Čtvrtek 17. července 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 251/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo. Vás ostatní si dovoluji požádat o klid a o vyslechnutí pana ministra. Děkuji.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl tzv. sazbovou novelu zákona o dani z přidané hodnoty neboli vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Předmětem sazbové novely zákona o dani z přidané hodnoty je v souladu s koaliční smlouvou zavedení tzv. druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu. Druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty se navrhuje stanovit ve výši 10 %. V souvislosti se zavedením druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty dochází ke zrušení těch ustanovení navazujících zákonů, která měla sjednotit sazby daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 %, v důsledku čehož nedojde od 1. ledna 2016 k sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty. Účinnost sazbové novely zákona o dani z přidané hodnoty se navrhuje k 1. lednu 2015.
Závěrem vás prosím o schválení sazbové novely zákona o dani z přidané hodnoty a avizuji, že v rámci podrobné rozpravy bude navrženo zkrátit lhůtu pro projednávání sazbové novely zákona o dani z přidané hodnoty ve výborech na 30 dní.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím zpravodaje pana poslance Václava Votavu, aby nás seznámil se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se zhostil své zpravodajské povinnosti k tomuto tisku, k vládnímu návrhu zákona o dani z přidané hodnoty. Pan ministr to tady myslím uvedl důkladně. Omezím se tedy jenom telegraficky, protože nechci zneužívat pozici zpravodaje, abych tady vystupoval obecně. K tomu se když tak, pane místopředsedo, hlásím. Pan místopředseda mě neposlouchá, omlouvám se. Hlásím se tedy dopředu k tomu, že bych potom vystoupil v obecné rozpravě, abych nezneužíval svého postavení zpravodaje.
Takže ve stručnosti, vláda předkládá tento návrh v souladu s uzavřenou koaliční smlouvou. Cílem navrhovaných změn je vytvořit předpoklady pro snížení cen vybraného zboží a také mimo jiné podpořit rodiny s dětmi. Hlavními opatřeními v tomto návrhu zákona jsou zavedení druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % na léky, knihy a nezbytně nutnou dětskou výživu. Ostatní sazby zůstávají. Dále je to zrušení jednotné sazby daně z přidané hodnoty, která by měla být účinná, ona platí, ale měla by být účinná k 1. 1. 2016 ve výši 17,5 %. Dále jsou to dílčí změny v návaznosti na zavedení druhé snížené sazby, legislativně technické úpravy v souvislosti se zavedením druhé snížené sazby. Součástí zákona je také příloha číslo 3A, která obsahuje seznam tří položek vybraných komodit: léky, nezbytně nutná dětská výživa, knihy.
Navrhovaná úprava zákona o DPH je plně slučitelná s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů EU a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Na oblast DPH se nevztahují zvláštní mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu.
Jako zpravodaj doporučuji postoupit návrh zákona do druhého čtení a přikázat jeho projednání rozpočtovému výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se v téže chvíli přihlásili pan poslanec Okamura, pan předseda Fiala. Pan předseda Fiala promine - vyšší bere, pan předseda strany. Takže nejprve pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Fiala, pak se přihlásil zpravodaj pan poslanec Votava a po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zavedení třetí, snížené sazby DPH na léky, knihy a dětskou výživu za hnutí Úsvit vítáme. A už teď říkám, že s ním budeme souhlasit. I když ani tady si neodpustím výhrady. Každá daňová sazba navíc přináší totiž byrokracii. A to nejen pro stát, ale i pro firmy a živnostníky. Pravdou také je, že tradičně ekonomicky výkonné země, jako je například Německo či Velká Británie, se drží maximálně dvou sazeb a striktně se snaží zjednodušovat daňová pravidla. Ideálem a cílem pro nás musí být jednak nízké daně, ale také daně jednoduché.
Proč snižujeme DPH na léky? Protože máme chudé nemocné důchodce i rodiny s dětmi a také nedostatek peněz ve zdravotnictví a snížení daně pomůže všem. Máme také chudé rodiče a katastrofální porodnost, a proto je chceme podpořit snížením daně u dětské výživy. Ovšem co zmůže pětiprocentní snížení DPH na Sunar? Teoretickou slevu o desetikorunu u balení za 200 korun. Teoretickou proto, že už dnes, jak víme, obchodníci avizují, že se těší na polepšení své marže. Další živnostníci se naopak děsí dalších nákladů na administrativu nové sazby.
Vážená vládo a koalice, pokud chceme skutečně cokoli podpořit, tak to podporujme opravdu, ne symbolicky. A hlavně - a o to vás prosím i do budoucna - systémově. Principiálním řešením by v takovém případě byla například nulová daň nejen na léky, ale třeba na některé další základní vybrané komodity. To znamená, kde stát dává přednost prospěchu občana před svým ziskem. Produkty, za jejichž nákup občany nechce trestat. Bezesporu by to právě měly být léky nebo kojenecké mléko nebo dětské pleny, ale měly by tam být třeba i pleny pro seniory a léky a případně další vybrané komodity. Pro ty z vás, kteří kroutí hlavou nad tím, co tady Okamura říká, připomínám, že nulovou sazbu DPH, byť tradičně historicky, mají v EU například Velká Británie, Švédsko, Irsko, Malta.
V této souvislosti, abyste opravdu nekroutili hlavou, co tady Okamura říká - proč to tady vlastně zdůrazňuji? Vycházím nejen z předvolebních slibů ČSSD, která tímto slibem, jak už dneska víme, opět obelhala voliče, ale aby se tady do mě ČSSD neobouvala, tak já jsem si dokonce přečetl citát šéfporadce premiéra Vladimíra Špidly, který před volbami, a dokonce to má ČSSD i na vlastních webových stránkách, což je opravdu pozoruhodné, doslova cituji Vladimíra Špidlu, bývalého eurokomisaře a šéfa poradců premiéra, který nám řekl před volbami: S racionální argumentací je možné vyjednat v EU mnoho, s vyjednáním nulové sazby na léky by neměl být problém. To řekl. Takže já se teď vlády ptám: Kde jsou činy? Nebo to byla jen prázdná předvolební slova?
Mimochodem, nulová sazba znamená nulovou zátěž pro podnikatele. Takže její zavedení znamená úsporu jak pro stát, tak i pro firmy. Já vím - cituji: Ti naši pitomci si neumějí nulovou základní sazbu DPH představit. Ale smysl má jen taková ekonomická politika, která vede k ekonomickému růstu. Je třeba posílit spotřebu. Když není spotřeba, není výroba. Krizová spirála je neustále prodlužována nesmyslnou politikou. - Milí kolegové, tohle opět nejsou moje slova. Tohle je výrok ekonoma, moudrého člověka, čestného předsedy ČSSD a našeho společného přítele Valtra Komárka. Já bych jeho teze posunul ještě dál od toho, že ideál pro nás je zrušení DPH. Pro nás v Úsvitu. A i nahrazení daní z prodeje, tak jak je to například z USA. Jednoduchá sazba daně z prodeje, kterou platí při nákupu konečný spotřebitel, kdy se neprovádějí žádné odpočty, je výhodná i pro státní rozpočet, protože odpadá podvodné účtování nesprávné nižší sazby - nesprávně nižší sazby, a o něco jednodušší je i provádění kontrol. Já vím, že v EU s tím můžou být problémy, ale proč si tady neříct nějakou vizi, kam bychom se možná mohli někdy do budoucna společně ubírat, a my v Úsvitu takovou vizi samozřejmě máme.
