Středa 17. září 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci
v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 256/ - druhé čtení
Žádám, aby pan kolega Adolf Beznoska zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem výboru pro sociální politiku. My jsme obdrželi usnesení tohoto výboru, kterému jsme přikázali k projednání tento tisk jako tisk číslo 256/1.
Nyní žádám, aby z pověření vlády předložený návrh uvedla ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova k tomuto tisku. Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně, poslanci, všichni víme, že tato novela je skutečně vyžádána velkou společenskou potřebou, abych tak řekla, a protože o této novele a o té problematice se tady hovořilo hodně, tak já jenom opravdu stručně zdůrazním to hlavní poselství, a to že tento návrh směřuje především k tomu, aby bylo zamezeno vyplácení doplatků na bydlení do naprosto nevyhovujících prostor v ubytovacích zařízeních, která jsou financována v naprosto nepřiměřené výši ve prospěch jejich provozovatelů, aniž přitom v současné době jde o porušování platné právní úpravy. Takže se zde navrhují určitá zpřísnění, zejména proto, aby to nebyl tak neuvěřitelně výnosný byznys si nastěhovat lidi žijící v hmotné nouzi do ubytovny a opravdu na tom rychle zbohatnout.
Jinak ještě na závěr chci konstatovat, že v rámci projednávání tohoto návrhu ve výboru pro sociální politiku byl z podnětu veřejné ochránkyně práv přijat pozměňovací návrh, který spočívá ve zmírnění některých stavebně technických požadavků u rekreačních objektů v rámci standardů kvality, aby na ten doplatek dosáhli vlastníci objektů, které užívají k trvalému bydlení, protože to dosud nebylo. Ale o těch pozměňovacích návrzích se budeme podrobně bavit potom v rámci třetího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí a nyní žádám pana zpravodaje, aby nás informoval o jednání výboru a komentoval tisk 256/1. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. Velmi stručně. Jednání výboru o tomto bodu bylo docela dlouhé. Ta problematika je opravdu závažná, protože je to nekonečný kšeft některých tunelářů, kteří prostě na tom obrovsky participují. Pro vaši informaci, před třemi lety stát na ten doplatek vydával zhruba 850 milionů korun, další rok už to bylo 1,6 miliardy a loňský rok 2,8 miliardy korun, takže ten nárůst je opravdu dramatický a je potřeba s tím něco dělat. Já osobně chápu toto jako krok správným směrem, ale není to krok úplný, absolutně správný, protože tohle si vyžaduje asi větší zamyšlení a koncepční řešení, abychom tomu kšeftu s lidskou nesnází definitivně zamezili. Myslím, že k tomu bude docela plodná diskuse, stejně tak jako byla na výboru pro sociální politiku, s jehož usnesením vás potom v podrobné rozpravě seznámím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za přednesenou zpravodajskou zprávu. Ještě než otevřu obecnou rozpravu, budu konstatovat dvě omluvy došlé panu předsedovi, a to pana poslance Jiřího Koskuby od 15.30 a stejně tak pana poslance Stanislava Humla od 15.30 z dnešního jednání z pracovních důvodů.
Nyní otevřu rozpravu a s přednostním právem se hlásí pan poslanec Tomio Okamura, předseda hnutí Úsvit, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a potom řádně přihlášení písemnou formou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, co se týče tohoto zákona, tak jsem rád, že navzdory okaté nechuti pana ministra Dienstbiera se podařilo ve vládě prosadit zákon, který snad alespoň zčásti vyřeší parazitování spekulantů na lidské bídě a zastropuje zneužívané dávky.
Samozřejmě mohl být problém již dávno vyřešen a státní pokladna mohla být o miliony korun bohatší, kdyby Sněmovna již v zimě odsouhlasila návrh hnutí Úsvit, který jsme připravili společně se starosty Šluknovska, se starostou Bystřice pod Hostýnem a dalších postižených oblastí a který celý problém jasně řešil. Bohužel se tady ve Sněmovně politikaří a na prvním místě tak není zájem občanů, ale to, aby náhodou neměla nějaká strana politické body navíc za dobrý nápad. Kdybyste náš zákon připravený společně se starosty postižených míst, to znamená, že na rozdíl od členů vlády se tam nemusí jezdit opakovaně za reflektorů televizních kamer dívat, protože v tom žijí, a já sám pocházím po mamince z Bystřice pod Hostýnem, máme to přesně na náměstí mezi kostelem a radnicí, tu ubytovnu s 200 nastěhovanými Romy. To znamená, my víme, o čem je řeč, a už to mohlo být dávno hotové. A kdybyste v zimě ten náš zákon přijali, zákon, který připravovali skutečně lidé, kteří tam žijí, tak mohli mít spekulanti v kapsách za těch několik měsíců o pár milionů korun z veřejných peněz méně a v naší veřejné kase mohlo být o pár milionů více a tyto miliony jsme mohli použít navíc třeba na důchody nebo na sociální péči, tedy na to, čím se tady zástupci vlád neustále ohánějí, přitom když peníze mohly být k dispozici, tak hlasují proti.
Funkčnost vládního návrhu, když se na něj tak dívám, ukáže samozřejmě praxe. Samozřejmě se ale stále domnívám, že naše myšlenka, to znamená, myšlenka Úsvitu a starostů Šluknovska a dalších postižených oblastí na zastropování příspěvku na bytovou jednotku podle cenové mapy, je systémovější. Cenová mapa je totiž jednoznačná a nelze v ní podvádět. Samozřejmě by se musela zřídit úplně funkční cenová mapa nájemného, protože dnes je neúplná a orientační. Má ji na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, ale o tom víme a jsme o tom před pár měsíci tady ve Sněmovně hovořili.
Místo toho vládní novela dává mnoho podmínek, které se ale budou muset přezkoumávat. Skutečně zarážející je konstatování zástupců vlády v médiích, že se obvyklá cena v místě bude určovat mimo jiné na základě nabídky místních realitních kanceláří. Co když tam tedy žádná není? Nebo je domluvená přímo s majitelem ubytovny? A je vůbec rozumné dávky na úrovni stamilionů veřejných korun rozhodovat na základě jakýchsi nabídek realitních kanceláří místo cenové mapy Ministerstva pro místní rozvoj, kterou nelze zpochybnit? Bylo by dobré se zamyslet, jestli je lepší zafinancovat pořádnou cenovou mapu, anebo donekonečna kontrolovat, jestli se všechno dodržuje. My v Úsvitu jsme rozhodně pro to první.
Zákon by měl také fixně zastropovat limit příspěvku na bytovou jednotku s ohledem na velikost rodiny. Pokud je někdo v nouzi a chce dávky, tak musí podle toho řešit bydlení. Na druhé straně tady ale vidím úkol státu, aby aktivní politikou zaměstnanosti zajistil lidem důstojně placenou práci, to znamená vytvořil podmínky pro vytváření pracovních míst a nebo důstojný důchod, a samozřejmě pokud jim tohle nezajistí, je třeba, aby se uměl o lidi postarat, tedy zajistit sociální bydlení, což znamená motivovat obce, aby kupovaly a spravovaly obecní byty pro sociálně potřebné občany. A zdůrazňuji, že nyní nemluvím o dlouhodobě parazitujících skupinách.
Bohužel ohledně slibovaného zákona o sociálním bydlení jsme se tady minule od paní ministryně dozvěděli, že prý bude předložen do Sněmovny až v roce 2016. Tenkrát, když to tady paní ministryně řekla, tak na to reagoval i tady pan poslanec Stanjura, na to si velice dobře vzpomínám, že k tomu byla tehdy diskuse, takže já vůbec nerozumím tomu, proč to má tak dlouho trvat, když to vládní strany od začátku slibují.
Co se týče těch problémových skupin obyvatelstva, tak málokdo ví, že problém není jen ve spekulantech, ale někdy také v nepraktičnosti některých obcí. Byl jsem v obci, právě protože já na ta místa jezdím již dlouhodobě, kde si starosta stěžoval, že klesají ceny bytů v problémové lokalitě, byt se tu prodal přednedávnem za pouhých 30 tisíc korun. Samozřejmě ho koupil hned lichvář a pronajal dalším nepřizpůsobivým občanům za 15 tisíc měsíčně. Samozřejmě které plynou z toho doplatku na bydlení. Kamarád bývalý policista se chytl za hlavu a zeptal se starosty: "Sakra, proč jste to nekoupili sami?" "A proč?" zeptal se starosta. "No přece proto, abyste byt dali třeba zdarma městskému nebo státnímu policistovi, a ten by se už postaral, aby byl v domě klid, a normální lidé by se už odtud už nestěhovali." A tady je zakopaný pes. Nejde samozřejmě jen o zastropování dávek. I nově stanovené dávky na bydlení můžou být výdělkem pro lichváře. Cíl je ovšem jiný a takový by měl být náš cíl: musíme nastavit systém sociálního bydlení tak, abychom sociálně vyčleněné neshromažďovali v ghettech, ale naopak musíme ghetta rozbíjet.
