v zákoně. Beze změny zákona byznys s chudobou neukončíme a tihle podnikavci na tom budou dále vydělávat. Takže změna zákona, která je teď v Poslanecké sněmovně.

Druhá věc, která se stala na úrovni úřadů práce - pevně věřím, že to bude mít pozitivní efekt - je posílení kontrolních činností a provádění šetření v oblasti poskytování sociálních dávek. Vláda schválila navýšení počtu zaměstnanců úřadů práce zhruba o 600 lidí v České republice. Ti lidé byli postupně přijati na úřady práce již v uplynulých měsících, začínají se zabývat šetřením v oblasti poskytování sociálních dávek, kontrolují to, zda tyto dávky jsou vypláceny oprávněně. Podle mého názoru budeme schopni prokázat, že se navýšení o 600 zaměstnanců státu vyplatilo. Tak jak mám informace, a byl jsem nedávno třeba na poradě pracovníků Úřadu práce v Jihomoravském kraji, tak už jenom to posílení kontrolní činnosti vede k tomu, že jsou identifikovány sociální dávky, které jsou vypláceny neoprávněně, a bude to znamenat zpět i určité úspory pro státní rozpočet.

Ale pro to, abychom především zamezili příčině toho problému, který tady je, tak nejde jenom o to zpřísnit dávky, zabránit podnikavcům, aby z toho systému těžili, ale jde také o to, abychom tady měli promyšlený systém péče o lidi, kteří se ocitnou v nouzi z hlediska svého bydlení. Tady je důležité, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci právě i s Ministerstvem pro místní rozvoj urychlilo přípravu zákona o sociálním bydlení. Ten tady v České republice nemáme 25 let, čili je to také jeden z dalších dluhů, které se nová vláda snaží velmi rychle napravit. Já pevně věřím, že příští rok v debatě s obcemi, s městy, kraji se nám povede, abychom ten zákon dostali do vlády, abychom ho dostali do Parlamentu, aby konečně Česká republika měla zákon o sociálním bydlení.

A poslední věc, kterou bych možná k tomu chtěl doplnit. Rádi bychom také využili evropské peníze právě pro účely výstavby sociálního bydlení v určitém systému. Čili byli bychom velmi rádi, kdyby už příští rok se podařilo vypsat dotační tituly, které by umožnily obcím, městům stavět startovací byty a stavět bydlení pro seniory například ve formě určitých modernizovaných domů s pečovatelskou službou. Tady si myslím, že bychom měli a mohli efektivně využít právě peníze z Evropské unie na podporu sociálního bydlení. Vláda se pokusila právě v rámci připravovaných operačních programů a také dohody o partnerství pro to vytvořit prostor. Pokud obce a města budou ochotny do těchto aktivit jít, pak si myslím, že je jim schopna vláda právě prostřednictvím evropských prostředků k tomu poskytnout dostatečnou podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se paní poslankyně - ano, chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Je to přesně tak, jak jste říkal. Chybí nám zákon o sociálním bydlení vydiskutovaný s obcemi a se zajištěním financování. Ale především je nutno řešit ne důsledek, ale příčiny. A já věřím, že tato vláda je řešit bude. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana premiéra o vyjádření.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Mohu s vámi jenom souhlasit. My jsme v naší zemi i pod tlakem Ústavního soudu a pod tlakem majitelů nemovitostí deregulovali nájemné s tím, že v té době byl vytvořen konsensus, že by tady měl být vytvořen systém sociálních dávek, které budou dorovnávat lidem, kteří nebudou stíhat platit nájemné prostě proto, že na to nebudou mít. Myslím, že ten konsensus by neměl být zpochybňován, ale musí být vytvořen takový systém, aby na dávkách nevydělávali podnikavci, kteří v těch posledních měsících a letech skupovali ubytovny a snažili se na ty ubytovny sestěhovávat právě klienty, kteří mají dlouhodobě nárok na poskytování sociálních dávek. Čili tady se vytvořila určitá specifická oblast podnikání, které parazituje, doslova parazituje na stávající podobě pravidel pro vyplácení sociálních dávek, a já myslím, že žádná slušná vláda tohle parazitování nemůže strpět ani tolerovat. Ale to neznamená, že tady je všechno v pořádku a že v okamžiku, kdy zrušíme podnikání s ubytovnami, problém zmizí. Nezmizí a právě na to musíme navázat zákonem o sociálním bydlení, tak abychom lidem, kteří se dostanou oprávněně do bytové nouze, mají oprávněné požadavky na to, aby jim bylo pomoženo, tak aby tady obce měly možnost nabídnout pomocnou ruku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. Dříve než pozvu třetího vylosovaného, jsem nucena přečíst omluvy, abychom je měli ve stenozáznamu. Pak samozřejmě dostane slovo pan poslanec Šincl. Z dnešního jednání se omlouvá paní Ivana Dobešová z pracovních důvodů, pan poslanec Huml bez udání důvodu, paní poslankyně Lorencová z osobních důvodů, pan poslanec Komárek z osobních důvodů, pan poslanec Benešík z pracovních důvodů, pan poslanec Černý z pracovních důvodů dnes od 17 hodin a zítra celý den a pan ministr Stropnický z odpoledního jednání do 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní již máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, na konci srpna hledalo v České republice práci 535 tis. uchazečů o zaměstnání, což je o 8 tis. méně než v letošním červenci a o 16 tis. méně než v loňském srpnu. Na druhé straně počet volných pracovních míst vzrostl na téměř 55 tis., to je téměř o 4 tis. více než před měsícem a o 14 tis. více než před rokem. Tolik volných míst tu bylo naposledy na začátku roku 2009. To lze nepochybně označit za zlepšení. Existují v České republice ovšem kraje, kde situace je daleko horší, než vyplývá z těchto průměrných čísel. Mne trápí zejména situace v Moravskoslezském kraji, kde je počet nezaměstnaných k 31. 8. téměř 84 tis. To si lze představit jako téměř celé Pardubice včetně kojenců. V okrese Karviná je nezaměstnaných více než 22 tis., což je 12,3 %, a o jedno - jakékoliv - volné pracovní místo se uchází dlouhá fronta téměř 35 nezaměstnaných. To si lze představit jako celou Chrudim včetně kojenců. To je možná jeden důvodů, proč náš kraj opouští každý rok několik tisíc lidí.

Pane premiére, jsem dlouhodobě přesvědčen, že řešení této situace je v získávání nových investorů a také udržení stávajících, jako je tomu v případě investorů na průmyslové zóně Karviná Nové Pole, kterou jsem osobně se svými kolegy z regionu pomohl vybudovat a která dnes zaměstnává téměř 2 tis. lidí. Náš region potřebuje ovšem nové, další investory, zaměstnavatele, kteří by pomohli tuto situaci vyřešit. Měl jsem ve své bývalé funkci několik desítek setkání s investory, a tak přesně vím, co investoři chtějí. Investoři k nám nepřicházejí se sociálními projekty řešícími nezaměstnanost. Investoři přicházejí tam, kde mají nejlepší podmínky z hlediska vhodných nemovitostí, kde jim region může nabídnout pracovní síly a další podmínky pro investici. A Moravskoslezský kraj nepochybně -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Nepochybně musí nabídnout něco více než Praha nebo Plzeň. Z tohoto důvodu se vás, pane premiére, chci zeptat: Jakou podporu vaše vláda chystá pro náš kraj a region Karvinsko v této oblasti a na jaké nové investory v našem kraji se můžeme těšit? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, možná jen pár čísel, která se týkají celé České republiky, ale pak se vrátím speciálně k Moravskoslezskému kraji.

Za prvních šest měsíců roku 2014 eviduje agentura CzechInvest 116 investičních projektů. Ten počet výrazně převyšuje počet projektů, které byly zprostředkovány v roce 2013, to znamená o rok dříve. Letošní investice by měly přinést českému hospodářství více než 78 mld. Kč a vytvořit přes 14 tis. pracovních míst. Téměř polovina z toho počtu míst, celkem tedy 5 745 míst, by měla vzniknout právě v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, to znamená ve dvou regionech, které mají dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost. Pokud jde o Moravskoslezský kraj, já jsem tam nedávno byl na návštěvě. Měl jsem možnost jednat se samosprávami konkrétně v Karviné a v Orlové, to znamená v té části Moravskoslezského kraje, kde je dlouhodobě vykazována nejvyšší nezaměstnanost.

Myslím, že přístup vlády musí zohledňovat několik aspektů. Za prvé bychom měli dělat všechno pro to, abychom udrželi stávající pracovní místa. Čili jde o to, abychom se například podívali na otázku energeticky náročného průmyslu, který velmi často sídlí právě v Moravskoslezském kraji a dnes tam vytváří řadu velmi dobře placených pracovních míst, a podívali se třeba na náklady, které má tento průmysl v příspěvcích na takzvané obnovitelné zdroje. Tady vláda připravuje novelu zákona, která by těmto firmám, které mají vysokou energetickou náročnost a současně vytvářejí velké množství pracovních míst, měla poskytnout určité úlevy.

Druhý aspekt je dostupnost lokalit, ve kterých by se mohly umístit nové investice. My máme v Moravskoslezském kraji několik průmyslových zón, některé jsou již zaplněny, některé se připravují. Já jsem rád, že se podařilo využít toho, že v průmyslové zóně Mošnov byl ještě dostatek volného místa, a podařilo se tedy zprostředkovat investici společnosti Hyundai Mobis, která by tam měla vytvořit kolem 900 nových pracovních míst. Pokud jde konkrétně o Karvinou, tak se připravuje projekt průmyslové zóny Nad Barborou. Tam si myslím, že by vláda měla poskytnout městu v tomto směru maximální pomoc, abychom vytvořili nové území, kam by přímé investice mohly směřovat. Současně je potřeba zabránit tomu, aby byla ohrožena průmyslová zóna, kde hrozí eventuálně podtěžení ze strany OKD. To je průmyslová zóna, kterou vy jste zmiňoval a která je dnes z velké části zaplněna zaměstnavateli, kteří vytvářejí v Karviné velké množství nových pracovních míst.

Další aspekt je také velmi důležitý. Snažíme se teď změnit zákony, u kterých máme oprávněný pocit a máme jasné poznatky o tom, že jsou bariérami hospodářského růstu a brání dalšímu rozvoji České republiky. Jeden z těch zákonů, který potřebujeme změnit, je zákon, který definuje poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, protože já se neustále setkávám s tím, že ve stávajících průmyslových zónách, které jsou už řadu let určeny jako průmyslové zóny na základě územního rozhodnutí, tak ta zbrklá novela, která byla přijata za tuším Nečasovy vlády, dramaticky zvedla ceny za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a doslova to odrazuje desítky investorů od toho, aby v těchto průmyslových zónách realizovali své investice. Já si myslím, že to je velká chyba. Požádal jsem ministra životního prostředí, aby co nejdříve - doufám, že se to stane ještě během měsíce září - předložil do vlády novelu, která bude v průmyslových zónách, které byly v minulosti schváleny jako průmyslové zóny, poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu snižovat tak, abychom neodrazovali zbytečně investory, kteří přicházejí a vytvářejí u nás pracovní místa.

To, co je, myslím, také velmi důležité, je, abychom těmi změnami například stavebního zákona nebo procesu územního rozhodnutí maximálně zkrátili dobu implementace jakéhokoliv investičního projektu v České republice, protože i tady musíme dbát na to, abychom si udrželi konkurenceschopnost, a není možné, aby Česká republika byla na chvostu těch zemí z hlediska délky realizace investičního projektu v důsledku legislativy, která u nás platí.

Tolik jenom několik poznámek, které se týkají zejména Moravskoslezského kraje. Chci vás ujistit, že i nadále bude vláda velmi úzce spolupracovat nejenom s krajským úřadem práce, ale i s Moravskoslezským krajem jako takovým, se samosprávami v Moravskoslezském kraji. Samozřejmě prioritou zůstává také budování dopravní infrastruktury v tomto regionu. Jsem rád, že u řady staveb došlo i v uplynulých měsících k pozitivnímu posunu. I budování dopravní infrastruktury může být něco, čím vláda může nastartovat lepší hospodářský rozvoj v tomto regionu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec Šincl chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Ano, paní předsedající. Vážený pane premiére, zmínil jste se o průmyslové zóně Nad Barborou. Podpořením tohoto projektu by stát k nám vyslal hned dva významné pozitivní signály. Za prvé signál o tom, že stát zde hodlá investovat a dává najevo všem investorům, že se vyplatí zajímat o tento region. Za druhé se připraví nová lokalita pro vstup investic, kterou dnes Karvinsko výrazně postrádá. Z tohoto pohledu je dle mého názoru pro region tato průmyslová zóna klíčová.

Moje doplňující otázka je, zdali ještě připravujete nějaké další, nové pokračující stimuly pro náš region, které by umožnily situaci s nezaměstnaností, která je zde opravdu obrovská, zlepšit, zdali hodláte pokračovat v tomto úsilí. Jde například o zlepšení leteckého spojení, jak jste již zmínil, dopravní napojení, snížení složitosti byrokracie při přípravě projektů, územní rozhodnutí a stavební povolení apod. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že pokud se podíváme na projekt průmyslové zóny Nad Barborou, tak je to projekt, který bude vyžadovat alespoň dva roky vytrvalého úsilí. Tady chci nabídnout podporu a pomoc ze strany vlády. Budeme hledat možnosti, jak ten projekt podpořit. Gros aktivit bude samozřejmě na samosprávě v Karviné, tak aby samospráva nadále pokračovala v úsilí o vytvoření a zainvestování této průmyslové zóny. Myslím, že je to důležitá alternativa i z hlediska očekávané restrukturalizace důlního průmyslu v tomto regionu. Musíme tady připravit možnosti pro nové zaměstnávání lidí.

Chci jenom připomenout, že v okamžiku, kdy se restrukturalizovaly v západní Evropě, ať už to bylo Německo, nebo Francie, regiony, které byly kdysi postaveny zejména na těžkém průmyslu, včetně průmyslu důlního, tak tam tamní vlády také investovaly, také tam šla podpora z veřejných prostředků pro to, aby se regionální ekonomika mohla reorientovat na nové typy výrob. Přesně tenhle proces potřebujeme podpořit i v Moravskoslezském kraji. Já jsem rád, že se to v řadě oblastí daří, mimo jiné i díky tomu, že tam sídlí významná automobilka. To znamená, ta vytváří také určité jádro nových ekonomických aktivit a v tomto směru bychom měli pokračovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. A nyní prosím dalšího vylosovaného v pořadí, paní poslankyni Nytrovou, aby se ujala slova, a přednesla svou interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vážený pane premiére, dobrý den. I mě, tak jako kolegu Láďu Šincla, velmi trápí problém nezaměstnanosti. Na úvod mi dovolte uvést pár statistických údajů. K 31. 8. 2014 registroval Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Ostravě, souhrnně 83.586 nezaměstnaných osob. Bylo jich méně než v červenci tohoto roku o 755, a dokonce po více než dvou letech i meziročně o 268. Dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let bylo 81.122, což bylo méně jak oproti předchozímu měsíci, tak i v porovnání se stejným měsícem uplynulého roku. V Moravskoslezském kraji se v průběhu srpna letošního roku nově zaevidovalo 5520 osob. Jejich počet byl nižší jak meziměsíčně o 1605, tak i zároveň oproti srpnu roku 2013 o 267. Tento počet nově registrovaných osob byl v tomto měsíci druhým nejnižším po srpnu 2008 za dobu sledování od roku 1995. Ke konci letošního srpna se o 755 snížil počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji, ze kterého pocházím, na celkových 83.586. Rovněž poklesl i podíl nezaměstnaných osob, a to o 0,1 %. Počet nahlášených volných pracovních míst vzrostl - (Upozornění na čas.) Dobrá, pokročím tedy dál. Jsem přesvědčena o tom, že dalším pozitivním údajem je i fakt, že Česká republika patří mezi země s nadprůměrným podílem podnikatelů, to je v prvé řadě výsledkem - (Znovu upozornění na čas.) Položím tedy otázku, jak bude vláda řešit nezaměstnanost v souvislosti s dopady mezinárodní situace na český trh práce?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že pokud se podíváme na ta rizika, která identifikuje vláda v souvislosti s mezinárodní situací, koneckonců včera o tom také byla řeč na jednání tripartity, návrh rozpočtu tak, jak ho připravujeme, to znamená, i ty odhady nezaměstnanosti zatím vychází z toho, že by česká ekonomika v příštím roce měla růst o zhruba 2,5 %, ovšem v souvislosti s pokračováním krize na Ukrajině, s problémy exportu na Ukrajinu a do Ruska zaznamenáváme i u našich sousedů, jako je třeba Německo, určitý propad exportu do této oblasti, a nedá se vyloučit, že ten zásah může být i vůči České republice. My jsme se samozřejmě snažili v rámci debaty, která se vedla v Evropské unii o tom, jak mají být nastaveny nové sankce vůči Rusku, abychom maximálně ochránili Českou ekonomiku. Já jsem nedávno dostal dopis od klastru českých strojírenských firem, které ocenily postup vlády v té záležitosti jednání o sankcích.

A já jsem rád, že se nám z těch sankcí, tak jak byly v poslední fázi přijaty, podařilo dostat český strojírenský export. A domnívám se, že to nepochybně pomůže řadě firem v tom, aby se pokusily udržet si ruské trhy. Pokud o ruské trhy přijdeme v důsledku této krize, v důsledku obchodní války, tak si myslím, že bude velmi složité, aby se české firmy na ty trhy vrátily, respektive aby se na ně vrátili jako finální dodavatelé, a ne pouze subdodavatelé jiných firem, například z Německa nebo z Francie. Proto je strašně důležité, co se teď bude reálně odehrávat v těch vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem, a jak se nám podaří rychle stabilizovat situaci na Ukrajině. V případě, že by se to nepovedlo, a pokračovala by obchodní válka, my jsme vytvořili pracovní skupinu, kde jsou zainteresovaná ministerstva, jsou tam také zástupci odborů a firem, a analyzujeme situaci v České republice, eventuální dopady sankcí na ekonomiku, a snažíme se vytvářet nástroje pro to, abychom mohli reagovat.

Jedním z těch nástrojů, který teď velmi intenzívně diskutujeme, je takzvaný kurzarbeit, to znamená systém, kdy by stát přispíval zaměstnavateli, který se na základě zákonem vymezených podmínek dostane do fáze, že mu přechodně vypadnou dodávky, respektive ztratí dočasně pozici na trhu, ztratí odbyt. Mělo by to negativní dopady na zaměstnanost. A místo toho, aby takový zaměstnavatel byl nucen zaměstnance propustit, tak na časově omezenou dobu by získal podporu pro zachování těchto pracovních míst. Samozřejmě, že by zaměstnanci dostávali o něco nižší mzdu, stát by určitým způsobem doplácel. A teď vedeme debatu, v jakém procentu by ten příspěvek státu byl, ale umožňovalo by to přispět firmám na zachování zaměstnanosti.

Podle těch propočtů, které má Ministerstvo práce a sociálních věcí k dispozici, by to pro stát bylo efektivnější, než platit nezaměstnané na úřadech práce, než za ně platit odvody do systému zdravotního pojištění. Čili tady se zdá, že ten systém by mohl být ekonomicky výhodný, ale chceme ho zavádět pouze v zákonem vymezených případech, jakou jsou například dopady mezinárodních sankcí, nebo jako jsou třeba větší živelné katastrofy. To znamená, kurzarbeit by nemělo být něco plošného, časově neomezeného, ale mělo by to být v těch vymezených případech. A to, co pokládám za důležité, je, aby tady byl nastavený dostatečně silný kontrolní mechanismus, to znamená, aby se kurzarbeit v žádném případě nedal zneužívat. To znamená, musí to být skutečně reálné problémy firem, do kterých se ty firmy dostaly nezaviněně. To znamená, samy si je nezpůsobily, pouze se musí podřizovat například mezinárodním rozhodnutím, anebo na ně dopadají protisankce.

