Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních
a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících
a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 253/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Je tady návrh, aby tento návrh zákona byl projednán podle § 90 odst. 2. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zatím místopředseda, pane ministře. Co není, může být, ale zatím místopředseda, ale děkuji. (Smích v sále.)

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Omlouvám se. Čtu tady text, tak jsem si to neuvědomil (směje se) a ještě k tomu jsem běžel po cestě.

Dámy a pánové, předložený návrh zákona, kterým se mění zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, obsahuje sedm opatření, která reagují na aktuální situaci v sektoru družstevních záložen, zejména na nárůst rizik v sektoru samotném a následně i rizik pro fond pojištění vkladů. Tato rizika ilustruje i loňské odejmutí povolení Metropolitnímu spořitelnímu družstvu, které bylo největším subjektem na trhu, a i nedávné odejmutí povolení záložně WPB Capital. Jednotlivá opatření byla připravena Ministerstvem financí v úzké spolupráci s Českou národní bankou a některá z nich navíc vycházejí z doporučení hloubkového posouzení českého finančního sektoru Mezinárodním měnovým fondem.

Návrh zákona limituje velikost družstevní záložny zavedením stropů pro jejich bilanční sumu ve výši 5 miliard korun. Účinnost tohoto opatření je navržena od 1. ledna 2018 a poskytne tak trhu dostatečný čas na přijetí adekvátních opatření. Jedním z nich může být transformace na univerzální banku. Pokud si družstevní záložna zvolí toto řešení do konce roku 2015, bude moci díky druhému navrženému opatření získat bankovní licenci v režimu nižšího požadavku na základní kapitál, a to na úrovni ekvivalentu 5 milionů eur. Na navýšení kapitálu na standardních 500 milionů korun, které jsou požadovány u bank, bude mít taková družstevní záložna lhůtu pěti let. Třetím navrženým opatřením je zavedení dvojnásobné výše příspěvku družstevní záložny do fondu pojištění vkladů. Čtvrtým pak zvýšení povinného odvodu části zisku po zdanění do rizikového fondu. Pro tato dvě opatření je navržena účinnost od 1. ledna 2015.

Návrh dále zpřesňuje předmět podnikání družstevní záložně tím, že navrhuje výši úvěru poskytnutého členovi, ekonomicky spjaté skupině členů či členům rodiny částkou 30 milionů korun. Toto zpřesnění bude účinné od 1. ledna 2018, což umožní trhu přijmout adekvátní opatření. Návrh zákona dále nepřipouští poskytování produktů a služeb družstevní záložnou osobám, které nejsou jejími členy, a to s účinností již od 1. ledna 2015.

Návrh také zásadním způsobem posiluje zainteresovanost členů družstevních záložen na fungování samotné kampeličky. S účinností od 1. ledna 2018 se stanovuje minimální výše základního členského vkladu, který musí být alespoň tisíc korun. Vzhledem k tomu, že takto nízká částka by nepředstavovala dostatečnou zainteresovanost členů družstva, je dále kombinována s pravidlem, kdy depozitum člena, ke kterému je vyplácen úrok či obdobná výhoda, nesmí překročit desetinásobek souhrnu jejich základního vkladu a dalšího členského vkladu. Toto pravidlo bude odlišně aplikováno pro stávající a nová depozita. U stávajících depozit počítá návrh s účinností od 1. ledna 2018, navíc v modifikované podobě, což zabrání možnému odlivu prostředků ze sektoru. U nových depozit je účinnost stanovena od 1. července 2015.

Závěrem mi dovolte ještě uvést, že předkládaný materiál může mít marginální dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Možný dopad je dán tím, že členský vklad bude muset nově složit i stát a jeho organizační složky, územně samosprávné celky nebo jiné veřejnoprávní subjekty, pokud zůstanou členy družstevní záložny i po nabytí účinnosti zákona.

Dále jen doplním, že návrh zákona je v souladu s právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, s ohledem na mnou uvedené argumenty vás žádám o vyslovení souhlasu s návrhem tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho slova. Nyní prosím, aby se k řečnickému pultíku dostavil pan zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Příjemné červencové odpoledne, milé kolegyně a kolegové. Dovolte, abych doplnil slova předkladatele a v určitém detailu vás nasměroval na problémy, které s tímto návrhem jsou spojeny.

