Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

25.
Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců
ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)
/sněmovní tisk 71/ - třetí čtení
 

Vzhledem k tomu, že minule diskutoval pan poslanec Heger, který byl přerušen během svého projevu, má samozřejmě možnost svůj projev dokončit. Slovo má tedy pan poslanec Heger, po něm s přednostním právem paní ministryně Jourová. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Já prosím Sněmovnu, aby se ztišila, aby pan poslanec mohl argumentovat v důstojné atmosféře.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji vám hezké dopoledne.

Já jsem očekával, jestli se nebude něco dít na začátku dnešního programu poté, co bylo oznámeno médii, že bude koalice jednat o zákonu o státní službě s opozicí. Zatím k ničemu konkrétnímu nedošlo, takže tedy mi nezbývá, než dokončit svoji řeč ze středy dnešního týdne, která se týkala pozice TOP 09, celé pravicové opozice a pozice mé osobní k služebnímu zákonu. Já jenom abych navázal plynule k tomu, co jsem tady říkal, tak -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se velmi omlouvám. Já prosím zejména levou část sálu - nebudu nikoho jmenovat -, aby se ztišili. Děkuji. Prosím, můžete pokračovat.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já připomenu to, co jsem říkal minule, že tady proberu čtyři takové body, které budou demonstrovat, jak příprava zákona o státní službě i v posledních letech byla obtížná a je obtížná i v současnosti. Mluvil jsem o prvním bodu, a to je, co se dělo při přípravě zákona za Rusnokovy vlády. Nyní mi dovolte, abych ukázal, že ani názory, které se týkají struktur blízkých dnešní koalici, a názory pravděpodobně uvnitř současné koalice nejsou tak jednoznačné, jak by se zdálo z některých vyjádření.

Já bych si dovolil připomenout vyjádření pana ministra Dienstbiera, která zazněla opakovaně, některá z nich opravdu několikrát, ve včerejších Událostech, komentářích na programu České televize 24. Ten program, jestli jste ho neviděli, se týkal kultury politické komunikace a politiky vůbec v naší době a vystupoval tam za koalici právě pan ministr Dienstbier a prohlásil - proti němu tedy seděl pan poslanec Benda a zdálky to komentoval bývalý senátor pan Daniel Kroupa. No a pan ministr Dienstbier na podporu toho, jaké jsou poměry v současné politice špatné a jak to špatné dělá opozice, říkal zhruba asi tohle - vše se týká samozřejmě zákona o státní službě: Problém generálního ředitelství, který opozice zvedla, je totální nesmysl. Dále říkal, že problém v superúřadu, rovněž se kterým má opozice problém, je absurdní. Absurdní - tečka. Žádné další komentáře. A to, co mě obzvlášť fascinovalo, bylo vyhlášení, které už se opakovalo po včerejším dopoledni, nebo během dne ho už natočila televize, a to že pan ministr Dienstbier tvrdil: musíme zjistit, zda obstrukce nejsou samoúčelné.

Já musím konstatovat pro pana nepřítomného ministra Dienstbiera, že výhrady opozice opravdu nejsou samoúčelné. My jsme prostě přesvědčeni, zrovna tak jako koalice je přesvědčena, že její verze je správná, že některé zásady z našeho pohledu jsou prostě špatné, devastující a pro budoucnost tohoto národa a naší politiky velmi nebezpečné. A jsou to právě ty věci, které my jsme společně jako TOP 09 s ODS dali na papír ve čtyřech bodech a byli bychom velmi rádi, aby se o nich dále jednalo. A to, že to nejsou totální nesmysly -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se znovu omlouvám, minule jsem káral levou stranu sálu, nyní kárám pravou stranu sálu. Prosím o klid.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já se budu snažit, aby výtka nepřišla do středu a nespadla na mě, a budu mluvit - budu se snažit mluvit tedy tak, abych zaujal.

To, co tady chci říct a ocitovat, je vyjádření ke služebnímu zákonu, které pochází z konce ledna letošního roku. Je ze struktury, která se jmenuje Good Governance. Je to občanská iniciativa, která má blízko k uskupení, jako je Nadační fond proti korupci či uskupení Rekonstrukce státu. Předsedou dozorčí rady této organizace a v tom, co budu citovat, mluvčí této organizace je Lukáš Wagenknecht. Jestli neznáte pana Lukáše Wagenknechta, já se domnívám, že ho znáte, je to významná figura současné koalice, první náměstek ministra financí, který nastoupil do své funkce v únoru, čili těsně poté, co ten článek byl v Lidových novinách publikován.

Jen něco o organizaci Good Governance. Ocitoval bych z veřejně přístupných materiálů, jaká je vize této struktury:

"Zodpovědnost za zlepšení kvality demokracie a právního státu v naší zemi je věcí každého občana. Jsme občanským sdružením, jehož cílem je posílit kvalitu veřejné správy a legislativy v České republice. Prosazujeme zásady a principy dobré praxe ve veřejné správě založené na mezinárodních standardech.

Centrum of exellence for Good Governance je nezávislým a nestranickým think tankem, který se zaměřuje na výzkum, vzdělávání a policy advocacy v oblasti dobré praxe při utváření a správě věcí veřejných v duchu demokratického právního státu. Chceme zvyšovat obecné i odborné povědomí o veřejné správě v demokraticko-právních hodnotách ve společnosti a aktivně vstupovat do jejich tvorby.

Spolupracujeme s experty z praxe, kteří získali své odborné znalosti jak v České republice, tak v zahraničí. Vytváříme most mezi českou praxí a zkušenostmi z mezinárodních institucí, které upravujeme pro potřeby české veřejné správy."

Tedy věci, které můžeme všichni považovat za pozitivní a myslím si, že bychom se na nich docela dobře shodli. Podívejme se tedy, co píše o těch věcech, které se týkají zákona o státní správě, pan Lukáš Wagenknecht 30. 1. 2014 a co píše ve smyslu názorů, které označil pan ministr Jiří Dientsbier včera za totální nesmysly. Cituji z článku:

"Služební zákon se stal hitem posledních dnů. Z debaty ve Sněmovně by se mohlo zdát, že jeho alfou a omegou je zrušení lustrací." - Upozorňuji, že jde o citát z konce ledna, kdy toto téma bylo velmi diskutováno. "Podmínkou prezidenta pro jmenování vlády mohlo dojít k upozadění skutečné podstaty služebního zákona, po vstupu České republiky do EU druhé nejzásadnější změny ve správě státu.

Služební zákon je velkým dluhem českých politiků, čekáme na něj již dvacet pět let. Doufáme, že přispěje ke zkvalitnění státní správy. Jak toho zkvalitnění dosáhnout? Nejčastější odpovědí je, že státní správu musíme odpolitizovat. Není to ale demagogie? Politici nebudou mít vliv na chod správních úřadů, místo nich budou rozhodovat superúředníci. Ale nebudou to přece oni superúředníci, kdo budou jmenováni politickým ředitelem státní služby? Ono to přece ani jinak nejde, jedině že bychom úředníky volili v referendu napřímo.