A to je poslední věc, kterou bych chtěl ještě zmínit, protože ještě chviličku času máme. Rizikem v tuto chvíli nejsou ani tak sankce, které zatím schválila Evropská unie vůči Rusku, protože tam jsme do značné míry omezili ten negativní dopad na českou ekonomiku, ale rizikem jsou zatím neznámé protisankce z ruské strany, protože tam je nejsme schopni ovlivnit, a nemůžeme v tuto chvíli předvídat, jakým způsobem se protisankce na stavu české ekonomiky projeví. Takže tady já ještě vidím riziko, které vláda zatím nemohla identifikovat. Ale v každém případě jsme připraveni firmám pomoci, zejména pokud jde o hledání nových odbytišť. A tady předpokládám, že vláda i v rámci schvalování zákona o státním rozpočtu v pondělí přijme určitá opatření, kterými posílíme naši ekonomickou diplomacii i personálně v těch zemích, kde bychom mohli získat odbyt pro naše výrobky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A paní poslankyně nebude pokládat doplňující otázku? Nebude. Prosím nyní k mikrofonu pana poslance Velebného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére. Vzhledem k tomu, že na moji otázku, kterou jsem vám chtěl dnes položit, bylo zodpovězeno teď předchozí odpovědí na dotaz kolegyně Nytrové, takže bylo by zbytečné pokládat tuto otázku. Vy jste odpověděl stručně, jasně, a myslím si, že tady přesvědčivě. Takže děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci. (Premiér nechtěl reagovat.) Dobře. Přistoupíme tedy k dalšímu vylosovanému a to je pan poslanec Holeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedo vlády, zajímalo by mě, jak daleko je vláda v rozhodování o poskytnutí finanční podpory na realizaci česko-německé muzejní expozice společnosti Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem. Vznik expozice je podmínkou udržitelnosti projektu rekonstrukce ústecké muzejní budovy, která byla ve výši 336 mil. korun podpořena z prostředků Evropské unie. Za našeho vedení města Ústí nad Labem vznikla i za účasti státu společnost Collegium Bohemicum, která dokázala finančně zajistit přípravu expozice v rozsahu 1500 m2 co do kompletního projektu a sbírky potřebných muzejních exponátů v hodnotě necelých 4 mil. korun. Město Ústí nad Labem pod naším vedením tuto společnost podporovalo a získalo mezinárodně závazný příslib české vlády na dofinancování výstavby této expozice. Nový obsah činnosti rekonstruovaného muzea, především mezinárodně atraktivní trvalá expozice, má profilovat sociálně slabý ústecký region v celonárodním a přeshraničním kontextu a přitáhnout turisty. Bohužel dnešní dosluhující sociálně demokratické vedení města z důvodu úzce stranických zájmů projekt nevzalo za svůj a jeho realizace a další existence plně závisí na splnění příslibu státního financování, ke kterému se i vaše vláda přihlásila. Realizace náhradního řešení v podobě neambiciózní a narychlo připravené česko-německé expozice v gesci města Ústí nad Labem naopak ohrozí jak celou evropskou dotaci investovanou do rekonstrukce budovy, tak pověst České republiky v sousedních zemích.

Chtěl bych se proto zeptat, kdy můžeme vládní rozhodnutí o schválení státního příspěvku na realizaci expozice v původně připraveném rozsahu očekávat. Věřím, že tento projekt, který od začátku usiloval o získání podpory napříč stranickým spektrem, si zaslouží, abyste ho dotáhli do úspěšného konce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu a poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já nevím, jestli tento problém muzea společnosti Collegium Bohemicum není dán možná už počátkem celého projektu, tzn. tím jak projekt vznikl. Je to projekt, na kterém participuje několik subjektů. Chci připomenout, že společnost Collegium Bohemicum byla založena v roce 2006. Zakladateli bylo město Ústí nad Labem, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a Společnost pro dějiny Němců v Čechách. Hlavním zakladatelem je tedy statutární město Ústí nad Labem. Do projektu vstoupilo v roce 2008 Ministerstvo kultury, které se na něm od té doby podílí a od roku 2011 tam má i zástupce ve správní radě.

Musím říci, že financování těchto aktivit bylo předmětem několika jednání vlády, a ten poslední stav je takový, že Ministerstvo kultury v tuto chvíli hledá legitimní a právní nástroj k tomu, jak letos uvolnit pro Collegium Bohemicum částku cca 3 mil. korun s tím, že v roce 2015 se zatím předběžně počítá s poskytnutím částky zhruba 45 mil. korun pro účely realizace muzejní expozice k dějinám německy mluvících obyvatel českých zemí. To je zatím výhled a plán, který má Ministerstvo kultury.

Jenom chci připomenout to, že jsem dostal informace o tom, že bohužel Collegium Bohemicum porušilo dotační pravidla z hlediska grantu, který byl poskytnut Ministerstvem kultury. Také nebyla vyčerpána dotace, kterou Collegium obdrželo v minulosti z programu Podpora reprodukce majetku regionálních kulturních zařízení, tzn. i ze strany Collegia nebyly vždy naplněny všechny podmínky pro to, aby to financování mohlo probíhat bezproblémovým způsobem.

Čili chci potvrdit, že situace je komplikovaná. Chci potvrdit, že Ministerstvo kultury je o ní informováno, a chci konečně potvrdit, že Ministerstvo kultury se snaží situaci vyřešit tak, aby bylo možné příslušnou realizaci expozice dotáhnout do konce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a vidím, že pan poslanec chce využít své doplňující otázky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Ani ne tak doplňující otázka, možná takové zhodnocení. Jenom aby se pouze nehledalo, proč to nejde. Chtěl bych opravdu slyšet slovo chlapa: pošleme vám tam ty peníze, protože region to potřebuje.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím o reakci pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Kdyby to bylo tak jednoduché. Ale myslím si, že nemůžeme říct, a já tady nemohu říci pošleme vám tam ty peníze, protože je region potřebuje. Finanční prostředky musí být skutečně uvolněny na projekt, který bude podložen. Musí to být rozhodnutí v souladu se zákonem, s příslušnými pravidly, tzn. Ministerstvo kultury musí postupovat tak, aby finanční prostředky byly vynaloženy efektivně a účelně. Nemůžeme chtít jenom proto, abychom ten projekt podpořili a udrželi při životě, aby Ministerstvo kultury slevilo z pravidel a kritérií pro poskytování grantů a finančních prostředků. Pokud chceme, aby pravidla dodržovali i ostatní příjemci, musí je dodržovat také tato obecně prospěšná společnost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za odpověď. A nyní prosím k mikrofonu dalšího v pořadí, pana poslance Petra Fialu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, já různě čtu a slyším, že vyšší růst minimální mzdy, tedy místo původně dojednaných 500 na 700, vyjednali sociální demokraté ve vládní koalici výměnou za to, že podpořili na pozici eurokomisařky Věru Jourovou, tedy kandidátku politické strany hnutí ANO. Například pan předseda Sklenák v České televizi řekl: Probíhají koaliční rady a byly vzneseny požadavky jak ze strany ANO, tak ze strany ČSSD a v rámci dohadování jsme se dohodli jak na nominaci Věry Jourové, tak na zvyšování minimální mzdy. Zaslechl jsem ale také pana vicepremiéra Babiše, který říká, že - cituji: Takové handly on nedělá.

Tak já se vás chci, pane premiére, zeptat i z důvodu těchto rozporů na podrobnosti této dohody, abychom si nemuseli nic domýšlet a aby veřejnost nemusela spekulovat. Protože jestli je to pravda, tak to vypadá, že jste vyměnili lukrativní post pro jednu osobu za opatření, které se dotkne tisíců občanů, ovlivní to české firmy, ovlivní to zaměstnavatele, ovlivní to celou ekonomiku, a to, myslím, nebyla příliš rozumná dohoda. Výsledky dohody nejsou dobré ani z dalšího hlediska, protože jsme pro naši eurokomisařku získali velmi nevýznamné portfolio. Ale zřejmě také došlo k narušení důvěry sociálních partnerů vlády porušením původní dohody. To není můj názor, ale Svaz průmyslu a dopravy byl tímto krokem rozčilen natolik, že jeho prezident Jaroslav Hanák řekl - zase cituji -, že jde o jasné porušení dohody sociálních partnerů.

Tedy pane premiére, prosím o vysvětlení, jak je to s tou dohodou. A byla tato nepěkná dohoda uvnitř vlády skutečně uzavřena?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o reakci pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já nevím, jestli můžeme kritizovat programovou dohodu. Programová dohoda přece do politiky patří na rozdíl od dohody, která se třeba týká nějakých postů, funkcí, mocenských pozic. Vždyť programová dohoda je samou podstatou politiky v situaci, kdy jste v koaliční vládě. Kdyby sociální demokracie neměla koaliční partnery, samozřejmě by rozhodnutí mohla udělat sama, ale my jsem ve vládě, kde máme koaličního partnera, je jím hnutí ANO, máme koaličního partnera KDU-ČSL a o programových věcech se musíme vzájemně vždycky domluvit. Je to vždycky otázka určitého kompromisu.

My jsme měli koaliční smlouvu a máme koaliční smlouvu, kde je řečeno, že budeme každý rok zvyšovat přiměřeným způsobem minimální mzdu. Ale v koaliční smlouvě není uvedena žádná konkrétní částka, o kolik by se minimální mzda měla zvýšit. Pokud jde o zvýšení minimální mzdy od 1. ledna příštího roku, nejprve koalice uvažovala a v zásadě byla dohodnuta, že by se minimální mzda měla zvýšit o 500 korun. V následných vyjednáváních uvnitř koalice jsme dosáhli posunu, a já netajím, že o posun usilovala zejména sociální demokracie, tzn. že jsme se shodli na tom, že bychom navýšili minimální mzdu nikoli o 500 korun, ale o 700 korun. Důvodem je mj. fakt, že 1. ledna příštího roku uplyne od posledního navýšení minimální mzdy nikoli jenom rok, ale rok a půl.

Čili domníváme se, že vzhledem k tomu, že uplyne rok a půl, kdy tady platí minimální mzda 8 500 hrubého, tak je na místě, abychom minimální mzdu zvedli nikoliv pouze o 500, ale o 700 korun. A nechci připomínat, že tady se řadu let minimální mzda nezvyšovala a výrazně a hrubě klesla její kupní síla, to znamená, že už vůbec neplní tu motivační roli, kterou by plnit měla.

Pak jsme ještě dosáhli také kompromisu v jiné otázce a to je navýšení platů pro zaměstnance sociálních služeb. Já si myslím, že to také není žádná špinavá dohoda, ale je to ocenění práce těch, kdo pracují v sociálních službách, starají se o naše rodiče a prarodiče. Ti lidé mají vysoce podprůměrné platy, když to vezmu z hlediska průměrného platu v České republice, a dělají práci, která je opravdu velmi náročná. Jsem rád, že se nám podařilo také dohodnout s koaličními partnery kompromis a zvýšíme platy zaměstnanců v sociálních službách, je na to připraveno ve státním rozpočtu 750 mil. korun. Nechci vám, kolegové a kolegyně, sahat do svědomí ani nechci sahat do svědomí panu předsedovi Fialovi, ale řada z nás před minulými volbami samozřejmě také navštívila řadu sociálních zařízení, domovů důchodců, různých zařízení pro zdravotně postižené občany. Mluvili jsme tam i s jejich zaměstnanci a určitě jsme všichni slyšeli, za jakých platových podmínek tam pracují. A já pevně věřím, že Sněmovna podpoří návrh vlády na to, abychom u těchto lidí zvýšili jejich odměňování.

A protože tady musí dojít vždycky k určitému kompromisu a vyváženému kompromisu, tak součástí té dohody byl také fakt, že my jsme jako koaliční partner podpořili nominaci hnutí ANO na pozici evropského komisaře a stáhli jsme nominaci Pavla Mertlíka, kterého jsme pokládali a pokládáme za stejně dobrého a schopného kandidáta, jako je paní Jourová. Učinili jsme to včas, byli jsme v první polovině zemí, které nominovaly svého kandidáta na eurokomisaře, čili tam nedošlo k žádnému zpoždění. Chci připomenout, že některé státy nominovaly svého kandidáta až dva nebo tři dny předtím, než Juncker rozhodl o složení Komise. A chci také jednoznačně odmítnout to, že by paní Jourová získala nevýznamné portfolio. To portfolio v minulosti zastávali zástupci Itálie, zástupci Francie, to jsou země, které jsou výrazně větší, než je Česká republika, a mají tradičně v Evropské unii výrazně větší vliv, než má Česká republika. Tady hovořím o justici. A pak je tady portfolio ochrany spotřebitele a to rozhodně není ani neviditelné ani nevýznamné portfolio, naopak je to velmi zajímavá platforma pro českého eurokomisaře. Mimo jiné se paní Jourová bude podílet na vyjednávání obchodních dohod se Spojenými státy a bude se starat o to, aby byla ochráněna práva evropských spotřebitelů.

Takže ano, došlo ke koaličnímu kompromisu. Ten měl několik aspektů a já pokládám za důležité, že ten programový aspekt je v souladu s tím, na čem se dohodla vláda. Je to v souladu s její politikou.

A pokud jde o zaměstnavatele a odbory. Odbory zvýšení minimální mzdy podpořily, zaměstnavatelé s tím nesouhlasili, ale nenarušilo to sociální dialog. A chci připomenout, že včera na jednání tripartity jak odbory, tak zaměstnavatelé podpořili návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane premiére. Já jsem se ptal, protože byly určité rozpory ve vyjádření členů koalice, tak jsem rád, že jste mně potvrdil, že k té dohodě došlo. Já bych si ji zase tak nepochvaloval. Jednak ty výsledky z mého hlediska nejsou moc dobré, ale samozřejmě já ani nepovažuji za rozumnou nebo úplně dobrou dohodu, kde se vyměňují programové priority za nějaké personální posty. Vůbec si také nemyslím, že to portfolio je významné. A to, co tu uvádíte, není úplné. Protože v minulosti to portfolio bylo významnější tím, že bylo spojeno s postem místopředsedy Evropské komise, což v tomto případě tomu tak není.

Já mám ale jinou doplňující otázku. To, co jste tou dohodou získali, má bohužel docela závažný dopad na naše podnikatele: zvyšuje jim to náklady. Spočítala si vláda, má vláda nějakou analýzu toho, kolik bude naše podnikatele navýšení minimální mzdy stát?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Lidí, kteří pobírají minimální mzdu v České republice, je něco přes sto tisíc. Pokud jde o státní správu jako takovou, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu, je to něco kolem 500 zaměstnanců. Čili to množství není nikterak dramatické. Nicméně problém je v tom, jak těmto lidem chcete vysvětli, aby z 8 500 korun hrubého vyžili. A jak jim chcete vysvětlit, že mají méně peněz než jejich sousedi, kteří třeba nepracují a jsou bohužel závislí na sociálních dávkách. Jak jim to chcete vysvětlit? Já myslím, že to je absolutně nemorální, to, že se držela minimální mzda na 8 500 nebo dokonce na 8 000 korun hrubého několik let. To je velká chyba.

Chci připomenout, že kromě toho, že minimální mzda má sociálně ochrannou funkci, to znamená, že má zaměstnance ochránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné spotřeby a sociálních kontaktů, tak zaměstnavatelům má ochranná funkce minimální mzdy zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence. Protože v situaci, kdy jsou tady případy, kdy poctivé firmy platí mzdu, která odpovídá odvedené práci, a pak jsou tady firmy, které těží z toho, že je tady stagnující úroveň minimální mzdy, a drží se pouze na úrovni minimální mzdy, tak to je prostě sociální dumping a je to nekalá konkurence. Myslím, že i tyto praktiky je potřeba omezit, stejně jako je potřeba omezit praktiky, kdy zejména ve službách sice ti zaměstnanci formálně oficiálně pobírají minimální mzdu, ale pak jim někdo doplácí ještě na ruku finanční prostředky, které nejsou zdaněny a ze kterých se neplatí odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Čili já se domnívám, že ten problém, tak jak jsme ho i diskutovali v tripartitě, nebude mít negativní dopady, zvýšení minimální mzdy na této úrovni nebude mít negativní dopady na zaměstnanost v České republice, a myslím, že odpovídá úrovni průměrné mzdy v České republice.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kořenka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dobré odpoledne, dámy a pánové, dobré odpoledne, pane premiére. Jedním ze zásadních témat je oblast veřejných zakázek. Jak jistě víme, tak je to problém, který se táhne již několik let, zvláště to zaznívá i v případě přípravy nového programovacího období. Víme, že starostové se potýkají s tímto problémem a často je to jakési kladivo na naše starosty. Musím říct, že ti poctiví na to doplácejí a ti nepoctiví si cesty určitě najdou. Nicméně problém je vždy jak v efektivitě zadávání, tak i v transparentnosti.

Vláda připravuje novelu zákona o veřejných zakázkách a já bych se chtěl zeptat, v jaké fázi se tato věc nachází. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, legislativní aktivita vlády je rozložena v zásadě do dvou akcí. Tou první je předložení tzv. technické novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Tady už má vláda takříkajíc splněno, protože novela byla na vládě schválena, byla odeslána do Poslanecké sněmovny. Já jsem přesvědčen, že ta novela, i když není rozsáhlá, přináší několik velmi praktických zlepšení, která by měla zrychlit a zjednodušit systém zadávání veřejných zakázek.

Chci uvést jeden konkrétní příklad, který je součástí této novely. Přijetím novely, pokud tedy bude Parlamentem schválena, dojde ke zrušení povinnosti zrušit zadávací řízení za situace, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, čímž dojde k zefektivnění zadávacího procesu, které spočívá zejména ve zrychlení, a tedy zabrání se tím zbytečným průtahům a také zbytečným kalkulacím na to, že v případě, že zůstane pouze jeden uchazeč, tak zadavatel nemá jinou možnost než výběrové řízení zrušit. Čili to je řekněme ta stručná věcná novela zákona o zadávání veřejných zakázek.

Současně ale Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje nový zákon o veřejných zakázkách s tím, že v tuto chvíli byl předložen věcný záměr tohoto zákona. A jenom velmi stručně k obsahu věcného záměru.

Cílem je, abychom využili možnosti, které nám dává příslušná směrnice Evropské unie, zachovali transparentní úroveň veřejného zadávání, ale současně snížili administrativní náklady a veřejné zadávání zrychlili. Myslím, že nás čeká i důležitá debata tady na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu s využitím zkušeností lidí z praxe, z krajských a místních zastupitelstev. Myslím, že bychom skutečně měli dbát na to, aby se zachovaly klíčové principy transparentnosti, aby byla umožněna objektivní legitimní soutěž o veřejné zakázky s cílem dosáhnout maximální efektivity na straně zadavatele. Současně ale bychom měli dosáhnout toho, aby se veřejné zakázky nestávaly předmětem útoku subjektů, které usilují o získání výhody na trhu jenom tím, že se do zakázky přihlásí a pak spekulují z hlediska svého odstoupení, pak spekulují z hlediska podávání stížností na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pak spekulují z hlediska domlouvání se s ostatními účastníky tohoto zadávacího řízení. Prostě je tady celá řada negativních jevů, které doprovázejí tu stávající podobu zákona o zadávání veřejných zakázek. A já bych byl velmi rád, kdybychom během příštího roku dospěli k tomu, že bude schválen nový, moderní zákon o zadávání veřejných zakázek, který bude v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.