V zákoně samozřejmě vidíme mezery i v dalších oblastech. To, že na dávky mají nárok u nás cizinci bez občanství a jejich rodinní příslušníci, to už je jen třešnička na zkaženém dortu. O tom jsem již ale tady ve Sněmovně mluvili v minulosti a bohužel marně. Takže byť budeme hlasovat pro tuto novelu, jelikož i nedokonalá a opožděná snaha je lepší než nic, tak zároveň říkáme, že tím práce na zákoně nekončí a naopak práce na komplexním řešení této problematiky začíná.
Děkuji za pozornost a těším se na spolupráci.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji panu předsedovi Okamurovi. S přednostním právem je přihlášen pan předseda klubu ODS, pan poslanec Stanjura, a má tedy prostor.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych vás chtěl seznámit se stanoviskem svých kolegů, kteří se podíleli na vládě v Ostravě a kteří pocházejí z lokality, kde ten problém reálně existuje, a s jejich stanoviskem k tomu, co ten zákon řeší a co ten zákon neřeší, protože si myslím, že to dneska je první krok a určitě ne poslední v této oblasti. Není to nijak konfrontační k paní ministryni, spíš pohled či zkušenosti či žádosti těch lidí, kteří se tím problémem zabývají v komunální oblasti, a pak v podrobné rozpravě načtu úpravy § 33a a vypuštění § 33b.
O ceně a o cenách určitě budeme hovořit a myslím, že pan zpravodaj přednese pozměňovací návrh za klub ODS, kdy my navrhujeme, aby ta cena byla limitně jeden tisíc korun za měsíc a lůžko, a tím vyřešíme i cenové mapy, realitní kanceláře a podobně. Je to částka, která není atraktivní, ale na druhé straně platí, že v městech, jako je Ostrava nebo Opava, prostě tržní nájmy jsou mnohem nižší než ceny, které platí stát za mnohem horší bydlení v ubytovnách. Určitě nejsme jediná dvě města, je tady mnoho lidí s velkými zkušenostmi z komunální politiky, kteří ta slova mohou potvrdit. A to je ten problém, protože těm lidem musíme, nebo měli bychom poskytnout nějaké bydlení, na tom se asi shodujeme. Pokud ty peníze jdou přímo k majiteli ubytovny, tak těm lidem je jedno, jestli ten majitel ubytovny dostává jeden tisíc, nebo patnáct tisíc, protože ono to velmi často tak funguje, že ty peníze jdou přímo k tomu majiteli ubytovny, a ty peníze mají být adekvátní. A náš návrh tisíc korun lůžko/měsíc nám přijde jako adekvátní, aby ti, kteří chtějí skutečně poskytovat sociální službu a pomoc sociálně potřebným, za to dostali přiměřené peníze, ale přitom aby to nebyl typický předmět podnikání. Myslím, že jsou mnohem lepší podnikání, že těm, kteří mají talent a chtějí vydělávat, že jsou mnohem vhodnější oblasti.
Dovolte mi, abych citoval z toho stanoviska kolegů z Ostravy, abych nepoužíval jejich argumenty a nepoužíval jejich práci, kterou na tom odvedli. Oni uznávají, že ten problém řeší ty nejkřiklavější problémy, nebo ten návrh zákona, ten nejkřiklavější problém, který existuje, nicméně opomíjí některé skutečnosti, které bych chtěl zmínit.
Já chvilku počkám, až skončí porada klubu sociálních demokratů, mě to pak ruší.
Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím kolegy, aby nerušili pana předsedu Stanjuru.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já klidně počkám, mně to nevadí.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ne, on nepočká, vy ho nebudete rušit.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Počkám, jsem říkal. Dokud budou rušit, tak počkám.
Předseda PSP Jan Hamáček: No a já prosím, aby se ta debata vedla v předsálí.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Zase paní ministryně by měla být na té rozpravě, my to opravdu považujeme za důležité téma. Je to vlastně téma, které podle mě nerozděluje koalici -opozici v tom, jestli to řešit máme, možná nás to rozděluje v tom, které nástroje a jaké kroky máme udělat.
Názor samosprávy, nejenom ostravské, která to mým prostřednictvím vzkazuje ostatním, je, že by bylo potřeba legislativně zajistit - a říkám v této novele ne, nejsme na to připraveni, abychom to načítali teď ve druhém čtení -, aby ubytovny, které chtějí pobírat doplatek na bydlení, měly souhlas příslušné obce. To si myslím, že je rozumná věc. Samosprávy navrhují, aby vyplácení doplatku na bydlení majitelům ubytoven bylo podmíněno i poskytováním sociálních služeb. Zase si myslím, že to je rozumná věc, že to jsou spojité nádoby, které (nesrozumitelné). Určitě existenci ubytovny podmínit tím, že se stanoví maximální kapacita té či které ubytovny, a tím pádem se odstraní a předejde těm problémům, kdy tam žije mnohem víc lidí, než chtějí. To společné posuzování samozřejmě k tomu přispívá, to je třeba říct.
Pak je třeba stanovit, ale taky vymáhat jasná pravidla stavební, požární, hygienická, protože ona mnohdy jsou, mnohé ty stavební úřady tak nepostupují, nebo postupují poměrně zdlouhavě, takže dát zase nástroj těm, kteří tato pravidla chtějí uplatňovat, aby je mohli účinně vymáhat a případně při porušování hygienických, požárních či jiných standardů ty ubytovny zavírat.
A pak, a to je dlouhodobý úkol, se kterým se potýká každá politická reprezentace, tak já ho sice zmíním, ale není to nic nového: Musíme mít nějakou komplexní politiku sociálního bydlení. My jako občanští demokraté zdůrazňujeme, že klíčová je prostupnost. Já si myslím, že existuje mnoho sociálních bytů, které se dneska tak neoznačují. To jsou byty, ve kterých začínají mladé rodiny. To jsou ty levnější byty, a oni pak samozřejmě mají snahu měnit bydlení a odcházet do lepších či větších bytů, ale skutečně udělat funkční systém prostupnosti, aby ti, kteří přijdou na ubytovnu, tam už nezůstali. Když už je nějaký problém a vyřešíte ho jednou a pak to nemá řešení, protože když někdo jiný se dostane do problémů za šest, devět, dvanáct měsíců, najednou tam ta kapacita není. To znamená mít jasná pravidla pro tu prostupnost.
To jsou podněty k příštím debatám nad další novelou, protože rozumíme tomu, že problém byl akutní, řeší se takhle, ale existují další problémy a není důvod nevyužít zkušenosti kolegů z komunální politiky, kteří to řeší dnes a denně. V rámci této novely si pak dovolím načíst v podrobné rozpravě ty návrhy, které přicházejí z Ostravy. V zásadě, abychom nepřipustili - nebudu to číst podrobně, to přečtu až v podrobné rozpravě - vyplácení doplatku na bydlení -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás na chvilku přeruším a požádám Sněmovnu znovu o klid. A žádám o to, aby nikdo nerušil zpravodaje a paní ministryni, protože ti musejí sledovat rozpravu ještě detailněji než ostatní. Prosím, pokračujte.
Poslanec Zbyněk Stanjura: V zásadě těch návrhů je víc, týkají se dvou paragrafů, to načtu, ale v zásadě se to týká toho, abychom neumožnili vyplácet doplatek na bydlení v jiných prostorách než v prostorách určených k bydlení. Třeba ten § 33b se snaží to řešit a stanovit nějaké standardy. My si myslíme, že je lepší to vůbec neumožnit, a k tomu bude směřovat i ten pozměňovací návrh. Věřím, že do příštího týdne nebo do třetího čtení jsme schopni to ještě debatovat a případně najít pro tento návrh podporu, protože ho považuji za rozumný. Podrobnosti a pak to konkrétní znění přečtu určitě v podrobné rozpravě, nechci teď zatěžovat. Ale chci říct, že to trápí mnohé starosty a zastupitelstva bez ohledu na politickou příslušnost, bez ohledu na velikost města. Jsou města, ve kterých ten problém není, naopak existují desítky, možná stovky měst, která ten problém trápí.
My jsme připraveni ten návrh zákona podpořit, i pokud by neprošly naše pozměňovací návrhy. Považujeme je za doplnění, není to nic, co by bylo proti návrhu vlády a paní ministryně. Věříme, že bychom mohli získat podporu, a jsme připraveni spolupracovat zejména v sociálním výboru v debatách o tom, jak tuhle otázku řešit v těch oblastech, o kterých jsem hovořil. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Jana Hnyková, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Já si nasadím brýle a jdeme na to.
Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám podruhé hezké odpoledne. Dovolte mi vyjádřit se k novele zákona č. 111/2006 Sb., o hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, sněmovní tisk 256. Po jeho důkladném prostudování jsem dospěla k názoru, že musím upozornit na některé závažné skutečnosti, o kterých se tady již mluvilo. Zároveň se i vyjádřím k pozměňovacímu návrhu kolegy Sklenáka.
Když se podívám do důvodové zprávy k této novele a zaměřím se na podmínky bydlení, zjistíme - cituji: "Jedním z hlavních cílů je přesněji definovat vhodné ubytování, do kterého stát bude poskytovat doplatek na bydlení s pomocí hygienických norem a standardů kvality bydlení a jejich kontroly ve spolupráci s orgány ochrany veřejného zdraví a se stavebními úřady a také navázat na splnění těchto norem a standardů výši odůvodněných nákladů na bydlení."