Říkám-li problémy, tak tím samozřejmě naznačuji, že návrh vyvolává určité diskuse, z nichž asi v prvé řadě, a je to pochopitelné, jsou to obavy ze strany samotných kampeliček, družstevníků, členů těchto družstevních záložen, které možná i vás obeslali s jistým přípisem, kde vyjadřují svůj názor, a je jim líto, že tento názor zatím nemohl být dostatečně prodiskutován. Ale jak tak pozoruji napravo stojící kolegy (před lavicemi ODS a TOP 09 se houfují opoziční poslanci), kteří zřejmě jsou připraveni vetovat projednávání tohoto zákona podle § 90, předpokládám, že v orgánech této Sněmovny bude jistá příležitost tyto věci probrat, možná bez úhony na tom, abychom v nějaké konečné podobě ten návrh vůbec projednali. On totiž má svou objektivní logiku, protože samozřejmě situace v oblasti družstevních záložen nebyla a ani není jednoduchá.

Nechci tady dělat sáhodlouhé historické exkurzy, ale pravdou je, že když po roce 1989 tato forma financování byla obnovena, tuším, že ten zákon je datován k roku 1995, tak nastal velký a ne zrovna dvakrát regulovaný boom. Velmi brzo tady vzniklo množství kampeliček, které spravovaly sice ne velký objem bilanční sumy našeho finančního sektoru, ale spravovaly ho způsobem, kterému se nejen že nevyhnula bankovní krize z konce devadesátých let, ale dalo by se říct, že v něm řádila v neztenčené, spíše větší míře.

Problém je, a můžete si to srovnat už jenom z takových jednoduchých čísel, že v roce 1999 jsme měli v České republice 138 družstevních záložen. Před deseti lety, to je rok 2004, jich už bylo podstatně méně, jenom 33. A dalo by se říct, že poté, co byly posíleny regulační funkce, integrován do dohledu České národní banky byl dohled nad družstevními záložnami, přijali jsme příslušné zákony spolu se vstupem do Evropské unie, které zavedly určitou přísnost v tomto segmentu, tak přesto pokračuje problematický vývoj. Dneska už jich je jenom 11 a i těch 11 vykazuje jisté znaky, které zejména dohledový orgán, tedy Českou národní banku, vedly k tomu, že uchopil nástroje, které jsou běžně k dispozici, a chce je v poměrně tvrdé, to je třeba říct a přiznat, v tvrdé formě aplikovat na družstevní záložny.

Já teď nechci řešit debatu, do jaké míry na současném stavu družstevních záložen je vinna kvalita regulačního prostředí, kvalita regulací a do jaké míry je v tom jistá pasivita dohledové instituce, tedy ČNB. Samozřejmě kampeličky říkají, že je část té viny na straně ČNB, a že kdyby pracovaly postupnými věcnými kroky, že se některé problémy daly utlumit. Nevím. Pravdou je, že tady byla citována zpráva Mezinárodního měnového fondu, který tady před dvěma lety byl a cosi na toto téma sdělil. A pravdou je, že dnešní stav družstevních záložen je tak trochu hybridním stavem.

V cizině, když se podíváte, tak například v takovém Německu existuje dodnes asi tisíc družstevních záložen. Je to běžná forma například v Irsku, v Británii. Ale tam mají trošičku jinou funkci a jinou podobu. A jestli nám něco chybí z hlediska toho koncepčního, strategického, tak je to udělat si jasno, kterým směrem by se tato forma financování do budoucna měla ubírat.

Protože ten hybridní stav asi dlouho vydržet nemůže, to nemá smysl, aby to takto pokračovalo, ale mají to být jenom jakési mikroformy na vzájemné svépomocné financování, jak to je velice často jinde ve světě, protože velké finanční domy, které historicky znáte, dějiny Raiffeisen atd., nakonec se stejně transformovaly do standardní a poměrně velké banky. Tak tuto cestu asi absolvovat nepotřebujeme, nechceme, a pokud ten segment má do budoucna nějak vypadat, tak si vyříkejme vzájemně kam.