Takže snižování daní v Úsvitu říkáme vždy ano. Jen přitom mysleme také na to, aby nesystémové snižování daní nevedlo k dalšímu zvyšování nákladů na výběr daní, k vyšší zátěži živnostníků a firem a k motivaci k podvodům.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců Úsvitu.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším vystupujícím bude pan poslanec Fiala s přednostním právem a po něm pan zpravodaj.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zde řekl pár slov k nové snížené sazbě 10 %. Úsvit dlouhodobě požaduje snížení daně z přidané hodnoty na léky, knihy a dětskou výživu, a to tak, že v našem volebním programu jsme prosazovali snížení daně z přidané hodnoty plošně o 1 % v obou dnes existujících sazbách. Dokonce možná někteří z vás si pamatují, že jsme tento návrh zákona i předložili. Považovali jsme to za prorůstové hospodářské opatření, které mohlo zvýšit poptávku. Jde o to, že vyšší daň z přidané hodnoty považujeme za jednu z klíčových chyb předchozí vlády, která de facto zastavila ekonomický růst v České republice na několik let.
Místo toho Úsvitem navrhovaného prorůstového opatření dnešní vláda zvolila zavedení nové sazby daně z přidané hodnoty. V tomto případě nejde tedy o prorůstové opatření, ale o opatření sociální. Hnutí Úsvit není hnutím socialistickým, ale je hnutím sociálním. Je odpovědností vlády, nakolik se zvýší administrativa pro plátce daně a pro státní správu, a je odpovědností vlády, jestli vyřeší případný výpadek výběru daně. A teď opakuji - nejde o prorůstové opatření, jde o sociální opatření. Pokud vláda tímto administrativu zvýší a pokud zvýší deficit státního rozpočtu, je možné tento krok označit jako krok směrem k lidem, ale jako krok nedomyšlený a populistický.
Přes to, co jsem řekl, tento krok podpoříme. Podpoříme ho pro jeho sociální aspekt a v dobré víře, že si vláda uvědomuje rizika, která jsem již zde zmínil, a dokáže je řešit. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Dalším v pořadí je poslanec Votava, který je zpravodajem tohoto tisku. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Stanjura, také s přednostním právem.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, jednak jsem rád, že Úsvit podpoří tuto novelu zákona o DPH, i když si myslím, že pan Okamura, jak tady říkal, že pro 200 korun na balení Sunaru to ani možná nemá cenu, ale já si myslím, že 200 korun pro vás možná nejsou žádné peníze, ale pro některou mladou rodinu to jsou dost velké peníze. A koruna ke koruně - a je to.
Já si myslím, že je dobře, že vláda plní své závazky koaliční smlouvy, a to je jeden z příkladů, pomáhá tak rodinám s dětmi, seniorům a všem těm, kteří byli poškozeni nespravedlivým rozhodnutím Nečasovy vlády, to připomínám neustále. Podpoří samozřejmě i v případě snížení sazby na knihy i oblast vzdělávání a školství.
Byla to vláda ODS a TOP 09, která neustále ve jménu jakési škrtací asociální politiky zvyšovala také daň z přidané hodnoty, a to bez ohledu na dopady, které to bude mít jak na rodiny, tak na nízkopříjmové skupiny obyvatel, na seniory, a tak bych mohl pokračovat. Vzpomeňme, jak se zvyšovala snížená sazba DPH z 5 % na 9, poté na 10, pak na 14, pak na 15, a od 1. 1. 2016 měla dokonce vzrůst na 17,5 %, protože by měla být zavedena, měla by být účinná jednotná daň ve výši 17,5 %. Takže je to obrovský skok ze snížené 5 %, která byla, a to se určitě nemýlím, za vlády sociální demokracie, až na 17,5 %. A my jsme vždy takovéto experimenty s daní z přidané hodnoty odmítali, a odmítali jsme i takové ty experimenty na lidech této země. To není fráze. Tak jsme to vždycky říkali a myslím, že to je naprosto namístě.
Samozřejmě jedním s opatření tohoto zákona je zrušení právě té jednotné sazby ve výši 17,5 %, která měla tedy platit od roku 2016. Určitě by tak pokračovalo vlastně přesouvání daňového břemene právě na nízkopříjmové skupiny obyvatel, daňové zatížení, od bohatších skupin samozřejmě k těm nižším. A já si myslím, že tady určitá solidarita být musí a že musíme dělat vše pro to, aby se ty sociální rozdíly ve společnosti nerozevíraly a aby se nenarušoval sociální smír ve společnosti.
Samozřejmě, jak už jsem řekl, pokud bychom akceptovali tu sjednocenou daň 17,5 %, tak by to mělo zásadní vliv do ceny životních potřeb většiny našich občanů - cen potravin, léků, bydlení, tepla, sociálních služeb, dopravy, a tak bych mohl pokračovat dál. Samozřejmě s dopadem také na rozpočty rodin, na peněženky i těch seniorů, na peněženky všech. Mimoto by sjednocení DPH dopadlo určitě i na segment, který dneska je poměrně velice pod tlakem, a to je stavebnictví, určitě, a je to i zemědělská prvovýroba, služby cestovního ruchu atd. Mělo by to i dopad do krajů, do hospodaření krajů, obcí atd. atd.
Konečně vláda přichází se zavedením druhé snížené sazby DPH na léky, knihy a nezbytně nutnou dětskou výživu, a to ve výši 10 %. Ta druhá sazba snížená má začít platit již od 1. 1. 2015 a věřím, že projde tento návrh Sněmovnou, že bude platit a že se to promítne samozřejmě i do cen těchto jednotlivých komodit, zvláště u léků, které jsou velice citlivou komoditou především pro naše seniory, ale nejenom pro naše seniory. A myslím si, že v souběhu se zrušením poplatku v lékárnách, se zrušením poplatku u lékaře o to větší efekt to pro naše nejenom seniory, ale i rodiny s dětmi mít bude.
Často zaznívá také kritika - třetí sazba, bude to administrativně náročné, je to něco neobvyklého. Naopak. Myslím si, že když se podíváte do jiných zemí na západ od nás, tak řada zemí má tři sazby daně z přidané hodnoty, snížené sazby, i tři snížené sazby daně z přidané hodnoty. Irové mají dokonce čtyři takovéto sazby. Neodporuje to tedy žádné unijní směrnici. Není to žádná výjimka.