Odpolitizováni je líbivý protimluv. Zejména pro společnost, která ztratila v politiky důvěru. Demokracie však bez politiků nemůže existovat. K čemu by jinak byly volby? Již prezident Masaryk říkal, že pokud má demokracie své nedostatky, máme překonávat ty nedostatky, ale ne demokracii. Předáním moci malé skupince nevolených úředníků nedostatky neřešíme. Naopak se odkláníme od demokracie k technokracii."

Jen připomínám, že je to doplněk k tomu, co včera říkal pan ministr Dientsbier. Problém generálního ředitelství je totální nesmysl, mluvit o superúřadu je absurdní. Jak je vidět, ne všichni, ani ti, kteří jsou součástí dnešní koalice, tento názor mají podobně tak, jako ho má pravicová opozice.

Budu pokračovat v citaci článku z Lidových novin: "Státní správa bude kvalitnější, pouze pokud se zaměříme na řešení jejích nedostatků. Česká státní správa není zpolitizovaná, ale zprivatizovaná. Přenesením pravomocí z politiků na superúředníky tento problém nevyřešíme. Loutkáři a kmotři budou tahat za provázky dále."

Dodám k tomu, že možná jen se trochu změní ti, kteří jsou v těchhle těch pozicích loutkářů a kmotrů, až bude státní správa jednobarevně obsazena tak, jak to stávající návrh, který tady tolik pan ministr Dientsbier podporuje, zakládá.

Pan Lukáš Wagenknecht pokračoval dále: Učit bychom se měli v zahraničí. Služební zákon i navrhovaná novela pana poslance Tejce se inspirovaly ve Francii. Na každém ministerstvu má být jeden superúředník - státní tajemník. Měla by pro nás být vzorem právě Francie? Podíváme-li se na žebříčky konkurenceschopnosti, začneme velmi pochybovat. Ještě více pokrčíme rameny, když si uvědomíme, že Francie je poloprezidentský systém. A je rozverná Francie opravdu symbolem řádu a pořádku, který nám tolik chybí? V České republice máme parlamentní demokracii s poměrným volebním systémem. Nemíchejme jablka s hruškami a inspirujme se u zemí, které mají podobný systém. Například v Německu neexistují žádní superúředníci. Na každém ministerstvu je více státních tajemníků (našich náměstků), kteří si dělí práci podle své odbornosti. Tyto náměstky řídí ministr a ne superúředník bez demokratické legitimity. Navíc tam platí jasná pravidla. Státním tajemníkem se může stát pouze zkušený úředník. Není možné, aby si ministři vodili na ministerstva své kamarády. Druhým příkladem může být Nizozemsko, kde je ministr top manažerem úřadu."

Tady je jasné, že významný člen současné koalice, pan první náměstek ministra financí, má zcela odlišný názor proti tomu, co je tady předloženo. A jak se tedy může někdo z koalice - abych necitoval podesáté pana ministra Dienstbiera, tak kdokoli z koalice - divit tomu, že opozice má v této věci jiný názor? Je to názor, který je podle nás velmi legitimní, zasluhuje diskusi a zasluhuje hledat nějaký průnik toho, jak nezpůsobit něco, co by po dalších volbách nebo postdalších volbách, až dojde jednou zase k výměně politických garnitur, aby to bylo rušeno a začínalo se od začátku, tak jako jsme toho svědky v některých věcech dnes.

Ještě dokončím ten citát, už jenom krátce: "Jakýkoli služební zákon" - říká Lukáš Wagenknecht - "státní správu samu o sobě nezkvalitní. Naopak špatný služební zákon může současný stav zhoršit. Nemůžeme jít z jednoho extrému do druhého a namísto nepotismem ničené české státní správy přejít k technokratickému superúředníkovi, postaveném na poloprezidentském systému, který u nás nemáme." Podepsán Lukáš Wagenknecht, předseda think tanku Good Governance, 30. 1. letošního roku, těsně předtím, než se stal součástí dnešní koaliční širší vládní garnitury.

Dovolil bych si ještě něco říci o struktuře Good Governance, aby bylo jasné, že se jedná o strukturu, ke které nemá současná koalice nijak daleko. Good Governance pořádala v minulém roce, a to v říjnu 2013, konferenci, která byla věnována právě české společnosti a tomu, že dobré vládnutí nepřichází samozřejmě.

Oznámení konference říkalo, že "vyvíjela-li se česká společnost za posledních 20 let více než bouřlivě, neméně dynamicky by se mělo také rozvíjet spravování náležitostí její země, zejména pokud se jedná o správu věcí veřejných. V úzké provázanosti s pokračujícím rozvojem občanské společnosti, s boomem techniky digitálního věku, v rozšiřujícím se geopolitickém kontextu rozvoje lze sledovat i sílící potřebu modernizace a rozvíjení řádné správy státu."

Myslím si, že lze shrnout tu řádnou správu mj. i do myšlenky, že do řádné správy patří také řádná diskuse o věcech a hledání konsensuálních postupů, které, když už jsem citoval, jak funguje německá státní správa, tak mj. kultura v Německu je založena, podobně jako v citovaném Holandsku, na vysoké míře konsensů a nikoli na tom, že současná vládní garnitura nebo jakákoli vládní garnitura protlačí zcela brutálním způsobem své myšlenky a bude se je snažit zafixovat na velmi dlouhou dobu.

Že Good Governance není nějaká organizace, která se rodí a umírá a má jepičí život, lze demonstrovat na seznamu řečníků, kteří byli na této konferenci a kteří jsou jistě důvěryhodné osoby nejenom pro národ, ale jistě i jmenovitě pro současnou koalici.

Na této konferenci vystupoval Vladimír Špidla, předseda Evropského hnutí, které má blízko k Good Governance. Charakterizoval klesající konkurenceschopnost České republiky, provázenou nedostatečnou, ba absentující dlouhodobou strategií země. Prohlásil: ČR není schopna sledovat žádnou dlouhodobou strategii. Neexistuje žádná česká politika, která by byla koncepční, a to v žádném ze svých subsystémů. Konkrétním příkladem je platný, ale neúčinný zákon o státní službě, který je nahrazován nepovedenými, nekvalitními, narychlo šitými a nefunkčními řešeními. Důsledkem toho je, že operační úroveň správy je politická, nikoliv odborná a koncepční. Zároveň fakt, že strategické otázky se řeší mocensky a nikoliv v politické debatě, k budování dobrého vládnutí.

Dalším řečníkem na této konferenci byl již zmiňovaný Lukáš Wagenknecht. Jeho vystoupení nebudu dále rozvíjet.

