Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

6.
Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců
ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)
/sněmovní tisk 71/ - druhé čtení

Poprosím, aby návrh za navrhovatele uvedl poslanec Roman Sklenák.

 

Poslanec Roman Sklenák: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi tedy, abych vám stručně ještě jednou představil poslanecký návrh novely služebního zákona a současně také komplexní pozměňovací návrh přijatý ústavněprávním výborem. Ale ještě předtím bych také rád velmi stručně zrekapituloval celou genezi služebního zákona.

Státní služba je legislativně upravena již od roku 2002. Část ustanovení zákona č. 218/2002 Sb. týkající se jmenování generálního ředitele a jeho zástupce, oborů služby nebo kompetencí generálního ředitelství a zakotvení státní služby při Úřadu vlády nabyla účinnosti již vyhlášením 28. května 2002.

Později byla účinnost služebního zákona pětkrát odložena, naposledy k 1. lednu 2015. Poprvé se tak stalo z důvodu očekávaných nákladů na zavedení státní služby včetně takzvaných výsluh, kdy vláda odložila účinnost služebního zákona pro mimořádné náklady státu spojené s odstraňováním povodňových škod. Následně byla účinnost opakovaně odkládána pravicovými vládami s odkazem na přípravu nové koncepce státní služby, která měla spočívat v zásadě ve využití zákoníku práce bez ohledu na Ústavou předpokládaný zvláštní zákon.

Tyto legislativní počiny byly kritizovány jak Evropskou komisí, tak nevládními organizacemi. Vytýkána byla chybějící veřejnoprávní regulace vztahu státu a státních zaměstnanců, jako je tomu tradičně ve služebních poměrech, i chybějící nezávislý orgán zajišťující nezávislost státní služby, jak je obvyklé v evropských státních službách. Proto sociálně demokratičtí poslanci předložili v červenci 2013 poslaneckou iniciativou novelu služebního zákona, která měla být protipólem vládou předloženého návrhu zákona o státních úřednících.

Ve srovnání těchto dvou forem regulace v odborných diskusích jednoznačně obstála cesta novely služebního zákona. Poslanecká iniciativa byla tehdy konzultována s mnoha subjekty, mimo jiné i s Rekonstrukcí státu, s odborovými svazy nebo akademickou sférou. V první řadě měla novela služebního zákona za cíl odstranění ústavního deficitu, kterým je nenaplnění článku 79 odst. 2 Ústavy, který zní: Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. A samozřejmě nám šlo o zkvalitnění státní správy. Stejný návrh jsme předložili opětovně krátce po volbách do Poslanecké sněmovny v prosinci loňského roku, abychom tak dali jasně najevo, že účinnost služebního zákona je pro nás zásadní.

Důležité je připomenout, že sněmovní tisk 71, který projednáváme, není novým zákonem. Jedná se o zákon částečně účinný, jak jsem zmínil, mimochodem více než deset let vyučovaný na právnických fakultách v rámci magisterských i bakalářských programů.

Chybějící služební zákon se projevuje negativně zejména na ústřední úrovni státní správy. V podmínkách smíšeného modelu veřejné správy v České republice je paradoxem, že zatímco na obecní a krajské úrovni je od 1. ledna 2003 účinný zákon o úřednících územních samosprávných celků, na úrovni ústředí nejsou politické a úřednické pozice odděleny žádným způsobem. Vedle toho, jak zde již zaznělo včera, také Evropská komise žádá po České republice účinnost zákona o státní službě a jedná se o takzvanou ex ante kondicionalitu pro čerpání evropských strukturálních a investičních fondů.

Předkládaná novela služebního zákona tedy ponechává v platnosti principy služebního zákona z roku 2002. V průběhu jejího projednávání byl koaličními poslanci předložen a ústavněprávním výborem schválen komplexní pozměňovací návrh. Ten byl projednáván v Poslanecké sněmovně také ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, vedle toho také na seminářích, byl konzultován se sociálními partnery i nevládními organizacemi. Zveřejněn byl 29. května tohoto roku.

Komplexní pozměňovací návrh zohledňuje změny právních institutů v oblastech trestního, správního, pracovního a občanského práva a vůli koaličních stran při způsobu ustavení generálního ředitele, vedení hranice mezi politickými pozicemi a místy státních zaměstnanců. I v případě komplexního pozměňovacího návrhu nadále platí následující principy: institucionální a osobní působnost služebního zákona, veřejnoprávní úprava s opravnými prostředky, přezkum zákonnosti v rámci správního soudnictví, depolitizace a nezávislost státní služby, vymezení služební kázně, hodnocení kárného řízení a kariérního systému, stanovení povinností státních zaměstnanců, například v rámci státní služby také proškolování zaměstnanců nižších instancí. Nový způsob jmenování a odvolání generálního ředitele státní služby jak v přechodném tak řádném období, tedy jmenování a odvolávání vládou na základě výsledků výběrové komise, zpřesnění pravomocí generálního ředitelství, zavedení funkčního období státního tajemníka na sedm let a zrušení některých finančních benefitů pro státní zaměstnance, zejména příspěvek k důchodu, tedy ty takzvané výsluhy. Nad rámec předložené novely zákona o státní službě je v komplexním pozměňovacím návrhu výslovně upravena ochrana takzvaných oznamovatelů trestných činů ve veřejné správě, rovněž tak podmínky pro slaďování rodinného života a státní služby a také prohlubování a zvyšování vzdělávání státních zaměstnanců.

Z hlediska institucionální působnosti se novela služebního zákona týká všech ministerstev, všech ústředních správních úřadů podle takzvaného kompetenčního zákona, takzvaných podřízených správních úřadů, jako je například soustava finančních orgánů či úřadů práce, a dále takzvaných zprostředkujících subjektů, které se podílejí na administrování evropských strukturálních a investičních fondů. V těchto subjektech jsou zahrnuty také dvě příspěvkové organizace, CzechInvest a Centrum regionálního rozvoje.

Takzvaní regulátoři spadají pod zákon o státní službě omezeně, kdy platí výjimka pro představitele regulátorů, kteří jsou z působnosti zákona o státní službě vyloučeni. Komplexní pozměňovací návrh upravuje zvláštní režim, jde-li o systemizaci Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů. Vláda nemůže bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele, snížit počet služebních míst a objem prostředků na platy oproti systemizaci pro předchozí kalendářní rok. To je dáno specifickým postavením právě uvedených úřadů, u nichž musí být s ohledem na jejich působnost garantována vyšší míra nezávislosti. Tuto kompetenci má rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny prostřednictvím schvalování státního rozpočtu.

Komplexní pozměňovací návrh také zpřesňuje a doplňuje obory služby o veřejné zakázky či audit.

Generální ředitelství je nezávislou organizační jednotkou Úřadu vlády. Nejedná se o nový úřad, protože agendu vykonává Úřad vlády podle kompetenčního zákona již od roku 2002. Začlenění při Úřadu vlády je jedním z modelů uplatňujících se v zemích Evropské unie. Generální ředitelství předkládá návrh systemizace státní služby, vydává služební předpisy pro státní službu, koordinuje vzdělávání, provádí kontrolu, vyřizuje odvolání státních zaměstnanců proti případnému nezákonnému postupu a podává kasační stížnosti za stát ve sporech se státními zaměstnanci před správními soudy. Klíčové je výslovné zmocnění ministrů k zadávání úkolů státní službě. Ministr úkoluje ředitele sekcí jako nejvyšší státní zaměstnance v hierarchii ministerstva. Nově se tito státní zaměstnanci nazývají náměstky pro řízení sekcí.

Politický kabinet ministra se skládá mimo jiné z náměstků zastupujících ministra, kteří nejsou státními zaměstnanci. Státní tajemníci odpovídají za personální řízení, vydávání služebních předpisů, přípravu návrhů systemizace či organizačních změn a spravují finanční prostředky na platy státních zaměstnanců. Zásadní rozhodnutí ve věcech změny služebního poměru a jeho skončení musí státní tajemník projednat s příslušným členem vlády. Na rozdíl od platné právní úpravy by státní tajemník nově neměl být v ministerstvu a v Úřadu vlády odborným garantem za celkový výkon státní správy, ale měl by plnit pouze úkoly služebního orgánu. Všichni představení se vybírají na základě výběrových řízení a výsledky výběrových řízení jsou závazné. Státního tajemníka jmenuje a odvolává generální ředitel, náměstky pro řízení sekcí státní tajemník ministerstva.

Také pozice řadových státních zaměstnanců jsou obsazovány na základě výběrových řízení, jejichž výsledky jsou závazné. Kromě vítězství ve výběrovém řízení musí před vznikem služebního poměru na dobu neurčitou státní zaměstnanec složit úřednickou zkoušku. Prostřednictvím úřednické zkoušky, která se skládá z části obecné a z části zvláštní, se zejména ověřuje, zda má státní zaměstnanec potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv a povinností a pravidel etiky státního zaměstnance, respektive zda má potřebné vědomosti, schopnosti a je dostatečně odborně připraven.

Z hlediska prostupnosti uvnitř veřejné správy komplexní pozměňovací návrh umožňuje vedle zohlednění praxe ve správních úřadech zohlednit také praxi v obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a krajských úřadech a umožňuje také uznatelnost zkoušky zvláštní odborné způsobilosti za úřednickou zkoušku.

Komplexní pozměňovací návrh upravuje podrobněji, co se rozumí pod pojmem prohlubování vzdělávání, s tím, že do tohoto institutu spadá vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání.

Kolegyně a kolegové, tolik tedy představení návrhu novely služebního zákona a komplexního pozměňovacího zákona. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 71/2 až 8, přičemž sněmovní tisk 71/6 je záznam z jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Jan Chvojka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ústavněprávní výbor se tímto tiskem zabýval velmi podrobně, těch usnesení bylo víc. Nicméně to relevantní je, jak jste sám řekl, číslo tisku 71/8, které zakotvuje usnesení číslo 52 ústavněprávního výboru ze 13. schůze, která se konala dne 27. června 2014. Ústavněprávní výbor doporučil v tomto usnesení Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila ve znění, které máte každý v usnesení ústavněprávního výboru. Jsou to pozměňovací návrhy v počtu 82 stránek. Za druhé pověřil předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, zmocnil mne, zpravodaje výboru, abych zde na schůzi Sněmovny podal zprávu, a též mě zmocnil jako zpravodaje výboru, abych ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické změny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyně Věra Kovářová. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedající. Ráda bych vás seznámila se záznamem z jednání našeho výboru, a to v následujícím znění: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 11. schůzi po vystoupení zástupce předkladatelů Ing. Jiřího Petrů, po zpravodajské zprávě paní Ing. Věry Kovářové a po rozpravě nepřijal k projednávanému sněmovnímu tisku 71 ve znění komplexního pozměňovacího návrhu usnesení a zmocnil mě, abych vás se záznamem z výboru seznámila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji sedm přihlášek, z čehož dvě jsou s přednostním právem. Akorát se táži - mám zde faktickou poznámku pana poslance Stanjury - chcete vystoupit s faktickou poznámkou? Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane předsedající, upřel bych vaši pozornost za tento stolek. (Obrací se směrem ke stolku pro navrhovatele a zpravodaje.) Tam nikdo nesedí. Ani zpracovatel nebo předkladatel a ani zpravodaj. Tak já bych byl rád, kdybyste je vyzval, aby zaujali své pozice. Chceme mnozí klást dotazy a ptát se prázdné lavice nemá žádný smysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji Vám. Vše napravím. Poprosím navrhovatele, aby zaujal místo, a poprosím pana zpravodaje, aby zaujal místo. Děkuji vám. (Ke stolku usedá poslanec Chvojka.)

Jako první s přednostním právem je zde přihlášen pan poslanec Kalousek s písemnou přihláškou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, již při projednávání - nekřič mi do ucha, Františku. Již při projednávání programu schůze, s kterým jsme nesouhlasili, se diskuse soustředila především na tento zákon. Opakovaně tady vystupoval pan předseda vlády Sobotka i pan ministr Dienstbier a varovali před zdržováním. Takový přístup označovali za cynický a neustále se odvolávali na stanoviska Evropské komise, která si tento zákon přeje. A přeje si ho nejpozději k 1. lednu 2015. A nebude-li to k 1. lednu 2015, je ohroženo naše čerpání zdrojů Evropské unie. A v podstatě oba dva členové vlády brali si čerpání zdrojů Evropské unie a pozici Evropské komise jako rukojmí.

Měl jsem a mám stále významné pochybnosti o pravdivosti těchto vyjádření. Není bez zajímavosti, že na konci června Evropská komise poslala vládě České republiky zatím neoficiální - protože zákon není schválen - ale neoficiální poznámky k tomuto návrhu zákona. Přišlo mi s podivem, že tyto neoficiální poznámky, které má k dispozici pan ministr Dienstbier, a předpokládám, že i pan premiér Sobotka, se nestaly předmětem parlamentní debaty. Pokud se předkladatelé odvolávají neustále na Evropskou komisi, tak příslušné poznámky Evropské komise by se měly stát přirozenou součástí parlamentní debaty - alespoň se tak domnívám. Pravděpodobně se tak nedomnívají oba dva členové vlády. Docela by mě zajímalo, zda předkladatelé tohoto návrhu s těmi poznámkami byli, či nebyli seznámeni. Ale to už si když tak v té vaší straně vyřiďte mezi sebou.

V každém případě jsem přesvědčen, že tyto poznámky mají být součástí veřejné debaty i parlamentní debaty, a proto bude český text i anglický originál v následujících minutách zveřejněn na internetových stránkách TOP 09. Já si jej teď dovolím přečíst. Nebojte se, jsou to pouze tři stránky A4. Poté si dovolím v anglickém originálu i v českém překladu předat tyto poznámky kolegům předsedům poslaneckých klubů v této Sněmovně.

Ono to není až tak s podivem, že je pánové neučinili součástí veřejné debaty, protože řada těch formulací, které následně uslyšíte, je v přímém rozporu s tím, co nám tady členové vlády Sobotka a Dienstbier tvrdili. Tedy dovolte, abych tyto poznámky přečetl. Zdůrazňuji - a to ten text zdůrazňuje ve svém úvodu -, že následující poznámky Evropské komise k návrhu zákona o státní službě jsou neformální a nejsou vyčerpávajícím výčtem. Aby mohlo být provedeno plné hodnocení zákona, bylo by třeba, aby byl dostupný rovněž obsah nařízení, vyhlášek a metodik týkajících se státní služby. Evropská komise logicky, pokud tyto doplňující normy nemá, nemůže s plnou odpovědností komplexně hodnotit - úplně stejně, dámy a pánové, jako nemůžeme my.

Článek 1. Rozsah působnosti

1.1 Článek 1 vymezuje orgány a zaměstnance veřejné správy, na které se zákon vztahuje, tedy všichni zaměstnanci administrativní složky státu podle jiných právních předpisů a jiní zaměstnanci. Článek 2 vymezuje zaměstnance vyňaté z působnosti tohoto zákona. Zásada by měla být taková, že všechny orgány vykonávající státní službu, bez ohledu na jejich právní status, by měly spadat do působnosti zákona a všechny případné výjimky by měly být odůvodněny. V zájmu zvýšení transparentnosti by seznam orgánů a zaměstnanců vyňatých z působnosti zákona měl být zveřejněn.

1.2 Jakkoliv chápeme, že mnoho správních orgánů nejsou formálně vzato administrativní složky státu, v každém případě se jedná o rozpočtové nebo příspěvkové organizace, tedy právnické osoby státního orgánu. Tyto orgány by do působnosti zákona měly spadat. Například se zdá, že na Centrum regionálního rozvoje se současné návrhy zákona nevztahují.

1.3 Nezávislost orgánů by neměla být a priori zdůvodněním pro nepoužití zákona. V tomto smyslu se současná situace, kdy se na část jejich zaměstnanců uplatňuje pouze zákoník práce, nezdá být dostačující a vyhovující.

1.4 V návrhu zákona je ustanovení - článek 11 -, že obě kategorie zaměstnanců se budou řídit stejnými služebními předpisy vydanými Generálním ředitelstvím státní služby - nebylo dosud vytvořeno -, které by měly zajistit základní soulad mezi těmito dvěma kategoriemi, a to pouze pokud jde o organizační stránku. Jakkoliv obsah služebních předpisů v tomto okamžiku nelze hodnotit, neboť teprve mají být přijaty, doporučuje se, aby se na druhou kategorii vztahovaly nejenom organizační aspekty, ale také ostatní důležité aspekty zmíněné v článku 1, tedy služební vztah, odměňování, hodnocení atd.

1.5 Navíc, dokonce i v orgánech státní správy není druhá kategorie zaměstnanců jasně definovaná. Je třeba poznamenat, že jakkoli nejsou státními zaměstnanci de iure, de facto vykonávají, tedy plní, funkci státní, popřípadě regionální správy.

1.6 Zákon vyjímá ze své působnosti nejenom politické představitele, ale rovněž ty, kteří pro ně pracují, tedy rovněž osoby pracující pro politické náměstky. To znamená vynětí významné části úředníků plnících úkoly veřejné služby. Nejsou poskytnuty žádné podrobnější informace o pravidlech vztahujících se na tyto úředníky, tedy doporučená struktura, minimální/maximální počet náměstků nebo jejich spolupracovníků, takže rozsah výjimek nelze posoudit. V každém případě by počet tohoto typu úředníků měl být omezen na to, co je přísně vzato nezbytné.

1.7 Regionální rady jsou vyňaty s odkazem na tvrzená legislativní omezení, přičemž řešení neslučitelnosti mezi zákonem o krajských úřednících a zákonem o státní službě nejsou představována. Jinými slovy, tu neslučitelnost tam nikdo nechápe podle mě.

1.8 Článek 79 upravuje povinnosti úředníků z hlediska etiky a osobní integrity. Bylo by vhodné zahrnout rovněž výslovný odkaz na základní principy a hodnoty státní služby, jako je integrita, nestrannost, objektivita, úcta k právnímu státu, efektivita; tedy situaci, kdy státní úředník obdrží příkaz, který považuje za nesprávný nebo pravděpodobně vedoucí k vážným potížím.

1.9 Není jasné, proč jsou v článku 5 konkrétně zmíněny pouze některé oblasti - jako výzkum, civilní ochrana -, zatímco četné jiné nikoliv - zaměstnanost, vzdělání, životní prostředí. Podrobnější specifikace těchto oblastí má být navíc vymezena podzákonným předpisem bez jakéhokoliv představeného data nabytí účinnosti.

1.10 Právní úprava ochrany informátorů se jeví nedostatečná. Rovněž opatření na předcházení střetům zájmů by měla být podrobněji zpracována a rozvedena.

 

Nyní článek 2 se týká onoho implementačního období, tedy toho data účinnosti, jak tady naši vládní pábitelé tvrdili, že přes 1. 1. 2015 nejede vlak.

2.1 Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném.

Pokud dovolíte, 1. 1. 2015 by bylo fajn, kdyby to bylo v pořádku, celé, najednou a kvalitní. Když to není kvalitní, v pořádku a navíc ještě per partes, tak je lepší to mít účinné o něco později a pořádně než k 1. 1. 2015 a špatně - říká Komise. A nedočteme se v poznámkách nic o tom, že když to k 1. 1. 2015 nebude účinné, že snad jsou ohroženy strukturální fondy a jejich čerpání.

2.2 Klíčové části zákona, jakými jsou například odměňování, systematizace, vzdělávání, zkouška státní služby, je třeba rozvíjet prostřednictvím dalších konkrétních prováděcích předpisů, například služebními předpisy, vyhláškami či metodikami. K těmto plánovaným prováděcím předpisům, které jsou nyní k dispozici pouze na pracovní úrovni, by měl být vypracován a sdělen podrobný časový harmonogram. Ten samozřejmě nemá ani Poslanecká sněmovna.

 

Článek 3. Odměňování

3.1. Bereme na vědomí, že předpis plánuje využít stávající odměňovací systém, v němž různé druhy národních doplňkových plateb a bonusů, představující flexibilní část příjmu, tvoří poměrně velkou část celého platu, a opouští tak smluvní systém platů. Nicméně vzhledem k tomu, že v průběhu dvouletého přechodného období bude připraven zcela nový a transparentní systém, nemůže být tato oblast v současné fázi plně posouzena. Kromě toho se zdá, že změna odměňovacího systému bude provedena nikoli formou zákona, ale prostřednictvím vyhlášky. I přesto, že by tato změna měla být připravena do konce roku 2014, doporučujeme v zákoně zásadu transparentnosti stanovit mnohem jasněji.

3.2 Systém odměňování by měl být navržen tak, aby byla zachována atraktivita veřejné správy pro mladé lidi. To by vyžadovalo určitou flexibilitu v oblasti výše nástupních platů pro nové rekruty.

 

Nástup do služby je článek 4. A tady prosím rovněž zpozorněte.

4.1 Přestože je obecně uznávána potřeba stability a kontinuity veřejné služby, zdá se, že některá ustanovení zákona omezují možnost vstupu do státní služby zvenčí. Konkrétní případy jsou omezeny níže.

4.2 Není jasné, z jakého důvodu může být generální ředitel státní služby a jeho zástupce vybírán pouze z řad stávajících úředníků. Podobně je to pak u externích odborníků na vyšších manažerských pozicích. Noví úředníci mohou být přijati pouze na místa vedoucích oddělení.

To nechápe nikdo. Dokonce ani v Evropské komisi. Tedy obávám se, že to chápu, ale ten motiv opravdu není bohulibý.

4.3 Pro vedoucí pozice by mimo daný požadavek týkající se počtu let strávených ve státní službě měly být stanoveny i některé další požadavky na kvalifikaci. Předpokládá se, že výběr provádí komise nominovaná a jmenovaná jedině vládou. Dle potřeby lze však předpokládat poradní roli jiných nezávislých subjektů. Měla by být - tedy nejsou, byť by měla být - měla by být definována jasná pravidla pro výběrové komise.

4.4 Výběr všech manažerů je pravomocí generálního ředitele. Ten je jmenován politicky vládou, jmenuje všechny státní tajemníky a ti následně jmenují zbytek managementu státního orgánu. - Jinými slovy, ten, kdo to čte logicky, a zpracovatelé těchto poznámek v Evropské komisi to logicky četli, dospívají k logickému závěru: Takže otázka politického vlivu ve veřejné správě není řešena prostřednictvím zákona, nýbrž kaskádovitým efektem. Nikoli transparentně, nikoli zákonem, ale zabetonujeme to odshora a kaskádovitým efektem to pustíme až do těch pozic vedoucích oddělení.

4.5 Požadavky pro propuštění manažerů by měly být jasně definovány a zahrnovat i případy vážného pochybení.

4.6. Mechanismus náboru úředníků se provádí ve dvou fázích - nejprve dochází k náboru státního úředníka a teprve poté se během vymezené doby skládá úřednická zkouška. Není jasné, proč tyto dva postupy nemohou být sloučeny do jedné procedury náboru, složené z písemné a ústní zkoušky za účelem řádného posouzení analytických a logických schopností uchazeče. Skutečnost, že písemný test není povinný, by za jistých okolností mohla znamenat porušení principu rovného zacházení. Vzhledem k tomu, že ani pro jednu část úřednické zkoušky nejsou známy podrobné informace, hodnocení nelze dokončit a uzavřít.

4.7 Volná místa mají být oznamována pouze na oficiální úřední desce dotyčného úřadu bez uvedení jakékoli lhůty pro podávání přihlášek. Pokud má být v souladu s principem transparentnosti, měl by zákon stanovit, že veřejně dostupný zdroj o volných místech a uvádějící lhůtu pro podání přihlášek by měl být stanoven spolu s konkrétními kritérii výběru.

4.8 Pokud jde o stávající zaměstnance, byli by přesunuti do režimu státní služby, pokud o to požádají a splní základní kritéria, nebudou muset podstupovat žádné další přezkušování jejich kvalifikace. Přinejmenším hodnocení jejich pracovní výkonnosti by mělo být v tomto procesu zohledňováno.

4.9 Měly by být stanoveny určité minimální podmínky pro zaměstnance nabírané na smlouvu na dobu určitou.

 

5. Systemizace

5.1 Podobně jako u odměňování a dalších oblastí nemůže být hodnocení provedeno, vzhledem k tomu, že podrobná úprava bude stanovena až v pozdějších prováděcích předpisech. Očekáváme, že příslušný prováděcí předpis by měl stanovit modelovou strukturu administrativního orgánu, ať už ministerstvo, či agentura, včetně maximálního počtu politických náměstků a jejich spolupracovníků, kteří jsou vyňati z působnosti zákona, což by mělo být založeno na řádném auditu, popř. analýze veřejné správy.

 

Tolik tedy poznámky, které každému z nás, kdo se té problematice věnujeme, přijdou relevantní, přijdou logické - a především je formuluje, ač zatím neoficiálně, Evropská komise, na kterou se stále odvoláváme v souvislosti s tímto zákonem, a zejména na datum účinnosti.

Když tohle shrneme, je tady řečeno: Opravdu si nemyslíme, že to je dokonalé. A už to nemůžeme vůbec posoudit, protože u toho spousta věcí chybí. A bylo by sice hezké, kdyby to bylo účinné k 1. 1. 2015, ale proboha, radši ať je to později, když to bude pořádně. Nikdo vám nevyhrožuje špatným čerpáním strukturálních fondů. Znovu opakuji, ti členové vlády, kteří si tady brali strukturální fondy jako rukojmí k tomu, aby tento paskvil protlačili Sněmovnou v co nejrychlejším čase, prostě nemluvili pravdu.

Přítel, který mi - jak jsem jezdil do Bruselu sedm let, tak tam nějaké přátele mám. Přítel, který mi poskytl tyto poznámky - které má pan ministr Dienstbier už čtrnáct dní, předpokládám, že potvrdí jejich autenticitu - přítel, který mi poskytl tyto poznámky, zdůrazňuji, nečeské národnosti, mi k tomu napsal ještě svoji osobní poznámku a myslím si, že není nic proti ničemu, když tuto osobní poznámku přečtu Poslanecké sněmovně.

Pro Komisi nikdy nebyla rozhodující forma, ale obsah. Nejde tedy o to, že musíte mít zákon o státní službě, a tím méně o to, že ho musíte mít do určitého data. To, co Komisi zajímá, je fungující státní správa, která řádně spravuje prostředky čerpané z rozpočtu Evropské unie. Komisi je jedno, jak se k této fungující státní správě dopracujete. Klíčový je výsledek.

Pokud by ve státní správě, a zejména v jejích částech přicházejících do kontaktu, nebo dokonce nesoucích odpovědnost za projekty financované z Evropské unie, panovaly nesrovnalosti a pochybnosti, budete mít problémy. Schválením paskvilu si u Evropské komise nijak nešplhnete, naopak si uškodíte. Nestačí mechanicky přijmout zákon, a to klidně děravý, nedotažený a odfláknutý. Komise se nenechá opít rohlíkem a bude po vás nadále vyžadovat, abyste se chovali jako důvěryhodný a seriózní partner a řádný hospodář.

Dámy a pánové, tolik tedy poznámky Evropské komise, jejich výrazná nesrovnalost s přesvědčováním vládních činitelů a moje velká prosba, abychom se vydali tímto směrem. Abychom se vydali směrem, že nebudeme uhranutí datem 1. 1. 2015, ale budeme uhranutí tím, abychom schválili kvalitní služební zákon a abychom ho schválili tak, aby pro něj mohla hlasovat větší část této Sněmovny, tedy i opozice. My jsme k tomu připraveni.

To je totiž také otázka stability. Pokud byste, a je to samozřejmě možné, i když si myslím, že v tomto případě ne, protože vám to prostě nedovolíme, ale pokud byste pouze koaliční většinou protlačili paskvil, se kterým zásadním způsobem nebudeme souhlasit, těžko můžete od opozice očekávat něco jiného, než že až do konce volebního období budeme říkat: jakmile na to budeme mít sílu, tak ten zákon změníme, což je samozřejmě nestabilita. Domníváme se, že pro fungující profesionální státní správu je stabilita, když se pravidla nemění po každých volbách, věcí mimořádně důležitou. Znovu opakuji, my jsme k tomu připraveni, jsme připraveni formulovat relativně únosné a nijak objemově nekonečné požadavky, ale máme některé požadavky, přes které, promiňte, nejede vlak, protože nám záleží na profesionalitě, efektivitě státní správy, nikoli na paskvilu.

Vedle toho, že jsme přesvědčeni, že tento návrh nezajišťuje efektivní a profesionální výkon státní správy, obáváme se toho, že tak jak je to předloženo, je to ve svém důsledku ohrožení demokratického charakteru státu. To, co není jasné ani Evropské komisi, to, co kritizujeme od samého začátku, že tady kaskádovitým způsobem generální ředitel státní služby zafixuje státní tajemníky, příští generální ředitel nebude moci být vybírán z nikoho jiného než ze státních tajemníků a tímto kaskádovitým způsobem to půjde dolů, tak vzhledem k tomu, jak se vládní koalice chová na některých ministerstvech, si prostě nemůžeme myslet nic jiného, než že to je cesta k dosazení milců na klíčové posty, milců, kteří nastoupí s úkolem pojmout státní správu, pojmout úkol ve státní správě jako úkol zajišťovat dotace, daňové úlevy a další výhody vybraným oligarchům a vytvořit oligarchisticko-státní podnikání v souvislosti se státní správou. Domnívám se, že to je riziko, které nemůžeme podstoupit.

Opakuji, nabízíme seriózní jednání, nabízíme seriózní jednání o podobě státní služby. Za předpokladu, že vládní koalice si nebude přát seriózní jednání a nebude si přát dohodu, dovolte, abychom vás upozornili, že nemáte šanci tento zákon schválit. Děkuji. (Dlouhý potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Zlatušky. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já bych rád panu místopředsedovi Kalouskovi k tomu, co zde říkal - (Předsedající: Mým prostřednictvím.) Já ho neoslovuji. Já bych rád po vás vzkázal, že není pravda, že by tyto věci nebyly potřeba, a že v době, kdy on byl ve vládě, tak se už o služebním zákonu opakovaně jednalo, protože se odsouvala jeho účinnost. V září roku 2008 v Senátu jsem tehdejšímu ministrovi práce a sociálních věcí Petru Nečasovi navrhoval, aby tedy zákon zrušili, když chtějí dělat nový, a on mi tehdy vysvětloval, proč se pořád odsouvá ta účinnost. Říkal mi tehdy: Přiznám se, budu velmi otevřený a doufám, že mi to nebude přičteno k tíži. Tím prvním důvodem je, a to řeknu vcelku otevřeně, že si nejsme jisti, že bychom se po zrušení tohoto zákona jako celku, přestože není účinný, nevystavili žalobě ze strany Evropské komise, protože nemáme příslušný zákon. Vím, že to působí absurdně, ale takhle absurdně funguje Evropská unie. Jí nevadí, že tento zákon není účinný, jí by vadilo, kdyby nebyl. - Toto bylo vyjádření ministra z doby, kdy byl pan Kalousek ve vládě. Kdybyste tohle mu odvykládal. Může si to přečíst ve starých stenozáznamech. Jistě ho to přivede na jiný pohled na věc než to, co tady vykládal.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane poslanče. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák a potom pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Vážená vládo, vážený pane předsedající, já se neskloním k tomu, abych tady používal argumenty, co všechno udělala minulá vláda špatně, dobře. Já myslím, že si všichni musíme uvědomit, že dnes stojíme před zákonem, tak závažným zákonem, který ovlivní na desítky let život této země. A to, co tady můj předřečník, myslím tím kolegu Kalouska, řekl, jsou podle mého názoru - nevím jak vy - ale nové a velmi závažné skutečnosti, nad kterými bychom se měli minimálně zamyslet anebo je prověřit a zjistit, zda jsou a jak jsou pravdivé. Protože tady se mluví o dvou filozofiích. A mám pocit, že my jsme tady od toho a máme tu odpovědnost, abychom se nad tím zamysleli a rozhodli, protože jsou zákony rychlé a dobré - jiné nejsou! Takže prosím pěkně, já vyzývám tuto Sněmovnu, všechny, abychom skutečně ta slova, která tu zazněla, vzali jako vážná slova a nespěchali a zamysleli se nad tím a pak rozhodli. Děkuji vám. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Procedurální. A prosím, opravdu to není obstrukce, nutně to potřebujeme. Prosím o hodinovou přestávku na klub.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě vyhlašuji hodinovou přestávku. Sejdeme se zde ve 12.24. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 11.24 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 12.25 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, budeme pokračovat v projednávání zákona č. 218/2000 Sb., resp. jeho změny. Připomínám, že jsme v rozpravě. Mám tady dvě faktické poznámky - nejdříve pan kolega Laudát a potom faktická poznámka paní ministryně Věry Jourové, která je mimo jiné také ještě přihlášena potom s přednostním právem do rozpravy. Faktickou ruší, tak dobře, takže jediná faktická poznámka kolega Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem chtěl ještě k předchozímu vystoupení kolegy Kalouska. Skutečně vás vyzývám, vládní koalice, abyste znovu zvážili stanovisko Evropské unie, protože můžete dosáhnout přesného opaku. Evropská unie rozhodně, dovolím si tvrdit, nebude tolerovat mizerný zákon a začne se vymezovat vůči naší legislativě. Já si myslím, že neošulíte to, že tady v osobě ministra financí chcete zabetonovat megastřet zájmů. A myslím si, že můžete dosáhnout pravého opaku. To znamená, že schválíte zákon a bude větší překážkou než připravit kvalitní zákon, opravit to, s čím jste přišli, protože jestli něco může zastavit čerpání dotací, tak to bude potom problém střetu zájmů v oficiálně přijatém zákonu. Takže skutečně bych byl rád, abyste se zamysleli nad těmi argumenty. Neříkali jsme je my, říká je Evropská unie, titíž lidé, kteří budou schvalovat čerpání dotací. A nemyslím si, že Evropskou unii ohloupíte.

Chci, aby si Sobotkova vláda konečně přestala brát do úst Evropskou unii, jak je proevropská, a místo de iure začala naplňovat ideály a její požadavky a transparentnost de facto.

Je mi líto, že pan ministr Dienstbier tady nerozdal to stanovisko, že se tím vláda nezabývala, nebo se možná zabývala, ale podle toho, jak se vnucuje druhé čtení a jak se chce chovat při projednávání tohoto zákona bez jakékoli sebereflexe, tak skutečně jsou to prázdná gesta, stejně tak, jako je prázdné gesto přijmout fiskální ústavu a zároveň ji nedodržovat. Prosím, jestli si myslíte, že možná oblbnete přes některá česká média, která vlastní pan ministr financí, část české veřejnosti, ale rozhodně neoblbnete kvalifikované lidi v Evropské unii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, uplynul vám čas, děkuji. Nyní tedy s přednostním právem nejdříve pan předseda Okamura, poté paní ministryně Jourová, poté pan ministr Dienstbier s přednostním právem před řádně přihlášenými. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chtělo by se mi říci, že služební zákon, tak jak je koncipován, je šitý horkou jehlou, ale jelikož vládní poslanci a legislativa na tomto zákonu pracují již od loňského roku, tak mi navrhované znění připadá jako jasný záměr. Ale ani časová tíseň by ovšem neměla být zneužita k tomu, že z kodexu, který by měl mít alespoň solidní principy, se stane jen podstatu neřešící formální záplata, která má rychle vyřešit prý dluh vůči Evropské unii.

V tomto smyslu bych rád také apeloval na vládu, aby nám tady jasně vysvětlila a vyjádřila se k tomu, co tady říkal pan místopředseda Kalousek, protože i my v Úsvitu tady slyšíme několik měsíců, že je ohroženo čerpání fondů z Evropské unie, a teď tady slyšíme vyjádření úplně jiná, a že ten důvod, který nám tady byl předkládán, může být úplně jiný. Pakliže by se skutečně potvrdilo, že ten důvod, který nám tady byl předkládán, že se má jakoby uspěchat, jakoby ušít horkou jehlou ten služební zákon, není to, že bychom přišli o peníze z Evropské unie, že to není černé na bílém, že to byl jenom nějaký dojem něčí, nebo v lepším případě dojem, v horším případě snad dokonce výmysl, tak to by opravdu na parlamentní úrovni a vůbec na úrovni vlády, takové dojmy nebo pletení dojmů s pojmy, to by určitě být na této úrovni nemělo. Z toho by v tom případě měla vláda skutečně vyvodit zásadní důsledky. To by znamenalo, že nás tady někdo tahá měsíce za nos a úplně všechny.

V Evropské unii - jenom dodávám - neexistuje jednotná definice státní služby, k níž by se hlásily jednotně všechny členské státy. Tento fakt chce evidentně vládní koalice ve svém návrhu zneužít. Přitom to, co musí být naším hlavním cílem, je maximálním způsobem zaručit nezávislé, apolitické fungování státní správy, zajistit stabilitu a kvalitu jejích zaměstnanců.

My těch výhrad máme více. Máme připraveno i více pozměňovacích návrhů. K tomu se potom vyjádří naši poslanci. Klíčová pozice, nebo klíčový moment, který bych zmínil já, tak je pozice generálního ředitele státní služby. Vláda jaksi mimochodem vyškrtla jmenování ředitele prezidentem, původně to tam bylo, a tuto pravomoc si se skromností sobě vlastní přisvojil v podstatě pan Sobotka. Tenhle tah si dovolím nazvat přímo drzostí. Vždyť jmenování vládou na návrh předsedy vlády je ta nejhorší možná varianta, protože zabetonuje závislost státní správy na vládnoucí koalici a ještě více ji zpolitizuje. To si myslím, že je jasné na první pohled. Proto je pro nás v Úsvitu přijatelná pouze varianta, kdy generálního ředitele státní služby jmenuje prezident na návrh vlády, stejně jako například předsedu Českého statistického úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Cílem je, aby bylo jmenování co nejvíce nezávislé na té které aktuální vládě. Abychom skutečně udělali krok k odpolitizování státní správy.

Na tento náš návrh můžeme mít různé názory, ale když hledáme různé mechanismy a díváme se, kdo v rámci toho našeho politického systému byl zvolen, v tomto případě přímo zvolen, a je hlavně oddělen od moci exekutivní, to znamená od vlády, tak v podstatě těch variant nám tady už moc nezbývá. Proto bych nerad tento náš pozměňovací návrh nějak personifikoval na tom, kdo je teď prezidentem nebo není. To přece není podstata principu. Důležité je, aby nedocházelo k tomu zabetonování jejich politických nominantů na ministerstva, ale aby tam byli skutečně odborníci. Takže v tomto ohledu podal místopředseda našeho klubu Marek Černoch pozměňovací návrh, který by měl zákon alespoň v tomto zásadním bodě uvést do jeho původní funkční podoby.