Také ten argument, že se zvýší administrativní náročnost uplatňování této sazby a otevře se zde určitý prostor pro daňové úniky. Ten se otevírá vždy při každých opatřeních samozřejmě. Je třeba řádné kontroly a řádného boje proti daňovým únikům. I na to se chce koalice zaměřit a také boj s daňovými úniky ve svém programovém prohlášení vyhlásila.
Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vláda tedy předložila návrh novely zákona, který na rozdíl od předchozích pravicových vlád nezvyšuje sazbu DPH, ruší jednotnou sazbu ve výši 17,5 %, kterou prosadila předchozí Nečasova vláda a měla platit od roku 2016. Naopak - a znovu to zdůrazňuji, znovu to opakuji - zavádí druhou sníženou sazbu na léky, knihy, nezbytně nutnou dětskou výživu. Je to tedy opatření, které by se mělo - a já věřím, že se také projeví v rozpočtech rodin s dětmi, v peněženkách našich seniorů, v peněženkách našich občanů, a to výrazně, jak již jsem také řekl, za současného zrušení poplatku u lékaře, poplatků za recept v lékárnách, ale i po zvýšení slevy na dani z příjmu na druhé a třetí dítě u pracujících rodičů, či vrácení slevy našim pracujícím důchodcům.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě než vystoupí pan poslanec Stanjura, je zde faktická poznámka pana poslance Okamury, kterému dám dvě minuty.
Poslanec Tomio Okamura: Jenom rychle. Hovořil jsem ve svém projevu o částce 200 korun za Sunar. Tím pádem sleva by byla přibližně o desetikorunu. Takže promiňte, ale mně u pana předsedy rozpočtového výboru překvapuje, že si plete celkovou cenu se slevou. To je jedna možnost. Nebo druhá možnost je, že ani nevíte, kolik stojí základní balení Sunaru. Teď jsem to prověřoval na internetu a stojí právě těch 200 korun. Tak že by vládní koalice ani nevěděla, co navrhuje - sleva dětské výživy, když říká, že Okamurovi nepřipadá velká částka sleva 200 korun. Já jsem nemluvil o slevě 200 korun, Sunar stojí 200 korun a sleva by byla tím pádem v řádu několika korun. Opravdu mě zaráží, že buďto předseda rozpočtového výboru si plete celkovou cenu se slevou, nebo dokonce neví, co vlastně navrhujete, když Sunar sám stojí 200 korun. Nebo už možná máte velké děti. Tak jako tak je to zvláštní. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka, paní poslankyně Hnyková.
Poslankyně Jana Hnyková: Dobré odpoledne, vážené kolegyně a kolegové. Pane poslanče Votavo prostřednictvím pana předsedajícího, poslanci hnutí Úsvit vědí, co znamená pro obyčejné lidi každý přínos do jejich rozpočtu. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan poslanec Votava.
Poslanec Václav Votava: Nechci to zdržovat, děkuji. Jestli jsem to špatně pochopil, tak pane kolego, se vám omlouvám. Velké děti mám, takže Sunar už nekupuji. Omlouvám se tímto, že jsem to špatně vyjádřil, že jsem vás nepochopil.
Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Slovo s přednostním právem má pan poslanec Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vzal jsem si tablet, abych mohl přesně citovat z důvodové zprávy, takže to neberte, že to jsou má čísla nebo mé názory.
K tomu, co říkal pan zpravodaj, tak skutečně se musím zastat pana předsedy Okamury, protože kdyby měla být sleva 200 korun, tak si představte, kolik by ten Sunar stál. Jestli bude sleva ve výši 4 % DPH, snížení o 5 % DPH dělat 200 korun, tak asi řekněme, kolik je DPH. Ale to není podstatné.
Myslím, že i ministr financí často přiznává, že zavedení třetí sazby není nejšťastnější krok. Já s tím souhlasím. A že to přinese (nesrozumitelné) zejména těm, kteří ten software dnes mají, to je taky pravda. Změna sazby je pro uživatele v účetním systému jednoduchá (nesrozumitelné). Můžeme říkat, jestli je to dobře, nebo špatně. Takhle budou muset všichni aktualizovat své softwary a budou mít tři sazby. To je prostě fakt, který toto...
Myslím, že v rámci projednávání v rozpočtovém výboru navrhneme několik opatření, která by mohla naplnit cíle, která má vládní koalice, a současně by zabránila vzniku druhé snížené sazby nebo celkově třetí sazbě.
Jenom k těm číslům, která jsou v důvodové zprávě, a nemám důvod jim nevěřit. Odhadované snížení nebo odhadovaný dopad do státního rozpočtu, respektive do veřejných rozpočtů celkem u léků je zhruba tři miliardy ročně. My, kteří jsme tady seděli v minulém volebním období, jsme ta čísla slyšeli na mikrofon často. Vy, kteří jste tady nebyli, se zkuste podívat do stenozáznamů. Zejména opozice tehdejší, dnešní vládní ČSSD, mluvila o mnohem vyšších dopadech, než jsou tři miliardy ročně. A já nevím, které číslo je správné. Tady lékařská komunita mluvila - v roce 2013 se snižovalo o čtyři procentní body - o dopadech zhruba pět miliard pro nemocnice. A nemluvilo se jenom o nemocnicích, mluvilo se o segmentu jako celku. U zvýšení o další jedno procento se mluvilo o dalších dvou miliardách. A najednou když se dívám zpátky, nijak to nekritizuji, tak odhad dopadu na státní rozpočet je mnohem nižší.
Domnívám se, že tehdejší odhady byly přehnané, ty zvýšené náklady, že tahle ta cifra se spíš blíží realitě, která je uvedená v důvodové zprávě, než tehdejší odhady, které říkaly, jak a kolik dopadne zvýšení sazby zejména na nemocnice. Určitě jsem v průběhu rozpravy na rozpočtovém výboru či v druhém čtení připraven dát... sumy, které tady padaly.
Teď se vrátím k tomu nepříliš šťastnému a pro některé z nás, kteří jsme pro to hlasovali, vůbec ne jednoduchému rozhodnutí koaličnímu, když jsme zvyšovali naposledy DPH o jeden procentní bod v základní snížené sazbě. Hlavním důvodem, který jsme udávali, bylo zavedení a spuštění druhého pilíře. Tehdejší vláda a tehdejší opozice se dohadovaly, jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu - zavedení druhého pilíře. Vláda odhadovala zhruba šest miliard, ČSSD a odbory přes dvacet miliard ročně, to znamená výpadek příjmů zejména na kapitole sociálního pojištění. Dneska už se nemusíme dohadovat, máme reálná čísla. Dopad za rok 2013 byl necelou jednu miliardu. Ani ne šest, ani ne dvacet.
