Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

14.
Návrh poslanců Petra Kořenka, Miroslavy Strnadlové, Lukáše Pletichy
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 143/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 143/1. Nyní prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec pan Petr Kořenek. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ve sněmovním tisku 143 předkládáme úpravu zákona, jak už bylo řečeno, o soudních poplatcích. V podstatě tato novela řeší v tuto chvíli aktuální stav, to znamená navázání osvobození od soudního poplatku v rejstříkovém řízení na status veřejné prospěšnosti, který nyní nelze díky absenci zákona o veřejné prospěšnosti získat. Přesahuje to finanční možnosti zejména malých neziskových organizací, stejně tak jako spolků s mnoha pobočnými spolky. To výrazně zhoršuje současný stav. Ke shodným závěrům, to je konstatování negativního dopadu, dospěla i Rada vlády pro neziskové organizace na svém prosincovém zasedání, či její výbor pro legislativu a financování. Pro mnohé zejména spolky a pobočné spolky, které budou muset v souvislosti s přechodnými ustanoveními nového občanského zákoníku a rejstříkového zákona nechat zapsat do rejstříku řadu skutečností, představuje tato situace zvýšenou nejen administrativní, ale i finanční zátěž oproti dosud platnému stavu, neboť všechny tyto zápisy do 31. 12. 2013 byly zdarma.

Neziskové organizace by měly být od poplatků osvobozeny, neboť tak budou činit v zájmu ochrany práv třetích osob, respektive státu, který za stav rejstříku vůči těmto osobám odpovídá a nově tento požadavek zavádí. U spolků s členitou strukturou půjdou pak jen poplatky za povinnou přeregistraci do statisíců až milionů korun. Zpoplatněn je zápis nejen za údaje o spolku, ale i za každý jeden pobočný spolek.

K odůvodnění uvádím podpůrně například i doporučení Rady Evropy, které řeší tuto problematiku. Výslovně stanoví, že poplatková povinnost je v souvislosti akceptovatelná, pokud neodrazuje od záměru takové subjekty vytvářet.

Jenom tolik, v podstatě všechno máte uvedeno v důvodové zprávě.

Tato úprava není v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Co se týká dopadu na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty, do konce roku 2013 k žádnému výběru poplatků za povinnou registraci na Ministerstvu vnitra nedocházelo. Pokud budou neziskové právní formy osvobozeny, i nadále nebude mít novelizace žádný dopad do státního rozpočtu. Navrhovaná právní úprava nemá dopad na rozpočty krajů a obcí.

Tolik v krátkosti. Jenom bych chtěl ještě říct, že vláda své stanovisko uvedla ve sněmovním tisku 143/1 a v podstatě vyslovila s tímto návrhem zákona souhlas.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Markéta Wernerová.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Dobrý den, pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Předkladatel návrhu prakticky uvedl vše, co bylo potřebné, takže jen ve stručnosti doporučuji tento poslanecký návrh, kterým se mění zákon č. 549/1995 Sb., o soudních poplatcích, k propuštění do druhého čtení, přičemž bych chtěla zdůraznit potřebnost tohoto pozměňovacího návrhu zákona, a to do doby realizace zákona, kterým bude určen status veřejné prospěšnosti, který, jak mám informace, je v tuto chvíli na Ministerstvu spravedlnosti v připomínkovém řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které mám tři přihlášky. První je s přednostním právem paní ministryně Válková, poté pan poslanec Plíšek a po něm pan poslanec Chvojka. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, velmi plynule bych tady navázala na paní zpravodajku, která se již zmínila o tom, že v současné době je v připomínkovém řízení zákon o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti. Pro osvěžení vaší paměti, ten zákon byl již v legislativním procesu tak daleko, že ho projednával Senát, který ho bohužel zamítl. A právě osvobození od povinnosti platit soudní poplatky bylo vázáno na přiznání statusu veřejné prospěšnosti. Takže došlo k situaci, kdy spolky v současné době nemají tu možnost, protože se předpokládalo, že řada z nich získá status veřejné prospěšnosti, nebýt zpoplatněny - jsou, musí platit soudní poplatky a logicky se ozývají.

Ministerstvo spravedlnosti tedy urychlilo práce na přípravě aktualizované verze zákona, který neprošel celým legislativním procesem v uplynulém volebním období. Teď je v připomínkovém řízení a hodně jsme váhali, včetně mé osoby, zda vás tedy požádat o to, abyste poslanecký návrh neschválili a počkali již na ten zákon o veřejné prospěšnosti, protože se nám nelíbilo celoplošné osvobození spolků. Nicméně po zvážení všech okolností včetně určitých průtahů, nebo i bez průtahů, délky legislativního procesu docházím k závěru, že podporuji tento poslanecký návrh, který po tu dobu, než bude schválený návrh o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti, pomůže spolkům v tom, aby jednak splnily svoji povinnost a co nejrychleji přizpůsobily svoje stanovy novému občanskému zákoníku, jednak nebudeme čelit kritice, že nepodporujeme tento druh aktivity, což jistě je dosti pádný argument, a přesně opak je cílem vlády, čili podporovat tyto obecně prospěšné aktivity a nezpoplatňovat je více, než je nezbytně nutné.