Ale teď jsme v situaci, kdy řešíme konkrétní problém. Konkrétní problém, který je daný stavem v zbývajících 11 družstevních záložnách. Problém má samozřejmě nějaký národohospodářský rozměr, a tady je třeba říct, že není velký. Asi 3/4 procenta, nebo chcete-li nějakých 60-70 promile celého finančního sektoru představuje tento segment. To není mnoho, ale pokud by se další a další kampeličky měly dostat do problémů, tak to sice nerozhoupe českou ekonomiku, rozhodně ne, ani finanční sektor, ale bude to znamenat kromě dopadu na klienty, na družstevníky dopad především na fond pojištění vkladů, který samozřejmě musí, a tak je dnes nastavena legislativa, hradit vše, co se týká standardních limitů, jako i normální banka. Historicky si pamatuji, že to bylo 80 % vkladu poměrně malého, pak to vyrostlo na 90, dneska už jsme na 100 % do 2 mil. korun, nebo v přepočtu na eura, jak je ctěná libost.

Fond pojištění vkladu je instituce, kterou financují privátní banky. Dávají tam příslušný odvod, tam se kumuluje rezerva a ta rezerva dosahuje v dnešních dnech, jestli jsem si to správně poznamenal, někdy kolem 28-30 mld. Bilanční suma, tedy rozměr toho, co je schraňováno a spravováno v kampeličkách, se pohybuje kolem 40 mld. Asi tam nespadnou všechny, ale pravdou je, že zejména u největších je významný podíl problematických úvěrů, v průměru za celý segment se to pohybuje kolem 1/3, a opravné položky, a to je důležité, opravné položky samozřejmě dosahují jenom zlomku této částky.

Samotní zástupci tohoto sektoru uznávají, že je třeba něco dělat, že je určité zpřísnění třeba přijmout, ale jde o to, z těch sedm opatření jaká, v jakém tempu, jestli jsou dobře nastavena ta přechodná ustanovení, atd., atd. Čili o to by mohlo jít v diskusi, pokud ji tedy kolegové vyvolají tím, že zavetují § 90. Například to může být problém samotné transformace kampeliček na běžné banky. Tam je daný určitý časový úsek, ale ta transformace je nastartována udělením licence. Kdo jste si někdy sáhl na proces udělování licence Českou národní bankou nějakému finančnímu ústavu, možná zjistíte, že vejít se do časového intervalu není zrovna jednoduchá záležitost.

Nechci vynášet soudy, ale rozhodně to stojí za diskusi, minimálně za diskusi s představiteli jednak kampeliček a pak pánů na Příkopech, nebo koneckonců i v Karmelitské ulici. Jeden z problémů.

Další z problémů, který tam je, je omezení úvěrování vlastních členů. Tam ta částka 30 milionů znamená v podstatě, že se kampeličky zaměří na malé případy, malé díly. To je možná logické, koneckonců, má to být nástroj mikrofinancování, tak asi nebudou financovat Temelín, to je logické. Oni sami říkají, že ty menší kauzy ale také znamenají problém s krytím, a tedy jistou míru rizika těchto úvěrových operací. Já dodávám, to oni samozřejmě neříkají, mnohdy tam je ten problém, že oni úvěrují sami sebe. To znamená, že tam vzniká jistá spřízněnost vedení těchto malých bank s těmi poskytnutými úvěry. Možná by se dalo diskutovat na téma diferencovat tento strop podle velikosti konkrétní kampeličky, protože samozřejmě rozdíly mezi největší a nejmenší jsou poměrně významné, a když tam nasadíte paušální pravidlo, samozřejmě může vzniknout problém. Co je zajímavé, je, že co je nevíc trápí, je ono zastropování desetinásobkem úročených depozit. Možná to bude nejcitlivější místo, možná tam se někde skrývá struktura, portfolio klientů, a to samoúvěrování sami sebe. Ale určitě i toto stojí za diskusi. Toto všechno naznačuje, jaké problémy se tam mohou skrývat.

Nevím, kdo z vás je ve střetu zájmů. Já tedy nemám peníze v kampeličce, musím to říci, když už tady o tom hovořím, ale byť to nemá národohospodářský rozměr, tak si myslím, že bude jenom dobře, když se nám podaří toto doladit. Dá se to stihnout dokonce i v takových termínech, abychom v září mohli na půdě pléna Sněmovny nad tímto zákonem pokračovat.