Předpokládají se spíše finanční úspory, protože se výše doplatku na bydlení bude vztahovat na kvalitu bydlení, a také se navrhuje pravidlo, aby byl poskytován v konečném důsledku pouze jeden doplatek na bydlení do jednoho bytu nebo jednoho jiného než obytného prostoru. Přesné vyčíslení finančních dopadů navrhovaných opatření ale není možné, protože nejsou v současné době známy údaje o hygienických normách a standardech kvality bydlení. Zároveň nevíme, kolika příjemců by se novela dotkla, kolika osobám by doplatek na bydlení kvůli nesplnění těchto norem a standardů nebyl poskytnut, takže nevíme, kolik finančních prostředků se tímto způsobem ušetří ze státního rozpočtu.
Navrhovaná právní úprava bude garantovat práva a povinnosti osob v hmotné nouzi a také bude garantovat jejich nárok na hmotné zabezpečení. Bude také zabraňovat vytlačování sociálně ohrožených skupin obyvatel do substandardních forem bydlení. Toto si prosím zapamatujte - ty substandardní formy.
Potud by se zdálo být vše v pořádku. Novela ale navrhuje pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi definovat pojmy byt, ubytovací zařízení a jiný než obytný prostor. Pro jasné vymezení a odlišení prostorů, ve kterých se bydlí, se částečně vychází ze specifikací podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavbu. Za jiný než obytný prostor se navrhuje považovat místo, u kterého je na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu stanoveno, že tento prostor je určen pro bydlení, a který zároveň splňuje standardy kvality bydlení. Pro účely tohoto zákona se tedy navrhuje definovat standardy kvality bydlení jiného než obytného prostoru. Tyto kvalitativní požadavky byly vybrány z vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavbu, a jejich kontrolu bude provádět stavební úřad, do jehož kompetence tato problematika spadá. Úřad práce České republiky na základě stanoviska stavebního úřadu vyhodnotí, zda lze doplatek na bydlení do takového prostoru poskytnout, zda je tedy tento prostor vhodný pro bydlení osob. Finanční podporu státu prostřednictvím doplatku na bydlení je nezbytně nutné navázat pouze na ubytovací zařízení a prostory vhodné k bydlení. To znamená, že v ubytovacích zařízeních a prostorách, které nejsou primárně určeny k bydlení, je nutno definovat kvalitativní požadavky pro tyto prostory.
Tím se zajistí, že občan bude chráněn nejen z hlediska ochrany právního vztahu, ale i z hlediska vhodnosti objektu nebo prostoru k bydlení. Možnost poskytnutí doplatku na bydlení se navrhuje také vlastníkovi, který bydlí ve stavbě pro rodinnou rekreaci, protože má tato stavba podobný charakter jako bydlení v bytě, rodinném domě a je mu i z pohledu veřejného stavebního práva nejbližší a zajišťuje lidsky důstojné dlouhodobé bydlení.
A máme tu pozměňovací návrh kolegy Sklenáka.Ve vší úctě k vám, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, vy ve svém pozměňujícím návrhu přímo zpřesňujete standardy bydlení jiného než obytného prostoru o stavby pro individuální či rodinnou rekreaci a jejich kontrolu v novelizačním bodě číslo 21, a to v § 33b odst. 1, doplňujete, že osoby žijící ve zmíněných stavbách musí mít neomezený přístup k pitné vodě a musí mít záchod. O jaký záchod se jedná? Splachovací, suchý, chemický či turecký? To nevím. Chápu vaše pohnutky, že jste se svým sociálním cítěním tento návrh podal, ale vyřiďte paní ombudsmance a panu ministru Dienstbierovi, že na jedné straně se zpřísňují podmínky pro bydlení a na druhé straně lidi mohou bydlet v zahradních domcích a chatách. Vždyť je to absolutní protimluv.
Já vím, vy to upřesňujete: musí mít přístup k pitné vodě a musí mít záchod. Já se ptám: Kam to vede? Kam ženeme tímto zákonem tyto lidi? Vy si vytáhnete ze statistiky, že od roku 2001 do roku 2011 se ztrojnásobil počet lidí bydlících v rekreačních zařízeních celkem na 35 000 osob. Obhajujete svůj pozměňovací návrh tím, že kdyby lidé řešili svoji bytovou situaci sjednáním komerčního bydlení, stálo by nás to víc. Takže pro stát je to vlastně výhodné, aby lidi bydleli v zahradních domcích a v chatách, které budou splňovat podmínky důstojného bydlení? Já se opět ptám: Jak můžeme připustit, aby se podmínky u bytů a ubytoven zpřísnily, a tady dovolíme, aby se doplatek na bydlení poskytoval? Jak lidé přišli k tomuto bydlení? Přece selským rozumem ztrácím-li práci, ocitám se v hmotné nouzi a musím nejdříve prodat majetek, abych měl na živobytí. Nevzdávám se bydlení v bytě, neponechávám si zahradu se zahradním domkem či chatu. Já vím, obě musí mít ten záchod a přístup k pitné vodě.
A teď ironicky musím dodat: Co kdybychom tento zákon doplnili o další ubytovací zařízení, jako jsou obytné přívěsy, stany, ty mohou být v kempu, ty jsou taky vybavené pitnou vodou a toaletou. U nás v pohraničí nejsou využité bunkry. Kdybychom oddělali střílny, dali tam okna, můžou tam lidé žít taky. Co tam dát i sklepy, půdy, chlívky! Pojďme zlehčit stavební podmínky, ať lidi bydlí kdekoliv. A ať zažádají o dávku a vše jim doplatíme a bude to v pořádku. Jak budou žít, to není důležité.
Žijeme v 21. století a říkáme, že naše země je na vysoké úrovni v ochraně práv. Víte, vážené kolegyně a kolegové, když projíždím tou naší krajinou a vidím spoustu opuštěných rekreačních středisek, tak mě napadá, jak se asi v budoucnu využijí tyto objekty? Už to vím! Co podnikavci s lidskou bídou? Co to nevyužít po schválení novely zákona o hmotné nouzi k tomuto účelu? Všechno se dá zařídit. Chatičky se prodají za hubičku, aby bylo vyhověno vlastnickému právu, nebo se udělá dohoda a peníze ze státní pokladny půjdou opět do kapsy těch, kteří toho zneužijí. Co tomu říkáte? V naší zemi se dá zneužít totiž úplně všechno!
Místo toho, aby paní ombudsmanka a pan ministr Dienstbier usilovali o zákon o sociálním bydlení, aby se zde nastolila účelná strategie začlenění těchto lidí do společnosti - a znovu podtrhuji účelná -, tak se upřesňují podmínky v novele o hmotné nouzi, aby lidé mohli bydlet už i v zahradních domcích a chatičkách. Stačí podmínka, jak už jsme slyšeli, přístup k pitné vodě a záchod.
V tuto chvíli si neodpustím poznámku na vrub paní ombudsmanky. Lidé mě často oslovují s jednou základní otázkou. Koho ta paní ombudsmanka vlastně hájí? Jaká práva jakých občanů? A hned nato padá druhá otázka. Kdo vlastně hájí práva českých občanů? Vy jste ji zvolili a podívejte se, co dělá a jak se vyjadřuje. Kde najdou dovolání čeští občané? Teď tu od ní máme návrh, aby lidé bydleli v zahradních domcích a chatách. Pozor, musí mít opravdu ten záchod a pitnou vodu! Je mi z toho velmi smutno. Život lidí je velmi krátký a místo toho, abychom nacházeli řešení a to řešení naplňovali, tak hledáme kličky, jak to změkčit.
Kolego Sklenáku prostřednictvím pana předsedajícího, je mi to upřímně líto, ale věřila jsem, že z útrob Ministerstva práce a sociálních věcí, které vede vaše ministryně, vzejde návrh, který bude zajišťovat důstojné podmínky pro všechny lidi, kteří potřebují pomoc. Vždyť vaše strana má ve svém názvu sociální. Na našem klubu podám návrh, abychom ještě jednou probrali a zvážili podporu tohoto pozměňovacího návrhu ve třetím čtení, i když jsme se konečně dostali i k jeho projednávání. Nejsem spokojena s jeho výsledkem. Jen málo věcí se v něm napravilo a nevěřím, že přinese úsporu do státního rozpočtu.
A na úplný závěr se ptám: Budou všichni lidé, kteří se octnou ve svízelných situacích, bydlet v důstojných podmínkách nebo tak, jak popisuje důvodová zpráva? Zabráníme vytlačování sociálně ohrožených skupin obyvatel do substandardních forem bydlení, nebo je ještě více rozšíříme? Na to si vážené kolegyně a kolegové odpovězte každý sám. Já vám děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Ještě paní kolegyni Chalánkovou předběhne s přednostním právem předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Nemohu nevystoupit poté, co tak velký prostor mému pozměňovacímu návrhu věnovala paní kolegyně Hnyková. Nevím, jestli všichni poslanci a poslankyně znají ten pozměňovací návrh a nevím, jestli ze slov paní kolegyně Hnykové pochopili, o co jde, tak bych si to dovolil vysvětlit.