Zcela po pravdě a otevřeně řeknu, že u nás se vede stále diskuse o tom, zda by se měly neziskové organizace zcela osvobodit, ty, kterým nebude přiznán status veřejné prospěšnosti. Diskuse jednoznačně směřuje spíš k závěru nikoliv, ale částečně ano, takže i ty, které by nebyly zapsány potom, až nabude účinnosti nový zákon o veřejné prospěšnosti, neměly by tento status, tak stejně by neplatily s vysokou pravděpodobností soudní poplatky v té podobě a v rozsahu, v jakém jsou nyní.

Takže abych to zkrátila a případně vám byla k dispozici pro vaše dotazy, pokud byste měli zájem vědět ještě něco ze zákulisí a vůbec toho nesnadného diskutování o tom, zda Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti o tyto soudní poplatky připravit, či nikoliv, končím svoje úvodní slovo s tím, že podporuji návrh poslanců, protože správným směrem překlenuje současnou situaci. Myslím si, že ve výsledku bude lepším, než kdybychom čekali relativně dlouhou dobu na to, jak dopadne nový zákon, který je teď v připomínkovém řízení, o statusu veřejné prospěšnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Plíšek Martin.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, velmi stručně, protože už zde bylo hodně řečeno.

Klub TOP 09 a Starostů podporuje postoupení toho návrhu do druhého čtení, byť my nepokládáme ten návrh za úplně systémový, jak tady bylo i řečeno, protože osvobozuje celou škálu právnických osob, a to spolky, nadace, nadační fondy, ústavy, obecně prospěšné společnosti, a víme, že ne všechny typy právnických osob vykonávají vždy obecně prospěšnou činnost. Ale vzhledem k tomu, že zde nemáme zákon o veřejné prospěšnosti, který by řešil i náležitosti zápisu této skutečnosti do veřejného rejstříku, je vhodné na přechodnou dobu - a doufejme, že bude krátká, že nebude, jak je v české kotlině zvykem, přechodná příliš dlouho, protože pak by to ztratilo smysl, protože je určitě v zájmu nás všech, abychom neziskové organizace, spolky, nadace, které vykonávají svoji bohulibou činnost v oblasti zdravotní, sociální a další, ušetřili těchto nákladů navíc, které jsou spojeny s úkony ve veřejném rejstříku.

Jsme připraveni ve druhém čtení ve výboru samozřejmě případně ještě upřesnit ten návrh z hlediska skutečně činností, které mají veřejnou prospěšnost, a apelujeme na vládu, aby návrh zákona o veřejné prospěšnosti předložila co nejdříve.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další v pořadí je přihlášen do rozpravy poslanec Jan Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nechci mluvit k tomu zákonu věcně, protože zde již bylo řečeno vše a já s tím zákonem souhlasím. Bohužel nejsem spolupředkladatelem, protože jsem to nestihl podepsat, jinak bych to podepsal též. Myslím si, že je to věc, která by se nějakým způsobem řešit měla. Též souhlasím se svým předřečníkem, že samozřejmě ne každý z toho spolku, ústavu, nadace či nadačního fondu by měl být osvobozen. Nicméně je to i určité téma k diskusi právě na půdě ústavněprávního výboru. Jsem rád, že se tomu, pokud tento zákon postoupíte do ústavněprávního výboru, můžeme věnovat a myslím, že by to za to i stálo.

Já bych tento návrh zákona, nebo novely zákona, tisk, využil krátce k tomu, protože bohužel čtvrtek je den, kdy jsou interpelace, a dneska nejsou, že bych se zeptal, a děkuji paní ministryni za ten konsensuální přístup k tomuto tisku, že bych se zeptal na to, protože ono to s tím souvisí, tento tisk, tato novela v zásadě souvisí s tou velkou rekodifikací soukromého práva.