Jak už jsem říkal, my máme pozměňovacích návrhů víc. Ty další podáváme skrze naši poslankyni Janu Hnykovou a ona vás s nimi seznámí. Jsou to návrhy, které jsou projednány celostátními odbory, takže je podporují i odboráři, co se týče práv zaměstnanců.

Milé kolegyně a kolegové, závěrem vás chci poprosit o podporu, abychom - když tady padala ta slova, že je to zásadní norma na desítky let dopředu - no, už jsem ale slyšel i názory, že to stejně může další vláda potom eventuálně novelizovat, tak ať skutečně ten návrh má nějaký přesah a skutečně směřuje k tomu cíli.

Já už tady déle řečnit nebudu, abych nešel příkladem, nebo nešel ve stopách těch, co se tady snaží dělat obstrukce, abychom byli v Úsvitu věcní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Okamurovi. Nyní paní ministryně paní Jourová, poté pan ministr Jiří Dienstbier, pak pan kolega Klán, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, já bych si nejdříve dovolila reagovat na to, co tady zaznělo ohledně potřebnosti či nepotřebnosti zavedení účinnosti služebního zákona k 1. 1. 2015, a pak bych se ještě dopustila několika obecních poznámek k zákonu, o kterém právě jednáme.

Je zcela jasné jak z řady oficiálních i neformálních jednáních se zástupci Evropské komise, a to z direktorátu Zaměstnanost a z direktorátu Regio, že Komise trvá na tom, aby zákon v České republice byl účinný k 1. 1. 2015. Máme to tedy v záznamech z jednání, máme to i v několika takzvaných official statements, kde je zcela jednoznačně tato podmínka vyslovena. To znamená, jestliže se dnes snažíme projednat zákon tak, aby byl účinný k 1. 1. příštího roku, činíme tak s plnou vahou odpovědnosti za to, aby byla odblokována bariéra pro čerpání evropských fondů, které jsou pro Českou republiku rezervovány pro léta 2014 až 2020. Mohu to zdokumentovat v písemných dokladech, ale domnívám se, že by mohlo stačit toto mé prohlášení.

Každopádně obecněji k tomu, co říkal pan Kalousek, že totiž v tom materiálu, který tady přednášel a který byl zveřejněn - já na to říkám budiž, je zveřejněn, není to nic proti ničemu, tak myslím si, že my se nesnažíme připravit ideální zákon, který bude vyhovovat Bruselu. My přece připravujeme zákon, který potřebujeme jako Česká republika dlouhodobě, nikoliv kvůli evropským fondům, ale kvůli republice samé, kvůli tomu, abychom zprofesionalizovali a zmodernizovali českou státní správu.

Evropská unie je, prosím pěkně, 28 států a ty státy mají svou historii, svou tradici, svůj systém politiky a veřejné správy. Samozřejmě v těch státech žijí národnosti, které podléhají nějakým kulturním vzorům a tradicím. Není tedy možné hledat takový zákon, který by vyhovoval ideální představě Bruselu. Žádný takový zákon neexistuje, a kdo jste se dívali na srovnání služebních zákonů a systémů veřejné správy v jednotlivých evropských zemích, tak jste k tomuto museli dojít. Zkrátka každý zákon, jakkoliv se snažíme o zachování toho obecného, které nám vlastně káže členství v Unii, káže nám to evropská legislativa, na které se podílíme, tak každá země má i to své specifické, které se odráží v národní legislativě. To znamená, zcela nutně se v zákonu o státní službě, který předkládáme, musí odrážet tato naše státní specifika, která vycházejí z historie, tradice atd., z toho všeho, co jsem říkala, že je tím, co odlišuje jednotlivé členské státy.

Odmítám proto takový názor, že pokud uděláme takový zákon, který bude Brusel kritizovat, pak děláme špatný zákon. Myslím si, že je jenom na nás, abychom vyargumentovali, proč ten který zákon je dobrý pro Českou republiku. Nechceme šplhat vůči Evropské unii. To tady také zaznělo v tom, co tady říkal pan kolega Kalousek. Právě to, že si obhajujeme svoje cesty, tak tím ukazujeme, že jsme svébytný členský stát Evropské unie.

Znovu tedy říkám, že pro evropské fondy je to tvrdá podmínka, takzvaná ex ante kondicionalita, že to mohu dokázat, včetně toho termínu, který už jsem také zmínila.

Teď obecně k tomu, co já považuji za důležité na služebním zákoně. Hodně se o něm hovoří jako o jakési mantře vůči fondům. Je to něco, co podle mnohých také občana moc nezajímá. Je to velmi zvláštní a náročná materie, kterou jsme museli zvládnout za půl roku. Myslím si, že je na tom, co překládáme, vidět obrovský kus práce. Znova je nutné připomenout, že předešlé vlády zákon nedostaly do plné účinnosti. Musím upřímně říct, že při práci na pozměňovacím návrhu ke služebnímu zákonu jsem si mnohokrát říkala, že celkem chápu, že byla obava z toho, přivést ten zákon do účinnosti. Nejenom proto, že to je zákon, který má potenciál zcela rozvrátit státní správu. Měl by mít potenciál ji napravit, zmodernizovat, zprofesionalizovat.

Myslím si, že v tom oddalování účinnosti ze strany našich předchůdců ve vládách - různých, protože to skutečně trvalo od roku 2002 - byla i určitá obava z toho, že zákon přinese velké sebeomezení politiků.

Myslím si, že ten zákon, pokud má fungovat, jak je připraven, to znamená, že má být oddělena sféra politiky od sféry profesionální výkonné státní správy, že tím se můžeme velmi přiblížit tomu, co jsem osobně vždycky velmi obdivovala například na Velké Británii, kde jsem, když jsem stážovala, viděla, že tam politici věděli, kde začíná a končí jejich pravomoc, že se mají zabývat strategií a politikou a že výkon, který bude bezchybný a nestranný, mají nechat na profesionálních úřednících. Tam bych byla ráda, abychom směřovali především tím, že přivedeme k účinnosti služební zákon.

Účelem zákona je, jak se často opakuje, depolitizace. Já to slovo nemám moc ráda, protože se tím operuje a moc se neví, co to je. Je to přesně to, o čem jsem mluvila například u Velké Británie. Ale účelem zákona je i modernizace české státní správy. Víme, že žijeme v rychle se měnícím světě, a česká státní správa by měla být schopna reflektovat změny v okolním světě a měla by být schopná tyto změny také přivádět v život a pomáhat pozitivní inovaci, která námi ve společnosti probíhá.

Dále by měl služební zákon přinést stabilitu. Já jsem léta pracovala jako lektorka projektového řízení a dělala jsem stovkám lidí testy na týmové role. Ten test - kdyby vás to někoho zajímalo - se jmenuje Belbinova typologie, kde se vlastně zjišťuje, jací lidé mají hrát jakou roli v týmu. Nebudu to příliš detailně popisovat. Každopádně když jsem dělala ty testy úředníkům, tak jsem vždy zjistila, že úředník typově je člověk, který má rád stabilitu, nemá rád rizika, rizik se poměrně značně bojí, pokud ho vykývneme z té stability, tak jeho výkonnost značně poklesává a samozřejmě se to potom podepisuje na jeho práci. Kdyby vás to zajímalo, tak v české státní správě, jak jsem z těch testů vyrozuměla, není příliš mnoho inovátorů, není tam příliš mnoho razantních developerů, není tam příliš mnoho lidí, kteří chtějí měnit věci. A já říkám, že je to tak dobře, protože státní správa má mít tuto základní vlastnost, kterou je stabilita. Myslím si, že služební zákon může tuto stabilitu přinést, může přinést uklidnění, přestože teď, v době, kdy jej budeme zavádět, bude možná částečně státní správa znervóznělá, destabilizovaná, ale já věřím, že to bude jenom po krátkou přechodnou dobu.

Stabilita souvisí s kontinuitou. Jako člověk, který se potýká se systémy čerpání evropských fondů, toto považuji za velmi těžký problém české veřejné správy obecně, že totiž je diskontinuita, že po každých volbách se mění lidé na klíčových postech a že vlastně vždycky volby, když se blíží, znamenají značnou dávku poklesu výkonnosti už před volbami, protože se takzvaně čeká, a pak, než se rozjede nový systém často s novými lidmi, tak samozřejmě výkonnost pomalu nabíhá. Mimochodem, teď se nám to projevilo i na tom, za co jsme kritizováni, že vyjednáváme dohodu o partnerství se skluzem. Bohužel Poláci neměli volby a tu dohodu do Bruselu mohli poslat v lednu. My jsme to udělat nemohli, protože se čekalo na novu vládu. Tady ovšem musím říci, že do značné míry je to dobře, protože nová vláda měla možnost si svoje programové priority do té dohody promítnout. Každopádně kontinuita a institucionální paměť je něco, co velmi nutně ve veřejné správě potřebujeme.

Vrátím se ještě k tomu, proč Evropská komise tak zásadně tlačí na to, abychom měli služební zákon, který bude mít evropské standardy a který bude reflektovat české podmínky.

Evropské fondy jsou speciální agenda. Není to každodenní operativa - a teď se omlouvám všem úředníkům, kteří tu operativu dělají -, kde se razítkuje pod zorným úhlem věčnosti. A znovu se omlouvám, nemyslím to zle. V evropských fondech máte vyměřený čas, peníze a lidi. Čerpání evropských fondů je klasické projektové řízení. A právě proto je potřeba, aby ty týmy byly stabilní a aby mohly projekty realizovat bez nějakých výkyvů.

Dalším problémem, proč Evropská komise tlačí na služební zákon, je to, že pokud rozdělujete dotace a jste řadovým úředníkem, který třeba boduje projekty, nebo dokonce rozhoduje o tom, že některé projekty nesplnily formální náležitosti, a dá návrh na vyloučení, pak jsou tito úředníci pod obrovským tlakem. Může to být tlak žadatelů, různých zájmových ekonomických skupin a bohužel i politické tlaky. Je velmi žádoucí, aby se úředníci, kteří implementují evropské fondy, nemuseli bát těchto tlaků a aby byli stabilní ve svých pozicích. Říkám to s plnou vahou odpovědnosti člověka, který teď řídí resort dotací a který také zažil doby kolem roku 2004 a 2005, kdy se někteří úředníci obávali určitých tlaků, a já jsem tehdy byla velmi ráda, že to ustáli, musím říci. Ale ta atmosféra nejistoty není dobrá.

Evropská komise vidí, že nedostatek služebního zákona, resp. jeho neexistence, způsobuje v české státní správě velkou fluktuaci, velké výkyvy a velké problémy s výkonností.

Dámy a pánové, já bych byla velmi ráda, kdybychom tady vedli bohatou diskusi, protože samozřejmě podněty každého jsou důležité. Vím o tom, že se bude jednat i s opozicí o některých návrzích, které tady padly či padnou, ale byla bych velmi ráda, kdyby všichni na sebe přijali tu část odpovědnosti, kterou máme za to, že služební zákon bude od 1. 1. 2015 účinný.

Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Věře Jourové. Teď tady mám smršť faktických poznámek ještě před přednostním právem pana ministra Dienstbiera. První je pan poslanec Miroslav Kalousek s faktickou poznámkou, poté pan kolega Stanjura a pan kolega Fiala. Pane poslanče, máte dvě minuty k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní ministryně Jourová má jistě pravdu, že děláme ten zákon pro Českou republiku, nikoliv primárně pro Evropskou unii. Problém je, paní ministryně, že vaši vládní kolegové se tady tou Evropskou komisí zaštiťovali a brali ji jako rukojmí. Proto bylo asi zapotřebí přečíst stanovisko Evropské komise, která dokazuje, že vaši vládní kolegové tady občas lžou, jako když tiskne. To za prvé.

Za druhé. Ano, my se hlásíme k tomu, že ten zákon má být ve prospěch České republiky a ve prospěch českých daňových poplatníků. Podíváme-li se však na veřejné rozpočty, můžeme to z jistého úhlu pohledu chápat jako věčný boj dobře organizovaných menšin, které z těch veřejných rozpočtů chtějí co nejvíc, proti neorganizované většině, které se říká daňoví poplatníci. A my máme oprávněné obavy vzhledem k tomu, co děláte na jednotlivých ministerstvech, že se nesnažíte o nic jiného, než do státní správy nasadit lidi, kteří budou ve prospěch organizovaných menšin bojovat proti té neorganizované většině, které se říká daňoví poplatníci, a to nehodláme připustit. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi za dodržení času. Další faktická poznámka pana poslance Stanjury. Pane předsedo, máte také dvě minuty k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Ta slova paní ministryně o té depolitizaci a (nesrozumitelné) - říká státní služby, já bych mluvil o veřejné službě. My, kteří jsme přišli z radnic a prošli jsme tím, tak velmi neradi vidíme rozlišování na lepší úředníky, důležitější jsou ti ministerští, a ty ostatní, kterých v sumě může být víc. Ale mnohem víc by se tomu věřilo, kdyby to nebylo poté, co jste od ledna do dubna, za tři měsíce, přivedli 700 nových lidí. My teď požádáme po dalších třech měsících o aktuální informace znovu ministerstva, jsou to odpovědi poskytnuté podle zákona číslo 106 jednotlivými ministerstvy, není to vymyšlené číslo.

Tak to se pak říká - přivedu tisíc lidí, nebo sedm set, abych byl korektní, uvidíme, kolik to bude na konci července, a teď je ten pravý okamžik, abychom je tam nechali, teď jsou tam ti praví. Možná máte pravdu ale. Já neříkám, že to nejsou ti praví. Ale mnohem lépe by se to poslouchalo, kdyby to bylo na konci volebního období, nebo alespoň v polovině, a ne po té masivní výměně zejména na některých úřadech.

Prostě není pravda, že vždycky s příchodem ministra se mění všichni. My, já, zastáváme stanovisko, že ministr má právo si přivést tým spolupracovníků. Tady v tom návrhu je ministr loutkou v rukou toho úřadu.

Slyšel jsem včera ráno, odpoledne, večer v televizi, teď slyším znova, že budete jednat s opozicí. Nevím s kterou. Nám to nikdo zatím nenabídl. Nemaťte veřejnost, že chcete jednat s opozicí. Ano, když dáte termín, uděláme si agendu, určitě budeme rádi jednat. My jsme připraveni stanovit rozumné podmínky, když se na nich domluvíme, tak ten zákon projde velmi rychle a bude mnohem lepší, než je v tomto stavu a v tomto okamžiku. Ale zatím jsme žádnou takovou nabídku nedostali - co není, může být, já to nevylučuji, bylo by to jenom dobře. Takovýhle návrh zákona, který je připraven, prostě projít nesmí, a my to uděláme. (Upozornění na časový limit.) My to zařídíme, aby neprošel.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan předseda Petr Fiala k faktické poznámce. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím se vrátit k té podmínce Evropské unie, o které tady pořád slyšíme. Je ze včerejška nějaký dopis Evropské komise, který tu podmínku znovu stanoví. A paní ministryně se zase na nějaké podmínky Evropské komise odvolávala. Tak se podívejme, jak to je.

Jediná podmínka, která má charakter ex ante kondicionality, zní "existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států včetně reformy veřejné správy". No, my část veřejné správy a její působení v zákonu upravenu máme. Zákon o státní službě nemáme, ale Komise v žádném případě nestanoví tuto podmínku jako něco, na základě čeho by byla nebo nebyla podepsána dohoda o partnerství. Když nám to tady říkáte, tak to prostě není pravda a vy jste si toho dobře vědomi.

Navíc bych vám chtěl připomenout, že Komise i v případě dohody o partnerství přece uplatňuje, a sama Komise to explicitně formulovala, princip proporcionality. A to prostě znamená, že pokud se některou z těch přibližných podmínek nepodaří splnit, tak to samo o sobě není důvod pro to, aby dohoda o partnerství nebyla podepsána.

A pokud byste nevěřili mně, což si dovedu představit, a děláte chybu, protože Evropské unii docela rozumím, tak si poslechněte, co říkají lidé ze zastoupení Evropské komise. Lidé ze zastoupení Evropské komise v České republice říkají: "Máte na přijetí těch podmínek čas nejpozději do roku 2016." Tak nás tady nemaťte těmi a termíny a neříkejte nám, že když nepřijmeme hned služební zákon, tak se stane nějaká katastrofa. Nestane se žádná, peníze čerpat budeme moci i bez přijetí služebního zákona v tomto roce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní s přednostním právem pan ministr Dienstbier a poté pan zpravodaj. Pak snad rozprava, ale ta až po přestávce. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, úvodem bych rád zdůraznil, že zákon o státní službě je doopravdy přelomový, protože poprvé v moderní historii České republiky má zavést nezávislou profesionální a efektivní státní službu.

Můžeme a budeme se tady nepochybně bavit o tom, do jaké míry vláda či vládní koalice připravila kvalitní návrh zákona. Já jsem přesvědčen, že ten návrh kvalitní je a základní předpoklady pro dosažení uvedených cílů, které jsem zmiňoval, splňuje. Je samozřejmě, jak to u každého zákona bývá, výsledkem nějakých jednání, a tedy i kompromisů a jistě i já bych tam našel některé části, které kdyby byly podle mých představ, tak by vypadaly trochu jinak. Nicméně kompromis k našemu řemeslu patří.

Chtěl bych zdůraznit, že u málokterého zákona probíhala tak široká debata jako právě k zákonu o státní službě. Byla uspořádána celá řada seminářů, na které byla pozvána odborná veřejnost, zástupci politických stran včetně opozičních. Na těchto seminářích byly projednávány různé dílčí aspekty připravovaného zákona. Návrh zákona se projednával s neziskovými organizacemi, na prvním místě s Rekonstrukcí státu, jejíž zástupce se účastnil, a to je naprosto ojedinělá situace koaličních jednání o služebním zákonu. Nevím, jestli v minulosti nějaká koalice přibrala na takováto jednání přímo zástupce neziskového sektoru. Připomínky Rekonstrukce státu a dalších neziskovek byly průběžně vypořádávány. Tím neříkám, že jsme se shodli na všem. To tak nikdy není a ani být nemůže.

Pak samozřejmě byl návrh opakovaně a velmi široce konzultován i se zástupci opozice. Já sice vím, že pan předseda Stanjura i zástupci TOP 09 to tady popírají, ale já mohu doložit, že jsme uspořádali několik mnohahodinových setkání, kde jsme detailně projednávali návrh zákona. Projednávali jsme jak pozměňující návrhy, které my sami chceme předložit, tak jsme projednávali i pozměňovací návrhy opozice včetně legislativně technické podpory při formulaci těchto návrhů. Některé z nich byly dokonce na ústavněprávním výboru přijaty. Ano, byly přijaty některé návrhy opozice. Některé dílčí zcela, někde jsme vyšli vstříc částečně, samozřejmě ne přesně tak, jak to bylo navrženo, tak aby to zapadalo do konceptů připravovaného zákona.

Mohl bych zmínit právě požadavek na větší prostupnost státní služby zvenčí a ne jenom ze samosprávy, ale především z oblasti samosprávy. Tady bych zmínil pozměňovací návrh, který vychází z návrhu poslankyně za TOP 09 paní Kovářové, kde jsme jednak uznali zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, kterou skládají úředníci samosprávy, tak i započitatelnost praxe pro výkon funkcí nebo pro účast ve výběrovém řízení na některá místa představených, konkrétně vedoucích oddělení, ale také i ředitelů odborů, což už je poměrně vysoká pozice ve státní správě.

Takže musím tady odmítnout to, že by s opozicí nikdo nejednal, že by nedostala prostor, že by neměla čas na nastudování, jak už tady znělo včera, protože 45 dnů si myslím, že proti praxi, kterou tady v minulosti TOP 09 a ODS zavedly, jak jsem včera upozorňoval, když se celé zákony načítaly v druhém čtení na poslední chvíli, aniž by kdokoliv věděl, o čem se hlasuje, tak 45 dnů prostě není málo. Na tom si trvám.

Setkání pro opozici - 17. června tohoto roku a 24. června, vlastně půldenní setkání s opozicí k vypořádání a k projednání pozměňovacích návrhů před jednáním obou dvou výborů, které tento návrh zákona projednávaly, také si myslím, že nenasvědčuje tomu, že by opozice v této debatě byla ignorována.

Nyní se dostanu k návrhu připomínek Evropské komise, které tady předčítal pan předseda Kalousek. Musím zdůraznit, že to, co tady bylo přečteno, jsme před dnešním jednáním neměli k dispozici. Toto nejsou připomínky, které nám byly neoficiálně, neformálně předány minulý týden. To, co tady pan předseda Kalousek přečetl, to už je oficiální stanovisko Evropské komise (nesouhlasný šum) podepsané paní Catherine Day, které dorazilo mě do kabinetu e-mailem přímo z Komise dnes v 10.33. Už asi čtvrt hodiny nato, zhruba ve stejné době, kdy mi ho z kabinetu doručili sem, tady zrovna v tu chvíli vystoupil pan předseda Kalousek na mikrofon a toto stanovisko tady přečetl. Já jsem ho přesně v tu chvíli obdržel.

Je trošku s podivem, že stanovisko, které generální sekretářka Komise Catherine Day podepsala dnes, už tady měl pan předseda Kalousek dokonce přeložené do češtiny. Myslím si, že bohužel v tomto případě to příliš nesvědčí o kvalitě služby Evropské komise, protože nebývá standardně, aby něco, co se předává oficiálně, měla opozice dřív, než vůbec formálně je toto stanovisko doručeno.

Jenom bych tím chtěl zdůraznit, že tady nemohl nikdo nic zamlčet, protože nikdo nic takového na straně vlády do okamžiku vystoupení pana předsedy Kalouska neměl.

A nyní k obsahu. Hlavní kromě některých kritických bodů, které tady pan Kalousek komentoval, tak asi ten klíčový se týká data účinnosti. Ano, je pravda, že návrh stanoviska říká, že kromě termínu, který je Komisí vítán, tak kvalita je samozřejmě důležitější. Nicméně je potřeba to číst v kontextu s dalšími dokumenty, které nám poskytuje Evropská komise. Já jsem tady už jeden citoval, ale aby nebyly pochybnosti, tak ho tady přečtu celý a doslova. Omlouvám se, tedy budu tady číst jednu A4 návrhu do dohody o partnerství, která je zcela jednoznačná.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já samozřejmě mohu požádat Sněmovnu o shovívavost, protože ve 13 hodin podle našeho harmonogramu máme polední přestávku, ale nerad bych vás jinak přerušoval, ale upozornit vás na to musím, samozřejmě. Takže je na vás, jestli to chcete přečíst nyní, nebo po přestávce, protože já bych vám samozřejmě slovo dal, aniž bych tím porušil pořadí, které zatím mám tady před sebou.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Pane místopředsedo, já přinejmenším dokončím tuto část vystoupení, byť mám samozřejmě další poznámky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To vám samozřejmě umožním. Prosím.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Protože toto je důležité tady uvést. Tedy návrh do dohody o partnerství zní:

"Česká republika učiní významný krok směrem k modernizaci státní správy zavedením vysoce kvalitní, stabilní, efektivní, profesionální a transparentní státní služby, jak je vymezeno ve specifických doporučeních pro členské státy 2014. Záměrem je dosáhnout profesionalizace a depolitizace řídicích a personálních procesů v orgánech státní správy.

Česká vláda se v rámci probíhajícího legislativního procesu a zároveň při respektování výsad Parlamentu České republiky zavazuje začlenit následující klíčové prvky do zákona o státní službě, aby byl v souladu se specifickými doporučeními pro členské státy a s předběžnými podmínkami v rámci tematického cíle 11:

1. Stanovení zásad a základních hodnot pro státní službu, které by zaměstnanci měli následovat.

2. Zlepšení stability veřejné správy: nastavení orgánů státní správy by mělo být založeno na důkladné analýze dostupných zdrojů a souvisejících programů politik a dohlíženo zvláštním orgánem, jako je Generální ředitelství státní služby. Hranice a interakce mezi politickými a úřednickými vrstvami by měly být jasně definovány.

3. Přijímání do služby - úřednická zkouška: zákon by měl zajistit rozvoj systému přijímání do služby založeného na transparentním testování dovedností a kompetencí.

4. Odměňování: zákon by měl stanovit transparentní systém, který bude založený na výkonu.

Kromě toho se vláda zavazuje zajistit komplexní rozsah působnosti zákona zahrnující všechny subjekty, které vykonávají státní správu, a všechny své zaměstnance, bez ohledu na jejich právní postavení a v případě nutnosti s velmi omezenými a řádně zdůvodněnými výjimkami.

Závěrem se zavazuje urychlit účinnou implementaci zákona, který vstoupí v platnost do 1. ledna 2015," takže včerejší stanoviska byla zcela v souladu s požadavkem Evropské komise, "zatímco všechny služební předpisy - nařízení, vyhlášky, pokyny - vstoupí v platnost a budou plně uplatňovány do konce roku 2015. Tyto musejí být formálně schváleny v době, kdy budou přijaty programy evropských strukturálních investičních fondů."

Jinými slovy, nedostaneme ani korunu, bude nám zastaveno čerpání, pokud tyto podmínky nebudou naplněny, protože nám nebudou schváleny operační programy pro čerpání evropských fondů.

Dále: "Česká republika si je plně vědoma důležitosti změny paradigmatu současné státní správy do moderní státní služby, a proto se rozhodla pokračovat s nejvyšší transparentností a zahrnout všechny relevantní strany, aby bylo dosaženo maximálního společenského a politického souhlasu v této věci."

Jinými slovy, včerejší vystoupení, kdy jsme tady sdělovali, že je tady jednoznačný požadavek účinnosti zákona k 1. lednu se opírá o jasné stanovisko Evropské komise. Mimochodem o stanovisko, které má na starosti stejná Catherine Day, generální sekretářka Evropské komise, jako připomínky ke služebnímu zákonu. Jinými slovy, tyto dva dokumenty je potřeba číst jako celek a je naprosto zjevné, že tento kategorický požadavek ze strany Evropské komise tady je.

My jsme se pokoušeli dokonce vyjednávat mírnější podobu tohoto závazku a ze strany Evropské komise to bylo doposud zcela jednoznačně odmítnuto. Takže pokud jsme tady obviňováni ze lži - tak pane Kalousku, pokud vy používáte lež jako svůj pracovní nástroj, nesuďte podle sebe nás! My lež nepoužíváme.

A podrobněji se ještě k obsahu připomínek vyjádřím později, abych tedy nebránil obědové přestávce. (Potlesk některých poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře. A samozřejmě děkuji i za ten příslib, že vystoupíte potom s přihláškou řádně s přednostním právem.

Vyhlásím přestávku na oběd s tím, že před řádně přihlášenými do rozpravy s přednostním právem ještě vystoupí pan zpravodaj, poté v zastoupení předsedy klubu pan Marek Černoch, který tedy dnes zastupuje předsedu klubu hnutí Úsvit, ale ještě před nimi vystoupí s faktickou poznámkou Miroslav Kalousek, který tedy bude ve 14.30 jako první.

(Poslanec Sklenák se též hlásil a dotazoval se předsedajícího, kdy bude on.) Ne, já jsem požádal pana ministra o přerušení, abych mohl vyhlásit přestávku. Pane předsedo, respektujme to. Tak, děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 13.06 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, po dobrém obědě v dobré společnosti nad dobrým tématem. Budeme pokračovat v naší schůzi Poslanecké sněmovny. Nejprve mně dovolte, abych přednesl omluvy. Paní ministryně Helena Válková se omlouvá dnes od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Karel Pražák se omlouvá dnes z odpoledního jednání ze zdravotních důvodů.

My bychom měli pokračovat v rozpravě a já se přiznám, protože nemám od kolegů - mám tady pana zpravodaje Chvojku přihlášeného s přednostním právem, ale ten tady momentálně bohužel není. Pak tady mám jedno jméno, které nepřečtu, takže prosím, jestli jste někdo byl přihlášen s přednostním právem a já ho nepřečtu... Tak křičte. (Poznámky v sále: Dienstbier. Kalousek s technickou.) Pan zpravodaj Chvojka tu není. Pan zpravodaj později. A už vím, že to, co nepřečtu, by měl být za hnutí Úsvit pan poslanec Černoch. Děkuji. Poprosím tedy pana poslance Černocha s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající. Já jsem se hlásil ještě před polední pauzou, nicméně nám do toho skočila polední pauza, protože bych se rád zeptal pana ministra na jednu docela zásadní věc. Včera jsem koukal v televizi, kdy z jeho úst vyšla věta, že vše je lepší než zmar minulých let. Vím, že už, jak bylo řečeno, neměl informace, které má dneska, kdy Evropská komise řekla, že samozřejmě vítá služební zákon, ale ne na úkor kvality. Aby rychlost nebyla na úkor kvality. Jenom bych se chtěl zeptat pana ministra, jestli je možné, aby mi odpověděl, co bude dál, teď, v této chvíli. Protože Evropská komise řekla, že služební zákon na úkor kvality nemá být. V tom případě je možné tento zákon dopracovat, je možné na něm pracovat, protože nejsou ještě dané informace. Jedna z těch, myslím si, velmi důležitých informací, je, že není známo, kolik to celé bude stát, jaká bude finanční náročnost, což jsem slyšel také včera, že v současné době se stále ještě sbírají data, která tuto informaci mají nějakým způsobem aktualizovat a specifikovat, takže vlastně není dáno, není jasné, kolik to bude stát. Samozřejmě se bavíme v řádech miliard korun, takže si myslím, že to nejsou zanedbatelné drobné, které by se daly jen tak rychle smést.

Co tedy bude teď, v tuto chvíli, dál? Zákon, jak se tady, myslím si, že asi všichni shodují, tak ještě dopracovaný není. Dalo by se na něm pracovat, a zároveň i informace o tom, že bez tohoto zákona nepůjde čerpat fondy v řádech 500 miliard korun, není pravdivá. Jestli se tedy nad tím bude pracovat, anebo jestli se bude pokračovat dále v tom, že za každou cenu tento návrh, nebo tento služební zákon, který je, jestli bude snaha o to, ho přijmout. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. Další s přednostním právem, který byl přihlášen, byl pan ministr Dienstbier. Mám ho tady napsaného. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, já jsem původně chtěl podrobně rozebrat jednotlivé výhrady, které tady byly citovány ze stanoviska Evropské komise. Je pravda, že poté co jsem zhlédl tiskovku TOP 09 a ODS, vlastně ani nevím, jestli to má smysl, protože jsme se dozvěděli předtím, že sice zákon je zcela nekvalitní, ale že když přijmeme čtyři drobné pozměňovací návrhy, v zásadě zřejmě zcela nevýznamné, že klidně pro ten špatný zákon jinak hlasovat budou. Ty čtyři drobné pozměňovací návrhy jsou takové, jako třeba zrušení Generálního ředitelství státní služby, nic víc, nic míň. A jak už jsem tady říkal, v podstatě to znamená zpracovat úplně nový návrh zákona se všemi souvislostmi s tím spojenými. Já si nemyslím, že takovýto vyděračský přístup by byl akceptovatelný, protože stanovisko, že buď, milá vládní koalice, přijmete to, co chceme my, anebo všechno zablokujeme a nebudeme se s vámi bavit o ničem jiném než o schválení těchto čtyř pozměňovacích návrhů, to také není nějaký korektní partnerský přístup.

Rozebírat tady úplně nějaké detaily asi nemá cenu. My zřejmě připravíme spíše písemnou reakci, detailní písemnou reakci na všechny jednotlivé body, které v tom stanovisku zazněly, protože si myslíme, že až na drobné výjimky to, co Evropská komise, byť tam sama uvádí kritické poznámky, tak už tam v podstatě zpracováno je. Je to spíše otázka vysvětlení než předělávání zákona a v některých případech jsme samozřejmě ochotni se bavit o smysluplných pozměňovacích návrzích.

Můžeme se, jak už jsem avizoval, bavit o tom, jaká má být míra prostupnosti zvenčí. Jak jsem také říkal, umím si představit prostupnost veřejných institucí, ale také jsem říkal, že z byznysu tam žádné další Šišky nechceme v té státní správě. To jsou zhruba limity z mého hlediska pro debatu o pozměňovacích návrzích k tomuto zákonu. Ale jak jsem říkal, já trvám na tom, že byť z mého hlediska je tam řada kompromisů, tak vcelku ten zákon je kvalitní, je solidní, je schopný zabezpečit deklarované cíle nezávislé, profesionální, efektivní státní správy, samozřejmě ne hned, ale nějakým dlouhodobým uplatňováním principů, které tam jsou uvedeny.

A pokud jsem tady dotazován zástupcem hnutí Úsvit na svůj včerejší výrok, že to, co jsme viděli v minulých letech ve státní správě, byl často zmar, tak na tom si trvám, protože naše správa ne vinou úředníků, ale díky tomu, jak byla politicky řízena, jaké tam byly dělány zásahy, vedené politickou zvůlí velmi často, tak efektivní nebyla, o nezávislosti se nedalo často vůbec mluvit, a vyjadřoval jsem se v tom smyslu, že jakákoli stabilizující pravidla jsou lepší než to, co jsme zažívali doposud v uplynulých letech.

Možná ještě reakci na vystoupení pana předsedy Stanjury ještě před přestávkou, který vyčítal změny na úřadech, které se provádějí teď, a vlastně tady bylo naznačováno, jak za nich to bylo lepší. Ano. Zákon potřebujeme, abychom všechny politiky bez ohledu na to, z které jsou strany, zbavili pokušení překopat personálně ministerstvo pokaždé, kdy přijde někdo nový, k obrazu svému, a tímto tu stabilitu zajistili.

A také bych tady chtěl připomenout Mirka Topolánka, předsedu ODS a předsedu vlády, který, když jeho vláda nastupovala, mluvil o noci dlouhých nožů ve státní správě, a tuto noc dlouhých nožů také ODS velmi důsledně realizovala. A my nechceme noc dlouhých nožů do budoucna ani ze strany ODS, ale ani ze strany jakékoli jiné vlády, ať už bude zleva, zprava, nebo z kterékoli strany. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další s přednostním právem je přihlášen předseda Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Po něm s procedurálním návrhem pan poslanec Klán. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pan ministr Dienstbier tady v reakci na moje vystoupení řekl, že nechápe, jak jsem vám to mohl číst dnes ráno už přeložené do češtiny, když on to dostal teprve v 10.30 na svůj úřad v angličtině. Já musím říci, že tato lež je pro mne velmi lichotivá, a měl bych ji nechat žít svým vlastním životem, protože mi přisuzuje nadpřirozené schopnosti, ale bohužel ty nadpřirozené schopnosti nemám a vysvětlení je mnohem prozaičtější - pan ministr Dienstbier lže.

Má ty připomínky, byť neoficiálně, to jsem zdůraznil, že jsou neoficiální, od 28. července, což je tuším 18 dní - června, pardon, od 28. června, což jsou téměř tři týdny, a tají je před námi před všemi, protože by to logicky nabouralo jeho argumentaci, kterou o tomto návrhu zákona vede.

Pan ministr Dienstbier říkal, že se snaží mluvit s opozicí. Problém je, že oba dva šéfové opozičních klubů, ať už Stanjura, nebo Kalousek, to nevědí.

Pan ministr Dienstbier nám tady tvrdil, jak akceptovali připomínky Rekonstrukce státu, a já, pravděpodobně řada z vás má ve svém mailu zásadní nesouhlas, kritický nesouhlas Rekonstrukce státu k tomuto paskvilu.

Pan ministr se odvolává na Evropskou komisi a Evropská komise nám poslala tři stránky velmi kritických připomínek.

Je mi velmi líto, kolegové, pan ministr Dienstbier lže ráno, v poledne i večer. Nedivil bych se, kdyby lhal, i když mumlá ze spaní pravděpodobně, protože to jinak ani neumí. Možná že jeho portfej bychom mohli pojmenovat ministerstvo lží a dezinformací.

Tímto způsobem se korektně nedá projednávat takto důležitý zákon. Pojďme se o něm bavit seriózně, pojďme přestat lhát, pojďme přestat zapírat materiály, které máme a tvrdíme, že jsme je neměli. Zcela jistě se dohodneme a dohodneme se brzy. Nicméně, pane ministře, pokud říkáte, že některé naše požadavky jsou pro nás nepřijatelné, tak ten zákon prostě nebude. Chcete ten zákon? My ho chceme a máme jenom čtyři požadavky. A jestli prostě se vám zdají nepřijatelné, ten zákon nebude a bude to vaše odpovědnost, protože vy děláte ty obstrukce a nechcete se dohodnout. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Jestli ctěná Sněmovna dovolí, jestli nemá nikdo námitky, tak pan poslanec Klán jako zástupce volebního výboru vyhlásí lhůty volebního výboru na příští schůzi Poslanecké sněmovny, která dnes byla svolána. O tom budete také informováni písemně, a pro vaši informovanost ještě poprosím pana místopředsedu Klána. Prosím, pane místopředsedo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem předseda volební komise, nikoli volebního výboru, ale to je pouze detail.

Jak jste již slyšeli, byla svolána další mimořádná schůze na podpisy a vzhledem k tomu, že na této schůzi bude i bod změny v orgánech Poslanecké sněmovny, musím vyhlásit lhůtu k podávání návrhů na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny do úterý 22. července 2014 do 15 hodin. Návrhy předejte do sekretariátu volební komise.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi volební komise. Omlouvám se za změnu názvu z komise na výbor.

Nyní zde mám tři žádosti s přednostním právem. Nejprve pan předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala, po něm pan poslanec Černoch s přednostním právem. Po něm s přednostním právem pan ministr Dienstbier. Prosím, pane předsedo, máte slovo. (Značný ruch v sále.)

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem chtěl v této chvíli shrnout stanovisko Občanské demokratické strany k projednávanému zákonu, ale nedá mi to, abych se také nezmínil o některých věcech, které ve svém projevu uvedl pan ministr Dienstbier.

Na začátek mi dovolte znovu konstatovat, že rozhodně Občanská demokratická strana chce služební zákon, ale takový služební zákon, který bude skutečně kvalitní. Potřebujeme zákon, který úředníkům situaci nezkomplikuje, ale zlepší -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, pane předsedo, ale musím vás přerušit, protože v jednacím sále bohužel není klid. Poprosím, abyste pokračoval, až se Sněmovna ztiší. Kdo chce diskutovat, tak prosím, aby opustil jednací sál. Děkuji vám.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Potřebujeme služební zákon, který situaci úředníkům nezkomplikuje, ale zlepší, a především potřebujeme takový služební zákon, který zajistí kvalitní a profesionální službu občanům. A takový zákon dnes bohužel neprojednáváme.

K tomu, co říkal pan ministr Dienstbier - a já nechci znovu připomínat, že tento zákon projednáváme velmi nestandardně, ale některé okolnosti přece jenom znovu připomenu.

