(12.40 hodin)
(pokračuje Laudát)
Zase. Je to přesně tam, kam cílí náš bod číslo 1. Vy skutečně chcete překlenout období, kdy občané této země budou mít jiné představy, které politické strany, kteří lidé mají tuto zemi vést a s jakými představami o řešení konkrétních problémů. Dneska sice po půl roce máte preference jako koalice veliké, nicméně všichni víme, že budou další měsíce, kdy budete všechno svádět na předchozí vlády, předchozí dvě tři období už nevydržíte. Paměť lidí je v tomto krátká. Lidé chtějí změny v krátkodobém horizontu a hned a kupodivu statistické výzkumy z celého světa ukazují, že je nezajímají příliš a není pro ně zásadní dlouhodobé směřování té které země nebo těch kterých problematik. Takže předpokládám, a byl proveden průzkum i v České republice, že toto byste měli mít na paměti. Navíc zodpovědná vláda země se neřídí okamžitými náladami, ale s vizí se řídí tím, nebo prosazuje to, o čem je bytostně přesvědčena, že je pro tuto zemi správné.
Bod 4.3. Pro vedoucí pozice by mimo daný požadavek týkající se počtu let strávených ve státní službě měly být stanoveny i některé další požadavky na kvalifikaci. Předpokládá se, že výběr provádí komise nominovaná i jmenovaná jedině vládou. Dle potřeby lze však předpokládat poradní roli jiných nezávislých subjektů. Měla by být definovaná jasná pravidla pro výběrové komise.
Zase. Zdá se vám toto, pane ministře Dienstbiere, jako vydírání? Pokud vím, tak tato vláda, nevím, jestli nějaká předchozí, nevím, ale vy jste založili jakousi mezirezortní výběrovou komisi na obsazování míst zatím převážně v podnicích a firmách se státní účastí. Nevím, jaké stanovisko dala tato mezivládní komise, nebo mezirezortní komise, omlouvám se, nevím, jak přesně ji nazýváte, k obsazení postu ředitele ŘSD před čtyřmi měsíci, jaké dala včera či v pondělí, jaké dala stanovisko k dnes již bývalému vedení hotelu Thermal v Karlových Varech a další a další. Nikdo přece do nikoho nevidí, a jestliže je (nesrozumitelné)... Tady jsou to manažerské posty. Můžete říct, dobře, tam je můžeme přece vyměnit, což pan ministr financí a ministr dopravy udělali. Nicméně. Vždyť přece toto se bude odehrávat v bleděmodrém, omlouvám se ODS, pokud ji urážím, co se týká barvy, ale toto je slogan, v bleděmodrém se to bude odehrávat přece s výběrem úředníků státní správy. Lidsky přece není rozdíl, jestli vybíráte manažera firmy nebo úředníka státní správy. Můžete tam dát kvalifikaci, můžete tam dát a prověřit ji, že bude dobrá, můžete tam poshánět nějaké rychlé informace, nebo možná důkladnější, ale nemusíte je sehnat všechny, můžete se dočkat přešlapů, jako bylo, i když neznám detaily, v případě ŘSD. Není normální, když za poslední rok se v této veledůležité organizaci děje pátá změna jenom na úrovni ředitele nebo generálního ředitele. Jsou další personální čistky, odvolávání, vyhazování, zpětné přijímání a podobně. Nevím, do kolika desítek lidí by to šlo, a tato instituce s každou další změnou, mám pocit, funguje hůř a hůř a hůř. Toto samé můžete předvést na úrovni státní správy. Tudíž varuji před tím a zcela chápu, nikoli jako vydírání, tuto připomínku z Bruselu.
4.4. Výběr všech manažerů je pravomocí generálního ředitele, ten je jmenován politicky vládou. Jmenuje všechny státní tajemníky, § 53 odst. 2, a ti následně jmenují zbytek managementu státních orgánů, § 55 odst. 2. Takže otázka politického vlivu ve veřejné správě není řešena prostřednictvím zákona, nýbrž kaskádovým efektem.
I o tom, jak skutečně odpolitizovat státní správu, v tomto bodě bychom rádi vedli věcnou a detailní debatu, jak to do zákona zapracovat, aby to bylo jasné a bezpečné.
4.5. Požadavky pro propuštění manažerů by měly být jasně definovány a zahrnuty případy vážného pochybení, § 61.
Co budete dělat s úředníky, kteří pochybí? Opakovaně tady dnes již bývalý kolega europoslanec Polčák, Petr Gazdík, v minulém období i já jsem připodepsal návrh zákona o zodpovědnosti úředníků státní správy za škody. Tady jde spíš o to, že mohou páchat škody nejen svými rozhodnutími, ale dokonce vědomě krátit občany na jejich právech. Kdysi jsem byl velice skeptický k zavedení institutu ombudsmana, ale jako dlouholetý člen petičního výboru dneska vím, jak skutečně "kvalitní" státní správa na různých úrovních státem počínaje a obcemi konče v některých případech je. Občanům jsou v některých případech, zejména pokud se týká stavebního zákona, majetkových práv, ochrany životního prostředí, upírána zcela nepochopitelně základní práva, úředníci nechtějí rozhodnout, jsou líní rozhodnout v řadě případů, přepinkávají nepříjemná rozhodnutí z jednoho na druhého, nikdo nechce mít problém. Takže prosím, jak toto budete řešit? Ani tento bod 4.5 nepovažuji za vydírání.
4.6. Mechanismus náboru úředníků se provádí ve dvou fázích: nejprve dochází k náboru státního úředníka a teprve poté se během vymezené doby skládá úřednická zkouška. Není jasné, proč tyto dva postupy nemohou být sloučeny do jedné procedury náboru složené z písemné a ústní zkoušky za účelem řádného posouzení analytických a logických schopností uchazeče. Skutečnost, že písemný test není povinný, článek 27, by za jistých okolností mohla znamenat porušení principu rovného zacházení. Vzhledem k tomu, že ani pro jednu část úřednické zkoušky nejsou známy podrobné informace (řečník děkuje za podanou vodu), hodnocení nelze dokončit a uzavřít.
Článek 4.7. Volná místa mají být oznamována pouze na oficiální úřední desce dotyčného úřadu bez uvedení jakékoliv lhůty pro podávání přihlášek. Pokud má být v souladu s principem transparentnosti, měl by zákon stanovit, že veřejně dostupný zdroj o volných místech a uvádějící lhůtu pro podání přihlášek by měl být stanoven spolu s konkrétními kritérii výběru. ***