Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 252/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Návrh zákona je zejména reakcí na analýzu stavu daňových zákonů v návaznosti na legislativní procesy uskutečněné v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, na požadavky vyplývající z nutnosti naplnění obsahu relevantních bodů programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy.

Obsahem návrhu je především vypořádání se s dosud neúčinnými částmi zákona o jednotném inkasním místě, poskytnutí daňového benefitu ve formě zvýšení slevy na dani na druhé a další vyživované dítě, obnovení základní slevy na dani pro pracující důchodce a přijetí omezení vztahujících se k možnosti uplatnění výdajů formou paušálů uplatněných u příjmů ze samostatné činnosti.

V působnosti zákona o daních z příjmů se provádějí i další vybrané změny a legislativně technická zpřesnění. Zároveň jsou do návrhu zahrnuty tematicky související změny provedené v zákoně o rezervách a v daňovém řádu, kde je dále navržena implementace některých dalších opatření navazujících zejména na boj s daňovými úniku a rozšíření elektronizace správy daní.

Účinnost je navrhována k 1. lednu 2015. Z důvodu zachování kontinuity oproti stavu před rekodifikací soukromého práva je pro vybrané změny navržena možnost aplikovat jej pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

Závěrem vás prosím o schválení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zároveň avizuji, že v rámci podrobné rozpravy bude navrženo zkrátit lhůtu pro projednávání návrhu zákona ve výborech na 30 dní.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové poslanci, slyšeli jsme podle mne velmi komplexní pohled na zákon. Já budu jinými slovy samozřejmě hovořit obdobně.

Víme, že opatřením Senátu z konce loňského roku a s nabytím účinnosti od 1. 1. 2014 byla provedena rozsáhlá úprava všech zákonů působících v daňové oblasti, která navázala na komplexní změnu soukromého práva, jak se říká, rekodifikace soukromého práva. Tato rekodifikace čili implementace těch změn zasahuje samozřejmě do daňových zákonů. Čili jsme postaveni před problém, že musíme implementovat změny v občanském zákoníku, v obchodních společnostech a družstvech, zákon o mezinárodním právu soukromém a další zákony.

Chtěl bych zde upozornit na to, že zejména v zákonu o dani z příjmů je řada ustanovení, která vedou ke snížení odvodové zátěže poplatníků daně z příjmu fyzických osob tím, že daňově zvýhodňujeme druhé, třetí a každé další dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Tak jako pan ministr samozřejmě doporučuji postoupit návrh zákona do druhého čtení a přikázat rozpočtovému výboru, aby tento výbor projednal detailně připomínky a stanoviska členů výboru, aby toto stanovisko formou návrhu usnesení výboru předal do Poslanecké sněmovny. Ztotožňuji se s názorem, že by tady měla být zkrácena lhůta k projednání na 30 dnů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášeného pana poslance Petra Fialu a poté pana poslance Votavu a pana poslance Dolejše. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan zpravodaj profesor Rais tady říkal, že bude mluvit obdobně jako pan ministr financí. Tak to já tedy nebudu mluvit obdobně.

Tady nám vláda předkládá návrh velmi komplexních změn v daních z příjmů. Je to pokus o poměrně velkou změnu celého systému výběru daní, přičemž není úplně jasná koncepce, aspoň mně není jasná ta koncepce a kam to směřuje, jaký bude nakonec cílový stav.

Musím říct, že některé návrhy jsou z našeho hlediska pozitivní, to nezastírám, ale většina skrývá spíše v sobě různá nebezpečí a má v podstatě negativní dopad. Pokud by tam nebyly problematické části, o kterých budu za chvíli mluvit, tak by občanští demokraté určitě rádi některé věci podpořili. Velice rádi bychom podpořili například slevu na dani na druhé a další dítě, odpovídá to naší představě o rodinné politice. Byli bychom skutečně pro takovouto úpravu.

Také bychom samozřejmě - to pro vás nebude žádné překvapení - rádi hlasovali pro opětovné obnovení slevy na dani pro pracující důchodce. Nakonec byl to návrh, s kterým jsme tady přišli my. Předkládali jsme novelu podobného znění. Ale nebudeme hlasovat pro tuto novelu, protože ta chce kromě té slevy také zdanit důchody. A pro nás myšlenka, že budeme postihovat důchodce, protože dosáhnou vyššího příjmu, je myšlenka nepřijatelná. Je to podle nás naprosto špatný princip.

Co ale rozhodně podpořit nemůžeme a co považujeme za velkou chybu, je omezení paušálu pro některé živnostníky. Zasáhne to zejména ty, tak jak je to v tomto vládním návrhu obsaženo, kteří mají velké výdaje s nákupem vstupních investic. To znamená, že ne, jak se někdy říká, že si to mohou dovolit advokáti a podobní, to není pravda. Toto zasáhne řadu živnostníků, jako jsou řemeslníci, automechanici, zemědělci a další a bude to pro ně nevýhodné.

Jenom připomenu to, co řada z vás určitě ví, nebo aspoň tuší, že živnostníci se netěší řadě výhod, které mají jiní zaměstnanci, nemají jistou výši příjmů, nemají nárok na pracovní pomůcky, na odstupné, na omezené ručení za škodu, na placenou dovolenou, nedostávají příplatky za práci přes čas, nemají výpovědní lhůtu, nepožívají zaměstnanecké benefity, starají se o sebe, zaměstnávají další lidi, nesou obrovské riziko - a zatěžovat živnostníky tímto způsobem je podle nás cesta naprosto špatným směrem.

Ještě bych tady poukázal na jednu věc, a to je ta, že paušály, to není jenom, že je někdo od něčeho osvobozen, ale ono to také znamená, že se zjednodušuje administrativa, že živnostníci šetří peníze za účetní, daňové poradenství a další věci. A pokud opět paušály zavedeme, tak budeme znovu komplikovat systém, budeme zvyšovat byrokratickou zátěž, která - prosím vás, mluvte s živnostníky a podnikateli a řeknou vám, že to, co je trápí nejvíc, není to, jestli se daň zvýší o procento nahoru nebo dolů, ale to, co je nejvíce trápí, je byrokracie a to, čím je stát neustále nově a nově zatěžuje. Odstranění paušálu nebo omezení paušálu bude znamenat novou zátěž pro celou řadu živnostníků a drobných podnikatelů.

Na závěr bych rád konstatoval, že my nenavrhujeme zamítnutí hned v prvním čtení, ale budeme se snažit svoje připomínky a pozměňovací návrhy uplatnit při jednání ve výborech a samozřejmě následně na plénu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Votavu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, dovolte mi, abych se také vyjádřil k předložené novele zákona o daních z příjmů, kterou předkládá tato koaliční vláda Parlamentu České republiky.

Tato předloha patří jistě k nejdůležitějším daňovým předlohám, které budeme v současné době projednávat. Jedná se tedy o klíčový zákon, kterým koalice dává zcela jasně najevo, že to se svými sliby obsaženými v programovém prohlášení vlády myslí naprosto vážně. V tomto případě tedy vážně se sliby zásadní nápravy daňového systému v České republice. Naplňuje se tak i volební program sociální demokracie. Předloženou novelou zákona o daních z příjmů jistě napravujeme to, co zde zanechaly předchozí pravicové vlády, a to jsou negativní dopady sedmileté pravicové vládní politiky, politiky Občanské demokratické strany a TOP 09. Pravicové politiky bezohledného plošného škrtání, necitlivého zacházení s ohroženými skupinami obyvatel a s destabilizací veřejných služeb, která z toho vyplývala.

Předchozí pravicové koalice v posledních letech svými takzvanými reformami postupně, ale zato zcela systematicky, devastovaly daňový systém České republiky. Především výrazně snížily míru přerozdělení, a to s přímo destrukčním účinkem na vývoj veřejných financí. Snížily daně vysokopříjmovým skupinám obyvatel a přenesly tak daňové břemeno na středně- a nízkopříjmové skupiny obyvatel. Záměrně tak posílily podíl nepřímých daní na úkor daní přímých a majetkových v daňovém inkasu. To však zdaleka není všechno. Daňový systém České republiky se za působení předchozí koalice stal výrazně nespravedlivým. Systém přímo prolezlý různými typy daňových privilegií, privilegií umožňujících zájmovým skupinám či jednotlivcům být zdaněn méně než ostatní. Tato "systémová" nespravedlnost pak byla dále posilována neochotou předchozích vlád přijmout zásadní a účinná opatření v boji s daňovými úniky. V daňovém systému České republiky se tak nahromadilo tolik problémů, že je bohužel ale nelze vyřešit zcela najednou. Jsou však naprosto zjevné a velmi dobře identifikovatelné a také popsané. Současný daňový systém je nepřehledný, složitý, nespravedlivý a neefektivní. Systém, v jehož stinných zákoutích se umějí někteří velmi efektivně pohybovat a z něj také profitovat. Cílem této koalice je právě náprava tohoto systému.

Současná vládní koalice se také ve svém programovém prohlášení přihlásila plně k nápravě daňového systému. Proto přistoupila právě k novele zákona číslo 586/1992 Sb. a dalších doprovodných zákonů jako k prvnímu kroku, který by měl vzhledem k nebezpečí z prodlení řešit především ty nejaktuálnější problémy naší daňové soustavy.