Tolik v mé roli zpravodaje a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi za jasnou a stručnou zpravodajskou zprávu. Nyní s přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že pan zpravodaj spojil zpravodajskou zprávu se svým diskusním vystoupením. Asi se obával, že by to bylo nejenom v prvním čtení, ale i bez rozpravy. Obával se zbytečně. Já bych jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 09, vznesl veto na projednání podle § 90 odst. 2, mimo jiné proto, abychom získali prostor na projednání v rozpočtovém výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Eviduji tedy veto.

S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Votava. Po něm pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolil bych si také pár poznámek k této materii, ke kampeličkám. Poznámky budou dost souznívat s tím, co řekl už pan zpravodaj, ale myslím si, že to nevadí.

V současné době Asociace družstevních záložen má 11 kampeliček, nebo, chcete-li, družstevních záložen. Je třeba říci, už to říkal i pan zpravodaj, že naše kampeličky jsou trošku atypické na rozdíl od těch na západ od nás, Německa a dále, pracují s většími objemy financí. Slyšeli jsme, že v Německu je tisíc takových kampeliček, u nás tedy 11, bylo jich více samozřejmě, ale po problémech, které byly, se ten jejich počet zmenšil. Neviděl bych záměr této novely, tak jak někteří možná podsouvají, v tom, zlikvidovat tento segment finančního trhu. Ono když se řekne, že je něco družstevního, tak u některých to zavání minulostí, socialismem, ale já nevím, proč bychom měli družstevnictví jako takové zpochybňovat.

Samozřejmě všechno musí mít své regule a všechno musí být v souladu se zákonem. Myslím si, že principem této novely je samozřejmě zavést tvrdší regulaci družstevních záložen, chcete-li, kampeliček, protože je to opravdu po těch excesech, které tady byly, velice třeba. Vzpomeňme poslední případ metropolitní záložny, nebo jak se ta kampelička jmenovala. To si vyžádalo výplatu 12 mld. korun z fondu zajištění, ale to není jenom o té výplatě, ale o tom fondu samozřejmě. To je o těch problémech, které s tím měli vkladatelé, členové a mají členové kampeličky. I když zase na druhou stranu je třeba říci, že každý musí zvážit, kam dává své peníze. To je naprosto jasné, že podniká se svými penězi, tím, že je dává do kampeličky, do banky, se svými penězi podniká.

Bohužel v kampeličkách to samozřejmě fungovalo často tak, že neuvážené úvěry, někdy bych řekl, že uvážené, ale v jiném slova smyslu, dostávaly právě spřízněné osoby, kamarádi, bylo to takovým systémem já na bráchu, brácha na mě, no a potom samozřejmě se kampelička přivedla při nesplácení do jasných problémů a často přicházela o povolení České národní banky. Takže pokud někdo říká, že ty kampeličky měly problémy z viny České národní banky z nedůsledného dohledu, tak to může být část pravdy, možná, ale ne ta pravda asi úplná.

Z toho, co v tom zákonu je uvedeno, tak já si myslím, že samozřejmě s některými věcmi lze úplně souhlasit, u některých bych se možná mírně pozastavil. Ta bilanční suma, která je omezena pěti miliardami korun, je myslím v pořádku. Samozřejmě je tam otázka potom, pokud ta bilanční suma je větší než pět miliard, tak co s tím. Tam je samozřejmě několik možností, aby se ta kampelička transformovala na banku. Myslím si, a myslím, že to řekl i pan zpravodaj, že ta časová lhůta jednoho roku, asi zřejmě až moc přiměřená vzhledem k těm všem procesům, které musí se odehrát, asi přiměřená není, já bych se přimlouval třeba za dva roky. Ale to je otázka samozřejmě diskuse.

Na místě je jistě zvýšení příspěvku těch družstevních záložen do fondu pojištění vkladů. Banky na to samozřejmě často poukazovaly. Kampelička je rizikovější než banka, to jistě uznáte sami, a je třeba i tuto rizikovost u těch kampeliček vyjádřit právě tím, že by měly přispívat do fondu pojištění vkladů tedy více. I když nevím, jestli ten dvojnásobek není třeba málo. Možná by to mělo být víc, ale to je otázka na diskusi.