Vládní koalice předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona na lednové schůzi v prvním čtení a díky tomu splnila absurdní podmínku pana prezidenta Zemana, kterou neměl dávat nebo kterou neměl pan premiér vůbec akceptovat, a po téměř pěti měsících nám předkládá zcela nový zákon, který neprojednala vláda, který neprošel standardním připomínkovým řízením a který vlastně nebyl předložen Sněmovně v prvním čtení. Místo toho teprve 27. června prohlasovala tzv. komplexní pozměňovací návrh v ústavněprávním výboru. Tento návrh byl ale fakticky novým zákonem. Poslancům byl doručen 3. července a 7. července byla svolána mimořádná schůze a dnes máme sice druhé čtení, ale fakticky se jedná o první čtení.

Vezměte si jenom jedno číslo, nebo dvě čísla: důvodová zpráva měla 20 stran, pozměňující návrh ústavněprávního výboru má 84 stran a 201 paragrafů, tak je přece jasné, že se jedná o rozdílné texty. I přes veškerou snahu, kterou jsme jako opoziční strana, konstruktivní opoziční strana, věnovali projednání tohoto materiálu, tak musím říct - a vstřícně jsme se k němu snažili přistoupit - tak musím říct, že jsme z jeho kvality mimořádně rozčarovaní a zklamaní.

Je evidentní, že za prvé, pokud bychom toto přijali, tak to přinese nejasnosti do systému a na čas to paralyzuje chod státní správy. Tato novela by přinesla více byrokracie, více administrativy, více zbytečné pravomoci úředníků. A za třetí, především přinese výhody stávajícím nominantům a spolupracovníkům vlády, ale nepřinese nic kvalitním úředníkům, kteří dlouhodobě pracují pro stát, nepřinese nic občanům naší země a nepřinese nic České republice. Proč? Toto není zákon pro kvalitnější státní správu, není to zákon, který zajistí lepší perspektivy, ale je to zákon pro prezidenta, a jak to slyšíme v této chvíli, zase je to zákon přijímaný pro Evropskou komisi, Evropskou unii. Přitom jsme si tady řekli, a vystoupil jsem s tím i já, že Evropská komise žádnou takovou podmínku, abychom teď v srpnu nebo červenci museli přijmout služební zákon, nemá a že můžeme prostředky evropských strukturálních fondů čerpat i bez tohoto zákona. A samozřejmě platí, že je lepší nemít takto mimořádně špatný zákon vůbec než ho přijímat v rychlosti a způsobit obrovský chaos ve státní správě na mnoho let dopředu.

Podle mého názoru by se vláda měla spíš soustředit na jiné věci, kterými Evropská komise podmiňuje podpis dohody o partnerství. Máme v tuto chvíli nějakých 88 námitek, možná některé z nich jsou již vypořádány, to nevím, ale když se na ně podíváte, tak je tam spousta závažných úkolů a zlepšení systému veřejných zakázek, lepší podklady v oblasti dopravy, životního prostředí, energetiky, přesná pravidla pro výběr manažerů evropských fondů a spousta dalších věcí, na které se musíme soustředit, které bychom měli především řešit, a ne se tady zabývat špatným návrhem služebního zákona.

Dámy a pánové, naším cílem přece nemůže být přijetí zákona o státní službě samo o sobě. Naším cílem má být vytvoření takového prostředí, kde úředník nebude mít prostor pro různé výklady stejných situací, kde bude jasné, co občan smí a co ne, kde budou vytvořeny podmínky pro to, aby služba ze strany státu poskytovaná občanům byla kvalitní. To tento zákon vůbec nezabezpečuje. Není to zákon, který nás chrání před korupcí. Naopak zavede nové korupční prostředí mezi úředníky, kteří se budou navzájem jmenovat téměř na doživotí a budou neodvolatelní.

Já například nerozumím důvodům, které předkladatele vedly ke stanovení funkčního období generálního ředitele, jeho náměstka a státních tajemníků na sedm let. Nebo proč chtějí předkladatelé - a nikde to nebylo vysvětleno - vyplácet až 12 platů jako odchodné. To je věc, kterou nezná veřejný sektor a kterou nezná ani soukromá sféra. Proč by měl být služební poměr automaticky ukončen při dosažení 70 let věku bez ohledu na výsledek služebního hodnocení atd. To jsou věci, které nemají analogii ani ve veřejném sektoru ani v soukromé sféře.

Výsledkem tohoto zákona, a tam se obávám, že už to není nepromyšlenost, že už to není jenom důsledek té chaotické přípravy, ale že to je záměr, hlavním výsledkem tohoto zákona bude zabetonování lidí do rozhodujících pozic až na 14 let. Pokud tomu nevěříte, počítejte se mnou. Vláda vybere generálního ředitele a jeho zástupce na sedm let, ten vybere státní tajemníky také na sedm let a v roce 2022 bude vybrán nový generální ředitel - ale pozor! - jenom to může být ten jeho zástupce anebo státní tajemníci, které předtím generální ředitel jmenoval. To je přece šílená a nebezpečná konstrukce a myslím, že každý, kdo se na to díváte zdravým rozumem, bez ohledu na politickou příslušnost, to přece musíte vidět.

Není to zákon, který by zjednodušil a zrychlil chod úřadů a omezil by byrokracii, ale naopak - přibude nový superúřad, přibudou nové komise, které podle nejasných kritérií budou vybírat a hodnotit úředníky, přibudou nové kvazifunkce a nové pozice. Není to ani zákon, který by nabídl pracovní perspektivu státním zaměstnancům, a to měl přece být jeden z cílů tohoto zákona. Ale tento zákon státním zaměstnancům nijak nezaručuje, nedefinuje kariérní cestu, nedává jim atraktivní vzdělávací možnosti a v podstatě ani nějakým rozumným způsobem nemění jejich platové ohodnocení. Jediné, co se pro úředníky fakticky změní - pro řadové úředníky, nebo pro řadové úředníky v nižších a ve středních funkcích - jsou nové absurdní tituly, kterými se budou vzájemně označovat podle dosažené kvalifikace: vrchní referent, vrchní rada, odborný rada, ministerský rada, vrchní vládní rada. Nejenom mně, ale nepochybně i vám tato označení připomínají dobu první republiky, ale spíše než filmy pro pamětníky, kde taky vystupují vrchní radové a ministerští radové, by to v praxi připomínalo kafkovskou situaci, kdy člověk stráví více času klepáním na bránu a přemýšlením nad tím, jak správně titulovat úředníka, aby se mu dostalo vůbec nějaké odpovědi, než nějaký rozumný kvalifikační systém a strukturu státní správy, kterou jsme přece všichni - aspoň doufám, že všichni - chtěli vytvořit.

Není to ani zákon, který přivede kvalitní úředníky, protože úřednické zkoušky se budou skládat před jinými úředníky, budou se skládat na novém úřadě při Úřadu vlády, hodnotit je budou zase úředníci, a to všechno místo toho, abychom využili kapacity, které máme, aby se tyto zkoušky skládaly třeba na neutrální půdě vysokých škol, které mají dostatek personálu, dostatek zkušeností, mají zázemí, aby tuto agendu efektivně a levně zvládly.

A pak jsou tu opravdu zvláštní paradoxy. Zákon vysloveně uvádí, že se za vysokoškolské vzdělání pro tyto účely nepovažuje vzdělání z vysoké školy ÚV KSČ, což je samozřejmě v pořádku, ale sovětský Moskevský institut mezinárodních vztahů naopak uznán je. A přitom zákon na jiném místě umožňuje kvalitním stávajícím úředníkům podmínku vzdělání vůbec prominout, pakliže se dlouhodobě osvědčili. Navíc to vypadá, že ta úřednická zkouška, kterou jsem zde už zmiňoval, je v tom zákoně jenom pro formu, protože se bude skládat až poté, co byl referent na dané místo přijat, i když byl přijat na dobu určitou. To znamená, že ve chvíli, kdy zvládne svoji pracovní agendu, ale nesloží napodruhé zkoušku, tak bude propuštěn. To je přece nesmírně drahé, neefektivní a zase na první pohled úplně nesmyslné. Není také jasné, proč není možné skládat úřednickou zkoušku více než dvakrát. Když se mi nepovede složit na Ministerstvu dopravy část zkoušky, zvláštní část zkoušky k dopravě, přece bych se mohl za rok ucházet o práci na Ministerstvu práce a sociálních věcí a bez problémů složit zkoušku, která se týká této oblasti. Já ale neříkám, že ten systém zkoušek je dobrý, jenom upozorňuji na absurdity, které v logice tohoto systému můžeme najít.

Zdá se, že celý ten zákon místo toho, aby otevřel státní správu, aby ji zkvalitnil, aby lidi motivoval, aby šli do státní služby, aby lidi motivoval k tomu, aby se vzdělávali, tak vytvoří uzavřený, neprostupný systém celoživotních úředníků, kteří se budou vybírat sami mezi sebou a kteří vzejdou z politických nominantů současné vlády.

Není to ani zákon, který urychlí státní správu v jejím fungování, ale naopak ji zablokuje. Zákon definuje různé typy náměstků, minimálně dva, kteří nemají nijak přesně definované kompetence. Spolupráci těchto dvou typů náměstků - jedni, co něco řídí, jedni, co nic neřídí - si lze opravdu jen velmi obtížně představit a myslím, že každý, kdo řídil nějakou větší instituci nebo ministerstvo, chápe, o čem mluvím. Takováto struktura povede k jedinému - k paralyzaci chodu ministerstev a k tomu, že nebudou moci být efektivně politicky řízena. Ministr, pokud bychom opravdu přijali tento zákon, nebude mít prakticky žádnou personální pravomoc ani na své nejbližší podřízené ani vůči náměstkům, kteří řídí sekce, ale co mu zůstane, bude politická odpovědnost. Jestli jste někdy někdo něco řídili, tak dobře víte, že odpovědnost bez pravomoci je k ničemu a vede jenom k tomu, že věci přestávají fungovat.

Ke zrychlení práce českých úřadů samozřejmě nepřispěje ani vznik nového superúřadu. Generální ředitelství s téměř 40 zaměstnanci bude na dálku hodnotit práci úředníků na jednotlivých ministerstvech, bude rozhodovat o jejich pracovním zařazení, bude koordinovat úřednické zkoušky a vzdělávání. Ale vždyť tu práci, tuto pracovní náplň, dnes běžně dělají personální útvary na jednotlivých ministerstvech! A o tom že by vzdělávací činnost mnohem lépe zvládly vysoké školy, jsem tady už hovořil.

Není to ani zákon, který odpolitizuje státní správu, protože současná vláda tam prostě na sedm nebo čtrnáct let zabetonuje svoje zástupce. Já se nechci vracet k tomu, o čem jsme tu mluvili několikrát, ale znovu připomenu fakta. V prvních třech měsících propustila tato vláda 500 schopných úředníků a místo toho přijala svoje lidi - a přijala jich o 200 více. A v dalších měsících nepochybně, to se dozvíme v nejbližší době, stihla udělat stovky dalších změn. Takže celé to vypadá, že tady je připraven nekvalitní zákon, nad jehož důsledky nikdo nepřemýšlel, ale přemýšlel nad tou jednou věcí - jak docílit, aby naši lidé mohli na těch ministerstvech mohli co nejlépe zůstat.

Já se musím znovu ptát: Komu má opravdu tento zákon, komu má státní služba sloužit? Pro koho takový zákon připravujeme? Pro Evropskou unii, jak to tady zaznívá? To je úplně absurdní. Pro pana prezidenta? Ta jeho podmínka už byla splněna, tak to dělat nemusíme. Pro úředníky? Tenhle zákon moc těm poctivým a rozumným úředníkům nic nepřinese. Nebo ho připravujeme pro politiky některých stran? Ale to je přece taky špatné! Na všechny tyto otázky musíme - ale všichni, ne já, ne moje politická strana - dát odpověď "Ne!". Jediná správná odpověď, kterou musíme dát, je, že státní správa je zde pro občany, jim má sloužit a my musíme tento zákon připravit tak, aby zajistil kvalitní státní správu. A to v tomto případě rozhodně neděláme.

Dámy a pánové, toto není zákon, který si zaslouží Česká republika a který si zaslouží její občané. Tento zákon zkomplikuje stávající systém. Kromě toho, o čem jsem mluvil, tak ještě připomenu, že budeme muset, pokud ten zákon přijmeme, a doufám, že se tak nestane, rychle změnit organizační strukturu ministerstev, aspoň některých. Budeme muset systemizovat pracovní místa, vydat nové služební průkazy, připravit a podstoupit úřednické zkoušky, atd. atd. Zákon přinese nerovné podmínky. Přinese více byrokracie. Přinese více prostoru pro vládu úředníků. Přitom nenabízí žádné dobré podmínky mladým lidem, kteří by chtěli pracovat pro stát. Uzavírá tak, jak jsem teď pochopil pana ministra Dienstbiera, vědomě státní správu pro lidi ze soukromé sféry, což já považuji za chybu, ale také pro lidi se zahraniční zkušeností, pro lidi z veřejných institucí. A co vytváří? Vytváří novou byrokracii a nový úřad, který je nazván Generální ředitelství státní služby.

Když si položím otázku, proč tady máme tak nekvalitní návrh zákona, jedna odpověď může být - protože nezáleželo na tom, co ten zákon přesně obsahuje, a šlo jenom o to, abychom nějakým způsobem upevnili naše lidi na ministerstvech. Ale ta druhá odpověď je také varující a je vidět na celém tom zákoně, na každém jeho paragrafu - tvůrci zákona neměli, nesledovali žádnou vizi. Neměli žádnou koncepci. Nemají žádnou představu o státní správě. Jejich cílem nebyla kvalitní státní správa, ale zabetonování státní správy. Nakonec to ani není nějaký nový zákon. Je to jakýsi soubor zvláštních výjimek. Když se podíváte, kolik je tam výjimek pro stávající úředníky, pro spolupracovníky premiéra, ministrů, náměstků, pro stávající úředníky, je to zákon, který obsahuje celou řadu zvláštních výjimek, které spolu ani někdy úplně neladí dohromady.

Já vám řeknu jeden příklad absurdity. Pod tento zákon spadají některé instituce, které mají být z povahy věci nezávislé. Já tu nebudu jmenovat ty nejznámější z nich - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže atd., atd. -, ale zmíním jednu agenturu, Technologickou agenturu, která spadne pod účinnost tohoto zákona. Technologická agentura byla konstruována poměrně nedávno jako analogie Grantové agentury. Obě agentury mají mít stejnou podobu, stejnou organizaci, jedna rozděluje prostředky pro základní výzkum, jedna pro výzkum aplikovaný, a mají být na státu nezávislé. Co se tady děje? Technologická agentura je podřízena tomuto zákonu a je z něj vyňato předsednictvo Technologické agentury. To je v pořádku. Tedy předsednictvo Technologické agentury bude jmenovat vláda na základě doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ale v tomtéž zákoně je řečeno, že není vyňat předseda Technologické agentury. Takže předsednictvo Technologické agentury bude vyňato z účinnosti zákona, jmenuje ho vláda na základě doporučení svého odborného poradního orgánu, a předsedu Technologické agentury bude jmenovat úředník na Úřadu vlády, protože podle tohoto zákona je Úřad vlády nadřízeným služebním úřadem pro Technologickou agenturu.

Dámy a pánové, budeme-li souhlasit s tímto zákonem, s tím, co tady máme navrženo, tak vám na jednom konkrétním příkladu, kterých bych mohl jmenovat sto, ukazuji, jakých absurdit se dopustíme a jaký zmatek a chaos do naší státní správy vneseme.

Na základě všech těchto argumentů - a já jsem vám vděčný za to, i poslancům vládní koalice, že jste mě aspoň v tomto případě opravdu poslouchali - na základě všech těchto argumentů si dovoluji požádat vás, pane premiére, který zde nejste přítomný, pane premiére vás, abyste stáhl tento zákon z projednávání, abyste ho nechal připravit znovu a kvalitněji. A ručím vám za to, slibuji vám, že občanští demokraté jsou připraveni se aktivně podílet na zlepšení této legislativní normy.

Já znovu potvrzuji to, co zde říkal pan předseda Kalousek i pan předseda Stanjura - s námi nikdo nejednal, žádnou nabídku jako předseda opoziční strany na jednání o tomto zákonu jsem nedostal. Nikdo se nás na nic neptal. Vaše řeči o tom, jak jsme se mohli zúčastnit, jak nám bylo nabízeno, jak jsme se mohli podílet, jsou nepravdou. Nám nikdo nic nenabídl, a my jsme přesto připraveni se těch jednání zúčastnit a pracovat na kvalitní normě. Tato legislativa, to je také potřeba si uvědomit, se dotkne 65 tisíc úředníků státní správy, ale v důsledku bude mít dopad na všechny občany České republiky. Tak přece nemůžeme přijmout takovýto nesmysl, který tu máme předložen.

Snad bych ještě doplnil, že - a to také přece není zanedbatelné, kdo jste někdy něco řídili, i kdyby to byla malá prodejna potravin, tak to musíte vědět - nám tady chybí vyčíslení nákladů, co bude stát zavedení tohoto služebního zákona. Neznáme ani výši dopadů na státní rozpočet. Máme tady schválit něco, o čem prostě nevíme, co bude nás všechny stát.

Dámy a pánové, já znovu opakuji, my jsme připraveni podílet se na kvalitním zákoně o státní službě. Nemáme moc podmínek. Máme vlastně čtyři základní, já je tady připomenu - zrušení institutu generálního ředitelství, otevřenost státní služby na všech úrovních pro úředníky samosprávy, ale i pro lidi z akademické a soukromé sféry, chceme zachovat náměstky jako řídicí stupeň služebního úřadu a chceme, aby byla zajištěna personální kontinuita a stabilita. My máme jediný cíl - chceme kvalitní služební zákon, který zabezpečí profesionální státní správu a přinese kvalitní službu našim občanům.

Pane premiére, já vás znovu vyzývám, pozastavte projednávání tohoto nesmyslu. Začněte jednat s opozicí a připravme společně kvalitní zákon o státní službě. (Potlesk z řad opozice.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji poslanci Fialovi. Než s přednostním právem vystoupí za hnutí Úsvit pan poslanec Černoch, mám tady faktickou poznámku pana poslance Karla Raise. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Rais: Pane předsedo, děkuji. Já bych směrem ke kolegovi Fialovi ho chtěl ujistit, že ten mail, který jsme z Technologické agentury dostali z obou stran, tak ten konkrétní příklad jsme zpracovali formou pozměňovacího návrhu. Takže myslím, že propříště by bylo dobré, aby protistrana vytahovala argumenty, které jsou, řekl bych, z její dílny, a ne veřejně víceméně přístupné. Ten konkrétní příklad je prostě vyřešen formou pozměňovacího návrhu mého kolegy Kubíčka. Děkuji.

 

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za faktickou poznámku panu poslanci Raisovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Já se ještě vrátím k panu ministrovi, k jeho slovům, protože ta reakce by měla být na to.

Ještě jednou, pane ministře, se omlouvám, ale budu vás citovat ze včerejšího rozhovoru v televizi, kdy jste řekl, že se jedná o relativně solidní návrh zákona. Musím říci, že je mi trošku smutno z toho, že když jsme jako Úsvit navrhovali některé návrhy, tak jsme byli kritizováni za to, že nám chyběla za větou tečka ve smyslu legislativních zmetků. Myslím si, že to jsou stejně důležité věci, ať už se to týkalo třeba teritoriality exekutorů, stejně důležité věci, jako je služební zákon, a že tam v tom rozdíl není. A najednou se vlastně tady bojuje o ještě větší - nechci říci zmetek, protože já nemám tahle slova moc rád, ale o zákon, kde je nejasných spousta věcí.

Omlouvám se, že se otáčím na vás, ale vy jste pro mě člověk, který je takovým gestorem tohoto zákona. Vy jste byl ten, který to obhajoval, který to vysvětloval na ústavněprávním výboru, na seminářích. Nemá to být ve smyslu všichni na jednoho. Jenom se vás chci v tomto směru zeptat, jaký je rozdíl mezi těmi zákony. Jak to, že tady teď to jde, teď se tady vlastně bojuje o zákon, který - včera jste říkal černé na bílém, bez toho zákona nebude 500 miliard, dneska je to všechno trošku jinak. Nedostal jsem odpověď, jaký bude další postup, jestli se to teď zastaví a bude se to dopracovávat, nebo jestli se bude dál pokračovat v obhajování tohoto zákona z vaší strany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Předně prosím pana navrhovatele, aby u stolku navrhovatelů a zpravodajů někdo zasedl, protože tady nikdo není a to odporuje jednacímu řádu. Omlouvám se, je to tady požadováno.

Teď s přednostním právem pan ministr Dienstbier, po něm pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Okamura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, musím zareagovat na některé věci, které tady zazněly, v první řadě na pana předsedu Kalouska, který mě tady zcela nestoudně obvinil ze lži. Já bych jenom chtěl říci, že já na rozdíl od něj mohu dokázat to, co jsem tady tvrdil, včetně časových souvislostí. On nic takového nedokáže. Jestli někdo z nás dvou lže, je to pouze on, ale zřejmě to považuje za běžný nástroj politického soupeření. Já nikoliv.

Další poznámka, která tady zazněla, byla, že Rekonstrukce státu vydala negativní stanovisko k návrhu zákona. Není to pravda. Rekonstrukce státu je konglomerát různých neziskovek, které mají na tento zákon tak různé názory, jaké můžeme slyšet z různých stran i zde v Poslanecké sněmovně. Takže ano, jsou části Rekonstrukce státu, které mají kritičtější pohled, já zase mohu zmínit jinou část Rekonstrukce státu, Transparency International, která dala i písemné pozitivní stanovisko k návrhu zákona.

Pan předseda Kalousek a pan předseda Fiala tady shodně tvrdili, že s nimi nikdo nejednal, že o žádných takových jednáních nevědí. To není pravda. Já jsem tady uváděl včetně dat několik jednání, která se zástupci opozice proběhla. Já mohu říci i jmenovitě, za které strany se kdo účastnil. Byl to například pan poslanec Černoch za Úsvit, paní Kovářová za TOP 09, pan poslanec Klán za komunistickou stranu. Ano, je pravda, že přestože byli zváni, tak za ODS nikdo nedorazil. Pravda, nebylo to na úrovni předsedů, žádná taková výhrada při jednáních nezazněla, že by bylo přání jednat na vyšší úrovni, nicméně ani na této pracovní úrovni, na úrovni poslanců - prostě není pravda, že by ta jednání neproběhla. Takže tady nemystifikujte, ten prostor tady byl. Pokud jste chtěli jet na vyšší úrovni, mohli jste si to vyžádat. Nevyužili jste v případě ODS ani tuto úroveň, kterou jsme nabízeli.

Co se týče standardního připomínkového řízení, ano, tento návrh zákona byl předložen jako poslanecký z důvodů, které já sám nepovažuji za úplně šťastné, co se týče vynuceného prvního čtení. Na druhou stranu ze strany vlády tady byla poskytnuta opravdu velice nadstandardní podpora, proběhlo připomínkové řízení, které je mnohem rozsáhlejší než u běžných vládních návrhů zákonů. Dokonce opakovaně byli konzultováni legislativní náměstci, personalisté na jednotlivých resortech, jak už jsem říkal rovněž neziskové organizace, tripartita a nakonec i opozice, jak jsem tady dokládal.

Co se týče úředníků, kteří údajně nevítají tento návrh zákona - no jistě, já na místě úředníků bych si také uměl představit větší míru benefitů pro úředníky v tomto zákoně, například mnohem výraznější odměňování včetně výrazného posílení především tarifní složky platu, ale na druhou stranu, jak jsem říkal, projednávali jsme tento návrh zákona s odbory a projednávali jsme ho i v celé tripartitě. Vyjednali jsme ho s odborovým svazem zaměstnanců ve veřejné správě, kteří vítají přijetí toho zákona přes dílčí výhrady toho typu, který jsem tady zmiňoval, které jsou vcelku pochopitelné. Zákon projednala také tripartita na nejvyšší úrovni a přijala k němu usnesení, ve kterém jak zástupci odborů, tak zástupci zaměstnavatelů podporují přijetí tohoto návrhu zákona.

Pan předseda Fiala tady zmiňoval, že vzniká nějaký superúřad. Mluvil o generálním ředitelství. Já bych chtěl říci, že generální ředitelství není žádný superúřad, je to velmi úsporně založená instituce. Mimo jiné vznik generálního ředitelství včetně účinnosti, to je téměř to jediné, co nabylo účinnosti už z toho původního zákona. Čili ze zákona už tady máme mít generální ředitelství zhruba deset let, ono se také původně konstituovalo naposledy, zbytky byly rozehnány za Nečasovy vlády delimitací na Ministerstvo vnitra místo toho, aby předchozí vlády tedy plnily účinné části zákona, ale generální ředitelství není početně žádný superúřad, protože správně tady pan předseda Fiala mluvil o počtu čtyřiceti úředníků, kteří by tam měli pracovat. Mohl bych to upřesnit, je to 37, ale to není podstatné. Je to mnohem úspornější, než se počítalo původně se 60 úředníky. Je to naprosto směšné proti rozsahu úkolů, které to generální ředitelství má plnit, a té roli garanta nezávislosti státní služby. Není to ani superúřad z hlediska vlivu na rozhodování jednotlivých ministerstev. Už jsem to tady říkal. Generální ředitelství nemůže zasahovat do věcného řízení ministerstev. Za věcné řízení ministerstev podle zákona odpovídá ministr, který může dávat pokyny v tomto směru. Je to logické, protože musí prosazovat svůj politický program, a kdyby v tomto smyslu úkoly dávat nemohl, tak by nemohl nic prosadit. Generální ředitelství garantuje pouze dodržování služebního zákona ve vztahu k úředníkům na jednotlivých ministerstvech a zároveň je také odvolací instancí proti rozhodnutí státního tajemníka ve služebních věcech. Já v tom tedy žádný superúřad nevidím.

Co se týče nezávislých institucí, jistě v tom, co tady bylo citováno z různých stanovisek Evropské komise, se můžete dočíst, že Evropská komise nechce pokud možno žádné výjimky z institucionálního rozsahu služebního zákona, a ony tam v podstatě také žádné rozsáhlé nejsou, protože co se týče regulátorů, tak nejsou vyňati regulátoři jako tací. Úředníci regulátorů budou spadat pod služební zákon. Akorát v případech uvedených v § 2 návrhu zákona jsou vyňaty z působnosti služebního zákona hlavy těchto regulátorů, ať už individuální, nebo kolektivní.

Pokud tady pan Fiala mluvil o TA ČR, tak přehlédl, že předsednictvo TA ČR není v návrhu vyňato z působnosti služebního zákona, pouze tady koluje v tomto smyslu pozměňovací návrh. Ale i kdyby to tam bylo, tak za předpokladu, že předseda je součástí předsednictva, tak nemusí být zvlášť vyjímán, protože z legislativně technického hlediska jsou vyňati všichni členové předsednictva TA ČR. Ale to jenom na okraj.

Co se týče zmínky nebo dotazu pana Černocha na zmetkovitost, tak trvám na tom, že ten zákon je kvalitní. Kvalitní z legislativně technického hlediska. Jak jsem říkal, legislativní podpora byla vysoce nadstandardní ve srovnání téměř s jakýmkoliv jiným vládním návrhem zákona. Na té tvorbě se podílelo osm legislativců z Úřadu vlády, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra, tedy gesčně příslušných ministerstev pro různé oblasti, které jsou zahrnuty v návrhu zákona. Debata může být o věcné správnosti, nikoliv o legislativně technické. A samozřejmě na to logicky mohou být a také jsou velmi odlišné názory, jak již z dosavadní debaty vyplývá. Ale to není otázka legislativně technické zmetkovitosti. Po této stránce si na kvalitě návrhu trvám. A co se věcné stránky týče, je to podle mne solidní kompromis, jak už jsem tady dnes asi dvakrát říkal. Ano, kompromis, ale solidní kompromis, který může směřovat k naplnění cílů, které jsou tam stanoveny.

Co se týče podmínky Evropské unie ve vztahu k čerpání fondů a k účinnosti, mám pocit, že to je jako mluvit do dubu. Já jsem tady jednoznačně citoval z požadavku Evropské komise na znění dohody o partnerství, kde je naprosto jasně uvedeno, že Evropská komise pro nás požaduje závazek účinnosti k 1. lednu 2015, a je tam naprosto jednoznačně uvedeno, že toto bude plnění našich závazků ve vztahu ke služebnímu zákonu včetně termínu, bude posuzováno při schvalování operačních programů z evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud toto zástupci ODS a TOP nula nechtějí slyšet a pořád tady uvádějí, že nic takového nebylo doloženo, tak samozřejmě ta debata potom asi nemá příliš smysl. Ale mohu říct, že ani já a ani vláda na sebe jistě nevezme to riziko, že by postupovala tak, že by ohrozila čerpání více než 500 miliard korun z evropských fondů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Teď tu mám smršť faktických poznámek. Nejprve s faktickou poznámkou pan předseda ODS Petr Fiala, po něm pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Černoch. Pak přednostní práva pan poslanec Stanjura a pan předseda Okamura. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, mohl bych reagovat na plné nepravdy a nepochopení, které tady předvedl pan ministr Dienstbier, pokud se týká Technologické agentury, ale to vynechám.

Vy víte, že nemám rád nějaké silné výrazy a silná slova. Před chvílí tady někdo nazval pana ministra Dienstbiera lhářem. Tak to bych si nikdy nedovolil a nemyslím si, že je lhář, ale co si myslím, je, že ztratil úplně smysl pro realitu a schopnost tu realitu opravdu vnímat. Pokud tady totiž tvrdí, že nabízel, nebo někdo z vlády nabízel jednání opozici, nabízel jednání Občanské demokratické straně, tak já prostě konstatuji, že k ničemu takovému nedošlo. Chápu, že pan ministr Dienstbier si asi plete opozici. On pravděpodobně považuje hnutí ANO za opozici, čemuž rozumím, když se podíváme třeba na to, jak vláda jedná o výběru evropského komisaře. A předpokládám, že o služebním zákonu jste skutečně s hnutím ANO jednali - ale to není Občanská demokratická strana. Já dokonce u pana ministra Dienstbiera předpokládám, že považuje za opozici i část sociální demokracie. Tomu taky rozumím a chápu vás, ale já bych vás jenom, pane ministře, poprosil, abyste si občanské demokraty a mne nepletl ani s hnutím ANO ani se členy České strany sociálně demokratické. S námi žádná jednání neprobíhala a žádná nám nebyla nabízena.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Další faktická poznámka - pan poslanec Marek Benda, po něm pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Jenom jednu krátkou glosu k panu ministru bez práce, jak jsme se tady naučili říkat. I když vidíme, že se tváří, že má práce spoustu. V té Technologické agentuře se mýlíte. Ta je samozřejmě už v návrhu, který tady byl předložen. Ale to je jen glosa.

Chtěl jsem zareagovat na to takzvané jednání, které je tady stále omíláno. Znám tuto Sněmovnu docela dlouho, docela dobře. Vím, co to znamená jednat s opozicí. Vím, co to znamená jednat s opozicí, i když jsem v opozici. Vím, jakým způsobem se probírají návrhy zákonů. Vím, že když se mě někdo zeptá na stanoviska a je připraven se o nich se mnou bavit, teď je to například v jednacím řádu zákon o styku obou komor a další... Jestli pracovní snídaně ústavněprávního výboru, kde na první bylo řečeno, že nám fakticky sdělí harmonogram, jak bude zákon projednáván, a že nám budou sdělovat, v jakých chvílích se vládní koalice dohodne a předloží nám příslušné pozměňovací návrhy, jestli toto pokládáte za vážné jednání s opozicí, tak vám říkám, pane ministře bez práce, že se opravdu mýlíte. Toto není jednání s opozicí. To jsem fakt na ty snídaně přestal chodit, protože mi připadalo úplně zbytečné vidět jenom harmonogram, který se stejně od předsedy svého výboru dozvím. Jednání je, že si vymezíme nějaké mantinely.

Další, co probíhalo, byly nekonečné semináře, kde jste se pokoušeli zejména různým zaměstnancům státní služby vyložit, že to pro ně nebude tak strašlivé, i když jsou z toho zděšeni. Ale to bylo tak maximum. Kdykoliv jsem tam řekl nějakou připomínku od toho, že ten zákon je protiústavní už jenom způsobem předložení, tak jste si ji sice zapsali, ale neudělali jste s ní vůbec nic.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Černoch, po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Okamura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Chtěl bych se jenom zeptat. Padlo tady, že tento návrh zákona je absolutně legislativně v pořádku. Pokud se podíváte do důvodové zprávy a není tam finanční dopad na státní rozpočet, tak mi to nepřijde jako úplně v pořádku. Ten dopad měl být hotový už v červnu. Je polovina července a stále není. A pokud se jedná o miliardách korun, tak si nemyslím, že to je úplně v pořádku.

Další věc, která si myslím, že také není v pořádku, je, že někteří legislativci říkají, že ten návrh je protiústavní díky tomu, kdo v něm má být, kdo v něm nemá být, když to stanovuje Ústava. Takže to je další bod. A myslím si, že těch bodů je tam daleko víc, a nemyslím si úplně, že by probíhala nějaká jednání, že by probíhala nějaká pracovní komise, jako to bylo třeba u jiných návrhů, protože tam ten kulatý stůl zasedl několikrát. Tady přišlo pár pozvánek na seminář, byla tady pozvánka na snídani a samozřejmě ústavněprávní výbor, ale jinak tedy nevím o ničem, kde by se nějakým způsobem jednalo o služebním zákonu. Za to se omlouvám, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. Dále s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany pan poslanec Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Než přistoupím k tomu, co jsem si připravil k části jedna navrženého zákona, tak pan ministr zřejmě říkal, že by si úředníci představovali ještě větší benefity. Tak zkuste říct všem ostatním zaměstnancům, jaký je navržený benefit nebo postup v případě, že státní úředník v rámci zvýšení efektivity přijde o místo, že je zrušeno pracovní místo. Víte, jak je to ve firmách. Někdo dostane jeden měsíc, někdo dva měsíce, někdo tři měsíce - dobře. Někde, kde mají silné odbory a mají lepší kolektivní smlouvu, dostanou šest nebo devět platů.

Tady dvanáct měsíců bude ten člověk doma a bude brát minimálně 50 % platu, pokud má vyživované osoby, například ženu a dvě děti, tak za každou ještě 10 %. Takže dvanáct měsíců bude pobírat 80 % platu, a pokud se poté nenajde místo ve státní službě a pokud ten člověk byl třeba devět roků ve službě, a to si nepředstavujeme nikoho, komu je 55, 58, má těsně do důchodu třeba, můžeme přemýšlet o absolventovi školy, který v pětadvaceti nastoupil na úřad a ve 43 se z důvodu efektivity ruší jeho pracovní místo, poté dostane odstupné - nevím, proč tomu říkáte odbytné, zavádíte nový název - dvanáct měsíců. Kdo z normálních zaměstnanců ve všech ostatních firmách má dvanáct měsíců až 80 % platu a poté, když je tam devět let, dalších dvanáct měsíců odstupného? A tomu říkáte malé benefity? Ale to není v hlavě jedna, respektive v části jedna.

Říkal jsem, že je škoda, že s námi nejednali. Jsem rád, že je tady zástupce předkladatele. Mám k němu konkrétní, opravdu konkrétní dotazy, protože tam chybí důvodová zpráva. Takže v úvodu v části jedna pěkně paragraf po paragrafu budu klást dotazy a věřím, že dostanu kvalifikované odpovědi. Podotýkám, že to nejsou pozměňovací návrhy, ale pouze dotazy.

V § 2 odst. 1 písmeno c) jsou definovány de facto dva typy náměstků ministra, člena vlády. Dotaz: Proč máme dva druhy náměstků? Co vlastně bude dělat náměstek tzv. politický, který podle toho zákona nesmí nic řídit? Já si dávám pravděpodobnou odpověď, které se mi nechce věřit, že bude mít pouze dva úkoly: hlídat ministra a podávat hlášení předsedovi vlastní koaliční strany o tom, co ten ministr dělá. Nic jiného totiž dělat nemůže.

Včera jsem slyšel argument, že bude chodit místo ministra na vládu nebo do Sněmovny. Tak podle jednacího řádu sem do Sněmovny náměstci chodit nemohou. Mohou chodit na výbory místo ministra, pokud to výbor připustí. Když chodí ministři na vládu, samozřejmě mohou, ale nemohou na vládě hlasovat. Myslím si, že je povinností ministra chodit na vládu, chodit do Sněmovny. Samozřejmě chápeme mnohé diplomatické, zahraničněpolitické povinnosti. Myslím, že to je naprosto pochopitelné, když třeba dnes je pan premiér v Bruselu, tak nikdo z nás by ho ani vteřinu nekritizoval za to, že není na jednání Sněmovny. Ale jak často se to děje? A co ti náměstci vlastně budou dělat? Zřejmě to vychází z nedůvěry mezi koaličními partnery.

§ 2 odst. 1 písmeno j) říká, že tento zákon se nevztahuje na zaměstnance, kteří vykonávají pouze pomocné, servisní nebo manuální práce atd. Dotaz číslo dva na předkladatele: Jak budou definovány servisní práce? Jste si vědomi toho, že například v oblasti informačních technologií je podstatnou částí servis jak hardwaru, tak softwaru těchto informačních systémů? A že je to vysoce kvalifikovaná práce? To znamená, servisní techniky, kteří budou zabezpečovat servis hardwaru a softwaru, budeme mít mimo služební zákon? To znamená, někde je to odbor, někde je to oddělení, informační technologie budou vyjmuty z tohoto zákona? Prosím o odpověď, jestli ano, nebo ne.

§ 5 odst. 1 písmeno a): služba zahrnuje přípravu návrhu právních předpisů a zajišťování právní činnosti. Mně tady chybí definice toho, co znamená právní činnost, jestli je to příprava smluvních vztahů, kontrola smluvních vztahů, nebo co všechno to znamená. Myslím si, že by to mělo být naprosto jasné. To byl dotaz číslo tři.

§ 5 odst. 1 písmeno b): služba zahrnuje přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace. Tady se domnívám, že došlo k pochybení, bezesporu by bylo dobré pozměňovacím návrhem doplnit "mezinárodní organizace, jejichž členem je Česká republika". Jinak si myslím, že to státní služba dělat nemá, aby se zabývala něčím, kde není členem Česká republika.

Já jsem původní profesí programátor, takže mě zaujal § 5 odst. 1 písmeno e): služba zahrnuje vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného zákona s výjimkou provozních informačních systémů. K tomu mám dva dotazy a opravdu to není úplně jednoduchá věc. Kdo bude a jakým způsobem definovat, co to je provozní informační systém? Mám pod tím chápat ekonomické systémy, personální systémy, mzdové systémy, nebo co pod tím máme rozumět?