Tam samozřejmě vůbec nejde o to, že bychom lidi v hmotné nouzi vytlačovali do zahradních chatek. Ale prostě realita je taková, že mnoho lidí, kteří se ocitnou v existenčních problémech, v těch zahradních chatkách prostě bydlí. To je realita. A podle dnešní platné legislativy oni nemají nárok na poskytnutí dávek v hmotné nouzi, nemají nárok na poskytnutí doplatku na bydlení. Jinými slovy, pokud se tento člověk přestěhuje do předražené ubytovny, kde je v jedné cimře s deseti dalšími lidmi, tak na ten doplatek na bydlení nárok má, ale pokud v nouzi bydlí v zahradní chatce, tak na ty dávky nárok nemá. A my prostě říkáme, že v případě, že ten objekt je jeho vlastní - o to jde, v tom je prosím to zásadní, že nejde o to, že by někdo tyto objekty pronajímal samozřejmě, o to rozhodně nejde - ale pokud má vlastní ten objekt a bydlí tam, tak aby ten doplatek, v tomto případě na energie, mu mohl být poskytnut. Takže to je předmětem toho pozměňovacího návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě paní kolegyni Chalánkovou požádám o strpení, protože se přihlásili dva lidé s přednostním právem, to je pan ministr Dienstbier a pan předseda Tomio Okamura. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, Roman Sklenák částečně předešel to, o čem jsem chtěl mluvit já. Protože doopravdy to není ubližování těm lidem, kteří tam už tak jako tak bydlí, naopak zlepšuje se jejich situace. A chtěl bych tady upozornit, že tento návrh zákona, to je jakési zatažení za záchrannou brzdu zejména ve vztahu k zneužívání dávek na tzv. ubytovnách. Všichni o tom teď mluví, každý to používá v předvolební kampani, tak doufám, že také z tohoto důvodu každý tento návrh zákona podpoří.
Pokud tady bylo zmíněno, že není cílem vyhánět lidi do substandardního bydlení, tak to je naprostá pravda, to mohu jenom podepsat. A je také cílem vlády po tomto prvním kroku, který, jak jsem říkal, je spíše záchranný než dlouhodobě koncepční, připravit návrh zákona o sociálním bydlení a to je věc, na které se pracuje. Není to jednoduché, nebude to hned, ale je to závazek této vlády, aby v tomto volebním období takový návrh předložila a prosadila, který by pak měl koncepčněji řešit bydlení lidí právě ve standardních formách bydlení, nikoliv na ubytovnách, ale ve skromném, slušném, přiměřeném bydlení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pana předsedu Okamuru předběhne s faktickou poznámkou jeho stranický kolega Karel Fiedler, protože faktická poznámka má přednost před řádným vystoupením, byť s přednostním právem. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Já vám změřím čas.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Budu opravdu krátce. Já jsem k tomuto nechtěl vystupovat, ale opravdu mě vyprovokoval pan ministr Dienstbier, který tady zmínil volební kampaň. Dneska už to bylo podruhé, takže já bych si dovolil uchopit toto téma.
Ano, pane ministře, vy to máte na billboardech, vy to používáte ve volební kampani, píšete tam: Splněno! Vážená veřejnosti, my to teprve projednáváme, takže někdo tady lže! (Potlesk z řad hnutí Úsvit.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Než se ujme slova pan předseda Tomio Okamura, ještě budu konstatovat omluvu, která došla předsedovi Sněmovny, a to paní kolegyně Anny Putnové od 16 hodin. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já navážu na svého stranického kolegu pana Fiedlera. Ano, já jsem viděl nejenom billboardy ČSSD, co se týče zákona o hmotné nouzi, tzn. doplatku na bydlení, že je splněno, přitom je to lež. ČSSD lže veřejnosti, protože teď tady všichni sedíme a teprve to projednáváme, tak jak to může být splněno? Ale já jsem viděl i další billboardy a na to bych navázal. Já jsem viděl, že ČSSD řeší exekuce, že je proti exekutorům a lichvě! Ale já jsem tady neviděl a nevím - je nás tady skoro 200, jestli to viděl někdo jiný, možná, jak mám trošku šikmější oči, tak špatně vidím - ale byl tady nějaký vládní návrh ohledně exekutorů? Byl tady jediný vládní návrh ohledně exekutorů za deset jedenáct měsíců, co jsme ve Sněmovně? Nebyl ani jeden! Tak co tady plní? Ano, byly tady dva návrhy ohledně exekutorů, které jsme projednávali. Jeden byl od pravicové opozice a druhý byl hnutí Úsvit, které chtělo zavádět místní příslušnost exekutorů, tzn. to, co má většina zemí Evropské unie - většina zemí Evropské unie (opakuje s důrazem) -, abychom zamezili už tomu byznysu s dluhy. A oni si dávají na billboard něco, co ani nepředložili, a dokonce není ani v jednání.
Ale já se vrátím zpátky k zákonu. Tak to by tady opět člověk slzu uronil, jak se tady bojuje za zneužívání doplatků, jak se tady bojuje za občany, kteří jsou v zahradních domcích a chatkách, protože nemají peníze. Ale pojďme se zeptat - a já jsem neříkal samoúčelně to, s čím jsem začal - proč oni nemají peníze? No právě proto, že jsou často obětí exekutorů a lichvářů! Takže vy zase řešíte krok dvě, a ještě ho tedy neřešíte, řešíte ho jenom na billboardu, protože splněno opravdu není, dokonce není ani předloženo. A ta podstata, tzn. abychom zastropovali lichvářské úroky u spotřebitelských úroků, což byl opět návrh hnutí Úsvit, který byl zamítnut touto vládní koalicí, přestože, jak víme, přibližně polovina zemí Evropské unie má zastropovány úroky u spotřebitelských úvěrů - je to analýza Parlamentního institutu, nikoliv Úsvitu. Takže ohledně lichvářů, aby lidé nekončili v těch zahradních domcích, jste neudělali nic. Ohledně exekutorů, aby lidé nebyli obětí státem posvěcené lichvy, tak jste neudělali taky nic. Ale to, co jste udělali, je, že nadále z peněz daňových poplatníků, tzn. těch slušných, nikoliv těch, co parazitují na lidském neštěstí, tak dále podporujete tento systém. To je ta podstata, kterou jsem chtěl říci. Takže, prosím vás, přestaňme s těmi slovy a začněme s činy. A znovu říkám, byl bych rád, abyste navrhli - a znovu tady připomínám návrh, když už jste zamítli, náš návrh Úsvitu proti lichvářům, tak aby vláda navrhla konečně svůj.
Když tady mluvíte o sociálním bydlení, my jsme tedy slyšeli, že to má být až v roce 2016. Tedy váš způsob sociálního bydlení nebo návrh pro občany je zřejmě zahradní domek s nějakou toaletou nebo s nějakým vodovodem nebo studnou - to jsou opravdu otřesné návrhy.
To znamená, vraťme se skutečně k řešení exekutorů. Můj kolega Černoch je předsedou komise pod ústavněprávním výborem. Už je tady analýza z Ministerstva spravedlnosti, byť, řekl bych, ne úplně optimální, jak jsme se na to tak dívali. Jsou tady poslanecké podněty skrz naskrz politické spektrum, a doufám, že na podzim podpoříte tuhle tu společnou novelu, abychom s těmi exekutory už konečně společně hnuli. Děkuji za pozornost.
A opravdu, nechme si tu předvolební rétoriku a předvolební populismus, co tady opravdu předvádějí některé strany. Já bych rád viděl ty zákony tady na stole. Rád bych viděl, abychom o nich tady hlasovali, ale ne že tady někdo říká, že řeší lichvu a exekuce, a nebyl schopný zatím předložit ani jeden, ani jeden vládní návrh. A vidím, že se tady někdo z ČSSD usmívá, tady třeba předseda poslaneckého klubu, ale říkám, ani jeden vládní návrh tady na stole není. Ani jeden. A můžete se smát, jak chcete, protože ani jeden vládní návrh jsme tady na stole ve Sněmovně neměli. Děkuji. (Potlesk z řad hnutí Úsvit.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kdyby to nebylo zneužití pozice řídícího - ale nemá mě kdo nahradit, abych to mohl říci od pultu, tak bych k tomu něco dodal, ale nedodám.
Prosím paní kolegyně Chalánková má slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Já se rozhlížím, jestli opravdu už můžu hovořit.
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se trošku z větší šířky zamyslela nad tímto návrhem zákona. Měli jsme zde již na plénu dva návrhy, které se tímto zabývaly. Byl to jednak senátní návrh a jednak tady tento návrh vládní. Již zde zaznělo, že zde hrozí nebezpečí vytěsňování některých lidí právě z těch ubytovacích zařízení nebo nebytových prostor, které nesplní hygienické standardy dosud standardního bydlení. Mám to zde u sebe také v podmínkách. A nyní se bavme o některých číslech. Je pravdou, že doplatek na bydlení byl v absolutní hodnotě navýšen, třeba mezi lety 2010 z částky 686 mil. korun do roku 2012 až do výše 1 673 mil. korun. Je ale zároveň také pravdou, že počet příjemců těchto dávek roku 2010 stoupl z 22 881 osob na 41 471 osobu. Jak se to mohlo stát? Důvodem také je to, že stále více lidí se dostává do této situace hmotné nouze a dosahuje právě do těch oblastí, kde již mají nárok na tento doplatek na bydlení.