Dále je tam ten limit poskytnutí úvěru jednomu členu kampeličky v souhrnu do 30 milionů korun. Ony ty kampeličky většinou poskytují úvěry, když pominu ty kamarády a to, co jsem říkal o těch spřízněných osobách, tak to poskytují víceméně živnostníkům nebo drobným podnikatelům. Ale je otázka, jestli právě těch 30 milionů korun třeba v některých případech není málo, jestli by nestálo za to to zvýšit na 50 milionů. Ale to je zase otázka diskuse. Já bych nechtěl zase tu rizikovost prohlubovat, ale myslím si, že i tohle bychom mohli nějakým způsobem diskutovat. Vezměte si, že často i na dobrý projekt se drobný podnikatel u banky nechytá a u té kampeličky přece jenom možnost získání takového úvěru, pokud je členem, tak samozřejmě je.

Zvýšení členského příspěvku na tisíc korun, si myslím, že je také opatření nějaké možná motivační, i když tisíc korun je tisíc korun, není to sto tisíc korun, ale i tam to...

Takže těch otázek je řada. Devadesátka byla zavetována, takže bude prostor určitě v rozpočtovém výboru všechny tyto věci důkladně probrat tak, aby tedy, jak jsem řekl, se snížila rizikovost tohoto segmentu, posílila se ochrana členů, vkladatelů a nedocházelo - ale to si myslím, že by nemělo dojít, abychom dospěli k nějaké likvidaci tohoto segmentu finančních služeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Nyní s přednostním právem pan premiér Bohuslav Sobotka. Po něm pan poslanec František Laudát. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, mě trošku zarazilo to veto, které zde bylo podáno na rychlé projednání této novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, protože my jsme ten zákon zařadili na mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny ne proto, že by to byla nějaká politická priorita, na které se čistě na základě politických priorit dohodly strany koalice, ne proto, že bychom to měli ve svém volebním programu, ale proto, že velmi naléhavě Česká národní banka v uplynulých měsících usilovala o to jako regulátor v této oblasti, jako ten, kdo provádí finanční dohled nad trhem družstevních záložen, aby se tato novela schválila. S tím, že schválení této novely má samozřejmě významný dopad na stabilizaci této části finančního trhu. Čili já připomínám, že to, že vláda tu novelu předložila, není náhoda. To, že jsme ji předložili na mimořádnou schůzi, není náhoda. Je tady vysoká a velká časová naléhavost, a pokud tady bylo dáno veto, tak bych požádal o to, aby skutečně byla maximálně zkrácena lhůta pro projednávání této novely a byla schválena co nejdříve. Chci připomenout, že ta novela už měla být předložena dávno.

Chci připomenout, že máme za sebou rok nebo dva roky, kdy po sobě zkrachovala celá řada družstevních záložen. Bude poskytnuto obrovské plnění z fondu pojištění vkladů, kde se ty prostředky soustředily v uplynulých letech, a po pravdě řečeno, dámy a pánové, neposlaly je tam ty družstevní záložny, ale poslal je tam celý bankovní sektor.

Já si myslím, že by nebylo dobře, aby tato Sněmovna brzdila projednávání velmi naléhavé novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Pokládám celou tu situaci kolem spořitelních a úvěrních družstev za naléhavou. Chci informovat Poslaneckou sněmovnu, že jsem požádal guvernéra České národní banky, aby poskytl vládě kompletní informaci o tom, co se odehrálo v uplynulých letech v sektoru družstevních záložen, jaké vidí slabiny v oblasti regulace, tak jak je nastavena ve stávající legislativě, a současně jsem ho požádal, aby nás informoval o tom, jak se vyvíjí otázka fondu pojištění vkladů a čerpání z fondu pojištění vkladů. Chci také upozornit na to, co zde již zmínili mí předřečníci. Podle mého názoru jsou tady slabiny z hlediska dohledu nad fungováním družstevních záložen. My jsme před několika lety zrušili Úřad pro dohled nad družstevními záložnami a svěřili jsme dohled nad družstevními záložnami centrální bance v očekávání toho, že tady bude zcela profesionální výkon bankovního dohledu, podobně jako tomu bylo v bankovní sféře. A já si myslím, že je potřeba, abychom dostali jasné odpovědi ze strany centrální banky, co se odehrálo v sektoru družstevních záložen, proč došlo k sérii pádů družstevních záložen a proč byly v takovém masivním objemu čerpány prostředky, které se naskládaly ve fondu pojištění vkladů.