I když předložený zákon v sobě shrnuje celou řadu nezbytných opatření, a to opatření souvisejících s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, hovořil o tom již i pan ministr, ve skutečnosti je klíčovou záležitostí důkladná revize zákona číslo 458/2011 Sb., to je zákon o jednotném inkasním místě, takzvaný JIM, a dále pak opatření vyplývající z koaliční dohody, a to zvýšení slevy na dani pro druhé a další dítě, obnovení základní slevy pro pracující důchodce, omezení nastavení výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné. Klíčovým úkolem předkládané novely zákona o daních z příjmů je tedy především zásadní změna doposud platného, byť neúčinného zákona číslo 458/2011 Sb., o jednotném inkasním místě, zákona, který je přímo krystalickým vyjádřením a završením všech negativních trendů a postupů, které se v našem daňovém systému v posledních deseti letech objevily. Právě na nápravě tohoto vysoce kontroverzního zákona má koalice šanci velmi dobře veřejně ukázat své záměry v oblasti daňového systému České republiky a jeho kultivaci.

Já bych si dovolil připomenout ve třech oblastech, jaké nebezpečí právě skýtá a jaké nebezpečí zavedla do jednotného inkasního místa, se kterým samozřejmě jinak systémově problém nemáme, chápeme, že jednotné inkasní místo má svůj význam, nicméně to, co bývalý pan ministr financí Kalousek do toho zákona ještě implementoval, to určitě jsou věci, které nám vadí. Jednak to, že obsahuje výrazné a ve vztahu ke stabilitě veřejných rozpočtů přímo destrukční snížení daňových příjmů. Pokud by nedošlo k základní revizi opatření tohoto zákona, byl by jeho přímý negativní dopad do veřejných financí v roce 2015 minimálně 20 mld. korun.

Tento doposud platný, a jak jsem řekl, neúčinný zákon o jednotném inkasním místě obsahuje také prohloubení deformace daňového prostředí v porovnání mezi osobami výdělečně činnými a zaměstnanci, a tím vyvolává i výrazné riziko odvozených negativních dopadů do výběru daní a pojistného. Zákon totiž předpokládal výrazný pokles sazeb pojistného na sociální pojištění pro OSVČ z 29,2 % na 6,5 % při zdvojnásobení vyměřovacího základu. To by samozřejmě znamenalo pokles zatížení OSVČ sociálním pojistným zhruba o polovinu z dnešní již beztak nízké úrovně, ale přímo pozvánku do systému. Je to tak.

Dále tento zákon, byť neúčinný, ale platný, obsahuje celou baterii daňových opatření zaměřených proti zaměstnancům. Důsledkem zvýšení sazby pojistného na zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem o 2 % při recipročním snížení u zaměstnavatele bylo přímo zvýšit již tak vysoké zdanění mezd a platů u zaměstnanců. Obsahuje však odbourání i toho minima daňových zvýhodnění, která zaměstnancům současný daňový systém poskytoval.

Všechna opatření předložené novely tedy směřují k nápravě zákona číslo 458/2011 Sb., zamezení poklesu zdanění u daně z příjmu fyzických osob, zamezení neopodstatněnému poklesu sociálního a zdravotního pojištění u OSVČ a zamezení zvýšení pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnanců o 2 %. To jsem již vzpomínal.

Samozřejmě, tato předkládaná novela zákona obsahuje i programové cíle, jak jsem již řekl na začátku svého vystoupení, velice důležité, a to řadu pozitivních změn a opatření, které pomohou zejména rodinám s dětmi, sociálně slabším spoluobčanům a seniorům. Jedná se, jak už řekl pan ministr, a já si dovolím to opakovat, o zvýšení daňové slevy na druhé a třetí dítě o 200, resp. 300 korun měsíčně, vracíme tak pracujícím rodičům v roce 2015 více než 1,3 mld. korun a v roce 2016 pak 1,6 mld. korun. Myslím si, že je to výraz prorodinné politiky vládní koalice, a daňové zvýhodnění je přitom jednou z nejefektivnějších forem pomoci rodinám s dětmi.

Jedná se také i o vracení slevy na dani z příjmů pro naše pracující důchodce, a to ve výši 24 480 korun ročně. O tuto slevu, a to si myslím, že by si všichni měli uvědomit, připravil naše pracující důchodce právě bývalý ministr financí pan Miroslav Kalousek, a to ruku v ruce s Občanskou demokratickou stranou. O to pak více je pokrytecké předložení poslaneckého návrhu od poslanců Občanské demokratické strany, kdy chtěli vrátit pracujícím důchodcům tuto slevu. Myslím si, že je to opravdu pokrytecké. Nejdřív jim to sebereme, pak se jim to populisticky snažíme vrátit zpátky. Myslím si, že upřímnost v tom asi není. Vrácení slevy na dani je myslím pro naše důchodce jistě dobrá zpráva. Dobrá zpráva společně s valorizací penzí. A tak vláda naplňuje své sliby z programového prohlášení.

Já bych se ještě zmínil v krátkosti o opatření, jakým je zastropování výdajových paušálů. Hovořil tady o tom pan předseda Fiala. Myslím si, že i to jeho vyjádření je dosti pokrytecké, protože vím velice dobře, že Nečasova vláda měla snahu s těmito paušály hýbat, samozřejmě směrem dolů, nakonec to tedy neuskutečnila. Tyto paušály využívají samozřejmě OSVČ, živnostníci, pronajímatelé majetku a další. Nově se zavádí zastropování paušálu ve výši 60 procent u příjmu ze živnosti a 80 procent u příjmu ze zemědělské výroby a řemeslné činnosti, a to do hranice dvou milionů korun. Zastropování 30 a 40 procent už bylo provedeno dříve, a jestli se nemýlím, bylo to provedeno právě za dob vlády Nečase. Častým argumentem pravicové opozice je, že tímto opatřením jdeme proti živnostníkům a drobným podnikatelům. Já si myslím, že to je holý nesmysl. Chtěl bych připomenout, že na současnou úroveň se paušály dostaly v roce 2006, jestli se nemýlím, a to byla vláda levicová, která zvedla tyto výdajové paušály. A my tyto výdajové paušály, co se týká procent, vůbec neměníme.

Je však bohužel pravdou, že se z původního záměru, pro který byly paušály zavedeny, a to snížení administrativy u živnostníků a drobných podnikatelů, kdy nemusí, samozřejmě pokud využívají výdajové paušály, tak nemusí vést účetnictví, i když často hodně těchto podnikatelů si účetnictví stejně vede, aby zjistili, jak na tom jsou a jestli pro ně není někdy výhodnější, aby danili z účetnictví, a ne z výdajových paušálů, tak se z toho stala taková neodůvodněná optimalizace, prostě snižování základu daně.

A koneckonců, když se podíváme na inkaso této daně, tak jestliže se v roce 2006 vybralo na této dani 17,9 miliardy korun, tak v roce 2013 již jen 2,7 miliardy korun. Takže i to, dámy a pánové, stojí určitě za povšimnutí a za zvážení. Proto tedy zastropování dva miliony korun. Nad tento příjem již nebude možno paušální výdaj používat a bude nutnost vést účetnictví. Já si myslím, že většina živnostníků a drobných podnikatelů, pro které právě byly výdajové paušály zavedeny pro snížení administrativní náročnosti, aby nemuseli vést účetnictví, že řada z nich ani tento limit dva miliony korun nepřekročí.

Takže toliko k výdajovým paušálům, které vzbuzují samozřejmě určité emoce.

Dámy a pánové, na závěr. Předložená vládní novela zákona o dani z příjmu odstraňuje především ze zákona o jednotném inkasním místu, já jsem to nazval Kalouskovy nášlapné miny, které do tohoto zákona tehdy vložil v podobě změn daňových a sociálních zákonů. Tyto změny samozřejmě deformovaly náš daňový systém, přenášely nespravedlivé daňové břemeno na zaměstnance a koneckonců znamenaly i podstatný výpadek příjmu státního rozpočtu. Hovořil jsem o tom, že by to mělo vliv zhruba 20 miliard korun v roce 2015.

Nejvýznamnějším opatřením této vládní novely však je pomoc, a to chci zdůraznit, pomoc rodinám s dětmi, nízkopříjmovým skupinám našich obyvatel a seniorům. Je to tím, že zvyšujeme samozřejmě slevu na dani na druhé a třetí dítě, jak jsem uvedl. Je to výraz prorodinné politiky vládní koalice. A je to i vrácení slevy na dani z příjmu našim pracujícím důchodcům, o které je připravil právě ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek ruku v ruce se svými kolegy z Občanské demokratické strany.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem pana poslance Kalouska a poté pana zpravodaje a poté všechny ostatní řádně přihlášené. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, on již to tady řekl můj předřečník - ten rozpočtový dopad tohoto návrhu zákona. Byť si nemyslím, že to číslo je úplně přesné. Vstoupí-li tento zákon v účinnost k 1. 1. 2015, pak fyzické osoby zaplatí v roce 2015 o 14 miliard více, než kdyby tento zákon v účinnost nevstoupil, a v roce 2016 o 26 miliard korun více, než kdyby tento zákon v účinnost nevstoupil. Pozoruhodné je, že zatímco v konvergenčním programu ministr financí tyto rozpočtové dopady poctivě přiznává, v předloze, kterou máme k dispozici, tyto rozpočtové dopady takto uvedeny nejsou. Myslím si, že je dobré s nimi Sněmovnu seznámit. Zdá se, že tajení některých informací před Sněmovnou začíná být oblíbeným vládním sportem.