Na konferenci vystoupil Edvard Outrata, emeritní místopředseda Senátu, a zasadil kontext dobrého vládnutí do historického exkurzu. S historickým ustavením a vykonáváním veřejné správy během 19. století postupně vykrystalizovalo i vědomí odlišné povahy politiky, tj. politiků, a správy, tj. úřednictva. Hlavním důvodem odlišení politiků a úředníků je, že obě skupiny reprezentují dvě odlišné součásti fungování státu, a proto musejí být vybaveni odlišnými dovednostmi a kompetencemi. Nezájem o oddělení politiky a správy, patrný v českém kontextu již od počátku 90. let, vede ke snížení kvality správy. U nás v současnosti neexistuje rozdíl mezi politiky v exekutivě a státními úředníky v exekutivě. Česká veřejnost se věnuje spíše negativním jevům nefunkčnosti správy státu než jejím systémovým změnám a adekvátním rozsahem s tím spojených kompetencí.

Znovu nás to vrací k problému, proč pravicová opozice kritizuje superúřad, kritizuje velmi úzkou provázanost úřadu vlády a generálního ředitelství navrhované státní správy a proč kritizujeme zejména způsob, jakým mají být místa ve státní správě obsazena, jak rychle se to má odehrát a na jak dlouho se má celý nový stav u nás zafixovat.

Abych tady nezdržoval dlouho, ještě ocituji posledního řečníka, který má blízko ke Good Governance, známého Davida Ondráčku, ředitele pobočky České Transparency International, jak ho jistě všichni dobře znáte.

David Ondráčka vidí jako zásadní problém, že po 23 letech chybí České republice představa o tom, kam tato společnost má a chce směřovat. Současnou situaci charakterizoval bonmotem jako "rozbitou společnost a nemocnou politiku". Na příkladu Rekonstrukce státu prezentoval možnosti neziskového sektoru pro prosazování principů dobrého vládnutí. Podotkl, že přestože se koncept dobrého vládnutí v české kotlině prozatím neuchytil, upozorňování na negativa je prvním, důležitým krokem. Kauza politických trafik přinesla kvalitativní posun. Existence vnějšího tlaku na problém nominace politiků do státních firem může přispět ke změně zavedené netransparentní praxe.

Ještě jednou opakuji, pokud jste nedávali na poslední větu pozor: Existence vnějšího tlaku na problém nominace politiků do státních firem může přispět ke změně zavedené netransparentní praxe.

Myslím si, že po téměř tři čtvrtě roce od tohoto vystoupení Davida Ondráčky jsem byli svědky, jakým způsobem se dnes znovu obsazují různé funkce ve státních firmách a jak tam různí současní politici dosazují lidi sobě blízké, přestože Transparency International a celá iniciativa Rekonstrukce státu byla věc, ke které se současná koalice hlásila a s kterou spolupracovala a byla připravena udělat zákon o státní službě tak, aby vyhovoval.

A když už jsem zakončil Davidem Ondráčkou, tak mi dovolte, abych přešel ke třetímu bodu svého vystoupení, který reprezentuje právě stanovisko Rekonstrukce státu k novele služebního zákona. Dostáváme se z minulého období, z roku 2013 a začátku roku 2014, k aktuálním dnům. Myslím si, že vyjádření Rekonstrukce státu k novele služebního zákona jste všichni jako poslanci dostali. Je datováno 15. 7., čili zhruba dva týdny zpátky.

V průvodním dopisu se píše: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové platformy Rekonstrukce státu si vám dovolují v příloze zaslat vyjádření k navrhované novele služebního zákona ve znění schváleném ústavněprávním výborem. Jsme si vědomi potřeby přijetí služebního zákona v souvislosti se závazky vůči Evropské unii, na druhou stranu kvůli nestandardnímu legislativnímu procesu - prosím, opakuji: nestandardnímu legislativnímu procesu, čili není to něco, co by si vymýšlela zlá a nepřátelská opozice - kvůli nestandardnímu legislativnímu procesu hrozí, že zákon bude nutné brzy novelizovat. Pracovní skupina Rekonstrukce státu hodnotí tento návrh vzhledem k uvedenému neutrálně a poukazuje na potřebu jeho následného dopracování.

Já jenom připomínám, že jsem se připojil k těm, kteří navrhovali, aby zákon byl vrácen do druhého čtení, aby se o něm ještě jednou diskutovalo, hledal se, tak jak je to zvykem v Německu a v Holandsku, hledal se kompromis odpovídající současnému poměru mezi koalicí a opozicí, ale aspoň nějaký konsensus, a aby to nebyl jednostranný diktát, o kterém sice tvrdí koalice, že tím, že ho opozice kritizuje, tak vytváří nesmysly, ale který i jiní lidé než opoziční považují za zákon, který je špatný.

Já si ještě dovolím citovat dále z toho stanoviska Rekonstrukce státu, protože je ho potřeba připomenout. Ono se tady o něm už mluvilo, ale byl ten dopis zameten tak trošku pod stůl s tím, že Rekonstrukce státu je neuchopitelná instituce a má různé názory a lze vidět názory různé. Tak tady to stanovisko bylo za Rekonstrukci státu poměrně jednoznačné a bylo podepsáno mimo jiné již citovaným Davidem Ondráčkou:

Rekonstrukce státu porovnala návrh komplexního pozměňovacího návrhu novely služebního zákona s parametry v prohlášení o podpoře Rekonstrukce státu. Komentář návrhu byl podkladem také pro kulatý stůl za účasti oponentů se zkušenostmi z veřejné správy a členů pracovní skupiny Rekonstrukce státu, který přispěl ke zformulování hodnocení pozměňovacího návrhu. Pracovní skupina (Rekonstrukce) státu ve shodě s oponenty došla k závěru, že návrh zákona v předložené podobě nemůže zajistit profesionalizaci státní správy. - Tedy ten stav, o kterém já jsem říkal ve středu na začátku tohoto vystoupení, že ho pokládám za ještě podstatně důležitější než odpolitizování státní správy. Prostě proto, že profesionalita některých našich úředníků opravdu neodpovídá tomu, že to mají být špičkoví odborníci na ministerských úřadech, kteří formují v jednotlivých resortech věci tak, aby se v této zemi dobře rozvíjely, ať jsou myšleny pravicově, nebo ne.

Dál pokračuji v citátu z toho stanoviska Rekonstrukce státu: Návrh bohužel neodpovídá řadě parametrů a principů obsažených v prohlášení o podpoře Rekonstrukce státu tak, jak podrobně zdůvodňujeme níže, zejména pokud jde o stabilitu a otevřenost státní správy. Další část zásadních parametrů, jako je například právní úprava whistleblowingu, nelze hodnotit, neboť mají být upraveny až podzákonným předpisem, což považujeme za nevhodné a neodůvodněné i vzhledem k tomu, v jakém detailu se návrh věnuje například titulování státních úředníků či sladění pracovního a osobního života.