Shrnuto, podtrženo, vláda se touto situací chce zabývat, a současně bych rád požádal Poslaneckou sněmovnu, aby maximálně urychlila projednání této novely. Dali jsme ji na mimořádnou schůzi právě proto, že pokládáme za důležité, aby zde nová pravidla začala platit co nejdříve. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu premiérovi a ptám se, jestli to mám brát jako návrh na zkrácení lhůty, jeho projev, prosím. Ne. Děkuji.

S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Laudát, ale s přednostním právem ho předběhl pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl odpovědět, proč to vetujeme. Za prvé to nemáme rádi, projednávání podle paragrafu 90 odst. 2. A za druhé, zkusme si udělat statistiku těch návrhů, které předložila vláda v tomto volebním období podle tohoto paragrafu, finální verzi, a kolik pozměňovacích návrhů přinesla ještě vláda a vládní poslanci. A my neříkáme, že to je špatně, jenom konstatuji, že se skoro vždycky při tom (nesrozumitelné) najde ještě něco, co je dobré opravit, upravit, případně přidat nebo ubrat, jak to bylo v zákonu o Českých dráhách. Tady bych mohl jmenovat všechny další případy, kdy nakonec prošla ještě vylepšení toho zákona ze strany vládní koalice. Není to nic, co bychom dělali naschvál, žádná obstrukce. A já myslím, že na tom zkrácení lhůty se domluvíme. Když se to schválí na zářijové schůzi, tak se nic nestane, svět se nezastaví.

Pan zpravodaj mluvil o dopadu na národní hospodářství jako celek. Nechci ho opakovat. Takže neberte to prosím jako schválnost. Jak vystoupení předsedy rozpočtového výboru, tak zpravodaje upozorňuje na některé problémy, které je ještě třeba prodebatovat. Nikdo z nich neřekl, že tam je něco vyloženě špatně. A to je všechno. Já jsem počítal, že pan zpravodaj po té své zprávě řekne, že by bylo užitečné, on spoléhal na nás, že tu rozpravu ukončíme. Takže není to nic naschvál, není to nic, co by, myslím si, že neohrožuje zájmy České republiky. Ta debata k tomuhle zákonu bude bezesporu věcná, možná i rychlá. Možná žádná změna nebude, ale ty maximálně dva měsíce nám, myslím, žádnou velkou ztrátu naštěstí nepřinesou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Prosím pana premiéra s přednostním právem.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane místopředsedo. Já bych se skutečně přimlouval za zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu zákona tak, abychom učinili zadost povinnosti, kterou máme jako zákonodárci reagovat v situaci, kdy odpovědné instituce, jako je Česká národní banka a Ministerstvo financí, Česká národní banka jako ten, kdo vykonává dohled, Ministerstvo financí jako ten, kdo má odpovědnost za příslušnou legislativu, žádají Poslaneckou sněmovnu, a to ve zrychleném čtení, aby ten návrh projednala. Já rozumím tomu, že poslanci mají regulérní požadavek na to, aby mohli třeba podávat pozměňující návrhy a mohli se na to připravit. To ale umožňuje i zkrácení na nějakou rozumnou lhůtu tak, abychom třeba už na zářijové schůzi se mohli dostat do druhého a třetího čtení a mohli tento návrh zákona schválit.