Touto problematikou se zabývám již dlouhodobě a zabýváme se jí také na výboru pro sociální politiku, který přijal již v lednu 2014 následující usnesení:
Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky:
1. bere na vědomí informaci o řešení problematiky sociálního bydlení;
2. žádá ministra práce a sociálních věcí, ministra pro místní rozvoj -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás přeruším a požádám Sněmovnu znovu o klid! (Poslankyně Chalánková chce hned pokračovat.) Ještě chviličku. (Stále hluk v sále.) Páni kolegové, paní kolegyně, pokud diskutujete o něčem jiném, než je bod č. 14, tisk 256, prosím, přesuňte své diskuse do předsálí a nechte ty, kteří se zabývají tímto textem, řádně přednést své příspěvky. Děkuji. Prosím pokračujte.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Takže opakuji:
2. žádá ministra práce a sociálních věcí, ministra pro místní rozvoj a ministra vnitra, aby se problematikou sociálního bydlení a bezdomovectví společně zabývali;
3. pověřuje poslankyni Jitku Chalánkovou, aby koordinovala odbornou debatu za účasti poslanců dotčených výborů, zástupců ministerstev a odborníků k uvedené problematice;
4. žádá ministra práce a sociálních věcí, ministra pro místní rozvoj a ministra vnitra, aby neprodleně zahájili práce na vypracování návrhu zákona o sociálním bydlení. - To byl leden.
5. žádá ministra práce a sociálních věcí, ministra pro místní rozvoj a ministra vnitra o přepracování koncepce sociálního bydlení tak, aby byla v souladu s koncepcí řešení problému bezdomovectví a strategie boje proti sociálnímu vyloučení ve spolupráci se všemi relevantními partnery, s termínem vypracování do šesti měsíců.
Odpověď na toto usnesení nemáme. Práce se nějakým způsobem rozběhla jen ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, další informace nemám. Doufám, že tyto informace si předáme, protože výbor pro sociální politiku na nich trvá dokonce i formou doprovodného usnesení pana kolegy Soukupa.
Nyní konkrétně k tomuto návrhu zákona. Již zde zaznělo nebezpečí vytěsňování lidí, kteří ztratí bydlení. Ztrátou bydlení je ohroženo 100 až 200 tisíc lidí, a tím, že by se stanovily hygienické standardy, což je jistě správně, a všichni si přejeme, aby lidé žili ve správném bydlení, tak hrozí okamžitá ztráta bydlení zejména rodinám s dětmi a je to až v počtu 25 tisíc lidí. Co s nimi bude, zákon neřeší. Z celkového objemu těchto finančních prostředků, které jdou do doplatku a příspěvku na bydlení, to činí asi 28 %. Takže to skutečně není celá ta částka. Proto se k tomuto návrhu stavím poměrně zdrženlivě.
Dalším problémem je zcela nevyjasněný důvod, pokud to není důvod čistě administrativní, že se nově okruh společně posuzovaných osob bude vypracovávat podle osob, které spadají do příspěvku na živobytí. Já tomu rozumím. Je to administrativně jistě možné, ale v současné době máme možnost společně posuzovat ty osoby, které spolu fakticky bydlí, a úředníci úřadu práce to skutečně posuzovat mohou. To je spíše moje otázka k této věci. Jestli je to pouze administrativní změna, kde logiku hledám poměrně marně.
Nyní bych k tomu ještě chtěla říct dále, že se touto problematikou zabývám dlouhodobě, již minimálně sedm roků. V současnosti jsem také členkou Platformy pro sociální bydlení, která nabídla svou spolupráci při tomto řešení, a mám informace, že paní ministryně tuto spolupráci přijala, takže to vítám. Tato platforma navrhuje v současnosti upustit od zpřísňování výplaty dávek na ubytovnách do té doby, než bude poskytnuta reálná alternativa v podobě sociálního bydlení. Je třeba podpořit z prostředků dávek v hmotné nouzi kauce ve standardním nájemném bydlení a také roční vyúčtování energií. Je pravdou, že existují již skutečně kvalitní a validní studie, například pan Štěpána Ripky, který zpracoval Analýzu fungování sociálních ubytoven v Bílině, další pana Martina Luxe, pana Sunegy a podobně. Mám svolení je citovat.
Zde se zastavím ještě nad tím, že můžeme negativní motivací způsobit to, že dojde například k odebrání dětí z rodin, což sice podle zákona možné není, fakticky se to ovšem v terénu děje. Mám pro to skutečné doklady, zcela konkrétní případy, kdy jsou děti odebrány jenom proto, že maminka nedostala doplatek na bydlení v ubytovně. Ten den byla vystěhována, za dva dny porodila dítě, které jí bylo okamžitě do 24 hodin odebráno. Tento případ konkrétně řeším. Do pěstounské péče na přechodnou dobu v tom případě jde mnohem více peněz, než kolik maminka potřebovala na vlastní bydlení. Tento případ mohu doložit.
Systém, který pracuje s negativní motivací, není v souladu s moderními přístupy v sociální práci. Je to spíše politický projekt, nikoliv empiricky podložené východisko. Nyní slyšíme stesky starostů, kteří chtějí tuto problematiku řešit. Já je chápu. Rozumím tomu a jsme již daleko po dvanácté hodině, kdy se tato problematika měla řešit koncepčně zákonem o sociálním bydlení. Proč se nedaří tento zákon prosadit? Jsem také v kontaktu se sociální komisí Svazu měst a obcí a tam v podstatě bych řekla, že komunikace je dobrá, ale v podstatě neústupná. Je pravdou, že Svaz měst a obcí zatím nechce nalézt shodu se zněním zákona o sociálním bydlení, který je k dispozici a který znamená, že obce by měly povinnost se o své občany postarat do určité možnosti. Zároveň ale v tomto případě, kdy by se Ústavou prolomila samostatná působnost obcí, a v tom je ten zakopaný pes, je jasné, že obce by k tomuto musely mít také zdroje. Diskuse na tomto místě zůstává stát. Starostové by měli mít zdroje pro eventuální rekonstrukci bytů, výstavbu bytů, ale zejména by měli vlastnit 25 až 30 % bytového fondu, který by měli k dispozici pro lidi ohrožené bydlením, zejména pro rodiny s dětmi.
A zde je další věc. To už by byl seminář, jestli podmiňovat, nebo nepodmiňovat vždy podmínkou sociální práce - ano, či ne. Jsou zde různé cesty. Housing first, kde to třeba úplně není. Tento problém je skutečně problém veřejné správy. Není to jenom otázka nalinkování čísel, nalinkování doplatků a problém zmizí. Není tomu tak. Proto se TOP 09 - sice nějakým způsobem chápu, proč je tento návrh zákona předložen - k tomu staví zdrženlivě.
V neposlední řadě bych ještě upozornila, že se nás obrátila také kancelář ombudsmana s článkem k české justici, kdy nám tady dávají poznámky, že tento návrh zákona koliduje s novým občanským zákoníkem. Tyto poznámky předám paní ministryni.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Nyní se slova ujme paní poslankyně Olga Havlová. Teď nemám elektronickou přihlášku k faktické poznámce, ale jestli je to faktická poznámka, tak prosím. Pan poslanec Gabal s faktickou poznámkou před řádně přihlášenou paní poslankyní Havlovou. Prosím k faktické poznámce. Máte slovo.
Poslanec Ivan Gabal: Pane předsedající, děkuji. Paní ministryně, vládo, kolegové, kolegyně, trošku s povzdechem konstatuji, že je to osm a půl roku, co jsme udělali první mapu vyloučených lokalit, takzvaných ghett, a bezmála po deseti letech se bavíme o jedné ze základních věcí a problémů. Z tohoto titulu bych se velmi přimlouval, abychom začali konat a první krok v podobě návrhu zákona udělali. Souhlasím se všemi výhradami, které tady říkal pan předseda Stanjura a další, výzvami k pokračování v práci. Je to samozřejmé a myslím si, že je potřeba začít. To za prvé.
Za druhé. Ocenil jsem, že tady nezaznívaly žádné výzvy k vystěhovávání do zahraničí. To je docela pokrok. Ale rád bych upozornil, že důsledkem regulace bude, že nemalá část lidí přijde o bydlení, protože v tu chvíli, jakmile se byznys s chudobou přestane vyplácet, tak ho řada lidí přestane provozovat. A myslím si, že tam je potřeba rychle přikročit k plánování a mapování toho, kam ty lidí dáme, aby se nám neocitli na ulici. V ubytovnách je máme po osmi letech, kdy propadli z původních vyloučených lokalit nebo smíšených sídlišť nebo něčeho podobného, které se vybydlely, a stáhlo je to do ubytoven.