Zásadní problém představuje otázka odměňování, s jejíž větší reformou autoři počítají až v horizontu dvou let. I kdybychom optimisticky předpokládali, že ke kvalitní novelizaci skutečně dojde, dočasný model odměňovaní snižuje finanční ohodnocení mladých lidí s vysokoškolským vzděláním, jelikož se ruší rozpětí ve stupních a je kladen důraz pouze na senioritu. Tím bude státní správa finančně ještě méně atraktivní pro mladé lidi. Zároveň návrh prakticky uzavírá vstup do státní správy zkušeným profesionálům a odborníkům z jiných sektorů. Noví úředníci budou smět vystupovat pouze na pozici referenta a vedoucího oddělení, a to včetně bývalých úředníků, kteří odešli do evropských či mezinárodních institucí, s výjimkou Evropské komise. Navíc v průběhu prvního roku mají proběhnout výběrová řízení na místa nadřízených. Vybírat se tak bude jen ze stávajících úředníků bez nového nastavení odměňování. Hrozí tak formalistická realizace těchto výběrových řízení a je ohrožena implementace zákona.

Návrh rezignuje na reformu systematizace, ani nová systematizace není podložena žádným auditem agend ani obdobnou analýzou. Návrh nezajistí podmínky pro splnění deklarovaného cíle zvýšení efektivity výkonu státní správy, její stability a profesionality, spíše ji konzervuje.

Rychlost přijímání zákona jde na úkor jeho kvality a dlouhodobé udržitelnosti. Je reálnou hrozbou, že zákon bude brzy novelizován. Návrh komplexní novely je připravován bez zapojení opozice. - Prosím, říká David Ondráčka, znovu opakuji: Návrh komplexní novely je připravován bez zapojení opozice. Nedochází k širší odborné debatě, pouze ke konzultaci s vybranými skupinami. Takto systémová a zásadní právní norma by měla projít standardním legislativním procesem včetně věcného záměru, zhodnocení dopadu regulace a vnějšího připomínkového řízení.

Chybí také finanční analýza dopadů. Návrh komplexního pozměňovacího návrhu není doprovázen změnovým zákonem, který má být teprve připraven.

Tolik tedy mimo jiné Transparency International a David Ondráčka.

Já bych rád zdůraznil, že tato třetí část mého vystoupení neměla být propagací Transparency International. My samozřejmě máme řadu výhrad k činnosti této organizace a k určitému nátlaku, který dělala. Řadu věcí, které ta organizace zmiňovala, bychom také diskutovali a ne ve všem bychom se shodli, ale v podstatě celý ten princip, který je tady popisován, demonstruje to, že opozice má pravdu, že prostě vyhlášení pana ministra Dienstbiera, které jsem tady citoval, že všechno je nesmysl, že opozice je podezřelá z toho, že jedná účelově, prostě není pravdou, a je to další ze sady názorů, který to dokladuje.

Dámy a pánové, já se omlouvám, že hovořím tak dlouze. Není to jenom z toho důvodu, že tady chceme obstruovat, ale je to z důvodu, že prostě pokládáme tu věc za mimořádně vážnou, a také obstrukce ze strany současné opozice nejsou žádným běžně používaným nástrojem.

Na závěr svého vystoupení, ve svém čtvrtém bodu, který bude už opravdu jenom stručný, řeknu poslední argument, který mi přišel z té aktuální historie velmi zajímavý až tak, že stojí za to, aby se tady demonstroval, aby se ukázalo, že opravdu s tím odpolitizováním je to tak, že to projednávání poněkud násilného charakteru tady v Poslanecké sněmovně není tentokrát samoúčelné ze strany opozice, ale je možná trochu samoúčelné ze strany koalice, která se rozhodla, že všechno to, co chce opozice doplnit a co kritizuje, že prostě převálcuje a udělá si to podle svého.

Ten poslední citát bude ze 17. 7., tedy minulého čtvrtka, a to z Mladé fronty Dnes, prezentované autorem Václavem Dolejším, který poměrně dlouze z různých zdrojů včetně koaličních popisuje, co se dělo za zavřenými dveřmi, pokud šlo o výběr eurokomisaře za Českou republiku. A protože už dneska víme, že byla vybrána paní ministryně Jourová - a bude jistě dobrou reprezentantkou a jest jí k tomu poblahopřát, což tímto si dovolím učinit, protože jsem k tomu ještě neměl příležitost - tak to už tady dál nebudu rozebírat, jak se to jednání odehrávalo, je to uzavřená záležitost. Ale poslední glosa Václava Dolejšího se týká právě zákona o státní službě a je velmi krátká.

Píše: "Vraťme se však ještě k úternímu domácímu jednání. Vyjednávači údajně, tedy podle Mladé fronty Dnes, zkoušeli i politický obchod. Jedna strana získá eurokomisaře, druhá oplátkou budoucí post šéfa státní služby." Já myslím, že to nepotřebuje žádný další komentář, venkoncem ten komentář učinil už pan předseda ODS Fiala a je i v článku Václava Dolejšího zaznamenán a stojí za to ho také zopakovat.

Petr Fiala říká: "To jasně ukazuje, že pro vládní strany jsou důležitější posty pro vlastní členy než zájmy českých občanů. Koalice nás již několik měsíců ujišťuje, že v evropských otázkách bude postupovat jednotně a vždy v zájmu Česka, ale nedělá to," jak říká Petr Fiala.

Dámy a pánové, omlouvám se za to, že jsem tady vystupoval tak dlouho. Zase tak často ve sněmovně nediskutuji a vystupuji spíše k otázkám zdravotnickým, ale toto jsem si opravdu nemohl odpustit. Zvláště v kontextu s tím, o čem jsem tady mluvil dnes na začátku, že významný činitel opozice říká, že problémy, které máme s generálním ředitelem, jsou totálním nesmyslem, že mluvit o superúřadu je absurdní a že obstrukce opozice jsou pravděpodobně samoúčelné. Snažil jsem se vás přesvědčit, že nic z toho není pravda, a velmi vám děkuji za vaši dlouhodobou pozornost. Na shledanou. (Potlesk z lavic napravo.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě předtím, než vystoupí paní ministryně Jourová, faktická poznámka pana poslance Jandáka. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: (Začíná hovořit ještě mimo mikrofon.) Je mi to líto, že jsem ublížil paní ministryni, ale ono se jí to trochu týká, dámy a pánové. Víte, my jsme poslanci zvídaví, zvlášť ti prostí poslanci, proto se někdy dopouštíme lapsusů a já se bojím, aby mě Roman nevyhodil z klubu. Ale já se přesto zeptám. Protože my jsme tady slyšeli 16. 7., a o to vlastně jde, proč tu sedíme. Dne 16. 7. jsme slyšeli od paní ministryně Jourové, že ten zákon je nutný do 1. 1.! A včera jsem se čirou náhodou díval na televizi a tam jsem se dozvěděl, že to není nutné! A bylo mi líto trošku pana ministra Hegera, že tu plýtval slovy a myšlenkami, proto bych se rád zeptal, jak to tedy je. Protože my to nevíme. Tak je nutné, nebo není nutné, aby byl do 1. 1.? Paní ministryně, kdybyste byla tak laskavá a odpověděla mi na to.

Děkuji, dámy a pánové. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i za dodržení času a paní ministryně byla již přihlášena do rozpravy a zcela jistě ve svém vystoupení zodpoví i váš dotaz. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, teď to vypadá, že to máme hezky zrežírováno podle Stanislavského - dramatický úvod - a teď tedy mám možnost říct, co jsem skutečně chtěla říct, aniž by mě k tomu vyzýval pan poslanec Jandák.