Dotaz číslo šest: Co znamená vytváření informačních systémů? Chápu to dobře, že státní úředníci budou programovat a budou vytvářet ty softwary? To je poměrně neefektivní, protože to bude velice finančně náročné. Ale pokud ano, tak si myslím, že tedy programátoři by neměli být státními úředníky. Programátoři jsou lidé, kteří dělají kreativní činnost, a neměli by padat pod zákon o státní službě. A určitě, pokud mají programátoři vytvářet komplikované softwary, tak se nevejdou do těch tabulek, které jsou navrženy. Takže pokud by to tak bylo, tak je to jenom teorie, ale praxe bude jiná.

§ 5 odst. 1 písmeno i) - zabezpečení obrany státu. Já bych prosil o vysvětlení souvislosti tohoto paragrafu a písmene s § 2 odst. 2. To samé platí pro písmeno j) v § 5. Zase prosím o vysvětlení, zda to nejde proti tomu, co je uvedeno v § 2 odst. 2.

Dále k § 5 bodu 2: vláda stanoví nařízením obory služby. Chci se zeptat: Kdy? Zda již existuje nějaká pracovní verze tohoto nařízení vlády a zda takovou verzi můžeme dostat k nahlédnutí či konzultaci či projednání. To byl dotaz číslo devět.

Dotaz číslo deset je k § 6 - státní zaměstnanec. Tady se zavádí nový pojem "představený" či představená, když to bude dáma. Já se chci zeptat, proč to vlastně zavádíme, když zákoník práce běžně používá "vedoucí zaměstnanec". Je to věc, kterou všichni chápou, které všichni rozumějí. Najednou vytváříme úplně jiný pojem. V zásadě to je ale vedoucí zaměstnanec. Nevím, proč máme představeného, když v jiných zákonech je vedoucí zaměstnanec.

K § 7 odst. 2 - služební označení státního zaměstnance. Kdyby tento zákon nebyl tak vážný, tak je to až komické. Vrchní ministerský rada, ministerský rada, vládní rada, vrchní vládní rada. Tak můj skromný dotaz: Jak to budeme přechylovat, když tu funkci bude zastávat dáma? Jak se ta funkce bude jmenovat? Myslím, že je to úplně zbytečné, legrační. Paní radová? Pan rada? To si myslím, že bychom si mohli odpustit.

§ 7 odst. 4, kdy se vylučuje jistou metodou, co se nepovažuje za vysokoškolské vzdělání. Ale z toho vyloučení je vyjmuta "nejde-li o vzdělání získané studiem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě". Moskevská, sovětská, komunistická škola. Dáváme tady a priori všem absolventům zelenou. Je to úplně zbytečné. Myslím si, že bude dobré - a chtěl bych vědět, jaký je názor předkladatelů - to vyhodit, protože tuto možnost přináší zákon v jiném paragrafu. V § 198 odst. 1 se připouští možnost zaměstnanci, který se dlouhodobě osvědčil ve státní službě, prominout požadované vzdělání. Myslím, že je to správný přístup. Nemusíme paušálně všechny absolventy sovětské komunistické školy vylučovat, pokud se opravdu ukázalo, že někteří z nich jsou nezbytní pro státní službu a dlouhodobě to prokázali, tak v jiném paragrafu tento zákon umožňuje tuto výjimku poskytnout.

Jsem poněkud nervózní, pane řídící, že tady opět nesedí ani zástupce předkladatelů ani zpravodaj. (Židle u zpravodajského stolku jsou prázdné.) Je to velmi nezvyklé.

(Ke stolku zpravodajů běží poslanec Sklenák s poznámkou, které nebylo rozumět.) Je vás šest předkladatelů, pane předsedo, nejste jediný. Kdyby tady byl aspoň zpravodaj. Můžete se vystřídat a nemusíte se rozčilovat. Zákon to... Pan předseda haleká, že když musí sedět tam, kde musí sedět vláda...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím pány poslance, aby na sebe nehalekali. A pokud, tak mým prostřednictvím. Děkuji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ano. Pane místopředsedo, já bych požádal, ať to nemusím dělat já nebo můj kolega, abyste zajistil, aby tady vždycky někdo u toho stolku seděl. Připadá mi to i ponižující pro mě, že se toho musím domáhat já sám. (Ruch v sále.)

Dotaz - a ty dotazy jsou proto, že neexistuje důvodová zpráva. Kdyby ta důvodová zpráva byla přiložena, tak jsme si možná mnohé věci vysvětlili a ušetřili čas.

V § 9 odst. 2 rušíme či přejmenováváme osvědčenou funkci "vrchní ředitel". Vrchní ředitel je přece věc, kterou všichni známe, která má jasný smysl, jasné postavení na úřadě. A i ten úřad úplně chápe pozici náměstka a vrchního ředitele. Jasně ví, jaký je mezi tím rozdíl. A tady se navrhuje zrušení té funkce, resp. přejmenování "náměstek pro řízení sekce". Tak já bych se zeptal za prvé proč a za druhé, jaká je představa, kolik takových náměstků - bývalých či stávajících vrchních ředitelů - na těch ministerstvech vlastně bude a zda to není nějaká devalvace či přílišné rozmnožení těch funkcí náměstků.

V § 11, resp. § 12, je docela zajímavá dikce. Služební předpis nesmí stanovit povinnosti nad meze zákona. Jinými slovy, v zákoně říkáme, že se musí dodržovat zákon. Já s tím souhlasím, ale připadá mi směšné to tam uvádět. To bychom mohli mít v každém zákoně napsáno, že je třeba dodržovat tento zákon a ostatní zákony. Považuji to za úplně zbytečný paragraf. Pokud předkladatelé tento můj názor nesdílí, tak bych prosil o vysvětlení, proč tam tento paragraf být musí.

V § 13, který se týká generálního ředitelství, je v písm. b) napsáno: Generální ředitelství připravuje návrhy právních předpisů týkajících se služby s výjimkou návrhů právních předpisů o odměňování. Já bych poprosil, protože je to taková obecná formulace, o uvedení příkladů, třeba tří, typologicky, jaké předpisy by to generální ředitelství vytvářelo, čeho by se to vlastně týkalo.

V § 13 odst. 3 se říká: V čele generálního ředitelství je generální ředitel, který má postavení náměstka pro řízení sekce. Tak teď jsem se až úplně ztratil a ztratil jsem logiku. Máme tu pyramidu, úplně nahoře stojí generální ředitel, a tady je v postavení náměstka řízení sekce, který je podřízený státnímu tajemníkovi, který je podřízený tomu generálnímu řediteli. Tady mně ta logika uniká a vůbec nechápu, proč generální ředitel je náměstek pro řízení sekce. Tomu opravdu nerozumím. To bych potřeboval vysvětlit.

V § 13 odst. 4 písm. e) je napsáno - a to je velmi důležité - že generální ředitel, já to trošku parafrázuji, musí ochránit zaměstnance, který učiní nějaké oznámení na svého nadřízeného. Vládní koalice se tváří, že to myslí vážně a že to je velmi dobrá věc. Na minulé schůzi jsme řešili odvolání bývalého náměstka ministryně spravedlnosti paní Válkové pana Šterna. Mnozí, zejména koaliční, ale i opoziční, přiznávám, poslanci říkali - on si to odvolání zasloužil, protože si dovolil podat oznámení na svou ministryni. A já s tím názorem i souhlasím. Ale chci se zeptat, jak je to v souladu s tímto navrženým zákonem. Pokud by takhle byl schválený ten zákon, znamená to, že takového úředníka nemůžete propustit. A můžete se tady stokrát rozčilovat, že to není loajální, je to vymyšlené, neplní pracovní povinnosti. Naopak superúředník bude mít povinnost ze zákona tohoto člověka ochránit. Tak si vyberte, nemůže platit obojí. Buď platí to, co jsme mnozí z nás a mnozí z vás demonstrovali na minulé schůzi Sněmovny, nebo platí to, co je v tomto návrhu zákona. Obojí dohromady platit nemůže, resp. může a bude se rozhodovat - když je to ministrovi pohodlné, tak ho ochráním, a když je to ministrovi nepohodlné, tak ho vyhodíme. Ale tohle není správný přístup.

§ 13 odst. 5 říká, že generální ředitel a jím pověření zaměstnanci mohou provádět kontroly na všech služebních úřadech. A já se chci zeptat, koho vlastně ten generální ředitel bude kontrolovat. Všechny? A co vlastně znamená kontrola služebních vztahů? Je to tam napsané - kontrola služebních vztahů. Znamená to například, když si zaměstnanci Ministerstva školství stěžovali na ministra Chládka, že s nimi hrubě zachází, že přijde generální ředitel a jeho lidé s kontrolním záměrem, s kontrolním papírem a začnou kontrolovat služební vztahy? No, podle tohoto návrhu zákona ano. Sami zvažte, jestli je to rozumné. To se nemusí týkat ministra. Může se to týkat kteréhokoli vedoucího zaměstnance, resp. kteréhokoli představeného v dikci tohoto zákona, na kterého si podá stížnost podřízený, a generální ředitel přijde na kontrolu. Týká se to 65 tisíc zaměstnanců. Zvažte, zda je to rozumné. Pokud to tak zůstane, tak to bude jenom na papíře, reálně se to nedá dělat. Hlavně ty služební vztahy. Co to je kontrola služebních vztahů? Ještě rozumím, když budou kontrolovat tak, jak chodí finanční kontrola, něco takového, co známe z měst a obcí. Tomu rozumíme, co vlastně kontroluje. Ale služební vztahy, což je velmi často název pro mezilidské vztahy na pracovišti, nevím, jak bude generální ředitel či jeho lidé kontrolovat.

§ 15 státní tajemník, odst. 4. Poměrně žertovný odstavec, který říká: Ve věcech týkajících se změn služebního poměru podle § 45 písm. f) a skončení služebního poměru postupuje státní tajemník na ministerstvu po projednání s ministrem. Na úřadu vlády je to trošku jinak. Co to znamená projednání s ministrem? Aby to bylo relevantní, tak asi o tom musí existovat písemný záznam. Myslím si, že když někdo přijde do kanceláře, nakoukne do kanceláře ministra a řekne "vyměnil jsem tři vedoucí oddělení", že to zřejmě není projednání, i když obsahově ano. To znamená, měl by vzniknout úřední záznam. Mělo by tam být: Dne 15. července v 15.45 se dostavil státní tajemník do pracovny ministra a projednal s ním odvolání tří vedoucích oddělení. Ministr s tímto postupem vyjádřil souhlas, nebo naopak ministr s tím vyjádřil nesouhlas, anebo třetí možnost - ministr řekl: Mně je to jedno, udělejte, jak považujete za potřebné. Co s tím papírem uděláme? Rozumím, že všude jsou, jestli si všimnete, spisy na zaměstnance. Takže rozumím, že jedna kopie se založí do spisu na zaměstnance. Ale já myslím, aby i ten ministr měl černé na bílém, že to s ním někdo projednal, i ten státní tajemník, tak se to musí dát do nějakého spisu, který se bude jmenovat Ministr. A v tom se budou hromadit ty papíry, kdo to s ním projednal, kterého data, koho se to týkalo. Nedej bože, aby se například provedlo nějaké zvýšení efektivity a snížil se počet míst na úřadě. To bude projednání, to bude listin v tom spisu na ministra či ministryni!

V § 17, který se týká systemizace, je napsáno v odst. 4: Není-li systematizace schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systematizace. My se domníváme, že ten termín není zvolen šťastně. Pokud se má implementovat ta systematizace, že by bylo mnohem praktičtější ji mít buď 31. října, nebo 30. listopadu. Pokud to bude nebo nebude 30. prosince, těžko může státní tajemník nebo jiný vedoucí správního úřadu zajistit od 2. ledna implementaci.

A pak je takový zajímavý poměrně nenápadný odstavec v § 17 - odst. 5, který říká: Služební místa a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců podle schválené systematizace nelze použít pro jiný než stanovený účel. To znamená konec úspor. Pokud jednou schválím rozpočet na mzdy zaměstnanců a čirou náhodou něco ušetřím, tak podle zákona § 17 odst. 5 se to nesmí použít na žádný jiný účel. Docela výhodné pro ty, kteří ty prostředky čerpají, velmi nevýhodné pro ministry, členy vlády, je jedno, která je to vláda, po kterých velmi často budou vyžadovány úspory, bude vyžadováno, jak manažersky zvládli, kde uspořili a jak mohli případné provozní peníze, což jsou bezesporu i mzdové prostředky, využít pro investice či rekonstrukce či opravy majetku. Takže se chci zeptat, proč předkladatelé říkají, že ušetřené finanční prostředky se nedají použít na jiný účel.

V § 19, který se týká organizační struktury služebního úřadu, v písm. jedna, je, že pokud se předloží návrh organizační struktury, generální ředitel rozhodne do třiceti dnů. My se chceme zeptat, proč třicet dnů, proč tak dlouhá doba. Nebylo by lepší, kdyby tam bylo třeba dvacet dnů? A je to stejně jenom hra na organizační změnu. Všimněte si, co je tam napsáno - pokud to generální ředitel nerozhodne - což on se určitě nebude chtít hádat s těmi ministry, tak to předloží k rozhodnutí vládě. Mně to vůbec nevadí, jenom ukazujeme, jak zbytečný úřad generální ředitelství je, jak zbytečná funkce je generální ředitel.

§ 19 odst. 2 je napsán tak nejasně, že jsem mu vůbec neporozuměl, takže bych prosil o vysvětlení tohoto odstavce. Já vám ho pro představu přečtu. "Nedojde-li v důsledku schválení nebo změny organizační struktury ke skončení služebního poměru nebo odvolání ze služebního místa představeného, schvaluje organizační strukturu nebo její změnu státní tajemník nebo služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, a není-li nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu." Mě by zajímalo, kdo z předkladatelů by mi to mohl vysvětlit, co tím autor vlastně myslel. Já tomu opravdu sémanticky vůbec nerozumím. A opět chybí důvodová zpráva. Možná je to vysvětlení poměrně jednoduché, možná mnozí z vás tomu rozumějí, já jsem to opravdu nepochopil.

A aby debata byla smysluplná, tak jsem ve svém prvním vystoupení položil dotazy pouze k části první. Je to 22 dotazů, očekávám konkrétní poměrně stručné jasné odpovědi. V dalším ze svých vystoupení se budu věnovat dalším částem. Myslím, že by bylo nekorektní, už tak se těch dotazů vyskytlo poměrně hodně, bylo by nekorektní jich tady číst 80, 90 nebo 100 najednou. Je to jenom v části první.

Děkuji za pozornost a předem děkuji, i když tady nesedí ani zpravodaj. Pan ministr (Chovanec) mi kyne, ale není ani zpravodaj, ale je jeden z předkladatelů. Já si je pamatuju, samozřejmě, tak věřím, že mi odpovíte na část těch dotazů. Pořád říkáte, že chcete s opozicí jednat, tak teď nechceme jednat, teď chceme jenom odpovědět na nejasnosti, protože... Pana ministra Chovance musím pochválit, protože on jako předkladatel napsal 12stránkový návrh zákona a k tomu byla poměrně obsáhlá a vysvětlující důvodová zpráva. To je naprosto v pořádku. Pak bohužel přišel pozměňovací návrh, který má 83 stran a nula slov v důvodové zprávě. Takže se omlouvám všem, kteří, je všem jasné, kteří tu důvodovou zprávu připravovali nebo četli, kdybyste nám ji dali, možná bych se ptal ne 22 dotazů k části 1, ale možná jenom dva nebo tři. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi, starostovi, Stanjurovi za vyčerpávající úvod ke kapitole 1 zákona. S další přihláškou s přednostním právem je přihlášen pan předseda Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové, rád bych zareagoval přece jenom na to, co tady říkal a vůbec říkal od včerejška pan ministr Dienstbier, protože to ve mně skutečně, už jsem tady nějakých osm měsíců, a vzbuzuje to celou řadu otazníků o práci tohoto ministra a vůbec o práci i o nákladech, které tady vynakládáme na speciální funkci ministra. Protože bych si rád vzpomněl na tu linku služebního zákona. Společně bych si rád na ni zavzpomínal.

To znamená, tato vláda vlastně vznikla na základě předložení služebního zákona do prvního čtení a tam ve stanovisku Legislativní rady vlády čteme, že ten návrh byl protiústavní, proti občanskému zákoníku a další záležitosti. O tom už jsem tady v minulosti hovořil. Takže tady tedy jsem slyšel argumenty v kuloárech, že to připravila nějaká, že jsou to stanoviska jakési ještě předešlé Legislativní rady či co, že to byl nějaký poslanecký návrh a podobně. Takže jsem myslel, že tedy po půl roce práce legislativního odboru zřejmě tady pana ministra Dienstbiera, ministra pro legislativu, odborníka, který tedy sám o sobě říká, že je odborník a jak se v tom vyzná, tak že tedy přijde návrh, který bude perfektní, zvláště když to je tedy návrh, na kterém vlastně je postavena tato vláda.

No, když si zavzpomínám, co se tady dělo během toho půl roku, tak vlastně práce ministra této vlády, který má na starosti legislativu, tak nás občerstvil svými jinými návrhy. Navrhl nám tady například pozitivní diskriminaci romské menšiny, kdy navrhl, že se bude dávat 60 tisíc korun romským studentům. Já se ptám, jak je tedy budeme rozlišovat při těch žádostech. Zřejmě se bude odebírat krev nebo já nevím, co tady, ale to už jsme tady měli za Hitlera, takže takové protiústavní a hnusné návrhy, co tady pan ministr předkládá, opravdu... Ale o tom tady nechci teď mluvit. To byl jeden návrh. Pak nám tady přinesl volební právo cizinců. Vůbec nevím, proč se tady řeší cizí státní příslušníci. Potom jsme se z médií dočetli, že snad chystá oddlužení sociálně vyčleněných spoluobčanů.

No a během této půlroční anabáze tedy konečně byl vyplozen do druhého čtení služební zákon. A skutečně, já jsem se včera díval na ty Události, komentáře a tam ministr Dienstbier okomentoval tento vládní návrh, že je to relativně solidní návrh. To jsme slyšeli všichni. Takže bych potřeboval za prvé vysvětlit, protože nejsem právník ani nejsem odborník, možná jaký je rozdíl třeba mezi protiústavním návrhem a proti občanskému zákoníku a relativně solidním návrhem, abychom se vlastně v tom galimatyáši návrhů vůbec vyznali, který je tedy více kvalitní, který je větší paskvil, který je menší paskvil. Ale pro mě jako pro právního laika je z toho závěr jediný. Já znám jenom dva typy zákonů. A o to bych chtěl poprosit, aby to takhle bylo, ať je to vláda nebo nevláda. Buď je perfektní zákon, nebo je to paskvil a zmetek. Já znám jenom dva typy.

Takže bych chtěl opravdu znova poprosit, protože služební zákon potřebujeme, ta diskuse se tady protahuje a já bych už byl rád, abychom se dobrali k závěru, že bychom pokud možno tento zákon dopracovali, protože v plénu ho dopracujeme těžko. Vítám, že jsem slyšel, že je tady nějaká pracovní komise. Vítám, že do ní má být zapojena i snad opozice, co mám nejnovější informace, a že bychom se na to mohli společně trošku podívat. Tuhle komedii, která tady prostě probíhá, která je skutečně špatně sehraná. Myslím, že co tady slyšíme ty argumenty, tak dokonce i ve vládní koalici už vznikají rozpory. Už ani tam se nemůžou lidé dohodnout, jak to vlastně je. To jsme tady slyšeli, že dokonce i vládní poslanci jsou překvapeni argumenty, které tady například řekl pan předseda klubu Kalousek. Musí si je také přeprověřit, protože ty informace tady nebyly. Takže já bych chtěl, abychom takto závažný zákon skutečně dali v perfektní formě. A znovu zdůrazňuji, když i ministr pro lidská práva, menšiny tuším, nebo legislativu sám říká, že je to relativně solidní návrh, tak aby to byl perfektní návrh. A o to bych chtěl v podstatě v kostce poprosit a jenom říkám, že už to trvá trošičku dlouho a já bych byl rád, abychom už ten zákon měli co nejrychleji perfektní a posunuli se k dalším problémům pro občany České republiky, které bychom řešili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi a nevidím nikoho s přednostním právem, takže poprosím v řádně přihlášených. (Ze sálu: Ne Stanjura, ale Okamura!) Pardon, já už dnes po třetí hodině řízení si pletu starosty, Stanjury a Okamury - omlouvám se. Takže byl to pan poslanec Okamura. Omlouvám se panu poslanci Stanjurovi.

Nyní řádně přihlášený pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Hezký den, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych zde řekl několik věcných poznámek nejprve z obecné roviny, poté z podrobné roviny ke služebnímu zákonu, který zde budeme projednávat nyní ve druhém čtení a možná příští týden nebo někdy úplně jindy ve čtení třetím.

Poslanecký klub KSČM vnímá přijetí služebního zákona samozřejmě jako velice potřebné, a to proto, aby se zkvalitnila státní správa a zejména na ministerstvech a dalších ústředních orgánech státní správy nedocházelo k rozsáhlým obměnám při změně politické reprezentace vždy při volbách do Poslanecké sněmovny. Nicméně dle našeho pohledu nyní projednávaný služební zákon tento problém nevyřeší, ale naopak státní správu uzavře, a to minimálně na dva roky po dobu přechodného období. Dle našeho názoru by bylo mnohem jednodušší, kdyby začal platit služební zákon z roku 2002 a pouze se upravil na základě změn zákonů do současné doby.

Nyní však neuškodí trocha historie projednávání služebních zákonů v České republice.

Od listopadu 1989, kdy proběhla tehdejší vlajkosláva, se vytvořilo několik návrhů služebního zákona. Začít však musíme rozdělením Československé federativní republiky a napsáním Ústavy ČR v roce 1992. Tehdy jsme se jasně zavázali a v Ústavě to je napsáno, že zajistíme fungující státní správu. Nicméně za 22 let se tomu tak nestalo. Právě to, že se to nestalo, umožnilo zejména v 90. letech rozkrádání státního majetku v době divoké privatizace. Tento fakt, a nesporný fakt, jde na vrub tehdejším vládám v čele s Občanskou demokratickou stranou. Z toho právě plyne, že politické elity již tenkrát neměly zájem vytvořit fungující státní správu. Ony ji ve své podstatě vytvořily, ale pouze pro sebe, pokud to tak vezmu, ale ne pro občany.

Teprve začátkem nového tisíciletí, když od roku 1998 začala tady vládnout opoziční smlouva, naše sociální demokracie, a při vyjednávání podmínek vstupu do EU se začalo uvažovat o tom, aby státní správa začala určitým způsobem fungovat řádně. Do dnešní doby se sociální demokracie bije do prsou, že to byla ona, kdo vytvořil skutečně první zákon o státní službě v roce 2002. To bylo zapříčiněno zejména přístupovou dohodou a tím, aby se EU, do které jsme vstupovali v roce 2004, na nás nedívala skrz prsty. Takže sociální demokracie se do dnešní doby vychloubá, že vytvořila první služební zákon. Ano, je to skutečně pravda. Ona ho vytvořila. To jí nelze upřít. Má tedy pravdu. Jedná se o poměrně rozsáhlou materii, je i celkem kvalitní, nicméně to byla právě sociální demokracie, která jako první odložila účinnost tohoto služebního zákona, a později následovaly pravicové vlády, naposledy vláda Petra Nečase. Samozřejmě tam nepočítám vlády úřednické Jana Fischera a později Jiřího Rusnoka, k čemuž se ještě ve svém vystoupení samozřejmě vrátím.

Pokud se posuneme v čase, tak účinnost je odložena do 1. 1. 2015. Právě poslední dvě vlády, nejprve vláda Petra Nečase a poté úřednická vláda, která byla nominována prezidentem Milošem Zemanem, připravily své verze služebního zákona. Vláda Petra Nečase připravila bravurní paskvil, tzv. zákon o úřednících státní správy, který měl jedinou kladnou věc, která tam mohla být, a to byla propracovaná analýza dopadů regulací a hotové vnější připomínkové řízení, což tento služební zákon samozřejmě v lednu pořádně neměl a komplexní pozměňovací návrh to neměl vůbec.

Když se na to tak podíváme, tak v návrhu Občanské demokratické strany byla vesměs samá negativa. Inspirace tehdy ležela v soukromém sektoru a k tomu u zahraničních neoliberálních vlád, které vládly v tehdejší době v Evropě. Inspirace ležela zejména ve Velké Británii a tím, aby se omezil stát ještě více a státní správa se lépe nebo spíše zliberalizovala a dal se do ní soukromý sektor. To by vedlo k destrukci státní správy. Takže jsme se do té doby vůbec nikam nepohnuli a státní správa samozřejmě nefungovala. Plány tohoto návrhu zákona zhatila sama předkladatelka, tehdejší vicepremiérka Karolína Peake z Věcí veřejných a později ze strany LIDEM. Zhatila ho jednoduše tím, že ho pořád nechávala předělávat a na stůl se k nám nakonec dostal až v červenci, potažmo v srpnu loňského roku a nakonec se Poslanecká sněmovna sama rozhodla rozpustit, a tak na projednávání tohoto návrhu zákona vůbec nedošlo.

Po předčasných volbách do Poslanecké sněmovny se o otázku služebních poměrů ve státní správě zjevně nikdo nezajímal, až na prezidenta Miloše Zemana, který to měl zřejmě jako eso v rukávu připraveno pro rodící se vládní koalici. Ten totiž již ke konci minulého roku vzkázal rodící se koalici, že nejmenuje Andreje Babiše ministrem financí, pokud nebude návrh služebního zákona projednán alespoň v prvém čtení. Rodící se koalici to zřejmě řádně vyděsilo, a proto začala narychlo připravovat, nechci říkat cár papíru, ale určitý koncept služebního zákona tak, aby mohl být projednán na mimořádné schůzi v lednu letošního roku, k čemuž samozřejmě došlo. Myslím, že to bylo několik stran, ve kterých nebylo nic moc napsáno, a už nám bylo tehdy avizováno, že když to projde prvním čtením, tak vláda připraví samozřejmě komplexní pozměňovací návrh.

K návrhu, který jsme tady projednávali v lednu, se končící vláda Jiřího Rusnoka rozhodla samozřejmě vyjádřit a dala tam negativní stanovisko. Do toho všeho ještě vstoupila ona sama, když připravila svůj návrh služebního zákona a poslala ho do legislativního procesu, takže už tady máme několikátý služební zákon. Tento zákon, který předložila úřednická vláda Jiřího Rusnoka, byl poté z projednávání současnou vládní koalicí stažen z důvodu, že jejich návrh samozřejmě bude lepší.

Pokud se vrátím ke služebnímu zákonu, který zde předložila Rusnokova vláda, tak já říkám, že byl celkem dobře propracován a do značné míry právě reflektoval zákon z roku 2002 a pouze tam udělal novelizace při změnách zákonů do současné doby. Zároveň počítal i s různými benefity pro úředníky, měl hotové mezirezortní připomínkové řízení, hotovou analýzu dopadů regulace, tzv. RIA, a plno dalších věcí, které chybí současnému komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Nicméně rodící se vláda, jak už jsem řekl, tento návrh z projednávání stáhla. Již si myslím, že se zde stala chyba, protože ten zákon byl opravdu propracován a mohli jsme na něm stavět - namísto toho se tady předhánět, který služební zákon je lepší a který ne.

Na místo toho, aby se ten zákon vlády Jiřího Rusnoka tady začal projednávat, tak se vytvořil tzv. stín lex Babiš, se kterým přišla pravicová TOP 09, a vládní koalici tento lex Babiš samozřejmě děsí ještě stále do dnešních dnů. Vládní koalice se rozhodla, že vytvoří k poslaneckému návrhu komplexní pozměňovací návrh. Tuto pohádku bychom mohli nazvat Pohádka o rození paskvilu č. 2, když si vezmeme, že paskvil č. 1 byl samozřejmě návrh z tehdejší dílny Občanské demokratické strany. Samozřejmě pravicová opozice do toho všeho začíná nyní vstupovat znova, kdy má své výtky a zákon nepustí do závěrečného čtení, nebo bude blokovat třetí čtení tak, aby zákon, který zde nyní projednáváme, nezačal platit od 1. 1. 2015.

Při tvoření komplexního pozměňovacího návrhu se pořádaly různé semináře, snídaně, seance a vyvolávali jsme různé duchy u Evropské unie, Evropskou unii a nikoho jiného, a tu další, byla to opravdu zábava někdy. Když jsme měli i noční jednání na výboru pro veřejnou správu, tak jsme ten návrh zákona projednávali v deset večer, takže to byla opravdu typická seance, taková krásná noční, a mně se to strašně líbilo, když jsem tam panu ministrovi říkal, že je to opravdu zajímavé, takhle projednávat v noci důležitý zákon.

Jistě mi dáte za pravdu, že tyto věci, různé seance, nemohou nahradit řádné připomínkové řízení nebo RIA, protože jenom vláda a příslušná ministerstva mají za sebou veškerou legislativu. Poslanci to sami nezvládnou, ta legislativa je opravdu obsáhlá, kór u této materie, která má dopady do státní správy a má fungovat na mnoho desítek let dopředu. Ale zdá se, že to koaliční poslanci zvládli, a na stůl se nám předložil krom komplexního pozměňovacího návrhu i změnový zákon, což je bod číslo sedm.

Karty jsou tedy vyloženy a můžeme začít hrát, dámy a pánové. Bude to zřejmě zajímavá hra, zejména ve třetím čtení, když tam budeme hlasovat o různých pozměňovacích návrzích. Tato hra, jak už jsem řekl, začala s prezidentem Milošem Zemanem a jeho podmínkou, která byla splněna právě v lednu letošního roku, když jsme tady projednávali tento návrh zákona v prvém čtení.

Tvrzení koalice, že pokud zákon nepřijmeme a nezačne platit od 1. 1. 2015, tak nám Evropská unie -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vám skáču do řeči, ale poprosím kolegy, aby se ztišili, protože i v takto malém počtu velmi ruší. Děkuji.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za zjednání klidu. Pokud tento zákon nezačne platit od 1. 1. 2015, tak nám Evropská unie znemožní čerpání dotací - a je to mírně falešné tvrzení. Proč tedy falešné? Jedná se totiž o mystifikaci, protože pokud by se zákon nestihl schválit, jak ho tady nyní budeme projednávat, tak by začal platit zákon z roku 2002, který má totiž právě odloženou účinnost, jak už jsem říkal, do začátku příštího roku.

Když se podíváme na další hráče, kteří s námi hrají tuto hru, je to právě Evropská komise a její čelní představitelé, kteří se nám rozhodli připomínkovat komplexní pozměňovací návrh, a již se tak stalo. Jsme totiž jediným státem z celé Evropské unie, který nemá v plné účinnosti služební zákon. Zákon z roku 2002 začal částečně platit, ale nezačal nikdy platit na ústřední orgány státní správy. Ptám se proč asi. Kdybych se inspiroval knihou Bernarda Lewise Kde se stala chyba?, tak ta chyba, jak už jsem řekl, začala v roce 1992 a později v roce 2002. Odpověď je nasnadě a jistě si odpovíte všichni sami. Ani sociálně demokratickým vládám, ale ani občanskodemokratickým vládám jeho přijetí nevyhovovalo, protože by nemohly na ministerstva a další ústřední orgány státní správy dosazovat svoje kamarády. To je nesporný fakt a to nikdo nesmaže.

Proto je veřejnost naštvána, když docházelo v té době, ještě do nedávné doby, zejména s průšvihem s koaličními poslanci z minulé vládní koalice, ke korupci. To by měl služební zákon skutečně zamezit. Nicméně ten, jak tady nyní projednáváme, mám obavu, že to úplně neomezí. Jediné, co v něm vítám, je zastropování výše odměn a zrušení smluvních platů. Opravdu, to je věc, která byla potřeba udělat, protože by jinak stále docházelo k nehorázným odměnám, což by ukazovalo na fakt, že třeba den má 25 hodin, jak už jsme se několikrát přesvědčili, když ještě byli u vlády občanští demokraté, zejména tehdejší, nebo nynější, teď už je to nynější manželka Petra Nečase, kdy dostávala opravdu velké odměny a docházelo ke korupci. Zastropování výše odměn jedině vítáme.

To by bylo takhle z obecného hlediska. Nyní však přejdu k věcným připomínkám a představím vám své pozměňovací návrhy. Já jenom vaším prostřednictvím na pana kolegu Chvojku - abych nebláznil. Já skutečně neblázním. Budu tady mluvit konstruktivně a nehraji si na žádné obstrukce, budu tady říkat pouze věcné připomínky, a já si myslím, že kolega Chvojka vaším prostřednictvím to určitě snese a vydrží.

Jak již jsem naznačil, samotná rychlost projednávání takto důležité materie jde na vrub politické udržitelnosti tohoto návrhu zákona při příštích volbách do Poslanecké sněmovny. Neschopnost řádně komunikovat s opozicí nutně povede k novelizaci, a to pravděpodobně již v příštím roce, kdy ještě poznáme, kolik je tam chyb. K tomu navíc nedokončený systém odměňování, vyčíslení, kolika úředníků se zákon přesně bude týkat, a neurčitá finanční náročnost nevěstí nic dobrého. K tomu řada zaměstnanců, kteří začnou spadat pod tento zákon, na tom bude ještě hůře, než kdyby spadala pod zákoník práce.

Různé výjimky, které jsou v zákoně uvedeny, je pouze cesta do pekel. Pokud povolíte výjimky, dojde k chaosu a v zásadě je bude chtít ve své podstatě za chvilku úplně každý. K čemu tedy služební zákon, když bude tolik výjimek? Je pochopitelné, že zákon se nemůže vztahovat na volené funkce, tomu rozumím, ani nic proti tomu nemám, ale mám tam jednu výtku, proč se nemá vztahovat např. na Národní bezpečnostní úřad, který je veden jako jeden z ústředních orgánů státní správy, a pokud služební zákon se má vztahovat na všechny ústřední orgány státní správy, tedy ministerstva a další ústřední orgány státní správy, tak by se služební zákon měl vztahovat i na Národní bezpečnostní úřad. Protože pro koho on plní tu službu? Přece pro stát. A výstupem je služba pro stát. Proto by měl spadat pod služební zákon. Teď odst. 2 v § 2 vnímám jako neopodstatněný z následujících důvodů. Předně je v samotném rozporu s § 5, který vyjmenovává služby a obory služby. Pokud je jako služba definována rovněž ochrana osobních údajů písm. h), zabezpečování obrany státu písm. i) a zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti písm. j), tak nemohou být instituce uvedené v § 2 odst. 2 vyjmuty ze zákona o státní službě. Výstupem těchto institucí je služba pro stát, a stát ji rovněž po nich poptává. Jak už jsem řekl, nejvyšší spor osobně vidím u Národního bezpečnostního úřadu. Tento úřad je totiž veden jako ústřední orgán státní správy v kompetenčním zákoně. Přesně je definován v tzv. kompetenčním zákoně v části 1. § 2 odst. 1. V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: číslo 9 - Národní bezpečnostní úřad. Z tohoto důvodu je NBÚ v rozporu, když je požadována výjimka ze služebního zákona. Pokud se má služební zákon vztahovat na ústřední orgány státní správy, jak už jsem řekl, musí se logicky vztahovat i na Národní bezpečnostní úřad. Pochopil bych, že by se třeba nevztahoval na předsedu tohoto úřadu, pokud se jedná o volenou funkci.

Pokud jde o bezpečnostní sbory, vojenskou policii, Vojenské zpravodajství, Generální štáb Armády ČR, jsou tyto instituce v rozporu s § 5, zejména s písm. j) - zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti. Rozumím tomu, že ony se vztahují pod zákon o bezpečnostních sborech, to je nepopiratelné, ale v tom případě bychom měli určitým způsobem upravit i tyto obory služby.

Nyní se vrátím ještě k Evropské unii. Pokud Evropská unie, resp. Evropská komise, po nás požaduje, aby pod služební zákon spadaly všechny ústřední orgány státní správy, musí tam opravdu spadat všechny ústřední orgány státní správy. Neudělovat žádné výjimky. To, že tam jsou uvedeny výjimky, zejména v určitých hlavách jednotlivých institucí, ať se jedná o ČSÚ, ÚOHS a další, můžeme tady diskutovat o Státním úřadu pro jadernou bezpečnost, kdyby současná šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost měla být vyjmuta z tohoto zákona, prostě by pod něj nespadala, nicméně zaměstnanci tohoto úřadu by pod něj spadali. To si umím představit, protože se jedná o určitého nezávislého regulátora, podobně jako Český statistický úřad.

V zásadě bych řekl, že jsem na nic nezapomněl ve výtkách, ale ještě si dovolím určité tvrzení. Já jsem mnohokrát jednal zejména s odborníky ze státní správy, zejména s odborníky na Karlově univerzitě a ti mi jasně říkali: nepovolovat žádné výjimky. Pokud je budeme povolovat a zejména pokud by se zákon nevztahoval na ústřední orgány státní správy, tak to opět povede k chaosu, vznikne paskvil, který nakonec povede ještě k větší destrukci státní správy, než je v současné době.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu dalšího řádně přihlášeného, pana poslance Daniela Korteho. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, paní místopředsedkyně, pěkné odpoledne, dámy a pánové. Dovolte, abych vám představil svůj pozměňovací návrh a vysvětlil důvody, které mne vedou k tomu, že ho podávám. Týká se sedmého § 7, tedy abychom věděli, o čem mluvíme, onoho komplexního pozměňovacího návrhu, který v odst. 4 vymezuje vysoké školy, resp. typy vysokých škol, jejichž absolutorium nemá být uznáváno jako kvalifikační předpoklad vysokoškolského studia pro vyšší pozice ve státní službě.

K onomu výčtu v odst. 4 připojuji Fakultu Státní bezpečnosti a Fakultu ochrany státních hranic, tedy 1. a 3. fakultu Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti. Dovoluji si vám sdělit důvody, které mne k tomuto pozměňovacímu návrhu vedou.

V projednávaném tisku se tedy navrhuje, aby z uznání vysokoškolského vzdělání pro potřeby státní služby bylo vyloučeno vzdělání absolvované na vysokých školách politických bývalé totalitní Československé socialistické republiky a také na vysokých politických a bezpečnostních školách v bývalém Sovětském svazu. Pozorný čtenář onoho odstavce zajisté zaregistroval, že v případě Sovětského svazu jde o politické i bezpečnostní školy, zatímco u Československé socialistické republiky jde pouze o školy politické. Mám za to, že tento rozdíl je nesprávný a neodůvodnitelný. I v případě Československé socialistické republiky totiž existovala škola, která poskytovala rezortní vysokoškolské vzdělání v oblasti bezpečnosti, jež bylo úzce svázané s komunistickou totalitní mocí, a to tak, že nejen není použitelné ve státních institucích demokratického právního státu, ale jeho uplatňování by mohlo tyto instituce poškodit, popř. dokonce i ohrozit. Tou školou byla Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti a zcela nepochybně především dvě její fakulty, které jsem jmenoval, Fakulta Státní bezpečnosti a Fakulta ochrany státních hranic, jež jsou zahrnuty v mém návrhu.