Poslední poznámka taky na margo výzvy, aby měly větší roli samosprávy, a je to technická informace. Bohužel se situace musela vyhrotit až do dnešní podoby, aby samosprávy začaly jednat. Protože na počátku to byly právě samosprávy, které vytvářely ta segregovaná ghetta.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončila vám doba pro faktickou poznámku.
Poslanec Ivan Gabal: Poslední. Souhlasím s komplexitou problému řešení lichvy, hazardu a dalších věcí. Takže pracovní skupina, která k tomu bude vytvořena, je namístě a rád se toho účastním. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem trpělivost sama, ale není tolik přihlášených. Dobře, alespoň jsme zkrátili diskusní vystoupení. Nyní paní poslankyně Olga Havlová, připraví se pan kolega Petr Bendl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, jsem velmi ráda, že Sněmovna se konečně naplno věnuje předloze, která má řešit tak naléhavou situaci týkající se ubytoven, a jak potvrdila debata při prvním čtení tohoto zákona, považuje Sněmovna ubytovny a zneužívání doplatku na bydlení za závažné téma. Situace se však rozhodně nezlepšuje. Agentura pro sociální začleňování do současné doby eviduje 30 rizikových oblastí, kde je evidentní problém se zneužíváním těchto dávek v hmotné nouzi.
Já se této problematice věnuji již dlouho a toto není první právní úprava, která má situaci řešit. Již v minulém roce byla předložena novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která měla zavést dva hlavní principy: za prvé zastropování doplatku na bydlení podle cenové mapy, za druhé podmínění proplácení doplatku na bydlení splňováním technických a hygienických norem v bytě nebo v ubytovně, na kterou je doplatek vyplácen.
Vládní novela zákona sice tuto problematiku řeší, ale bohužel nedostatečně. Tento zákon jsme konzultovali s odborníky přímo v nejrizikovějších oblastech a bohužel ve vládní předloze identifikovali několik zjevných chyb, které způsobí, že doplatek na bydlení bude i nadále možno zneužívat. Problém je hlavně kontrola podmínek... (Poslankyně se odmlčela pro značný hluk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou bych prosil o klid. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Olga Havlová: Problém je hlavně kontrola podmínek vyplácení doplatku na bydlení, které se týkají hlavně technických a hygienických norem, a podle vládního návrhu platí jenom možnost kontrolovat podmínky k provozování ubytoven. To je ale nedostatečné. Kontrola musí být stanovena povinně a opakovaně.
Pletichaření s ubytovnami je velký nešvar a hrubě se mi nelíbí. Bohužel ze zkušenosti v našem Moravskoslezském kraji pochybuji, že byznys s ubytovnami vláda skutečně omezí. Obrovské sociální dávky, které podnikatelům s bídou stát vyplácí, jsou pro klientelistickou chobotnici provozující ghetta nepřizpůsobivých hotových rájem. Konkrétně v Ostravě-Vítkovicích podporuje byznys s těmito ubytovnami i sociálně demokratický starosta pan Dlabal. Možná proto, že jeho spolustraník, současný zastupitel Moravské Ostravy Jan Krtička, který býval šéfem komise pro bytovou politiku a prodeje majetku a magistrátním zastupitelem, provozuje pro Vítkovice naprosto zničující byznys. Kupuje za babku domy, ubytovává v nich nepřizpůsobivé, inkasuje štědrou státní dotaci, tzv. sociální doplatek na bydlení, a pak se je zcela vybydlené snaží městu prodat zpět za drobný peníz. Výnosný byznys - levně od radnice koupit, draze pronajmout a výhodně prodat městu zpět, a to vše s podporou starosty.
Dokud politici půjdou svým vlivným straníkům na ruku, lumpárny z radnic nezmizí. Proto v pozměňovacích návrzích prosazujeme, aby byla nikoliv možnost, jak uvádí vláda, ale i povinnost, a to i opakovaně prověřovat žadatele o dávku v hmotné nouzi. Stát by měl velmi obezřetně nahlížet na kontrolu vyplácení dávek a opakovaně prověřovat žadatele právě z důvodu zamezení jeho zneužívání.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Fiedler.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, rád bych se podělil s vámi o několik zkušeností, které mám ještě z doby, kdy jsem byl komunálním politikem. Byl jsem starostou města Kladna, kde bylo nutné řešit problematiku sociálně slabých lidí a zároveň i pro mě tehdy sociálně nepřizpůsobivých. Chtěl bych ze zkušenosti, kterou mám, varovat před tím, abychom se koncepčně věnovali, řeknu, vypočítáváním příspěvku na bydlení a vycházeli z cenové mapy, protože všichni ti, kteří jste s tímto dokumentem někdy měli něco společného, víte, že se vytváří poměrně dlouhou dobu a že není schopen zachytit takové ty rychlé změny typu odejde velký investor, velký zaměstnavatel, najednou ze dne na den propustí velkou spoustu lidí, kteří se ocitnou v sociální nouzi, a je tady třeba řešit nějaký problém, stejně jako obráceně nejsou cenové mapy schopny zachytit skutečnost, že přijde velký investor a najednou stoupne cena pozemků a nemovitostí obecně. To se stává, a cenová mapa stejně jako vycházet - a někdo z předřečníků na to upozorňoval - vycházet z cen realitních kanceláří je také nesmysl, protože to je vždy aktuální záležitost a nikoliv záležitost koncepční. Stát by v tomto ohledu měl být koncepční a neměl by vycházet z toho, že se dvě nebo tři realitní kanceláře, či jedna jediná, která v daném místě je, najednou začne určovat pravidla hry, co se týká příspěvku na bydlení. To je jedna vážná poznámka z mého pohledu.
Pak ta druhá. Pocházím z regionu, kde jsou, troufnu si říct, desítky tisíc zahradních chat a chalup. Tam se možná až polovina Pražáků stěhuje na víkendy, či významná část jich ve středočeském regionu bydlí trvale, přestože trvalé bydliště mají formálně v Praze, a žijí na chatách a chalupách. Ale vím také, že jsou chatové osady, kde je řada chat opuštěných, protože starší generace už tam bydlet nemá sílu, starat se o to o všechno, a mladá generace, té už víkendy na chalupě nic moc neříkají. Cena těchto chatek zahradních a podobně jde rapidně dolů, jakkoliv je tam přístupná pitná voda, tak jak to zde bylo řečeno, ale jsou tam i záchody, byť nejsou specifikované v tom pozměňovacím návrhu sociálních demokratů jaké. Umíte si asi sami představit, jaké záchody tam často jsou v těch zahradních osadách. Já bych se velmi nerad dočkal toho, abychom pozměňovacím návrhem pana kolegy Sklenáka a Dienstbiera dostali do situace, že tím upozorníme spekulanty na tento prostor, na šanci udělat z některých chatových osad ghetta a začít spekulovat a vykupovat je za minimální peníze, a potom lidem, kteří se octnou v nouzi, v situaci, kdy nemají nějaké řešení, jim začnou nabízet: Heleď, můžete za pár korun bydlet tady, já to na vás klidně přepíšu, ale tadyhle mi napíšete dlužní úpis či něco podobného, že v případě, že nebudete splácet, tak já vám tu chatu nakonec nedám nebo nakonec nebude vaše. A vlastně jiným způsobem začne tunelovat státní rozpočet a začneme tím pomáhat spekulantům. A mezitím budou vznikat ve Středočeském kraji a v senátorské oblasti pana senátora Dienstbiera ghetta z jednotlivých chatových osad. Před tím bych velmi varoval.
Co naopak podporuji, a myslím si, že každý, kdo prošel komunálními lavicemi, mi dá za pravdu, že je třeba, aby obce v tomto ohledu měly více kompetencí. Velmi prosím všechny ty, kteří znáte tu situaci, abychom ten návrh, který tady zmiňoval kolega Zbyněk Stanjura, podpořili a pokusili se jednotlivým zastupitelstvům dát kompetence v tom, aby mohla rozhodovat, zda takovéto zařízení bude na jejich území, případně jak se bude chovat.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Zatím posledním vystupujícím v obecné rozpravě je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, pane předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, ještě jednou.
Ještě jednou bych vystoupil k tomuto pořadu schůze. Dovolil bych si připomenout na základě toho, co tady zaznělo dnes i v souvislosti s programem této schůze, že obdobný návrh jsme již tady projednávali. Bylo to v prosinci, tuším, že to byl prosinec, kdy podobný návrh předložilo naše hnutí. Tenkrát byl zamítnut. Mohli jsme o tom debatovat, mohli jsme o tom diskutovat, mohli jsme dávat pozměňovací návrhy a mohli jsme již dnes být podstatně dál.