Dne 16. 7. jsem tady řekla toto: "Máme jako Česká republika závazek dovést zákon o státní službě k 1. 1. k účinnosti. Tento závazek je v dohodě o partnerství. A nevím, jestli se shodnu se všemi z vás, ale pro mě závazek, který někomu dám, takto partnerovi, kterým je Evropská unie, je silnější imperativ než ultimátum, které by mi dával tento partner. Takže tento závazek máme v dohodě o partnerství. Já si pevně stojím za slovy, která jsem tady řekla 16. 7. Včera byla moje slova v jakési zkratce posunuta do interpretace, kterou jsem si sama nepřála. Řekla jsem totiž toto: "Pokud se nám jednání o služebním zákoně bude komplikovat a bude hrozit to, že bychom se dostali s účinností přes 1. 1. 2015, musíme s Evropskou komisí jednat." Je tam věta: "Osobně bych si to velmi nepřála, přesně kvůli tomu závazku, ale budeme muset to jednání otevřít, vysvětlit Evropské komisi, jak to vypadá s procesem schvalování služebního zákona. A samozřejmě, že budu doufat, že dojdeme k nějakému konsensu."

Ono to totiž, dámy a pánové, je trvalé vyjednávání. To není tak, že my tam máme tvrdé datum a musíme plnit pod nějakým ultimátem. Znovu ale říkám, že já cítím ten závazek jako velmi silný. Co nám hrozí, pokud bychom nebyli schopni vyjednat odklad? A znova říkám, že si to nepřeju. Máme tím zatím podmíněno schválení operačních programů, což jsou dotační programy, které by měly už financovat konkrétní projekty. Takže takto to stojí.

Chtěla jsem tady vystoupit a děkuji za tu možnost. Takže ještě jednou zcela zřetelně: Takto máme závazek v dohodě o partnerství - k 1. 1. 2015 účinnost služebního zákona, do konce roku 2015 k němu prováděcí předpisy. A máme to v zápisech z různých jednání i z osobních jednání bez zápisu, u kterých jsem byla osobně přítomna. Tímto znovu opakuji, co jsem řekla 16. 7.

Včera jsem řekla: "Budeme muset jednat, pokud se bude jevit, že ten termín nebude splnitelný." Já ale pevně věřím, že bude. Velmi bych si to přála. My ale nemůžeme čekat, my, kteří jsme zodpovědni za vyjednávání, a to je především pan ministr Dienstbier, který o tom jedná, není to až tak úplně v první linii moje záležitost. Zkrátka musíme být připraveni na tuto variantu a naše partnery v Evropské komisi na to připravovat. A detekovat možnosti řešení.

Takže znova bych velmi ráda apelovala na Poslaneckou sněmovnu, abychom termín 1. 1. brali velmi vážně, protože to je náš závazek, který dlouhodobě opakujeme a vysíláme jako jasnou informaci směrem k Evropské komisi. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Vystoupení paní ministryně vyprovokovalo sérii faktických. Nejprve pan předseda Stanjura, potom pan poslanec Jandák. (K poslanci Stanjurovi:) Dáváte přednost panu poslanci Jandákovi. Prosím, takže pane poslanče, máte dvě minuty.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuju, pane kolego, za to gesto. To budu mít ještě větší malér.

Ale já nejsem šťoura. Já samozřejmě obdivuji paní ministryni, ale přesto bych si dovolil ocitovat přesně, co řekla: "Je zcela jasné jak z řady oficiálních i neformálních jednání se zástupci Evropské komise, a to z direktorátu Zaměstnanosti a z direktorátu Regio, že Komise trvá na tom, aby zákon v České republice byl účinný k 1. 1." Dost. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura a potom ještě s faktickou pan poslanec Černoch.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Aby ta debata mezi vládními poslanci nebyla tak vyhrocená, tak já bych řekl panu poslanci Jandákovi vaším prostřednictvím, pane předsedo - platí obojí. A já to z Bruselu vrátím do České republiky. Ale (nesrozumitelné) jasně. Naše vláda si dala socialistický závazek, že to bude do 1. 1. Komisaři, zřejmě ti odcházející, s tím souhlasili. Teď říkáte, že ministr Dienstbier vyjednává. Mě by zajímalo, se kterým komisařem. Jestli s tím, který už balí kufry - nebo už ví, kdo tam přijde? Ale to není důležité. Bavme se o tom, co potřebuje Česká republika. Ne o tom, jestli poslal někdo nějaký závazek do Bruselu.

A když mluvíme o Evropské unii, že nás tlačí, tak my jsme taky součástí Evropské unie. Věřím, že jsme schopni přijmout dobrý zákon, aby platil od 1. ledna, ale ne proto, že jsme si poslali závazek do Bruselu a teď ho musíme plnit. Mohli jsme si to vyjednat. Když chtěl nový šéf Komise podporu České republiky, tak náš premiér si to mohl s ním vyjednat: my vás podpoříme a za to chceme takovou drobnost, dejte nám čas, ať to můžeme pořádně projednat, aby zákon byl dobrý. Možná to zkusil, možná to nezkusil, možná to zkusil, možná uspěl, možná neuspěl. Ale nestrašme se pořád tím Bruselem! Buďme sebevědomí a říkejme, že chceme dobrý zákon pro Českou republiku a pro občany, kteří budou chodit na úřady a kteří tu službu - říkáme pořád služba. A fakt si dnes myslíme, že to je vždycky služba? Mnohdy to není. Mnohdy občan jako by úřady či úředníky obtěžoval. A to přece chceme změnit. Jestli to stihneme do 1. ledna - já myslím, že to můžeme stihnout, že nejsme pod žádným velkým časovým tlakem -, tak to bude jenom dobře. Ale dělejme to kvůli našim občanů a ne proto, že pár vyvolených eurokomisařů si to přeje a někam nám to píše a jiní jim dali nějaký závazek, že to tedy určitě, soudruzi, splníme. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Vážené kolegyně, kolegové, pane předsedo, vážená vládo, já jsem si vzal faktickou a pak se vymažu (z pořadí přihlášených do rozpravy), protože jsem to měl celou dobu tak na dvě minuty, a než bych se k tomu dostal...

Tady padala slova o tom, kdo to mohl přijmout, nepřijal, kdo to chtěl přijmout, nebo nechtěl přijmout. Je to minulost. Přítomnost a budoucnost, která je, je o návrhu, který je teď předložen, a i o tom, jestli je to ultimátum, nebo jestli je to závazek. Já si myslím, že i v případě, že by se na tom v této chvíli začalo naplno pracovat, tak by se tento zákon dal dopracovat tak, aby se dostálo závazku a hlavně aby z toho vzešel opravdu kvalitní služební zákon, o který Evropské komisi jistě jde.