Popíšu činnost těchto fakult.

Vysoká škola Sboru národní bezpečnosti vznikla po sovětské okupaci v době tzv. normalizace jako výraz potřeby rozšířit represivní normalizační aparát. Cituji z usnesení Ústavního soudu: "Zákonné opatření Federálního shromáždění č.107/1973 Sb., o zřízení Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, se stalo výrazem jiných, resp. dalších hodnotových a obsahových nároků na pracovníky v rezortu Ministerstva vnitra než těch, které mohly být realizovány řádným globálním a univerzálním právnickým studiem." ­ Konec citátu Ústavního soudu, což pravil ve svém nálezu 225/1995 Sb., když zdůvodňuje, proč absolventi této školy nemohou být zapsáni na seznam advokátních koncipientů, a to ani v případě, že svůj titul iuris utriusque doctor, JUDr., získali následně na řádné právnické fakultě.

Na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti byly od počátku zřízeny tři fakulty: Fakulta Státní bezpečnosti, Fakulta Veřejné bezpečnosti - druhá, Fakulta ochrany státních hranic - třetí, a jako čtvrtá byla později připojena Fakulta vyšetřování v Bratislavě.

Je prokazatelné, že zejména první a třetí fakulta, které sloužily zcela nepokrytě a prakticky výhradně potřebám příslušníků komunistické Státní bezpečnosti, rozhodně neposkytovaly vzdělání, které by mohlo a mělo být využíváno ve státní službě demokratického právního státu. Jaké vzdělání poskytovaly tyto fakulty a čím se studenti těchto fakult zabývali, můžeme asi nejsnadněji nahlédnout z témat jejich závěrečných diplomových prací. Pro příklad uvádím některé názvy prací z 80. let, tzn., že jde o absolventy ve věku, kdy ještě stále a ještě mnoho let by teoreticky by se mohli ucházet o funkce ve státní službě:

Autor BENÝŠEK, P.: Postup a opatření orgánů StB při kontrarozvědné ochraně kulturní politiky KSČ.

ČIKOŠ, J.: Systém opatření a úkoly orgánu StB při kontrarozvědné ochraně hromadných sdělovacích prostředků se zaměřením na Československý rozhlas a televizi.

CHVOSTA, J.: Agenturně operativní práce studentů StB mezi stážisty a stipendisty vyjíždějícími z ČSSR do nesocialistických států.

CHYŠKA, P.: Možnosti a způsoby využití poziční a společenské agentury v kulturních střediscích kapitalistických zastupitelských úřadů se zaměřením na kulturní středisko britského velvyslanectví v Praze.

KOSOVÁ, V.: Boj orgánů StB s antisocialistickými tendencemi v Českobratrské církvi evangelické.

KUBAL, M.: Taktika a úkoly orgánů StB při zamezování činnosti paralelních struktur v oblasti kultury.

KRIŠTÁL, M.: Podíl orgánů StB na zamezování nepřátelské činnosti v Českobratrské církvi evangelické a na jejím zneužívání politickou i církevní opozicí v ČSSR, jakož i zahraničním protivníkem.

RADIKOVSKÝ, Z.: Boj orgánů StB s antisocialistickými tendencemi v Českobratrské církvi evangelické církevního seniorátu Poděbrady.

ŠMARDA, B.: Boj orgánů StB s antisocialistickými tendencemi projevujícími se na protestantských bohosloveckých fakultách.

TUČEK, K.: Proces budování a formování vlivové agentury k působení v protestantských církvích.

Aby bylo zřejmé, jak takové práce vypadaly, podívejme se na dvě trochu podrobněji. První je práce příslušníka StB Josefa Kulesy, která se zabývá činností antisocialistických elementů a ideodiverzních center na vysokých školách v Severočeském kraji. Práce podrobně popisuje situaci na třech vysokých školách a na dvou jazykových přípravkách pro zahraniční studenty. Rozebrán je počet vyškrtnutých a vyloučených členů KSČ mezi pedagogy, jejich činnost a podchycení agenturou i aktivity a způsoby práce agentury StB mezi samotnými studenty. Jedním z důležitých poznatků, k nimž práce dospívá, je potřeba koordinace a spolupráce jednotlivých složek StB. Jako vzorový je zde uveden příklad takové spolupráce, kdy Vojenská kontrarozvědka v Žatci chtěla provést nezákonnou prohlídku v bytě bývalého důstojníka, vyhozeného po roce 1968 z armády, jakož i z KSČ. Dotyčný ale měl byt dobře zabezpečen a klíče nedával z ruky, takže se kontrarozvědka nedokázala dovnitř dostat. Navázala proto spojení s řídícím důstojníkem agentury StB na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci, kde studoval jeho syn. Agenti zjistili, do které restaurace chodí student s přáteli hrát ve společnosti karty a kam si přitom odkládá klíče. Následně se jim podařilo společnost od karet odlákat do vedlejší místnosti, klíče na chvíli odcizit a na záchodě restaurace pořídit jejich otisky. Ty pak předali do Žatce vojenské kontrarozvědce, která podle nich zhotovila kopie klíčů a mohla se vloupat do bytu studentova otce. Úžasná práce a úžasný kvalifikační předpoklad pro práci ve státní službě demokratického státu!

Druhý příklad, možná ještě lepší, je práce nadporučíka StB Milana Součka s dlouhým názvem Formy a metody orgánů Státní bezpečnosti zaměřené k prohloubení diferenciace mezi nepublikujícími spisovateli a netvořícími výtvarníky, respektive spisovateli, kteří svá díla vydávají bez souhlasu československých úřadů. Po úžasné snůšce zavádějící informací a prachpodivných interpretací, mezi nimiž chce diferencovat, mezi těmi osobami je například Václav Havel či František Kupka,­ dospívá autor k přesvědčení, že největším problémem jsou legální příjmy těchto osob z děl vydaných v zahraničí. Navrhuje proto legislativní opatření, které by rozšířilo komunistickou cenzuru na celý svět: zakázat vydávání čehokoli v zahraničí bez povolení československých úřadů a případně nedovolené publikace, příjmy z nich pocházející, prohlásit za nelegální - což je prosté a estébácky geniální.

Výčet i příklady jsou víceméně náhodné, lze najít desítky dalších podobných prací, které se týkají jiných církví, vysokých škol, zájmových organizací, pracovních, kulturních aktivit prakticky v každé oblasti života tehdejší Československé socialistické republiky. StB zkrátka byla tajnou politickou policií komunistického totalitního režimu, která prorůstala celou společnost, kontrolovala často nezákonně veškeré lidské činnosti a tvrdě postihovala vše, co se jí zdálo autonomní, nebezpečné, anebo prostě jen jiné. K těmto činnostem vychovávala její příslušníky 1. fakulta Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti.

Pokud jde o 3. fakultu, Fakultu ostrahy státních hranic, je třeba si uvědomit, že tzv. ochrana hranic v komunistickém totalitním státě...

Já bych prosil levou část, kde sedí klub KSČM, jestli by se mohli ztišit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, pane poslanče, a prosím kolegy v levé části, aby se ztišili. Děkuji.

 

Poslanec Daniel Korte: Já chápu, že to neradi slyší, co říkám. Čili pokud jde o tu třetí fakultu, je třeba si uvědomit, že tzv. ochrana státních hranic v komunistickém totalitním státě zdaleka neznamenala jen ochranu před tzv. vnějším nepřítelem, ale byla namířena především proti vlastním občanům, kterým pomocí ostré munice, elektricky nabitých drátů, nástražných systémů, vycvičených psů, tvrdých trestních postihů a rozsáhlé agentury bránila vycestovat do ciziny a de facto tak z celé republiky učinila jeden velký koncentrační tábor.

Dámy a pánové, já bych vás chtěl závěrem pouze upozornit, že tento můj návrh není vůbec nijak diskriminační. Nebrání absolventům těchto škol pracovat ve středoškolských funkcích ve státní správě, a dokonce pokud stihli vystudovat i nějakou normální školu, mohou se tak ucházet o funkce, kde je vyžadováno vzdělání vysokoškolské. Návrh pouze říká, že studium na těchto fakultách nestačí k tomu, aby jejich absolventi mohli zastávat funkce rady, odborného rady nebo vrchního rady ve státní správě demokratického státu, což jsem myslím ve svém příspěvku dostatečně objasnil.

Závěrem konstatuji, že můj návrh je zanesen v systému, a v podrobné rozpravě se k němu přihlásím. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a mám tady faktickou poznámku pana poslance Grospiče. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem se, kolegové a kolegyně, chtěl vyjádřit k jiné problematice ve vztahu k navrženému návrhu zákona, ale přece jenom slova předřečníka mě vedou k takovému zamyšlení, že bych chtěl říci, že mám úplně jiný problém s navrženým zněním § 7 odst. 4, protože si třeba kladu otázku, jak věcně bude naloženo vlastně se vzděláním, které bylo v posledních 25 letech v řadě jiných právních předpisů nostrifikováno a uznáno, a proč by vlastně tímto zákonem měl znovu být zaváděn princip nerovnosti nabytého vzdělání.

Samozřejmě ta úvaha, která tady byla vznesena - a asi vůbec nepatří k tématu tohoto zákona - tak si myslím, že rozumím tomu, že pro někoho je výrazný problém, když Československá republika do roku 1989 střežila své hranice, a rozumím tomu, že pro někoho je vysoce demokratický třeba způsob, jakým Spojené státy americké hlídají svoji hranici ve vztahu ke Spojeným státům mexickým. Ale možná že bychom se divili, jak v realitě je tato věc vlastně spojitá a k jakým nedemokratickým prvkům dochází v tom druhém případě. Ale myslím si, že to nám nepřísluší posuzovat a nepřísluší s navrženým zákonem nějakým způsobem spojovat.

Chtěl bych říci, že netrpím euronadšenectvím ani eurošílenstvím, že netrpím ani přehnanou povinností ve vztahu k Evropské komisi a v tomto způsobu si myslím, že pro mě - a to bych chtěl říci, že je tady asi určitý střet zájmů, protože -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas vypršel.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Ano, já to zkrátím, protože budu hovořit jako zástupce jedné z odborových organizací, tak si myslím, že tento návrh zákona je diskriminační, že bychom se spíš měli zabývat otázkou posílení zákoníku práce a srovnání pracovních podmínek pro všechny zaměstnance, a nikoli -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se opravdu omlouvám, ale faktická poznámka je vymezena dvěma minutami. Děkuji a nyní s faktickou pan poslanec Korte. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych pouze pana předřečníka - vaším prostřednictvím, samozřejmě - rád upozornil, že Spojené státy americké nebrání svým občanům jezdit do Mexika.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k řečnickému pultíku paní poslankyni Hnykovou. Prosím, aby se připravila další v pořadí paní poslankyně Chalánková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Dobré odpoledne, vážené dámy a vážení pánové, paní místopředsedkyně. Než začnu, jsem ráda, že už jsem se konečně dostala ke slovu. Nebudu vám vyprávět pohádky ani žádné příběhy, ale začnu. Dovolte mi pár vět v úvodu, než se dostanu ke svým pozměňovacím návrhům a jejich zdůvodnění.

Čas od času - a symptomatické je, že se tak děje především před volbami - se vynořují štvavé reakce na úředníky. Poukazuje se na ně jako na ty neschopné, pomalé, vyhořelé, byrokratické strůjce neštěstí ostatních, to znamená těch pracujících. Přitom jsou to právě úředníci, díky kterým stát funguje, kteří zajišťují zákonnost a výkon práva.

Každopádně bez profesionálních úředníků nebude profesionální stát. Stále slýcháme volání po zefektivnění státu, jeho agendy, výkonu veřejné moci, po zeštíhlení státního aparátu apod. Současný stav je ale takový, že zaměstnanci státní správy jsou plně ve vleku politické reprezentace.Vzhledem k tomu, že je zaměstnanost ve státní správě regulována prakticky pouze zákoníkem práce, s každou politickou změnou dojde k významným personálním otřesům. Zůstávají většinou pouze řadoví zaměstnanci, demotivovaní, znechucení, řízení politickým vedením, to je lidmi často zcela odborně, manažersky i lidsky nekompetentními. To, co se za dobu fungování právní úpravy v obcích a krajích podařilo, to ve státní správě absentuje. Nebylo totiž v politickém zájmu mít stabilní, nezávislý a profesionální aparát zaměstnanců.

Ve srovnání s ostatními státy střední Evropy není Česká republika přebujelý byrokratický stát s extrémním počtem úředníků, jak je stále prezentováno.

Paralýza státní správy je do značné míry dána neúčinnou zákonnou normou upravující práva a povinnosti úředníků a definující zásady a politické a profesionální správy. Pozice úředníka státní správy je opravdu nezáviděníhodná. Pokud se budeme bavit s lidmi, kteří ji opustili či byli nuceni opustit státní správu, tak obvyklým důvodem k odchodu, který uvádějí, je, že nebyli ochotni dělat to, co se jim říká a je v rozporu se skutečnými pracovními povinnostmi.

Jinými slovy, jsou ovlivňováni nadřízenými, kteří jsou do svých pozic dosazeni na základě politické, přátelské či jiné vazby. Jiní zůstávají, protože se prostě bojí a raději nic neříkají, anebo jsou vůči neoprávněnému politickému tlaku loajální. Zapomíná se na to, že jsou to lidé, mámy a tátové od rodin, že mají své názory, postoje, sny a také koníčky.

A co by nám měl přinést zákon o státní službě? Zákon o státní službě má za cíl zajistit kvalitní výkon státní správy na dlouhé roky dopředu. Má eliminovat stávající negativní vlivy působící ve státní správě. Jedná se zejména o odpolitizování státní správy, zajištění její stability a efektivity bez působení vnějších vlivů vyplývajících z momentální politické situace, spravedlivý systém odměňování atd. V neposlední řadě má rovněž zajistit atraktivitu státní správy a zájem pracovat v ní jak pro stávající zaměstnance, tak i pro ty nové, zejména mladé lidi. Zákon by měl stanovit jasná a závazná pravidla státní služby, představovat bibli státní služby založené na principech kvalitního zabezpečení základních potřeb a požadavků ve prospěch občanů České republiky.

Podíváme-li se však na jednotlivé paragrafy, docházím k závěru, že ne všechny paragrafy jsou napsány ve prospěch kvality tohoto zákona, ale naopak ve prospěch navrhovatele komplexního pozměňovacího návrhu. Z úředníků mají vzniknout - a dovolím si použít velmi tvrdé slovo - nevolníci. K tomu jako poslankyně Parlamentu nemohu mlčet, proto podávám tyto pozměňovací návrhy.

Můj první pozměňovací návrh se týká § 48. Ve stávajícím komplexním pozměňovacím návrhu zákona je stanoveno, že státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou přeložen k výkonu služby, nejdéle však na 180 dnů v kalendářním roce. S jeho souhlasem lze tuto dobu prodloužit o pět, nejdéle o dobu 180 dnů. Jinými slovy - nucené práce, vítejte zpět.

Budeme-li srovnávat tuto kategorii zaměstnanců s příslušníky bezpečnostních sborů, cituji - ti mohou být převeleni z důvodu důležitého zájmu služby nejdéle na dobu 60 dnů, § 36 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., a navíc příslušníci bezpečnostních sborů mají zcela jiné postavení proti budoucím státním úředníkům a povinnosti a omezení jsou příslušníkům kompenzovány.

Proto navrhuji, aby státní zaměstnanec mohl být na dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, a to i bez svého souhlasu. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však o dobu 60 dnů. A doufám, že navrhovatelé předpokládají, že jsou to dny kalendářní.

Můj druhý pozměňovací návrh se týká § 63 v tomto znění: Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 62 odst. 1 písm. b) až e) a v § 62 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo, protože žádné není volné, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 12 měsíců. Ode dne zařazení mimo výkon služby činí plat státního zaměstnance 50 % měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného zákona. Tato část platu se zvýší o 10 % měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % měsíčního platu.

Zde musím znovu konstatovat, že se jedná o výrazné zhoršení pozice státního zaměstnance i proti zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Příslušníci bezpečnostních sborů, kteří jsou zařazeni - opět cituji - do zálohy pro přechodně nezařazené, mají nárok na služební příjem ve výši odpovídající 80 % průměrného služebního příjmu. Je to v § 124 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb. Navíc doba zálohy pro přechodně nezařazené není u příslušníků časově omezena.

Můj návrh zní: Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 62 odst. 1 písm. b) až e) a v § 62 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo, protože žádné není volné, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 12 měsíců. Ode dne zařazení mimo výkon služby činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného zákona.

Třetí pozměňovací návrh se týká služebního hodnocení státního zaměstnance, a to v § 161, kde dochází, a již to tu zaznívá potřetí, k výraznému zhoršení pozice státního zaměstnance i proti zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zcela minimalizuje použití opravných prostředků ze strany zaměstnance v případě, že s výsledky služebního hodnocení nesouhlasí. Komplexní pozměňovací návrh neumožňuje státnímu úředníkovi se odvolat proti služebnímu hodnocení, tudíž nemůže využít řízení ve služebních věcech a ustanovení správního řádu o správním řízení v případě, že se služebním hodnocením nesouhlasí. A zase srovnání s příslušníky bezpečnostních sborů. Ti mají právo podat písemné námitky vedoucímu hodnotitele do 15 dnů ode dne jeho obdržení - § 203 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb.

Paragraf dále řeší i postup při podání námitek.

Proto chceme vyjmout z § 161 odst. 2, vypustit písmeno j).

Ke všem pozměňovacím návrhům se přihlásím i v podrobné rozpravě.

A co říci závěrem? Jak už jsem uvedla, pokud nebudou odsouhlaseny zmíněné pozměňovací návrhy, dojde k výraznému zhoršení pozice státního zaměstnance, a to i oproti zákonu -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám, počkáme, až se kolegové ztiší, abyste je nemusela překřikovat.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Ano, je to velmi nepříjemné, ale nedá se nic dělat. Děkuji vám.

Takže se vrátím zpátky - oproti zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Nehledě na to, že komplexní návrh je i v rozporu se stanoviskem plenárního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ze dne 30. června 2014, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že novela zákona o státní službě by neměla obsahovat přísnější úpravu povinností a omezení státních zaměstnanců, než je tomu u příslušníků ozbrojených sborů v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ale v tuto chvíli to bohužel obsahuje.

Proto se ptám: Začnou se už konečně v naší zemi dodržovat odsouhlasené dohody? Pokud má vzniknout dobrý zákon, musí být řádně připraven a projednán. Ale současný pozměňovací návrh zákona o státní službě je projednán opravu nestandardním způsobem legislativního řešení. Má zajistit urychlené naplnění vládou sledovaných cílů v této oblasti. Skrývá se v něm řada rizik, o těch jsme už dnes slyšeli, a to jak ústavněprávních, tak i z hlediska zásadního zhoršení postavení státních zaměstnanců a jejich odměňování.

Nechci, aby se státní zaměstnanci dostali do pozice lidí naprosto závislých na vůli svých nadřízených, což se stane, pokud tato ustanovení, která jsou velmi tvrdá a jsou v rozporu nejen se zákoníkem práce, ale i v porovnání s příslušníky ozbrojených sborů a jejich zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, projdou v nezměněné podobě. Nebo chcete, aby spousta vzdělaných lidí, kteří ještě zůstali ve státní správě, chtějí pomáhat a pracovat, ztratila i tu poslední motivaci a odešla ze státní správy?

Já vám všem, kolegyně a kolegové, děkuji za schválení těchto pozměňovacích návrhů a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu další v pořadí, paní poslankyni Chalánkovou. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Kovářová.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, již několikrát zde zazněl odkaz na stanovisko Rekonstrukce státu. Dovolte, abych se začetla do tohoto stanoviska, protože stejně jako Evropská komise kritizuje tento návrh služebního zákona podle sněmovního tisku 71 i již zmíněná iniciativa Rekonstrukce státu. Za sebe mohu říci, že mi bylo ctí, že jsem mohla spolupracovat s touto iniciativou Rekonstrukce státu již v minulém volebním období a některých pracovních jednání se zúčastnit, takových, která se týkala právě projednávaného zákona služebního.

Rekonstrukce státu porovnala návrh komplexního pozměňovacího návrhu novely služebního zákona s parametry v prohlášení o podpoře Rekonstrukce státu. Komentář návrhu byl podkladem také pro kulatý stůl za účasti oponentů se zkušenostmi z veřejné správy a členů pracovní skupiny Rekonstrukce státu, který přispěl ke zformulování hodnocení pozměňovacího návrhu.

Pracovní skupina Rekonstrukce státu ve shodě s oponenty došla k závěru, že návrh zákona v předložené podobě nemůže zajistit profesionalizaci státní správy, a bude-li přijat, bude muset být v brzké době zásadně novelizován. Návrh bohužel neodpovídá řadě parametrů a principů obsažených v prohlášení o podpoře Rekonstrukce státu, jak podrobně zdůvodňujeme níže. Týká se to zejména stability a otevřenosti státní správy. Další část zásadních parametrů, jako je například právní úprava whistleblowingu, nelze hodnotit, neboť mají být upraveny až podzákonným předpisem, což považujeme za nevhodné a neodůvodněné i vzhledem k tomu, v jakém detailu se návrh věnuje například titulování státních úředníků či sladění pracovního a osobního života.

Zásadní problém představuje otázka odměňování. S její větší reformou autoři počítají až v horizontu dvou let. I kdybychom optimisticky předpokládali, že ke kvalitní novelizaci skutečně dojde, dočasný model odměňování snižuje finanční ohodnocení mladých lidí s vysokoškolským vzděláním, jelikož se ruší rozpětí ve stupních a je kladen důraz pouze na senioritu. Tím bude státní správa finančně ještě méně atraktivní pro mladé lidi.

Zároveň návrh prakticky uzavírá vstup do státní správy zkušeným profesionálům a odborníkům z jiných sektorů. Noví úředníci budou smět vstupovat pouze na pozici referenta a vedoucího oddělení, a to včetně bývalých úředníků, kteří odešli do evropských či mezinárodních institucí, s výjimkou Evropské komise. Navíc v průběhu prvního roku mají proběhnout výběrová řízení na místa nadřízených. Vybírat se tak bude jen ze stávajících úředníků bez nového nastavení odměňování. Hrozí tak formalistická realizace těchto výběrových řízení a je ohrožena implementace.

Návrh rezignuje na reformu systemizace. Ani nová systemizace není podložena žádným auditem agend ani obdobnou analýzou. - Zde bych se chtěla zastavit, protože považuji za velmi důležité se bavit také o agendách a auditu agend, protože pokud chceme schválit -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám. Vydržte chviličku, počkáme, až se kolegové ztiší napravo i nalevo, jde to z obou stran.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Děkuji, paní předsedající.

Pokud chceme schválit tento služební zákon pro úředníky státu, musíme také vědět, které činnosti a kolik úředníků vlastně potřebujeme. To je úplně základní předpoklad.

Návrh nezajistí podmínky pro splnění deklarovaného cíle zvýšení efektivity výkonu státní správy, její stability a profesionality, spíše ji konzervuje.

Rychlost přijímání zákona jde na úkor jeho kvality a dlouhodobé udržitelnosti. Je reálnou hrozbou, že zákon bude brzy novelizován. Návrh komplexní novely je připravován bez zapojení opozice. Nedochází k širší odborné debatě, pouze ke konzultaci s vybranými skupinami. Takto systémová a zásadní právní norma by měla projít standardním legislativním procesem včetně věcného záměru, zhodnocení dopadu regulace a vnějšího připomínkového řízení. Chybí také finanční analýza dopadu. Návrh komplexního pozměňovacího návrhu není doprovázen změnovým zákonem, který má být teprve připraven.

Pokud bude zákon schválen v navržené podobě, bude nezbytně nutné dále tento návrh novelizovat. Proto upozorňuji, neschvalujme paskvil a věnujme se řádnému projednávání, dokud je čas. Ještě jednou opakuji - Rekonstrukce státu ve shodě s oponenty došla k závěru, že tento návrh zákona v předložené podobě nemůže zajistit profesionalizaci státní správy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní zde mám faktickou poznámku pana poslance Adamce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Budu velmi stručný. Já jsem tady dneska zaslechl několikrát slovo Rekonstrukce státu. Víte, ono se to nemá používat, když se to hodí do krámu a když se to nehodí. Já si myslím, že je potřeba se zamyslet nad tím, o kom se tady vlastně bavíme, kdo to je. Já už jsem tady několikrát vystoupil s tím, že mi to velmi vadí, protože je to skupina lidí, která prostě prosazuje své politické zájmy ne tak jako my, že se necháme řádně zvolit, ale přes nás a způsobem, který je velmi zavrženíhodný. Vzpomeňte si před volbami, jak vám chodily výzvy, ať podepíšete nějakých pět nebo devět, já už dnes nevím, artikulů návrhů zákonů, a když to nepodepíšete, že budete na černé listině a voliči vás nebudou kroužkovat.

Já jsem se ptal na hospodářském výboru, co jsou vlastně zač. Ono to není tak úplně jednoznačné, že to je nějaká skupina občanských sdružení. Z dotyčného člověka, který je tam zastupoval, nakonec vypadlo, že to jsou lobbisté. Já nechci hodnotit, jestli lobbisté jsou pozitivní, nebo negativní. Já si myslím, že o lobbistech bychom se tady bavit neměli.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z levé strany.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, mohli bychom se zde dalších několik hodin zabývat detaily, probírat jednotlivé paragrafy, ale dnes jsme si vyslechli zásadní připomínku Evropské komise ke služebnímu zákonu. Kvalita služebního zákona je na prvním místě. Čas hraje méně důležitou roli. Proto mi dovolte, abych připomněla vývoj v posledních měsících a především proceduru příprav služebního zákona.

V lednu jsme obdrželi poslanecký návrh novely stávajícího služebního zákona, s tím, že bylo jasné, že bude vypracován nový komplexní pozměňovací návrh. Ten jsme obdrželi koncem května v paragrafovaném znění. V červnu pak proběhlo jednání ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde byla uplatněna řada pozměňovacích návrhů. Výbor však nepřijal žádné usnesení. Nicméně pozměňovací návrhy byly znovu načteny v ústavněprávním výboru.

Na konci června v ústavněprávním výboru byly předloženy další pozměňovací návrhy, z nichž některé měly až 54 body. V nedávné době jsme obdrželi další dokument z ústavněprávního výboru, kde byly všechny tyto pozměňující návrhy zapsány. Dalo by se říci "v tom aby se poslanci vyznali", a proto se ptám, zda to bylo vše nutné.

Zaznělo zde, že opozice byla přizvána k jednání. Ano, byla, ale až v době, kdy bylo připraveno paragrafované znění. V tomto okamžiku je možné se bavit jen o detailech návrhu, nikoliv o celkové koncepci. To by bylo bývalo možné, avšak na začátku příprav nového zákona. Koalice jednala s nejrůznějšími subjekty, například s odbory, jen na opozici zapomněla.

Naše připomínky uplatňované právě v okamžiku, kdy byl na stole komplexní pozměňovací návrh v paragrafovaném znění, byly jasné: Nechceme generální ředitelství, jde o zabetonování státní správy. Chtěli jsme dostatečnou prostupnost státní správy a samosprávy. K těmto pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

Jak zde zaznělo, nejsou vyčísleny finanční dopady tohoto zákona. Důvodová zpráva, kterou jsme si důkladně přečetla, byla jen popisem paragrafovaného znění. Na změnový zákon jsme čekali též dlouho.

Služební zákon je cesta správným směrem, ale nikoliv v současné podobě. Chyba se stala na začátku vzniku nového zákona, kdy koalice nepřizvala k jednání opozici a kdy opozice nemohla vyjádřit svůj postoj k celkové koncepci nového zákona. Ale není všem dnům konec, chybu lze snadno napravit, a to zahájením jednání koalice s opozicí o našich požadavcích. Cílem je přece přijetí takového služebního zákona, který povede k vybudování stabilní odborné základny státních zaměstnanců, kteří budou pyšní na to, že mohou pracovat ve státních službách, a zároveň svoji práci pro stát budou považovat za veřejnou službu ve prospěch všech. Tito státní zaměstnanci pak budou oporou každé vlády, ať pravicové, či levicové. Budou úředníky s historickou pamětí, kteří umožní každé vládě se vyvarovat chyb z minulosti a zajistit kontinuitu. Nezabývejme se proto detaily, začněme se zabývat znova celkovou koncepcí.

Vyzývám tedy koalici, ať zahájí jednání s námi, s opozicí, a pak můžeme mít nový kvalitní zákon brzy na stole. Děkuji. (Potlesk z lavic zcela napravo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k řečnickému pultíku pana poslance Zahradníka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, děkuji mnohokrát.

Dámy a pánové, tento zákon se mi podobně jako celé řadě mých předřečníků zdá špatný a nepřijatelný. Jako jednu z hlavních vad mu vytýkám naprostou neprostupnost systému státní správy, kterou zakotvuje, a to, že řízení státní správy je zbytečně složité. Čili já pro něj hlasovat nebudu, ale přesto, nebo možná právě proto bych si dovolil uvést několik důvodů možná na misku vah proti jeho přijetí, které by mohly některým z vás třeba pomoci otevřít oči. Použiji k tomu dvou takových exkursů do minulosti - do minulosti nedávné. Tam si dovolím využít své zkušenosti se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který jsem měl tu čest jako hejtman také aplikovat. Možná s tímto zákonem jsme se potýkali, nechci říct dokonce i v některých případech bojovali.

A pak bych se chtěl podívat do historie dávnější, jak se vypořádávali s tímto problémem naši pradědové, nebo prapradědové možná, k zákonu, který byl vydaný 25. ledna 1914 pod číslem 15/1914 a který nese název zákon o služebním poměru státních úředníků a státních sluhů, nebo tzv. úřední pragmatika. Tento zákon se silou svého majestátu vydal císař František Josef I. a tak tomu také nasvědčují úvodní slova: "S přisvědčením obojí sněmovny Rady říšské vidí mi se nařídit takto:". A nyní tedy pokračuje asi polovičním objemem, nežli je ten náš zákon, text, ze kterého bych si dovolil některé věci ocitovat a upozornit na problém, který již tehdy naši pradědové viděli a který my, nebo vy, kteří tvoříte ten zákon nyní projednávaný, možná nevidíte, nebo jste na něj zapomněli, nebo možná není tak zřetelně viditelný v tom textu.

Tady třeba říká ten zákon přímo v § 1, že "ustanoveny nemohou býti osoby, na jejichž jmění jest uvalen konkurs, pokud konkursní řízení trvá". Nebo: "K ustanovení je třeba povolení ústředního úřadu, když uchazeč" - a teď tady pominu první tři ustanovení týkající se věku toho uchazeče - "byl propuštěn ze státní služby nebo vystoupil ze státní služby za zahájeného disciplinárního řízení." Čili jakási historie toho člověka. Jak to máme my? Může se člověk, který již byl jednou ze státní služby vyřazen, vyhozen, bylo proti němu vedeno řízení, na jehož základě musel odstoupit z funkce úředníka, může se znova hlásit? Není to šrám na jeho profesní historii tak významný?

Nebo tady třeba: "Vyjde-li dodatečně najevo, že některý úředník vyloudil si ustanovení tím, že předložil neplatné listiny nebo zamlčel okolnosti, které podle platných předpisů vylučují ustanovení, buď proti němu disciplinárně postupováno." My máme v našem zákoně samozřejmě povinnost dokládat kvalifikaci úředníka úředně ověřenými listinami, ale třeba by mohlo časem vyjít najevo, že některý z povedených pánů úředníků si tyto listiny dovolil pozměnit. Jak budeme postupovat?

Tady zmiňoval jeden z mých předřečníků už možná dopoledne, nevzpomínám si tedy, se vší úctou, který ze ctihodných pánů kolegů to byl, ale zmiňoval vadu spočívající v tom, že byla pravomoc jmenovat onoho generálního ředitele, tedy pokud by - nedej bože - takový institut byl v zákoně ustanoven, odňala jej z rukou pana prezidenta. Tady ten náš zákon říká, že případy, ve kterých služební přísaha byla konána do rukou císaře pána, zůstávají nedotčeny. Čili ponechává tu pravomoc Jeho Veličenstvu.

Co se týká kvalifikace, tady jsme celkem ve shodě. Požadujeme odborné vzdělání, naši předkové rovněž. Tady vyžadují schopnosti a pojímání. Český jazyk byl trochu jiný, nežli je dnešní náš jazyk, a možná překlad z němčiny to také trochu ovlivnil. Ovšem pak už je to jasné - pilnost, svědomitost a spolehlivost, způsobilost pro styk se stranami a pro zevnitřní službu, znalost jazyků - i to je v našem návrhu obsažené -, výsledek zaměstnání, a světe, div se, i chování. I chování.

§ 24. "Úředník má zachovávati ve službě i mimo službu vážnost stavu." Mluvíme my také o stavu úřednickém? Máme na mysli nejenom zaměstnání, nejenom ten klan, ke kterému se chystáte, že jej vytvoříte, tu kastu? Máte také na mysli, že vytváříme stav, něco, na co ti lidé by měli být hrdí? Vždyť být úředníkem by mělo znamenat příslušet k nějakému stavu. To už ovšem naši předkové dobře věděli, co to znamená, a tak se také i chovali nejenom jako úředníci, ale i jako tvůrci tohoto zákona. Vyloučení úředníka z různých spolků, svazků, které by mohly narušit jeho postavení, je tedy samozřejmé. I my na to zřejmě myslíme.

"Úředník má se uctivě chovati ke svým představeným a ve styku s úředními soudruhy a podřízenými šetřiti slušného chování." Tak to doufám na to také myslíme.

Nás se netýká již vojenská služba, na kterou ale předkové myslet museli, protože museli zachovat po dobu konání prezenční služby výsady stavu úřednického a umožnit držiteli těchto hodností vrátit se po absolvování vojenské služby zpátky. V lednu netušili, co je čeká za půl roku nebo tři čtvrtě roku v tom roce 1914, tedy před oněmi sto lety, kdy tento zákon byl vydán.

Tento zákon dokonce myslí i na to, jak si má úředník počínat, uzavře-li sňatek. "Ožení-li se úředník, má to oznámiti ve čtrnácti dnech služebnímu úřadu." Tak to by u nás asi neprošlo, v naší genderově korektní době. My budeme totiž asi taky míti i úřednice. Tak to prosím asi pomineme, nebudu na tom trvat, abychom to do našeho zákona zapracovali.

Co se týká výdělkových vedlejších zaměstnání, která mají být oznámena služebnímu úřadu, i my... (Poznámka zpravodaje mimo mikrofon). Vy na to myslíte, věřím tomu, je to tam, v tom zákoně.

Tady je zajímavé ustanovení, na které vy jste také mysleli poměrně široce a bohatě, a už to tady bylo zmiňováno: "Úředník jest oprávněn užívati úředního titulu a má nárok na to, aby jak ve služebním styku, tak i v úředních vyhláškách byl nazýván tímto titulem." (Řečník se obrací k lavici zpravodajů.) Tituly jste přidělili. Zdalipak jste také mysleli na to, že má být ten titul používán a důsledně šetřen? Věřím tomu, že ano.

Naši předkové, vědomi si trvalosti času a trvalosti hodnot, také mysleli na to, aby úředníkům - a teď zase cituji: Úředníkům mimo službu, jakož i úředníkům ve výslužbě přísluší právo dále užívati svého úředního titulu. Avšak při všech úředních příležitostech a při všech vyhotoveních mají doložiti poznámku ke svému titulu, která označuje poměr mimo službu, poměr ve výslužbě." To my známe od našich rakouských přátel, ono krátké a. D. - Kreishauptmann ausser Dienst. Tak mě důsledně naši přátelé z Rakouska v dopisech titulují, pořád ještě. Mysleli jste na tyto tituly, věřím tomu. A dokonce jste, věřím tomu, i na jejich používání důsledně vzpomněli.

Ale na co jste nevzpomněli, a to vám musím velmi důtklivě vytknout, pane autore toho zákona, a to je uniforma. Naši předkové stanovili právo - cituji opět: "Úředník má právo nositi uniformu v tuzemsku podle platného uniformního předpisu, přiměřenou svému hodnostnímu postavení a odborné příslušnosti." Ovšem pozor! "Úředníku prozatímně ustanovenému náleží uniforma přiměřená prozatímně zastávanému postavení."

Co se týká dovolené, překvapivě před sto lety nebyli od nás příliš vzdáleni, stanovujíce, že "každý úředník má nárok na výroční dovolenou pro zotavenou, pokud neodporují naléhavé služební ohledy". Kolik byste řekli, že ta dovolená byla? Pro praktikanty 14 dnů, pro úředníky v 10. a 9. třídě hodnostní tři týdny, v 8. a 7. hodnostní třídě čtyři týdny a konečně pro ty nejvyšší úředníky od 6. a vyšší třídy hodnostní pět týdnů. Pět týdnů dovolené měli. Ale na to jste asi také mysleli. A myslím, že tady nejsme nějak výjimeční.

Možná na závěr - tady také § 62 říká: Stane-li se úředník následkem oslepnutí nebo pomatení mysli bez své úmyslné viny neschopným k další službě (oživení v sále) a ku každému jinému výdělku, tedy mu bude připočteno k jeho čitatelnému služebnímu času deset let pro vyměření výslužného. - Budou-li ti úředníci číst tento zákon, který jim dáte do vínku, tak k pomatení mysli bude moci docházet. Myslete na to prosím.

Co je ale teď vážné a nevím, zdali jste na to mysleli, § 71 o dání mimo službu říká: "Uchází-li se úředník o mandát poslanecký pro některý ústavní zastupitelský sbor nebo o mandát náhradníka, buď z úřední povinnosti až do vykonané volby dán do poměru mimo službu. Bude-li úředník zvolen za poslance do Říšské rady a neodmítne-li svou volbu, buď nařízeno daní mimo službu na dobu mandátu, a to v případě volby za náhradníka tím dnem, kterého vstoupil nebo byl povolán do zastupitelského sboru." Úředníci, o kterých vy mluvíte, budou blízko tomu světu všemožných mandátů. Budou možná lákáni tím ucházet se ve volbách o získání mandátu poslaneckého nebo senátního. A myslíme na to, že by oni v té době, kdy budou kandidovat, chodili zároveň do práce, resp. nechodili, ale nechali se zastupovat nějakým svým náhradníkem a přitom se věnovali kampani? Mám obavu, že nikoliv.