Jenom chci připomenout, že jsem vystupoval v této Poslanecké sněmovně na sklonku minulého volebního období. Vystupoval jsem ke zprávě České národní banky o dohledu nad finančním trhem a upozorňoval jsem tehdy guvernéra České národní banky na situaci v sektoru družstevních záložen a připomínal jsem tady kauzu družstevní záložny Unibon, která v té době zkrachovala, která působila zejména v Moravskoslezském kraji a která byla propojena s tamními podnikatelskými strukturami způsobem, který nakonec vedl k jejímu pádu. Tehdy jsem vystoupil v Poslanecké sněmovně a upozornil jsem na tento problém a požádal jsem tehdy také guvernéra centrální banky, aby centrální banka této oblasti věnovala maximální pozornost. A musím říci, že mě velmi mrzí, že to tak dlouho trvalo, než jsme sem do Poslanecké sněmovny dostali konkrétní legislativní řešení, které na tu neuspokojivou situaci sektoru družstevních záložen reaguje. Čili to je také jeden z důvodů, proč jsem tady dnes vystoupil - protože jsem tady vystupoval na konci minulého volebního období právě v situaci, kdy jsme se zabývali činností centrální banky ve věci dohledu nad družstevními záložnami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Nyní je řádně přihlášený pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Volný. A teď se objevila faktická. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jenom abych ukázal, že ta debata nemusí být tak vyhrocená. Podívejte se do návrhu zákona a já vám odcituji čl. 3, který se jmenuje Účinnost. Není tam napsáno, že je účinný ihned po schválení poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015 s výjimkou ustanovení čl. 1 bodu 1, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, a ustanovení čl. 1 bodu 2, 3, 7 a 10, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018. Dnes je 17. července. Navržená účinnost vládního návrhu zákona je 1. ledna, tzn. za 5,5 měsíce, a slyšíme tady, že bychom to měli schválit ještě dnes, abychom nezpůsobili nějaké zpoždění. Tak kdyby si to vláda myslela, tak navrhne, že ten zákon nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjde ve Sbírce zákonů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Teď tedy napošesté pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nejdřív k panu premiérovi Sobotkovi. Poté, co se tady neobjeví a zpracovatelé a předkladatelé zákona o státní službě tady nejsou schopni odpovědět na jeden jediný dotaz, tak mně přijde nemístné, aby nás tady vyzýval k tomu, že my snad něco zaviníme, když se něco rychle neprojedná. To prostě opravdu, pane premiére... Pak nám vzkazujete cosi dokonce z cest do Bruselu... Opravdu nechte toho, tohle není důstojné chování.

K vlastnímu zákonu. Já jsem právě chtěl upozornit také na to, že tam je nějaká účinnost. TOP 09 bude tento zákon s velkou pravděpodobností podporovat. Proč padlo veto? Skutečně my chceme, aby ještě v klidu a řádně byl projednán v rozpočtovém výboru, protože zatím máme tu zkušenost, že to, co koalice tady tlačila rychle a v prvém čtení, se v řadě případů ukázalo, že je děravé jak cedník. Takže to je ten důvod.

Nicméně tady v této místnosti se ještě v uplynulém období odehrálo uzavřené jednání rozpočtového výboru, kde nás ČNB informovala o problémech spořitelních a úvěrových družstev. Ještě za vlády Petra Nečase se začalo na řešení těchto problémů ve shodě s národní bankou pracovat. Skončila vláda, nechápu, proč Rusnokova vláda, která se nedávno nezapomněla sebepochválit a sebeuchválit, to nechala někde ležet. Já to beru tak, že Ministerstvo financí teď vymetlo nějaké kouty a tento materiál tam našlo a je to tlačeno na této mimořádné schůzi.

Nicméně co se týká vlastního zákona, já se domnívám, že principiálně je to naprosto správné. Nastavené parametry, to musí říct spíše národní banka. Jedině se obávám tlaku lobbistů kolem úvěrových a spořitelních družstev, aby náhodou tady nezačali lámat některé poslance, že by se to mělo zvětšit atp. Ona celá ta historie spořitelních a úvěrových družstev je nešťastná, nicméně bohužel tyto kampeličky, když to zkrátím, neplnily ten účel, pro který byly založeny, a jejich vkladatelé bohužel vždy potom dotírají na stát a na naše instituce, že chtějí kompenzace. A jestliže některé jejich finanční prostředky dosáhly takových rozměrů, že potom už je to i problém pro případné vyplácení náhrad, tak si myslím, že by se měly řídit pravidly, která platí pro bankovní domy.

Takže já jsem tam zatím nenašel žádný principiální problém. Takže pokud ještě nedojde k nějaké drobné úpravě při projednání v rozpočtovém výboru, my takovouto regulaci v tomto případě podporovat budeme.