Mnozí z nás, kdo tady seděli, pamatujeme na to, jak byl přijímán nový občanský zákoník, který má nějakých 3 100 paragrafů, zákon o obchodních korporacích atd. atd., to s tím souvisí. Vím, že v koaličním prohlášení nebo v programovém prohlášení a v koaliční smlouvě máme odstavec, že chceme nějakým způsobem zhodnotit to, jak občanský zákoník nový funguje v praxi. Máme už červenec, to znamená, možná o některých věcech už víme, nebo bychom mohli vědět. Například máme tam problémovou instituci svěřeneckých fondů. Já bych trošičku zneužil svého vystoupení k tomu, že bych se zeptal, pokud mohu, paní ministryně, na to, jak to dnes vůbec vypadá na Ministerstvu spravedlnosti s tou, v uvozovkách, revizí nového občanského zákoníku, co se chystá, pokud to samozřejmě může prozradit, a co je takovým prvním tématem, které by si zasloužilo novelizovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment neeviduji nikoho přihlášeného do diskuse. Je tomu tak. Paní ministryně se hlásí.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že bych neměla zůstat dlužna odpověď. Ono to zajímá určitě nejenom tazatele, ale i ostatní poslance, takže aspoň to nebudu muset říkat kuloárově.

V současné době pracuje velmi intenzivně pracovní skupina. Četla jsem v médiích, myslím v České justici, nebo to je jedno, v jakém serveru to bylo, že pod velením prvního náměstka pracuje skupina studentů. Ono to tak úplně není. Pracuje zejména legislativní odbor, ale vypomáhá si v některých přípravných podkladových pracích i těmi studenty z pátého ročníku - aby bylo jasné, že jsou to jenom pomocné práce. Takže hlavně naše legislativa pracuje na přípravě první novelizace.

Představa je taková, že do konce srpna budeme mít připravené a zpracované návrhy změn, s tím, že přizveme od druhé poloviny srpna pana prof. Eliáše. Jsme s ním v jednání. Vyvíjí se to teď tím směrem, že skutečně by se do připomínkového řízení zapojil, čili on by byl tím oponentem, který by ještě předtím, než se vám novela dostane k vašemu posouzení, ji podrobil své místy třeba i zdrcující kritice. Potom nás čeká poslední etapa, kdy si sedneme a budeme si říkat, co budeme akceptovat, co nebudeme akceptovat. Termín, který jsem říkala, do konce léta, léto končí 21. září, tak bychom chtěli tu novelu mít pohromadě.

Jediné, co tady otevřeně musím přiznat, je to, že novela bude možná rozsáhlejší co do počtu změn, než jsem původně zamýšlela nebo než jsem tady říkala, a to právě z toho důvodu, že připomínek, které se ze všech možných oblastí přímo valí, ať jde o byty, dědické řízení, společné jmění manželů a řada souvisejících věcí, je více, než bylo v květnu, když jsem o tom hovořila naposledy, protože lhůty k připomínkám jsme protáhli. Přesto si nemyslím, že všechno, co se teď zpracovává, nakonec bude předloženo k posouzení.

Pokud jde o svěřenecké fondy, tak ještě jsme to nerozhodli. My jsme se rozhodli, že to právě necháme na první interní etapu, až k tomu budeme znát i argumentaci pana profesora Eliáše, která sice je známa a je částečně publikovaná, ale i v tomto ohledu mu chceme dát možnost, aby ještě jednou obhájil to, že tyto fondy jsou bezpečné pro Českou republiku, byť má tak specifickou právně-politickou kulturu, jakou má.

Já asi do větších podrobností nepůjdu i kvůli tomu, že jsem na to nebyla připravená, ale je to z hlediska legislativních úkolů prakticky teď priorita. I proto jsem poprosila pana premiéra, jestli by zákon o státním zastupitelství nám prodloužil, protože si myslím, že přece jenom českého občana bude více zajímat bezproblémové uplatňování občanského zákoníku, a ty první problémy už začínají pěkně vyskakovat. Měli pravdu ti sýčci, kteří říkali, že v druhé polovině roku 2014 to začne být jasnější než ten zákon o státním zastupitelství, který je samozřejmě velmi důležitý, ale o dva tři měsíce, vlastně tři měsíce určitě, by se snad poodsunout mohl.

Nevím, jestli odpověď v tomto rozsahu stačí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nevidím nikoho dalšího. S přednostním právem pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Když už jsme zavlekli debatu úplně někam jinam než tedy je ten bod, tak jenom doporučuji, přečtěte si rozhovor s prof. Eliášem, včera nebo předevčírem publikovaný. On to vidí trošku jinak. Varuje zákonodárce, aby nebyli příliš rychlí, a že když je tam chyba, tak on tam, jestli to dobře parafrázuji, že když tam vidí chybu, která je naprosto jasná a logická, tak doporučuje ji tam nechat, než to překotně měnit a nevyrábět další chyby.