My se nedomníváme, že je nezbytné v současné situaci, aby v roce 2015 fyzické osoby zaplatily o 14 miliard víc na přímých daních, než předpokládá dnes platný právní stav, který by měl být účinný k 1. 1. 2015, ale pravděpodobně účinný nebude, protože v účinnost vstoupí tento zákon. Na to máte dostatečnou většinu a bude to legitimní. Ale proto v roce 2015 zaplatí fyzické osoby o 14 miliard víc, než by platily, kdyby tento zákon předložen nebyl. A v roce 2016 o 26 miliard korun víc. To nejsou prosím moje čísla, to jsou čísla pana ministra financí Babiše. Odkazuji na stranu 13 konvergenčního programu, tabulku 3.1.

Protože si myslíme, že to není správně, navrhuji zamítnutí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana zpravodaje.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem chtěl zareagovat na informace ze strany ODS, které tady padly. Řadu věcí řekl pan předseda rozpočtového výboru, ale myslím si, že by bylo dobré zjednodušeně to zopakovat.

V prvé řadě se podporuje přesně ta politika, která byla předvolebně inzerovaná. Je ze strany koalice. Dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění rodin s druhým a dalšími dětmi. Co se týká - použiji slovo útoku, že omezujeme paušály na živnostníky, já si myslím, že hnutí ANO je jedna z institucí nebo politických hnutí, které podporuje jednoznačně živnostníka. Je potřeba, když už se řekne A, že tam jsou limity, tak je tam také potřeba říct to, že se ten paušál skutečně týká částek až nad ty dva miliony korun. A jestliže se v tom prostředí pohybujete, tak dobře víte, že tento dopad samozřejmě bude na činnosti, které spíš přesahují ty dva miliony, že to řemeslník typu vodaře bohužel nedosáhne. Takže si myslím, že je to zase pomoc živnostníkům. - Tím nemyslím živnostníkům typu advokáti samozřejmě, pánové, které tady vidím napravo.

Na druhou stranu jsem rád, že Petr Fiala tady nezpíval, protože nemusím taky, a jinak se s ním ztotožňuji v tom, že respektuje, že máme společný zájem, a to zvyšovat slevy na dani na druhé a další dítě a zvyšovat slevy pro pracující důchodce, ale to je otázka, co je možné. A tento zákon podle mě je maximum dnes možného.

Z hlediska formy bych docela rád znovu zopakoval to, co jsem říkal, že bychom byli rádi, kdyby se tento zákon projednal ve zkrácené lhůtě 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, registruji váš návrh. Děkuji, a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Votava.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, chtěl bych reagovat na pana poslance Kalouska vaším prostřednictvím. Hovořil jsem o dopadu do státního rozpočtu, jaký by mělo, kdyby byl účinný JIM - 20 miliard. To jenom pro objasnění. On tady házel potom nějaké cifry, které nevím, odkud vzal.

Možná bych si ale dovolil jenom ocitovat jedno vyjádření pana bývalého ministra Kalouska, které učinil coby ministr financí, jak on se díval na paušály, když dneska kritizuje, že my jsme zastropovali výdajové paušály. On říká: Dnešní podoba paušálů - tehdy, když byl ministrem - dnešní podoba paušálů, které patří k nejštědřejším v Evropě, že už mu dlouho vadí. Musíme se k tomu vrátit. Bude to jedno z opatření, které navrhnu k diskusi. Paušály byly jakžtakž na úrovni do roku 2005. Jejich zdejší podoba nemá ve světě obdoby. Zemědělci by podle jeho představy mohli využívat paušál 50 %, lidé živící se autorskými honoráři 30 %, živnostníci, notáři, daňoví poradci a další pak 25% paušál. Podnikatelé působící v pronájmu by mohli uplatnit paušál ve výši 20 %.

Jestli kritizuje pan kolega Kalousek, že my jdeme proti živnostníkům, což si vůbec nemyslím, to zastropování se nemůže dotknout řady drobných živnostníků a podnikatelů, tak on sám připravoval, nebo uvažoval o změnách, kdy naopak sníží procentní sazby paušálů. Trochu svědomí také.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Dolejše, dovolte, abych načetla omluvu pana poslance Schwarzenberga, který se omlouvá z dnešního jednání mezi dobou 9 až 15 hodin z důvodu pracovního jednání.

Nyní prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou návrh zákona, který, jak jsem poslouchal dosavadní debatu, měl by být zásadním. No přinejmenším je rozsáhlým, kdo jste si ho vzal do ruky, tak je to takřka 300 stran. Mění se tam asi 18 zákonů a těch bodů paragrafů je tam bratru nějakých 600-700. Já jsem to přesně nepočítal, ale zhruba v tomto rozsahu. Rozsáhlý je nepochybně.

Otázka je, a pan předseda rozpočtového výboru tady hovořil o tom, že když nová vláda chce dát daňový systém, tak jak byl formován v předchozím volebním období, tak trošku do čistírny či do polepšovny, do jaké míry je to změna zásadní. Já si tady troufnu říci, že to až tak zásadní změna není. Pochopitelně, kdo si pamatuje, jak vypadal zákon spojený se zavedením jednotného inkasního místa - prosím neplést, to není Jim Beam -, tak to byl také poměrně rozsáhlý legislativní komplex, který tím, že se odsouvá, logicky by vznikly četné legislativní problémy, včetně systému sociálních odvodů, a na to je třeba reagovat podobně, jako se reaguje i na fakt novely občanského zákoníku a další věci.

Ale v jakých podstatných parametrech se mění daňový systém? Mění se nějakým způsobem daňové sazby? Ne. Mění se nějakým zásadnějším způsobem daňový základ, tedy způsob toho, co zbude, když vezmeme v potaz různé odpočty a úlevy? No, zásadním způsobem si troufnu říci, že se nemění. Možná že máme naději, protože tady bylo řečeno, že deformace a složitosti jsou tak velké, že vláda zvolila metodu per partes, tedy lidověji metodu salámovou. V letošním roce je daňovém moratorium, na příští rok je připraven tento daňový balíček, ale tím to zřejmě nekončí, budou další daňové úpravy. Těmito postupnými kroky by měl být daňový systém přece jenom nějakým způsobem zásadněji zrevidován.

Cílový stav je věc, která není do detailu rozebrána v programovém prohlášení vlády ani v koaliční smlouvě. Možná je to proto, že když porovnáme volební kampaně klíčových subjektů vládní koalice, tedy mám na mysli sociální demokracie a zejména hnutí ANO, tak tam příliš styčných ploch nenajdeme. Dohoda, jak prakticky formovat daňový systém, se tak rodí za chodu, bych řekl, a jsou to změny, které označovat za revoluční je, myslím, poněkud nadnesené.

Připomenu některé volební sliby. Myslím si, že v tomto volebním období asi můžeme zamávat myšlence speciální korporátní daně, ať již měla podobu daně sektorové, anebo daně zdaňující druhou sazbou nějaký vyšší obrat velkých firem. Zdá se, že ani zavedení navrácení větší progrese do přímých daní, do příjmových daní také není nějakým jasně deklarovaným vládním cílem, na kterém by byla shoda.

Když přišla krize, jako gesto určité solidarity byl zaveden jistý solidární odvod, tzv. milionářská dávka, dočasně, a tato dávka samozřejmě tím, že je dočasná, buď zmizí, anebo od roku, tuším, 2016, jak jsem postřehl ve vládních úvahách, by mohla být převedena na systémový prvek, tedy v podstatě standardní druhou sazbu. To zatím na stole nemáme, tudíž je třeba říci, že myšlenku větší daňové progrese v tomto balíčku nenajdeme. To pokud se bavíme o zásadních opatřeních.

Z programových věcí jsou tam tři položky, o kterých už tady bylo diskutováno, já si myslím, že nejenom ve vztahu k lidovcům, pro které je to, řekl bych, standardní téma - daňové úlevy pro rodiny s dětmi, ale že obecně, když už rodina má něco, co podléhá zdanění, určitě ji potěší, že nějaká menší sleva tam bude. Ono to není nic zásadního, ale zaplať pánbůh za to, abych použil lidovecký slovník.

Pokud jde o druhý cíl - slevy pro pracující důchodce. Ano, když se hledalo, kde vzít peníze do rozpočtu, peněz bylo málo, přišla krize, tak se sáhlo na tuto daňovou úlevu, nad kterou se vedl složitý spor, jestli je to určité politické zvýhodnění, anebo jestli je to víceméně přístup, který je proporční. Dokonce si pamatuji, že na to před časem byla podána v Senátu ústavní stížnost. Ústavní soud ale zatím tento problém nerozsekl.

Pravdou ale také je, že toto zrušení úlevy pro pracující důchodce bylo omezeno časově, a že pokud teď to vracíme, tak to vlastně vracíme o rok dřív, než toto omezení mělo skončit. Je to bohulibé. Musím říct za nás, my jsme to měli ve volebním programu - a že to bude dřív? Jsme rádi, i když si uvědomujeme, že ti nejchudší důchodci, ti, kteří už jsou starší, ti, kteří jsou, bych řekl, amortizováni životem a nejsou schopni vykonávat vedle svého důchodu nějakou pracovní činnost, tak že těm nepomůžeme. Ale ti, kteří mohou, a bohužel mnohdy díky životní situaci i musí si vydělávat, nechť je jim to tímto způsobem uleveno. Požadovaly to po nás koneckonců i seniorské organizace, konkrétně jejich zastřešující organizace Rada seniorů.