Vedli jsme tady debatu, co udělá s příjmy státního rozpočtu zvýšení základní i snížené sazby o jeden procentní bod. Mnozí z řad sociálních demokratů říkali, první den, kdy budeme ve vládě, to navrhneme vrátit na 20 a 14. A hlavně nám říkali - i když zvýšíte tu sazbu, víc se nevybere. My jsme někteří na to argumentovali, že bychom chtěli pokrýt těch šest miliard. Zase nás čísla rozsoudila. Když se podíváte na plnění - vývoj, daně, DPH za rok 2013, tak celkově zaplatili poplatníci o 30 miliard víc. Z toho 70 % skončilo ve státním rozpočtu a přibližně 30 % ve veřejných rozpočtech. Mluvím v porovnání rok 2013 a 2012. Takže si porovnejme ta dvě čísla - propad příjmů, zavedení druhého pilíře, a teď ho neobhajuji ani nechci vést polemiku o tom, jestli je to dobře, nebo špatně. Necelá jedna miliarda a přínos na straně DPH do veřejného rozpočtu 30 miliard. Z toho říkám přibližně 70 % do státního rozpočtu, 30 krajům a obcím. Letos nechci odhadovat, máme čísla za šest měsíců k DPH, takže si myslím, že nic neukazuje na to, že by výběr byl nižší než vloni. Nechci spekulovat, jestli výběr DPH za rok 2014, o kolik miliard bude vyšší než v roce 2013. To si řekneme v lednu příštího roku. Ale nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo nižší než vloni. Takže když si spočteme ta dvě zdaňovací období 2013 a 2014, tak to opatření přineslo minimálně 60 miliard do veřejných rozpočtů, říkám 70 % do státního a zbytek krajům a obcím. A výpadek na druhém pilíři, když byl vloni necelou miliardu, tak letos bude taky necelou miliardu. Myslím si, že je prostor pro to, aby se snížila i základní sazba, když porovnáme ta čísla, že ten prostor ještě existuje, a my to budeme navrhovat. A budeme se ptát těch, kteří tady kritizovali a říkali, že je to úplně špatně a prvně to navrhovali, proč to dneska nenavrhují.
Myslím si, že možností je několik. Můžeme zachovat dvě sazby, nižší sazby, všechny komodity, nebo, a my to určitě navrhneme, abychom měli jednotnou sazbu, a nebude ten náš návrh 17,5 %, bude nižší. Takže ta debata bude zajímavá.
Jenom jsem chtěl dokladovat ta čísla a poprosit třeba i Ministerstvo zdravotnictví do té debaty v rozpočtovém výboru, abychom si přesně řekli, jaké byly dopady zvýšení plus 4, plus 1 a proč jsou odhadované dopady naopak ve prospěch sektoru zdravotnictví a v neprospěch státního rozpočtu tak rozdílné.
A je pravda, že zejména v tom sektoru nemocnic, a zejména veřejných nemocnic, kterých je většina, je to takové trochu přehazování z jedné kapsy do druhé. Ušetříme nemocnicím jako veřejným i těm ve vlastnictví státu, na druhé straně stát jako takový vyinkasuje za to DPH menší peníze. Takže možná by byla zajímavá informace, kolik z toho celkového objemu ve zdravotnictví DPH zaplatí veřejné nemocnice. Nevím, jestli jsme schopni takovouhle statistiku dostat, jestli to umí Ministerstvo financí, nebo neumí. Bylo by to zajímavé do té debaty i v budoucnosti o DPH vůbec ve zdravotnictví.
A nedá mi, abych neodcitoval, myslím, že je dobré vždycky, když nějak sir Humphrey nám propašuje něco vtipného do důvodových zpráv, to se stává každé vládě, a myslím si, že je to docela vtipné. Zavedli jsme s takovou velkou slávou, ale nevím, která vláda, jestli to už byla Paroubkova, nebo Topolánkova, nebo Nečasova, takzvané RIA hodnocení, že to je ono, že tam se všechno objektivně zhodnotí a podle toho se hned pozná, jestli ten návrh je dobrý, nebo špatný. Tak tady je kapitola 8, která zhodnocuje ty dopady, a potom je závěrečné srovnání a výběr variant. Proto jsem si vzal ten tablet, abych to úplně nepopletl, protože to je přesně ukázka, jak funguje nezávislá na politicích, resp. politikům vyhovující státní správa... (Hledá na tabletu.) 8.4 - chvilku vydržte, naštěstí nemám faktickou, takže mám víc času...
Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení.
Zhodnocení varianty 0 - to je vždycky jako to, že neuděláme nic, aby to ten úředník (nesrozumitelné), kterákoli vláda, kterékoli ministerstvo - v případě ponechání stávajícího znění zákona o dani z přidané hodnoty nebude naplněna koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU na volební období 2013 až 2017. Tato varianta nevede ke stanovenému cíli, tudíž nemůže být výhodnější než varianta 1.
Zhodnocení varianty 1. Varianta 1 přináší úpravy zákona o dani z přidané hodnoty, vyplývající především z koaliční smlouvy mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU na volební období 2013 až 2017. Výběr nejvhodnějšího řešení. Vzhledem k tomu, že cílem této novely je naplnění koaliční smlouvy, v úvahu tedy připadá pouze varianta 1 přijetím novelizovaných ustanovení.
Já myslím, že to je přesně ukázka, jak si ten sir Humphrey a jeho podřízení s námi všemi hrají, protože je úplně jasné, že vládní návrhy vycházejí z vládního programového prohlášení a snaží se naplnit své koaliční dohodnuté vládnutí. A nemusí nám to psát úředníci, kteří tak jako opravdu já bych řekl vstřícně vůči té vládě říkají: když to neuděláme podle vlády, je to špatně, a když to uděláme podle vlády, je to dobře. No co jiného by ty úřady měly říkat než tohle to?
Takže to spíš pro pobavení, já to nekritizuji, spíš jenom že to jsou úplně zbytečné věty, nevím, jestli to někomu platíme, říká se tomu RIA hodnocení a já uznávám, že je pravdivé, že pro vládu je naplnění vládního prohlášení lepší varianta než nenaplnění vládního programového prohlášení. Jenom nevím, jestli na to potřebujeme ještě další úředníky.
Předseda PSP Jan Hamáček: Mám zde dvě faktické poznámky. První faktickou bude mít pan poslanec Votava, druhou faktickou pan poslanec Opálka. Pan poslanec Votava stahuje.
Ještě než pustím k mikrofonu pana poslance Opálku, přečtu omluvu pana ministra a místopředsedy vlády Bělobrádka, který se omlouvá od 6 hodin a stejně tak od 6 hodin se omlouvá i pan ministra vnitra Chovanec.