Velká část je pak věnovaná trestům a disciplinární odpovědnosti. Byli na to velmi přísní, ale zase na druhou stranu spravedliví. Dávali možnost k zastupování u ústního líčení, odkázání a zastavení, odvolání, a důtklivě vyžadovali výkon nálezu a následně pak po provedení výkonu suspendování.

Takže takhle vypadal, pánové a dámy, ten zákon, který naši předkové ústy panovníka získali před sto lety.

Co se týká toho druhého historického exkurzu, tady musím říci, že s tím zákonem o úřednících územních samosprávných celků jsem se potkával v roli onoho hejtmana, nyní již mimo službu, a řešili jsme různé problémy, jak zbavit vlivu a možnosti vystupovat na veřejnosti úředníka, který fatálně zklamal důvěru, která v něj byla složena. Úředník, který přestal zastávat zájmy kraje a zastával zájmy strany jiné, protivné, soukromé. Jak se jej zbavit? Dát mu výpověď? Odvolat jej? To nešlo. On nesplnil podmínky v zákoně stanovené, že musí být pravomocně odsouzený za trestný čin. To nebyl, a proto nebylo možné jej odvolat. Učinili jsme to, byli jsme jím potahováni k soudu.

Nebo jiný příklad. Vedoucí významného odboru na krajském úřadě byl podezřelý ze spáchání trestného činu pozměnění veřejné listiny, byl tedy trestně stíhán, byl nepravomocně odsouzen, ale stále jaksi objížděl kraj a působil a tlumočil názor kraje o tom, jak mají vedoucí pracovníci institucí, za které byl odpovědný, správně korektně vystupovat, jak mají správně korektně žádat o evropské fondy, a přitom sám byl sice nepravomocně, ale posléze pravomocně odsouzen. To pravomocné odsouzení přišlo až posléze. My jsme se ho opět snažili odvolat. Žádali jsme, aby odstoupil, to on nemohl učinit tvrdě, že odstoupení by mu v očích státního zástupce přitížilo, neboli pořád konal tak, jak si myslel, že má konat.

A my jsme tedy hledali cestu. Našli jsme cestu, kterou asi vy také budete hledat, protože také v tom návrhu zákona je trestní stíhání, pozastavení výkonu služby s těmi padesáti a dalšími deseti tisíci peněz, možnost odvolání při pravomocném odsouzení, což je vždycky dlouhá cesta k tomu pravomocnému odsouzení. Našli jsme takovou cestu, že on nevystupoval jako řádný úředník, nechoval se řádně. To tam také někde v tom zákoně je, že se musí takto chovat. A odvolali jsme jej. On se s námi soudil, vysoudil přijetí zpátky do služby, vysoudil návrat ušlých finančních prostředků. A konečně, když jsme se ho chtěli definitivně zbavit, museli jsme mu nabídnout velkorysé odstupné, nikoliv tak velkorysé, jaké vy nabízíte úředníkům při odchodu, tedy dvanáctinásobku, tak vysoké nebylo.

To je prosím jenom určitá exkurze k tomu, co všechno v tom zákoně je. Já jsem tady našel další věci. Tady píšete, že překážkou pro přijetí do služebního poměru - a nyní už jsem v realitě, v tom konkrétním našem zákoně - osobou vykonávající vojenské cvičení nebo mimořádnou službu. Co aktivní záložáci? Nebudou moci být úředníci podle našeho zákona aktivními záložáky? Nebudou neustále v konfliktu, když půjdou na cvičení? A já vyjadřuji obrovskou úctu a uznání aktivním záložákům. Bude ten úředník moci toto dělat, nebo nebude?

Pak jsou tady ty soudní věci, to už jsem zmiňoval. Ano, tady skutečně je ten § 61 v našem zákoně, který projednáváme, odst. 1 písm. e) zproštění výkonu služby z důvodu vazby. No ale někdy přece může být trestní řízení prováděno mimo vazbu. Je zahájeno, člověk je na svobodě, je s ním vedeno trestní řízení, ale tady ten člověk ze služebního místa představeného, tedy z vysokého postu, nemůže být odvolán.

Takže přátelé, já myslím, že tady už asi jsem dospěl k závěru svého příspěvku, který, jak to tady mám před sebou, chronologicky mapuje ty zákony tak, jak jsem z nich čerpal a uváděl příklady: 1914, 2002, 2014. Vidíte, že v tom není nějaký extra rozdíl. Naši předkové měli podobné starosti, jako máme my, aby tam nepřišli lidé nevhodní, nehodnotní. Ale při vši úctě, ten zákon císaře pána daleko více myslí na to, aby noví lidé do té státní správy mohli přicházet. Mluví třeba o sboru důstojnickém, jak se důstojník může stát žadatelem o místo ve státní správě. Učitel. Jiný druh státního zaměstnance. Vysokoškolský učitel. To my velmi výrazně omezujeme.

A proto mi dovolte, abych se přimluvil za to, aby tento návrh byl vrácen zpátky do projednávání, aby nakonec byla naše opoziční žádost vyslyšena, abychom mohli ten zákon přepracovat tak, aby byl ne ku prospěchu nám, ne ku nakonec prospěchu těm úředníkům, ale ku prospěchu občanů, kteří s těmi úředníky budou nuceni tak jako tak jednat. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já budu mít velmi krátké vystoupení. Já jsem zhruba před dvěma hodinami položil 22 konkrétních dotazů a nedostal jsem jedinou odpověď. Tak jestli pracovní metoda předkladatelů a zpravodaje je, že budou mlčet a nic neříkat, tak takhle to projednávat opravdu nemůžeme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, původně jako poslanec, který teprve včera skládal poslanecký slib, jsem nepředpokládal, že budu na této schůzi Sněmovny aktivně vystupovat, především ve vztahu k těm zákonům, kde již proběhlo první čtení. Nicméně okolnosti tohoto mimořádného zasedání Sněmovny a snaha o projednání této novely služebního zákona mě k tomu vystoupení vybízí.

Také mám připravený dotaz na závěr svého vystoupení. Věřím, že pan předkladatel bude přítomen. Mám připraveny i nějaké pozměňovací návrhy, které jsem nemohl zadat do systému, protože nevím, jestli se bude projednávat sněmovní tisk 71/0, což je novela stávajícího služebního zákona, anebo úplně jiný text, o kterém se tzv. zde mluví, a to je sněmovní tisk 71/8, který naopak ten stávající platný, byť neúčinný služební zákon, ruší. I z tohoto vidíte, v jaké jsme situaci, situaci nebývalé.

Byť jsem teprve včera skládal poslanecký slib, tak jsem byl poslancem v minulém i předminulém volebním období a těžko bych hledal příklad u projednání takto závažného zákona, jako je příklad projednávání zákona služebního v tomto volebním období.

Když se vrátím ještě k tomu textu, který je pro mě relevantní, protože je základní, k textu 71/0, podanému šesticí poslanců, v některých případech již dnes také ministrů, tak skutečně stojí za zaznamenání, že vládní stanovisko ke sněmovnímu tisku číslo 71/0 je nejen nesouhlasné, ale v odůvodnění je na mnoha místech poukazováno přímo na rozpor s ústavním pořádkem. To není dobré vysvědčení pro dnešního ministerského předsedu, který je také autorem té původní předlohy, ani dobré vysvědčení pro všechny ostatní, především ty, kteří disponují právnickým vzděláním.

Ano, bylo chybou, že od přijetí zákona v roce 2002 žádná z dalších vlád, a to jak levicových, tak pravicových, neměla odvahu, možná neměla ani čas nepříliš povedený text změnit a upravit tak, aby tento zákon byl proveditelný. V minulém volebním období takovým posledním pokusem byla snaha Nečasovy vlády, která však nemohla být dotažena do konce, jak víme, kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny. Současný pokus protlačit za každou cenu služební zákon považuji jak z věcného, tak z legislativního hlediska jako cestu velmi špatným směrem. Zákon, který by měl být jedním ze základů upravujících vykonávání významné správní činnosti pro stát, je zde předkládán tak podivně, že bychom pro to stěží hledali nějaké jiné příklady, a to i v tolik kritizovaných volebních obdobích.

Nebyl jsem od začátku volebního období samozřejmě přítomen ve Sněmovně, ale vím, že projednávání textu tohoto návrhu bylo ve výborech několikrát přerušeno. 3. července 2014, jak jsem se mohl seznámit, najednou přichází ústavněprávní výbor s komplexním pozměňovacím návrhem, kterým se kompletně ruší zákon z roku 2002, a to na základě zřejmě koaličních dohod. Takto se, dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, zákon o státní službě prostě projednávat nemůže.

Nedošlo, jak již zde bylo několikrát zmíněno, k žádnému oficiálnímu vnějšímu připomínkovému řízení, pouze k nějakým seancím, ať již nočním, anebo snídaňovým. Myslím si, že to nemůže nahradit vnější připomínkové řízení. Nikdo z dotčených institucí se oficiálně k tomu v rámci onoho připomínkového řízení nemohl vyjádřit.

Pouze dnes dokola slyšíme od představitelů vládní koalice, že bez urychleného - a podotýkám ukvapeného - přijetí tohoto zákona přijdeme o miliardy z Evropské unie. Ukázalo se dnes, že ono je to trošku složitější. Evropská komise sice přirozeně vyvíjí tlak na přijetí takového zákona, ale určitě ani ona, a ukázalo se to i v jejím stanovisku či doporučení, nemá zájem na ukvapeném projednávání textu zákona, který naopak může udělat více škody než užitku.

Předkladatelům především šlo a jde o to, aby se v zásadě omezila legislativní diskuse na minimum, protože my teď tzv. vládneme, my si zákon vytvoříme k našemu obrazu. Že taková podoba zákona bude mít neblahý dopad nejen na státní úředníky, ale především na občany, to nás nezajímá. My si prostě posty na ministerstvech obsadíme našimi lidmi, ti budou napříště rozhodovat jakési personální provázanosti a určovat profil jednotlivých správních úřadů, jednotlivých ministerstev v zásadě podle našich dispozic. Bylo zde mluveno nebo poukazováno na institut tzv. náměstků, kteří nebudou moci řídit žádný resort nebo žádnou sekci. Každý další ministr příštích vlád, pokud by tento návrh zákona byl schválen, bude mít smůlu. Ano, může si vzít dva náměstky, ti však žádné kompetence dovnitř ministerstev mít nebudou. Budou to takoví kibicové. Pouze, jak bylo řečeno, mohou ministra zastupovat na vládě, nemohou hlasovat, případně ve výborech Poslanecké sněmovny či Senátu.

Teď nechci debatovat o detailech návrhu, těch určitě bude podáno mnoho pozměňovacích návrhů. Pokud nedojde k vrácení návrhu zákona k projednání do výboru. Ano, zákon o státní službě, nebo o státních úřednících, jak ho nazveme, je vcelku vedlejší, je potřeba přijmout, ale to ve standardní podobě legislativního procesu a v kvalitním textu. Nikoliv tak, jak je nám teď vnucováno.

Občanská demokratická strana deklarovala ústy předsedy politické strany, předsedy klubu a ostatních vystupujících, že je ochotna a připravena se podílet na přípravě kvalitního textu, který skutečně nastaví jasná pravidla pro činnost úředníků státní správy, ale také nastaví jasné pojmenování zodpovědnosti těchto úředníků. To nelze dělat na koleně, byť by to koleno bylo pana Chvojky nebo koleno pana Tejce nebo dalších. To nelze dělat pouze v dohodě někoho s někým. Cílem by měla být kvalitní a efektivní státní správa, nikoliv vznik dalších úřadů, generálních ředitelství, generálních ředitelů a neprostupnost celého systému sloužící nějakým aktuálním politickým zájmům.

Chtěl bych se na závěr svého vystoupení zeptat také pana předkladatele zákona, protože pro mě je pan Chvojka jedním z předkladatelů zákona, nikoliv pan Dienstbier: Co vedlo předkladatele zákona, nebo předkladatele pozměňovacího návrhu, k tomu, že v rámci tzv. systemizace v § 188 má nárok být přijat do služebního poměru úředník, který o to požádá, ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a který vykonával v posledních deseti letech činnost v určitých úřadech, které jsou tam vyjmenovány? Mimo jiné i v obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Chci se zeptat, proč je to omezeno pouze na obce s rozšířenou působností. Proč tam není třeba i obec s pověřeným úřadem? Protože kupříkladu bývalý vedoucí stavebního úřadu na obci s pověřeným úřadem, který teď zastává nějaké systematizované místo, se nebude moci stát zaměstnancem dle služebního zákona. Na rozdíl od vedoucího stavebního úřadu, který toto stejné místo zastává na obci s rozšířenou působností. Tomu já fakt nerozumím. A byl bych rád, kdybych na tuto otázku dostal odpověď. Nemyslím si, že vedoucí stavebního úřadu na obci s pověřeným obecním úřadem je něco méně než vedoucí stavebního úřadu na obci s rozšířenou působností. A takových záležitostí je v tomto zákoně více a určitě k tomu budu směrovat i pozměňovací návrh.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi, a ještě než budeme pokračovat v rozpravě včetně faktické poznámky, tak mi dovolte, abych konstatoval omluvu pana ministra vnitra Milana Chovance, který odchází v 17.30, do konce dnešního jednacího dne. A pro jistotu raději budu konstatovat i omluvu pana poslance Bezecného a Farského, protože nevím, jestli jsou zaznamenány v protokolu.

Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Františka Laudáta. Pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem vás chtěl požádat, abyste udělal adekvátní pauzu a zajistil, aby aspoň jeden z šesti předkladatelů zákona tady seděl. Jinak si tady můžeme povídat, pak se dočteme od předsedy hnutí ANO, že si tady můžeme kecat, co chceme. Nemá takové jednání smysl. Já to beru jako pohrdání Sněmovnou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, požádám předsedu klubu sociální demokracie, jestli by zajistil přítomnost někoho z předkladatelů. A protože je jich dostatek, tak myslím, že některý z nich sedí v sále. Ale v tom případě bych byl rád, kdyby se někdo posadil ke stolku zpravodajů, ač povinnost takovou má pouze zpravodaj, nikoliv předkladatel, poznamenávat si průběh rozpravy. Přesto bych požádal, aby někdo z předkladatelů zaujal místo u stolku.

Pan kolega Chvojka s přednostním právem, poté pan kolega Benda. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já bych chtěl tady objasnit, nebo vysvětlit, svoji určitou dvojroli. Možná se i dá má osoba považovat za předkladatele, i když jsem zpravodaj, ale to se stává v této Sněmovně. Byl jsem do prvního čtení a do všech dalších určen zpravodajem a zároveň jsem na ústavněprávní výbor podal jako jeden z předkladatelů návrh komplexního pozměňovacího návrhu, což není nic neobvyklého. Když si vzpomenu například na minulé volební období, když byla velká novela exekučního řádu, tak pan kolega Staněk, který byl zpravodajem, zároveň podával velké pozměňovací návrhy. Takže jsem zpravodajem i navrhovatelem, nicméně nejsem navrhovatelem původním do prvního čtení, takže se považuji nyní za zpravodaje.

Chtěl bych říct, že to je zajímavá zkušenost být zpravodajem služebního zákona. Já v tomto období mám na starosti dva zákony, myslím si, že jsou oba velmi důležité, resp. služební zákon o něco víc. Prvním zákonem je registr smluv, tím druhým je služební zákon. Pokud jde o zpravodajování registru smluv, tak tam cítím určité zpravodajské naplnění. Ale pokud jde o služební zákon, tak tam jde skoro o zpravodajskou nirvánu. Co se týče mé role, opakuji, jsem zpravodaj a byl jsem určen zpravodajem do prvního a všech dalších čtení. A proto mě, prosím, neoslovujte jako předkladatele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě kolega Benda posečká. S faktickou poznámkou jeho stranický kolega Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já nemohu být vykladačem jednacího řádu, to znamená, možná se ukáže, jak je důležité míti Filipa (obrací se k předsedajícímu, ten se směje) při výkladu, jestli ta dvojrole je možná, nebo není. Každopádně, co chci říci, jestli ta dvojrole možná je, tak je to o důvod více, aby pan poslanec Chvojka odpověděl na dotazy, které tady padají. Protože někdo to vědět musí, a když už tedy je to tak, že máte těch funkcí v tomto zákoně tolik, nebo vaším prostřednictvím, pardon (k předsedajícímu), tak si myslím, že by bylo správné, aby buď odpovídal pan poslanec Chvojka, anebo někdo z vlády nebo někdo. Ale není možné, aby neodpovídal nikdo a k tomu se tady ještě spojovaly různé funkce dohromady. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Blažkovi za jeho faktickou poznámku a za dodržení času. Snad jenom má odpověď: Taková povinnost skutečně u předkladatele není. Zažili jsme to tady. Ale u zpravodaje ano. Ten opravdu musí sledovat průběh rozpravy. Ale vidím, že už klub sociální demokracie zajistí ještě dalšího kolegu.

Pan poslanec Benda má slovo. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, asi už jsme trošičku unaveni projednáváním zákona o státní službě, nicméně dovolte, abych vás také upozornil na několik problémů, které tam vidím.

První, co mě opravdu baví v této Sněmovně, je, jak se nikdo netváří, že s tím zákonem má něco společného. Nikdo tu nechce sedět, jediný, kdo aktivně pobíhá a vystupuje, je ministr bez práce, ale ministr vnitra se tváří, že to není vůbec jeho dílo, předkladatelé se tváří, že to není vůbec jejich dílo. Jsem zvědavý, kdo za ten průšvih pak ponese odpovědnost, jestli to bude opravdu onen ministr bez práce, nebo kdo to vlastně bude. To je poznámka první.

Poznámka druhá, kterou jsem se pokoušel předkladatelům vnutit, je čistě legislativně technická, ale mám pocit, že je poměrně významného charakteru. Návrh zákona, který sem byl předložen Romanem Sklenákem, Jeronýmem Tejcem a dalšími, se jmenuje návrh zákona na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a státních zaměstnanců ve správních úřadech. Toto je přesně tisk, který projednáváme. Když si vezmete ten krásný komplexní pozměňovací návrh, tak jeho součástí v § 200 bodu 1 je "zrušuje se zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech". To si myslím, že je opravdu zvláštní a absurdní, že zákon, kterým teoreticky nějaký zákon novelizujeme, novelizovaný zákon zruší a nahradí ho úplně něčím jiným. Že jestli je něco přílepek, ale absolutního charakteru, tak je to opravdu toto, a dokonce si opravdu nejsem vůbec jist, jestli to zůstalo. Ale to jsou poznámky spíše technického charakteru.

Nyní již ty pro mne zásadní věcné poznámky.

Já jsem se pokoušel při opakovaných jednáních ústavněprávního výboru na ně upozorňovat, a nebyl jsem příliš vyslyšen. Pokládám za velmi nešťastné, pokud se pokoušíme do státní služby vnutit všechny nezávislé regulátory, které jsme tu složitě dlouhá léta s mnoha peripetiemi budovali, ať už se jedná o Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů a další. Tady naprosto nesystémově vždycky část je někde vyjmuta. Tu je vyjmut ředitel, tu je vyjmuta celá rada, ale přitom celý úřad pod státní službu spadá. Já vůbec nevím, proč, jakou má zvláštní výhodu třeba Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který má kontrolovat státní správu, kontrolovat, jakým způsobem zadává veřejné zakázky, aby zrovna do něj přecházeli jiní zaměstnanci ze státní správy. Jaký to má zvláštní význam? Totéž staťák, který zcela zjevně vykonává státní správu úplně jiného charakteru, než je předpokládána v tomto zákoně, je státní statistickou službou. Dobře víme, jaké problémy způsobilo např. v Řecku drastické ovlivňování statistické služby a dat staťáku a jakým způsobem pak byli trestáni Komisí. A my se tady staťák pokoušíme nacpat pod státní službu a pokoušíme se říci, že sice tedy šéf bude zvlášť, ale zbytek by měl patřit pod státní zaměstnance v tomto služebním zákonu a že by měl přicházet z ostatních služebních úřadů. Nerozumím tomu, jaká je výhoda, když z Ministerstva průmyslu a obchodu bude přecházet někdo do staťáku, proč není mnohem lepší si vzít člověka z matematicko-fyzikální fakulty, který umí dělat statistiky, ale někoho, kdo dělal někde státní správu. Nerozumím tomu, nebylo mi to předkladateli do této chvíle vysvětleno.

S tím souvisí ještě jeden problém, že v § 17 a 19, kde jsou ze systemizace částečně vyňaty některé úřady, Energetický regulační úřad, ČTÚ, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Úřad pro ochranu osobních údajů, dobře, tyto jsou vyňaty, ale statistický úřad vyňat není. Nerozumím proč. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vyňata není. Nerozumím proč. Tím chceme říci, že tyto může více ovlivňovat vláda, těmto může více vláda diktovat, ty jsou méně závislé? Stejně tak v § 19 Organizační struktura, jsou tam nějaká vynětí, ale zase chybí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a statistický úřad. Teď jsme se najednou rozhodli, že statistiku podřídíme vládě, za situace, kdy naopak nás všechny mezinárodní organizace tlačí k tomu, abychom měli statistiku co nejvíce nezávislou? Tak na toto bych chtěl upozornit, myslím si, že to je velká chyba a že bychom si měli s předkladateli ještě sednout na to, jak a které orgány, proč jsou vyňaty.

Druhý problém, který pokládám za velmi zásadní, je ono generální ředitelství a zejména postavení generálního ředitele. Z této osoby, nevím, jestli to někdo dostatečně pečlivě četl, se stane absolutně nejmocnější muž v tomto státě, který bude diktovat vládě, který bude mít absolutní moc nad jmenováním nejenom státních tajemníků, ale i všech dalších vedoucích ostatních úřadů podřízených přímo vládě, a to dokonce v té podobě, že v doprovodném zákoně, který nám byl předložen, zůstávají nadále absurdní ustanovení, že toho či onoho jmenuje nadále vláda, např. šéfa báňského úřadu, šéfa Úřadu pro jadernou energii, ale spadají pod tento zákon. To znamená, vybere jim je reálně generální ředitel státní služby a předloží to na vládu a řekne jim: Vy, vládo, jmenujte.

Pak je tady ještě jeden velký problém, který zase nevím, jestli předkladatelé zaregistrovali, že v § 52 a násl. je ještě k tomu řečeno, že ten, kdo jmenuje, se musí řídit výsledky výběrového řízení, a v odstavci 5 je řečeno: "Účastníci, kteří ve výběrovém řízení uspěli, mají nárok na jmenování v pořadí, ve kterém se ve výběrovém řízení umístili." Nyní předpokládejme, že je někdo, kdo má jmenovat, ať už je to vláda, nebo generální ředitel, a oni to jmenování z nějakého důvodu neprovedou. Například přinese generální ředitel na vládu jméno, které vláda prostě neodhlasuje. Pak jí tu pravomoc nedávejme. Pak řekněme, že to jmenuje všechno generální ředitel. Ale aby přinesl na vládu jméno, které vláda musí odhlasovat, k tomu přece nejsme schopni nikdy vládu donutit. To je kolektivní orgán, kde si každý hlasuje sám za sebe. Jenomže co se stane, když vláda příslušného ředitele nebo příslušného státního tajemníka neodhlasuje? Na základě navrženého textu se tento nepochybně obrátí na správní soud, který zřejmě bude chtít, tak jak to dělal již v minulosti opakovaně v případech soudců a prezidenta republiky, nahradit vůli vlády rozhodnutím správního soudu, že to vláda musela udělat, protože je tak stanoveno. Velmi rychle se nám stane, že pokud vláda někdy neschválí to, co jí generální ředitel přinesl, a k tomu ji nejsme schopni donutit, tak budeme mít v jednotlivých institucích dva ředitele. Jednoho, kterého schválí vláda třeba i podle pořadí, ale prostě prvního neschválí a druhého schválí, a druhého, kterého tam vzápětí vrátí nějaký správní soud. Já nechápu, kdo toto vymýšlel. Nechápu, proč toto pořadí je nejenom závazné, ale kde se ještě navíc říká, že na všechna tato jmenování je právní nárok. Přitom překvapivě na vstup do služby se naopak explicitně říká, že právní nárok není, že i když se přihlásím, uspěji, všechno se mi povede, tak nemám žádný právní nárok a musí se mnou uzavřít. Zato na jmenování ve všech těchto funkcích právní nárok vzniká. Pak se tedy netvařme, že tam ještě někdo jmenuje, a řekněme, že prostě výsledek výběrové komise se vyhlásí.

Já to pokládám za strašlivý omyl, tak jak je to učiněno, ještě v té podobě, že u ústředních orgánů je to učiněno tak, že generální ředitel má absolutní převahu, že jste si sice navrhli komisi čtyři, dva na dva, ale v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího, který musí být člověk od generálního ředitele. Tak to už jste mohli říci, že to je pět lidí a že má tři generální ředitel a dva ty další, nebo že jsou to tři lidi a mají dva jedna.

Ale skutečnost, že jste udělali dva plus dva a jeden má dva hlasy, mně připadá naprosto pochybená. Když už, tak bych tedy nechal dva plus dva, že se musí dohodnout, že se prostě musí státní služba s tou, řekněme, političtější reprezentací nějak shodnout, ale představa toho, že jednomu dám absolutní právo si to rozhodnout a ještě způsobem, že řeknu, že předseda má dva hlasy, mně prostě připadá úplně chybná.

A takovýchhle výhrad, které by se k zákonu dalo posbírat, je bohužel celá řada. Já myslím, že to nemůže fungovat, že to nezabetonuje dokonce ani vaši státní správu - zabetonuje to ministra bez práce, nějakého generálního ředitele, kterého si tam přivede, a všechny jeho lidi, kteří tam budou sedět a budou všechny rezorty naprosto ovládat. Představený má fakticky možnost kdykoliv své podřízené, resp. jednou za rok, vyhodit. Pokud řekne, že služební hodnocení, které dělá představený, je nevyhovující, tak ta osoba jde, s příslušným ministrem pouze konzultuje, ale automaticky ji odvolává a nikoho se na nic neptá a vypisuje nové výběrové řízení. Budeme mít ministry, kteří nebudou rozhodovat vůbec o ničem, nikdo se jich nebude na nic ptát.

O tom, co budou političtí náměstci, se tady už mluvilo, to budou jenom hlídači z ostatních koaličních stran, kteří budou mít za úkol hlídat ministra, ale faktická možnost ovlivňovat státní službu bude jenom zevnitř, jenom skrzevá představené, ale přitom velmi silná. Přitom celá tahle struktura generálního ředitele a dalších bude nesmírně silná, protože služební hodnocení řekne: jednou špatně, druhý den odcházíš. Zvláštní vtip je tam, že generální ředitel služebnímu hodnocení nepodléhá. Ten je z něj vyňat, ten zřejmě je tak dokonalý a od začátku je tak jasné, že je tak dokonalý, že ten žádnému služebnímu hodnocení nepodléhá. Myslím si, že to je opravdu, opravdu zábavné.

Vidím, že většinu vládní koalici to stejně příliš nebaví a neposlouchá, takže děkuji těm, kteří mě vyslechli, a na závěr pro výhrady, které říkám, protože si myslím, že je opravdu v zájmu všech, nikoliv opozice, ale všech, aby ministerstva a celý vládní aparát mohly fungovat, je třeba se k tomu zákonu ještě vrátit a některé tyto nedomyšlenosti a některé tyto neuvěřitelné síly, které si tam podle mého názoru pan ministr bez práce napsal jenom sám pro sebe a své kolegy, je třeba opravit. Takže navrhuji, abychom po obecné rozpravě vrátili návrh zákona k novému projednání do ústavněprávního výboru a aby bylo zahájeno skutečné jednání vládní koalice a předkladatelů s opozicí o tom, jak to zlepšit tak, aby to opravdu státní službu stabilizovalo. Já nechci, aby se vyměňovalo po volbách 300 nebo 500 lidí. Souhlasím s tím, že to je špatně. Jsem pro to to stabilizovat dokonce i za situace, kdy vy jste u moci a vy jste ty lidi vyměnili, přesto si myslím, že je dobře to stabilizovat, ale nemůžeme to udělat tak, že se to úplně vymkne jakékoliv kontrole a jakémukoliv dohledu a že volby tady budou už jenom pro parádu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Bendovi a ptám se, jestli opravdu myslel to, že to bude už po obecné rozpravě, vrácení výborům. Je to trošku škoda, že nebudou ani pozměňovací návrhy. Přestože jeho vyjádření bylo klidné a věcné, přesto vyvolal dvě faktické poznámky - jednu od kolegy Klána a druhou od pana předsedy klubu ODS. Pan poslanec Klán má slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolte mi, abych vaším prostřednictvím reagoval na pana poslance Bendu ohledně Českého statistického úřadu. My podle toho zákona vyjímáme pouze předsedkyni statistického úřadu, aby se to tam nevztahovalo. Ostatní zaměstnanci Českého statistického úřadu pod ten zákon budou spadat. A teď vám povím, z jakého důvodu. Nikoliv abych tady obhajoval ten zákon, ale z jakého důvodu budou spadat pod tento služební zákon. Je to podobné jako u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. A jak sám jistě víte, kompetenční zákon jak ČSÚ, tak Státní úřad pro jadernou bezpečnost uvádí jako ústřední orgány státní správy. Teď se vás tedy zeptám: Co tedy produkují tyto instituce? Privátní službu? Hájí soukromý či lobbistický zájem? Ne, jsou to, viz § 2 kompetenčáku, ústřední orgány státní správy. A ty, jak vyplývá z jejich působnosti, produkují službu, která je službou přeci pro stát. Pokud by tam neměl ČSÚ spadat, a ani Státní úřad pro jadernou bezpečnost, tak bych to chápal tím způsobem, že by při novelizaci kompetenčního zákona požadovaly vyřazení z kompetenčního zákona tak, že by to nebyly už ústřední orgány státní správy. V tom případě pak nevím, komu by sloužily než jenom státu. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan kolega Zbyněk Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dosti těžké po tom ostrém opozičním vystoupení se klidně naladit a vystoupit poměrně klidně. Ministr bez portfeje, bez práce se už vrátil a říkal tady, když mluvil, že mu týlovou podporu zajišťovaly desítky pracovníků všech ministerstev, když to chystali, a že to vlastně nahradilo vnější připomínkové řízení. Tak možná by ty desítky pracovníků už mohly zpracovat odpovědi na mé otázky. Já fakt se nenechám odbýt - ale je to jenom k části 1 a máme další desítky otázek k části 2, 3 atd. Ale mezitím, aby to nebyla taková nuda, abych se pořád neopakoval, tak vždycky přidám jednu novou.

Tak dotaz: Úřad pro civilní letectví. Kdo a jak bude jmenovat šéfa a jak se naloží se souhlasem evropských institucí, což je v tomto případě nutné? A jak budou fungovat komisaři, kteří ze zákona musí nalétat hodiny a současně nesmějí mít žádné úvazky ze zákona? Fakt si myslíme, že jim dáme takové platy, aby si mohli sami kupovat hodiny leteckého provozu? To je dotaz č. 23. Prosil bych týlové štáby, které poskytovaly podporu, aby to přidaly k těm prvním 22 a stručně a jasně nám odpověděly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi, a ještě než vystoupí pan kolega Štětina, který je řádně přihlášen, na výzvu pana kolegy Blažka odpovím, že ani § 57, ani § 58, natož § 90 nebo 91, neupravují povinnost zástupce navrhovatelů sedět, na rozdíl od zpravodaje. Takže tolik tedy jednací řád.

Prosím, pane kolega Štětina ve svém řádném vystoupení. Ale vidím, že kolega Jeroným Tejc tady zůstává. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já začnu jedním stručným citátem. Historie je matka moudrosti - a já dodávám i poučení. Proto připomínám některé údaje z důvodové zprávy k zákonu o státní službě vlády Petra Nečase a chci věřit tomu, že největší kritici tohoto současného návrhu zákona si tuto skutečnost uvědomí.

Právní předpis upravující práva a povinnosti úředníků vykonávajících státní správu byl schválen již v roce 2002. To všichni víme. Konkrétně šlo o zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, služební zákon, který měl upravit podmínky zaměstnaneckého vztahu státních úředníků ve státních úřadech. Všechno známá fakta, několikrát to tady padlo. Zákon č. 218/2002 Sb. byl připraven jako veřejnoprávní norma, která však nikdy nenabyla plné účinnosti, a to z důvodu neexistence obecné shody na jeho zavedení do praxe. Tento zákon si totiž politické garnitury nepřály, protože nemohly dopustit rozpad řízeného korupčního systému, a důsledkem tedy bylo opakované odkládání účinnosti tohoto zákona.

Z programového prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010 - a teď prosím vás dávejte pozor na letopočty, protože se pak dostaneme ke konci, kdy jaksi tento zákon měl být účinný od 1. ledna 2014. Z programového prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010 vyplynulo, že prostřednictvím právní úpravy práv a povinností úředníků mají být určeny hranice mezi politicky obsazenými a úřednickými místy ve veřejné správě a zajištěno odpolitizování, profesionalizace a stabilizace veřejné správy. Vláda proto uložila ministru vnitra zpracovat a předložit věcný záměr navrhované právní úpravy. Zde všechno v pořádku, všechno mělo svůj řád.

Věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě byl schválen usnesením vlády ze dne 31. 7. 2011 číslo 647, kterým zároveň vláda uložila ministrovi zpracovat ve vládě a předložit, ministrovi vnitra samozřejmě, a předložit ke schválení teze zákona o úřednících veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě schválené usnesením vlády ze dne 15. února 2012 č. 92. Nejdůležitějším přínosem implementace navrhované právní úpravy je vytvoření podmínek pro zkvalitnění výkonu státní správy i prostřednictvím vzdělaných úředníků a pro odpolitizování veřejné správy, které s sebou přinese i větší stabilitu, větší spokojenost občanů, jasná pravidla chování, vystupování a činnosti státních úředníků, možnosti přesnějšího a transparentního plánování využití mzdových finančních prostředků a prostředků na vzdělávání úředníků státní správy a snížení rizik korupce a vzniku korupčního prostřední ve státní správě. - Tedy nádherná slova, která však nikdy nebyla naplněna. Čili nikdy nedošlo k projednání, protože ani tzv. vláda práva, boje proti korupci a rozpočtové zodpovědnosti si tento zákon nemohla dovolit přijmout, a pád vlády, samozřejmě po schválení církevních restitucí, je pouze zástupným důvodem, že tento zákon nemohl být schválen vůbec v žádném termínu, což dokazuje důvodová zpráva k § č. 78 tohoto zákona.

Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2014. Toto datum koresponduje se začátkem nového programového období pro čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Evropská unie stanovila jako podmínku pro umožnění čerpání prostředků v tomto programovém období právě existenci účinné právní úpravy postavení státních úředníků.

Čili závěrem. Jestli nám někdo říká, že tento zákon by byl v minulém volebním období schválen, tak by to nebylo, protože pokud si vzpomínám, v červnu 2013 padla vláda, v srpnu jsme se rozpustili, to znamená, že i kdybychom bývali v červnu nepoložili vládu, nebo nebyla tato vláda položena, tak nikdy k 1. 1. 2014 tento zákon nemohl vstoupit v účinnost.

Vážené kolegyně a kolegové, nemám rád nikdy dlouhá slova a snažím se být stručný. Nechávám pouze na vás, jak budete v diskusi pokračovat, případně se vzájemně urážet a občany této země neustále povzbuzovat k negaci všeho dobrého, co svou prací udělali ve prospěch celé společnosti. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Jiřímu Štětinovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Marek Černoch, připraví se pan kolega Adolf Beznoska. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Já bych se jenom na začátek přihlásil k otázce číslo 23 pana Stanjury ohledně Úřadu pro civilní letectví, kde opravdu komisaři, letecké hodiny jsou velmi drahé, a pokud si to budou muset nalétávat, myslím si, že budou utrácet velké peníze.

Zákon o státní službě, který tady je projednáván, tak já osobně a celý Úsvit určitě chceme, aby byl, aby fungoval, aby úředníci získali už nějakou jistotu, nicméně v té podobě, v které je předkládán, z našeho pohledu je nepřijatelný.

Modelů vedení státní správy je vícero, každá země má možnost si zvolit svůj vlastní systém, ať už politický, nebo nepolitický, záleží na jejich rozhodnutí, a z našeho pohledu by tento systém měl být nepolitický hlavně proto, aby to byla funkční státní správa a efektivní státní správa bez nějakých vlivů s každou výměnou ministra, kdy se to zatřese a kdy jsou odejiti úředníci, kteří nejsou v tu chvíli loajální, naopak tam přijdou lidé, kteří jsou nějakým způsobem navázáni na toho nového ministra. Stačí se podívat jenom za poslední funkční období. Tak 700 lidí, a to je zhruba asi před dvěma měsíci, takže si myslím, že číslo, které je, už je v současné době vyšší. Kolik z těchto úředníků bylo opravdu neschopných nebo navázaných na nějaké staré praktiky, to si myslím, že nikdo nedohledá. Kolik z těch úředníků bylo vyměněno z toho důvodu, že bylo potřeba nějaké místo pro lidi, navázané na vládu. Je to otázka, a doufám, že každý ministr, nebo že politici by měli fungovat tím způsobem, že se hlavně snaží, aby to fungovalo, aby to fungovalo pro lidi, a ne aby to fungovalo pro nějaké kamarády.

Předložený zákon je z našeho pohledu takovou miniatomovkou do všech prohlášení o nezaujatosti, o odpolitizování státní správy, protože ten systém vybírání generálního ředitele prostě je politický, a je to systém, který přinese další zlaté hnízdo se zlatými vajíčky pro lidi, kteří si nemyslím, že by byli vždycky nejlepší. Systém, který bude dál fungovat a který zabetonuje tuto státní správu. Generální ředitel by tam měl být sedm let, pak se bude volit nový generální ředitel ze státních tajemníků, takže další člověk, který bude pracovat podle zadání současné vlády. Je to minimálně na čtrnáct let, a lidově řečeno, je vymalováno, protože pokud se na to podíváte opravdu reálně, tak ve chvíli, kdy je vybírán člověk a někdo ho osloví, tak ten člověk bude plnit zadání toho, kdo ho oslovil. Tak to prostě je a bývá.

V té chvíli my jsme připravili pozměňovací návrh, který načteme nebo ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, tak, aby to bylo dvousložkové, aby navrhovala vláda a schvaloval, jmenoval prezident, a také samozřejmě odvolával, což je, nebo měl by být nestranný, nezávislý člověk. Funguje to takhle i u jiných institucí, tak si myslím, že by to mohlo fungovat tady také bez nějakých problémů.