Co asi vzbudilo největší diskusi a co se také rodilo za složitých kompromisů, a tady musím říci, že ten kompromis vnímáme a že to rozhodně pro nás není důvod, proč bychom podporovali zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení, a že si myslím, že toto může projít určitou věcnou - zdůrazňuji věcnou - diskusí ve druhém čtení, tak to jsou ty nešťastné či šťastné paušály. Ano, je pravda, že vláda s příměsí levice kolem roku 2006 zvýšila určité paušály, a dokonce se mohu přiznat, musím se přiznat, že tehdy i zástupci klubu KSČM pro toto zvýšení hlasovali. Pak vznikly poměrně a značně nadměrné úlevy pro podnikatele v době krize. To spojení "v době krize" je velmi důležité, protože samozřejmě když je ouvej, když lidé neutrácejí, tak na koho to první dopadá? Pochopitelně na drobné podnikatele. Takže tehdejší pravicová vláda, byť si s jinými problémy nevěděla rady, zaměstnancům, kteří přicházeli o práci, moc nepomohla, ale aspoň tedy ulevila svému elektorátu - nebo elektorátu, ke kterému má vztah, my do svého elektorátu podnikatele, zejména drobné živnostníky, také řadíme - a ulevila jim tímto způsobem. Ale pokud je krize skutečně pryč, tak si přiznejme, že tato úleva je nepřiměřená. A teď, co je a není přiměřené, je samozřejmě předmětem různých debat. Já nepředpokládám, že bychom se vraceli k takovýmto emotivním debatám, do jaké míry jsou živnostníci parazity. Já si nemyslím, že díky nim nenaplníme rozpočet a že jsou to ti hlavní upíři na těle veřejných financí. To v žádném případě!

Byly debaty o tzv. minimální dani. Pominuly. Zdá se, to skutečně není ten správný nástroj pro tuto dobu. Objevily se myšlenky zrušit základní slevu na dani. Také pominuly. Takže teď jsme pouze v situaci racionálnějšího nastavení úlev, a to nikoliv procent, ale těch kategorií a jak je zastropovat. A já si myslím, že to je jádro kompromisu, které není až tak špatné, pokud zvážíme určité disparity, které tady objektivně existují, a míru zneužívání úlev směrem k živnostníkům.

Musím říci, že když všechna tato tři opatření promítneme do rozpočtových důsledků, tedy kolik nám to vydělá a kolik nám to vezme, tak vzhledem k tomu, že daň z příjmů je svým způsobem základní nástroj redistribuce, tak efekt nějak zásadně redistributivní není, aspoň když vycházím z odhadů, které jsou v důvodové zprávě a které jsou samozřejmě jednak limitovány odhadem ekonomického vývoje a jednak samozřejmě tou reakcí prostředí. Když sečtu plusy a odečtu minusy, tak odhad se pohybuje přes 2 mld. korun, což v bilionovém rozpočtu rozhodně není zásadní položka.

Pokud tady pan emeritní ministr financí Kalousek vzpomínal, že se dočetl, jak zásadně budou růst daně v příštím roce, nevím, jestli dostatečně oddělil změny daňového inkasa způsobené legislativní úpravou, a způsobené tím, že ekonomika nám přechází přece jenom do růstu. Nechci teď sýčkovat, jsou tady různé pesimistické předpovědi na příští rok, ale konsensuálně spíš krátkodobé prognózy potvrzují, že by mohlo jít o dvouprocentní růst, a to samo o sobě samozřejmě zvyšuje daňový výnos s jistou rozlišnou mírou elasticity, protože samozřejmě na ekonomický růst různě reagují daně přímé a daně nepřímé. Takže možná tam je někde skrytý pes a asi nemá příliš smysl vracet sem debatu nad konvergenčním programem, který posloužil, ten dobový - konvergenční program stejně za chvíli budeme psát nový -, který posloužil určitým, řekněme to rovnou, politickým cílům. A chápu politickou debatu, ale sem k tomuto zákonu si myslím, že to až tak úplně nepatří.

Vzhledem k tomu, že jsem řekl, že nepodporujeme zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení, že jsem jakési řekněme obecné výhrady už snad sdělil, tak teď dovolte, abych naznačil, co vás možná bude čekat směrem k druhému čtení, aspoň avizovat to, protože to je jistá řekněme výkladní skříň našeho věcného, byť i koncepčního uvažování.

My se domníváme, že vláda mohla být ve svých daňových úvahách odvážnější, že dokonce mohla řešit i další tisk, který za chvíli přijde na řadu, tj. daň z přidané hodnoty, a pokud naše náměty k tomuto tisku by zvítězily, tak samozřejmě musíme přemýšlet nad zbilancovaností těchto kroků. My bychom prostě korekci DPH řešili trošičku jinak, ať již s ohledem na zbytečný počet tří sazeb, jednoduchost, ale i cenové dopady změn, a to ve větším rozsahu více položek, než jsou ty tři položky, o kterých se vláda zatím dohodla. Tak je logické, že kromě hospodářského růstu je třeba nalézt nějaké peníze, a tady si myslím, že je možné zvolit větší míru progrese daně z příjmů, a to přiměřeně hospodářské situaci, čili nikoliv nějaká skandinávská progrese, ale nečekat s druhou sazbou až na rok, jestli se teď nemýlím, 2016 nebo 2017, to teď nevím, ale už od příštího roku - teď je ta poslední šance, pak už se to nestíhá - zavést řekněme druhou sazbu na střední příjmovou skupinu. Chápu, že ji někteří máte ve svém elektorátu významněji zastoupenu a že je to pro vás citlivá věc, ale prostě 18 % místo 15 % na příjmy nad 50 tisíc není nic dramatického. A stejně tak 21 % nad 100 tis., neboli na milionáře, není tak dramatické, a přitom to může přinést efekt v případě rostoucí ekonomiky, který by vykompenzoval avizovanou trochu jinou úpravu DPH.

Čili to je avízo. Jsem si samozřejmě vědom toho, že se ruší nebo odkládá nejenom jedno inkasní místo, ale že je ve hře například také zrušení superhrubé mzdy. Nemyslím, že bychom se teď měli pouštět do nějakých komplikovanějších daňových zásahů. Pokud by byla shoda, samozřejmě můžeme zrychlit i tu superhrubou mzdu, ale čísla, která jsem tady uváděl, a bilanční úvahy se tedy vztahují k té skutečnosti, že superhrubá mzda skončí až o rok později. Takže to je moje avízo směrem k dani z příjmů.

Vzhledem k tomu, že je to tak obsáhlá materie, že je tam spousta věcí, tak očekávám i diskusi na jiná témata. Možná jste si všimli, že se tam vrací myšlenka daňových úlev pro investiční fondy. Asi logicky, protože tato industrie potřebuje nějakou podporu, aby se to trošku v Čechách rozhýbalo, ale zase na druhou stranu je pravdou, že v Čechách je podprůměrné zdanění kapitálu už dnes, že jsme nenalezli odvahu vrátit zdanění dividend, a to pokud možno progresivním způsobem, atd. atd. Takže tenhle typ debat očekávám.

Nevím, jak v letních měsících budeme schopni dosáhnout rychle konsensu, ale říct jsem to musel, protože když to náhodou neprojde na rozpočtovém výboru, tak podobné myšlenky a zejména konkrétní návrhy uslyšíte na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Votavu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já bych chtěl zareagovat na některá vyjádření svého ctihodného kolegy Jiřího Dolejše, vaším prostřednictvím samozřejmě. On řekl, že v tomto návrhu není nic revolučního. Ono se ani nedalo čekat, že bude něco tak revolučního, a já jsem jasně řekl, že budeme postupovat postupně. Tedy on řekl salámovou metodou. Asi má rád salám, takže se přiklonil k tomuto. Určitě to bude po krocích, samozřejmě.

Tím prvním krokem, zásadním krokem, a to chci zopakovat a řekl to i pan ministr tady, pokud se nemýlím, bylo odstranění všech negativních dopadů z JIMu, i když, jak jsem řekl zase zcela jasně, že my s principem jednotného inkasního místa souhlasíme. To nikdo nezpochybňuje. To je naprosto nezpochybnitelné. A zároveň jsme chtěli, nejenom s odstraněním těch negativních jevů z JIMu, ale dostat tam i ty zásadní priority, které má tato koalice pro rok 2015, a to je sleva na dani pro děti, pro druhé a třetí dítě, což je naprosto jasná prorodinná politika, kterou má v programu tato vládní koalice. A za druhé to je vrácení slevy na dani pro pracující důchodce, protože si myslíme, že je to poctivé vůči pracujícím důchodcům. A protože - kdo jim sebral tu slevu? Ministr Kalousek. Bereme to opravdu za věc, která se stát neměla, a my to napravujeme. Napravujeme věci předchozích pravicových vlád. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. A nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášenou paní poslankyni Havlovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda tady slyší jenom kritiku a já bych naopak chtěla vládu tentokrát pochválit. Vítám balíček daňových opatření, který připravila a předkládá, a na která občané čekají. A mezi ně patří právě obnovení slevy na dani pro pracující důchodce. Když tuto slevu na dani zrušila minulá vláda, dotklo se to desítek tisíc důchodců. Těm všem se sebralo téměř 25 tisíc korun ročně na daních přesto, že většina z nich pracuje za menší platy, než by si zasloužili, a jak všichni víme, většinou za minimální mzdy.