Mezitím je situace taková, že tak jak jsem se dočetl z dostupných médií, a prosím třeba paní ministryni, aby to okomentovala, jestli to tak je, nebo není, ale myslím si, že to jsou údaje, které jsou dostupné, že měsíčně vyplácíme na podporu sociálního bydlení, v podstatě na ty ubytovny, jednu miliardu. Čerpám údaje z médií, které byly prezentovány. Proto se tedy obracím, paní ministryně na vás, abyste to mohla okomentovat. V každém případě, ať ta částka je taková, jakou jsem tady uvedl, nebo jiná, nebo nižší, tak to jsou finanční částky, které jsou vypláceny asi zbytečně už po nějakou dobu. Kdybychom se tímto zákonem tady zabývali již dříve a upravili ho, třeba ten náš návrh, tak ta situace pro řadu lidí mohla už dávno být vyřešena. Určitě bychom tak přispěli do státního rozpočtu nějakou částkou - my jsme tady řešili miliardu v dani z příjmů, v dani z přidané hodnoty a nějaká ta koruna by se ve státním rozpočtu určitě ušetřila.
Druhý paradox, který tady dneska zazněl, je to, že my tady řešíme ubytování pro lidi, kteří žijí v jedné místnosti několik rodin, několik osob - já jsem tedy z Moravskoslezského kraje také - a možná že paradoxně situace, dostáváme se opět k známé firmě NWR a RPG Byty, že tam jsou volné byty, paradoxně. Ne všechny byty jsou obsazené. My tady na jedné straně řešíme, kam dát lidi, a platíme spekulantům s ubytovnami opravdu nehorázné částky, na druhé straně jsou volné byty. Tady se zamysleme nad tím, jestli je to v pořádku, kam jsme to dotáhli.
Pan ministr Dienstbier už tady není, jak se dívám. Myslím, že ministr pro lidská práva by se třeba mohl také místo některých opravdu, řekněme, ne zrovna logických návrhů zabývat tím, proč tito lidé mají problém si pronajmout tyto volné byty, kde by ten příspěvek státu nebyl ani tak vysoký jako těm spekulantům s ubytovnami.
Zaujalo mě také to, co tady řekla kolegyně paní poslankyně Chalánková, kde zmínila názor, že by bylo asi vhodné a rozumné, aby obce disponovaly 20 až 30 % bytového fondu. Já s tím, paní kolegyně, naprosto souhlasím. Mám stejný názor, ale zarazilo mě, když jsem to slyšel, to - já vám to nevyčítám, paní kolegyně, v žádném případě vám to nevyčítám, že to říkáte vy jako poslankyně pravicové strany, tak si říkám -
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane kolego, na paní kolegyni Chalánkovou pouze mým prostřednictvím. Děkuji.
Poslanec Karel Fiedler: Velmi se omlouvám panu předsedovi a obzvláště paní kolegyni prostřednictvím pana předsedajícího. Mě tam zarazilo to, že vy jako zástupkyně pravicové strany tohle zmiňujete. Já vám to vůbec nevyčítám. Říkám, jsem s vámi v souladu, s tímto názorem. Ale jestli jsme to náhodou s tou privatizací obzvláště v bytovém fondu trošku nepřehnali. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková fakticky.
Poslankyně Jitka Chalánková: Byla jsem nějakým způsobem oslovena, tak si dovolím zareagovat také ve vší smírnosti. Jsem členkou a představitelkou konzervativní strany a pro mne ochrana rodin, dětí a bydlení, aby měly kde bydlet, je opravdu prioritou.
Předseda PSP Jan Hamáček: Do obecné rozpravy ještě pan kolega Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážení zástupci vlády, kolegové, kolegyně, dovolte mi pár obecných poznámek. Problém je, že zde řešíme důsledky, ale ne příčiny. Příčiny velké nezaměstnanosti, lichvy, hazardu, ale také neuvážené privatizace bytového fondu.
Je potřeba říci, že nároky, které jsou díky situaci na pracovním trhu a v sociální oblasti, se nezmenšují, ale zvětšují. Dříve dostávali potřební tyto prostředky státu jako výpomoc na ruku. Docházelo však k tomu, že ne vždy a včas zaplatili majitelům či provozovatelům bytu či ubytovny, a tak za doby funkce ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase se uskutečnila změna a tyto příspěvky se poskytují přímo majitelům a zřizovatelům. A ejhle, nastal obrovský byznys. Od té doby nejsme schopni tento problém zastavit, zmírnit. A všimněte si, že už budeme pomalu ve funkci rok, a také jsme se s tím nedokázali rychle vypořádat. Hovořili o tom poslanci, kolegové i kolegyně.
Je třeba říci, že nás provází nový fenomén, který je varující, a to že do bezdomovectví se dostává v posledních letech daleko více mladé a střední generace. To nebylo v takovém měřítku a to samozřejmě bude pro sociální systém i sociální bydlení velice náročné. A žel, my nemáme -
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se velmi omlouvám, ale tady někde zvoní mobilní telefon, a to docela intenzivně, tak já bych chtěl poprosit - je to vlevo, ano - majitele telefonu, aby použil tlačítko, kterým ho ztlumí, protože hudební doprovod k projevu pana poslance Opálky nepotřebujeme.
Poslanec Miroslav Opálka: No, tak nakonec je to jak u prezentace, když se vybere dobrá melodie, proč ne?
Je třeba říci, že problém tkví také v tom, proč jsme se tak pozdě dostali k řešení, že není jeden gestor za tento problém. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí se pak těžko domlouvají, kdo bude tím gesčním, kdo bude tu legislativu mít na starosti a ty druhé v podstatě jenom pobízet k nějaké spolupráci.
A tak jsem chtěl říci, že se sice dostáváme k nějakému úseku, který zřejmě napříč politickým spektrem podpoříme, ale že nevyřešíme příčinu a nevyřešíme zřejmě to, co nás ještě do budoucna čeká, a to je problém, aby lidé měli práci, za práci odměnu, za kterou si samozřejmě koupí buď vlastní byt, nebo nájem, a tím sníží výdaje státu. To je jediná cesta, jak si pomoci.
To je několik málo poznámek z mé strany. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že nejsou další přihlášky do obecné rozpravy, tak ji končím.
Zeptám se paní ministryně, zda chce závěrečné slovo v této fázi. Pokud nechce, nemusí. Chce. Jestli chce, tak prosím, paní ministryně, teď je ten moment.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Pardon, já se omlouvám za zmatky. Já jsem chtěla - děkuji za slovo - jenom krátce komentovat příspěvky.
Chtěla jsem říci, že si musíme uvědomit, že tato situace byla skutečně léta zanedbávána. Už tady bylo řečeno o privatizaci. Obce dnes vlastní jenom 10 % bytového fondu. Právě proto problematika sociálního bydlení je tak složitá a právě proto pro mě ten termín roku 2016 je prostě realistický. Opakuji, že dvacet let se tady na tom nikdo nedohodl a já nejsem někdo, kdo to tady najednou všechno vytrhne. Diskuse prostě musí probíhat. Tento návrh, tuto novelu, já považuji opravdu za takovou první pomoc. Souhlasím s tím, že to je první krok, že to je věc, na které se musí pracovat dál. Jak říkám, jsme v situaci, kdy tato problematika byla zanedbávána celá léta.
Jinak co se týče pokroku na práci o sociálním bydlení, tak my musíme do konce tohoto roku předložit vládě koncepci sociálního bydlení, kde budou už určité základní teze. Práce probíhají, pracovní skupiny fungují.
Jinak bych chtěla komentovat k té kontrole. Tam je povinnost v současné době ubytovny musí mít provozní řád, a jestliže se do nich bude ta dávka vyplácet, tak musí mít souhlas hygieny, musí tam být souhlas stavebního úřadu. To je jedna z těch věcí, která je nová. Co se týče toho okruhu společně posuzovaných osob, tak ano, je to také administrativní zjednodušení, ale zároveň nám to umožňuje posuzovat ty, co to opravdu užívají, a nejenom ty, kteří tam jsou třeba hlášeni k trvalému pobytu. Součástí toho, aby to lépe fungovalo, by také mělo být personální posílení lidí z úřadů práce. To znamená, že bude více lidí na kontrolu.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan zpravodaj si rovněž přeje po obecné rozpravě říci pár slov. Prosím.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Krátce shrnu debatu. Z mého pohledu jsme k danému tématu zaznamenali celkem 17 příspěvků, kolegyně Chalánková vystoupila dvakrát a kolega Okamura a kolega Fiedler také dvakrát. Všichni byli věcní. Jednou tady pan kolega Kováčik říkal, že téměř všichni mluvili k tématu. Tady v tom případě kromě dvou vystoupení, která byla spíše politická, myslím pana Okamury a pana poslance Fiedlera o billboardech České strany sociálně demokratické, to bylo všechno věcné.
Téma je jasné a celkem jsme se všichni v té debatě, všichni diskutující se protnuli v tom, že tento první krok, a tak ho všichni chápou, je velmi nutný, je to krok správným směrem, opravdu omezuje obrovský kšeft s problémem s lidskou chudobou, a sice to bylo dokladováno na dramatickém nárůstu výše doplatku na sociální bydlení. V debatě se objevilo to podstatné, totiž že paní ministryně v koordinaci a ve spolupráci s dalšími ministry okamžitě, nebo je nezbytné nutné, aby zahájila práce na novém zákonu o sociálním bydlení, který by tu problematiku řešil. Komplexně v tomto případě i tady byla shoda, protože je nutný nový zákon.