Z dalších věcí, s kterými úplně nesouhlasíme, je generální ředitelství jako organizační složka úřadu vlády, protože generální ředitelství se tím dostává do područí premiéra. Ten pak na něj může vyvíjet tlak, např. co se týče rozpočtu kanceláří atd. Generální ředitel bude rozpočtově kontrolován premiérem, což se z našeho pohledu také nejeví jako úplně ideální věc. Začlenění pod úřad vlády je více než faktický symbol, jak nezávislý bude generální ředitel, který je fakticky přímým podřízeným premiéra. Všechny skutečně nezávislé instituce v České republice nejsou zařazeny pod ministerský resort, ale mají vlastní rozpočtovou kapitolu.

Zastropování odměn na 25 % z ročního platu je rozumný kompromis. Zabránění nesmyslně vysokým odměnám. Ale bylo by třeba dobré vysvětlení vlády, protože do této doby se rozdalo 155 mil. korun, samotný Úřad vlády 26 mil. korun, a kolik z těch peněz dostali opravdu úředníci, kteří na těch úřadech pracují?

První systematizace veřejné správy, plánovaná na 1. ledna 2015. Je si vláda opravdu jista tím, že všechno stihne k 1. lednu 2015? Nechci to zpochybňovat a určitě nejlepší informace má samotná vláda, ale pokud vycházíme ze zkušeností, jak u nás některé věci probíhají, obzvláště ty, které jsou ušity trošku narychlo, tak to vzbuzuje trochu nedůvěru a vláda by měla tyto nejasnosti rozptýlit.

Jednotný výklad zákona. Otázka, která není v zákonu dostatečně řešena, je sjednocování postupů a výkladů stanovisek státní správy. Zákon o státní službě by měl pomoci také unifikaci výkladu zákona a stanovit postupy ve sporných otázkách. Tento problém si myslím, že nebyl dostatečně diskutován, a je to jeden z důležitých přínosů zákona.

Zákon je dělaný z našeho pohledu narychlo, což už tady padlo několikrát, ať už se to týká té chybějící analýzy o finančních dopadech, protože ta čísla, která jsou, tak se v řádu lidí, kterých se to dotkne, v tuto chvíli je to číslo 65 tisíc, nicméně padala čísla i 100 tisíc, tak by se měl pohybovat mezi 5 až 8 mld. korun, což není zanedbatelná částka, a určitě by to nemělo fungovat tak, že něco se odhlasuje, a teprve pak se zjistí, kolik to bude stát, protože pak se samozřejmě někdo bude ptát, kde se na to vezmou peníze.

Je to tedy zákon, který je z našeho pohledu dělaný narychlo a který si jistě zaslouží dopracování, tak jak už tady bylo řečeno, od pana kolegy Bendy, tak v podrobné rozpravě se i my připojíme k návrhu, aby zákon byl poslán zpět do výboru k dopracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Marku Černochovi. Nyní pan kolega Adolf Beznoska, připraví se pan poslanec Milan Šarapatka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já už velmi stručně, protože debata se točí v kruhu, za sebe pár poznámeček.

Celý den, nebo podstatnou část dne se bavíme o tom, kdo má být ve státní správě, jaké má mít úředník požitky, kdo ho má jmenovat, jak se bude jeho funkce nazývat, jak se bude oslovovat, a nikdo tady v debatě zatím neřekl to podstatné, co mělo předcházet a co mělo být součástí debaty, a sice jak chceme, aby byla státní správa vykonávána, abychom nadefinovali, jak si představujeme ten servis, tu službu vůči státu, vůči občanům, prostě jak se mají úředníci v systému pohybovat a zabránit dvojakosti možných výkladů. Je to služba a já bych si hrozně moc nepřál, aby v našem státě vládl nikým nevolený úředník. My musíme zachovat, aby politici, kteří pracují dnes a denně s vidinou dalších voleb, kteří prostě nesou následky své práce, byli ti, kteří definitivně a jasně rozhodují. Z tohoto mého pohledu je jasné, že nemůžu tento zákon ve druhém čtení, tak jak ho tady máme, nejen pustit dál, ale přidám se k celé řadě těch, kteří se ztotožnili s návrhem kolegy Marka Bendy, aby byl zákon vrácen do ústavněprávního výboru a podroben další diskusi a aby se konečně otevřela debata i s opozicí.

Víte, v tom návrhu, resp. v tom druhém čtení přišel pozměňovací návrh, který má 84 stránek a asi 200 paragrafů. O tom, že se tedy bavíme ve druhém čtení, nemůže být vůbec řeč, protože ten materiál, který máme před sebou, je zcela nový materiál. Z tohoto pohledu nechápu ani ten spěch, protože takovou jakousi mantrou celého včerejšího dne bylo obhajování, proč zákon musí být schválen tak rychle, protože bychom údajně přišli o čerpání evropských dotací. Já myslím, že v průběhu dnešní debaty bylo zcela jasně vyvráceno, že tomu tak není, a nechci zpochybňovat, kdo lže anebo nelže, ale dnes už je jisté, že Evropská komise žádný takový nárok jednoznačně na případné čerpání dotací neklade. Takže pojďme se k tomu návrhu vrátit.

Jinak co mě trápí určitě stejně jako vás, je zřízení generálního ředitelství. Je to zřízení 40 pracovních míst, úřad, který je naprosto zbytečný. Je to další byrokratický prvek ve státní správě, který bude zatěžovat nejenom občany, úředníky, ale taky státní rozpočet. A to je přesně proti duchu, ke kterému se všichni hlásíme, abychom státní správu zjednodušovali a také zefektivňovali. Jinak ta debata o efektivnosti státní správy by byla určitě rozsáhlá. To je první věc - generální ředitelství v žádném případě.

Druhá věc, která je velmi na pováženou, a věřím tomu, že se na ní shodneme, je to, že ten systém, tak jak je navržen, není de facto prostupný. Chybí tady možnost, aby přicházeli do státní správy profesionálové z jiných oborů, akademici, čerství absolventi vysokých škol. I z tohoto důvodu myslím, že bychom měli říct tomuto návrhu jednoznačné ne.

A abych se přiřadil do celé řady otázek, které vznesl kolega Zbyněk Stanjura, tak snad jednu. Státní tajemník má být volen v dvoukolovém systému, resp. vybírán. V prvním kole se té volby mohou zúčastnit jen představení z daného úřadu, ve druhém kole i z ostatních úřadů. A tak můj dotaz směřuje k tomu, co se stane, když nebude státní tajemník vybrán ani v jednom z těchto dvou kol, co bude následovat. To je můj dotaz pro předkladatele.

Další poznámečky si nechám, protože myslím, že k tomu ještě bude dostatek prostoru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Beznoskovi. Ještě před kolegou Šarapatkou vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Ne? Tak se omlouvám, já vás tady mám přihlášeného. Tak v pořádku, v tom případě pan poslanec Milan Šarapatka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Já bych se chtěl také vyjádřit k tomuto zákonu. Plně chápu odpor některých politických stran proti zákonu. Přijetím zákona, který tak úspěšně 12 let blokovaly, dojde k tomu, že začnou vysychat penězovody od kmotrů a spřátelených firem, kterým bude useknuto napojení na předražené státní zakázky. Fakt, že by tyto strany musely začít žít pouze z dotací, které jim dává stát za volby, a z členských příspěvků svých členů, jim musí po letech vysávání státního rozpočtu přijít jako děsivá noční můra. Situace, kterou čeští politici a zákonodárci okolo zákona o státní službě v naší zemi vytvořili, je jedním z největších podvodů, který české politické strany spáchaly v období posledních deseti let. Je to podvod jak na občanech České republiky, tak na Evropské unii.

Nejdříve bych se chtěl zabývat podvodem vůči Evropské unii, která měla odpolitizování státní správy pomocí schválení zákona o státní službě jako podmínku pro vstup České republiky do Evropské unie. Naši politici se tehdy zachovali jako chytrá horákyně. Zákon o státní službě schválili, čímž splnili podmínku Evropské unie, ale zablokovali vstup zákona v platnost. Jak dobře víte, Evropská unie si nechce nechat tento podvod líbit a hrozí České republice - a nutno říci, že oprávněně - ekonomickými sankcemi. Pokud k tomu dojde, půjdou tyto ekonomické ztráty na vrub stranám, které zde v posledních letech vládly. Tím, že politici zablokovali platnost zákona, se odpolitizování státní správy neuskutečnilo. To byl druhý podvod, podvod na občanech této země.

Nefunkčnost a praktická neexistence zákona a pravidel pro státní správu umožnila politickým stranám, aby státní správu plně ovládly. Ministři a vedoucí pracovníci státních orgánů se stali absolutními pány. Mohli na hodinu vyhodit z funkce, koho chtěli, a naopak přijmout také koho chtěli, bez ohledu na schopnosti, vědomosti, praxi a kvalifikaci. Ministři ministerstva neřídili, ministři ministerstva obsazovali. Hrdinný typ ministra při svém nástupu prokázal svou ráznost tím, že vyhodil několik vysokých, a tím pádem viditelných úředníků, zatímco potichu do ministerstva dosazoval řadu svých soudruhů ze své politické strany. A protože se politikům zdály úřednické platy malé, zavedli pro vybrané pracovníky manažerské platy vysoce překračující platy tabulkové. Chyběly už jenom zlaté padáky za miliony, jak je tomu v některých státních firmách. To se dělo nejen na ministerstvech, ale i v ostatních orgánech státní správy. Těmito praktikami se naše politické strany vrátily do období komunismu, kdy stranická knížka byla poukazem na obsazení dobrého místa a vyšší plat.

Toto byl počátek rabování, a to nejen státního rozpočtu. Političtí nominanti byli bezohledně dosazováni zejména tam, kde bylo možné ovlivnit velké zakázky a nasměrovat je správným kmotrům. Byli dosazováni tam, kde za desítky milionů podepisovali smlouvy, např. kontrakty na právní služby, které většinou ani nebyly v plném rozsahu dodány. V rámci tzv. snižování počtu pracovníků státní správy byli propouštěni pracovníci obsluhující počítače, uklízečky, kuchaři, údržbáři a další. Za vysoké částky byly následně najaty spřátelené soukromé firmy, které za daleko vyšších nákladů tyto služby dodnes provádějí, a spřátelené firmy se staly štědrými dárci, ať už oficiálními, nebo neoficiálními, do stranických pokladen. Pesimistické odhady uvádějí, že pomocí těchto špinavých postupů bylo ze státního rozpočtu v posledních letech rozkradeno až 200 miliard korun ročně.

Naše politická reprezentace posledních let neměla jakýkoliv zájem tento stav měnit. I opozice dobře věděla, že v případě volební výhry se ke korytu také dostane a že si ze státního rozpočtu svůj díl urve. A když došlo k výměně vlády, strany používaly systém ruka ruku myje, o čemž svědčí například i fakt z poslední doby, kdy na místo velvyslance v jedné z důležitých zemí dosadil současný ministr zahraničí za sociální demokracii exponenta ODS, který nikdy v diplomacii nepracoval a na ministerstvo byl politicky protlačen v době vlády předcházející koalice. Možná že toho na sebe naše zavedené politické strany příliš mnoho vědí. Proč si například myslíte, že byl pan Kalousek spokojen se stavem na finančních úřadech, kam v Praze například přijde daňová kontrola statisticky jednou za tři sta let?

Politici pomocí dlouhodobé kampaně namířené proti úředníkům státní správy přesvědčili veřejnost, že úředníci jsou vlastně hlupáci, protože podle politiků jakákoliv soukromá firma umí jejich práci udělat lépe. Úředníci žádní hlupáci nejsou a svědčí o tom mimo jiné i fakt, že z takto decimované státní správy řada nejlepších úředníků odešla do soukromého sektoru, kde úspěšně působí. Na jejich místa byli na druhé straně dosazeni nekompetentní lidé, v podstatě kdokoliv, kdo měl správnou politickou legitimaci. . (Neustálý hluk v sále.)

Toto prorůstání politiky do státní správy se tak rozšířilo, že se politicky obsazovaly i ty nejnižší řídicí funkce. Proto došlo k degeneraci státní správy a snížení kvality její práce. Ale moc to nikoho nezajímá...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Byl bych rád, kdybyste ztišili své hovory, pokud případně máte zájem o projednávání jiného tématu, to téma diskutovali v předsálí a pana kolegu Šarapatku nechali v klidu a pořádku domluvit jeho zajímavý příspěvek k tomuto tématu. Prosím, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, pane předsedající.

Jsem s touto situací poměrně dobře seznámen, neboť jako velvyslanec jsem spolupracoval s řadou státních orgánů a byl jsem svědkem toho, že jejich výkon v posledních letech velmi prudce klesal.

Každá vláda, každý stát funguje tak dobře, jak funguje jeho státní správa. A signálů, že náš stát přestává dobře fungovat, jsme měli v poslední době více než dost. Každý si pamatuje problémy s registrem vozidel, problémy s placením sociálních dávek a například problémy s kontrolou trhu s alkoholem, kde nedostatečný dohled vedl k jedné z největších tragédií poslední doby. Stál desítky životů a přinesl utrpení stovkám našich občanů.

Náš stát musí začít opět fungovat a zákon o státní službě mu k tomu může zásadním způsobem pomoci. Rád bych konstatoval, že podle mého máme důvody k velmi mírnému optimismu. Jak už jsem řekl, naši úředníci nejsou hlupáci. Přes masakr, který politické strany ve státních úřadech prováděly, je ve státní správě dostatek schopných a spolehlivých lidí, kteří mají velký potenciál. Nyní ale je třeba tento potenciál uvolnit, zbavit se politicky dosazených, neschopných vedoucích pracovníků, vyčistit atmosféru a nechat poctivé lidi řádně pracovat. Žádný zákon nebude dokonalý a neodstraní problémy ihned. Ale v každé kanceláři lidé dobře vědí, kdo je schopný a kdo je jen politicky dosazený. Jakmile vstoupí v platnost zákon, který odstraní ochranu politických trafikantů, bude na ně vyvinut silný tlak jejich spolupracovníky, kteří se již nebudou muset bát, že je za jejich kritiku nějaký politik vyhodí z práce. Tento proces nebude ani jednoduchý ani krátký, ale je to zřetelná cesta ven z krize, ve které se česká státní správa dnes nachází.

Přestože má návrh zákona mnoho chyb a s mnoha výhradami vůči němu se ztotožňuji a souhlasím, jsem si jistý, že je lepší než žádný. Proto budu hlasovat, byť se značnými výhradami, pro tento zákon. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Šarapatkovi za jeho vystoupení. Pokračujeme v obecné rozpravě vystoupením pana poslance Jana Klána. Připraví se pan kolega Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Ještě vás přeruším chviličku a konstatuji, že jsem obdržel dvě omluvy z dnešního jednání, od 19 hodin se omlouvá ze zdravotních důvodů Vojtěch Adam a z jednání zítra od 9 do 13 hodin pan kolega Jiří Štětina z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, ještě jednou dobrý den dámy a pánové. Už jsem zde vystupoval na začátku obecné rozpravy a dovolte mi, abych zde řekl ještě několik poznámek, protože k tomuto vystoupení mě vyprovokovali někteří mí předřečníci. O tom služebním zákonu a jeho historii jsem zde mluvil obšírně už před několika hodinami. Měl jsem tendenci to vše zopakovat pro ty, co tady nebyli, ale já se tohoto rád vzdám. Řeknu ale několik dalších postřehů, protože jsme tady neřešili ještě Nejvyšší kontrolní úřad.

Já jsem podal pozměňovací návrh, že by se tento zákon neměl vztahovat na prezidenta a viceprezidenta kontroly a další lidi v NKÚ. Z jakého důvodu jsem podal tento pozměňovací návrh? NKÚ má totiž svoji specifiku. Není zmiňován, tedy zařazen sice v kompetenčáku, v části ústředních orgánů státní správy, ale jeho role je definována Ústavou, samotné hlavy páté. Z toho důvodu - i když není opravdu veden jako ústřední orgán státní správy, a podle předkladatelů prý není jako správní úřad, ale podle jiných zase opět je a měl by se na něj zákon o státní službě vztahovat - chápu to, že by se ten zákon neměl vztahovat opět na volené funkcionáře. To znamená prezidenta a viceprezidenta NKÚ a další lidi. Že je NKÚ nezávislým orgánem, není v rozporu s tím, že produkuje službu ve prospěch státu. Kontrola výdajů státního rozpočtu, kontrola veřejných zakázek, kontrola příjmů z prodeje státního majetku snad není službou pro stát? Já si opravdu myslím, že pro stát je službou. Je to navýsost veřejný státní zájem. Já bych se pak tedy rád předkladatelů zeptal, když ten zákon se nemá vztahovat na NKÚ, pro koho tedy zase opět NKÚ svoje výstupy uložené zákonem o NKÚ dává jako službu? No přece pro stát. Neměl by to být žádný veřejný zájem, nemělo by to být pro nikoho jiného než pro stát. Z tohoto důvodu jsem podal onen pozměňovací návrh, že se zákon nebude vztahovat pouze na prezidenta a viceprezidenta NKÚ. To k této části.

K ČSÚ už jsem zde mluvil. A pokud jde o Státní úřad pro jadernou bezpečnost a předsedkyni paní Drábovou, můžeme se o tom bavit. Jak jsem mohl vidět, paní poslankyně Jermanová podala pozměňovací návrh, ve které vyjímá právě předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost z tohoto zákona. Nicméně zaměstnanci se pod tento zákon budou vztahovat. (Trvalý hluk v sále.)

Nyní ještě řeknu několik postřehů, proč se předkladatelé a potažmo i minulé vlády neinspirovali někde jinde, třeba v zahraničí. Osobně bych si uměl představit, že bychom se inspirovali např. v Rakousku. Jednak z historického hlediska, přece jenom jsme byli součástí Rakousko-Uherska do roku 1918, takže máme historické vazby, a za druhé, Rakousko-Uhersko má podobné územní členění, jako má naše republika. Mně přijde, že minulé vlády ale i současná vláda chtějí do naší legislativy zavést paskvil pod dojmem, že pokud ten paskvil nefunguje někde jinde, tak u nás zcela jistě bude fungovat, jako se to stalo mnohokrát -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a znovu požádám Sněmovnu o klid. Máme poslední dva přihlášené do obecné rozpravy a rád bych, abychom alespoň obecnou rozpravu byli schopni ukončit. Děkuji, páni kolegové. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za zjednání klidu, ale pokud to někoho nezajímá, může klidně odejít. Nebo to můžu ještě jednou zopakovat pro ty, co neposlouchají, aby pochopili, že opravdu, když zavádíme paskvily do našeho právního systému, tak to nevěstí nic dobrého. A jak už jsem řekl, proč se nepoučit třeba v Rakousku. Je to země vedle, já myslím, že tam by to bylo dobré, lidově řečeno, obšlehnout, ten služební zákon, zapracovat tam naše zákony. Třeba by to určitě nějak fungovalo. Namísto tvoření těchto věcí, co tady předvádíme. Je to výsměch samozřejmě i pro občany. To se pak nesmíme divit, že jsou znechuceni politikou a politiky, když tady předvádíme tyhle ty různé věci.

Mně to připadá, že se nacházíme v nějaké džungli legislativní, kde na nás občas číhá nějaká bažina. Bažinou je právě tento služební zákon, a pokud do ní zabředneme, tak opět to povede od ničeho k ničemu a výsledek bude absolutní nula. Právě z tohoto důvodu, a nejen z tohoto důvodu, bych si dovolil vrátit tento tisk zpět výborům k novému projednání. Jmenovitě se bude jednat o výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavněprávní výbor, a to po ukončení podrobné rozpravy. A je to z toho důvodu, že si myslím, že by zde měly zaznít jednotlivé pozměňovací návrhy, aby výbory měly o čem jednat.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Klánovi. Ještě bych prosil kolegy, aby se vyjadřovali korektně například k názvu státu, případně k jednotlivým slovům, jako je platnost a účinnost zákona, neměli bychom si to plést. To je na účet mnoha vystoupení.

Pan zpravodaj má slovo s přednostním právem. Připraví se kolega Bendl.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom krátce reagovat na svého předřečníka pana kolegu Klána. Musím říci, že jako zpravodaj - je to moje role, moje úloha - tady poslouchám různé komentáře, různé proslovy a myslím, že pan Klán je dneska jeden z těch nejlepších. Používá slova typu bažiny, duchové. Nicméně já jsem chtěl jenom upozornit - on operoval příkladem rakouským, kde podle něho služební zákon a státní správa funguje lépe - já bych mu chtěl jenom říci, že na to měli přece jenom o pár desítek let více než my. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Pan poslanec Petr Bendl je řádně do rozpravy. Ještě předtím jeho stranický kolega Adamec. (Poslanec Adamec se hlásí s řádnou přihláškou.) S řádnou, v tom případě nemáte přednost před svým kolegou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte i mně, abych se vyjádřil k téhle zákonné normě. Nebudu už říkat jednotlivosti, jak zde padaly, protože vidím nadšení v koalici i v opozici, v koalici z toho, že už se tím trápíme, nejsou schopni odpovědět na otázky, které jsou jim položeny, nebo aspoň těm, kteří jsou podepsáni pod tímto návrhem zákona. Víceméně se tím všichni trápí, protože vnitřně tuší, že to je průšvih, akorát teď nevědí, jak z toho ven, protože si tu oprátku prostě dali na krk a teď jak z toho vyjít čestně, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Já se pokusím udělat malý exkurs do minulosti, protože už jsme zažívali podobnou situaci. Jako politický dinosaurus musím říci, že jsme měli kdysi na stole něco, co se nazývalo honosně reforma veřejné správy, a v rámci této reformy veřejné správy jsme diskutovali napříč politickým spektrem o tom, jak mají vypadat krajské úřady, jak mají být ustaveny a podobně, a já jako tehdy opoziční poslanec chvíli, než jsem se vzdal mandátu a stal jsem se středočeským hejtmanem, jsem hlasoval proti vzniku krajů, protože mám řadu výhrad k tomu, jak jsou nastaveny. Přesto bych chtěl připomenout stávajícím politickým subjektům, starším i těm novým, že zkrátka nakonec jsme byli schopni najít konsensus, a byť reforma veřejné správy prošla cestou komplexních pozměňovacích návrhů, a těch byla celá řada, celá reforma, vznik krajů a všechny ty souvislosti, všechny vládní návrhy byly ve Sněmovně předělány a napříč politickým spektrem jsme je dokázali nastavit tak, že dnes to není žádný významný politický problém.

Připomínám, že jsme například vypreparovali z tehdy vládního návrhu zákona funkci takzvaných státních tajemníků, kde vláda měla mít pravomoc jmenovat státního tajemníka, který by byl součástí krajské rady, měl by možná šanci vetovat některá rozhodnutí krajských rad a podobně. My jsme si s tím problémem poradili tak, aby to vyhovovalo Evropské unii, abychom měli nezávislého ředitele krajského úřadu, který je jmenován ve vazbě na fungování nebo na pozici ministra vnitra, a řadu takových věcí jsme byli schopni vyřešit bez toho, aniž by to přineslo nějaké významné finanční náklady, a zároveň veřejná správa v tomto ohledu a státní správa na krajských úřadech nemůžeme říci, že by nefungovala. Můžeme říci, že máme některé výhrady, ale reforma veřejné správy se napříč politickým spektrem relativně, protože vždycky je co vylepšovat, podařila.

Když jsem se nově stal členem výboru pro veřejnou správu, tak jsem si na to vzpomněl, protože jsem viděl předkladatele tohoto navýsost komplikovaného zákona, kteří dnes také ukazují, že vlastně detaily toho zákona vůbec neznají, a nejsou schopni vysvětlit některé souvislosti - no bodejť by jo, ono to opravdu je komplikované, protože to zcela obešlo řádné připomínkové řízení, protože to není řádný vládní návrh zákona, tak aby se k tomu mohly vyjadřovat i jednotlivé státní organizace. Proto, světe div se, na jednání výboru pro veřejnou správu přicházejí lobbovat představitelé státních organizací, zdali by nebylo možné ještě to či ono upravit. Nechci je tady jmenovat, protože mám pocit, že by pak mohli být transparentně popraveni ti jednotliví ředitelé, kteří upozorňovali na konkrétní věci, které v tom zákoně nejsou nebo na které se zapomnělo a podobně, a to jenom proto, že se vaří zbytečně horkou jehlou.

Musím říci, že jestli se premiérovi Sobotkovi a jeho týmu, nebo jestli si přáli odlišit se od práce Miloše Zemana, jakkoliv jsem s ním jako s premiérem často nesouhlasil, pak se jim to daří ve vysoké míře neprofesionality, ve vysoké míře nevidění než za vlastní dveře kanceláře, protože my neděláme zákon, který by byl na jedno volební období. Děláme zákon, který má být funkční a má být na mnohem delší dobu. A je velká škoda, že sociální demokracie - promiňte mi to, ale musím to říci - už nemá lidi kalibru Miloše Zemana a podobně. Jejich slovo platilo, mohl jsem s ním nesouhlasit a podobně, ale o řadu věcí, které se právě týkaly zákonů, které byly nad jedno volební období, vždy bylo možné se opřít a bylo možné opravdu pracovat. Protože tady ten zákon v počtu 200 lidí nejsme schopni vymyslet. Jsme schopni na něm pracovat ve výboru, udělat pracovní týmy a dát si pár dní s tím, že si ráno dáme kafe a projedeme každý jednotlivý paragraf a budeme se bavit o tom, co od nás vlastně ta Evropská unie opravdu chce, nebudeme se tady zbytečně přetahovat a překvapovat, sami sebe zviditelňovat na něčem, co sice možná může být pro pana ministra bez práce zajímavé, protože mediálně to bude hezké, ale ve skutečnosti se zbytečně překvapujeme věcmi, které ve svém důsledku - až ten zákon někdo schválí, možná ho někdy někdo schválí, pokud přistoupíte na to, co tady opozice myslím zcela oprávněně kritizuje a ty čtyři věci, které chceme, není podle mne problém do té koncepce zapracovat, do koncepce tohoto zákona. Zkrátka zviditelňování na úkor kvality toho zákona je hloupé, naivní a neprofesionální.

Já bych si moc přál, abychom měli silného premiéra, silného ministra vnitra, který místo toho, aby žvýkal v průběhu projednávání tohoto zákona - a už chyběly jenom bubliny - tak místo toho, aby tady obhajoval tento návrh zákona, který se týká veřejné správy, který se týká fungování tohoto státu, a znovu říkám, na delší než jedno volební období, místo toho tady mluví ministr bez práce, který nemá na starosti veřejnou správu, který nemá na starosti věci, které opravdu v tom pracovním týmu mají fungovat, a má tady být tým náměstků, lidí schopných, znajících fungování veřejné správy, tak abychom byli schopni dojít k něčemu, co nebude drahé, splní to podmínky, které po nás Evropská unie chce, a zároveň to bude funkční na několik volebních období, abychom se tady s tím nemuseli trápit.

Promiňte mi tenhle emotivní projev, ale musel jsem to říct a musel jsem vám dát vzpomenout na doby, kdy sice jsme se tady hádali jak psi, ale byli jsme schopni se na něčem dohodnout. Ta doba zřejmě zmizela a je tady vysoká míra neprofesionality a sebezahledění.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. S faktickou poznámkou pan předseda Pavel Kováčik a poté pan kolega Jeroným Tejc. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, dozvěděl jsem se, že v těchto chvílích probíhá jednání vládní koalice s částí opozice právě o tom, jak dál s tímto návrhem zákona. My jako druhá část opozice chceme vytvořit prostor, aby mohli jednat pěkně v klidu a nechyběli tady při projednávání toho návrhu, a proto mi dovolte, abych požádal o přestávku na poradu klubu KSČM v délce trvání jedné hodiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže faktickou poznámku kolegy Tejce odložíme po přestávce. Vyhlašuji přestávku do 19.45 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 18.42 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.45 hodin.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dámy a pánové, já vás prosím, abyste zaujali místa v sále, protože skončila doba, na kterou byla schůze Sněmovny přerušena.

Ještě vás seznámím s omluvami, které sem dorazily. Je zde omluva pana ministra Hermana od 19.45 hodin. Je zde omluva pana poslance Benešíka od 19.30 hodin. Je zde omluva pana poslance Antonína od 19.45 hodin.

Vzhledem k tomu, že byla ukončena obecná rozprava, mám zde poznámku, že pan poslanec Benda navrhl, aby byl tento návrh zákona vrácen výboru k novému projednání. Pana poslance Bendu nevidím, ale předpokládám, že je to tak. Takže to je věc, kterou bychom měli asi teď odhlasovat. Přivolám ještě kolegy do sálu a současně registruji návrh na odhlášení, takže vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.

Ještě tedy než budeme hlasovat, tak s přednostním právem pan předseda klubu TOP 09. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, promiňte, nebudu zdržovat, ale před tímto hlasováním bych rád sdělil Poslanecké sněmovně, jak je rozdaná karta, dovolíte-li. Jsou dvě možnosti: buď budeme mít služební zákon, kvalitní služební zákon bez generálního ředitelství, anebo nebudeme mít žádný služební zákon. Ta karta se nezmění. Můžeme si o tom povídat dnes. Nebudeme-li s tím dnes souhlasit, tak za půl roku to budeme opakovat. Ta karta bude stále stejná. Buď budeme mít služební zákon bez generálního ředitelství, anebo nebudeme mít žádný služební zákon. To je karta, kterou máme každý z nás v ruce. A nikdo z nás, ani pan ministr Dienstbier, nedostane do ruky srdcové eso. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, tak pokud si pan ministr přeje uplatnit přednostní právo, tak já mu samozřejmě udělím slovo.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Tak právě jsme slyšeli originální přístup k tomu, jak se také může dělat politika. Vyděračský přístup: buď bude po našem, nebo nebude nic. Ať si z toho každý udělá závěr sám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já tedy formálně končím obecnou rozpravu, protože by šlo argumentovat, že pan ministr ji svým vystoupením znovu otevřel. Tedy končím obecnou rozpravu a přistoupíme k hlasování. Všechny jsem vás odhlásil. Ti, kteří se chtěli registrovat, se registrovali.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu pana poslance Bendy, který navrhl, aby Poslanecká sněmovna vrátila tento zákon výboru k novému projednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana poslance Bendy, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 11, přihlášeno je 152, pro 62, proti 86. Tento návrh nebyl přijat.

 

Můžeme tedy přistoupit k podrobné rozpravě, kterou tímto otevírám, a prosím paní místopředsedkyni Jermanovou, která je první přihlášenou do rozpravy, aby vystoupila. Připraví se pan poslanec Klán. (Velký hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhovaná úprava zákona o státní službě sjednocuje veškeré úřady, jen s několika málo výjimkami, bez ohledu na výlučnost některých z nich. Snaha sjednotit pracovní povinnosti a podmínky výkonu práce v rámci státní služby je naprosto pochopitelná, nicméně toto sjednocení by se mělo týkat výkonu prací obdobného charakteru, nikoli výkonu prací úzké vrstvy kvalifikovaných odborníků. Tito odborníci se nebudou ucházet o místa na jiných úřadech, kde by svou kvalifikaci nemohli ani v nejmenším uplatnit, a v těchto případech tedy nelze počítat s prostupností úředníků do celé státní správy... (Odmlčení pro hluk v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, prosím o klid, aby paní poslankyně mohla v klidu přednést a odůvodnit svůj pozměňující návrh. Prosím zejména levou část sálu. Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Tento fakt se týká především odborníků v jaderném a energetickém průmyslu, jejichž činnost často nebývá výkonem standardní úřednické práce. Je proto potřeba provést konkrétní změny tak, aby se rozšířilo vynětí působnosti zákona o státní službě i na předsedu a inspektory Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Tato úprava by přispěla k postavení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jako nezávislého regulátora. To je mimo jiné požadováno směrnicí Rady 2009/71/Euratom a taktéž připravovanou směrnicí o jaderné bezpečnosti.

Dalším bodem úpravy pro zajištění požadavku nezávislosti a nestrannosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je jeho zařazení mezi úřady, kterým nemůže vláda snížit počet služebních míst a objem prostředků na platu bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele. Nezávislost a nestrannost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je podporována nejen omezením vládních zásahů do systematizace, ale i omezením možnosti zásahu přímo do organizační struktury. Proto je vhodné zařadit i tento úřad mezi úřady, jejichž organizační strukturu schvaluje nikoli generální ředitel, případně vláda, ale přímo ten, kdo je v jejich čele.

To jen ve stručnosti, abych vás seznámila s mým pozměňovacím návrhem, který naleznete v systému pod číslem 1050. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Klán a připraví se pan poslanec Korte.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Přihlašuji se ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou v systému vedeny jako sněmovní dokumenty číslo 1043 a 1049. Jedná se za prvé o právní režim NKÚ a druhý pozměňovací návrh se týká Národního bezpečnostního úřadu. Jedná se o totožné pozměňovací návrhy, které jsem předkládal na ústavněprávním výboru. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan poslanec Korte, připraví se paní poslankyně Hnyková.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Já se chci pouze přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem avizoval v obecné rozpravě, je zařazen v systému pod číslem 1061. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Paní poslankyně Hnyková, poté pan poslanec Kubíček.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Dobrý večer. Přihlašuji se v podrobné rozpravě k pozměňovacím návrhům vloženým do systému jako sněmovní dokumenty 1057, 1058 a 1059. Zdůvodnila jsem to v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Kubíček má slovo, připraví se pan poslanec Rais.

 

Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému pod číslem 1094 a týká se Technologické agentury České republiky, jak již zde bylo zmiňováno. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan poslanec Rais, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, a to číslo 1088, také se to týká Technologické agentury. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Kovářová má slovo, připraví se pan poslanec Vilímec.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych se ráda přihlásila ke svým pozměňovacím návrhům číslo 1082 a 1083. Předkládala jsem je též v ústavněprávním výboru a jedná se o rozšíření možnosti vstupu do výběrového řízení vynětím některých úřadů z působnosti zákona a generálního ředitelství, resp. vynětí systematizace z kompetencí generálního ředitelství.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Vilímec a připraví se pan poslanec Černoch.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi načíst pozměňovací návrh, resp. dva pozměňovací návrhy, a to ke sněmovnímu tisku 71/8, tedy komplexnímu pozměňovacímu návrhu ÚPV k tisku 71/0.

Bod 1: V § 185 odst. 1 písm. c) zní takto: "c) zaměstnanců v obecních úřadech, kteří pracují jako tajemníci obecního úřadu, obce s rozšířenou působností nebo s pověřeným obecním úřadem".

Za druhé: V § 188 odst. 1 písm. d) zní takto: "d) vykonával v den podání žádosti v uplynulých deseti letech ve správních úřadech, v obecním úřadu, krajském úřadu anebo v Evropské komisi činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu tří let".

Přečtu odůvodnění těchto dvou bodů, byť částečně jsem o nich mluvil formou otázek, na které nebylo odpovězeno, i v obecné rozpravě.

Komplexní pozměňovací návrh v případě tzv. přechodných ustanovení rozšiřuje výčet osob v pracovních pozicích, které mohou být poprvé jmenovány státním tajemníkem, i na ředitele krajských úřadů a tajemníky obcí s rozšířenou působností, pokud splňují zákonem stanovené předpoklady. Samotné rozšíření výčtu těchto pracovních pozic i o zaměstnance územních samosprávných celků má zřejmě za cíl při prvním jmenování hledat osoby i mimo vedoucí zaměstnance stávajících ministerstev a útvaru vlády. Rozšíření o další dvě definované pracovní pozice je beztak neúplné a v jistém smyslu i eliminační. Návrh v tomto ohledu pouze dílčím způsobem rozšiřuje více pozic i o tajemníky obcí s pověřeným obecním úřadem. Rozdělování tajemníků pro účely zmíněného § 185 s možností ucházet se o pozici státního tajemníka dle toho, zda obec, na jejímž úřadu vykonává pozici tajemníka, je obcí s rozšířenou působností, nebo pověřeným úřadem, považuji za velmi nešťastné a nemoudré. I tajemníci v obcích s pověřeným úřadem vykonávají náročnou pozici vedoucího zaměstnance a jsou plně kompetentní k osvojení platné legislativy.

Obdobně je to v § 88, kdy se v rámci systemizace vyčleňuje praxe obecním úřadům obce s rozšířenou působností, jako kdyby praxe např. na stavebním úřadu obce s pověřeným obecním úřadem nebo praxe obce s matriční působností byla něco méně ve vztahu k tomuto návrhu služebního zákona.

S tím zásadně nemohu souhlasit. Docházelo by tak k rozdílům ve vztahu k praxi zaměstnanců obecních úřadů a v zásadě k dehonestaci postavení obecních úřadů, které nejsou obcí s rozšířenou působností. Proto navrhuji praxi vztáhnout obecně na pracovníky všech obecních úřadů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobrý večer, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. Přihlašuji se v podrobné rozpravě k pozměňovacímu návrhu vloženému do systému jako sněmovní dokument číslo 1095, který řeší volbu generálního ředitele v rámci služebního zákona tak, že na doporučení vlády jmenuje a odvolává prezident. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, a nyní prosím k řečnickému pultíku paní poslankyni Váhalovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Dobrý večer, dámy a pánové. Děkuji za slovo, paní předsedající.

Vážená vládo, kolegyně, kolegové, nabízím k úvaze a podpoře pozměňovací návrh ve znění: V § 188 odst. 1 písm. d) se doplňuje na konec věta: "Do doby výkonu činnosti podle tohoto ustanovení se započítává doba mateřské a rodičovské dovolené zaměstnance nebo dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či karantény nejvýše 12 měsíců."

Důvodem pozměňovacího návrhu je, že zákon ve svém přechodném ustanovení nepamatuje na zaměstnance, kteří jsou či v nedávné době byli na mateřské a rodičovské dovolené či byli nemocní. Z hlediska podpory rodiny nemají být diskriminováni zaměstnanci, kteří pečují o dítě. Proto je umožněno započítání mateřské a rodičovské dovolené a nemoci do doby tří let nutné pro změnu pracovního poměru ve služební poměr. Zápočet je limitován maximálně 12 měsíců. Děkuji za podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Blažka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Budu mít dva pozměňovací návrhy, které nejprve uvedu postupně, a potom přečtu tu větu, kterou navrhuji do toho zákona dát. U toho prvního pozměňovacího návrhu dopředu říkám, že sice nesouhlasím s tím, aby bylo zřizováno tzv. generální ředitelství, ale když pozoruji koaliční mašinérii, předpokládám, že tam to generální ředitelství bude, a já si myslím, že by tam mělo být v takovémto případě v jiné formě, protože ten cíl zákona je tzv. posílit autonomii státní služby na politickém vedení státu. Proto je proti smyslu tohoto zákona z generálního ředitelství dělat jen organizační útvar úřadu vlády.