Už to tady bylo navrženo ve středu jako návrh na navrácení do druhého čtení. Ještě jednou bych to rád zopakoval. Úsvit dává procedurální návrh na hlasování o navrácení do druhého čtení, aby se tento zákon dal dopracovat. Prosím vás, protože tady zaznívalo ze všech stran, že zákon je špatně napsaný, abyste ho podpořili, abychom na něm mohli pracovat a aby se stihlo datum, o kterém se tady stále mluví. Myslím si, že je opravdu lepší vytvořit dobrý zákon, který bude mít efektivitu, bude profesionální a bude plnit to, k čemu je určen, než aby tento zákon byl pro ostudu nejenom nám, České republice, ale hlavně, aby neplnil to, co má, a aby se z toho stal zmetek, který se bude muset měnit. Má v tuto chvíli skoro 90 pozměňovacích návrhů, což si myslím, že svědčí samo o sobě. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců Úsvitu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Jenom pro pořádek. V rámci faktické poznámky není možné nic navrhovat, ale vzhledem k tomu, že návrh tady již padl, tak to beru jako podporu návrhům, které zde padly, mimochodem i od pana předsedy Okamury. Nyní s přednostním právem pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechci rušit diskusi o této novele zákona o státní službě, protože je určitě důležitá. Jenom chci ctěné kolegy, kteří tady teď vystupovali v rozpravě, upozornit, že zákon už tady v České republice máme. Máme tady zákon o státní službě a ten bude, vážené poslankyně a vážení poslanci, plně účinný od 1. ledna příštího roku. Čili tady nejde o nějaké závody s Evropskou komisí. Od 1. ledna příštího roku tady bude zákon o státní službě. Pokud jsou tady k němu kritické názory, kritické připomínky, pak se ptám, proč v těch minulých sedmi, nebo dokonce dvanácti letech, kdy zákon tady máme, nikdy nebyl změněn. Proč kolegové a kolegyně z ODS a z TOP 09 ještě v době, kdy tady měli pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně s Věcmi veřejnými, nepřišli s návrhem, aby zákon o státní službě změnili, a nedotáhli tuto věc do konce. Já myslím, že příležitostí tady byla celá řada.

Zákon o státní službě začne platit od 1. ledna příštího roku a celá diskuse je jenom o tom, jestli zákon do té doby ještě pozměníme, jestli ho do té doby ještě jako Poslanecká sněmovna upravíme. Vláda je toho názoru, že by to bylo vhodné, například s ohledem na možnosti státního rozpočtu, protože zákon, pokud vstoupí v účinnost, jak je v tuto chvíli schválen a jak je platný, bude znamenat o něco vyšší nároky na státní rozpočet, než kdybychom teď schválili tuto novelu zákona.

Když tady vystupují zejména poslanci pravicových stran za ODS a TOP 09, je zvláštní, jak se tady najednou ztrácí ohled na rozpočtovou odpovědnost. Mluví se neustále o tom, že novela je nekvalitní, že betonuje státní správu, ale chybí mi tady v argumentaci pravicových poslanců, kteří tak často volají po rozpočtové odpovědnosti, argument rozpočtových dopadů. Přece dobře víte, vážené poslankyně a vážení poslanci z ODS a vážené poslankyně a vážení poslanci z TOP 09, že pokud vaše úsilí o obstrukci bude úspěšné, novela nezačne platit a bude platit stávající platný zákon, který bude mít mnohem větší dopady na státní rozpočet, než kdyby tato novela byla schválena. A já se ptám, kam zmizela v této obstrukci vaše rozpočtová odpovědnost? Kam zmizel střídmý přístup k výdajům státu, který alespoň teoreticky tady v Poslanecké sněmovně rétoricky prosazujete? Nevím, kam zmizel, ale chci jasně říci, že tato novela je pro výdaje státu šetrnější, než pokud začne platit stávající zákon, který je v tuto chvíli schválený, ale není ještě plně účinný.

Poznámka č. 2. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tohle přece tady vůbec není nová věc. Už vláda Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska se přece potýkala s problémem zákona o státní službě v souvislosti s jednáním s Evropskou komisí. Pan poslanec Stanjura tady vládě doporučuje, ať je statečná, ať se Komisi postaví, ať Komisi oponuje, teď je na to výborná chvíle, protože už celý letošní rok jsme propásli a nevyčerpáme ani euro, už tohle je přece první rok nové finanční perspektivy a teď se jedná o schválení operačních programů, dohody o partnerství a samozřejmě, že všichni v Evropě pospíchají, aby co nejdříve mohli začít čerpat evropské peníze. A teď je ta nejlepší chvíle podle pana poslance Stanjury začít se hádat o podobě zákona o státní službě.

Ale pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, když doporučujete vládě takovou statečnost, tak se ptám, proč vy jste takto stateční a odhodlaní nebyli, když jste byli ve vládě. Chci vám připomenout slova vašeho vlastního ministra financí ve vaší koaliční vládě, pana Miroslava Kalouska. Když se totiž na jaře roku 2013 objevily informace o tom, že Evropská komise trvá na tom, aby se zlepšila kvalita státní správy, když se tehdy objevily informace o tom, že Evropská komise by mohla zpozdit čerpání evropských peněz a Česká republika by mohla od roku 2014 přijít až o 500 mld. korun, bylo to jaro roku 2013, tak tehdy vaše vláda schválila novelu zákona o státní službě a váš ministr financí Miroslav Kalousek to komentoval následujícím způsobem: "Legislativní proces se odložením jednání i nadcházejícími prázdninami zdrží. Vláda proto zvažuje možnost, že by se kvůli přijetí zákona mimořádně sešla Poslanecká sněmovna, aby se mohl začít projednávat ještě v červnu." - Zdůrazňuji, mimořádně sešla Poslanecká sněmovna, aby se mohl projednávat ještě v červnu. - "Není vyloučeno," říkal váš ministr financí Miroslav Kalousek, "že budeme muset využít institut mimořádné schůze, ale to není v legislativním procesu nic neobvyklého."

Já se tedy ptám, když teď doporučujete vládě onu statečnost, aby se vzepřela tlaku Bruselu, abychom tady neschválili ten odporný zákon o státní službě, proč vy jste takto stateční nebyli. Proč tady nic takového nečtu ve vyjádření vašeho ministra financí z vaší koaliční vlády? Byla to vaše koaliční vláda! Vy jste pro ty návrhy zákonů hlasovali, tak se teď nedistancujte od pana ministra financí Kalouska! Byl to váš ministr financí a tehdy řekl to, co jsem tady přečetl. A prosím, řekněte, že to není pravda. Řekněte, že jste tehdy nezvažovali svolání mimořádné schůze, že jste tehdy, před rokem, nechtěli spěchat z hlediska schválení zákona o státní službě. Samozřejmě že jste spěchali, protože jste tušili, že máte veliký problém, který může zdržet čerpání prostředků z Evropské unie. A o tom je tady dnes mimo jiné tato diskuse. Ale neměla by se svážet jenom k otázkám čerpání prostředků z Evropské unie. To je jeden z cílů tohoto zákona, jenom jeden z cílů. Podstatnější je odpolitizování státní správy v naší zemi.