Od začátku jsem toto opatření nechápala. Místo toho, abychom motivovali starší lidi k tomu, aby se dál aktivně účastnili na životě společnosti, aby vytvářeli hodnoty a aby zúročovali své zkušenosti, minulá vláda je všechny posílala do starého železa. Stejně jako mnozí další i já jsem toto opatření pokládala za diskriminační. Proč zrovna důchodci mají být jediní, kdo nemohou využít základní daňové slevy? Vymýšlíme zde různé úlevy a podpory pro různé skupiny obyvatel, ale důchodci by neměli ani tu nejzákladnější slevu? Upřímně jsem fandila ústavní stížnosti, která navrhovala zrušení příslušné části zákona o daních z příjmů. Po svém zvolení jsem se otázkou znovuzavedení slevy zabývala a pozorně jsem kontrolovala, jestli vláda svým slibům dostojí. Jsem ráda, že obnovení slevy na dani pro pracující důchodce je součástí vládního návrhu a že je nemusíme předkládat a připravovat jako poslaneckou iniciativu. V této fázi má totiž opravdu tento zákon velkou šanci, že bude Poslaneckou sněmovnou a následně i v Senátu schválen.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se domnívám, že to je, když pominu zákon o státní službě, vlastně první materiál, který jasně ukazuje, jakou politiku bude ordinovat tato koalice pro následující roky. A doufám, že si na tuto novelu vzpomenou občané někdy v roce 2018, 2019, 2020. Pořád chcete přicházet se zákony, že tady vytvoříte jistou mocenskou kastu úředníků bez propustnosti. A to, co mně vadí na tomto zákonu, ne že souhlasíte s principem JIMu. Snad v neděli jste slyšeli všichni pana premiéra, že to se ztrácí v mlhách a jednotné inkasní místo v tuhle chvíli nebude. Tudíž, vážení občané, můžete poděkovat panu Sobotkovi, Babišovi a Bělobrádkovi. Takže budete dále běhat a vyřizovat papíry, budete zváni na sociálku, na zdravotní pojištění, budete nosit papíry a dál a dál.

Přicházíte se zákony, které nepomáhají lidem. My jsme se pokoušeli v minulém období tento trend zvrátit. To znamená, méně obtěžovat lidi, nechat je volně dýchat, méně papírování. Vy jste se rozhodli jí cestou, kterou šly desítky let další země. Ony měly z čeho čerpat, myslím západoevropské země. Jak to potom dopadá - protože narazily zřejmě na... nebo blíží se ke stropu svých možností dalšího růstu -, se mohla část poslanců rozpočtového výboru - doufám, že jste to udělali, byli jste na služební cestě ve Francii - podívat. Rozdíl mezi Francií a námi je v tom, že oni budou padat z vyšší ekonomické základny. Takže místo abyste skutečně udělali pro široké vrstvy občanů něco, to znamená jednotné inkasní místo, tak to posíláte touto novelou do kopru.

Co se týče toho, pan předseda Votava se tady ptal, kde vzal Kalousek ta čísla, on tady dokonce ocitoval číslo strany důvodové zprávy, kde ty odhady jsou, to znamená: Nebudete ulevovat, budete si brát od občanů minimálně těch 14 a v roce 2016 16 miliard navíc.

Padlo tady, že hnutí ANO podporuje živnostníky. Na Sicílii mafie nejdřív odpráskne živitele rodiny, a pak roní dojemné slzy na jeho pohřbu. Takže takhle mi to připadá, že to děláte.

Pan předseda rozpočtového výboru tady říkal, že se to určitě nedotkne živnostníků. Víte, vy vidíte ty právníky, já vidím skutečně ty instalatéry, elektrikáře, zedníky a podobně. A měli byste vědět, že pokud někomu něco dodávají, zřejmě jste nepostavili ani kadibudku, takže oni musí pořizovat materiál, a potom ta provize, která je při dnešním tlaku na ceny stavebních prací velice malá. Takže vy je skutečně dostanete do deklasu, a ne že ne. Reálně toto riziko hrozí. Zeptejte se těch skutečných živnostníků. Vy tady prostě zadusíte skomírající střední třídu.

Jaké to bude mít důsledky pro další desítky let? Tady byla šance. My jsme jim v dobách, kdy hodně teklo do lodě, ulevili. A myslím si, že než tady zařezávat nějakou rodící se šanci, tak tomu prostě dáte na frak. Ale je to přesně v rámci vaší ideologie, co se hýbe, zdaníme, když se to hýbe hodně, zdaníme to ještě víc, a až se to přestane hýbat, tak to začneme dotovat. Pro boha živého, vždyť přece musíte vědět, že svět jde úplně jinou cestou a že ten potenciál, který měl ekonomický růst, a budování přebujelých sociálních států, že to končí! To není krize kapitalismu, to je začátek nové naděje, protože stávající model končí.

Padlo tady od kolegy Dolejše: skandinávská progrese. Dostaneme se tady k rušení zdravotnických poplatků. Našel jsem si, jak to fungovalo před časem a zřejmě možná ještě minimálně ve stejné či tvrdší podobě to tam funguje i dneska. Tady si pořád vytváříte jakési představy, jak že je to tam báječné. Není tomu tak, oni sáhli, a speciálně Švédsko tím začalo, následovaly všechny skandinávské země, ke snižování daní pro firmy, připravují fyzické osoby, drobné podnikatele, protože vědí, že narazili na strop svého potenciálu. A pak už následuje odchod schopných, zdaňování za hranicemi jejich států. Takže také zde... Skandinávská progrese - takže vy tady ordinujete možná řeckou depresi a španělskou chřipku.

Už tady padl návrh na zamítnutí. Samozřejmě my víme, že to neprojde. Nicméně aspoň každý z vás, kdo bude hlasovat proti tomuto návrhu, nemůže za ty tři čtyři roky říkat: Já jsem nevěděl, já jsem tam v tu chvíli nebyl, já jsem k tomu stanovisko nezaujal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní mám přihlášeného s faktickou poznámkou pana poslance Votavu, poté pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já nechci nijak natahovat toto jednání, nicméně nedá mi, abych nezareagoval na svého kolegu z rozpočtového výboru pana poslance Laudáta. Já jsem tady v té první technické poznámce četl vyjádření pana kolegy Kalouska. Jestli se nepletu, je to tedy váš místopředseda, TOP 09, takže váš kolega, pane kolego. Takže tam jasně vyznělo z toho, jak on chtěl zpracovat, zapracovat s výdajovými paušály. Chtěl je snížit. Snížit procentuálně jednotlivé sazby. A to si myslím, že je daleko, daleko horší, než je zastropování 2 miliony korun. Takže pane kolego!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. A nyní prosím pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne. Děkuji za slovo, paní předsedající. Já tady sleduji diskuzi, která se rozvinula mezi zástupci koalice a zástupců části opozice, kterou je TOP 09 a ODS. My tady pořád slyšíme už dlouhou dobu, nejen při projednávání tohoto zákona, jak všechno mohlo být dřív. Já se tedy ptám těch kolegů z ODS a TOP 09, proč jste ty věci už dávno nezrealizovali? Proč už dneska nejsme v té době, kdy všechno podle vašich návrhů mělo fungovat a všechno mohlo být dobře, mohli jsme se mít dobře a všechno bylo bez problémů? Co jste tedy dělali za tu dobu, když jste tady byli u vlády!

A ještě ke kolegovi Laudátovi. Já jsem také členem rozpočtového výboru. Vy tady řešíte teď živnostníky. Já bych ty živnostníky, ty OSVČ rozdělil na dvě kategorie. Já souhlasím s kolegou Laudátem, že takový instalatér to má velmi těžké a že pro něho vést si účetnictví a všechny ty agendy je velmi komplikované, že řeší, jak získat zakázku, jak ji zrealizovat vlastníma rukama. Ale vy jste do jednoho pytle strčili ty instalatéry i ty právní kanceláře, pro které přece není tak velký problém si to vést, které vydělávají dost slušné peníze třeba na vymáhání exekucí, že vy jste jim taky stanovili paušály. Takže já v tom vidím velký rozdíl a nechápu, proč dneska tohle kritizujete. A výsledky vašeho vládnutí, my víme, jsou takové - jsme tam, kde jsme. Děkuji za slovo. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já zareaguji na rádoby také opozici. Víte, my jsme připravili, a ono to není vůbec jednoduché připravit jednotné inkasní místo. Znamená to věcný i legislativně, ale zejména věcný zásah do fungování zdravotního systému pojištění, do finančních úřadů atd. Nicméně my jsme to dohromady dali. A proč to tady někdo ruší? Nebo to odsouvá v mlhách, principiálně se k tomu hlásí. Já se ptám, jak dlouho chcete spolusvítit u toho! Tak už také něco dělejme pro lidi! Tady pořád koalice a občas i vy přicházíte - regulace, větší trestnost, někteří se utrhli, už tady budeme mít možná za chvíli v soudních kuloárech spiknutí apod. Já se ptám, co začneme dělat. Tohle není můj svět. Můj svět je svoboda, demokracie, a já nevím, o čem se tady bavíme.