Nyní faktická poznámka pro pana poslance Opálku.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl říci, že hovoříme sice o třech sazbách DPH, ale my už tři sazby máme a máme je dlouho. Je totiž nulová sazba. A o té se nikde nehovoří. Když půjdete do obchodu a koupíte si pivo, tak ta lahev je bez DPH jako obal, a když půjdete do zlatnictví, koupíte si prstýnek, tak zaplatíte sazbu základní, a když si koupíte cihličku investiční zlato, tak to máte s nulovou sazbou DPH. A my tu hovoříme o tom, kolik bude sazba na Sunar, ale přitom investiční zlato prodáváme zcela bez zdanění. Já se ptám, do kdy to tak bude. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pro pana poslance Lobkowicze.
Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, jsem už dědečkem, mám šest vnoučat. Vím, že moje vnoučata nepijí Sunar, jsou kojena. S mateřským mlékem přijímají též imunitu. Myslím, že to je to nejlepší, co může být. Jsou ženy, které mají mnohem více mléka a kojí potom třeba i děti sousedů. To potom je úplně bez DPH - nebo jak to je, když kojná prodá svoje mléko a je to nějaké jiné dítě? (Smích v sále.) Myslím, že tam by mělo být také aspoň nějaké malé DPH, nebo aspoň jídlo pro tu ženu by mělo být lacinější, protože aby měla dost mléka, musí hodně jíst a pít.
To je jen taková malá otázka k zamyšlení. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Nikdo nechce dále reagovat, takže se vrátíme k pořadí, jak je uvedeno na tabuli. To znamená, že nyní řádně vystoupí v rozpravě pan poslanec Dolejš Jiří a připraví se pan poslanec František Laudát.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, pane předsedající. Dolejš Jiří, to znamená, že přišel čas na stanovisko klubu KSČM.
Úvodem asi řeknu dvě základní myšlenky. Je to snad poprvé, kdy tady daň z přidané hodnoty chceme snížit. Vynechám takové drobné snížení, které dlouho nevydrželo, to bylo tuším v roce 2003, když jsme základní sazbu snížili z tehdejších 23 na 19 %. Dneska už to máme zase někde jinde.
Takže je to směr, který je zajímavý, protože obecně je o snižování daní, pro levici zajímavý v tom, že jde o snižování nepřímých daní, ale také je třeba říci, že je na tom sympatické, že se ruší jednotná sazba DPH - to už se asi vpravo bude méně líbit, kde měli jeden čas ikonu jednotné daně -, protože různé sazby ve většině Evropy objektivně sociální funkce plní. Musím říci, a to trošičku oponuji kolegovi Votavovi, ono víc než dvě sazby zas tak rozšířené není. Já jsem se podíval do přehledu, když to vyslovil, a nalistoval jsem tam kromě zmíněného Irska ještě Francii a Lucembursko. Čili to jsou tři z 28. Takže tři je přece jenom trošičku navíc, a teď nemluvím o tom, o čem hovořil kolega Opálka, to znamená, že existují výjimky.
Bylo by fajn, kdyby vláda - až budeme mít jasného eurokomisaře, až budou vyjety diplomatické koleje směrem do Bruselu atd. - aktivněji pracovala na myšlence supersnížené sazby, pokud tedy skutečně je to tak snadné to vyjednat. Já se obávám, že to tak snadné nebude, protože ty výjimky byly historicky vyjednány v určitých dobách a teď ty doby nejsou až tak nakloněny, ale i pro nás je to politická priorita a určitě by udělaly radost nejen našim voličům, kdyby se do toho vláda opřela. Ale to teď před sebou nemáme. To je věcí vyjednávání s bruselskou administrativou, aby změnila přílohu příslušné daňové směrnice Evropské unie. Nyní jsme před myšlenkou jednak snížení DPH, jednak zavedení druhé snížené sazby.
Tady bych se zastavil u jednoho momentu, který mi v důvodové zprávě nepřišel zrovna hluboce doložený, byť tam masivně je ona RIA, která nám vysvětluje, že když nebude pršet, nezmokneme, na mnoha stránkách, ale efekt, tzn., že tím snížením daní dosáhneme snížení cen, a to je radost pro konečného spotřebitele, a když toho nedosáhneme, tak radost je minimálně poloviční, protože vypadnou peníze ze státní kasy, ale ceny se nezmění, tak někde ty peníze musí zůstat, tak důkladnější analýza tohoto mi trochu chybí.
Slyšel jsem mediálně lékárníky, jak kalkulují, že léky, a mají na mysli zřejmě léky v prodeji, tedy ne hrazené přes zdravotní pojišťovnu, že by mohly vyskočit o příslušné procento, ale také je pravdou, že podstatná část léků, a bylo by fajn, kdyby v tomto byl větší pořádek, než dosud je, tak ty jsou hrazené zdravotní pojišťovnou a trochu to souvisí i s úhradovou vyhláškou. Takže ten efekt možná nebude až tak velký na naše nemocné a k lékaři chodící, ale i díky za něj.
Co nám na tomto návrhu, když ho v základních myšlenkových konturách podporujeme, vadí, že jsem, tuším, že to bylo ještě před obědem, avizoval jistou změnu. Avizoval jsem ji proto, že nejenom že nám třetí sazba přijde jako trochu administrativní komplikace, to bych si dovolil i souhlasit, ale že je to opatření mělké, že si můžeme v současné situaci ekonomiky dovolit opatření významnější. Koneckonců byly doby, kdy se to v koaličních strukturách i diskutovalo. Mám pocit, že úplně na začátku jste se bavili nikoliv o desetiprocentní, ale pětiprocentní snížené sazbě. Skončili jste u deseti, protože jste zřejmě chtěli minimalizovat dopady tohoto zákona. Tomu rozumím.
Ale abych předešel, tak se dívám, jestli pan Kalousek tady je, když jsme se bavili o dani z příjmů, tak tu začal recitovat konvergenční program. Jak vláda plánuje zvýšení inkasa toho či onoho daňového titulu. Já jsem ho upozornil, že ne všechno jde na vrub konkrétní úpravy daní, že to může být na konto např. ekonomického růstu. A když jsem se podíval, člověk si to také musí osvěžit, hned si všechno nepamatuje tak stoprocentně, tak u DPH na rok 2016 je tam jako diskreční opatření navrhován nárůst výnosu o 16 miliard. Diskreční, to je takové hnusné slovo, takže přeložím do češtiny, to znamená, že je to jednorázové, že to nebude padat jak mana nebeská prostě pořád a pořád a pořád. Zdá se, že tedy v tomto asi není jasno, protože důvodová zpráva zákona hovoří o efektu do státního rozpočtu, protože je i příděl do územních rozpočtů, ke třem miliardám, takže zjevně to bude opatření v oblasti lepšího výběru daní. DPH je v tomto ohledu proslulé, jistá opatření byla přijata, řekněme, že tento efekt tady bude, takže kromě ekonomického růstu bude lepší výběr. Takže jsme v plusu na rok 2015 o tři miliardy, na rok 2016 o 16 miliard. Pouze diskrečně, s růstem by to mělo být ještě víc. Takže je tady prostor.