A já bych chtěl také připomenout kolegům a kolegyním a možná je požádat, aby se podívali do volebních programů vlastních politických stran. Já jsem se do nich díval. Vím, že i dokonce ODS měla ve svém volebním programu, že chce schválit zákon o státní službě. Řada poslanců a poslankyň se před volbami připojila k prohlášení iniciativy Rekonstrukce státu a prohlásila, že bude podporovat přijetí zákona o státní službě po volbách.

Tohle přece není o Bruselu, tohle není o Evropské komisi. To je o tom, abychom konečně dokončili reformu státní správy v naší zemi a zrealizovali krok, který je naprosto nezbytný - odpolitizování státní správy. A bavme se o tom, jak ty věci můžeme udělat. My se jako vláda nebráníme jednání. Já jsem na dnešek požádal všechny zástupce parlamentních politických stran, abychom se sešli, abychom se poradili o dalším pokračování této schůze Poslanecké sněmovny, abychom se poradili o tom, jak můžeme dále postupovat, jestli je možné dospět k nějaké dohodě, která by tuto schůzi Poslanecké sněmovny odblokovala. Ale prosím, používejme v té diskusi, která nás čeká, pravdivé argumenty, používejme relevantní argumenty, netvařme se, že ten problém se tady objevil dnes s čerpáním prostředků z Evropské unie, ten už měla také minulá vláda.

A poznámka poslední. Je jasné, že pokud nebudeme mít schválen zákon o státní službě, tak se nepohneme dál z hlediska schvalování jednotlivých operačních programů. Já si velmi přeji, aby už od jara příštího roku mohli obce, kraje, města, občanská sdružení, podnikatelé žádat o dotace z programů Evropské unie. To je přece důležité pro hospodářský růst, to je důležité pro zaměstnanost. Nejde o to vyčerpat evropské peníze. Často se říká - musíme to zrychlit, abychom vyčerpali peníze. Ale přece důležité je, abychom těmi penězi podpořili hospodářský růst v naší zemi, abychom podpořili zaměstnanost. Když to teď zdržíme, celý ten proces, a operační programy se neschválí ještě na podzim letošního roku, tak přijdeme o celou jednu stavební sezonu v České republice v rámci čerpání evropských fondů. A to bude samozřejmě velká chyba. Proto ten tlak. Ne kvůli Evropské komisi, ale kvůli našim občanům, kvůli našim firmám, kvůli zaměstnanosti, kvůli pracovním místům v České republice. Proto ten tlak české vlády na to, abychom dotáhli jednání s Komisí do konce, abychom měli schválené operační programy a mohly se začít vypisovat výzvy, aby se o ty peníze mohly začít subjekty z České republiky po Novém roce ucházet.

A teď mi řekněte alternativu. Je tady alternativa odkládání? Prodlužování? Tak to ty výzvy zase posuneme? Ztratíme po roce 2014, který už jsme ztratili v čerpání, tak ztratíme i rok 2015? Přijdeme celkem o dva roky? A pak už na konci ty peníze nestihneme vyčerpat? To je alternativa, kterou nabízí opozice? To přece není žádná rozumná alternativa pro naši zemi.

Ano, my jsme připraveni jako vládní koalice jednat, ale nechtějte po nás, abychom zapomněli na ty vážné úkoly, které tady každá vláda má, to znamená zvládnout základní témata čerpání prostředků z Evropské unie tak, aby nedošlo ke zpoždění, tak, aby nedošlo k ohrožení hospodářského růstu v naší zemi. Kvůli tomu je potřeba, aby zákon začal platit 1. ledna příštího roku, a je jedno, co o tom řekl kterýkoliv úředník Evropské komise. Je jedno, co o tom říkal minulý ministr financí Kalousek ve vaší pravicové koaliční vládě. To, co je teď důležité, je budoucnost, a budoucnost z hlediska čerpání prostředků z Evropské unie, protože to je 500 miliard, které mohou jít do investic a které mohou jít do podpory hospodářského růstu.

Děkuji. (Potlesk klubu ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní zde mám pět faktických poznámek. První pan poslanec Stanjura, potom pan poslanec Benda.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak, trvalo to dvanáct minut, mohlo to trvat dvě minuty, já zkusím za ty dvě minuty zareagovat alespoň na některé z věcí pana premiéra.

Já chápu, že levicová koaliční vláda řeší podobně vážné problémy, jaké řešila pravicová koaliční vláda, v tom jsme ve shodě. Vy nás ale neposloucháte. My celou dobu říkáme, že naším účelem je přijetí dobrého zákona, ne odklad a nepřijetí toho zákona. To za prvé.

Kdyby váš ministr, který si na chvilku našel práci, Jiří Dienstbier, to napsal pořádně, tak se tady takhle netrápíme, ale tohle dílko je prostě horší, než ten zákon z roku 2002. Mimochodem, my jsme pro něj nehlasovali! My víme, že má horší rozpočtové dopady než to dílko pana Dienstbiera, a naším cílem není, aby platil zákon z roku 2002, pro který jsme nehlasovali. A pan premiér byl tehdy...

Pane předsedo, kdybyste mi zjednal pořádek, mně se pak špatně mluví, když přímo za mnou vyrušují. (Předseda klubu Faltýnek hovořil s ministrem financí Babišem). Děkuji. Mám jenom dvě minuty. (Předsedající: Už se to utišilo samo.) Děkuji.

Pan premiér si hezky odporuje. Za prvé, my již třináct měsíců nevládneme - pořád začíná tím: když jste tady byli vy. V těch posledních osmi letech jsme tady nevládli sedm, ale šest let. Ale řekl: "Vy jste pro to nic neudělali!" - aby za dvě minuty řekl: "Dovolte mi, abych ocitoval Kalouska, vy jste poslali do Sněmovny návrh zákona, a dokonce jste zvažovali mimořádnou schůzi."

Tak co platí? Neudělali jsme nic, nebo jsme zvažovali mimořádnou schůzi? Obojí platit nemůže. Musíte si vybrat. Vy sám a vaše vláda, nebo vláda, ve které jste seděl, jste navrhovali odklad toho zákona z roku 2002, vašeho zákona, pro který vy jste hlasoval a před kterým dnes varujete. A já s vámi v tom souhlasím. Dokonce jste přijal naši argumentaci, a to je moc dobře, opravdu to oceňuji, že ten zákon neděláme kvůli Bruselu, ale kvůli občanům České republiky. V tom jsme ve shodě. My si myslíme, že se to dá stihnout, jenom nesmí Jiří Dienstbier neustále prosazovat to, co tak blbě napsal. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Benda. Stahuje? (Poslanec Benda ruší přihlášku.) Potom tedy fakticky pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo.

Pane premiére, zase. Vy tady něco povídáte, my jsme tady neslyšeli od vás ani od zpracovatele, náhradního zpracovatele - tím je pro mě pan ministr Dienstbier, protože to má dělat skutečně podle mého názoru ministr vnitra, tuto agendu - , tak ani od náhradního zpracovatele jsem slyšel před asi 14 dny v nějakém vystoupení, kterých teď má na desítky či stovky, že do týdne bude známo vyčíslení nákladů této novely zákona. Dodnes tedy nepadlo žádné číslo, pouze politické proklamace, že to je neutrální.