A pokud se týká důchodců, tak přece víte všichni, jaká část hrubého domácího produktu je tvořená exportem, kolik lidí to živí, co se stalo Evropě, co se stalo ve Spojených státech, co se stalo v Číně a v dalších zemích, i v těch rozvojových, které měly dramatické, ale pak už neměly tak dramatické růsty. A tady každá skupina, a můžeme se bavit o tom, jestli jsme to udělali dobře, nebo špatně, nesla nějaké své náklady. A nesli to důchodci, nesli to dokonce politici, i když se o tom nemluví, tady se snižovaly platy, nejenom mrazily, ale snižovaly, každá skupina prostě nesla nějaké náklady. Já chci, aby důchodci se měli lépe, než se mají. Ale vy jste tady myslím také úplně všichni podpořili paušální přidání penzí. Já jsem tady navrhoval, a už jsem byl zameten -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas, dvě minuty. A nyní s faktickou pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Karel Fiedler: Ještě jednou. Já tady nehodlám vést nějakou přestřelkou s kolegou Laudátem, ale zmínil, abychom začali něco dělat pro ty lidi. Tak já jen připomenu panu Laudátovi, co jste pro ty lidi udělali vy. Zavedli jste jim tady systém společností, který je ničí exekucemi, který je ničí různými poplatky, exekuce a ta exekuční mafie nám tady vyrostla, řadu lidí dohnala na kraj, kdy už nevědí, jak dále. Tak to jsou ty věci, které vy jste udělali pro lidi? My jsme tohle nezavedli.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já bych jenom dokončil. Co se týká penzistů. Vy jste schválili paušálně zvýšení důchodů. Přitom paní Tominová-Marksová, ministryně, říkala, že tady máme 140 tisíc důchodců na hranici bídy. Já jsem navrhoval v rozpočtovém výboru, jestli se tím nechtějí zabývat tak, že by se vytáhli a přidalo by se těm nejpotřebnějším, a ne i těm, kteří mají ty důchody vyšší. Takže ve skutečnosti jste těm nejpotřebnějším přidali výrazně méně.

Co se týká exekutorů. Já jsem v době, když se tady vymýšlel celý ten model, kdy se vytahuje represe mimo státní správu, já jsem u toho nebyl ani jsem u toho nesvítil. Já se domnívám, že restrikce má vykonávat veřejný sektor, nikoliv soukromníci, v tomhle mám zcela jiný pohled na věc. V době, kdy já jsem tady fungoval, tak už se jenom schvalovaly normy, které spíše ten problém zatlačovaly, potlačovaly než eskalovaly. Takže u tohohle já jsem nesvítil. To se musíte obrátit na jiné lidi.

A co jsme udělali pro lidi? Měli šanci chodit - posílat své daně na jedno místo. Měli šanci dýchat, co se týká podnikatelů, měli šanci přece jenom na zjednodušení daňového systému, který je odstrašujícím systémem pro celý svět. Nevím, co uděláte vy. A samozřejmě tuhle tu otázku, kam jste to dopracovali, pokud se toho dožiji, vám tady na konci volebního období také položím.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s přednostním právem pana ministra Babiše. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Já bych rád zareagoval ohledně některých vystoupení kolegů.

K vystoupení pana Fialy. Já bych jenom chtěl konstatovat, že my nechceme zdanit důchody. My jenom vracíme ten stav, jak byl předtím. To znamená, zavádíme znovu slevu a vracíme strop, do kterého byly příjmy pro důchodce zastropovány, to bylo 840 tisíc korun.

Ohledně pana Kalouska. To je neuvěřitelná demagogie, protože samozřejmě konvergenční program mluví o situaci, která nenastala a ani nenastane. Takže já bych chtěl zdůraznit, že žádné daně se nebudou navyšovat. Není pravda, že fyzické osoby budou platit o 14 miliard více a následně 26 miliard více. Není to pravda, je to lež. Žádné daně se nebudou zvyšovat. Ani u právnických, ani u fyzických osob. Je to virtuální situace, protože samozřejmě pan Kalousek dobře věděl, že tady bude jiná vláda, a to je ta mina, o které mluvil pan kolega Votava. Takže je to nesmysl a žádné daně se nezvyšují. Týká se to i pana Dolejše. Ano, sektorová daň, my jsme zásadně proti. Jsme zásadně proti tomu, protože naše hnutí vždy říkalo, že nejdříve musíme přestat plýtvat a krást nahoře, ano. A hlavně náš problém je, že my neumíme vybrat ty daně. Vy jste nebyli schopni tady udělat systém, který by ty daně vybíral. Finanční správa, která nebyla řízena, která nemá celorepublikovou působnost. Zaměstnanci, kteří mají směšné platy, které nikdo neřídil. A stejně je to s celní správou.

A znovu jsme u těch daňových podvodů, které na nás tady organizované skupiny dělají. A to je ta naše priorita. Bojovat proti těm organizovaným skupinám, které zapomenou odvést DPH a které dělají podvody na spotřební daně. A nás tyhle skupiny od roku 2009 do roku 2013 obraly o 48,5 mld. A proto já jsem Bruselu navrhl, abychom znovu diskutovali v rámci Evropské unie a na Komisi reverse charge, přenesenou daňovou povinnost. A hlavně na pohonné hmoty, protože tam jsme přišli o nejvíce peněz.

Takže naše strategie je jasná - žádné daně se nebudou zvyšovat. U nikoho. Nepotřebujeme to. Protože my chceme zavést jednoznačně systém, tzn. elektronický výkaz DPH, na který se naši podnikatelé mohou připravit a který by měl být účinný od roku 2016. To je zásadní. A potom ten chorvatský model. 24. července sem přijíždí pan ministr z Chorvatska s celým týmem. A naši občané jsou teď na dovolené v Chorvatsku. Můžete se jich zeptat. Mně píšou, jak to tam funguje. Funguje to skvěle. 90 % obyvatel Chorvatska to přivítalo.

To jsou naše dva základní problémy, že tady se daně nevybírají a někteří neplatí systematicky daně. Takže v tom je problém. A já vůbec nevidím důvod, proč bychom nějaké daně měli navyšovat.

Ohledně živnostníků. Prosím vás, my jsme udělali jenom kosmetickou úpravu. Zastropovali jsme všechny paušály na stejnou výši na 2 mil. korun. Bylo to konzultováno s panem Havlíčkem, který je šéfem malých, středních podniků, živnostníků, takže skutečně nevidím problém. Myslím, že jsme velmi vstřícní, diskutujeme v rámci tripartity.

Ano, je to salámová metoda, jak tady někdo říkal. Postupně to chceme řešit. Ale znovu opakuji, náš problém je, že nevybíráme ty daně. Že nikdo tu finanční správu neřídil.

A ohledně toho JIMu, ano, to je zajímavé, že jste to neudělali. Protože každý kolem toho chodí jako kolem horké kaše. Ano, JIM je super, my bychom to určitě chtěli. Chtěli bychom, aby za podnikateli chodil jenom jeden kontrolor na daň z odvodu fyzických osob, na sociální, zdravotní. A proč jste to neudělali? Protože je to politická záležitost. Proč jste to neřekl, pane Laudát? Vždyť jste měl říct, že kdyby se to zavedlo, tak -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám. Obracejte se na mé kolegy mým prostřednictvím. Děkuji.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Pardon. Prostřednictvím paní předsedající se obracím. (Úsměv v sále.)

Takže já bych chtěl jenom vysvětlit, proč to nikdo neřekl. To je ta politika, to jsou ty politické věci. No, řekněte to natvrdo. Znamenalo by to propustit tři tisíce státních zaměstnanců. Však vy to dobře víte! Je to tak. Proto jste to neudělali. Takže je to jednoduché. A navíc by musel mít jeden koaliční partner ministerstva financí, zdravotnictví a sociálních věcí najednou. A vy to dobře víte, proč to nebylo. Ano, nápad je to skvělý. Tak ho udělejme. Budeme jednat, možná s našimi koaličními partnery. Ale určitě bychom to chtěli, protože by to těm podnikatelům určitě pomohlo. Takže... To je asi všechno. Děkuji. (Potlesk ze střední části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi tři poznámky.

Na to, co řekl pan místopředseda vlády, chci říci, že mu tleskám. Záměr je to pěkný. Já jsem přesvědčen taky, že bychom mohli hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, a bylo by dobře, kdyby se podařila tato věc prostřednictvím správného fungování státu. Takže v této otázce jsem zajedno.

Nejsem asi zajedno v tom, jaké by měly být daně a odvody, protože něco jiného je absolutní spravedlnost, která je nedosažitelná, každý ji vidí jinak, protože je také individuální vize spravedlnosti a taky nějaká sociální spravedlnost. A tady si myslím, že naše republika ve srovnání s vyspělým světem stojí někde jinde a měla by se přiblížit.