A když uvážíme všechny tyto souvislosti včetně toho, že jsme avizovali, že bychom se přece jen odvážili pro mírnou progresi u daně z příjmů fyzických osob, tak nám vychází, že můžeme udělat jedno, a to je daleko jednodušším opatřením se vrátit, pokud jde o nastavení sazeb, do roku 2011. Nemusíme mít rezervu na penzijní reformu, to tady bylo řečeno, za letošní rok je výpadek opt-outu půl miliardy, na příští rok se odhaduje tři čtvrtě miliardy, zlepší se nám výběr daní, aspoň to tedy bylo slíbeno, a i když lepší výběr daní hned nepovede k odstranění všech nedoplatků a daňových zločinů, tak by se to mělo zlepšit, tak tady prostě je polštář. Když jsme se nad tím zamýšleli, tak v podstatě snížení snížené sazby z 15 na 10 %, a jsme ochotni se bavit o rozsahu tabulky přílohy, která je přílohou zákona a která definuje všechny položky, které zde jsou, tak by daňový výpadek mohl být, když budu hodně skeptický, tak pětkrát větší, než je plánováno v této důvodové zprávě. Čili pět krát tři miliardy, jsme na 15 miliardách. Pořád to vychází fiskálně neutrálně, pokud učiníme ty kroky, které jednak slibuje vláda a jednak požadujeme my, daně z příjmů.
Takže to je naše úvaha, čili vstřícnost k tomuto daňovému návrhu a avizo tohoto pozměňovacího návrhu ve druhém čtení, protože si myslíme, že logiku má. Pokud by se udělalo takové opatření, tak si troufnu odhadnout, že u řady položek by se mohl promítnout i poměrně zajímavým způsobem do dalších než jen tří zde uzákoněných nebo navržených položek knihy výživa a léky a že by to tedy bylo pro občany daleko výraznější, a pak bychom o sociálních efektech nejenom volně mluvili, ale byly by opravdu hmatatelné a radost v podhradí by byla možná několikanásobná. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec František Laudát, který je také zatím posledním přihlášeným do rozpravy.
Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, děkuji panu předsedovi rozpočtového výboru, že to tady konečně řekl naplno. Boj. To je to, oč tu běží. Vy prostě jen potvrzujete to, čemu i v nejhorších snech jsem se zdráhal uvěřit, ale jste zdivočelá levice, která neví, co dělá.
Boj. Nejdříve zkomplikujeme daňový systém, a pak budeme bojovat proti daňovým únikům. My, co jsme starší a pamatujeme, když byl Šemík ještě hříbě, tak víme, jak komunisté bojovali o zrno, to byl kravál každé léto. Místo toho, aby sklidili obilí, tak bojovali o zrno, až to skončilo potravinovým programem.
K vlastnímu návrhu zákona. Nejsem superdaňový expert ani si na něj nehraji, nicméně k tomu, co platilo, tak tady nezaznělo. Já se domnívám, že tím, že to schválíme, tak připravíme lidi o to, že už tu více jak rok platí úprava platná a účinná od 1. ledna 2015, která by snižovala složenou daňovou kvótu občanům, tak to bude pryč.
Co se týká vlastních tří sazeb. Já prostě nepovažuji za tak zásadní problém to, že to bude administrativně náročné, dokonce paní náměstkyně na můj dotaz nějak dala zhruba dohromady i odhady, co budou stát papíry a zavedení třetí sazby. I když jsou to pro někoho veliké miliony, tak v tom kontextu to zase není až tak enormní částka, ale to, co považuji za důležité - nevím, jestli si Ministerstvo financí nechalo udělat nějakou analýzu, jak se skutečně chovali příslušní prodejci, poskytovatelé služeb, komodit, kde došlo právě ke snížení daňové sazby. Ale já jsem se poptával ekonomů. Také z těch, které jsem poptával, tak nikdo mi neřekl, že by měl komplexní přehled, nicméně všichni říkali konkrétní příklady ze světa, že kde k tomu snížení, podobným snížením, došlo, tak si to nechali i prodejci, takže změna cen směrem ke skupinám, kterým vy chcete pomoci, se nedostavila. V zásadě většinou mi říkali, nebo jsem byl upozorněn na to, že zpravidla nastávají dva případy. Za prvé prodejci nebo ten, kdo prodává, si zvýšenou marži o snížené DPH ponechá, druhá skupina případů, že po nějakou krátkou dobu došlo skutečně ke snížení cen a pak se to vrátilo na původní hodnotu, tzn. po krátké době to zase vyskočilo zpátky a zase si tu marži nechali.
Pokud byste skutečně chtěli čistým způsobem, pro mě čistým způsobem a efektivnějším způsobem, pomoci např. rodinám s dětmi, tak by bylo čistší zvýšit jim dávky a poslat peníze přímo adresně. Tam je velká pravděpodobnost, že to nebude zneužíváno, stejně jim dávky posíláte, tak by se tam jen přidaly nějaké peníze, a ne tady křivit a komplikovat výběr DPH. Samozřejmě, vy jste to tady přiznali, vy dáváte přednost tak, aby zaplatili všichni, před svobodnou volbou, tzn. posílení přímých daní před nepřímými. A to tady zaznělo, je to váš princip, omezujete právo volby každého občana nakládat se svými penězi. Doufám, že v tomhle si rozumíme.
Samozřejmě nesouhlasím s tímto návrhem zákona. Vím, že to prohrajeme, nicméně dávám návrh na to, aby zákon byl zamítnut v prvém čtení.
A je mi skutečně líto, je to legitimní u sociální demokracie, že s takovými návrhy přišla, když kritizovala, už to tady zaznělo, dramaticky jako hrůzu, že zvyšujeme daně v době, kdy teklo dírou do české ekonomiky. Tak nic vám nebrání, abyste tady teď předělali do druhého čtení sazby a vrátili je tam, kam jste chtěli. Jsem zvědavý, zda to uděláte. Ani ve vládním návrhu to zatím tak nečiníte. Je mně to líto u hnutí ANO, které se chce veřejnosti prezentovat jako pravicová strana. Prosím, tohle je důkaz, že v žádném případě. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec Votava. Připraví se pan poslanec Fiedler.
Poslanec Václav Votava: Děkuji, pane předsedo. Nebudu už reagovat na pana kolegu Laudáta a hodnotit jeho příspěvek. Chtěl jsem navrhnout zkrácení lhůty pro projednání ve výborech o 10 dnů, to znamená na 50 dní. Děkuju.
Předseda PSP Jan Hamáček: Na 50 dní?