Čili tolik jenom velmi stručně k tomu záměru vlády. A já se velmi těším teď tady v Poslanecké sněmovně na debatu o té technické novele zákona o zadávání veřejných zakázek. Byl bych velmi rád, kdyby začala platit co nejdříve po Novém roce, a myslím si, že by mohla také zrychlit veřejné zadávání v naší zemi a možná i urychlit čerpání prostředků z Evropské unie.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A táži se pana poslance... Nechce položit doplňující otázku. Tudíž prosím dalšího v pořadí a je to paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, reaguji na vaši informaci k problematice českých dětí v Norsku. Text, který vám úřady připravily, považuji za manifest alibistických úředníků snažících se obhájit svou nečinnost a pohodlnost. Předesílám, že podám několik dalších písemných a velmi konkrétních interpelací na členy vaší vlády. Na vás mám v tuto chvíli jen několik úvodních stručných dotazů.

Za prvé. V dokumentu je zcela potlačena jakákoli zmínka o státní příslušnosti dětí. Proto se vás ptám: Jsou obě děti stále státními příslušníky České republiky? A dále: Mají české orgány nějaké poznatky o tom, že děti jsou státními příslušníky Norska? Prosím o odpověď ano, nebo ne.

Za druhé. Proč stále tolik zdůrazňujete, že obě děti vyrostly v Norsku? Přestávají proto pro vás být občany České republiky, nebo se snad proto stávají občany druhé či třetí kategorie? Má pro vás občanství lidí žijících v zahraničí menší váhu než občanství lidí žijících v tuzemsku?

Za třetí. Součástí platného zákona o mezinárodním právu soukromém je i následující ustanovení § 56 odst. 1 - cituji: "Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině." Proč toto zcela zásadní ustanovení vaše informace zcela ignoruje? Znají ho vůbec úředníci ministerstev zahraničí a spravedlnosti? Tuší vůbec, že takový zákon existuje?

A poslední, za čtvrté. Správně uvádíte, že neexistuje žádná mezinárodní smlouva. Bude vaše vláda sjednávat smlouvu (upozornění na čas), která by řešila střet jurisdikce mezi Českou republikou a Norskem?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, ten problém je skutečně velmi složitý. Chci připomenout, že na začátku bylo rozhodnutí, které vycházelo z podezření na násilí v rodině a pohlavní zneužívání obou chlapců. To bylo podezření, které stálo na začátku celého toho složitého procesu v Norsku. K tomu došlo v roce 2011, kdy byli bratři rodičům odebráni. V roce 2011. Já jsem, vážená paní poslankyně, z vašeho vystoupení nabyl dojmu, že tuto věc nepochybně zavinila současná česká vláda, a pokud ji nezavinila, tak svou nedbalostí zabránila tomu, aby ten problém byl uspokojivě vyřešen. Uspokojivě zejména pro obě děti. To si myslím, že je to nejdůležitější. Aby se našlo řešení, které umožní těmto dětem vyrůstat v nějakém normálním klidném rodinném prostředí. To, co teď zažívají, je nepochybně noční můra a určitě všichni máme společný zájem na tom, aby vyrůstaly v pokud možno normálním rodinném prostředí navzdory tomu, co všechno jejich rodinu postihlo. To vůbec není jednoduchá věc. A myslím, že bychom z toho asi neměli dělat předmětem politického souboje. Měli bychom se snažit věcně tlačit na to, aby všechny kompetentní úřady jednaly, aby se úředníci, kteří v České republice mají tyto věci na starosti, nevymlouvali, aby pracovali.

Naše vláda je první vláda, která předložila do Poslanecké sněmovny v této věci písemnou zprávu. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je první ministr zahraničí, který jednal se svým norským protějškem o této složité kauze. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček se v této věci také na úrovni parlamentní diplomacie velmi angažuje. Náš zastupitelský úřad konkrétně koná a lze doložit jeho aktivity, které byly realizovány v uplynulých několika měsících. Tohle všechno tato zpráva popisuje.

Já rozhodně nesouhlasím s tím, že by nová vláda České republiky, která nastoupila na konci ledna letošního roku, tzn. v situaci, kdy už všechna významná rozhodnutí v Norsku byla učiněna, nesla nějaký podíl viny na neutěšené situaci této těžce zkoušené rodiny. Nic takového není pravda. Naopak nová česká vláda se snaží rozhýbat všechny kompetentní instituce na naší straně a jsme připraveni poskytnout matce těchto dvou dětí maximální možnou podporu, ať už půjde o její snahu revidovat rozhodnutí soudu v Norsku, nebo ať už půjde o další projednávání její žaloby, kterou podala u Evropského soudu pro lidská práva. Prostě tohle jsou dva reálné směry, kde je možné v případě právních aktivit dosáhnout pozitivního rozhodnutí, které by této rodině mohlo pomoci. Musím říci, že bohužel, navzdory aktivitám jak našich ministerstev, tak našeho zastupitelského úřadu v Oslo, norská strana nepřehodnotila žádné z těch rozhodnutí, která byly přijata, zejména pokud jde o to, že děti jsou umístěny ve dvou odlišných rodinách. Jediné, co se změnilo k lepšímu, je povolení styku s matkou. A je také otázka, doufám, že to bude dobře vyřešeno, výuky češtiny pro tyto děti.

Vy jste se ptala, jestli vím, zda tyto děti nepřišly o české občanství. Já nemám žádné informace o tom, že by tyto děti nebyly českými občany. Nemám žádné takovéto informace v tuto chvíli. Ale nepochybně můžeme ještě ověřit to, jak je přesně právní situace, která se týká jejich občanství norského.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Tak jenom jednu informaci k úvodu toho, co nám řekl pan premiér. Chtěla bych upozornit, že v lednu 2013 byla matka zbavena veškerých obvinění, která proti ní byla vznesena. To je jedna věc.

Položila jsem čtyři otázky, odpověď jsem získala pouze na jednu - že pan premiér nemá žádné poznatky o tom, že by děti už nebyly státními příslušníky České republiky. Ty otázky jsem položila čtyři, máte je k dispozici, takže se k tomuto problému dále budu vracet. A předesílám, že připravím a podám několik dalších písemných a velmi konkrétních interpelací na členy vaší vlády. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a pan premiér jde již s reakcí k mikrofonu.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vaši aktivitu vítám. Já už jsem ji přivítal na minulých interpelacích. I na základě vašich minulých interpelací a interpelací dalších kolegů z Poslanecké sněmovny jsem Sněmovně předložil písemnou zprávu, která popisuje aktivity státních úřadů v posledních sedmi měsících. O těch aktivitách, které tomu předcházely, bohužel žádné dostupné informace nemám.

Myslím si, že je správné, abychom vyvíjeli maximální tlak, a vyvíjejme ho prosím společně na státní byrokracii, na státní úřady. Ten tlak je namístě. Je to zcela v pořádku. Jenom si prostě myslím, že bychom to mohli realizovat kooperativně, že bychom na tom měli spolupracovat, a myslím si, že není úplně nutné, abychom si všechny otázky pokládali a odpovídali tady prostřednictvím interpelací. Zpráva byla zpracována. Já myslím, že to poskytuje i oporu poslancům opozice, pokud jsou tam jakékoliv nepravdivé údaje, abyste příslušné úřady okamžitě kontaktovali, abyste je mohli kritizovat. Dokud zpráva nebyla na stole, tak samozřejmě bylo velmi složité, abychom odůvodnili postup státních orgánů. To, že byla matka osvobozena, jsem tady říkal před několika dny na začátku schůze Poslanecké sněmovny. Je to obsahem této písemné zprávy a mohu to potvrdit.

Pouze chci říci, že problém byl na norské straně vnímán jako velmi komplikovaný a složitý na začátku celého tohoto procesu. A bohužel stávající situace pro rodinu stále není dobrá navzdory všem snahám českých úřadů.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi. Dalším v pořadí je pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, paní předsedající.

Vážený pane premiére, na mou interpelaci, která se týkala chodu Ministerstva pro místní rozvoj po odchodu současné paní ministryně na post eurokomisařky, jste již odpověděl v reakci na první interpelaci. Já bych však rád zdůraznil, že odchod ministryně přichází v době, kdy není ukončeno čerpání prostředků pro plánovací období 2007 až 2013, kdy z celkové alokace ve výši 698 mld. korun bylo doposud Evropskou komisí certifikováno pouze 55 % prostředků. V poslední čtvrtletní monitorovací zprávě o průběhu čerpání v programovém období 2007 až 2013 je také uvedeno, že limit k čerpání finančních prostředků jednotlivých operačních programů, příspěvek společenství, v roce 2014 splňuje zatím jediný operační program. Mimochodem, je to operační program Doprava. Zároveň byla Evropskou komisí dne 26. srpna letošního roku oficiálně schválena dohoda o partnerství pro programové období 2014 až 2020 a musí následovat urychlené kroky, které umožní čerpání finančních prostředků i z tohoto období. Zajištění této agendy vyžaduje vysokou prioritu vaší vlády, aby se neopakovala situace z předchozího období a čerpání prostředků z fondů Evropské unie probíhalo úspěšně.

Jak jsme zaznamenali, má s paní ministryní odejít také zkušený náměstek ministryně pro národní orgán pro koordinaci. Nebudu vám nyní pokládat otázku, chci vás však požádat, aby vaše vláda věnovala vážnou pozornost urychlené stabilizaci resortu místního rozvoje. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, myslím, že mohu navázat na odpověď na první interpelaci, která tady dnes zazněla a týkala se obdobného problému, který jste zmínil. Bude důležité nejenom to, kdo bude novým ministrem pro místní rozvoj, a já skutečně výrazně preferuji odborníka na evropské fondy, na problematiku čerpání prostředků z Evropské unie, ale bude také záležet na jeho týmu. To znamená na lidech, které si s sebou buď na ministerstvo vezme nebo s nimi na ministerstvu bude připraven dále spolupracovat. Já si nemyslím, že teď, v té nejcitlivější poloze a pozici, ve které se můžeme nacházet z hlediska čerpání evropských prostředků, si můžeme dovolit nějaké rozsáhlé personální zemětřesení na Ministerstvu pro místní rozvoj. Myslím, že potřebujeme, aby nový ministr i jeho náměstci byli lidé, kteří budou v této věci kompetentní od samého počátku.

Máte pravdu také v tom, že pokud se nabere zpoždění na začátku celého procesu, a teď už se bavím o aktuální finanční perspektivě, o nových operačních programech, pokud bychom nabrali výrazné zpoždění na samém začátku procesu, tak se to vymstí následující vládě, která tady bude v okamžiku, kdy se bude dokončovat čerpání prostředků z Evropské unie. Já bych nerad, aby nás naši následovníci, vláda, která přijde po této vládě České republiky, někdy v roce 2020 proklínali s tím, že Česká republika opět bude přicházet o miliardy nebo desítky miliard korun z fondů Evropské unie. Loni jsme ztratili 10 mld., to je ovlivněno tím, co se dělo o dva roky zpátky. Letos je riziko, pohybuje se kolem 24 mld. korun. Opět to souvisí s tím, co se dělo dva roky zpátky, někdy kolem roku 2012, kdy se situace ještě dala zachránit.

Nemůžeme změnit minulost. Snažíme se a děláme kroky k tomu, abychom přišli o co nejméně peněz, ale minulost změnit nemůžeme, nemůžeme změnit, co se stalo nebo nestalo v roce 2012 nebo v roce 2011. Máme ale plnou odpovědnost za to, co se bude odehrávat v roce 2015, a máme plnou odpovědnost za to, co se odehrává na podzim letošního roku. To znamená schválení jednotlivých operačních programů, příprava výzev, vypsání výzev na jaře příštího roku, abychom neztratili rok 2015. A to už musí být role nového ministra pro místní rozvoj. Doufám, že bude tento ministr navržen koaličním partnerem co nejdříve, ještě předtím, než paní Jourová podá rezignaci na svoji funkci.

Možná ještě k otázce přípravy na čerpání prostředků z Evropské unie. Snažíme se, abychom vytvořili maximálně jednotné metodické prostředí. Snažíme se, aby se potom pravidla už neměnila v průběhu hry. To byl bohužel jeden z velmi negativních faktorů, který nás pronásleduje až doteď - nejednotná metodika, rozdílné přístupy Ministerstva financí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, těch, kdo finanční prostředky poskytovali. Je tady velký problém. A samozřejmě řada obcí, řada subjektů, které čerpaly evropské dotace, se dneska setkává s tím, že audity, které realizuje Ministerstvo financí, vyznívají zcela jinak než předcházející kontrolní závěry, a dostávají se do fáze, kdy musí odvádět korekce, a to samozřejmě pro nikoho z těch, kdo čerpal evropské prostředky, není příjemná situace. My jsme se po deseti letech členství v Evropské unii dostali do paradoxní situace, že řada i třeba obcí nebo podnikatelů přemýšlí o tom, jestli má vůbec žádat o evropské fondy, aby se tím, že udělají třeba jenom drobnou formální chybu z hlediska jejich čerpání, nedostali do hospodářských problémů nebo do nějaké existenční katastrofy. Prostě tohle je úvaha, která je vedena velmi často a velmi intenzivně. Tady se trošku obávám zájmu o čerpání z nových evropských fondů, pokud se nám nepodaří přesvědčit obce a podnikatele, že se situace změnila a že už nedojde k tomu, že by se měnila pravidla během hry a že by výklad metodiky negativně dopadal na ty, kdo evropské prostředky čerpali. Tím nechci říci, že se tady nestaly chyby, že některé peníze nebyly použity neefektivně. To jsou případy, které musí stát samozřejmě hlídat, musí je potrestat. Ale byl bych velmi nerad, aby byli trestáni ti, kdo udělali pouze formální chyby, a byli trestáni tím, že budou mít korekce v řádu desítek procent.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec nechce položit doplňující otázku. Dalším v pořadí je tedy pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

Vážený pane premiére, přestože ekonomové hovoří o mírném oživení českého a evropského hospodářství, jsem přesvědčen, že nezaměstnanost je velkým problémem, a to nejenom u nás. Český statistický úřad uvádí míru nezaměstnanosti v naší zemi ve výši 7,4 %, což není malé číslo, zejména z pohledu situace rodin nezaměstnaných. Ve Zlínském kraji, odkud pocházím, je nezaměstnanost 7,1 %, přitom existuje potenciál, například v průmyslové zóně Holešov, zaměstnanost zvýšit. Proto se vás ptám, pane předsedo vlády, jaké konkrétní kroky činí vláda, aby zajistila nová pracovní místa. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, myslím, že to, s čím se budeme muset vyrovnávat v příštích měsících a letech, je fakt, že nezaměstnanost automaticky neklesne na předkrizovou úroveň. Nezaměstnanost, která tady byla předtím, než došlo k finanční krizi, se automaticky do České republiky nevrátí. Bude nás to stát poměrně velké úsilí k tomu, abychom dokázali alespoň snížit nezaměstnanost v sociálně nejkritičtějších oblastech.

Už jsem tady dnes zmiňoval některé aktivity a nebudu je tady opakovat, které vláda chce realizovat a které realizuje. Zmínil jsem aktivní přístup k novým investicím, včetně využití investičních pobídek. Zmínil jsem novelu zákona o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, kde snížíme poplatky pro firmy, které budou investovat ve stávajících průmyslových zónách. Zmínil jsem urychlení čerpání prostředků z EU. To totiž souvisí také s pracovními místy, jestli budeme mít peníze, jestli budeme stavět. Chci připomenout fakt, že jenom ve stavebnictví za posledních pět let přišlo o práci zhruba 60 tisíc lidí, a my máme připraveny projekty z evropských prostředků například na dostavbu kapacity mateřských škol a základních škol nebo na výstavbu sociálního bydlení. To jsou oblasti, které by mohly být velmi zajímavé z hlediska rozvoje stavebnictví. Už jsem tady zmiňoval podporu exportu. Konkrétní rozhodnutí, která posílí naše diplomatická zastoupení v teritoriích, která jsou pro nás zajímavá ať už z hlediska obchodní výměny, nebo z hlediska turistického ruchu. Nedávno tady v Praze proběhlo velmi úspěšné česko-čínské obchodní fórum. Bylo tady přes 500 čínských podnikatelů, ale také zástupci čínských regionů. Jednáme o přímé letecké lince mezi Šanghají a Českou republikou. Pokud se ji podaří zřídit, tak já očekávám, že to bude mít podobné pozitivní efekty, jako mělo zřízení přímé letecké linky mezi Soulem a ČR nejenom z hlediska většího přílivu čínských turistů do ČR, ale také z hlediska posílení obchodních kontaktů mezi našimi zeměmi. V oblasti ekonomické diplomacie samozřejmě jsme připraveni sledovat i další teritoria. Mám na mysli například Indii, mám například na mysli Latinskou Ameriku. Všude tam bychom měli rozvíjet aktivity pro podporu našeho exportu. Tady si myslím, že vláda může hodně udělat.

A pak samozřejmě to, co je velmi důležité, je podpora vzdělávání, podpora aplikovaného výzkumu, ale i vůbec vědy a výzkumu v ČR a podpora spolupráce mezi firmami, výzkumnými institucemi a veřejnými vysokými školami. Protože nejde jenom o dnešní zaměstnanost, ale jde také o zaměstnanost v budoucnosti, to znamená, abychom vytvářeli taková pracovní místa, která budou skutečně kvalifikovaná, aby tady byly výroby s vysokou mírou přidané hodnoty, aby tady byl výzkum, vývoj, aby v ČR běžely inovační procesy. Takže rozhodně vládě nejde jenom o to, abychom získávali pracovní místa ve strojírenství nebo v automobilovém průmyslu, ale chceme také na to navazovat sofistikovanější aktivity a využívat nové, moderní technologie a snažit se nové moderní technologie přilákat sem do ČR.

Když jsem zmiňoval aktivity ve prospěch zaměstnanosti, samozřejmě že to souvisí se zrychlením investic státu, se zvýšením jejich efektivity, souvisí to s výstavbou dopravní infrastruktury, a to je velký problém, protože řada staveb je zastavena tím, že lidé odmítli prodávat pozemky za nízké ceny. Jsem rád a chci poděkovat Poslanecké sněmovně za to, že schválila zákon, který zvyšuje výkupní ceny pod komunikacemi. To nám umožní, abychom v řadě staveb pokračovali. A já se domnívám, že do řady regionů budeme muset nejprve dovést kvalitnější dopravní infrastrukturu, lepší silnice, než se nám tam podaří získat nové investory, kteří tam vytvoří pracovní místa.

Čili tolik jenom velmi stručně k základním osám aktivity vlády, se kterými počítáme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji - bez doplňujících otázek. Prosím dalšího v pořadí, pana poslance Zahradníka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane premiére, já se na vás obracím jako na předsedu vlády, který je zodpovědný za své ministry, tedy i za ministra dopravy pana Prachaře, který tady dnes není. Můj dotaz směřuje k problematice dálnice D3, a to konkrétně k jejímu úseku Úsilné-Hodějovice, což je vlastně obchvat města České Budějovice. Tento problém se vleče již řadu let. Od podpisu memoranda obcí dotčených výstavbou v roce 2007 se v jednání o počtu sjezdů a mimoúrovňových křižovatek a o rozsahu zahloubení trasy, která je dána jednoznačně a má územní rozhodnutí, prakticky nepokročilo.