Takže já se omlouvám, tu debatu tam zavedl úplně někdo jiný, je to skutečně jinam, nechme to na jindy, ale doporučuji všem, které to zajímá, aby si ten rozhovor přečetli, je poměrně dlouhý a je poměrně zajímavý.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Pan poslanec Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, když už se ta debata posunula jinam, já když jsem slyšel dole v jídelně jméno prof. Eliáše - není to ten, který zpackal občanský zákoník? Není to ten, který je spoluautorem tohoto paskvilu? A já bych se při té příležitosti také zeptal, kolik se mu vlastně bude platit za tuto práci. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další je přihlášen do diskuse pan poslanec Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jsem rozhodně nechtěl vyvolat diskusi až takovou, že by vystupoval pan Tomio Okamura. Já myslím, že už jsme ho dneska slyšeli hodněkrát, že dělá do všeho. Nečekal jsem, že bude dělat i do tohohle.

Nicméně já bych se paní ministryně trošku zastal. Zároveň ale potvrzuji to, co říká pan Stanjura. Ano, četl jsem rozhovor s panem Eliášem, kde varuje před některými věcmi. Samozřejmě je to logické, protože on je hlavním, v uvozovkách, spolupachatelem toho nového občanského zákoníku. Na druhou stranu jsou jiní renomovaní právníci, kteří si myslím, mají naprosto stejnou úroveň jako pan Eliáš a kteří mají naprosto jiný pohled. Takže prostě je to otázka nějaké koncepce a určitě si ten zákoník zaslouží nějakou revizi. Neříkám, že nějakou rozsáhlou novelu, ale zhodnocení si to minimálně zaslouží, a pokud tam jsou nějaké systémové věci, tak nějaká novela by neškodila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v jednání, dovolte, abych přečetl omluvu pana ministra financí Andreje Babiše z dnešního jednání. Omlouvá se po zbytek jednání z pracovních důvodů.

Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do diskuse. Z toho důvodu končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat přikázáním výborům k projednání. Chci se zeptat, zda chcete závěrečná slova. Takže paní zpravodajka.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Ještě jednou dobrý den přeji. Budu velmi stručná. Já si pouze dovolím navrhnout zkrácení lhůty k projednání na 50 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dobře. Nyní se budeme zabývat - s přednostním právem se hlásí pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci kazit radost paní zpravodajce, ale myslím, že to má udělat v rozpravě, a ne v závěrečném slově. Takto to udělat nemůže.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Což je pravda. Pouze za předpokladu, že některý z ministrů vystoupí a opět otevře rozpravu - paní ministryně se hlásí do rozpravy.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vím, že to je vždycky riskantní, když člověk otevírá rozpravu, ale v tomto případě právě proto, že chceme, aby neziskové organizace mohly co nejrychleji profitovat ze schválení poslaneckého návrhu, který jste tady právě slyšeli, a také kvůli tomu, že je v připomínkovém řízení zákon, o kterém nevíme, jak se k němu budete nakonec stavět, tak rozpravu otevírám, aby bylo možné dát příležitost se ještě vyjádřit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná bychom se v rozpravě mohli vrátit k větě paní ministryně, že zákon dnes v připomínkovém řízení už poměrně doputoval daleko v legislativním procesu. Já si to pamatuji, já jsem pro něj hlasoval. Je poměrně pikantní, že ti, kteří ho zabili v Senátu, ho dnes připomínkují a teď se budou tvářit, že přicházejí s něčím novým. Většinou říkáte: Musíme napravit něco po minulé vládě. Tak tentokrát musíme napravit něco, co váš sociálně demokratický Senát zamítl, a teď to budeme napravovat s tím, že to budeme projednávat znovu. To už dávno mohlo platit, nemuseli jsme tu dnes řešit poslanecký návrh zákona a nemuseli jsme se přít o zkrácení o deset dnů.

Chtěl jsem jen upozornit, a měl by to dělat pan místopředseda a ne já, to ne proto, že bychom to chtěli zablokovat, jenom aby to bylo platné, protože kdyby to takto prošlo, tak by to v zásadě platné nebylo a nakonec bychom v září zjistili, že zákon nemůžeme projednávat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jsem velmi rád, že tady tímto způsobem spolupracujeme. Ještě se přihlásila paní zpravodajka.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Ještě jednou dobrý den. Děkuji za upozornění a napravuji tedy svou chybu a dávám návrh na zkrácení lhůty k projednání na 50 dnů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného do diskuse, takže končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Táži se, zda má ještě někdo jiný návrh. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování. Přednesu nejdříve usnesení.

 

To znamená, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru?

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Končím hlasování číslo 39. Přítomných poslanců je 137, pro 124, proti jeden, takže návrh byl přijat.

 

Nyní přistoupíme ještě k hlasování o zkrácení lhůty na projednávání, tzn. je zde návrh, aby lhůta byla zkrácena na 50 dnů.

Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo je pro tento přednesený návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Končím hlasování číslo 40. Přítomných poslanců je 137, pro 104, návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru a lhůta na projednání byla zkrácena na 50 dnů. Tím končím projednání bodu číslo 14.

 

Otevírám projednání bodu číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.