Poslanec Václav Votava: O 10 dnů, to znamená na 50 dní.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já jsem to špatně slyšel. Děkuji. Pan poslanec Fiedler.
Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne ještě jednou. Zazněla tady dneska v diskusi už spousta připomínek a návrhů. Já bych zareagoval na to, co tady zaznělo dneska, myslím, že to bylo dopoledne před odpolední přestávkou, kdy sám pan ministr Babiš tady zmiňoval možnost, že vláda, nebo tedy Ministerstvo financí, zvažuje nebo analyzuje možnost nikoli tří sazeb, ale přejít snad na dvě sazby snížené - 10, 20 procent, jestli jsem to správně zaregistroval.
Už to tady říkali kolegové. Co kdybychom opravdu ve Sněmovně zvážili při projednávání tohoto zákona, zda tedy, jak říkáte, zargumentujete, že to je bod vládní koalice, že to je jeden z bodů programového prohlášení, na kterém trvá zřejmě pravděpodobně sociální demokracie? A myslím, že pan ministr sám řekl, že to není až tak jeho vize, ale že jste k tomu tlačeni vaší koaliční smlouvou. Mně také připadá ta třetí sazba zbytečná.
Bylo tady zmíněno, že jen dva státy Evropské unie mají tři sazby DPH. Já tedy ještě vím o Polsku, kde ty sazby jsou 8 procent nejnižší, 23 procent nejvyšší, a myslím, že ta prostřední je 12 nebo 15 procent. Teď si nejsem jist.
Jsem rád, že pan ministr na to bude reagovat, že se vyjádří, vidím. (Ministr se hlásí předsedajícímu s žádostí o slovo.) Takže by k tomu řekl svoje.
My v hnutí Úsvit určitě tento návrh, tak jak jsme už avizovali, budeme podporovat, nebudeme to zamítat nebo hlasovat proti. Ale tři sazby opravdu připadají zbytečné, navíc když tady zaznělo, že se analyzuje, zvažuje jít cestou návratu k původním sazbám. A jsem rád, že tady pan ministr zareaguje a dá k tomu nějaké vysvětlení. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan ministr zcela jistě zareaguje, protože je přihlášen do rozpravy. Slovo má pan místopředseda vlády a ministr financí. Prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. My jsme při vyjednávání, samozřejmě říkám svůj názor nebo názor hnutí, určitě by bylo dobré a důležité, aby se to snížení DPH promítlo do cen léků, knih a dětské výživy. Ale trošku mám obavy, že se tak nestane. A diskutovali jsme, jak to zařídit a dohlédnout na to, aby ta sleva šla k občanům.
To, že třetí sazba není jako asi systémově dobře, to víme, nicméně já jsem vyslovil nějakou svoji představu, že máme jednu z nejvyšších snížených sazeb v Evropě, 15 procent. Akorát to je moje představa, nějaký cíl. Já jsem to nediskutoval v rámci koalice.
Ale pokud Chorvati zavedli ten model, tak si myslím, že snižovali sazbu z 25 procent na 10, dokonce velice dramaticky, aby nějak kompenzovali nějaké nařízení pro podnikatele. Takže uvidíme, jak se bude vyvíjet náš rozpočet a naše příjmy a ta opatření, která chceme udělat. Pokud budeme mít pocit, že bychom mohli snížit tu sazbu z 15 na 10 znovu, a měli bychom znovu jen dvě sazby, tak to by byl ideální stav. To uvidíme někdy v roce 2016, tedy pokud tady ještě budeme, a budeme to řešit v kontextu chorvatského modelu. Ale určitě by to bylo ideální a to by možná pomohlo i zjednodušit celkově, protože ty tři nebo čtyři sazby, jak tady říkal kolega, vlastně není úplně ideální stav. Ale to jsou jenom moje představy. Není to diskutováno v rámci koalice. Tak to berte jako soukromé nějaké úvahy. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní faktická poznámka pana poslance Volného a po něm pan poslanec Kučera a potom ještě pan poslanec Laudát.
Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom poznámku na pana kolegu Laudáta, když tady hřímal a přemýšlel, rokoval, určitě kvůli tomu nespí, jestli ANO je pravicová, nebo levicová strana. Já si myslím, že především vy jste udělali bordel všem občanům a politikům v Evropě tím, jestli pravice a levice, a jak se chová pravice a levice ve vztahu k daním. Tak prosím vás, nechte si to. My jsme řekli: trváme na tom, že daně zvyšovat nebudeme, a děláme všechno proto, abychom udrželi státní rozpočet v nějaké rozumné míře, aniž bychom byli nuceni zásadně zvyšovat daně. Děkuju.
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní pan poslanec Kučera.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tedy obdivuji obdiv pana ministra Babiše k Chorvatsku. A je to krásná země, to musím uznat.
Já bych se chtěl zeptat na jednu věc, pane ministře. Vy jste tady tvrdil, nebo řekl jste, že víte, že třetí sazba DPH není správně. Můžete mi tedy vysvětlit, proč ji zavádíte?
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Laudát, potom pan vicepremiér.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Mě by spíš zajímalo, pan ministr tady teď řekl, že se pokusí dosáhnout, aby sliby byly realizovány. Není mi jasné, jak například výrobce knih donutíte, aby skutečně knihy zlevnil a nenechal si tu marži, v tržním hospodářství. Možná přijdete s dalším bojem. Já nevím.
Jediné, kde si dokážu představit, že se promítne ten reálný přínos pro spotřebitele, bude u regulovaných cen u části léků. Já se v tom přesně nevyznám, jak to tam je, nejsem právě expert na platby ve zdravotnictví. Co se týká lékové politiky, nikdy jsem tady nepochopil ty souboje a tahanice, úhradové vyhlášky, co kam patří, nepatří, co se kam zařadí. Ale tam si dokážu představit, že když je to pevně nastaveno, tak se prostě sníží DPH. Když tam budou nějaké doplatky, část té ceny, tam se to sníží. U ostatního nikoliv.
A docela by mě zajímalo, jestli si Ministerstvo financí dělalo nějakou analýzu v zemích, kde to takto zavedli, v nějakém širším spektru, jaké byly skutečné dopady, ať už okamžité, nebo slevové. Možná že když někdo skočí z 25 na 10, tak tam z toho něco je.
Tady se odehrávaly v minulosti obrovské souboje o snížení spotřební daně na pohonné hmoty, když to dramaticky vyskočilo. A právě potom také přicházeli ekonomové a Ministerstvo financí s analýzami, že se to nepromítne do ceny, ale jenom si tu marži nechají prodejci a stát přijde o část těch peněz. To tady byly obrovské spory. V krajním případě to byla "nula od nuly pojde". Ale rozhodně by z toho neměli nic spotřebitelé.
