(16.30 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Tady bych se zastavil u jednoho momentu, který mi v důvodové zprávě nepřišel zrovna hluboce doložený, byť tam masivně je ona RIA, která nám vysvětluje, že když nebude pršet, nezmokneme, na mnoha stránkách, ale efekt, tzn., že tím snížením daní dosáhneme snížení cen, a to je radost pro konečného spotřebitele, a když toho nedosáhneme, tak radost je minimálně poloviční, protože vypadnou peníze ze státní kasy, ale ceny se nezmění, tak někde ty peníze musí zůstat, tak důkladnější analýza tohoto mi trochu chybí.
Slyšel jsem mediálně lékárníky, jak kalkulují, že léky, a mají na mysli zřejmě léky v prodeji, tedy ne hrazené přes zdravotní pojišťovnu, že by mohly vyskočit o příslušné procento, ale také je pravdou, že podstatná část léků, a bylo by fajn, kdyby v tomto byl větší pořádek, než dosud je, tak ty jsou hrazené zdravotní pojišťovnou a trochu to souvisí i s úhradovou vyhláškou. Takže ten efekt možná nebude až tak velký na naše nemocné a k lékaři chodící, ale i díky za něj.
Co nám na tomto návrhu, když ho v základních myšlenkových konturách podporujeme, vadí, že jsem, tuším, že to bylo ještě před obědem, avizoval jistou změnu. Avizoval jsem ji proto, že nejenom že nám třetí sazba přijde jako trochu administrativní komplikace, to bych si dovolil i souhlasit, ale že je to opatření mělké, že si můžeme v současné situaci ekonomiky dovolit opatření významnější. Koneckonců byly doby, kdy se to v koaličních strukturách i diskutovalo. Mám pocit, že úplně na začátku jste se bavili nikoliv o desetiprocentní, ale pětiprocentní snížené sazbě. Skončili jste u deseti, protože jste zřejmě chtěli minimalizovat dopady tohoto zákona. Tomu rozumím.
Ale abych předešel, tak se dívám, jestli pan Kalousek tady je, když jsme se bavili o dani z příjmů, tak tu začal recitovat konvergenční program. Jak vláda plánuje zvýšení inkasa toho či onoho daňového titulu. Já jsem ho upozornil, že ne všechno jde na vrub konkrétní úpravy daní, že to může být na konto např. ekonomického růstu. A když jsem se podíval, člověk si to také musí osvěžit, hned si všechno nepamatuje tak stoprocentně, tak u DPH na rok 2016 je tam jako diskreční opatření navrhován nárůst výnosu o 16 miliard. Diskreční, to je takové hnusné slovo, takže přeložím do češtiny, to znamená, že je to jednorázové, že to nebude padat jak mana nebeská prostě pořád a pořád a pořád. Zdá se, že tedy v tomto asi není jasno, protože důvodová zpráva zákona hovoří o efektu do státního rozpočtu, protože je i příděl do územních rozpočtů, ke třem miliardám, takže zjevně to bude opatření v oblasti lepšího výběru daní. DPH je v tomto ohledu proslulé, jistá opatření byla přijata, řekněme, že tento efekt tady bude, takže kromě ekonomického růstu bude lepší výběr. Takže jsme v plusu na rok 2015 o tři miliardy, na rok 2016 o 16 miliard. Pouze diskrečně, s růstem by to mělo být ještě víc. Takže je tady prostor.
A když uvážíme všechny tyto souvislosti včetně toho, že jsme avizovali, že bychom se přece jen odvážili pro mírnou progresi u daně z příjmů fyzických osob, tak nám vychází, že můžeme udělat jedno, a to je daleko jednodušším opatřením se vrátit, pokud jde o nastavení sazeb, do roku 2011. Nemusíme mít rezervu na penzijní reformu, to tady bylo řečeno, za letošní rok je výpadek opt-outu půl miliardy, na příští rok se odhaduje tři čtvrtě miliardy, zlepší se nám výběr daní, aspoň to tedy bylo slíbeno, a i když lepší výběr daní hned nepovede k odstranění všech nedoplatků a daňových zločinů, tak by se to mělo zlepšit, tak tady prostě je polštář. Když jsme se nad tím zamýšleli, tak v podstatě snížení snížené sazby z 15 na 10 %, a jsme ochotni se bavit o rozsahu tabulky přílohy, která je přílohou zákona a která definuje všechny položky, které zde jsou, tak by daňový výpadek mohl být, když budu hodně skeptický, tak pětkrát větší, než je plánováno v této důvodové zprávě. Čili pět krát tři miliardy, jsme na 15 miliardách. Pořád to vychází fiskálně neutrálně, pokud učiníme ty kroky, které jednak slibuje vláda a jednak požadujeme my, daně z příjmů.
