(9.10 hodin)
(pokračuje Filip)
Druhá věc, která je velmi podstatná a která mě přivedla na to, že je třeba se tím zabývat. V metodickém pokynu není jasné, jak postupuje Státní pozemkový úřad, případně Národní památkový ústav nebo jiné dotčené orgány. Tady je zřejmé, že v tom povinné osoby nejsou přesně vymezeny. Zákon říká, kdo je povinnou osobou. Říká, že to jsou Lesy České republiky a Státní pozemkový úřad, který mimo jiné vznikl těsně předtím, než byl přijat tento zákon, sloučením Pozemkového fondu a Pozemkového úřadu. Lidé tam přecházeli, ztrácely se papíry a nastala tam poměrně složitá situace už v době přijímání. Ostatní povinné osoby tam ale nejsou vyjmenovány, je tam jen odkaz na ostatní. Ostatními povinnými osobami mohou být například Státní statek v Kájově v likvidaci, Vojenské lesy a podobně, protože to jsou státní úřady. Problém ale zůstává v tom, že ani tyto povinné osoby nejsou k sobě navzájem v nějakém vztahu, aby existovala jednotná evidence, která by odčlenila duplicitu žádostí a vůbec jsme byli schopni najít, o co je žádáno a co už je například v majetku obcí nebo tam existuje nějaký jiný smluvní vztah, například smlouva o smlouvě budoucí, že o to konkrétní řád nebo církev nebude žádat.
V tomto ohledu je důležité, aby metodický pokyn byl buď jako interní normativní instrukce zpřesněn a aby platil pro všechny povinné osoby. Znamená to, že všechny povinné osoby budou muset postupovat podle zákona, a to s péčí řádného hospodáře. Protože když vynecháme některý dokument, a § 8 zákona říká, že dokumentem jsou dokumenty například podle stavebního zákona, tak dokumentem musí být i výkresová dokumentace ke konkrétnímu listu vlastnictví. Uvedu to na klasickém příkladu, který mě přivedl k tomu, abychom se tím vůbec zabývali.
Za prvé, zákon zakazuje těm obmyšleným, tedy oprávněným osobám, aby dva roky s majetkem nakládaly tím, že ho zcizí. Na to, že tento požadavek není naplňován, mě ale upozornily realitní kanceláře, které se přímo starají o to, že vydaný majetek bude přímo prodán. Znamená to, že konkrétní oprávněná osoba vystupuje v rozporu se zákonem a chce obejít zákon tím, že majetek, který byl fyzicky vydáván, přímo prodává. To je ale v podstatě činnost protizákonná a odporuje úmyslu zákonodárce.
Není tedy jasné a evidentně chybí i podle metodického pokynu, kolik je povinných osob v České republice. Také je jasné, že není možné dohledat, kolik bylo odmítnutí návrhů, protože se přišlo na to, že je pozemek zcela nebo zčásti zastavěn a že je tam veškerá dokumentace. Není ani jasné, kolik je podle metodického pokynu Státního pozemkového úřadu v takzvaném zahájeném správním řízení o vydání nebo nevydání. Navíc je evidentní, že v tuto chvíli je Státní pozemkový úřad nucen k tomu, aby udělal to, co měl udělat oprávněný, to znamená, aby ztotožnil pozemek podle pozemkového katastru s pozemkem, který je veden v katastru nemovitostí, tedy, jak se říká, jestli je podle PK tam pět nebo šest pozemků a je ve zjednodušené evidenci katastru nemovitostí jeden velký pozemek, na kterém to je, ať už je tam například stavba. Já vždy nejradši uvádím naše učiliště v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou, o které žádá Arcibiskupství pražské. Uvádí, že pozemky jsou volnou plochou, ale ony jsou všechny zastavěny a pod tím pozemkem ještě vede trubka, která přivádí vodu na chlazení k Jaderné elektrárně Temelín. Musíme si uvědomit, že od roku 1990, respektive od roku 1948, tady byla určitá stavební činnost, která pozemky buď uvolnila, nebo zatížila, a měly by být ve výkresové dokumentaci zaznamenány a samotná závazná textová část nemůže být dostatečným dokladem pro to, aby se jednalo o pozemku, že není zatížen. V tomto ohledu státní pozemkové úřady vydávají náklady, které měly jít za oprávněným, nikoli za povinným.
Není také jasné, jak postupuje Úřad pro zastupování majetkových práv státu. V tomto ohledu tedy není zřejmé, proč by do toho nevstupoval, když řadu nemovitostí stavebního charakteru, které mohou být jistě vydány, protože patřily už jako nemovitost těm oprávněným, proč s nimi nakládá pozemkový úřad, když nejsou zemědělského charakteru. Co je nejzávažnější - my se to nemůžeme nijak dozvědět. Když uděláme dotaz, je odpovězen způsobem, který neodpovídá zákonu o veřejném přístupu k informacím. Myslím si, že když to nedostanou ani poslanci, jak se tedy mají na ten proces dívat občané České republiky, kteří, jak dobře víte, se se zákonem nikdy nesmířili.
V tomto ohledu musím říci, že to jsou důvody, které mě vedly k tomu, abych společně s ostatními 44 kolegy požádal o svolání této schůze, která nijak neškodí našemu programu, protože zatím jsme na tom tak, že o třetím čtení jednáme ve středu a v pátek a ten čtvrteční den můžeme využít k této záležitosti, k vyjasnění, které může být velmi rychlé, když nám vláda odpoví, například ministr zemědělství, do kdy metodický pokyn bude platit, případně ministr kultury, jestli metodický pokyn bude platit i pro Národní památkový ústav a kdy nám vláda dá například celkový seznam o tom, kolik je tam žádostí a kolik je jich vyřízeno, protože to se velmi těžko v tuto chvíli zjišťuje.
Pokud bude schválen pořad schůze, přednesu návrh usnesení v podrobné rozpravě, který nic jiného nepožaduje, než abychom tuto informaci získali a abychom ji také mohli sdělit občanům, kteří chodí za mnou každé pondělí do kanceláře a na tyto věci se mě ptají. K tomu jsme přidali to, co jste nám, vážení kolegové z vládní koalice, nenechali realizovat, a slíbili jste nám to v červnu, že bude změna v orgánech Sněmovny, což znamená, že budou noví poslanci, kteří nastoupili za europoslance, zařazeni do výborů a že změníme i zasedací pořádek podle toho, jak jednotlivé kluby požadují. Proto si myslím, že by bylo vhodné, abyste nebránili tomuto pořadu schůze, abychom mohli v klidu a bez problémů informace získat. Děkuji vám. (Potlesk části poslanců.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Než dám slovo dalším, přečtu ještě omluvu pana poslance Sedláře, který se omlouvá z dnešního jednání z důvodu služební cesty.
Nyní zde mám čtyři žádosti o vystoupení s přednostním právem. První vystoupí pan předseda vlády, potom pan vicepremiér Babiš, potom pan předseda Okamura a potom pan předseda Mihola. Takže v tomto pořadí prosím. Pane premiére máte slovo. - Pan poslanec Laudát, pan poslanec Fiala. ***