Rada města České Budějovice přijala 20. srpna letošního roku usnesení, které bylo zasláno panu ministru Prachařovi, v němž vyjádřila velké znepokojení nad aktivitami směřujícími buď k ponížení dálnice na silnici nižší třídy, nebo na změnu trasy - v tomto případě ovšem, kdyby se měla měnit trasa, by se jednalo o odložení stavby řádově o desítky let -, a požádala ministra o jasné stanovisko, které zatím bohužel nebylo odpovězeno. Ministerstvo dopravy by mělo rozhodnout v krátkém čase a specifikovat do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury upřesněné investiční nároky a případné úpravy stavby proti požadavkům obsaženým v memorandu obcí, resp. ve sporu s pravomocným územním rozhodnutím, by měly být projednány s dotčenými obcemi a náležitě zdůvodněny.

Vážený pane premiére, moje otázka zní: Kdy a jak Ministerstvo dopravy rozhodne o realizaci dálnice D3 jako obchvatu města České Budějovice?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já jsem byl konfrontován s podobnými otázkami, které jste zde teď položil, při své návštěvě na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích, kde jsem měl možnost hovořit krátce jak se zástupci kraje, tak se zástupci města České Budějovice. Požádal jsem pana ministra dopravy o poskytnutí informací a teď bych si dovolil odcitovat z informací, které jsem z Ministerstva dopravy v této věci získal.

Za prvé k vaší otázce. Ministerstvo dopravy na obchvatu Českých Budějovic neuvažuje o změně návrhové dálniční kategorie. To znamená, to je jedna odpověď na vaši otázku.

Za druhé mohu potvrdit, že stavba dálničního obchvatu Českých Budějovic je klíčovou stavbou nejenom z pohledu Českých Budějovic a Jihočeského kraje, ale také z pohledu vlády ČR. Pokračování stavby dálnice D3 v celé její délce je klíčovou prioritou jak vlády, tak Ministerstva dopravy a tyto dvě stavby, o kterých hovoříte, tj. úsek Úsilné-Hodějovice, Hodějovice-Třebonín považuji i já osobně za priority z hlediska výstavby dálniční sítě v naší zemi, protože navazují na dva úseky, které už jsou připraveny k výstavbě, to znamená, mohlo by tam dojít k výraznému urychlení celkové výstavby dálnice D3 ve směru na rakouské hranice.

Současně je ale povinností Ministerstva dopravy realizovat stavby co nejefektivněji a před provedením nevratných kroků, které vedou k jejich realizaci, je nutné vždy posoudit, jestli neexistuje efektivnější řešení než to, které je navrženo. Z tohoto důvodu teď Ministerstvo dopravy intenzivně jedná se zástupci města Českých Budějovic o možnostech provedení úprav technického řešení obou zmiňovaných staveb, které by vedly ke zvýšení jejich ekonomické efektivnosti, to znamená snížilo náklady na výstavbu obchvatu Českých Budějovic. Zdůrazňuji, že jednání by mělo být vedeno pouze o takových úpravách, které by neměly výrazný negativní vliv na termín zahájení realizace těchto staveb.

Tolik tedy citace z informace, kterou jsem získal od Ministerstva dopravy. Můj názor je takový, že by Ministerstvo dopravy mělo postupovat tak, aby zajistilo maximální možnou míru efektivity tohoto projektu. Pokud je tady šance na snížení nákladů výstavby obchvatu Českých Budějovic, tak by tato možnost měla být prověřena. Pokud jsou tady konkrétní technické návrhy, které se týkají např. otázky zkrácení zastřešeného úseku obchvatu, které by mohly přinést významné úspory pro státní rozpočet, pak si myslím, že tato věc by měla být projednána s Českými Budějovicemi, s Jihočeským krajem, ale současně pokládám za důležité, aby nedošlo k takovým změnám ve stavbě, které by si vyžádaly několikaletý nový schvalovací proces. Toho bych se skutečně velmi obával. Čili musíme teď najít rozumné řešení a to je úkol Ministerstva dopravy - prověřit možnost zlevnění stavby a současně nebránit a nezabránit tomu, aby bylo možné v dohledné době tyto dva úseky dálnice D3 začít stavět.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana poslance, aby položil svoji doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane premiére, děkuji za tuto odpověď. Chtěl bych ještě dodat, že občané města Budějovice a sídelní budějovické aglomerace mají nárok a právo na to, myslím ve srovnání s jinými regiony, aby trasa byla vedena tak, aby to území nebylo příliš narušeno a kontaminováno. A znova upozorňuji a prosím, aby bylo s velkým důrazem sledováno vládou, že jakékoliv posunutí trasy, jakákoliv změna trasy skutečně vyvolá nová projednání a odsune o deset let minimálně stavbu této dálnice.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče já se z povahy věci neúčastním přímo těch technických jednání, čili nemohu zde mluvit za ministra dopravy ani za pracovníky Ředitelství silnic a dálnic, kteří mají tento projekt přesně na starosti. Nicméně teď probíhá proces, kde se snaží Ministerstvo dopravy ověřit, zdali je možné bez toho, aniž by tu způsobilo dramatické odložení této stavby, snížit náklady na její realizaci. Rozumím tomu, že jsou tady určité parametry, které se týkají vlivu na životní prostředí, legitimní požadavky obyvatel města České Budějovice spojené zejména s negativními dopady obchvatu na jejich životy, že byla v minulosti zvolena určitá technická řešení, která byla odsouhlasena. Teď je snaha ze strany státu snížit náklady na realizaci této akce, ale tak, aby nedošlo ke změně trasy, a tak, aby nedošlo k nějakému výraznému zpoždění v její výstavbě.

Byl jsem ujištěn panem ministrem dopravy, že se nejedná o změnu trasy, pokud jde o realizaci obchvatu Českých Budějovic, že se jedná o ta další technická opatření, která jsou spojena s tím, jakým způsobem tam přesně komunikace bude vedena. Ale nemělo by se jednat o změnu trasy. Souhlasím s vámi, že pokud by se jednalo o změnu trasy, tak to znamená procesy, které budou trvat řadu let.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a vzhledem k tomu, že uplynula 16. hodina, přejdeme k ústním interpelacím na přítomné i nepřítomné členy vlády. Ale dříve, než tak učiníme, mám zde přihlášku s přednostním právem, které musím vyhovět - je to přednostní právo pana poslance Stanjury. Prosím akorát o stručnost, abychom neobírali kolegy o možnost interpelací.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nechci ubírat zejména opozici čas, takže opravdu velmi stručně. Chci poděkovat panu premiérovi, že se účastní interpelací, a chci poděkovat i ministrům, kteří se účastní.

Zítra to bude přesně tři měsíce od posledního dne interpelací. Tři měsíce jsme interpelace neměli a velmi často, a možná i oprávněně, nás občas vládní poslanci kritizují za to, že nemáme zdržovat a máme se ptát na interpelacích. Za náš klub - my jsme podali sedmnáct interpelací, ve dvanácti případech ministr není přítomen, tj. více než 70 %. Z celkového počtu 54 dnes podaných interpelací více než 55 % bude nezodpovězeno. Takže já za náš klub stahuji interpelace číslo 5, 6, 10, 12, 20, 22, 27, 29, 35, 36, 39 a 49. Je to celkem dvanáct stažených interpelací. Nemá cenu, abychom ztráceli čas, takže doufám, že těch mých devadesát vteřin, které jsem mluvil, nahradí těch dvanáct. A poprosil bych pana premiéra, kterému opravdu děkuji, že byl jak na písemných, tak na ústních, aby váhou své autority zjednal přítomnost ministrů.

My chápeme, že občas některý musí být, třeba když má zahraniční cestu, to je naprosto pochopitelný důvod. Chci jenom říci, že na ministra dopravy je třináct ústních interpelací z pěti frakcí, nevím, jestli tady bude večer, ale my budeme jeho zákony projednávat po osmnácté, devatenácté i dvacáté první hodině. On sám tu na třináct ústních interpelací přítomen není.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu předsedovi Stanjurovi.

Přejdeme k projednávání ústních interpelací dle vylosovaného pořadí. Jako první bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka pan poslanec Ludvík Hovorka, ve věci zakázky na účetní a právní služby v Nemocnici Na Homolce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení účastní členové vlády. Po svých předchůdcích jste zdědil poměrně sofistikovaný tunelářský systém v Nemocnici Na Homolce, v jejích dceřiných firmách a v outsourcingu služeb. Při jednání na kontrolním výboru jste sdělil, že si nedovedete představit fungování takové nemocnice, nebo velikosti takové nemocnice, jako je Nemocnice Na Homolce, která by neměla svoje vlastní účetní oddělení. V nemocnici Na Homolce to takto funguje již řadu let, minimálně od roku 2009.

V roce 2009 vyhrála výběrové řízení na outsourcing účetních služeb firma Bialešová s. r. o. Bylo to na čtyři a půl roku, a když jsem se na to ptal, jak je to možné, tak mi bylo sděleno vašimi předchůdci, jak panem ministrem Hegerem, tak paní Juráskovou, že se jedná o pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví v přímo řízených organizacích. Nikdy tento pilotní projekt nebyl vyhodnocen, pouze bylo sděleno, že tento systém outsourcingu šetří minimálně třicet milionů korun ročně. Zakázka ale skončila a já se ptám, pokud se nejedná o pilotní projekt, jak je možné, že nemocnice pod vedením pana ředitele Šetlíka i nadále zadává účetní služby bez výběrového řízení firmě Bialešová s. r. o. a na základě čeho, pokud zakázka nebyla vypsána. Je pravda, že firmě Bialešová s. r. o. platí nemocnice 2,8 milionu korun měsíčně při odhadovaných nákladech zhruba 800 korun? Kolik činí náklady nemocnice na zaúčtování jedné účetní položky? A je pravdou, že paní Emílie Bialešová jako cizí osoba je dosud stále jednatelkou v orgánech dceřiné společnosti Nemocnice Na Homolce, konkrétně Holte s. r. o.? Pokud jde pravda, že Nemocnice Na Homolce odmítla předat ministru Holcátovi i vám veškeré účetní doklady dceřiných firem, a pokud je pravda, že jste nařídil likvidaci dceřiných firem současnému řediteli Šetlíkovi, proč jste mu v současně nenařídil svolání mimořádných valných hromad těchto společností a výměnu členů statutárních orgánů? Současně se ptám, pane ministře, jestli je pravda, že Nemocnice Na Homolce vypsala výběrové řízení na právní služby za 60 milionů korun na čtyři roky. Byla už tato veřejná zakázka vysoutěžena (upozornění na čas) na právní služby srovnatelné s náklady jiných nemocnic zřizovaných ministerstvem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi a prosím pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, co se týká dotazů, které zde byly vzneseny panem poslancem Hovorkou, tak je asi evidentní, že tyto detaily opravdu nejsem teď schopen odpovědět takto z hlavy. My vám na všechny otázky pečlivě odpovíme formou písemné odpovědi. Já bych jenom rád, aby tato zaznělo, že si myslím, že tato problematika bude řešena systémově, a to tím, že do konce tohoto měsíce by mělo být uzavřeno výběrové řízení na ředitele na Nemocnici Na Homolce, a pak předpokládám, že všechny tyto věci bude řešit nový pan ředitel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, zdali má doplňující otázku. Evidentně má, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Vážený pane ministře, děkuji za to, že chcete záležitost systémově řešit. Přesto si myslím, že ta záležitost s účetnictvím, s účetními službami a s outsourcingem bez výběrového řízení by měla být řešena bezodkladně, a to ještě stávajícím vedením, stávajícím ředitelem. Pokud zmíněná veřejná zakázka na ony právní služby za 60 milionů na čtyři roky vysoutěžena nebyla, pak si položím ještě jednu doplňující otázku. Na základě čeho a za kolik dodávají právní služby Nemocnici Na Homolce firmám Holte Medical a Holte s. r. o. právní firmy, které tam dneska působí? Jsou to konkrétně podle mých informací Bláha a Němec, Jansta a Kostka, Dáňa a Pergl a dr. Žďárek.

Dále bych se chtěl zeptat, kolik činí roční bonusy za dodávané léky, zdravotnické prostředky a spotřební materiál dodávaný prostřednictvím dceřiných firem a firmy KTH Medical do Nemocnice Na Homolce a jak se tyto bonusy vykazují v účetnictví Nemocnice Na Homolce a dceřiných firem.

Věřím, že se chcete zasadit o okamžité zpřetrhání ekonomických vazeb a zabránění porušování povinností při správě cizího majetku, ale stejně tak se domnívám, že ty věci, o kterých jsem se zmínil, je třeba řešit bezodkladně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pane ministře, prosím o doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, bohužel v tuto chvíli a v tomto okamžiku musím odpovědět velmi podobně jako při té první části. Já opravdu tyto věci teď momentálně v hlavě nemám. Ale velmi pečlivě a pozorně všechny podněty pana poslance Hovorky prověříme a všechny informace, které zjistíme na otázky, které tu zazněly, mu písemně podrobně pošleme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za rafinovanou odpověď.

Druhou interpelací bude interpelovat pan poslanec Josef Zahradníček pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci řidičů a drog. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, všem dobré odpoledne.

Moje dnešní krátká interpelace je na téma řidiči, alkohol, návykové látky, a to především drogy. Je až neuvěřitelné, co dokážou všechno někteří řidiči před jízdou a možná i během jízdy konzumovat. Nejen já jsem znepokojen touto situací, která je v posledních měsících přímo otřesná. Nelze přece dále tolerovat, aby poctiví řidiči usedali za volant s pocitem, že se již nemusí vrátit ve zdraví ke svým rodinám kvůli někomu, kterému nejsou vlastní základní lidská pravidla, mezi které jistě patří pravidlo bezpečného a včasného návratu.

Proto se vás tímto ptám, vážený pane ministře, jaká opatření se chystají a kdy budou zavedeny větší sankce vůči řidičům, kteří takto porušují zákoník a usedají za volant pod vlivem těchto látek. Myslím, že situaci nemusím více popisovat, a věřím, že je známá i vám. Děkuji za pozornost a děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníčkovi. Poprosím pana ministra Milana Chovance o jeho odpověď na téma co řidiči a drogy.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, rád bych vás ubezpečil, že situace v užívání návykových látek, ať je to alkohol, nebo jsou to drogy, při řízení motorového vozidla nás nenechává ani chladným ani klidným, protože má stoupající a negativní trend ve společnosti. Když se podíváte na policejní statistiky, tak nárůst řidičů, kteří požili před jízdou drogu, se zvyšuje v řádech desítek procent v meziročním srovnání a je to daleko větší nárůst, než je to u alkoholu. Má to několik důvodů. Hlavním důvodem je velice jednoduchá dostupnost drog v České republice. Je to otázka a Ministerstvo vnitra v této věci teď v současné době - je to otázka především represi. My se na tu represi velmi pečlivě připravujeme, protože teď v této době nic jiného nezbývá. Vedle toho samozřejmě nepodceňujeme prevenci, diskusi ve školách, výukové programy a další věci, které jsou s tím spojené.

Nakoupili jsme z rezervy Policejního prezidia pro policisty sadu detekčních přístrojů pro zjištění drogy v těle řidiče při kontrolách. Jsou to jednorázové testy a jsou to i jiné tedy testy, které lze používat opakovaně. Vybavujeme policisty například zastavovacími pásy, protože pokud se takovýto řidič na silnici vydá, tak je složité ho zastavit. Buď po něm musíme střílet, jako jste si nedávno přečetli v médiích, na řidičku, která se řítila po silnici 200 kilometrů v hodině, a policisté nebyli vybavení zastavovacími pásy, a tito řidiči potom ohrožovali lidi, kteří jeli normálně a standardně v silničním provozu. Takže policie dostává detekci, dostává zastavovací pásy.

Další opatření, které se připravuje, je registr přestupků. Ideál, ke kterému směřujeme, je, aby každý policista měl ve svém autě laptop, v němž se velice jednoduše dozví, komu patří auto, které stíhá nebo které je podezřelé z páchání přestupku, a vedle toho by se dozvěděl z registru přestupků, s kým má tu čest. Kdyby takto vybavená byla hlídka, v níž byla ta policistka, kterou ten zfetovaný řidič usmrtil, možná by se tragédii dalo vyhnout, protože by si počínali asi daleko obezřetněji, kdyby věděli, s kým mají tu čest na silnici před sebou.

Vedle toho jsme spolu s paní ministryní Válkovou vytvořili zhruba přede dvěma měsíci pracovní skupinu, která posuzuje i toto téma. Takže vedle rekodifikace trestního řádu posuzujeme i téma drog a jejich vliv na řízení motorových vozidel. K tomuto tématu bude 30. 9. seminář, který by měl vyhodnotit tu dvouměsíční práci odborníků na stranách Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti, kteří by primárně měli posoudit, jestli jsou potřeba některé legislativní úpravy. Bavíme se například o tom, jestli je dobré, abychom zabavovali auta těmto řidičům, kteří opakovaně řídí motorové vozidlo pod vlivem návykové látky. Já za sebe říkám že ano. Stejný názor má i dopravní policie. Trošku jsme se přetahovali s nejvyšším státním zástupcem mediálně, ale myslím si, že to je spíš diskomunikace v této věci, když to řeknu velmi kulantně.

Například v Ústeckém kraji se vozidla těmto řidičům zabavují. Soudy tam mají jiný přístup k té věci. Já si prostě myslím, že i podle stávající legislativy lze vozidla zabavovat. Ono to tu věc nevyřeší, ale člověk, který poněkolikáté sedá za volant pod vlivem návykové látky a má v kapse klíčky od vozidla, a to vozidlo stojí před tím domem, tak samozřejmě pokušení je velké a těmto lidem už je to de facto jedno. To znamená, i to odebírání aut je jedno z opatření, která by mohla pomoct k tomu, aby se nám na silnicích tito lidé nevyskytovali. Má to své limity. Bude to mít určité právní problémy, ale musíme se o to bezesporu pokusit.

Takže k té otázce represe ještě jednou. Vybavujeme policisty detekcí, vybavujeme je zastavovacími pásy a sítěmi. Za pět milionů byly nakoupeny zastavovací pásy, které v nejbližších dnech doputují na pohotovostní jednotky. A v otázce změn legislativy 30. 9. bude seminář, kde budeme po něm informovat veřejnost, jaká je dohoda mezi státními zástupci, policisty a Ministerstvem spravedlnosti a vnitra o dalším postupu. Budu vás informovat i na půdě Poslanecké sněmovny.

Děkuji za tento dotaz.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance Zahradníčka, jestli má doplňující dotaz. Mě tedy pan ministr od drog dostatečně odradil.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za odpověď. Mám ještě jeden takový námět - zda se neuvažuje o odebírání řidičských průkazů přímo na místě. Jinak bych přál policii držet palce a přeji si rychlé řešení této situace. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Třetí interpelaci bude mít paní poslankyně Marta Semelová na ministra kultury Daniela Hermana ve věci národní kulturní památky Hradiště Šárka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, obrátil se na mne občan z Prahy 6 s výzvou, abychom se zabývali sporným prodejem pozemků kolem vodních nádrží Džbán a Hostivař. Pozemky byly ve správě rušeného státního podniku Pražská kanalizace a vodní toky, jehož zakladatelem byl Národní výbor hlavního města Prahy a právním nástupcem hlavní město Praha. To jako zakladatel určuje průběh likvidace skrz pověřeného likvidátora.