A ta třetí poznámku, kterou mám, to je problém. My sice dosáhneme, pokud se to všechno podaří, jak bylo řečeno, vyrovnaného rozpočtu, ale táhneme za sebou ročně 70 až 80 mld. dluhové služby a nesplácíme jistinu. To je ten obrovský dluh ve veřejných rozpočtech, který máme. Z čeho to budeme platit, když budeme mít jenom vyrovnaný rozpočet? Takže tady si myslím, že budeme muset přece jenom s těmi daněmi něco dělat. A je škoda, že už nesplácíme dnes. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu a nyní s faktickou pan ministr Babiš. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. K tomu zadlužení, prosím vás. My plánujeme v roce 2014 deficit. Já si myslím, že se dostaneme pravděpodobně pod 100 mld. nebo kolem 100 mld., podstatně méně, než je schváleno zákonem. A stejné by to mělo být v příštím roce 2015. To znamená, že dohromady je to 200 mld. A náš dluh koncem roku 2013 byl 1 683,3 mld. A úplně stejný dluh bude koncem roku 2015. A tady to, jak se mně všichni smáli, jak jsem říkal, že tam leží ty peníze a že nejsou zainvestovány, tzn. že my budeme mít 200 mld. schodek, ale zároveň se nám dluh nezmění, protože lépe využijeme likviditu. A pokud bychom měli funkční státní pokladnu, do které narvali 4,7 mld. a není funkční, tak by to bylo ještě lepší. A absolutně, absolutně náš dluh se sníží ze 43,3 % vůči HDP koncem roku 2013 na 40,3 % HPD koncem roku 2015, takže o 3 % méně. A pokud tady pan poslanec Laudát mluvil o oblíbené Francii, tak tam jsou na 2 000 mld., tam se blíží 100 % HDP. Takže my absolutně ten dluh snížíme. A to není ještě v těch opatřeních ten elektronický výkaz a Chorvatsko.

Takže já nevím, já jsem neměl dneska možnost se zúčastnit jednání mezi koalicí a TOP 09 ohledně strukturálního deficitu, ale já si myslím, že je pro nás reálný cíl se dostat někde na 1 %, i když nevím, jak to jednání dopadlo. Ale to je můj osobní názor, že bychom se mohli dostat tam, kde v podstatě TOP 09 říká ano. Takže je to pozitivní. A já si myslím, že to jsme ještě nedělali opatření z hlediska výběru daní (upozornění na čas), z hlediska řízení celní správy a finančního úřadu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane místopředsedo, abychom si dobře rozuměli. Já jsem rád, že jdeme pozitivním směrem, že se snižuje zadluženost, že neroste tak dluh, jak rostl v minulosti, že poměr k HDP je jiný. Ale ten minulý dluh někdo bude muset zaplatit. A nebo ho ten stát bude platit každý rok v té dluhové službě, těch 70-80 mld. Tak chceme těm budoucím generacím tady tuto zátěž nechat, anebo se s ní chceme také vyrovnávat? Já rozumím tomu, že banky si libují. Mají dluh u státu, stát nikdo neodstěhuje, má nějaký majetek a mají jistotu, že každý rok dostanou od České republiky 80 mld. korun. Ale mně jde o to, abychom začali snižovat tu jistinu, nejenom vykazovali, že nám klesá dluh k HDP a že už nám neroste deficit státního rozpočtu tak moc, jak rostl v minulosti. Tak to jenom na upřesnění.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní mám dvě faktické - pana poslance Fiedlera a pana poslance Laudáta. Takže prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já jsem rád, že tady zaznívají tato slova. Je to určitě programem i našeho hnutí Úsvit, abychom snižovali deficit. My jsme proti trvalému zadlužování. V tomhle bude určitě shoda.

Ale já jsem si vědom toho, že příjmy, daně z příjmů, souvisí se státním rozpočtem. Ale přece jenom se domnívám, že tahle debata, která se tady rozvinula, trošku sklouzává spíše do debaty o státním rozpočtu než o původním předmětu, což je novela zákona o daních z příjmů. Takže bych chtěl vyzvat kolegy, abychom se vrátili k původnímu tématu, nechali si tyto diskuse, určitě velmi rozumné a plodné, po letních měsících, kdy budeme projednávat státní rozpočet podrobně tady v této Sněmovně. Takže vraťme se k původnímu tématu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím o faktickou poznámku pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Vítám, že pan ministr financí, že se mu líbí JIM, a doufám, že pro něj to bude jedna z priorit, to znamená konečně udělat něco, čím lidem zjednodušíme a zpříjemníme tak složitý administrativní život. Bohužel od pana premiéra v neděli jasně zaznělo, že to pro něj priorita v tomto volebním období není. Chápu, že ve skutečnosti vládne pan ministr financí, takže já to velice vítám a budete mít naši velikánskou podporu. A skutečně uděláme všechno pro to, aby to tady prošlo, že skutečně začne být aplikován, ale teď už byl schválen a mohl začít platit nebo ještě se mohly dořešit nějaké věci. Budete mít naši podporu. Co se týká korporátní daně, jak tady zaznělo, my nejsme pro zavádění. To skutečně chcete, ti, co to chtějí zavést, aby od nás odešly poslední firmy, které tady chtějí danit? Aby začaly danit jinde? Proboha, vždyť žijeme v nějakém jednotném evropském prostoru, takže si můžete danit. Máme desítky, možná stovky dohod o zabránění dvojímu zdanění. My naopak musíme udělat tu zem atraktivní, aby sem chodily. Totéž pokud se sníží zatížení investičních fondů, tj. to, co jsme tady proklamovali, proč jsme tady protlačili regulované fondy. Jediná sociální demokracie, napříč spektrem byla jediná, kdo hlasoval proti tomuto zákonu, přestože nám jeho implementaci už nařizovala Evropská unie. Takže to také podpoříme. A já to vítám, protože prostě existuje daňová konkurence a bez toho, že jim tady vyjdeme vstříc, sem ty investoři a investice nepůjdou.

Takže je řada věcí, na kterých se kupodivu s panem ministrem shodneme, a bude mít naši podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Fiedler. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Opravdu velmi krátce. Já to zkusím zopakovat ještě jednou. Vraťme se k původnímu tématu. Dluhové fondy, korporátní daně, investice, prostřednictvím paní předsedající pane kolego Laudáte, to není zákon o dani z příjmu. Prosím ještě jednou, vraťme se k původnímu tématu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k řečnickému pultíku pana poslance Beznosku přihlášeného do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, kdo si počká, ten se dočká. Poprosil bych kolegy s těmi faktickými, když máte asi deset faktických, tak je možná férovější se jednou napsat na tabuli, a co máte na srdci, k tomu se vyjádřit, protože všechno bylo řečeno mnohokrát. Já to tedy vezmu hopem.

Návrh zákona je rozdělen celkem do 19 částí, přičemž nosnou je ta první část, samozřejmě věnovaná změnám v působnosti zákona o dani z příjmů. Celá řada věcí se mi tam líbí, s celou řadou věcí se dokážu ztotožnit, samozřejmě jsou tam věci, s kterými nesouhlasím a nesouhlasí s nimi ani Občanská demokratická strana. Jenom z té debaty vytknu takové čtyři základní, o čem ta debata byla, abych řekl svůj pohled nebo i názor ODS.

První bylo zvýšení slevy na druhé a další dítě, to je to daňové zvýhodnění, na druhé dítě o 200 korun a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně. S progresí v letech 2016-2017 to si myslím, že je fajn, že to je dobře, že to je opravdu prorodinná politika, tak jak o tom hovořil pan předseda Votava i nakonec pan ministr Babiš, a ODS s tímto nemá problém, protože vždycky hájila prorodinnou politiku. V tomto bodě bychom určitě ten materiál podpořili. Pro vaši informaci, rodiny s dětmi u nás platí podle OECD nejnižší - nejnižší čisté daně z příjmů po zohlednění samozřejmě poskytnutí dávek v Evropské unii. Což je fajn. Daňová reforma s těmi daňovými bonusy a slevami byla mimořádně pro tyto rodiny výhodná, zejména pro nízkopříjmové rodiny, a jejich příjmy byly po odpočtu všech daňových slev zatíženy nízkou až nulovou daní.

Co se týče diskutované slevy pro pracující důchodce, tak to také vítáme. Samozřejmě, vracíme se k tomu původnímu stavu, a pan ministr Babiš to tady řekl velmi přesně. ODS souhlasí, aby se vrátila daňová úleva. Jediný problém je v tom, že vy nám vyčítáte, že jsme ji zavedli, ale to je ta celá debata, v jakém stavu a v jakém termínu se to tříleté odebrání toho zvýhodnění odebíralo. Bylo to v době ekonomické krize, a samozřejmě výdaje na důchody jsou nejvýznamnější položkou výdajové stránky státního rozpočtu. Hledaly se úspory všude. Já si myslím, že to mělo tehdy logiku, a tehdy jsme avizovali, že to je jenom na tři roky. Teď se to o rok zkracuje a problém s tím nemáme, je to fajn.

Co se týče tady zdanění důchodců, vysokopříjmových důchodců nad 840 tis. korun, je škoda, že tam jsme nepodrželi to, že bychom je neměli zvlášť zdaňovat, prostě jsou to zkušení lidé, kteří jsou aktivní, mají co předat, mají předat zkušenosti a já bych byl hrozně rád, abychom je neobtěžovali. Škoda že ten strop, tedy v tomto případě, bude nějakým způsobem nezachován.