My samozřejmě nechceme, aby vstoupil v platnost zákon od 1. ledna, ten, který je platný, aby vstoupil v účinnost, samozřejmě, tenkrát ty náklady odhadované byly nějaké, ale přece svět se změnil, a od vás žádné číslo nezaznělo. Odmítám, abyste nás tady vydíral nějakou zaměstnaností, myslím si, že když začnete šacovat lidem, kolik mají doma televizí a ledniček, tak zaměstnáte půlku národa, ta druhá všechno zabalí nebo uteče z takovéhle demokracie. Takže já si myslím, že to není na místě.

A my vás vyzýváme k jednání, aby se ten zákon opravil. Takto, jak je, je nesmyslný. Nic víc a nic méně. Já nevím, proč tady emotivně takto vystupujete. Nejste schopni ani říci Sněmovně, a teď se (nesrozumitelné), ani národu, co tedy platí, co Evropská komise nařizuje, co požaduje, vyměňujete si názory přes média, urážíte vlastní členy strany, vzájemně se urážíte, zpochybňujete jejich vystoupení, tak já prostě nevím, co tady chcete nám vykládat.

My vás zveme a vyzýváme vás k jednacímu stolu, aby se ten zákon přepracoval, aby prostě pan Dienstbier tady neprosazoval neustále své ego - doufám, že už je poslední a vy jste ten předposlední, kdo trvá na tomto znění zákona - (Čas, pane kolego.)

Takže prosím, poslední věta. Pan ministr financí říkal, že tuto zemi řídí nemehla. Já se s ním zcela ztotožňuji, jenom se zatím možná ještě pár týdnů budeme lišit v čase.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka, pan poslanec Černoch, připraví se pan poslanec Holík.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Tady padly od pana premiéra otázky na finanční náročnost, a já bych se chtěl tedy zeptat, jestli je někdo schopen teď tady u tohoto pultu a mikrofonu říci, kolik to tedy opravdu bude stát peněz, protože tahle ta informace nikde nikdy nezazněla, alespoň já jsem ji nenašel. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. A pan poslanec Holík.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Krásné dopoledne, dámy a pánové, já vás tady od tohoto řečnického pultu zdravím.

Rád bych navázal na slova pana premiéra, který tady řekl: potřebujeme tady odpolitizování. Jenomže my tímto odpolitizováním dáváme obrovskou možnost a zvyšujeme pravomoci budoucích úředníků a dopadne to možná tak, že budou neodvolatelní a že tady vznikne nová úřednická šlechta. Takže zvažme - a může také někdy dojít k momentu, kdy se zjistí, že parlament je tady zbytečný, protože parlament nemá jenom zákonodárnou pozici, ale má také i pozici kontrolní. Od přírody se hodnotíme nazváním homo sapiens, čili člověk myslící. Prosím vás, mysleme, zvažme, abychom vlastně tady tuto Sněmovnu nepohřbili. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano a ještě fakticky chce reagovat pan ministr Dienstbier, potom s přednostním právem pan poslanec Stanjura a pan poslanec Laudát.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Já bych jenom stručně zareagoval na dotazy na finanční náročnost variant, které tady máme. Bavíme-li se o předloženém návrhu zákona, tak narovnání tzv. skoků v rozpětí, tedy zohlednění stupňů přiznaných na základě praxe, kterou mají státní úředníci, tak podle průběžných propočtů z Ministerstva financí bude stát příští rok a samozřejmě další roky půl miliardy korun. Je to s tolerancí desítek milionů korun v tuto chvíli, protože úplně přesná čísla se ještě dopočítávají. To znamená, to, co tady je nyní předloženo, tak dodatečný finanční nárok na státní rozpočet zhruba půl miliardy.

Pokud bychom se bavili o tom, že nebude schváleno nic a nabude účinnosti původní 218/2002 Sb., tak pak se bavíme o minimální, ale minimální finanční náročnosti 5 mld. korun, které by pravděpodobně šly především na 25% příplatek za státní službu, tedy v podstatě navýšení tarifních nároků státních úředníků v podobě tohoto příplatku. Tolik k finanční stránce.

A pana předsedu Stanjuru bych chtěl ujistit, že já sám jsem samozřejmě žádný zákon nepsal. Proceduru jsem tady popisoval. Byla koaliční skupina, která dojednávala do nejmenšího detailu návrhy zákona z věcného hlediska a osmičlenná legislativní skupina, která ten návrh zákona psala. A nejenom koaliční, ale zapracovali jsme i některé věci na základě mnoha jednání, která jsme měli s opozicí. Například jsme vyšli vstříc paní Kovářové z hlediska prostupnosti ze samosprávy do státní služby, takže to dílo je kolektivní, a dokonce nejenom koaliční, ale dílčím způsobem i s opozicí.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě faktická poznámka pana poslance Černocha.

 

Poslanec Marek Černoch: Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi za to, že odpověděl na tu otázku. A chci říct za Úsvit, za nás, že my služební zákon opravdu chceme, podporujeme ho. Není to bojkot, není to obstrukce jen tak pro nic za nic. Chceme ale, aby ten zákon opravdu fungoval, aby byl pro lidi a aby byl efektivní a profesionální. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Žádné další faktické poznámky neregistruji, tudíž s přednostním právem pan předseda klubu ODS a potom pan zastupující předseda klubu TOP 09.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se kolegům omlouvám, že vystupuji o 13 minut později, než jsme se ráno dohodli na poradě. Omlouvám se. Myslím, že kdyby nevystoupil ministerský předseda, který spustil řadu faktických připomínek, a má na to plné právo, tak bych to stihl. Takže se moc omlouvám. Plním dohodu, kterou jsem ráno oznámil. Žádám o přestávku na jednání našeho klubu v délce 90 minut. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano a ještě dám slovo panu zastupujícímu předsedovi klubu TOP 09.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedo. Jelikož jsme se k jinému způsobu, jak se věnovat jednání, které svolal pan premiér, nedobrali, tak jenom vám tady chci říct, že následně nato si TOP 09 bude brát dalších 90 minut přestávku. Nebo kolik to je? 76 minut - aby to bylo do 13. hodiny. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Teď pan předseda klubu ODS trošku modifikoval ty časové údaje, každopádně pojďme se shodnout na tom, že dva kluby požádaly o pauzu do jedné hodiny, ať je to všem jasné. Takže přeruším schůzi a sejdeme se znovu ve 13.00.

 

(Jednání přerušeno v 10.14 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 13.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Krásné odpoledne všem. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám sdělila zprávu, která vás jistě potěší. Na základě dohody předsedů klubů přerušuji dnešní jednání do pátku 8. srpna 9.00 hodin, kdy budeme pokračovat v programu.

Děkuji vám a přeji vám hezké letní dny.

 

(Jednání skončilo v 13.01 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.