Průběh likvidace ukládá zákon, který předepisuje dražbu, nepovolí-li Ministerstvo financí bezúplatný nebo přímý úplatný převod. To se nestalo. Podle vyjádření současného primátora ze dne 19. června 2014 jednalo hlavní město s likvidátorem státního podniku Pražská kanalizace a vodní toky, státní podnik v likvidaci, o smluvním převodu majetku v areálu koupaliště Džbán již od roku 2000. Likvidátor na základě žádosti hlavního města Prahy požádal Ministerstvo financí České republiky v čele se současným premiérem Bohuslavem Sobotkou o udělení souhlasu se smluvním převodem podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. To však souhlas neudělilo. Stejně tak v případě pozemků u koupaliště Hostivař. V prosinci 2012 se dostaly pozemky do dražby, byly prodány a v současné době je území nezastavitelné.

Proč se obracím na vás jako ministra kultury? V uvedené lokalitě se nachází národní kulturní památka Hradiště Šárka, proto měl prodávající ze zákona povinnost nabídnout nemovitost přednostně k prodeji Ministerstvu kultury. To prý neučinil. Pak existuje možnost do tří let převod nemovitosti ze zákona zrušit. Ptám se vás proto, pan ministře, vzhledem k tomu, že se jedná o národní kulturní památku a stát se dopustil chybného rozhodnutí, kdy nepovolil převod území pražských přírodních parků Šárka a Hostivař na hlavní město Praha, čímž ohrozil jejich základní kulturní, rekreační a krajinotvornou funkci, zda byste nezvážil využít možnosti zrušit převod z důvodu porušení § 13 zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči - právo na státu na přednostní koupi kulturní památky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana ministra kultury Daniela Hermana o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, vážená paní kolegyně, kolegyně a kolegové, je to tak, jak říkáte. Jedná se o pochybnosti určitého způsobu likvidace státního podniku Pražské kanalizace a vodní toky v likvidaci, při které byl ve veřejné dražbě vydražen i pozemek koupaliště Džbán, na kterém se nachází zmíněná národní kulturní památka Hradiště Šárka, kde je tedy raně středověké hradiště.

Ministerstvo kultury ve věci momentálně nevede žádné řízení. Pouze dopisem ze dne 9. ledna letošního roku, který byl adresován občanskému sdružení Veleslavín, jsme sdělili, že pozemky, konkrétní parcely tady nebudu citovat, které jsou vedeny v ústředním seznamu kulturních památek jako národní kulturní památka Hradiště Šárka, nebyly podle zákona o státní památkové péči bývalým vlastníkem skutečně nabízeny Ministerstvu kultury ke koupi.

Podle ustanovení § 13 odst. 1 památkového zákona je vlastník kulturní památky povinen v případě zamýšleného prodeje kulturní památky, jde-li tedy o movitou kulturní památku nebo jde-li o národní kulturní památku, ji přednostně nabídnout Ministerstvu kultury ke koupi tak, jak jste říkala. Vzhledem k tomu, že Hradiště Šárka je národní kulturní památkou, vztahuje se na ni toto výše citované ustanovení památkového zákona. V ustanovení § 13 odst. 4 památkového zákona je uvedeno, že nesplní-li vlastník kulturní památky povinnost uvedenou v citovaném odstavci 1, je právní úkon, kterým převedl vlastnictví ke kulturní památce na jinou osobu, neplatný, pokud se této neplatnosti dovolá Ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury může toto právo uplatnit do tří let ode dne provedení uvedeného právního úkonu, to znamená, že ta lhůta stále běží.

Zde je zakotvena možnost - nikoliv povinnost - zneplatnit převod vlastnictví v případě, že nebyla tato nabídková povinnost splněna. K tomuto kroku by bylo možné přistoupit především za situace, že by předkupního práva Ministerstvo kultury využilo. Tady je otázka využití tohoto areálu, pozemku koupaliště Džbán, pro resort Ministerstva kultury. Na druhou stranu samozřejmě pokud je zde nějaký vážný důvod, že bychom měli tuto věc tedy - ač to je, řekněme, nestandardní, jak jste to sama naznačila - řešit, ať se na nás určitě příslušný subjekt obrátí s oficiálním podáním a rozhodně se tím zabývat budeme, protože lhůta nepropadla, stále běží, čas je a odpovídá to příslušnému paragrafu památkového zákona.

Děkuji za to upozornění.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho obsáhlou odpověď. Prosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla panu ministrovi za tuto nabídku poděkovat. Budu se tím dále zabývat. Myslím si, že pochopitelně občané, kteří tam žijí, obyvatelé, jsou znepokojeni tím, že by mohla tato národní kulturní památka přijít k újmě. To za prvé. A za druhé - známe různé zájmy všelijakých developerů v Praze, takže i z tohoto důvodu mají o tuto přírodní lokalitu obavy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni i panu ministrovi. Než budeme pokračovat v další interpelaci, což bude interpelace pana poslance Václava Klučky na pana ministra zahraničí, tak přečtu omluvy. Nejprve se omlouvá pan ministr Svatopluk Němeček z dnešního jednání od 16.30 hodin z důvodu zasedání zdravotního výboru Poslanecké sněmovny - čímž uctivě zdravím předsedu zdravotního výboru za jeho skvělý nápad. Dále se omlouvá pan doktor Pavel Plzák z dnešní schůze Poslanecké sněmovny od 16 hodin z osobních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Petr Bendl z dnešního jednání Sněmovny ze zdravotních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Karel Tureček z dnešního jednání od 18 hodin a zítra celý den z osobních důvodů a nakonec paní poslankyně Pecková dnes mezi 15. a 22. hodinou z osobních důvodů.

A teď už konečně prosím pana poslance Václava Klučku s jeho interpelací na pana ministra Lubomíra Zaorálka ve věci konference v Paříži o Islámském státu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Islámský stát, ta interpelace je nadepsaná aspoň tak, jak máte v papírech, konference v Paříži - Islámský stát.

Já vám řeknu jednu vzpomínku. V roce 1993, kdy jsem měl poprvé možnost v Poslanecké sněmovně být u toho, když se zakládala Česká republika, v tomto roce jsem byl členem branného a bezpečnostního výboru a předsedou byl pan Vladimír Šuman. Na jednom zasedání tohoto výboru jsme diskutovali bezpečnostní rizika ve světě. Padalo hodně návrhů, hodně diskuse bylo. Nakonec si slovo vzal předseda tohoto výboru Vladimír Šuman a říkal: Říkejte si, co chcete. Tím největším bezpečnostním světovým rizikem je islámský fundamentalismus. Přiznám se, že jsme v té době málokdo tomu pořádně rozuměli, ani jsme o tom pořádně neslyšeli. Já vám povím, že pokud mě bude tento člověk poslouchat, protože on žije, tak se mu musím omluvit a říci, jak velkou pravdu měl.

Islámský stát, islámský fundamentalismus, to je téma, které se projednávalo na pařížské konferenci, na které byl přítomen ministr Zaorálek. Já bych ho chtěl požádat, aby nám v krátkosti toho času, který má, řekl ty zásadní věci, které se na této konferenci o tomto tak významném tématu, projednávaly a co se dohodlo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra zahraničí, aby nám poreferoval, jak to bylo v Paříži s Islámským státem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano. Já vám přeji dobré odpoledne. Informaci podám. Ta konference se skutečně konala v pondělí 15. září v Paříži. Byla svolána na základě pozvání pana prezidenta Hollandea, tedy francouzského prezidenta, a prezidenta Iráku. Na konferenci byli pozváni ministři zahraničí. Účast byla poměrně silná. Pravděpodobně stojí za to také uvést, které země se jí účastnily. Za Evropu byli přítomni ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Španělska, Holandska, Dánska, Belgie, Turecka, Norska, Velké Británie. Za střední Evropu tam tedy byla Česká republika, reprezentovaná mnou. Pak se konference účastnili John Kerry ze Spojených států, Sergej Lavrov z Ruska, ministři zahraničí Kanady, Číny a Japonska. Státy Zálivu, arabské země, byly reprezentovány kromě Iráku, který osobou prezidenta Iráku byl hostitelem, také Saúdskou Arábií, Kuvajtem, Bahrajnem, Emiráty, Libanonem, Jordánskem a Egyptem. Takže ta sestava, která seděla kolem stolu, byla opravdu mimořádně silná. Složení bylo samozřejmě velmi zajímavé, protože tu stály vedle sebe země islámské, arabské státy, státy Zálivu a zároveň reprezentanti Evropy, Číny, Japonska, Spojených států, Kanady.

K čemu konference v tomto složení došla? Především konference samozřejmě začala tím, že jsme se shodli na tom, že jsme odsoudili brutalitu toho takzvaného Islámského státu. Ono bylo, upřímně řečeno, kritizováno i to použití výrazu Islámský stát, protože islámské země odmítají výraz označení pro tento stát, a nakonec bylo odmítnuto i to označení stát, protože je otázka, jestli je státem to, co na severu Iráku vzniklo. Používal se tam arabský výraz "deš" (zapsáno foneticky). My tady budeme pro srozumitelnost používat ten výraz Islámský stát.

Ale říkám, konference odsoudila brutalitu, které se dopouští ta organizace, která takto obsazuje a okupuje ono území severního Iráku. Zároveň tam byla vyjádřena jasná snaha a odhodlání ty, kteří se provinili na genocidních zločinech páchaných v oné oblasti regionu, všechny potrestat za zločiny proti lidskosti. Bylo řečeno, že je třeba udělat všechno pro to, aby tyto zločiny skutečně nezůstaly bez odezvy. Zároveň kromě odsouzení těch zločinů a genocidy, která probíhá na severu Iráku, konference a to složení ministrů vyjádřilo podporu teritoriální integritě a politickému procesu ustavení nové vlády v Iráku.

To znamená, bylo tam konstatováno, že vlastně i vytvoření skutečně inkluzivní vlády, která reprezentuje většinu občanů a obyvatel Iráku, je předpoklad řešení problému a byla vyjádřena podpora novému premiérovi panu Hajdaru al-Abádímu, který byl přítomen na konferenci, a byla mu vyjádřena plná podpora pro vytváření společnosti, ve které bude vládnout zákon a která bude skutečně inkluzivní.

Na konferenci se pak mluvilo i o tom, jakým způsobem se dá v současné chvíli Iráku pomoci. Debata byla v rozměru jednak humanitárním, protože tam je samozřejmě velmi složitá humanitární situace, takže se mluvilo i o prostředcích a metodách, způsobech, jak pomoci v této oblasti, a zároveň se mluvilo také, jakým způsobem pomoci v oblasti vojenské a jak přímo podpořit Irák tak, aby to bylo v souladu s mezinárodním právem. Konference se přihlásila k rezoluci Spojených národů 2170, tj. rezoluce Rady bezpečnosti Spojených národů, která mluví o boji s terorismem a jeho zdroji, včetně např. omezování financí apod. Jeden právě ze závěrů konference byl, že je nutné Islámský stát odstřihnout od finančních zdrojů a zabránit dalšímu rekrutování zahraničních bojovníků, kterých jsou tam bohužel tisíce, a je známo také, že tisíce jich bohužel přicházejí také z evropských států, což je na celé té věci samozřejmě ještě velmi závažnější. Mluvilo se tam o lepší kontrole hranic právě kvůli tomu, že jsou tisíce zahraničních bojovníků ze zemí, jako je Francie, Británie a další evropské státy, takže ti bojovníci, kteří tam přijíždějí, mají schengenské pasy. Pak se samozřejmě také vracejí zpátky a bohužel je pravděpodobné, že se budou vracet zpátky, a vzhledem k tomu, že onen Islámský stát si vytyčuje za cíl nejen samotné budování obsazeného prostoru v severním Iráku, ale dokonce jeho cílem je budování chalífátu a vlastně i evropské země samotné. Tím pádem je to taková válka vyhlášená Evropě. Proto zřejmě také není možné zůstat sedět doma, protože nás se to bohužel bezprostředně týká.

Já jsem kromě debaty o tom, co je třeba činit, informoval také o tom, že Česká republika již v této chvíli aktivně pomáhá, v tomto boji proti terorismu v Iráku. Mluvilo se o tom, že poskytujeme dodávku 500 tun munice kurdským milicím, kterým se říká "pešmerga". Česká republika poskytne také různé zbraně a výcvik irácké armádě, včetně nabídky letounů L-159. Nabízíme centrální vládě v Iráku také zajištění výcviku složek civilní obrany, záchranného systému regionu iráckého Kurdistánu a nabízíme také výcvik pilotů vrtulníků irácké armády. (Předsedající: Čas, pane ministře.) Ano, takže možná ještě doplním pak.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím pana poslance Klučku o doplňující otázku.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Chci poděkovat panu ministrovi, protože ono to bylo skutečně v krátkém čase, myslím, že se k té věci ještě tady v Poslanecké sněmovně vrátíme, a zároveň to, že přetáhl čas, tak už nebudu pokračovat v doplňující otázce, protože si myslím, že to byly ty dvě minuty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr jestli může doplnit? Nechce. Děkuji.

Další interpelací - pokud to dobře chápu, paní poslankyně Fischerová stahuje svou interpelaci, jak to naznačil pan předseda poslaneckého klubu? Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo, je tomu tak. Velice mě to mrzí, že není přítomný pan ministr dopravy Prachař, protože opravdu jsem už měla delší dobu v zásobě dotaz na něj, takže já si počkám, až tu bude osobně přítomen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Totéž se týká pana poslance Petra Bendla, který je omluven. Dostáváme se k sedmé interpelaci, kterou pan poslanec Ivo Pojezný bude interpelovat pana ministra Marcela Chládka, který je bohužel taktéž nepřítomen, ve věci platů pracovníků školských zařízení. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Příjemné odpoledne, dámy a pánové. Přestože tu pan ministr není, tak bych načetl svou interpelaci. Nebude tak dlouhá, trochu ji zkrátím.

Vážený pane ministře, vím, že jste už odpovídal na podobnou otázku někdy v květnu paní kolegyni Putnové ohledně platů pedagogických pracovníků, nicméně požádal bych o upřesnění některých věcí.

Zvyšování platů učitelů a ostatních školských pracovníků považuji nejen za plnění vašich předvolebních slibů, ale také za výjimečně dobrou zprávu pro pracovníky škol. Zajímalo by mne proto za prvé, jak bude v následujících letech vypadat navyšování platů v oblasti školství, a to jak u pedagogických pracovníků, tak i u nepedagogických pracovníků. Za druhé, zda budete, pane ministře, usilovat o změnu struktury platové tabulky pro pedagogické pracovníky. Mám na mysli přidání dalšího platového stupně k současným pěti na šest, což je také snahou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Interpelace bude odpovězena písemně.

Dostáváme se k osmé interpelaci. Pan poslanec Ladislav Šincl bude interpelovat pana ministra Milana Chovance ve věci kupování hlasů v Českém Těšíně. I takové věci se dějí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Tak tak. Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, protože se blíží volby do obecních zastupitelstev, obracím se na vás ve věci závažného problému, který se objevil v minulých volbách v několika obcích a také v Českém Těšíně. Jde o tzv. kupčení s hlasy voličů v této obci. Jedná se o obec v našem Moravskoslezském kraji, za který jsem byl zvolen do funkce poslance, a tudíž považuji za svoji povinnost se na vás jako na ministra vnitra obrátit s touto problematikou.

Ke kupčení s hlasy voličů docházelo prokazatelně ve volebním roce 2010, a to ve prospěch strany SOS - Strana pro otevřenou společnost pro Český Těšín, a proto bylo i ostravským soudem rozhodnuto o neplatnosti hlasování. Následně 8. 1. 2011 proběhlo opakované hlasování, u kterého opět docházelo ke skupování hlasů pro stranu SOS. Průběh hlasování monitoroval i pozorovatel organizace Transparency International. Podle zjištění této organizace dostávali lidé za jeden hlas tisíc a patnáct set korun. Následně byla podána opět žaloba, ovšem nebylo v silách občanů toto kupčení s hlasy prokázat. Mám za to, že postih a prokazování těchto negativních ohrožujících činů porušuje samotný princip demokracie v naší zemi a je hlavním úkolem policie a jejích orgánů toto odhalovat.

Vážený pane ministře, kupování hlasů ve městě Český Těšín a jiných obcích České republiky jsou velice negativní jevy, které by neměly v demokratickém systému vůbec existovat. Z tohoto důvodu se na vás obracím s otázkou, jaké konkrétní opatření v nadcházejících volbách se chystáte přijmout, aby tyto volby v obcích proběhly v duchu demokratických zásad. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o jeho odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, podle dostupných informací, které má Ministerstvo vnitra k dispozici, byly informace týkající se možného kupování hlasů uveřejněné na facebooku, který není oficiálním facebookem města Český Těšín. Městský úřad Český Těšín však okamžitě přijal opatření a o zjištěných skutečnostech byla informována Městská policie v Českém Těšíně a též všechny okrskové volební komise. V případě, že by byly zjištěny jakékoli skutečnosti nasvědčující možnému kupování hlasů, je potřeba okamžitě uvědomit příslušnou městskou policii nebo státní policii a vyhotovit o takové věci úřední záznam. Zároveň byl v této věci podán podnět Státnímu zastupitelství Karviná místostarostou města Český Těšín.

Ministerstvo vnitra situaci v Českém Těšíně i nadále monitoruje. Ministerstvo vnitra cestou krajských úřadů upozorní obecní úřady, aby podle místních podmínek zvážily obdobná opatření, a to ve spolupráci s Policií České republiky, případně s obecní policií, pokud je v této obci ustanovena. Poznatky při zajišťování veřejného pořádku v průběhu voleb mohou posloužit následně jako podklad pro případné soudní řízení a toto soudní řízení v konci konců může znamenat až neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování.

Ústavní soud se již vyslovil, že zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu. Rozhodující je pravděpodobnost vlivu volební vady nebo volebního deliktu na volební výsledek v konkrétních volbách s konkrétními voliči na konkrétním místě. To jistě nevylučuje, aby kandidát, který se dopustil závažného volebního deliktu, například podvodu nebo podplácení, nebo tedy kupování hlasů, nebyl diskvalifikován, a to pro trestný čin § 351 trestního zákoníku. V reakci na situaci, jež nastala ve všeobecných volbách do zastupitelstev měst a obcí v roce 2010 totiž Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Ministerstvem vnitra novelizovalo trestní zákon v ustanovení § 351, a to o rozšíření skutkové podstaty trestného činu maření voleb a referenda.

Otázka kupování hlasů byla řešena již ve všeobecných volbách do zastupitelstev obcí konaného ve dnech 15. a 16. října 2010, mimo jiné též v městě Český Těšín. Otázkou kupování hlasů v Českém Těšíně se na základě soudního přezkumu voleb zabýval Krajský soud v Ostravě a následně též Ústavní soud. Ve městě Český Těšín se z tohoto důvodu opakovalo hlasování. Děkuji za tuto otázku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, jestli má doplňující otázku. Nemá, odpověď byla úplná a jasná. Děkuji i panu ministrovi.

Další interpelací, devátou v pořadí, bude interpelovat pan poslanec František Laudát pana nepřítomného ministra Antonína Prachaře. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nemá smysl, měl jsem na dnešek připravených čtyři pět interpelací, s jednou jsem se nedostal do losování interpelací. Nemá to smysl. A řeknu jenom to, co jsem řekl již dopoledne. Já nejsem zvyklý interpelovat a za svoji politickou kariéru jsem tady interpeloval jednou, což tedy tehdy předseda Sněmovny pan Zaorálek peprně okomentoval, byť to bylo v éře Topolánka. Nicméně musím říct, že situaci na Ministerstvu dopravy považuji za už tak alarmující, že by vláda neměla čekat na to, udělat případnou změnu nebo přijmout nějaká opatření po komunálních a senátních volbách.