Třetí věc, která je pro nás nepřijatelná, je omezení v nastavení výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné. ODS dlouhodobě nesouhlasí s omezením výdajových paušálů, naopak bychom chtěli umožnit těm, kteří jsou dnes v té skupině u třiceti- až čtyřicetiprocentních paušálů, aby při překročení limitu nad nějakou částku nebo na tu stanovenou hodnotu 2 milionů korun bylo možné uplatnit paušál ve výši limitu. Ono by to bylo takové plynulé a myslím si, že když někdo překročí částku 2 miliony o jeden tisíc a tak dále, tak by neměl být už z tohoto vynechán. Nakonec to může vést k nějakým daňovým únikům a tak dále. Čili v tomto pohledu si myslím, že to není úplně dobré stanovisko. Samozřejmě viděl jsem a mám graf, jak se nám postupně snižuje výtěžnost těchto daní, ale je to v pořádku, protože živnostníci jsou pro nás velmi důležitou a váženou skupinou lidí, kteří nemají jistou výši příjmů, nemají nárok na pracovní pomůcky, dovolené a další zvýhodnění, to, co mají běžné benefity běžní zaměstnanci, tady v tomto ohledu bychom je nechtěli nějak trestat.

Čtvrtá, velmi často diskutovaná záležitost, byl ten slavný JIM. Já si myslím, že to je dobře, že je škoda, že se odkládá jeho zavedení, protože, a rozumím i těm argumentům, které tady jsou, nicméně bych byl velmi pro, aby se zachoval, protože jedna věc tady nebyla zmíněna, tak já ji jenom připomenu. Při všech těch argumentech, že odložení jednotného inkasního místa znamená zachovávání v podstatě vyšší míry zdanění. Čili je to pro občany nevýhodné.

A teď tedy vynechám s dovolením tu část, a pan kolega Dolejš byl jediný, který to tady nakousl, protože to jsou ty další části velmi důležité, jako je úprava zdanění investičních fondů, úprava v bezúplatných příjmech, změny v daňovém řádu atd. O tom určitě bude, doufám, dlouhá řeč na rozpočtovém výboru, tak já bych jenom položil nebo dal do pléna takové obecné dva nebo tři pohledy.

Protože daňová politika pro jakoukoliv vládu vždycky na začátku volebního období, změny v daňovém systému, by měla být jakousi vlajkovou lodí, tím zásadním, čím chce ovlivňovat hospodářskou politiku. A na rozdíl od pana kolegy předsedy a kolegy Vaška Votavy si nemyslím, že tohle znamená nějakou změnu systému. Děláme tady úpravy, které jsou jednotlivostmi, jsou to jednotlivé věci, ale ještě jsem pořád stále neslyšel jasný koaliční názor, jak koalice cítí, jak by měl vypadat český daňový systém, český daňový řád a jak by se měl v těch letech do roku 2017 vyvíjet. Myslím, že daňový systém samozřejmě se hodnotí vždycky podle míry celkového zdanění nákladů na výběr daní, případně jeho struktury, na jaké daně budeme klást důraz, a tady v těch otázkách, řekněme, toho obecného charakteru na český daňový systém jsem zatím jasný názor aspoň já nezaznamenal.

Takže mám takové krátké dva tři pohledy a dotazy. Chtěl bych vidět, nebo pokud pan ministr řekne, jestli je stávající celkové daňové zatížení v České republice, měřeno složenou daňovou kvótou, pro vládu optimální a jak s ním chce v těch následujících třech letech pracovat. To znamená, jestli ho chce snižovat, nebo naopak zvyšovat. Já si to samozřejmě myslím, a tak všichni sledujeme, že ekonomika začíná růst a nedoléhá na nás tlak nějaké celosvětové krize, takže by se otevírala docela významná cesta k postupnému snižování daňové zátěže. To je první takový dotaz. A pak se ptám - a to je věc, která ještě přijde na řadu, protože podle studie, kterou jsem si našel ze Světové banky, Česká republika je ze 183 hodnocených zemí asi na 117. místě ve složitosti daňového systému. Tak spíš takové povzdechnutí: Proč tento systém už tak komplikovaný budeme zatěžovat a ještě zhoršovat třetí sazbou daně z přidané hodnoty?

A poslední věc, která je filozoficky k debatě, že daňový systém, a tahle novela to vůbec neřeší - ODS vždycky bude zachovávat, a to bude platit po celé období, že bude odmítat jakékoli snahy vedoucí k vyšší progresivitě daňového systému. To jsou takové věci, které budeme principiálně stanovovat.

Jinak si myslím, že ta debata, a ve druhém kole, pokud to projde, protože je tady návrh na zamítnutí, tak ho podávat nebudeme, ale pokud samozřejmě to projde do druhého čtení, tak načtu některé pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Beznoskovi za jeho příspěvek. Hlásí se pan zpravodaj a pan ministr financí.

Budu konstatovat omluvy z dnešního jednání. Ze zdravotních důvodů pan Stanislav Huml, od 11 do 13 hodin pan ministr vnitra Chovanec. Dále z pracovních důvodů od 12 hodin do konce dnešního jednacího dne pan kolega Bezecný. A pan kolega Beznoska, který teď dohovořil, od 16.30, jestli tomu dobře rozumím. To jsou omluvy.

Nyní se pan zpravodaj hlásil do rozpravy, ještě pořád, a poté pan ministr financí. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. My jsme tady poměrně dlouho diskutovali a taky bylo toho využito k tomu, abychom optimalizovali lhůtu k projednání. Já bych stáhl svůj původní názor na těch 30 dnů a zejména z důvodu šetření času poslanců rozpočtového výboru bych navrhl 50 dnů. Čili žádám vás... (Poslanci vlevo slyšeli dvaapadesát.) Prosím? Dvaapadesát? Na 50, říkám na 50, pardon.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zkrácení o deset dnů. Rozumím tomu.

 

Poslanec Karel Rais: Čili žádám o zkrácení lhůty k projednání na 50 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Pan ministr financí v rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já bych rád prostřednictvím předsedajícího odpověděl panu Beznoskovi na ty cíle. Jsou to tedy moje nějaké interní představy. Určitě zavedení třetí sazby DPH 10 % je výsledkem koaličních jednání. Nám samozřejmě se to moc nelíbí. Nicméně ten chorvatský model byl zaveden v Chorvatsku způsobem, aby motivovali podnikatele, že se snížila DPH. A pokud ten rozpočet a celkově vývoj bude pozitivní, tak se moje úvahy vedou tím směrem, že tu druhou sazbu můžeme analyzovat, jestli by se nám nepovedlo dostat nazpátek na 10 %, a měli bychom znovu jenom dvě sazby. Takže to je ta úvaha z hlediska daní.

Ohledně jednotného inkasního místa si myslím, že je to určitě důležitý projekt, který ale, jak jsem o tom už mluvil, byl vždycky problém v rámci koalice, protože ta ministerstva patřila různě. Nicméně chci to otevřít v rámci koalice a diskutovat o tom. A potom naposledy je to otázka ceny práce u nás, která je vysoká, a na to jsme taky iniciovali nějakou komisi a chceme se s tím zabývat a analyzovat a popřípadě dát nějaký návrh, který by to řešil, protože to vidím jako hendikep.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a to byly poslední přihlášky do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí ještě z místa. Ano, pan kolega Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Ještě jednou se obrátím na pana místopředsedu. Já nevím, jestli jsem teď dobře rozuměl. Cena práce je v České republice vysoká? V jakém srovnání? Já vím, že je vysoká zátěž, co se týká odvodových povinností do sociálního a zdravotního systému, ale v součtu, protože to jde z nízkého základu, tak ten součet včetně různých benefitů, tak jsme pod polovinou vyspělých zemí. Tak takovou hovadinu, s odpuštěním, a to se omlouvám za to slovo, pane místopředsedo, tak neblamujme veřejnost. Cena práce v České republice je jedna z nejnižších v Evropské unii. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu... Pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já se omlouvám, pane předsedo. Já samozřejmě vycházím z toho, co slyším. A pokud zaměstnavatel okamžitě platí 34 % a ještě zaměstnanec k tomu platí, tak jsme někde na 49 % a podle našeho nebo podle mého názoru je to vysoké. Plus samozřejmě analyzujeme vlastně cenu práce mezi OSVČ a zaměstnancem. To je taky předmětem zkoumání té komise.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Teď už nikoho opravdu do rozpravy nevidím, rozpravu končím. Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan ministr - má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. V rozpravě byl návrh na zamítnutí, pane zpravodaji, ano? Od kolegy Kalouska. Ten musíme hlasovat jako první. A v tomto ohledu vás nejdříve odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Pokusím se přivolat případné zájemce o hlasování z kuloárů.

 

Jakmile se ustálí počet přítomných poslanců, návrh na zamítnutí rozhodneme v hlasování pořadové číslo 18, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 18, z přítomných 147 pro 29, proti 115. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování číslo 19 a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 19, z přítomných 148 pro 148, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy v rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty o 10 dní na 50 dní k projednání, tak abychom stihli zářijovou schůzi.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 20, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na 50 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 20. Z přítomných 147 pro 146, proti nikdo. I tento logicky návrh byl přijat.

 

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 8. Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán výboru rozpočtovému a lhůta byla zkrácena na 50 dnů.

 

Ještě než začneme další bod, omlouvá se z dnešního jednání Poslanecké sněmovny pan poslanec Petr Kudela, a to od 12 hodin do konce jednacího dne z důvodu návštěvy akcí v Karlovarském kraji.

Máme před sebou bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.