A na to, co tady zaznělo od pana kolegy Volného, na to snad ani reagovat nebudu. Víte co - vy nezvyšujete. Ale to se vám zrovna povedlo, když je tady zmíněno, že nezvyšujete daně. (Upozornění na čas.) Dneska podle platných zákonů je zvyšujete.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě omluva pana poslance Černocha od 17. do 20. hodiny.
S faktickou poznámkou, pane ministře, nebo řádně? Budeme to brát jako řádnou přihlášku a nebudu vás omezovat časem. Prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já nechápu, o čem pan Laudát stále mluví, pane předsedající, prostřednictvím vás. Já nevím, my žádné daně nezvyšujeme, naopak snižujeme DPH. Já nejsem expert na léky, já vnímám, že údajně u nás jsou léky velice levné, a náš velký problém, ale to by asi pan ministr zdravotnictví mohl říct, jsou reexporty. Jak se to hlídá, kdo to bude hlídat? Já jsem nad tím vyslovil obavy. A to je všechno. My jsme se jako političtí nováčci naučili kompromisy, hlavně já jsem se učil kompromisy, a zjistili jsme, že náš koaliční partner ČSSD, my budeme rádi, když se to projeví v cenách léků, a jednoduše jsme to v rámci koalice takhle domluvili.
To, že dnes říkám, že můj osobní cíl, a teď tady nebudu demagogicky vykřikovat, že TOP 09 a ODS navýšily zvýšenou sazbu DPH z 10 na 15 % s VV. Vy jste ji navýšili. Nevím, o čem mluvíte. My žádné daně nenavyšujeme.
Naše země má asi smůlu v tom, že pokud tu někdo mluvil o Valtrovi Komárkovi, tak já, když byla revoluce, tak jsem tady nebyl, tak jsem se ho ptal, jak to tady bylo s tou Lucernou, s Havlem a s Klausem. Škoda, že jsme se tehdy nešli zeptat, jak budovali kapitalismus vedle nás. Není to ani daleko. My se chodíme ptát, protože elektronický výkaz DPH zavedli Slováci od 1. ledna 2014 a tam jsou konkrétní příklady, jak to funguje, a my se, samozřejmě má to nějaké porodní bolesti, a my se učíme a chodíme tam konzultovat a učíme se. Chceme to zavést a je to efektivní.
A proto ohledně chorvatského modelu, původní informace, které já jsem dostal, jsou takové, že údajně se tam snížilo DPH z 25 na 10 % a vybrali stejné peníze. Když to vezmu přes průměr, vybrali více než 100 %. Teď přijdu a budeme se jich ptát a budeme to řešit, a potom to můžeme spočítat, a určitě si myslím, že pokud by se nám povedlo vrátit tu sazbu protože pan poslanec Laudát - znovu opakuji, vy jste navýšili daně, vy tvrdíte, že jste pravice. Vy jste navyšovali daně, a my je chceme snižovat. Taky je dneska snižujeme. Takže prosím vás, už nemluvte o tom, že něco navyšujeme. Nenavyšujeme nic. Ani pro právnické osoby ani pro fyzické osoby. Opak je pravdou. To bych byl rád, kdybychom už to konečně nějak pochopili. Dá se to samozřejmě zdokumentovat na číslech. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Faktickou poznámku má pan poslanec Laudát.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Myslím, že první část, která tady byla, nebylo na ni odpovězeno, zda Ministerstvo financí disponuje nějakou analýzou, zda skutečně snížením DPH se sníží ceny, možná s výjimkou léků. Kdyby ten materiál byl udělaný precizně, tak by tam byla ještě udělaná precizně RIA, tam by byly napsány dopady. Dopady nejenom na stát, mohly by tam být i dopady na obyvatele. To bylo celkem asi jasné. Snížení z 15 na 10 zlevní věci. Jaký bude prostor pro spekulace, to ještě přidávám, to si myslím, že je také jasné, protože najednou začne určitě kde co být možná dětská výživa, pochoutky se změní na dětské výživy. Jak to bude hlídáno? Kde končí kniha a začíná nějaký bulvár nebo něco? Zase se možná dočkáme uměleckého porna, já nevím, ale zřejmě to ministerstvo má nějak vymyšleno.
A ten druhý dotaz byl: Dneska platí nějaký zákon, který je platný a má být účinný od 1. ledna 2015. Platný zákon, který bude, za několik měsíců by byl účinný, tak by snížil o něco málo složenou daňovou kvótu. Na co jsem se ptal? Touto novelou, tím se to zabíjí, to znamená, zůstane to na stávající úrovni. To byl ten dotaz.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr a vicepremiér Bělobrádek se omlouvá již od páté hodiny, to je změna v omluvě.
Pan ministr zdravotnictví se hlásí do rozpravy, a má tedy slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jenom fakticky k dotazu, který tady opakovaně zazněl, týkajícímu se dopadu snížení DPH na léčiva. Nejsem úplně přesný matematik, který vám přesně řekne, jak ten vzoreček vypadá, ale mohu potvrdit, že opravdu u všech léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění je součást stanovení té úhrady i sazba DPH, takže i v tom správním rozhodnutí, které ti výrobci, resp. dovozci léků mají, je to obsaženo. Takže při snížení DPH automaticky dojde k snížení úhrady z veřejného zdravotního pojištění, takže se automaticky projeví toto snížení sazby. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do rozpravy už nikoho nevidím. Ukončili bychom rozpravu a zeptám se, zda pan navrhovatel nebo zástupce navrhovatele, popř. pan zpravodaj chtějí závěrečná slova. Není tomu tak. Budeme se muset vypořádat s návrhy. Já jenom poprosím pana zpravodaje, aby mě sledoval, protože jsem přebíral řízení během bodu.
Návrh na vrácení k dopracování nepadl, padl návrh na zamítnutí. Pan poslanec Holík se hlásí? Ne. To je omyl. Padl návrh na zamítnutí, a rovněž zazněl návrh, aby lhůta na projednání výboru byla zkrácena o 10 dní. Zazvoním a přivolám tak kolegy do sálu.
První, co budeme muset vyřešit, je návrh na zamítnutí. Ten přednesl, pokud se nepletu, pan poslanec Laudát.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh zákona byl zamítnut v prvém čtení. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 27, přihlášeno 151, pro 22, proti 102. Tento návrh přijat nebyl.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům. Já jsem svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému. Zeptám se, zda je tady ještě jiný návrh na přikázání. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat pouze o přikázání výboru rozpočtovému.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním tomuto výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 28, přihlášeno je 151, pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní musíme ještě rozhodnout o zkrácení lhůty na projednání ve výboru. Návrh je zkrátit o 10 dní.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí se zkrácením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 29, přihlášeno je 151, pro 133, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento tisk jsme přikázali rozpočtovému výboru a lhůta byla zkrácena o 10 dní. Končím projednávání bodu 11.
Otevírám bod
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.