Takže to je naše úvaha, čili vstřícnost k tomuto daňovému návrhu a avizo tohoto pozměňovacího návrhu ve druhém čtení, protože si myslíme, že logiku má. Pokud by se udělalo takové opatření, tak si troufnu odhadnout, že u řady položek by se mohl promítnout i poměrně zajímavým způsobem do dalších než jen tří zde uzákoněných nebo navržených položek knihy výživa a léky a že by to tedy bylo pro občany daleko výraznější, a pak bychom o sociálních efektech nejenom volně mluvili, ale byly by opravdu hmatatelné a radost v podhradí by byla možná několikanásobná. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec František Laudát, který je také zatím posledním přihlášeným do rozpravy.
Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, děkuji panu předsedovi rozpočtového výboru, že to tady konečně řekl naplno. Boj. To je to, oč tu běží. Vy prostě jen potvrzujete to, čemu i v nejhorších snech jsem se zdráhal uvěřit, ale jste zdivočelá levice, která neví, co dělá.
Boj. Nejdříve zkomplikujeme daňový systém, a pak budeme bojovat proti daňovým únikům. My, co jsme starší a pamatujeme, když byl Šemík ještě hříbě, tak víme, jak komunisté bojovali o zrno, to byl kravál každé léto. Místo toho, aby sklidili obilí, tak bojovali o zrno, až to skončilo potravinovým programem.
K vlastnímu návrhu zákona. Nejsem superdaňový expert ani si na něj nehraji, nicméně k tomu, co platilo, tak tady nezaznělo. Já se domnívám, že tím, že to schválíme, tak připravíme lidi o to, že už tu více jak rok platí úprava platná a účinná od 1. ledna 2015, která by snižovala složenou daňovou kvótu občanům, tak to bude pryč.
Co se týká vlastních tří sazeb. Já prostě nepovažuji za tak zásadní problém to, že to bude administrativně náročné, dokonce paní náměstkyně na můj dotaz nějak dala zhruba dohromady i odhady, co budou stát papíry a zavedení třetí sazby. I když jsou to pro někoho veliké miliony, tak v tom kontextu to zase není až tak enormní částka, ale to, co považuji za důležité - nevím, jestli si Ministerstvo financí nechalo udělat nějakou analýzu, jak se skutečně chovali příslušní prodejci, poskytovatelé služeb, komodit, kde došlo právě ke snížení daňové sazby. Ale já jsem se poptával ekonomů. Také z těch, které jsem poptával, tak nikdo mi neřekl, že by měl komplexní přehled, nicméně všichni říkali konkrétní příklady ze světa, že kde k tomu snížení, podobným snížením, došlo, tak si to nechali i prodejci, takže změna cen směrem ke skupinám, kterým vy chcete pomoci, se nedostavila. V zásadě většinou mi říkali, nebo jsem byl upozorněn na to, že zpravidla nastávají dva případy. Za prvé prodejci nebo ten, kdo prodává, si zvýšenou marži o snížené DPH ponechá, druhá skupina případů, že po nějakou krátkou dobu došlo skutečně ke snížení cen a pak se to vrátilo na původní hodnotu, tzn. po krátké době to zase vyskočilo zpátky a zase si tu marži nechali.
Pokud byste skutečně chtěli čistým způsobem, pro mě čistým způsobem a efektivnějším způsobem, pomoci např. rodinám s dětmi, tak by bylo čistší zvýšit jim dávky a poslat peníze přímo adresně. Tam je velká pravděpodobnost, že to nebude zneužíváno, stejně jim dávky posíláte, tak by se tam jen přidaly nějaké peníze, a ne tady křivit a komplikovat výběr DPH. Samozřejmě, vy jste to tady přiznali, vy dáváte přednost tak, aby zaplatili všichni, před svobodnou volbou, tzn. posílení přímých daní před nepřímými. A to tady zaznělo, je to váš princip, omezujete právo volby každého občana nakládat se svými penězi. Doufám, že v tomhle si rozumíme. ***