(13.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, poprosím vás, kolegyně a kolegové, jestli máte něco naléhavého k projednání, jděte do předsálí, ať se dobře slyšíme. Děkuji vám za vzájemný respekt a toleranci. Můžete pokračovat.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji také. Takže otázky, které zde vznášel pan kolega Stanjura a další, a pídí se po informacích, proč je ten který paragraf napsán zrovna tak, jak je napsán, tak bych je odkázal právě na důvodovou zprávu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, kde by řadu odpovědí bezesporu našli. Přesto bych se zde rád k několika věcem krátce vyjádřil.
Ve druhém čtení zde byl také dost vyslovován údiv nad použitou terminologií. V této souvislosti tedy znovu připomínám, že se nejedná o nový zákon, ale o novelu zákona a samozřejmě ta akceptuje terminologii, která je použita v původním zákonu.
Byly zde připomínky ke konstrukci odbytného. Chci říci, že aplikace institutu odbytného by měla být v praxi spíše výjimečná, a to poté, kdy marně uplyne doba, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů. Nadto je výše odbytného odstupňována podle doby trvání služebního poměru, a mimochodem, jde o jeden z posledních takzvaných benefitů, které v návrhu zákona zůstaly. V případě skončení služebního poměru z organizačních důvodů tedy bude státní zaměstnanec zařazen mimo službu. Smyslem tohoto institutu je umožnit, aby státního zaměstnance bylo možné v blízkém čase využít na jinou pozici ve státní službě a neztratit tak kvalifikovaného zaměstnance. Koaliční pozměňovací návrh, který byl ve druhém čtení předložen, zkracuje pak toto období na šest měsíců a zvyšuje vyplácenou odměnu na 80 % platu. Přiznejme si, že dnes je mnohdy zrušení systemizovaného místa jen nástrojem pro zbavení se nepohodlných úředníků. Po přijetí služebního zákona bude možné státní zaměstnance, kteří nebudou dosahovat dobrých pracovních výsledků nebo budou porušovat pracovní kázeň nebo služební kázeň, postihnout v rámci služebního hodnocení nebo v rámci kárného řízení, a tedy mnohem jednodušeji, než je tomu dnes v rámci zákoníku práce.
Pak zde bylo mnoho připomínek k náměstkům pro řízení sekce a takzvaným politickým náměstkům ministra. Zákon o státní službě neomezuje politiku nebo politiky, pouze vytváří jasnou hranici mezi politickými nominanty a státními zaměstnanci. Přítomnost politiků na pozici náměstků je samozřejmě legitimní a současně potřebná z hlediska realizace politiky a zadávání úkolů v souladu s programovým prohlášením vlády. Mimochodem, i Ústava předpokládá zastupování ministra náměstkem, zástupcem ministra. Takzvaní náměstci pro řízení sekce jsou nejvyššími státními zaměstnanci v sekci, nejedná se o politické nominanty a všechny tyto pozice budou muset do roka projít výběrovým řízením, tedy za zákonem stanovených podmínek.
Další věc. Počet vedoucích pracovníků, tedy představených, se nezvětší, spíše se zmenší. Všude bude jednotná struktura, tedy náměstek pro řízení sekce, ředitel odboru a vedoucí oddělení. To, že se na více pozicích představených použije slovo náměstek, samozřejmě neznamená, že se počet vedoucích pozic zvýší.
Co se týče úřednických zkoušek, ty budou prováděny před komisí na jednotlivých ministerstvech a správních úřadech. Obecná část bude prováděna elektronicky.
Další připomínky zde byly ke kontrole služebních vztahů, kterou vykonává generální ředitel. V tomto případě se rozhodně nejedná o nějaké zasahování do věcného řízení a věcných rozhodnutí ministra, jde pouze o kontrolu zákonnosti postupu podle služebního zákona. Typicky se může jednat o kontrolu zákonnosti vydávaných rozhodnutí, zda jsou opatřována všemi náležitostmi, zda se postupuje zákonným způsobem podle správního řádu, zda se vyřizují stížnosti a podobně. Půjde tedy o systematickou dlouhodobou kontrolu.