To, co jsem chtěl interpelovat, jestli to můžu takto zneužít, tak to je: D11, vpašovávání některých úkonů, nevypořádání pozemků, a přesto uzavírání dodatků. D jednička. Změny času, porušování tendrů, a prosím, týká se to všechno, co už padá na vrub tohoto pana ministra. On by mně to možná vyvrátil, že to tak není, ale i z dostupných zdrojů z médií probleskává sem tam něco, že to tak je. Změna projektu, to znamená neufinancovat to z evropských peněz. A sami vidíte, že se nám začínají média a veřejnost vysmívat, že stát má peníze, a dálnice nestaví. Absurdní situace.

Proto já stahuji všechny svoje interpelace. A skutečně navrhnu, a není to ve zlém úmyslu, nechci z toho třískat politický kapitál, ale těch interpelací k různým tématům na dopravu je tady tolik, je to prostě naprosto zběsilá situace - jak dál se bude postupovat s provozovatelem mýtného systému, jak to bude s dalšími investicemi. Nevyčítal bych mu, naopak se ho zastanu třeba při tom nečerpání peněz z Fondu dopravní infrastruktury, protože tu situaci znám, co se každý rok odehrává. Nicméně musím říct, že skutečně ta situace je alarmující, a je mi líto, že tam jsou doničovány i poslední zbytky toho, co ještě v tomto resortu fungovalo. A je to zlé pro tuto republiku.

Takže děkuji a prosím, aby všechny moje další interpelace dneska byly staženy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, rád tak učiním. Další interpelací po stažené interpelaci pana poslance Laudáta následuje stažená interpelace pana poslance Stanjury a následuje další, jedenáctá, interpelace pana poslance Martina Novotného na pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci elektronizace veřejné správy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane ministře, letos v dubnu jste oznámil zastavení prací na některých zásadních projektech elektronizace veřejné správy, konkrétně jde o projekt e-Sbírka, projekt e-Legislativa. V obou případech jde přitom o projekty, které by mohly vést k významným úsporám nákladů.

Jako bývalý primátor jsem si dobře vědom prostředků vynakládaných například obcemi na povinné pořizování tištěných originálů Sbírky zákonů, jejich následnou archivaci a podobně. To však zdaleka není jediný potenciální přínos těchto projektů. Mohou sehrát důležitou roli i ve snaze o celkové zjednodušení našeho legislativního prostředí, zprůhlednění procesu přijímání zákonů, eliminaci chybovosti těchto procesů a jejich celkové zkvalitnění legislativy jako takové. Sekundárním efektem můžou být velké úspory ekonomické, úspory na ministerstvech, o kterých tato vláda často hovoří, ve státní správě vůbec, a tak dále, a tak dále. Navíc připomínám, že závaznou elektronickou publikaci sbírek zákonů a mezinárodních smluv zavedli úspěšně už ve 12 státech Evropské unie. Tehdy ta argumentace byla taková, že nejde využít evropské prostředky, prostředky ve státním rozpočtu nejsou, peníze tedy nejsou a budeme pokračovat, až budou.

Moje otázka tedy logicky směřuje k tomu, co se v této věci odehrálo v minulých pěti měsících, zda se nějak práce, jakákoliv příprava tohoto projektu znovu rozběhla, došlo k nějakým modifikacím, jaká je časová vize přípravy, zahájení, implementace. Jaký je zkrátka aktuální stav a vaše plány v této oblasti, nebo jestli to skutečně znamenalo, že se neděje nic, že se čeká na ty peníze, protože to v dnešní době také může také být čekání na Godota. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra vnitra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, se vším, co tady zaznělo, souhlasím. To znamená, o potřebnosti projektu e-Sbírka, e-Legislativa. Bohužel se jedná o projekt, jehož náklady jsou odhadovány v řádu několika set milionů, téměř částce blížící se miliardě korun. My jsme stáli před rozhodnutím, jestli dále pokračovat z národních zdrojů, anebo jestli tento projekt pozastavit a pokusit se ho uplatnit v příštím plánovacím období. Rozhodli jsme se vzhledem k tomu, že jsme ty potřebné finance prostě neměli, že tento projekt jako prioritní projekt předložíme v rámci příštího plánovacího období, to znamená v období 2014 plus.

Tento projekt je udělán, dokončen, je dokončen k tomu, aby mohl být podán v rámci žádosti o evropské peníze. Předpokládáme takovou časovou osu, že by tento projekt byl podán ve druhém čtvrtletí roku 2015, a předpokládáme jeho plnou funkčnost od 1. ledna 2019. V současné době ministerstvo ještě tento projekt dopilovává, připravujeme žádost, která bude podána, a samozřejmě čekáme na podmínky v příslušném operačním programu. Chci vás ubezpečit, že se nejedná o změnu priorit Ministerstva vnitra a vypuštění tohoto programu, spíše naopak. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku, děkuji tedy oběma pánům.

Pan poslanec Jan Zahradník stáhl svoji interpelaci na pana ministra Prachaře, bohužel nepřítomného. Takže další, třináctou interpelací bude interpelace pana poslance Ladislava Velebného na stejného ministra, nepřítomného pana ministra dopravy Antonína Prachaře. Pan poslanec Velebný ale bohužel není přítomen, takže jeho interpelace taktéž nebude projednána.

Čtrnáctá interpelace: paní poslankyně Dana Váhalová bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci návštěvy Ukrajiny. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, pěkné pozdní odpoledne.

Vážený pane ministře, vím, že jste navštívil Ukrajinu, kde jste jednal o možné pomoci České republiky a jednal jste s první náměstkyní ministra zahraničí. Vím také, že jste se setkal s našimi krajany v Žitomiru. Můžete nás prosím informovat o této své cestě a o aktuální situaci na Ukrajině z pohledu jak místních občanů, tak také z vašeho pohledu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra zahraničí o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Samozřejmě rád informuji o včerejší cestě na Ukrajinu, kde jsem skutečně jednal jak v Kyjevě na ministerstvu zahraničí, tak v Žitomiru, kde jsem se seznamoval se situací především krajanské komunity. To byla cesta, která byla připravovaná dlouho, a já mohu sdělit, že i ta veřejná debata, jak jsem zaregistroval, tak bych na to rád zareagoval.

Myslím, že vás mohu ujistit, že žádný masový nápor našich krajanů z Ukrajiny nehrozí, protože situace volyňských Čechů a dalších krajanů na Ukrajině - v této chvíli si nemyslím, že by vyžadovala jakákoli mimořádná opatření. Volyně je na západ od Kyjeva, tam k žádným bojům ani k nějakým nepokojům nedochází.

Je mi dobře známo, že ti, kdo chtějí přesídlit nebo by měli zájem žít v ČR, požádat o trvalý pobyt, většina krajanů může za zvýhodněných podmínek požádat, získat povolení k trvalému pobytu a na jeho základě se přestěhovat. Od dubna platí rozhodnutí, které jsem učinil a které usnadňuje možnost získání schengenských víz za zvýhodněných podmínek, dokonce zdarma pro naše krajany na Ukrajině, a pokud mají zájem, mohou potom získat i dlouhodobé vízum na období až pět let. Já jsem se spíš seznamoval také s tím, jak toto nové opatření, které bylo od 1. dubna spuštěno, funguje, jestli jsou o něm všichni informováni a jestli to pociťuji jako skutečnou výhodu. Debata, kterou jsem tam měl s našimi krajany, se týkala toho, které věci byly třeba nesrozumitelné, nebo se objevilo, že nejsou možná ještě úplně dotažené z byrokratického hlediska jednání. Aby měli opravdu pocit, že tady se s nimi zachází nadstandardním způsobem, jinak než s ostatními. Takhle jsme se o tom zrovna včera bavili.

Připadá mi, že eventuální příliv krajanů je dneska stále na stejné úrovni. Kdybych to měl odhadnout, protože přesná čísla úplně nemám, tak je to, řekněme, třicet žádostí o trvalý pobyt v průběhu tohoto roku. A to není více, než kdybychom to srovnávali s minulými roky.

Mně připadá, že má návštěva potvrdila, že situace tam je stabilní. My pokračujeme ve formě pomoci, kterou poskytujeme především posilování kulturní identity. Mluvili jsme o dalším možném učiteli českého jazyka, o kterého je tam zájem, a podobných věcech. Návštěva podle mě proběhla úspěšně a vlastně potvrdila informace, které z té oblasti mám.

Zároveň jsem do Kyjeva přivezl dar pro ukrajinský Červený kříž, dvě tuny zdravotnického materiálu pro nemocnice na východě Ukrajiny, především šlo o obvazový materiál, ale také dýchací přístroje pro nemocnice v Dněpropetrovsku a v Charkově, deky a další vybavení pro uprchlíky z východu, které jsme tam předali. Snažíme se pro zimu také podpořit vznik mobilních lékařských ordinací pro zajištění základní lékařské péče na východě Ukrajiny.

Já jsem o tomto mluvil také s první náměstkyní ministra zahraničí paní Halibarenko, protože mě zajímalo, co vlastně Ukrajina na zimu nejvíc potřebuje. Je evidentní, že situace nebude jednoduchá. Východ, infrastruktura je tam poničena. Kdyby byla pravda a povedlo se to, co si všichni přejeme, že příměří bude fungovat, tak i přesto je evidentní, že přečkat zimu především na východě Ukrajiny bude nelehké, a mě zajímalo, jaké scénáře tady předpokládá ukrajinská strana, abychom byli informováni o tom, co z toho, co my můžeme poskytnout, je na Ukrajině nejvíc potřebné. To byly vlastně hlavní otázky, které jsem paní Halibarenko dával, a snažili jsem se v tomto si situaci nějak ujasnit a myslím, že v tom budeme ještě pokračovat. Ale já jsem spíš dal žádost, aby česká strana věděla, co můžeme, protože bych chtěl předložit vládě určité návrhy toho, jak bychom mohli Ukrajině pomoci zvládnout zimu, a chtěl bych s ukrajinskou stranou vědět, že to jsou věci, které právě potřebují.

Zároveň mě paní Halibarenko informovala o politické scéně před blížícími se volbami. O tom, jak se tam atmosféra vytváří také v souvislosti s tím, co se děje na východě, a o takových věcech, jako je např. ona předběžná implementace ekonomických dohod, které existují mezi Ukrajinou a Evropskou unií v souvislosti se snahou také učinit Rusko součástí onoho řešení. To byla asi klíčová témata.

Předpokládám, nyní na Valném shromáždění OSN se příští týden sejdu také s ministrem zahraničí panem Klimkinem, kterého jsem zrovna v Kyjevě nezastihl. Byla to součást pravidelných kontaktů s ukrajinskou stranu a především sbírání informací, co by ČR mohla nejefektivněji pro občany Ukrajiny učinit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Možná jenom jestli by pan ministr - děkuji mu za odpověď - mohl říct pár slov o atmosféře v Kyjevě a jak na něj působila.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Osobně jsem neviděl poslance, kterého strčili do kontejneru. Jestli máte na mysli toto, co bylo v našich médiích, kolem toho jsem se nenachomýtl, takže o tom vám říct nemohu. Bohužel jsem nebyl ani v parlamentu, navštívil jsem ministerstvo zahraničí. V parlamentu, jaká je atmosféra, vám v této chvíli asi neřeknu.

Ale myslím, že to, co je asi teď úplně nejdůležitější, je, že skutečně v Kyjevě se blíží parlamentní volby, a mám dojem, že i to, co se odehrává na veřejné scéně, i prohlášení, která zaznívají, jsou významně podbarvena tím, že jde o sbírání hlasů. Možná bych teď doporučil, abychom i dění v Kyjevě a na Ukrajině posuzovali z hlediska toho, že se bude rozhodovat o složení příštího parlamentu a že to je také věc asi určité taktiky strategie, co se tam nyní odehrává a co ti kteří politici v této chvíli předvádějí, nebo jak se prezentují. To si myslím, že je dnes pro Ukrajinu nejdůležitější.

Atmosféra v Kyjevě. Pro mě bylo, přiznám se, určité překvapení, že Majdan je už úplně uklizený, vypadá naprosto civilně, už tam nejsou žádné stany ani nic takového. Ten prostor je už civilizovaný a vypadá to tam jako v normálním klidném městě. Dokonce možná, když už se ptáte na atmosféru, policie už normálně funguje. Já si pamatuji, že se tam policie bála zapnout modrá světla a vůbec na sebe upozorňovat ještě před časem. Dnes, myslím, je tam návrat do normálu. Viděl jsem, že policisté se už nestydí, že jsou policisté, a nebojí se dát najevo, že vykonávají veřejný pořádek. Takže zdálo se mi, že se Kyjev významně vrátil do normálního života v této chvíli. Myslím si, že o další stabilitě země rozhodnou volby, které teď jsou asi klíčovou událostí na obzoru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho vyčerpávající odpověď. Další interpelací se přihlásila paní poslankyně Olga Havlová, která bude interpelovat bohužel nepřítomného pana ministra Antonína Prachaře ve věci prodeje drážních domků. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. A přestože tu pan ministr není, dovolím si alespoň svou interpelaci načíst.

Pane ministře, při rozdělení státního podniku České dráhy na České dráhy a Správu železniční dopravní cesty nedošlo údajně k převzetí veškerých závazků na nástupnickou společnost. Obracejí se na mě občané, kteří měli zájem o privatizaci strážních domků. Jeden z nich na adrese Bystřice č. 67, kde měl zájemce s původní společností České dráhy řádně podepsanou nájemní smlouvu, ve které bylo v čl. 7 přímo uvedeno, "odprodej domu se již vyřizuje". Od nástupnické společnosti SŽDC obdržel k podpisu novou nájemní smlouvu, ve které se rovněž o odprodeji hovoří s tím, že si musí ale opravy dělat na vlastní náklady. Nájemce v dobré víře, že se odprodej vyřizuje, investoval do nemovitosti nemalé finanční prostředky. Plánoval opravit střechu, a bohužel, když znovu zažádal o odprodej, nebylo mu vyhověno. Naopak mu byla předložena nová nájemní smlouva, kterou bude muset podepsat jen proto, aby nebyl vystěhován.

Žádám vás o sdělení, z jakého důvodu nedošlo k převzetí veškerých závazků na nástupnickou společnost, tedy závazků i smluvně přislíbených odprodejů nemovitostí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, které bohužel bude odpovězeno písemně z důvodu nepřítomnosti pana ministra.

My se budeme zabývat šestnáctou interpelací, je to interpelace pana poslance Josefa Šenfelda na taktéž nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci řešení povodňových škod sportovců v roce 2013. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře financí, oslovil jsem ministra školství s tím, že vláda ČR v roce 2013 rozhodla o finanční pomoci postiženým povodněmi. Sportovní prostředí bohužel do dnešní doby nemá vyřešenou situaci s náhradami za postižení povodněmi. Olympijský výbor a sportovní svazy shromáždily podklady a vše potřebné od sportovních klubů v reálném čase. Bohužel do dnešní doby nebyly žádné finanční prostředky doručeny na národní svazy. Roční prodleva je velmi dlouhá a je možné, že většina zařízení, pokud nebudou mít okamžitou finanční pomoc, nebude moci opravovat svoje sportoviště vůbec.

Pan ministr školství mi dne 19. srpna odpověděl, že z jeho strany je vše připraveno. Nutné dokumenty byly již dříve odeslány na vaše Ministerstvo financí a od té doby není žádná zpráva o výsledku a případné podpoře na odstranění následků povodňových škod sportovních zařízení z roku 2013. K interpelaci mě vede hlavně složitá situace některých sportovních klubů na Litoměřicku, které byly povodní postiženy nejvíce.

Pane ministře prosím o brzké vyřešení této záležitosti a za to vám předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za interpelaci, která bude odpovězena písemně.

Další interpelací bude interpelovat paní poslankyně Květa Matušovská, přibíhající zrovna, pana ministra Jana Mládka ve věci povinnosti značení zboží prodejní a měrnou cenou, tedy maloobchod. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dne 1. 5. 2014 skončilo desetileté přechodné období pro menší prodejny, kdy nemusely uvádět cenu měrnou, ale stačila prodejní. Přechodné vynětí mělo zabránit nepřiměřeným nárokům na tyto prodejny a zátěži podnikatelů, kteří na rozdíl od velkoplošných prodejen nedisponují technikou a ani personálem. V současnosti tito prodejci riskují, že při kontrole, kterou provádí živnostenský úřad nebo Česká obchodní inspekce, mohou dostat pokutu na místě do výše 5 000 korun. Vzhledem k obratu těchto malých prodejen hrozí, že budou vyřazeny z trhu. Jde o to, že ceny se mění v souladu s vývojem nabídky a poptávky, kdy je potřeba obměňovat cenu zboží například každý týden. Chápu, že tato problematika zasahuje i do zákona o cenách a do problematiky Ministerstva financí. Mne však zajímá, pane ministře, co uděláte pro to, aby nebylo likvidováno malé a střední podnikání, a hlavně pro malé venkovské obchody, které by v některých případech bez pomoci obcí ani nemohly fungovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o vysvětlení této složité situace. Děkuji.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k problému drobných podnikatelů, jimž v květnu tohoto roku vypršela výjimka, resp. desetileté přechodné období, během něhož byli vyloučeni z povinnosti označovat zboží prodejní a měrnou cenou.

Povinnost označovat výrobky prodejní cenou současně s měrnou cenou vyplývá ze zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, který je v působnosti Ministerstva financí a který mimo jiné implementuje evropskou legislativu. Česká obchodní inspekce je na základě § 12 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, povinna kontrolovat, zda prodávající informují spotřebitele v souladu se zákonem o cenách. Při zjištění porušení zákona je Česká obchodní inspekce povinna postupovat podle zákona a uložit v případě zjištění porušení právních předpisů odpovídající pokutu. Při určení výměry pokuty je Česká obchodní inspekce povinna přihlédnout k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán - paragraf 24b odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele.

S vědomím možných nepříznivých dopadů v uvozovkách nové účinné právní úpravy zejména na drobné podnikatele se Česká obchodní inspekce rozhodla brát ohled na to, že podnikatelé se této úpravě nestačili přizpůsobit. Poznámka: Úprava sice nabyla účinnosti již v roce 2004, ale povinnost pro drobné podnikatele byla odložena až na dobu o deset let později. Nelze předpokládat, že tato povinnost zůstane v povědomí podnikatelské veřejnosti po tak dlouhé době. V tomto duchu byly tedy inspektoráty České obchodní inspekce vyzvány, aby při své kontrolní činnosti braly ohled na tyto skutečnosti.

Dále je patrné, že kontrola měrných cen uváděných drobnými prodejci není v současnosti prioritou dozorové činnosti České obchodní inspekce. Vzhledem k jiným důležitým oblastem, které je tento dozorový orgán povinen kontrolovat, například poskytování úvěrů, internetový prodej, bezpečnost výrobků, technické požadavky na výrobky, se nepředpokládá, že by uvádění měrných cen u drobných podnikatelů stálo v centru pozornosti tohoto orgánu ani v dohledné budoucnosti. Pro úplnost ovšem musím dodat, že pokud Česká obchodní inspekce obdrží podnět, musí na něj reagovat a provést šetření.

