(16.10 hodin)
(pokračuje Votava)
Konečně vláda přichází se zavedením druhé snížené sazby DPH na léky, knihy a nezbytně nutnou dětskou výživu, a to ve výši 10 %. Ta druhá sazba snížená má začít platit již od 1. 1. 2015 a věřím, že projde tento návrh Sněmovnou, že bude platit a že se to promítne samozřejmě i do cen těchto jednotlivých komodit, zvláště u léků, které jsou velice citlivou komoditou především pro naše seniory, ale nejenom pro naše seniory. A myslím si, že v souběhu se zrušením poplatku v lékárnách, se zrušením poplatku u lékaře o to větší efekt to pro naše nejenom seniory, ale i rodiny s dětmi mít bude.
Často zaznívá také kritika - třetí sazba, bude to administrativně náročné, je to něco neobvyklého. Naopak. Myslím si, že když se podíváte do jiných zemí na západ od nás, tak řada zemí má tři sazby daně z přidané hodnoty, snížené sazby, i tři snížené sazby daně z přidané hodnoty. Irové mají dokonce čtyři takovéto sazby. Neodporuje to tedy žádné unijní směrnici. Není to žádná výjimka.
Také ten argument, že se zvýší administrativní náročnost uplatňování této sazby a otevře se zde určitý prostor pro daňové úniky. Ten se otevírá vždy při každých opatřeních samozřejmě. Je třeba řádné kontroly a řádného boje proti daňovým únikům. I na to se chce koalice zaměřit a také boj s daňovými úniky ve svém programovém prohlášení vyhlásila.
Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vláda tedy předložila návrh novely zákona, který na rozdíl od předchozích pravicových vlád nezvyšuje sazbu DPH, ruší jednotnou sazbu ve výši 17,5 %, kterou prosadila předchozí Nečasova vláda a měla platit od roku 2016. Naopak - a znovu to zdůrazňuji, znovu to opakuji - zavádí druhou sníženou sazbu na léky, knihy, nezbytně nutnou dětskou výživu. Je to tedy opatření, které by se mělo - a já věřím, že se také projeví v rozpočtech rodin s dětmi, v peněženkách našich seniorů, v peněženkách našich občanů, a to výrazně, jak již jsem také řekl, za současného zrušení poplatku u lékaře, poplatků za recept v lékárnách, ale i po zvýšení slevy na dani z příjmu na druhé a třetí dítě u pracujících rodičů, či vrácení slevy našim pracujícím důchodcům.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě než vystoupí pan poslanec Stanjura, je zde faktická poznámka pana poslance Okamury, kterému dám dvě minuty.
Poslanec Tomio Okamura: Jenom rychle. Hovořil jsem ve svém projevu o částce 200 korun za Sunar. Tím pádem sleva by byla přibližně o desetikorunu. Takže promiňte, ale mně u pana předsedy rozpočtového výboru překvapuje, že si plete celkovou cenu se slevou. To je jedna možnost. Nebo druhá možnost je, že ani nevíte, kolik stojí základní balení Sunaru. Teď jsem to prověřoval na internetu a stojí právě těch 200 korun. Tak že by vládní koalice ani nevěděla, co navrhuje - sleva dětské výživy, když říká, že Okamurovi nepřipadá velká částka sleva 200 korun. Já jsem nemluvil o slevě 200 korun, Sunar stojí 200 korun a sleva by byla tím pádem v řádu několika korun. Opravdu mě zaráží, že buďto předseda rozpočtového výboru si plete celkovou cenu se slevou, nebo dokonce neví, co vlastně navrhujete, když Sunar sám stojí 200 korun. Nebo už možná máte velké děti. Tak jako tak je to zvláštní. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka, paní poslankyně Hnyková.
Poslankyně Jana Hnyková: Dobré odpoledne, vážené kolegyně a kolegové. Pane poslanče Votavo prostřednictvím pana předsedajícího, poslanci hnutí Úsvit vědí, co znamená pro obyčejné lidi každý přínos do jejich rozpočtu. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan poslanec Votava.
Poslanec Václav Votava: Nechci to zdržovat, děkuji. Jestli jsem to špatně pochopil, tak pane kolego, se vám omlouvám. Velké děti mám, takže Sunar už nekupuji. Omlouvám se tímto, že jsem to špatně vyjádřil, že jsem vás nepochopil.
Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Slovo s přednostním právem má pan poslanec Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vzal jsem si tablet, abych mohl přesně citovat z důvodové zprávy, takže to neberte, že to jsou má čísla nebo mé názory.
K tomu, co říkal pan zpravodaj, tak skutečně se musím zastat pana předsedy Okamury, protože kdyby měla být sleva 200 korun, tak si představte, kolik by ten Sunar stál. Jestli bude sleva ve výši 4 % DPH, snížení o 5 % DPH dělat 200 korun, tak asi řekněme, kolik je DPH. Ale to není podstatné.