K § 17 odst. 5, který stanoví, že služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců podle schválené systemizace nelze použít pro jiný než stanovený účel. To není žádný nenápadný odstavec, jak zde bylo proneseno ve druhém čtení, ale naopak velmi důležité ustanovení projednané s resorty i se sociálními partnery, které znemožňuje, aby prostředky na platy byly využity jiným způsobem. To tedy není konec úspor, ale konec zvůle a porušování práva na spravedlivou odměnu státních zaměstnanců.
Tolik tedy ode mě k tomu, co zde zaznělo dnes a částečně ve druhém čtení. Jak jsem již uvedl, doporučuji vaší pozornosti také důvodovou zprávu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde několik faktických poznámek. První s faktickou poznámkou je pan poslanec Stanjura. Pan poslanec Stanjura je také přihlášen elektronicky. Já tedy řeknu, jak jste přihlášeni, v jakém pořadí, s faktickou poznámkou. První je pan poslanec Stanjura, potom paní poslankyně Černochová, potom pan poslanec Martin Lank a následně pan poslanec Laudát. Nebude-li další faktická poznámka, budeme postupovat v rozpravě podle řádně přihlášených. Takže v tento moment vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Je to skutečně faktická. S obsahovým vystoupením vystoupím, až na mě přijde řada.
Nevím, jestli je to neznalost, nepochopení nebo dobrá víra pana předsedy Sklenáka, ale to, co tady předvedl jednak v těch odpovědích, a jsem rád, že za 14 dní, co jsem podal otázky, je vypracovali, a moje tři slova "neznalost, nepochopení, dobrá víra" přesně odpovídají stylu odpovědí.
K termínům a vstřícnosti vůči opozici - skoro bych se smál. Materiál byl distribuován 3. 7. ve 13.58. Je to na stránkách psp.cz. Když se podíváte na aktuální schůzi, dnešní program, dostanete to. To je usnesení ÚPV. Já neříkám, že poslanci ÚPV nedostali nějaký pozměňovák v okamžiku 30. května, ale je to stejný argument, jako kdybych řekl, když jsme jednali dneska o spotřební dani, že návrhy do rozpočtového výboru byly rozdány 21. června, tři dny před projednáváním tohoto tisku v rozpočtovém výboru. Ano, poslanci ÚPV to dostali, nikdy nevíte, jak to dopadne, jaký bude tvar. A tvar, který šel z ÚPV, jsme dostali 3. července. Před 14 dny jsme vás požádali o jednání, dodneška žádné jednání nebylo. Jenom pořád chodíte na mikrofon a říkáte "my bychom rádi jednali". My také. Tak to svolejte, pane předsedo, slibovali jste to minulý týden, slibujete to tento týden. My jsme skutečně připraveni jednat. Naším cílem není zabránit přijetí zákona, chceme zabránit špatnému zákonu a v tomto tvaru to bohužel takhle je.
Důvodová zpráva. Nevím, kde je. Na stránkách Sněmovny není. Máte další prioritní informace, aspoň podle tisku, které nemáme. Vy tvrdíte, že máte analýzu a že se to bude týkat 65 tisíc lidí. Nás by zajímalo, jak jste k tomu číslu došli, a rádi bychom tu analýzu jako opozice taky dostali, abychom mohli vycházet ze stejných údajů, které máte k dispozici vy. Nic takového jste nám k dispozici ovšem nedali.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v jednání, mám zde jednu omluvenku. Po zbytek dnešního dne a další jednání schůze v tomto týdnu se omlouvá pan poslanec Josef Novotný.
Další přihlášenou s faktickou poznámkou je paní poslankyně Černochová.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Musím říci, že slova předsedy klubu ČSSD Sklenáka ve mně skutečně vyvolávají úsměv na tváři. Ostatně to, co tady předvádí poslední týden sociální demokracie, úsměvy na tvářích vyvolává i u kolegů v rámci koalice, nejenom u opozičních poslanců, jako jsem já.
Já bych ráda panu předsedovi Sklenákovi odcitovala při jeho bouřlivé debatě o tom, jak tady opozice něco blokuje a jak je vlastně koalice připravena spolupracovat a komunikovat, tak bych rád přečetla pasáž z jednacího řádu, z usnesení Poslanecké sněmovny, kde se stanovuje, že "předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády se zúčastní celého jednání schůze Poslanecké sněmovny. Příslušní členové vlády se zúčastní projednávání jednotlivých bodů pořadu podle své působnosti." ***