Závěrem mi, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte jednu poznámku. Jsem přesvědčen, že Česká obchodní inspekce učinila maximum možného, aby v této věci zmírnila tvrdost dopadu zákona a současně aby sama zákony neporušila. Pokud by převládl zájem na systémovém řešení, bylo by nutné změnit předmětné ustanovení zákona o cenách. To by ovšem znamenalo změnu evropské legislativy, konkrétně směrnice o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli 98/6/ES. Nicméně mi současně dovolte upozornit, že informování spotřebitelů o měrných cenách je z obecného pohledu žádoucí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Já to úplně jako spotřebitel, pane ministře, chápu, ty měrné jednotky. Ale musíte si uvědomit, že je rozdíl mezi malým obchůdkem a hypermarketem, kde máte spoustu produktů a můžete srovnávat ceny. Ale pak přijdete do vesnického obchodu, který tam má právě jenom ten jeden produkt nebo dva, a u toho si to spotřebitel umí buď spočítat, anebo si vybere ten levnější. Tam je problém s tímhle. Takže si myslím, že právě tam, v malých vesnických obchodech, se to mine účinkem. Ale děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr má ještě doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, já bych jenom krátce reagoval. Já samozřejmě rozumím tomuto problému, na druhé straně bych chtěl sdělit, že ochrana spotřebitele je také vysokou prioritou této vlády, je prioritou i mou osobní a já zase na ni nemohu rezignovat. Jediné, co je možné udělat, aby eventuální pokuty, pokud toto bude porušeno, pokud spotřebitelé nedostanou ty informace, byly přiměřené a nebyly na té nejvyšší hranici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Další interpelaci, osmnáctou, přednese pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat pana ministra Daniela Hermana ve věci Collegium Bohemicum. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, já jsem dnes interpeloval pana premiéra ve věci Muzea dějin Němců v Ústí nad Labem ohledně realizace česko-německé muzejní expozice společnosti Collegium Bohemicum. Město Ústí nad Labem pod vedením ODS získalo mezinárodně závazný příslib české vlády na dofinancování výstavby expozice v rozsahu 1 500 metrů čtverečních. Nový obsah činnosti rekonstruovaného muzea a především mezinárodně atraktivní trvalá expozice má profilovat sociálně slabý ústecký region v celonárodním a přeshraničním kontextu a přitáhnout turisty. Bohužel dnešní dosluhující sociálně demokratické vedení města z důvodů úzce stranických zájmů projekt nevzalo za svůj a jeho realizace a další existence plně závisí na splnění příslibu státního financování, ke kterému se i vaše vláda přihlásila. Realizace náhradního řešení v podobě neambiciozní a narychlo připravené česko-německé expozice v gesci města Ústí nad Labem naopak ohrozí jak celou evropskou dotaci investovanou do rekonstrukce budovy, tak pověst České republiky v sousedních zemích.

Já jsem dneska jako odpověď od pana premiéra dostal vlastně dvě odpovědi: že Collegium Bohemicum neplní projektové závazky a že Ministerstvo kultury hledá zdroje. Chtěl bych říct, protože jsem o věci docela zpraven, že Collegium Bohemicum je od svých zakladatelů dlouhodobě podfinancované a zde kvůli drobné formální chybě je Collegium Bohemicum uváděno do existenčního ohrožení. Ministerstvo kultury že hledá zdroje. No, formálně správnou cestu k financování expozice už Ministerstvo kultury hledá od roku 2011. Takže se ptám: V čem je to tentokrát jiné? Je příslib financování ze strany státu závazný a spolehlivý?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra kultury Daniela Hermana o jeho odpověď k této otázce. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, především děkuji za tento dotaz a těší mě váš zájem o tento projekt, protože Collegium Bohemicum pokládáme za velmi důležitý projekt, který si samozřejmě zaslouží plnou podporu. A já vám řeknu, myslím, docela pozitivní informace. Dovolte mi ale trošinku zrekapitulovat historii.

Společnost Collegium Bohemicum byla založena 19. října 2006 na základě smlouvy mezi zakladateli statutární město Ústí nad Labem, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Společnost pro dějiny Němců v Čechách. Zakladatelé nemají ve správní radě rovné postavení. Hlavním zakladatelem z hlediska hlasovacích práv je statutární město, které také bylo doposud nejvýznamnějším přispěvatelem. 21. května 2008 uložila vláda Ministerstvu kultury vstoupit mezi zakladatele. Ve druhé polovině roku 2011 byla jmenována členkou správní rady Collegia Bohemica za Ministerstvo kultury paní náměstkyně Anna Matoušková, která je náměstkyní i dnes a je stále členkou této správní rady.

Jak jsem řekl, Ministerstvo kultury vnímá velice pozitivně činnost Collegia Bohemica i přesto, že se danou problematikou zabývají i některé další paměťové instituce, třeba Národní muzeum, Slezské zemské muzeum, Vojenský historický ústav a další. Usnesení vlády z roku 2008 neukládá Ministerstvu kultury, a proto ani neumožňuje přímé financování provozu společnosti Collegium Bohemicum a společnost může čerpat finanční prostředky na konkrétní projekty z vypsaných výběrových dotačních řízení, což však neřeší nastalou situaci.

Když jsem vstoupil do úřadu v lednu letošního roku, tak jsem si okamžitě vyžádal všechny materiály, které se této instituce týkají, a zmapoval jsem problémy, které jsou. V tuto chvíli je stav takový, že konkrétně máme už nejen příslib, ale jasně garantováno z Ministerstva financí, že obdržíme částku 48 milionů korun na příští rok, což je dané a je to je v plném souladu s těmi projektovými záměry. Je třeba dofinancovat ještě 3 miliony. Tyto 3 miliony máme ve svých vlastních prostředcích resortu Ministerstva kultury a Collegiu Bohemicu je také poskytneme. Ale tam hraje roli to, co jste, pane poslanče, sám zmínil, že došlo k porušení rozpočtových pravidel. To znamená, já jsem o tomto informoval pana premiéra a to hledání řešení spočívá v tom, že usnesením vlády budeme pověřeni ty 3 miliony uvolnit. V tuto chvíli mohu garantovat, že je celkem 51 mil. korun na tento projekt, což je suma, která je potřebná. Ty cesty poněkud, řekněme, krkolomnějším způsobem máme připravené a usnesení vlády já budu vládě předkládat.

Takže já si plně uvědomuji důležitost této instituce, má mou plnou podporu a věřím pevně, že i ve spolupráci s Úřadem vlády a dalšími kolegyněmi a kolegy ve vládě to, co tady říkám, splníme. Děkuji ještě jednou za vaši podporu a za váš zájem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za dobré zprávy. Poprosím pana poslance o jeho doplňující otázku.

 

Poslanec Radim Holeček: Já moc děkuji panu ministrovi. Mě to zcela uspokojilo a mám velikou radost, protože je to i moje srdeční záležitost. Jsem vystudovaný germanista a historik a pracuji na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, takže přivezu dobré zprávy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Více uspokojených poslanců, to je naše přání. (Smích v sále.)

Další interpelaci přednese pan poslanec Adolf Beznoska na paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci zaměstnanosti. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji pěkně, pane předsedající, za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, pár dotazů na paní ministryni Marksovou.

Chtěl jsem se zeptat, v jaké fázi je vytváření oněch zmiňovaných dotovaných pracovních míst ve státních firmách. Hovořilo se o částce asi 288 tis. za jedno vytvořené pracovní místo. V jaké fázi je to připraveno? Případně jaký objem finančních prostředků předpokládáte v návrhu státního rozpočtu na rok 2015 na vytvoření těchto pracovních míst? Jestli máte nějaký klíč, jak budou tato pracovní místa vytvářena? A jestli se bude jednat o společensky účelná pracovní místa? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím paní ministryni práce a sociálních věcí o její odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Teď nevím, jak to bude s tím uspokojením (s úsměvem), protože se domnívám, že tady asi je trošku víc věcí smíchaných dohromady.

Co se týče toho, že budeme podporovat, aby státní podniky braly více nezaměstnaných, tak to je projekt, který nemá žádné speciální obrysy. Došlo k několika jednáním se státními firmami, ale v podstatě se nejedná o zavedení žádných mimořádných nástrojů, protože tady šlo o tu dohodu, aby se státní podniky snažily využívat našich existujících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, těch, které už existují, aby o nich věděly a aby se snažily spolupracovat s úřady práce, protože já se domnívám, že veřejný sektor by měl být tím prvním, kdo tyhle nástroje využívá, jako je využívají už běžně obce a města.

Jinak obecně, co se týče aktivní politiky zaměstnanosti a podpory pracovních míst, tak říkám, tam se nic speciálního nemění. Teď tu částku, která je určena v rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti, tady nemám, ale jsou to myslím asi 4 mld. korun. A zároveň se počítá s tím, že je řada projektů, které dotují pracovní místa nezaměstnaných v různých kategoriích obtížně umístitelných, které jsou financovány z evropských prostředků.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, pane poslanče, a teď po předchozí interpelaci, jak jste na tom vy? Jste také uspokojen?

 

Poslanec Adolf Beznoska: Tak jenom zčásti, to si asi rozumíme. Možná by bylo fajn - a to se uvidí při projednávání rozpočtu - kolik je na APZ. Ale ta debata, vy jste to tady zmiňovala, zmiňoval to tady i pan premiér, byla skutečně o tom, že jste ochotni poskytnout až 288 tis. korun ročně na vytvoření jednoho pracovního místa. Tak jsem myslel, že s tím nějak kalkulujete. A v rámci třeba té části APZ že to budete mít ve státním rozpočtu nějak vykalkulováno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní ministryně nemá doplňující odpověď. Děkuji panu poslanci, paní ministryni.

S další interpelací má být připraven pan poslanec Jiří Štětina, který má interpelovat pana ministra zdravotnictví. Oba dva ale nevidím přítomny.

Budeme tedy pokračovat další interpelací, tentokrát 23. Pan poslanec René Číp má interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci církevních restitucí a pozemkového úřadu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, v katastru obce Vysoká na Bruntálsku je vyčleněno na církevní restituce 50 hektarů orné půdy ve vlastnictví Pozemkového fondu. Tyto pozemky pozemkový úřad pronajímal soukromému zemědělci, který platil daň z nemovitosti. Ke dni 31. 12. 2013 byl nájem vypovězen. Pozemkový úřad následně v měsíci květnu 2014 uzavřel se soukromým zemědělcem dohodu o udržování pozemku na dobu určitou do 31. 12. 2014. Zemědělci tudíž nevznikla daňová povinnost, protože rozhodné období pro platbu daně z nemovitosti je 1. leden. Pokud pozemkový úřad neuzavře novou smlouvu od 1. 1., obec o tuto daň opět přijde.

A tak se ptám. Kdo daň obci zaplatí, respektive vykompenzuje? Pro obec Vysoká tato daň za jeden rok představuje částku asi 14 tisíc korun. Z pohledu hospodaření s milionovými rozpočty se to může jevit jako zanedbatelné, ovšem v této obci zhruba s 300 obyvateli touto částkou uhradí provoz například veřejného osvětlení po dobu dva a půl měsíce nebo jednoměsíční odvoz komunálního odpadu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další interpelaci má paní poslankyně Jitka Chalánková ve věci činnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí a je to interpelace na paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vzhledem k tomu, že se zabývám problematikou různých případů dětí českých rodičů v zahraničí, kdy se tyto rodiny obracejí o pomoc, zejména z Velké Británie, Norska a podobně, na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, ne vždycky tam vidím adekvátní a včasnou reakci. Chtěla jsem se zeptat, zda je možné se zaměřit na činnost tohoto úřadu a zda máte k dispozici i čísla a konkrétní kauzy, v kolika případech se rodiče obrátili o pomoc na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a jaká je také úspěšnost činnosti tohoto úřadu po několik let pozpátku, asi tři roky, jestli je možné.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou o její odpověď. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, mám k dispozici poměrně podrobnou statistiku, která se týká odebírání dětí ve Velké Británii. Ostatní kauzy, které ÚMPOD řeší, tady teď nemám, ale to už jsou potom jednotlivé rodiny typu Norska.

Možná obecně bychom měli říct, že čísla ve Velké Británii jsou tak velká díky migraci, díky tomu, že je tam poměrně velké číslo rodin z České republiky. Důvody, kde se vlastně stává to, že britské normy a představy o tom, jak se má v rodině zacházet s dětmi tak, aby to bylo v pořádku, jsou v podstatě přísnější než naše. A zároveň bych řekla, že Británie nerozlišuje, jakého jsou rodiče etnického původu, jakou mají národnost, prostě měří velice poctivě všem stejným metrem a to je občas problém.

Obecně lze říci, že důvody odebírání dětí z rodin, a to je statistika, kterou mám, jsou většinou ty, že rodiče nadměrně užívají alkohol nebo omamné látky, dopouštějí se násilí na dítěti nebo jsou děti ohroženy domácím násilím mezi dospělými, jsou zanechány bez péče rodičů, nebo jsou kauzy spojené s neplněním povinné školní docházky a někdy i zanedbáním péče o dítě a nespoluprací s úřady tak, jak, opakuji, je to v Británii zvykem, jaké tam mají standardy. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dlouhodobě usiluje, aby především britské úřady, protože tam je kauz nejvíc, včas informovaly český zastupitelský úřad a plnily svoji povinnost. Jakmile se české úřady o kauze dozvědí, okamžitě začínají komunikovat na příslušné mezistátní úrovni a snažíme se tedy v tomto případě působit na britskou stranu, aby došlo k návratu dětí třeba do širší rodiny, která je v České republice. Ne vždy se to samozřejmě daří.

Jinak pro zajímavost. Řeknu vám jenom úhrnná čísla od roku 2010 do roku 2014, je to statistika, která se sleduje. Jenom v Británii bylo sledováno 139 dětí, ale týká se to 59 rodin. 139 dětí bylo odebráno, z toho 14 bylo zatím navráceno do České republiky. V 53 případech řízení stále probíhá a v pěstounské péči v zahraničí je zatím 42 dětí. Ostatní jsou už relativně malá čísla, například jenom těch šest případů bylo postoupeno k řízení českým soudům. A co se týká statistiky jiných zemí, kde se jedná o nejrůznější jednotlivé kauzy, někde jsou to třeba rozvedení rodiče, kdy jeden je cizím státním příslušníkem, to teď nemám k dispozici a mohu to dodat písemně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za její odpověď. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za odpověď. Možná jsme si ne úplně rozuměli. Za tohle děkuji. To je také důležité. Ale já jsem právě spíš chtěla, jestli by se mohl udělat konkrétní audit výkonu činnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, a to tak, kolik, kdo se přihlásil o pomoc a kdy reagovali a jak byli úspěšní. Nemusí to být hned.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobře, bereme si to za úkol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni i paní poslankyni. Další interpelací bude interpelace paní poslankyně Věry Kovářové na pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci reakce České republiky na Islámský stát. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, ve své interpelaci bych se ráda věnovala určitému aspektu fenoménu takzvaného Islámského státu, který je poněkud ve stínu ukrajinsko-ruských událostí, jakkoliv pro Evropu a její bezpečnost, jak se domnívám, představuje neméně vážné nebezpečí. Konkrétně bych ráda upozornila na problém, který je poměrně obšírně diskutován na stránkách zahraničního tisku. Je jím návrat občanů evropských zemí, kteří bojovali v řadách islamistických bojůvek na území Iráku a Sýrie, zpět do Evropy. Zejména ve Velké Británii a Francii panuje shoda na tom, že tito lidé představují vážné nebezpečí. Přestože si uvědomuji, že situace v České republice je odlišná už s ohledem na početnost zdejší muslimské komunity, jsem toho názoru, že stát by měl přijmout opatření, která hrozbě v podobě vycvičených fanatiků mohou efektivně čelit.

Vážený pane ministře, má otázka je jednoduchá. Jsou činěny adekvátní kroky, které mohou eliminovat potenciální nebezpečí? Byla bych velmi nerada, kdybychom museli litovat případné nečinnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o ujištění, že jsou činěny maximální kroky. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi jenom možná kratičký vstup z mého jednání s ministrem vnitra kurdské autonomní oblasti na téma Islámský stát, abych vám mohl osvětlit, o jak závažný problém se jedná.

Dneska je Islámský stát rozložen na sto tisících kilometrech čtverečních. V Kurdistánu, který v současné době má 4,5 mil. obyvatel, je 1,4 mil. uprchlíků. Hrozí tam humanitární katastrofa, a to i vzhledem k tomu, že do Kurdistánu zhruba za tři měsíce přijde poměrně krušná zima jako každý rok a pro 1,4 mil. uprchlíků Kurdistán nemá dostatek potravin, vody ani ubytování. Vnímáme tu věc velice, ale velice vážně. Islámský stát se dnes rozkládá na území, na němž žije 12 mil. obyvatel, a postupně se vyzbrojuje zbraněmi, které získává od irácké armády. Minimálně dvě divize předaly bojovníkům Islámského státu celou svoji výzbroj, tedy moderní zbraně pocházející z ruské a americké provenience. Je to opravdu vážný problém. V současné době se ukazuje, že kurdská strana je jedinou bojeschopnou silou v regionu, která má dneska v boji zhruba 100 tis. vojáků, kteří jsou schopni čelit Islámskému státu.

Pro vaši informaci: Kurdská autonomní oblast dneska sdílí společnou hranici s Islámským státem, a to o rozloze 1 050 km. S vlastním Irákem už Kurdistán dnes sousedí pouze 15 kilometry. My to vnímáme jako obrovské bezpečnostní riziko do budoucna.

A co se týká bojovníků Islámského státu, ti se mnohdy rekrutují z občanů evropských států, Čečenska, Sýrie a dalších. Jedná se o bojovníky, kteří prošli těmi nejtěžšími boji, ať je to Čečensko, Sýrie, Libye a další bojiště po celém světě.

Česká republika stejně tak jako naši spojenci si vyměňují zpravodajské informace a veškeré naše tajné služby se na tato rizika zaměřují. Já bohužel nemohu být konkrétnější, ale ta opatření se činí, činí se i v rámci Úřadu pro zahraniční informace, který je částečně pod, dejme tomu, supervizí nebo správou Ministerstva vnitra. Takže mohu vás ubezpečit, že tuto věc bereme velmi vážně, sdílíme informace s našimi spojenci, ať to jsou Spojené státy, Izrael a další partneři po celé Evropě. Děkuji za dotaz.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně nemá doplňující otázku, nicméně los určil, že paní poslankyně má i následující interpelaci, ve které bude interpelovat paní ministryni Helenu Válkovou ve věci trestu smrti. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, před několika dny vyřkl místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš pozoruhodnou myšlenku. Volal po obnovení trestu smrti, institutu, který byl v Československu zrušen bezprostředně po pádu komunistického režimu. Tato myšlenka je o to zajímavější, že zazněla z úst představitele hnutí, které je na evropské úrovni členem liberálního tábora. Přitom právě pravidla přijatá na půdě evropských institucí krok v podobě zavedení trestu smrti zapovídají, a jeho uskutečnění už proto považuji za zcela nemyslitelné, tedy pokud chce ČR i nadále setrvat v dobré evropské společnosti.

Vážená paní ministryně, můj dotaz zní: Jak se na nápad pana Babiše díváte vy osobně? A jaký je v této závažné otázce oficiální postoj české vlády, resp. Ministerstva spravedlnosti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. A poprosím paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou o odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedající a vaším prostřednictvím vážená a milá paní poslankyně, já naprosto chápu váš dotaz. Asi jste ho směřovala vůči mně, znajíc i minulost. Já jsem byla v komisi, která tenkrát spoluiniciovala zrušení trestu smrti novelou č. 175/1990 Sb., která nabyla účinnosti k 1. 7. 1990, kdy byl tedy od toho okamžiku zaveden zákaz, byl zrušen trest smrti a nahrazen doživotním trestem.