Nerozuměl jsem panu předsedovi rozpočtového výboru. Chcete regulovat kde co. Tam, kde si myslím, že si to zasluhuje opatrnost, protože jde o peníze občanů, tak najednou možná to začne někdo rozmělňovat, nebo nezačne, já nevím, já jsem to vystoupení úplně nepochopil. Ale znovu vyzývám pana premiéra, aby těchto narážek na nás nechal být. Paragraf 90 je určen pro mimořádné legislativně naléhavé situace. Vládou to muselo projít, je to vládní návrh. Tudíž vy to nečtete, vy nevíte, jakou jste tam dali účinnost. No to už mi zůstává rozum stát.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou nejprve pan ministr Babiš, po něm pan poslanec Votava. (Ministr Babiš přichází k mikrofonu.) Pardon, vy jste byl řádně přihlášen, pane poslanče Volný, s řádnou přihláškou po panu poslanci... (Ministr Babiš chce uvolnit řečniště.) Ne, pane ministře, máte slovo. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já bych chtěl pana poslance Laudáta prostřednictvím pana místopředsedy jenom ubezpečit, že jsme to skutečně na ministerstvu nenašli. Že jsme o tom intenzivně jednali. A těch jednání s Českou národní bankou bylo bezpočet a měli jsme tam na to různé názory. Já osobně jsem jednal dvakrát s panem guvernérem, abychom našli nějaký kompromis. Takže jsme si to poctivě odpracovali. A samozřejmě důležité je věci říkat - a potom je dotahovat do konce. A v tom je velký rozdíl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Votava, po něm řádně přihlášený pan poslanec Volný.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. No, nepochopil jsem tak úplně pana kolegu Laudáta. Jednak jsem nepochopil jeho kritiku na pana premiéra, že tady neodpovídal na otázky. Nezaregistroval jsem, že by tady nějaká otázka na pana premiéra byla. Nepochopil jsem ani to, když říká, že s tímhle zákonem vlastně on tam nevidí žádný problém. Tak proč jste dávali veto? Tak jsme to mohli urychlit a mohlo to být dneska ze stolu pryč. Nepochopil jsem ani to, když říká, že pořád chceme něco regulovat, ale přitom nemá problém s tím zákonem. Ale tam je regulace! A docela tvrdá regulace, protože ta regulace je na místě! Aby se nestávalo s kampeličkami to, co se stávalo.

Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, fakt mi to hlava nebere.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nic si z toho nedělejte, pane kolego.

S další řádnou přihláškou pan poslanec Volný.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, vládo, já bych chtěl tímto požádat o zkrácení lhůty o deset dní, tzn. na padesát, abychom to dostali do zářijové schůze, kde si myslím, že při troše snahy bychom mohli prohnat druhé i třetí čtení a zároveň tam zajisté opravíme i to datum účinnosti. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému, beru jeho návrh v potaz. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. (Nikdo se nehlásí.) Nevidím nikoho. Končím tedy obecnou rozpravu.

Ptám se na závěrečná slova navrhovatele či zpravodaje, zdali mají zájem. Nemají. Budeme se tedy nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Prosím má někdo nějaký jiný návrh? Nemá nikdo jiný návrh. Přistoupíme tedy k hlasování.

 

Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 24. Přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 123, proti jeden. Návrh byl přijat.

 

Dále tady zazněl návrh pana poslance Volného na zkrácení lhůty k projednávání o deset dnů.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu na zkrácení lhůty k projednávání. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 25. Přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 128, proti jeden. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a lhůta byla zkrácena o deset dnů. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

S přednostním právem je přihlášen pan předseda poslaneckého klubu sociální demokracie. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, dovolím si vznést procedurální návrh jménem poslaneckých klubů sociální demokracie a ANO, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. i 21. hodině.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Je to procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy. Přivolám kolegy z předsálí a zahajuji hlasování o tom, abychom dnes meritorně i procedurálně jednali a hlasovali o návrzích zákonů po 19. i po 21. hodině. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 26. Přihlášeno 151 poslankyň a poslanců, pro 116, proti 9. Návrh byl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.