Co se týče konkrétních věcí, které připomněli jednotliví diskutující, pan Tomio Okamura poznamenal, že hnutí Úsvit podpoří tento návrh, a měl k němu některé připomínky ohledně cenové mapy, kde sám jasně řekl, že zatím není povinná, některé obce ji nemají, takže těžko ji brát jako vodítko. Ale Úsvit bude hlasovat pro.
Pan kolega Stanjura vyjádřil určité zkušenosti zejména z ostravské samosprávy, kde byla velmi dobrá myšlenka, že obce by měly mít zřejmě v novém zákoně velkou pravomoc, aby samy mohly rozhodnout, jestli v dané lokalitě, v dané obci, na daném území bude, či nebude ubytovna, do které směřují doplatky na bydlení. Řešil i stavebně technické a další věci, které v tom návrhu obsaženy jsou.
Zrovna tak jako paní poslankyně Hnyková. Ta zamířila i do polemiky s pozměňovacím návrhem pana kolegy Sklenáka, který vzápětí vysvětlil, jak to bylo myšleno, a vysvětlil, že celá řada lidí, kteří mají problém s bydlením, směřují sami a dobrovolně do těch chat, chatek atd.
Debata byla věcná, paní kolegyně Chalánková řekla něco o statistice. Jenom připomínám, že už je to 2,6 mld. za minulý rok ročních doplatků na sociální bydlení, takže obrovský byznys. Pan kolega Gabal s paní kolegyní Havlovou hovořili o rizikových oblastech a o nutnosti neprodleného řešení. Ostatní diskutující už v podstatě jenom shrnovali nějaké dílčí problémy.
Celkově se dá říct, že debata byla opravdu plodná a že návrh pravděpodobně s pozměňovacími návrhy, které zazněly a ještě zaznějí, bude mít asi podporu sněmovny. Tolik krátké shrnutí naší dosavadní debaty. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji za velmi profesionální práci zpravodaje. V této fázi, protože nepadlo nic, o čem bychom měli hlasovat, otevírám podrobnou rozpravu. S přednostním právem do podrobné rozpravy. Tím pádem má slovo pan předseda Stanjura, připraví se paní poslankyně Havlová.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Avizoval jsem v obecné rozpravě, že načtu pozměňující návrhy. Chci říct, že pozměňující návrhy se budou dotýkat v zásadě dvou oblastí. Za prvé pravomoci obcí vydat souhlas k tomu, aby konkrétní ubytovně mohl být vyplácen doplatek na bydlení, a současně aby doplatek na bydlení mohl být vyplácen pouze buď v bytech nebo ubytovnách, aby nebyla možnost vyplácet doplatek na bydlení v jiných prostorách.
Abych byl přesný, tak teď to budu citovat na mikrofon, ten pozměňující návrh.
Za prvé, v novelizačním bodu číslo 20 se v § 33 odst. 6 v druhé větě na konec věty doplní slova: "v případě souhlasu obce, na jejímž katastrálním území se ubytovací zařízení nachází." To je důvod zvláštního zřetele, že může být doplatek na bydlení vyplácen i v ubytovnách. Tento, pokud to přijmeme, řekne, že se tam může vyplácet, pouze pokud s tím obec souhlasí. Nikomu nezakazujeme provozovat ubytovnu, pouze říkáme, pokud chce majitel ubytovny čerpat státní peníze, měl by mít souhlas obce.
A potom k druhému problému, tzn. aby se doplatek na bydlení mohl vyplácet pouze v bytech nebo ubytovacích zařízeních, navrhuji nové znění novelizačního bodu číslo 21, a teď bych s dovolením, je to pět odstavců, z formálních důvodů musím načíst všech pět odstavců tohoto novelizačního bodu číslo 21.
Bod 21 zní: Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu zní: § 33a Byt a ubytovací zařízení
Odst. 1. Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo jednotlivá místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání podle stavebního zákona zkolaudovány jako byt.
Odst. 2. Ubytovacím zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí ubytovací zařízení k tomuto účelu užívání určené podle stavebního zákona nebo zkolaudované jako ubytovna splňující požadavky stavebního zákona, prováděcích vyhlášek stavebního zákona a souvisejících právních předpisů platných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Jestliže je ubytování v těchto zařízeních poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, musí splňovat podmínky uvedené v § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví.
Odst. 3 zní: Za byt se pro účely tohoto zákona považuje též soubor místností, které tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, nebo samostatná místnost, která tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, pokud jsou tyto stavby užívány vlastníkem k trvalému bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou k tomuto účelu zkolaudovány.
Odst. 4 zní: V případech hodných zvláštního zřetele lze pro účely tohoto zákona za byt považovat i část bytu, pokud byt splňuje podmínky podle odstavce 1. Pokud v tomto bytě žije více osob, které se pro tyto účely společně neposuzují, určuje se výše odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt, a je-li na tento byt poskytován příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, odečte se tento příspěvek od odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt a dále se postupuje podle § 8.
Odst. 5. K posouzení kritérií stanovených v odst. 1 až 3, provádí na žádost orgánů pomoci v hmotné nouzi stavební úřad příslušný k povolení dané stavby.
Takto zní celé nově navržené znění § 33a. Musím říct, že je takřka totožné s vládním návrhem, ale abychom mohli hlasovat i o těch změnách, musel jsem přečíst všech pět odstavců.
Děkuji za pozornost a věřím, že do příští středy, kdy budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích v třetím čtení, najdeme shodu, a věřím, že tyto návrhy mají šanci pro podporu, protože jsou to sice zkušenosti ostravské samosprávy, ale nijak nevybočují ze zkušeností jiných samospráv, které se s tímto problémem potýkají na svém území. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další do podrobné rozpravy paní poslankyně Havlová, připraví se paní poslankyně Nytrová.
Poslankyně Olga Havlová: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, tímto bych se přihlásila k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému zařazeny pod čísly 1356 a 1375. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Nytrová. Paní poslankyně Nytrová! Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavlína Nytrová: V rámci novely zákona o hmotné nouzi navrhuji vypustit možnost výplaty doplatku na bydlení v jiných než obytných prostorech k tomu určených jako byt nebo ubytovna v souladu se stavebním právem a splňujících požadavky stavebního zákona, prováděcích vyhlášek stavebního zákona a souvisejících právních předpisů platných ke dni nabytí účinnosti navrženého zákona. Zamezit tomu, aby se do nákladů na bydlení započítávaly náklady na bydlení v jiných prostorech než k tomu určených, tzn. určených jako byt nebo ubytovna v souladu se stavebním právem a splňujících požadavky stavebního zákona, prováděcích vyhlášek stavebního zákona a souvisejících právních předpisů platných ke dni nabytí účinnosti navrženého zákona. Vypustit jakékoli odkazy na jiný než obytný prostor a § 33b.Vypustit navržený § 33b, standardy kvality bydlení jiného než obytného prostoru a jejich kontrola. Umožnit výplatu doplatku na bydlení jen v prostorech, určených jako byt nebo ubytovna v souladu se stavebním právem a splňujících požadavky stavebního zákona a prováděcích vyhlášek stavebního zákona a souvisejících právních předpisů, platných ke dni nabytí účinnosti navrženého zákona.
V rámci navrženého § 33a provést následující úpravy:
Byt a ubytovací zařízení.
Odstavec 1. Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a je k tomu účelu užívání určena podle stavebního zákona a je zkolaudována jako byt.
Vypustit odstavec číslo 2. Odstavec číslo 2 nově zní: Ubytovacím zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí ubytovací zařízení k tomuto účelu užívání určené podle stavebního zákona nebo zkolaudované jako ubytovna splňující požadavky stavebního zákona, prováděcích vyhlášek stavebního zákona souvisejících právních předpisů platných ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Jestliže je ubytování v těchto zařízeních poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, musí splňovat podmínky uvedené v § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví.
Odstavec 3. Za byt se pro účely tohoto zákona považuje též soubor místností, které tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci nebo samostatná místnost, která tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, pokud jsou tyto stavby užívány vlastníkem k trvalému bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou k tomuto účely zkolaudovány.
Odstavec číslo 4. V případech hodných zvláštního zřetele lze pro účely tohoto zákona za byt považovat i část bytu, pokud byt splňuje podmínky podle odstavce 1. Pokud v tomto bytě žije víc osob, které se pro účely společně neposuzují, určuje se výše odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt, a je-li na tento byt poskytován příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, odečte se tento příspěvek od odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt a dále se postupuje podle § 8.
Odstavec číslo 5. Posouzení kritérií stanovených v odstavci 1 až 3 provádí na žádost orgánů pomoci v hmotné nouzi stavební úřad příslušný k povolení dané stavby.
Děkuji za pochopení.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj také do podrobné rozpravy?
Poslanec Adolf Beznoska: Jeden pozměňovací návrh. § 34a, poslední věta, která přibude. Maximální výše příspěvku na jedno lůžko v ubytovacím zařízení definovaného podle § 33a odst. 3 činí za kalendářní měsíc 1000 korun.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Tím jsme pravděpodobně vyčerpali podrobnou rozpravu, takže já podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Není zájem. Žádný návrh, který bychom v této fázi měli hlasovat, také nepadl, takže v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.
Budeme pokračovat bodem 12, což je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.