Jenom pro účely edukativní: V současné době doživotní trest tak, jak je možné ho uložit v té nejpřísnější podobě, znamená doživotí s možností propustit po 20 letech, ale soud, když ho ukládá, v případech zvláštního zřetele hodných, čili sériových vražd, velmi brutálních, surových vražd, může ještě stanovit, že doba strávená ve věznici se zvýšenou ostrahou se do celkové doby pro podmíněné propuštění nutné 20 let nezapočítává. A přitom u těchto trestných činů minimální doba strávená ve věznici se zvýšenou ostrahou čítá 10 let, takže nejdříve přichází propuštění u takového odsouzeného za 30 let, plus teď můžeme už několik let uložit navazující zabezpečovací detenci doživotí. Říká se také proto doživotnímu trestu, myslím po právu, sociální trest smrti.

K vaší otázce po tomhle úvodu jenom jedno. Já jsem si interpretovala ten výrok, který mě samozřejmě nejdříve zvedl ze židle, ale pak jsem si uvědomila ten kontext jako výrok někoho, kdo se vžil do situace otce, kterému by se stalo něco podobného, co se stalo otci té nebohé Elišky. Takže v tomto ohledu s tím nemám problém. Myslím si, že na emoce každý z nás má právo, a já sama nevím, kdyby se mi něco takového stalo, také bych pro podjatost byla vyloučena z objektivního posuzování v těchto druzích případů, tak jak bych v té první spontánní reakci reagovala. A on byl asi zaskočen. Nevím. Já jsem tedy osobně jeho výrok slyšela už zprostředkovaně. Myslím si, že si za ním, jak jsem slyšela, i stál v tom smyslu, že říkal, že se vžil do role toho otce. A více se k tomu nemůžu vyjádřit. Svůj postoj, který vyplývá i z toho, co jsem řekla, že si myslím, že sociální trest smrti, čili doživotí vlastně s minimální možností podmíněného propuštění, je trestem, který odpovídá kulturní evropské tradici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku, je-li zájem. Není zájem. Děkuji.

Dále pan poslanec Karamazov, pan poslanec Holeček i paní poslankyně Černochová stahují své interpelace. Následuje pan poslanec Jan Zahradník, který je nepřítomen, takže taktéž stahuje svoji interpelaci. A následuje pan poslanec Ludvík Hovorka s interpelací na pana ministra Marcela Chládka. Ale pan poslanec Hovorka je taktéž nepřítomen.

Přicházíme k interpelaci č. 32 a to je pan poslanec Václav Klučka, který bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Snad vám touto interpelací dokážu, že koaliční poslanci nemají připraveny interpelace jenom proto, aby se tady koaliční ministři mohli rozprostřít ve svých tématech, že je to interpelace docela vážná, ale bohužel ji přednáším v době, kdy pan ministr Němeček se omlouval z důvodu toho, že musí být na jednání zdravotního výboru. Pane místopředsedo, myslím si, že to jsou věci, které by měl nejen organizační výbor, vedení Sněmovny, tak jak už to jednou říkali, trošinku pohlídat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já s vámi, pane poslanče, naprosto souhlasím. (Posl. Klučka: Děkuji.) A také jsem z tohoto místa zdravil předsedu zdravotního výboru s tím, že to nepovažuji za vhodné. Děkuji.

 

Poslanec Václav Klučka: Jde o následující záležitost. Ke mně se dostal otevřený dopis zaměstnanců a vedoucích pracovníků Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR, ve kterém dle mého názoru a důkazů, které v tomto otevřeném dopise jsou, jednoznačně a spravedlivě kritizují chování ředitele zdravotní pojišťovny. Nechce se mi věřit, že Ministerstvo zdravotnictví o těchto problémech neví. Nechce se mi věřit, že situaci tak, jak ji popisují, srovnávají s dramatickou situací v Nemocnici Na Homolce.

Já bych, pane ministře, skutečně po vás požadoval s tím, že vám tento otevřený dopis předám, abyste mi odpověděl na zásadní otázky týkající se velmi špatné činnosti ředitele této zdravotní pojišťovny, abyste odpověděl tak, abych skutečně této odpovědi rozuměl.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Odpověď z výše uvedených důvodů mu bude odeslána písemně.

Dalším řádně přihlášeným k interpelaci po tom, co pan poslanec František Laudát stáhl svoji interpelaci, je pan poslanec René Číp, který bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci koeficientů daně z nemovitostí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Děkuji ještě jednou za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, rád bych vás interpeloval ve věci koeficientů u daní z nemovitostí. V roce 2009 bylo obcím umožněno zavádět místní koeficient, kterým mohou navyšovat daň z nemovitostí až na pětinásobek základní sazby. V roce 2010 se výměra této daně začala propočítávat jiným způsobem než do té doby a základní sazba se většinou zdvojnásobila. Tím mohlo dojít mezi lety 2008 až 2010 k zdesetinásobnění této daně. Nezdá se vám jako ministrovi financí možnost využívání těchto koeficientů nespravedlivá vůči občanům, kteří mají za stejnou výměru nemovitosti platit různé daně? Obce, které koeficient využívají a získávají 100 % výnosů této daně, přitom často poskytují stejné služby jako ty, co jej nevyužívají, či rozdíl mezi nimi neodpovídá jejich rozdílnému příjmu. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. I jemu bude odpovězeno patrně písemně podle zákona o jednacím řádu Sněmovny.

Dále tu máme pana poslance Bendla, Stanjuru, kteří se vzdávají své interpelace.

Následuje interpelace číslo 37 pana poslance Ladislava Šincla na pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci problému s vlakovým nádražím v Havířově. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci společného projektu Českých drah a statutárního města Havířova pod názvem Dopravní terminál Havířov. Realizace tohoto projektu je znovu ohrožena opětovným zahájením správního řízení o prohlášení železničního nádraží za kulturní památku.

Statutární město Havířov bylo totiž 15. 7. tohoto roku vyzváno k nově zahájenému správnímu řízení, přestože Ministerstvo kultury pravomocným rozhodnutím v této věci již jednou negativně rozhodlo. Spolurealizátor tohoto projektu, České dráhy, dospěl ke stejnému závěru jako město Havířov v tom smyslu, že zahájení správního řízení není odůvodněné, a proto navrhuje toto řízení zastavit. Bohužel po dobu správního řízení nesmí město Havířov ani České dráhy v tomto projektu pokračovat a je vážně ohrožena realizace celého projektu v hodnotě téměř 200 milionů korun. Celý projekt má být spolufinancován z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko částkou téměř 135 milionů korun a musí být ukončen a proplacen do 31. 12. 2015, kdy končí daný regionální operační program.

Vážený pane ministře, statutárnímu městu Havířov hrozí z důvodu znovuzahájení správního řízení vážná újma spočívající v doposud vynaložených nákladech na přípravu projektu od roku 2010 a ve ztrátě finančních prostředků z výše uvedené dotace. Proto se vás chci zeptat, zdali jste ochoten nejmladšímu městu v České republice, městu Havířov, pomoci tak, aby nedošlo k této vysoké finanční ztrátě a mohl být zde co nejvíce vybudován moderní dopravní terminál. Věřím, že si to občané města Havířov zaslouží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď, zda je ochoten pomoci městu Havířov. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, budova nádraží v Havířově se dochovala ve své hmotě v exteriéru a pouze částečně v interiéru a některými původními architektonickými prvky a detaily, jako je například odbavovací hala s mramorovou šachovnicovou dlažbou, kamennými i dřevěnými sedátky, mozaikou na boční západní zdi a podobně. V současné době se budova nachází ve špatném stavebně technickém stavu a nutná je celková rekonstrukce objektu. V objektu byly provedeny některé nevhodné stavební úpravy - vestavba stánku s občerstvením, výměna oken, dveří apod.

Ministerstvo kultury rozhodnutím ze dne 17. května 2012 neprohlásilo nádraží v Havířově za kulturní památku. Na základě podnětu občanského sdružení Důl architektury bylo zahájeno přezkumné řízení, které bylo usnesením ministryně kultury ze dne 19. června 2013 zastaveno. V průběhu první poloviny roku 2014 obdrželo Ministerstvo kultury několik nových podnětů na prohlášení souboru věcí železničního nádraží v Havířově za kulturní památku s tím, že byly nalezeny nové skutečnosti svědčící pro prohlášení věci za kulturní památku. Ministerstvo kultury veškeré doručené podněty vyhodnotilo, shledalo je důvodnými a ve věci zahájilo správní řízení o prohlášení havířovského nádraží za kulturní památku, a to především na základě existence nových skutečností včetně stanovisek předních odborníků v oboru.

Ministerstvo kultury si v souladu s platnou legislativou vyžádalo dopisem ze dne 15. července 2014 nová stanoviska dotčených orgánů státní památkové péče nutných pro vedení dotčeného správního řízení. Konkrétně se jednalo o Městský úřad Havířov, Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě. První dva subjekty doručily svá vyjádření na ministerstvo 30. července 2014, respektive 28. července, a stanovisko posledního bylo správnímu orgánu doručeno 19. srpna. Statutární město Havířov požádalo o zastavení předmětného řízení. Této žádosti o zastavení řízení však Ministerstvo kultury nevyhovělo, a to dopisem ministra kultury ze dne 26. srpna.

V řízení o prohlášení věci za kulturní památku se neuplatňuje překážka věci rozhodnuté ani se neaplikuje zásada "ne znovu o tomtéž". Z tohoto důvodu je možné zahájit řízení o věci, v jejímž případě v minulých řízeních nedošlo k prohlášení za kulturní památku. V rámci správního řízení, kde má účastník možnost uplatňovat svá procesní práva a hájit své zájmy, je nutno znovu zkoumat, zda objekt vykazuje, či nevykazuje dostatečné památkové hodnoty pro prohlášení věci za kulturní památku. Po vyhodnocení obsáhlého spisového materiálu byli účastníci řízení v souladu se správním řádem vyzváni k nahlédnutí do spisu před vydáním rozhodnutí. Samotný správní akt nahlédnutí do spisu se uskutečnil 8. září. V současné době se připravuje písemné vyhotovení rozhodnutí ve věci.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho jasnou odpověď. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane ministře, já se omlouvám, ale já jsem se ptal, jestli jste ochoten pomoci statutárnímu městu Havířov k tomu, aby nepřišlo k velké finanční újmě, která byla v souvislosti s vynaloženými náklady od roku 2010 a v souvislosti s dotací, která jim byla přislíbena z regionálního programu Moravskoslezsko, která je ve výši 135 milionů korun. Chtěl bych vás ještě jednou poprosit o jasnou odpověď, jestli jste ochoten tomuto městu pomoci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a poprosím pana ministra o jasnou odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman My se musíme pohybovat v mantinelech reálných možností a svých kompetencí, ale každopádně vnímám tento dotaz. Prosím, pane poslanče, jestli by bylo možné mi ho písemně postoupit se všemi těmi dodatky, které jsou relevantní, a rozhodně vám precizně na to odpovím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dále budeme pokračovat 38. interpelací paní poslankyně Olgy Havlové - je stažená stejně jako 39. interpelace pana poslance Stanjury.

Následuje 40. interpelace pana poslance René Čípa na pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci Majdanu a Ukrajiny. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, již několikrát jsem vás interpeloval ve věci události na Ukrajině a dnes tak musím učinit opět. Můžete nám podat nejnovější informace o stavu vyšetřování prvopočátku ukrajinské krize, to je střelbě na Majdanu? Kdo vlastně na koho střílel a na čí popud? Dnes se sice tento problém může zdát bagatelním s přihlédnutím ke stavu, v jakém se Ukrajina vnitropoliticky nachází, ale právě rozřešením tohoto prvotního impulsu můžeme dojít k viníkovi všech událostí, které následovaly poté, a potažmo i dnešního stavu. Je velmi zjevné, že česká média již tento problém téměř zcela přestal zajímat a řeší jen situaci dneška. A tak právě vás jako osobu nejkompetentnější žádám, abyste nám podal informace. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím osobu nejkompetentnější, aby nám podala informaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji dobrý podvečer. Celkem rozumím tomu zájmu o to, jak vlastně probíhá vyšetřování událostí na Majdanu, protože většinou některé ty události mají velkou vlnu zájmu v době, kdy se dějí, pak zájem opadá a pak to vypadá, že všechno odchází do ztracena. Takže rozumím tomu, když se někdo ptá, jaké jsou vlastně výsledky a co se vlastně po čase zjistí.

Mohu říci, že jsem se také zajímal o ty výsledky a o to, jakým způsobem to postupuje. Včera jsem nakonec byl zrovna na Ukrajině a v Kyjevě, tak na to jsem se také dotazoval. I když tedy nemohu říci, že by v této chvíli byly úplně definitivní výsledky, také asi ani být nemohou vzhledem k tomu, že tím vyšetřováním se zabývá dokonce řada institucí, nejenom ukrajinské, tak bych tady mohl říci asi zhruba toto. V této chvíli platí, že těmi událostmi se zabývala zejména generální prokuratura ukrajinská a Služba bezpečnosti Ukrajiny, takzvaná SBU. Své stanovisko v červenci také oznámila vyšetřovací komise Nejvyšší rady Ukrajiny. Zároveň probíhá mezinárodní vyšetřování. To mezinárodní vyšetřování běží a nejsou ještě v této chvíli definitivní závěry a výsledky. Proces vyšetřování je zdlouhavý také proto, že je tam velké množství odborných expertiz, vyšetřování, dotazování, předvolávání svědků a podobně.

Já vám mohu říci současný stav. Generální prokuratura dokončila první předsoudní vyšetřování teď, právě na začátku září, a dne 12. 9. generální prokuratura zveřejnila zprávu, že bylo ukončeno předsoudní řízení a vyšetřování příslušníků policejní zvláštní jednotky Berkut. Velitel roty Berkut a dva jeho podřízení byli obviněni z provedení masové vraždy dne 20. 2. 2014 v ranních hodinách na ulici Institutské. Vyšetřování stanovilo, že tyto osoby společně s dalšími příslušníky pořádkových jednotek překročily své pravomoci a služební povinnosti, uposlechly příkazů tehdejších vrcholných představitelů Ukrajiny a úmyslně zavraždily 39 účastníků protestních akcí. Obviněným bylo v souladu s článkem 290 trestního zákoníku Ukrajiny dne 10. 9. 2014 umožněno seznámení s materiály vyšetřování.

Opakuji, bylo ukončeno předsoudní vyšetřování, to je ta fáze toho postupu. Řízení bude dále pokračovat. To znamená, že můžeme čekat, že bude soud a že celá věc bude mít nějaký odpovídající průběh. Ta fáze je, jak jsem řekl, ukončení předsoudního vyšetřování.

Pak je to také vyšetřování, které prováděla vyšetřovací komise Nejvyšší rady Ukrajiny, v jejímž čele stál jistý, myslím že generál Moskal. Ta v červenci zveřejnila výsledky vyšetřování střelby do demonstrantů ve dnech mezi 18. a 20. 2. Podle závěrů této komise masové zabíjení organizovala skupina. Oni konstatovali, že v čele byl tehdejší prezident Janukovyč. Vyšetřovací komise odeslala závěry také generální prokuratuře Ukrajiny a za hlavního viníka označila Janukovyče právě proto, že nepřijal žádná opatření k zastavení občanského konfliktu, který vyústil v takové množství obětí. Výsledkem vyšetřování Nejvyšší rady Ukrajiny je sada osob, politiků, kteří podle nich nesou odpovědnost za to, co se odehrálo. Jsou mezi nimi ministři vlády, ministr vnitra, velitel vnitřních vojsk, náměstek ministra a další. Sestavu lidí, které oni činí vinnými, vám mohu poskytnout.

Pak, jak už jsem řekl, probíhá také mezinárodní vyšetřování. Tady nejsou v této chvíli konkrétní výsledky. Já vám teď v této chvíli asi nejsem schopen říci, kdy je můžeme čekat, protože přesná data průběhu mezinárodního vyšetřování nemám. Jsem ale připraven podat průběžně informaci podle toho, když budou výsledky třeba toho mezinárodního vyšetřování - které v této chvíli nejsou, tak o nich nemohu podat zprávu. Jakmile budou, tak se můžeme dohodnout. Buď vám je dám osobně, nebo to můžeme učinit, jak bude libo. Já v podstatě souhlasím s tím, budu rád, když to budeme sledovat, budu rád, když budeme sledovat výsledky, protože si také myslím, že není dobré se zabývat událostmi, jen když se dějí, ale že je také třeba zkoumat příčiny a viníky a že je to naprosto legitimní, zvlášť tady v parlamentu.

Tolik prozatím. Detaily mohu sdělit osobně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Zaorálkovi. Ptám se pana poslance, zdali má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Děkuji panu ministrovi za odpověď, s tím, že pochopitelně objektivní výsledky mezinárodního vyšetřování si ještě sdělíme, resp. se budu případně dotazovat či interpelovat v té věci nadále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi. 41. interpelace je interpelace pana poslance Václava Klučky na nepřítomného ministra zemědělství. Pan poslanec ji stahuje. Následuje interpelace pana poslance Ladislava Šincla. Pan poslanec Šincl není přítomen, takže i jeho interpelaci stahuji.

Následuje 43. interpelace paní poslankyně Olgy Havlové na pana ministra bez portfeje Jiřího Dienstbiera ve věci tisku 256, místně obvyklého nájemného. Konstatuji, že paní poslankyně měla pravdu, když mi říkala, že na ni ještě vyjde. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych tady oslovila pana ministra s touto interpelací. Obracím se na pana ministra, který se velmi angažuje v zákoně o pomoci v hmotné nouzi.

Jedním z hlavních instrumentů na omezení zneužívání doplatků na bydlení je zastropování dávky takzvanou obvyklou cenou. Takové řešení je podle konzultací s místopředsedou Asociace realitních kanceláří panem Miroslavem Dudou velmi nešťastné. Předložený návrh bude totiž znamenat enormní zatížení soudů všech stupňů ve stovkách, spíše tisících případů. Všichni právníci zde přítomní vám potvrdí, jaké problémy působí formulace obvyklá cena, a to v soudním řízení. K posudkům se budou předkládat oponentní a revizní posudky. Soudy všech stupňů budou zatíženy touto agendou a miliony korun budou vynaloženy zcela zbytečně. Celá řízení se budou protahovat po léta a hlavně, a to zdůrazňuji, pojem obvyklá cena je natolik diferentní pro každé jednotlivé město, pro každý jednotlivý dům, pro každý jednotlivý byt, že znalecké posudky budou na jednu stranu znamenat zatížení státního rozpočtu, a pokud bychom rozhodovali plošně podle jakýchkoliv tabulek, bude to znamenat další systémovou nespravedlnost. Může se nám dokonce stát, že vykutálení filutové budou stavět ubytovny v centrech měst. Tam bude cena obvyklá vyšší než někde na okraji.

Chtěla bych se zeptat, jestli česká vláda vnímá tento problém a jak se s ním hodlá vypořádat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přestože se ptáte, paní poslankyně, odpovězeno vám bude písemně, protože pan ministr Jiří Dienstbier není přítomen.

Další interpelací, 44. v pořadí, je interpelace pana poslance Simeona Karamazova, ale vzhledem k tomu, že uplynula sedmnáctá hodina padesátá pátá minuta, kdy je možno podat poslední interpelaci, tak tím ukončuji dnešní ústní interpelace na členy vlády České republiky.

Vzhledem k rannímu rozhodnutí Poslanecké sněmovny se budeme zabývat dalšími body. Bude následovat bod číslo 31. Než se tak ale stane, mám tu ještě dvě omluvy. Nejprve pan poslanec Jiří Junek se omlouvá dnes od 17 hodin z osobních důvodů a pan poslanec František Laudát se omlouvá dnes od 18 hodin taktéž z osobních důvodů.

 

Budeme se tedy zabývat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.