Myslím, že i ministr financí často přiznává, že zavedení třetí sazby není nejšťastnější krok. Já s tím souhlasím. A že to přinese (nesrozumitelné) zejména těm, kteří ten software dnes mají, to je taky pravda. Změna sazby je pro uživatele v účetním systému jednoduchá (nesrozumitelné). Můžeme říkat, jestli je to dobře, nebo špatně. Takhle budou muset všichni aktualizovat své softwary a budou mít tři sazby. To je prostě fakt, který toto...
Myslím, že v rámci projednávání v rozpočtovém výboru navrhneme několik opatření, která by mohla naplnit cíle, která má vládní koalice, a současně by zabránila vzniku druhé snížené sazby nebo celkově třetí sazbě.
Jenom k těm číslům, která jsou v důvodové zprávě, a nemám důvod jim nevěřit. Odhadované snížení nebo odhadovaný dopad do státního rozpočtu, respektive do veřejných rozpočtů celkem u léků je zhruba tři miliardy ročně. My, kteří jsme tady seděli v minulém volebním období, jsme ta čísla slyšeli na mikrofon často. Vy, kteří jste tady nebyli, se zkuste podívat do stenozáznamů. Zejména opozice tehdejší, dnešní vládní ČSSD, mluvila o mnohem vyšších dopadech, než jsou tři miliardy ročně. A já nevím, které číslo je správné. Tady lékařská komunita mluvila - v roce 2013 se snižovalo o čtyři procentní body - o dopadech zhruba pět miliard pro nemocnice. A nemluvilo se jenom o nemocnicích, mluvilo se o segmentu jako celku. U zvýšení o další jedno procento se mluvilo o dalších dvou miliardách. A najednou když se dívám zpátky, nijak to nekritizuji, tak odhad dopadu na státní rozpočet je mnohem nižší.
Domnívám se, že tehdejší odhady byly přehnané, ty zvýšené náklady, že tahle ta cifra se spíš blíží realitě, která je uvedená v důvodové zprávě, než tehdejší odhady, které říkaly, jak a kolik dopadne zvýšení sazby zejména na nemocnice. Určitě jsem v průběhu rozpravy na rozpočtovém výboru či v druhém čtení připraven dát... sumy, které tady padaly.
Teď se vrátím k tomu nepříliš šťastnému a pro některé z nás, kteří jsme pro to hlasovali, vůbec ne jednoduchému rozhodnutí koaličnímu, když jsme zvyšovali naposledy DPH o jeden procentní bod v základní snížené sazbě. Hlavním důvodem, který jsme udávali, bylo zavedení a spuštění druhého pilíře. Tehdejší vláda a tehdejší opozice se dohadovaly, jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu - zavedení druhého pilíře. Vláda odhadovala zhruba šest miliard, ČSSD a odbory přes dvacet miliard ročně, to znamená výpadek příjmů zejména na kapitole sociálního pojištění. Dneska už se nemusíme dohadovat, máme reálná čísla. Dopad za rok 2013 byl necelou jednu miliardu. Ani ne šest, ani ne dvacet.
Vedli jsme tady debatu, co udělá s příjmy státního rozpočtu zvýšení základní i snížené sazby o jeden procentní bod. Mnozí z řad sociálních demokratů říkali, první den, kdy budeme ve vládě, to navrhneme vrátit na 20 a 14. A hlavně nám říkali - i když zvýšíte tu sazbu, víc se nevybere. My jsme někteří na to argumentovali, že bychom chtěli pokrýt těch šest miliard. Zase nás čísla rozsoudila. Když se podíváte na plnění - vývoj, daně, DPH za rok 2013, tak celkově zaplatili poplatníci o 30 miliard víc. Z toho 70 % skončilo ve státním rozpočtu a přibližně 30 % ve veřejných rozpočtech. Mluvím v porovnání rok 2013 a 2012. Takže si porovnejme ta dvě čísla - propad příjmů, zavedení druhého pilíře, a teď ho neobhajuji ani nechci vést polemiku o tom, jestli je to dobře, nebo špatně. Necelá jedna miliarda a přínos na straně DPH do veřejného rozpočtu 30 miliard. Z toho říkám přibližně 70 % do státního rozpočtu, 30 krajům a obcím. Letos nechci odhadovat, máme čísla za šest měsíců k DPH, takže si myslím, že nic neukazuje na to, že by výběr byl nižší než vloni. Nechci spekulovat, jestli výběr DPH za rok 2014, o kolik miliard bude vyšší než v roce 2013. To si řekneme v lednu příštího roku. Ale nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo nižší než vloni. Takže když si spočteme ta dvě zdaňovací období 2013 a 2014, tak to opatření přineslo minimálně 60 miliard do veřejných rozpočtů, říkám 70 % do státního a zbytek krajům a obcím. A výpadek na druhém pilíři, když byl vloni necelou miliardu, tak letos bude taky necelou miliardu. Myslím si, že je prostor pro to, aby se snížila i základní sazba, když porovnáme ta čísla, že ten prostor ještě existuje, a my to budeme navrhovat. A budeme se ptát těch, kteří tady kritizovali a říkali, že je to úplně špatně a prvně to navrhovali, proč to dneska nenavrhují.***