Pro posílení samostatnosti veřejné služby proto navrhuji, aby bylo zřízeno jako samostatná organizační složka státu a aby její sídlo bylo odděleno od sídla vrcholného politického vedení státu v Praze. Navrhuji tedy, aby sídlo tohoto ředitelství bylo v Brně, které prokázalo, že z hlediska svého zázemí ve vysokých školách je schopno zajistit personální základ generálního ředitelství i další náležitosti úplně stejně jako Praha. Mimochodem, když se Brno stávalo justičním městem, tak se to v praxi naprosto projevilo jako správná věc, že sídlí jinde, než jsou politické nejvyšší orgány státu. Nutné vazby na Úřad vlády budou zajištěny tím, že generální ředitelství jim bude podřízeno a vláda bude mít vliv na obsazení jeho generálního ředitele. Vzniká tak vztah obdobný jako např. mezi Generálním finančním ředitelstvím a Ministerstvem financí či Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Ministerstvem zemědělství.

Nyní mi dovolte, abych načetl přesně ten pozměňovací návrh.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Moc se omlouvám, ale zklidním kolegy, protože hlasitost je opravdu velká.

 

Poslanec Pavel Blažek: A byla by větší, kdyby byl pan poslanec Koskuba, který nemá v oblibě Brno, ale on tu naštěstí není, takže je hluk menší.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže prosím.

 

Poslanec Pavel Blažek: Já to načtu. § 13 odst. 1 zní: "(1) Generální ředitelství je organizační složka státu a účetní jednotka. Podřízeno je Úřadu vlády. Sídlo Generálního ředitelství je Brno."

Pokud jde o druhý pozměňovací návrh, tady bych chtěl říci, že v přechodném ustanovení zákon nepamatuje vůbec na zaměstnance, kteří jsou či v nedávné době byli na mateřské a rodičovské dovolené či byli nemocní. Jestliže je cílem vlády rovnost pohlaví a podpora rodiny, nemají být fakticky diskriminováni zaměstnanci, kteří pečují o dítě. Proto je tímto návrhem umožněno započítání mateřské a rodičovské dovolené a nemoc do doby tří let nutné pro změnu pracovního poměru ve služební poměr. Zápočet je limitován nejvýše polovinou doby požadované praxe.

A nyní prosím paragrafované znění, tak jak ho navrhuji a načítám, a je to: V § 188 odst. 1 písm. d) se doplňuje na konec věta: "Do doby výkonu činnosti podle tohoto ustanovení se započítává doba mateřské a rodičovské dovolené zaměstnance nebo dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či karantény ve výši nejvýše 18 měsíců."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k řečnickému pultíku pana místopředsedu Sněmovny poslance Bartoška. A prosím kolegy, aby opravdu zachovali klid, obzvlášť myslím tady tu lavici vlevo vpředu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych se zde chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je uveden pod číslem 1086. Má dohromady 34 bodů a jsou to jednak technické úpravy, ale vzhledem k tomu, že nelze předjímat, jakým způsobem se bude dál vyvíjet jednání kolem tohoto zákona, tak to nechám na vás po dobrém přečtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, a nyní prosím k řečnickému pultíku posledního přihlášeného zatím, pana poslance Podivínského.

 

Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi předložit pozměňující návrh, a to týkající se Českého statistického úřadu, a to ve třech bodech.

V prvním bodě ve třetí větě § 17 odst. 3 se navrhuje za text "Úřadu pro ochranu osobních údajů" doplnit text "nebo Českého statistického úřadu". Navrhuji zařadit Český statistický úřad mezi úřady, kterým nemůže vláda snížit počet služebních míst a objem prostředků na platy bez souhlasu předsedy, a důvodem je zajištění požadavku odbornosti, nezávislosti a nestrannosti tohoto úřadu, které vyplývají z národních i mezinárodních právních předpisů.

Za druhé, v § 19 odst. 5 navrhuji ve větě první za text "Úřadu pro ochranu osobních údajů" doplnit text "nebo Českého statistického úřadu", a to z toho důvodu, aby bylo možné zařadit Český statistický úřad mezi úřady, jejichž organizační strukturu schvaluje předseda, a nikoli generální ředitel státní služby, případně vláda. Omezení možností zásahů do organizační struktury by mělo zabezpečit dodatečnou podporu odbornosti, nezávislosti a nestrannosti Českého statistického úřadu.

A konečně za třetí, v § 2 odst. 1 písm. i) komplexního pozměňovacího návrhu se za slovo "předsedu" vkládají slova "a místopředsedu". Vynětí místopředsedy Českého statistického úřadu z osobní působnosti zákona o státní službě představuje podle mého soudu významné posílení záruk nezávislosti tohoto úřadu.

V souvislosti s tímto požadavkem na vynětí tedy místopředsedy ČSÚ způsobnosti zákona o státní službě navrhuji způsob jmenování a odvolání místopředsedy ČSÚ upravit v zákoně o státní statistické službě, a to následovně, kdy v § 3 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění, odst. 3 a 4 by zněly:

Odst. 3: "Předsedu Českého statistického úřadu zastupuje místopředseda Českého statistického úřadu, kterého jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu. Jmenuje-li předseda Českého statistického úřadu více místopředsedů, určí pořadí jejich zastupování."

A odst. 4: "Předseda Českého statistického úřadu i místopředseda Českého statistického úřadu jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě."

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já také děkuji. Nyní mám s faktickou poznámkou přihlášeného místopředsedu Sněmovny poslance Gazdíka a pak mám řádně přihlášené pana poslance Stanjuru, Beznosku, Zahradníka, Novotného a Vilímce. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme právě dokončili načítání pozměňovacích návrhů a já vás prosím o malou pozornost. My tady od rána posloucháme od pana ministra, od navrhovatelů, že ten zákon je úžasný, skvělý, krásný a chytrý, že po jeho schválení bude slunce svítit víc, tráva bude zelenější a v naší zemi bude lépe, a tady slyšíme jeden pozměňovací návrh za druhým, který jeden vedle druhého je výjimka, protože tu se pro ten úřad nehodí, tu není dost dobrý, tady nejsou správně legislativně technické věci v tom návrhu zákona. Tak jak to tedy je - je dobrý, nebo špatný?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl uklidnit pana místopředsedu Gazdíka. Ten zákon je špatný a takhle neprojde, tak myslím, že může mít klidné spaní.

Já jsem v obecné rozpravě položil 22, resp. 23 konkrétních dotazů. Ministr bez portfeje, bez práce se kasal, jaké týmy pracovníků na tom dělají - nedostal jsem jedinou odpověď, což mě nutí k tomu, abychom podali pozměňovací návrhy, tak jak jsme slíbili, abyste je viděli. Berte je, tyto pozměňovací návrhy jako vstup do diskuse o těch ostatních parametrech kromě těch čtyř základních, které jsme oznámili na tiskové konferenci. Mnohé z nich jsou velmi užitečné a věřím, že mnohé z nich nakonec, až se jednou k hlasování dostaneme, podpoříte.

Takže dovolte, abych načetl pozměňovací návrh. V § 19 odst. 1 se číslovka 30 mění na 20. Číslovky jsou v uvozovkách dole a uvozovkách nahoře. Jednoduché zdůvodnění: zkracujeme tím lhůtu generálního ředitele pro rozhodnutí o systemizaci.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan poslanec Beznoska, připraví se pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Hezký večer. Kolegové, kolegyně, dovolte, abych přednesl pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 71/8 část I/2, komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 71. Jedná se o služební zákon.

V § 15 odst. 4 se slova "po projednání s příslušným členem vlády a v Úřadu vlády s vedoucím Úřadu vlády" mění na "se souhlasem příslušného člena vlády a v Úřadu vlády s vedoucím Úřadu vlády". Je potřeba, aby tam byl přímý souhlas. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Zahradník má slovo, po něm pan poslanec Novotný? Novotný.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, já bych si dovolil předložit pozměňovací návrh, který se týká § 7 odst. 4 projednávaného návrhu. Tento odstavec vyjmenovává některé nechvalně známé školy a učiliště z doby komunismu nebo sídlící na území Sovětského svazu, které se pro účely tohoto zákona nepovažují za učiliště udělující vysokoškolské vzdělání, z nich ale je v poslední vedlejší větě vyňato z nějakých důvodů učiliště známé pod zkratkou MGIMO neboli Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě. Náš návrh se tedy týká vynětí této podmínky a zní takto.

Nyní tedy přečtu znění našeho návrhu: V § 7 odst. 4 se slova "nejde-li o vzdělání získané studiem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO)" zrušují.

Uvedení této podmínky je nadbytečné, protože pokud existují někteří státní úředníci, kteří prošli tímto učilištěm a získali tam své vzdělání, tak jsou natolik dobří, že bychom jejich ztrátu zaznamenali, no tak podle § 198 odst. 1 jim může být ta podmínka vzdělání odpuštěna. No a pro nové zaměstnance, které budeme přijímat, už studium v tomto institutu pro nás samozřejmě přijatelné není. Děkuji za pozornost i případnou podporu tohoto návrhu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Novotný. Připraví se pan poslanec Vilímec.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych také chtěl za chvilku načíst pozměňovací návrh. Myslím si, že jeho motivace je docela zásadní. Je to pozměňovací návrh, který má sloužit jakési apologii, obhajobě vůbec zachování role politiky, politického řízení, zejména na úrovni ministerstev.

V tom současném návrhu, jak tady padlo i v obecné rozpravě, se vytvářejí funkce politických náměstků, maximálně dvě, s velmi okleštěnými pravomocemi, a ony funkce náměstků pro řízení sekcí, funkce jakýchsi sekčních ředitelů. Jednak jsme si dělali kvantifikaci. Podle stávající struktury ministerstev by tak vzniklo cca 50 nových náměstků. To je totiž počet sekcí, které mají sekčního ředitele místo náměstka. Musela by se kompletně předělat organizační struktura téměř u všech ministerstev atd. atd. My se proto v rámci té apologie zachování vlivu politiky alespoň na té vrcholové úrovni snažíme vrátit k té zavedené praxi a není to jenom o terminologii, že zůstane terminus technicus, vrchní ředitel, není to jenom o tom, že 19. století je ustálený termín, a nikoli století páry. Jde skutečně o zrušení náměstka pro řízení sekce.

Já teď načtu příslušný návrh:

Paragraf 9 odst. 2 písm. a) se mění takto: "a) vrchní ředitel sekce". Název § 57 "Jmenování na služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce" se mění na "Jmenování na služební místo vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce".

V § 57 odst. 1, tento paragraf nově zní: "Ředitele sekce jmenuje vedoucí služebního úřadu na základě výsledků výběrového řízení. Vrchního ředitele sekce jmenuje státní tajemník na základě výsledků výběrového řízení."

V § 175 odst. 2 se zrušuje a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

V dosavadním § 175 odst. 3 se slova "s výjimkou náměstka pro řízení sekce" zrušují.

§ 186 odst. 5 věta první pak nově zní: "Služební orgán vyhlásí do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výběrové řízení na služební místo vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce. Toto výběrové řízení se zpravidla dokončí do 31. července 2015."

A konečně v § 85 odst. 1 se slova "náměstek pro řízení" nahrazují slovy "vrchní ředitel" a slova "dvou let" se nahrazují slovy "jednoho roku".

Tolik tedy načtení tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Vilímec, připraví se pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych načetl pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 71/8. Nejprve načtu onen návrh a pak poskytnu krátké zdůvodnění.

V § 17 odst. 3 se věta poslední - cituji - "Jde-li o systemizaci Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů, nemůže vláda bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele, snížit počet služebních míst podle odst. 1 písm. a) a b) a objem prostředků na platy podle odst. 1 písm. c) oproti systemizaci pro předchozí kalendářní rok." zrušuje.

To odůvodnění je jednoduché a spočívá v tom, že v případě krize musí být možné snížit objem peněz na platy i u těch vyjmenovaných institucí, které se objevily ve třetí větě v § 17. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Blažek má slovo. Připraví se pan poslanec Beznoska.

 

Poslanec Pavel Blažek: Já děkuji za slovo. Rád bych načetl následující návrh, to znamená, že v § 17 odst. 4 se slova "31. prosince" mění na "30. listopadu". Je to z toho důvodu, že nová systemizace musí být jasná dříve než den před její platností. To je všechno. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Beznoska, připraví se pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Dovolte, abych přednesl další pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku 71/8 část 1/2 komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 71. V § 27 odst. 4 se slovo doplnit nahrazuje slovem nahradit. Písemná část úřednické zkoušky by mohla nahradit ústní část, protože může být větší počet uchazečů a samozřejmě ústní část by trvala neúměrně dlouho.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Zahradník, po něm pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, tento pozměňovací návrh se týká § 28 předmětného zákona. Tento paragraf se týká sestavování a práce výběrové komise, která má mít tři členy, z toho dva členy navrhuje příslušný ředitel odboru a pouze jednoho člena by měl jmenovat a odvolávat státní tajemník. Takže my navrhujeme, aby tomu bylo jinak. Aby řediteli odboru příslušelo pouze jmenování jednoho člena komise. A konečně dál v odst. 2 - myslíme si, že není třeba sestavovat pořadí všech žadatelů, jak uspěli u výběrové komise, ale stačí pouze pořadí prvních pěti. Čili pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 71/8 část 1/2 komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 71, služební zákon, zní takto:

1. V § 28 odst. 1 se slova "2 členy" mění na "1 člena".

2. V § 28 odst. 2 se mezi slova "pořadí" a "žadatelů" vkládají slova "prvních pěti nejúspěšnějších".

Zdůvodnění jsem již sdělil. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura má slovo. Připraví se pan poslanec Karamazov.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych přednesl pozměňující návrh k návrhu zákona, který známe pod sněmovním tiskem č. 71, a to: V § 41 se odst. 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4. Jedná se o zrušení omezení pro termín podání opakované žádosti o provedení zkoušky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Karamazov. Připraví se pan poslanec Novotný.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážení kolegové, dovolte mi, abych přečetl pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 71/8 část 1/2 komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 71. Je to velmi jednoduchý návrh: § 33 se zrušuje. Je to jednoduché, zrušení služebního slibu. Povinnosti vyplývají ze zákona, tudíž slib je pouhá šaškárna. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Novotný.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane předsedo, dámy a pánové, tento pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 71/8 atd. se týká problematiky, kterou tady zmínil ve svém vystoupení předseda Fiala, a to iracionality zamezení možnosti opakovat úřednickou zkoušku zejména tam, kde by se někdo ucházel o práci na jiném úřadě. Tento návrh má tedy umožnit možnost tohoto opakování a spočívá v jednoduché změně - já ji teď přečtu: V § 41 odst. 1 se věta poslední "Úřednickou zkoušku lze opakovat jen jednou." - tato věta se zrušuje. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Vilímec.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte, abych přednesl pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 71/8 část 1/2 komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 71. V § 39 odst. 1 se číslovka 21 nahrazuje číslovkou 30.

Jedná se o to, že služební orgán ve spolupráci s generálním ředitelstvím a ústředním správním orgánem nejméně 30 dnů nově přede dnem konání úřednické zkoušky písemně vyrozumí státního zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky. Při stanovení termínu zkoušky se přihlíží k žádosti státního zaměstnance. Jedná se o to, že bude dostatečná doba, nebo dostatečně včas uchazeč informován o termínu konání příslušné zkoušky. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Vilímec, připraví se pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi načíst pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 71/8, který spočívá ve zrušení zvláštní části úřednické zkoušky a výjimek, které § 37 návrhu zákona obsahuje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se velmi omlouvám. Prosím skupinu vpravo, aby se ztišila. Děkuji.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Návrh zní: § 37 zní nově takto: § 37 - Za prvé. Úřednická zkouška se koná písemně. Účelem úřednické zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanec má potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv a povinností a pravidel etiky státního zaměstnance vydaných služebním předpisem generálního ředitele, znalost právních předpisů obecně dopadajících na činnost státní správy a základní znalosti práva Evropské unie. Provedení úřednické zkoušky zabezpečuje generální ředitelství.

Bod druhý. Za rovnocennou úřednické zkoušky se považuje zkouška zvláštní odborné způsobilosti úředníka úředního samosprávného celku.

Tolik nové znění § 37. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď tady mám faktickou poznámku pana poslance Plzáka. Omyl, dobrá, odmazávám. Pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Mám pozměňovací návrh, který má tři body a týká se složení výběrových komisí. Je to zřejmě výsledkem nějakého kompromisu, kdo bude mít víc hlasů, jestli úředníci, nebo ministr. Bylo to řešeno tak šalamounsky, že to vypadá, že je to fifty fifty, ale reálně mají víc úředníci. Tak já myslím, že když to tak má být, tak se to má přiznat.

To znamená, dovolte mi, abych přečetl tento pozměňovací návrh:

1. V § 56 odst. 2 se ve větě první slova "4 členy" nahrazují slovy "5 členů" a ve větě druhé se slova "4 členy" nahrazují slovy "5 členů".

2. V § 56 odst. 6 se mezi slova "pořadí" a "účastníků" vkládají slova "prvních 5 nejúspěšnějších".

3. V § 57 odst. 7 se mezi slova "pořadí" a "účastníků" vkládají slova "prvních 5 nejúspěšnějších".

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Zahradník má slovo, po něm pan poslanec Karamazov.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážená vládo, já přicházím s pozměňovacím návrhem ke sněmovnímu tisku, který tady teď projednáváme a má číslo 71/8, konkrétně k jeho části 1/2 ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Tento návrh se týká § 48, který hovoří o možnostech, jak může být státní zaměstnanec přeložen. A ten návrh je řekněme takový sebevysvětlující, takže se spokojím pouze s tím, že jej tady přečtu.

Ten návrh zní takto. V § 48 se doplňuje nový odstavec 6, který zní: "Přeložení státního zaměstnance do jiné obce na dobu delší než 60 dní je možné pouze se souhlasem státního zaměstnance."

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Blažek. Pardon, omlouvám se, pan poslanec Karamazov byl přihlášen před panem poslancem Blažkem. Omlouvám se.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych přednesl další pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku číslo 71/8, část číslo 1/2, komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 71.

V § 43 odst. 3 se číslovka 8 nahrazuje číslovkou 10.

Jedná se o omezení vyslání matek s dítětem do deseti let na služební cestu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má prostor pan poslanec Blažek a po něm pan poslanec Novotný.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já bych rád načetl další pozměňovací návrh, a to:

1. V § 53 odst. 1 se číslovka "7" nahrazuje číslovkou "5".

2. V § 53 odst. 3 se slova "dosáhli věku 40 let" zrušují.

3. V § 54 odst. 1 se číslovka "7" nahrazuje číslovkou "5".

4. V § 54 odst. 3 se slova "dosáhli věku 40 let" zrušují.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Novotný má slovo. Připraví se pan poslanec Beznoska.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane předsedo, dámy a pánové, předmětem tohoto pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku 71/8, komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku číslo 71, je problematika zlogičtění procedury v případě odvolání představeného, a to v případě jeho vlastní žádosti, to je, kdy ten člověk už nechce vykonávat tuto funkci. Domníváme se, že nemá smysl jej nadále držet dva měsíce v této funkci.

Ten pozměňovací návrh je jednoduchý a zní takto: V § 61 odst. 2 se číslovka "60" nahrazuje číslovkou "30".

Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte, abych podal další pozměňovací návrh k projednávanému sněmovnímu tisku číslo 71/8, konkrétně část 1/2, komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku číslo 71. Jedná se o § 55, který řeší jmenování na služební místo státního tajemníka. V té první části bych rád omezil funkční období státního tajemníka na 5 let. Čili původní text "státního tajemníka jmenuje generální ředitel na dobu 7 let na základě výsledků výběrového řízení" by byla nahrazena číslovka 7 číslovkou 5 a zněl by takto: "státního tajemníka jmenuje generální ředitel na dobu 5 let na základě výsledků výběrového řízení".

Druhá změna v příslušném paragrafu číslo 55 odst. 2, nově by zněla věta takto: Výběrová komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává generální ředitel, z toho 3 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády.

Jedná se o to, že úprava výběrové komise se posiluje pozice ministra. To znamená, že výběrová komise by neměla původně navržené 4 členy, ale nově 5 členů.

Třetí změna se týká § 55 odst. 6. Ten zní: "Výběrová komise sestaví pořadí účastníků, kteří ve výběrovém řízení uspěli, a seznam účastníků, kteří ve výběrovém řízení neuspěli." Nově by tento paragraf 55 odst. 6 zněl takto, resp. mezi slova "pořadí" a "účastníků" by se vložila slova "prvních 5 nejúspěšnějších", čili to oznámení by se týkalo prvních pěti nejúspěšnějších.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Vilímec.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Můj pozměňovací návrh se týká úspor ve státní správě. V návrhu je navrženo, aby každý státní zaměstnanec měl placené studijní volno 6 dní ročně. Nám to přijde poměrně velkorysé, myslíme si, že stačí polovina, takže dovolte, abych přečetl přesně text tohoto pozměňujícího návrhu: V § 110 odst. 1 se číslovka "6" nahrazuje číslovkou "3".

Opravdu, ještě jednou zopakuji, jedná se o udělení tří dnů placeného studijního volna každý rok každému státnímu zaměstnanci. Můžeme to samo porovnat, kdo z vás někdy pracoval v privátní sféře, kolik zaměstnavatelů to svým zaměstnancům poskytuje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Vilímec, po něm pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych načetl pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku číslo 71/8 služebního zákona. Je to návrh, který zužuje počty stupňů služebního hodnocení. Místo navrhovaných čtyř stupňů - vynikající výsledky, dobré výsledky, dostačující výsledky nebo nevyhovující výsledky - navrhuji pouze dva stupně. Směrodatné pro možnost propuštění zaměstnance při opakovaném neúspěchu je pouze stejně jeden, ten poslední stupeň, a to jsou nevyhovující výsledky. Takže teď načtu onen pozměňovací návrh. (V sále panuje neúnosný hluk.)

§ 157 odst. 4 nově zní: "Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní zaměstnanec dosahoval ve službě a) vyhovující výsledky, nebo -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, pane poslanče. Prosím všechny, kteří nesledují pozměňovací návrhy kolegů z ODS, aby se odebrali mimo jednací sál, protože hladina hluku už je opravdu nesnesitelná a kolegové mají právo přednést své pozměňující návrhy v důstojné atmosféře.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane předsedo. Já tedy znovu načtu příslušný paragraf. Takže § 157 odst. 4 nově zní: "Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní zaměstnanec dosahoval ve službě a) vyhovující výsledky nebo b) nevyhovující výsledky."

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Mám další pozměňovací návrh a ten zní: § 76 odst. 1 písm. h) se zrušuje.

Toť vše. Pro záznam - ona se někdy ta písmena - písmeno h (zdůrazňuje.), vy byste možná čekali, jak se říká lidsky jako něco, že řeknu slovo, co si o tom zákoně myslím, takže to slovo neřeknu. A je to h jako Hamáček. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Chcete mě zrušit, pane kolego.

Pan poslanec Zahradník. Po něm pan poslanec Karamazov.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, ctihodná vládo, tento pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku 71/8 část 1/2, tedy k tomu vašemu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, se týká paragrafu 63 - zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, což je v řeči obecné známo jako takzvaně být na překážce. Zde v tomto návrhu zákona je stanovena tato doba na nejdéle 12 měsíců, po kterou státní zaměstnanec pobírá 50 % měsíčního platu plus 10 % za každou další vyživovanou osobu. To je pro ně nevýhodné, je to nevýhodné také pro jeho rodinu i pro stát. Měl by si hledat co nejrychleji jinou práci, pokud není pro něj ve státní správě. Proto navrhujeme, aby se doba 12 měsíců zkrátila na 6 měsíců v § 63 a logicky pak je nutné promítnout tuto změnu i do § 74 odst. 1 písm. e), kde se pak hovoří o zrušení pracovního poměru po uplynutí lhůty zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.

Tedy ten pozměňovací návrh zní takto:

Za prvé. V § 63 větě první se číslovka 12 nahrazuje číslovkou 6.

Za druhé. V odstavci 74 odst. 1 písm. e) se číslovka 12 nahrazuje číslovkou 6.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Karamazov má slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Opravuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, tak pokračujte.

 

Poslanec Jan Zahradník: Jestli dovolíte, pane předsedo, abych opravil chybu, kterou jsem učinil a na kterou mě upozornila paní zapisovatelka, za což jí děkuji.

Ta druhá část návrhu zní takto: V § 74 odstavec 1 písm. e) se číslovka "12" nahrazuje číslovkou "6".

Děkuji mnohokrát za upozornění i za pozornost. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď má slovo pan poslanec Karamazov a připraví se pan poslanec Beznoska. Pardon, pan poslanec Novotný se připraví, potom pan poslanec Beznoska.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte, abych přečetl další pozměňovací návrh k už několikrát zmíněnému sněmovnímu tisku číslo 71/8.

§ 74 odst. 2 nově zní: "Při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu podle odst.1 písm. e) má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného při nepřetržité době trvání služebního poměru a) nepřesahující 6 let přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního platu, b) přesahující 6 let přísluší odbytné ve výši šestinásobku měsíčního platu."

Jak jste jistě postřehli, jedná se o omezení odstupného neboli odbytného na maximálně šest platů z původních dvanácti. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Novotný má slovo, po něm pan poslanec Beznoska.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, v tomto pozměňovacím návrhu jde o řešení problematiky striktního vyloučení výkonu funkcí v politických stranách pro nově zaváděné takzvané představené. Jsme přesvědčeni, že jednak jde o věci, které se týkají zásadních ústavních práv a svobod občanů naší země, a některé konsekvence by vedly k absurditám, že představený by nemohl vykonávat třeba ani funkci pokladníka, to je naprosto nepolitickou, z hlediska obsahu politiky irelevantní funkci v nějaké politické straně.

Ten pozměňovací návrh je proto velmi jednoduchý a zní: § 82 se zrušuje. Je to právě ten paragraf, který vylučuje vykonávat funkci v politické straně pro nově zaváděnou kategorii představených. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Ještě jednou hezký večer. Dovolte, abych přednesl pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku číslo 71/8 část 1/2 komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku číslo 71. Tentokrát těch věcí bude více, prosím proto o zvýšenou pozornost. Jedná se o zrušení Rady státních zaměstnanců. Tuto funkci mají vykonávat prostě odbory, protože jsou dlouhodobě dávno v naší legislativě zakotveny. Vymýšlet další orgán se stejnými pravomocemi je samozřejmě nesmysl. Pokud by v úřadě odbory zřízeny nebyly, tak je samozřejmě tyto věci, záležitosti se zaměstnanci projednávat individuálně.

Konkrétní dopad do znění tohoto zákona:

§ 131 odst. 4 se zrušuje.

V části osmé se hlava tři zrušuje.

V § 142 odst. 1 se slova "členové rady státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" včetně čárky zrušují.

V § 142 odst. 2 se slova "radě státních zaměstnanců nebo zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" včetně čárky zrušují.

Dále v § 143 odst. 1 větě první se slova "nebo Radě státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" zrušují.

V § 143 odst. 1 věta druhá se slova "nebo Radě státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" zrušují.

Dále v § 143 odst. 2 se zrušují slova "voleb členů rad státních zaměstnanců a zástupců státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby". (Uvozovky nahoře nebyly řečeny.)

V § 143 odst. 3 se čárka mezi slovy "komise" a "členům" nahrazuje spojkou a a slova "členům rad státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" (uvozovky nahoře nebyly řečeny) se zrušují.

Dále v § 144 odst. 1 se slova "Rada státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby jsou povinni" nahrazují slovy "je povinna".

A za desáté, v § 143 odst. 2 se slova "členové rad státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" zrušují.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Blažek. (Zleva se ozývá: Blažek! Blažek! A poslanec Blažek zleva vyráží k mikrofonu.)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan kolega Blažek až po mně, i když byste chtěli, aby už nastoupil. (Hluk v sále.)

Můj pozměňovací návrh se týká předepsaného věku pro prvního generálního ředitele.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já to zkusím ještě jednou -

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám silnější hlas, pane předsedo...

 

Předseda PSP Jan Hamáček: (Nenechává se odbýt a přerušuje řeč.) To já taky, ale nebudeme tady na sebe křičet. On pan poslanec Blažek si sedne na své místo a nebude nám tady putovat po sněmovně.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Poprosil bych poslance za ČSSD, aby nerušili poslance za ODS Pavla Blažka... (Úsměv v sále.) A já se vrátím ke svému pozměňovacímu návrhu.

V tom komplexním pozměňovacím návrhu je určen a předepsán minimální věk generálního ředitele. My si myslíme, že je to zbytečné. Pokud se hlásíme k podpoře mladých rodin, tak dejme šanci aspoň jedné mladé rodině, kde ona či on se stanou generálním ředitelem a nemusí mít čtyřicet let.

Takže ten pozměňovací návrh zní: V § 183 odst. 1 větě první se slova "ke dni jmenování dosáhli věku 40 let" zrušují.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak teď má prostor pan poslanec Blažek a připraví se pan poslanec Vilímec.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji teď za oficiální slovo. Omlouvám se za slova, která oficiální nebyla. Budu velmi jednoduchý, jako vždy. A navrhuji a načítám další návrh: V § 188 odst. 1 písm. d) se číslovka "3" nahrazuje číslovkou "4". (Uvozovky nahoře nebyly čteny.) Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Vilímec, připraví se pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych načetl z mé strany poslední pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku číslo 71/8 služebního zákona. Návrh spočívá ve zkrácení termínu pro první výběrová řízení na ředitele sekcí: V § 186 odst. 5 větě druhé se slova "jednoho roku" nahrazují slovy "šest měsíců" a číslovka "2016" se nahrazuje číslovkou "2015".

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Zahradník má slovo a po něm pan poslanec Karamazov, který je zatím posledním přihlášeným.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, můj pozměňovací návrh se týká § 193 textu číslo 71/8 komplexního pozměňovacího návrhu ke služebnímu zákonu. Ten paragraf se týká služebních poměrů vzniklých podle § 183 až 190, které popisují jakési přejímání zaměstnanců, kteří dosud již byli ve státní správě zaměstnáni a kteří v roce, kdy tento jejich poměr vznikl, dovršili 70. rok svého věku. Podle tohoto paragrafu tento služební poměr má zaniknout, což je diskriminační. Nelíbí se nám to, a proto navrhujeme, aby tento paragraf byl zrušen.

Text tohoto návrhu je jednoduchý a zní takto: Za prvé. § 193 se zrušuje.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. A teď tady mám faktickou poznámku pana poslance Korteho, který, pokud skutečně chce uplatnit faktickou poznámku, tak má své dvě minuty.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Já se velice omlouvám, ale já jsem u pozměňovacího návrhu, který načítal kolega Beznoska, nepostřehl ty uvozovky, kde jsou dole a kde jsou nahoře. Čili já prosím, aby to upřesnil a aby to načetl ještě jednou. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan poslanec Karamazov.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych přidal poslední z pozměňovacích návrhů k již zmiňovanému tisku. Je to jednoduchý návrh a spočívá v tom, že se v § 168 číslovka 3, pardon číslovka "3" nahrazuje číslovkou "7". Jedná se o prodloužení termínů pro podání žádostí o úhradu nákladů při řízení ze 3 na 7 dnů.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A... Já vás rozsadím tam vzadu. Už je to asi počtvrté, kdy se ze stále stejného místa line hluk. A já nebudu jmenovat, ale on velmi dobře ví, koho tím myslím. (S úsměvem.)

Zatím nemám další přihlášku do podrobné rozpravy, tak se zeptám, jestli se ještě někdo do ní hlásí. Ne? Ano. Tak pan poslanec Beznoska.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Tak ještě jednou hezký večer. Když mě pan kolega opoziční, pan kolega poslanec Korte, vyzval, abych upřesnil, tak já to prostě udělám, aby měli naprosto jasno. Děkuji. Čili připomínám, tam, kde jsem necitoval uvozovky:

V § 142 odst. 1 se slova "členové rady státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" včetně čárky zrušují.

V § 142 odst. 2 se slova "radě státních zaměstnanců nebo zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" včetně čárky zrušují.

V § 143 odst. 1 ve větě první se slova "nebo radě státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" zrušují.

V § 143 odst. 1 ve větě druhé se slova "nebo radě státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" zrušují.

V § 143 odst. 2 se zrušují slova "voleb členů rad státních zaměstnanců a zástupců státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby".

V § 143 odst. 3 se čárka mezi slovy "komise" a "členům" nahrazuje spojkou a a slova "členům rad státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" se zrušují.

A v § 144 odst. 1 se slova "rada státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby jsou povinni" nahrazují slovy "je povinna".

Poslední změna: V § 144 odst. 2 se slova "členové rad státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby" zrušují. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Korte s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Daniel Korte: Já chci pouze poděkovat kolegovi Beznoskovi za upřesnění, protože teď už je mi to všechno úplně jasné. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura stále v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já dnes naposled v této části rozpravy. Dovolte mi, abych ještě načetl jeden pozměňující návrh, a to v § 2 odst. 1 komplexního pozměňujícího návrhu uváděno tak, že "tento zákon se nevztahuje" se za písmeno j) vkládají písmena k) a l), která zní: "k) Úřad pro civilní letectví, l) Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod", a následující písmena se poté přeznačí.

Já jsem o tom mluvil v některém ze svých předchozích vystoupení. Týká se to zejména komisařů, kteří musejí splňovat jisté kvalifikační předpoklady, a současně jim návrh zákona umožňuje vedlejší činnost, kterou si hradí tyto náklady, které musí udělat. Například minimální počet odlétaných hodin na předepsaných strojích. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pokud tomu tak není, tak podrobnou... (Domluva na dálku s poslancem Kalouskem v sále.) Do podrobné rozpravy, nebo s přednostním právem? Ale tak tím pádem mohu ukončit podrobnou rozpravu a pak vám dát slovo. Dobrá, tak končím podrobnou rozpravu.

S přednostním právem pan předseda Kalousek a jenom upozorňuji, že po podrobné rozpravě budeme hlasovat o návrhu pana poslance Klána, který navrhl vrátit zákon výboru k novému projednání po ukončení podrobné rozpravy. Takže nyní má slovo pan předseda klubu TOP 09, prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji vám. Dámy a pánové, bude to mírně osobní a dopředu prosím o prominutí. Ale nám opravdu záleží na tom, abychom se dohodli. A nemůžeme se dohodnout na tom paskvilu, který je tady předložen. Můžeme se dohodnout na jeho úpravě, můžeme se dohodnout na slušném zákonu, pro který bude hlasovat 160 až 170 poslanců této Poslanecké sněmovny. A myslím si, že by to bylo vítězství parlamentní komunikace a vzájemné vstřícnosti mezi koalicí a opozicí. My jsme k tomu připraveni a opět, naposledy tento den - příště opět, ale naposledy tento den tu vstřícnou ruku zdůrazňujeme. Jenom vás velmi prosíme, zda by tu diskusi nemohli vést opravdu předkladatelé tohoto zákona, popřípadě předseda vlády. Popřípadě ministr vnitra, do jehož portfolia to spadá.

Já vůbec nechápu, proč se do toho pořád plete ministr pro lidská práva. Já chápu, že i státní zaměstnanci mají svá lidská práva, ale nedomnívám se, že ten akcent je tam tak silný, že on by měl být tím hlavním mluvčím za vládní koalici. Možná, že když si uvědomíte, kdo je opravdu předkladatelem tohoto návrhu a kdo odpovídá za tento zákon, tak se dohodneme mnohem rychleji. To je jenom moje zdvořilá prosba. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier chce vystoupit. Prosím.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, omlouvám se, ale musím reagovat na opakované sprosťárny ze strany pana poslance Kalouska. Může dehonestovat koho chce. Já myslím, že lidé ho znají velmi dobře a mají na něj docela jasný názor. Jeho praktiky jsou dobře známy. Ale pokud já za vládu odvádím nějakou práci - a nebyla to úplně zanedbatelná práce - na zákonu o státní službě, tak je to pro, že jsem nejenom ministr pro lidská práva a rovné příležitosti, ale také ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády. A protože bylo zapotřebí pro tento zákon poskytnout maximální legislativní podporu, tak to je přesně ten důvod, proč já se k této věci vyjadřuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda klubu TOP 09. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Zcela obecně a pro systém. Jsem ten poslední, kdo by podceňoval Legislativní radu vlády a legislativní podporu. Jsem ten poslední, kdo by podceňoval Legislativní radu vlády a legislativní podporu politického rozhodování. Jenom vás chci jako přece jenom starý matador upozornit, že starou bolestí a nebezpečím legislativních odborníků je snaha vstupovat do věcné problematiky. Legislativní odborníci jsou od toho, aby vyslechli politické zadání a to bez protestů zpracovali. Jsou potom legislativci, kteří se domnívají, že oni jsou od toho, aby formulovali ta věcná politická zadání, která potom ochotně legislativně zpracují. Velmi prosím, abychom tohle od sebe uměli odlišovat. Legislativní rada vlády hlídá legislativní čistotu politických zadání, která ona sama nedělá. A legislativci, kteří se nám snaží kecat do politických zadání, jsou nebezpečím demokracie. (Potlesk z řad TOP 09.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Vzhledem k tomu, že vystoupení ministra znamená otevření rozpravy, tak pustím teď faktickou poznámku pana poslance Blažka. Omlouvám se, omlouvám se. Taky fakticky? Tak první byl pan poslanec Kováčik, potom pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Jenom krátce. Rád bych obrátil vaši pozornost, kolegyně a kolegové, k onomu návrhu, který snad ještě dnes budeme hlasovat, a to je vrácení do výborů k novému projednání po proběhnutí podrobné rozpravy. Protože tady zazněly desítky pozměňovacích návrhů a je třeba, aby ve výborech znovu byly posouzeny tyto návrhy. Aby také mimo jiné bylo posouzeno, k čemu vlastně byly předkládány. Co je vlastně za základ, je v tom dnes takový trošku zmatek. Takže prosím, abychom doopravdy, chceme-li mít kvalitní zákon, chceme-li mít dobrý zákon, chceme-li nebýt za blázny, kteří přišli zase s nějakým paskvilem, umožnili a dali dostatek prostoru pro to, aby ve výborech tyto všechny návrhy mohly být znovu posouzeny a projednány. Já jsem přítelem toho, abychom se všichni dohodli. Co nejširší dohodou. A to číslo může být možná třeba i větší než 160 poslankyň a poslanců, o kterých tady byla řeč. Dnes je již, myslím si, každému jasné, že takovéto typy zákony se bez opozice prostě dělat nedají.

A jenom drobnost. Pan ministr Dienstbier je také ministrem pro menšiny. Předpokládejme, že úředníků nebude v této zemi většina, čili patří mu to taky. (Smích a potlesk části poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já bych také zareagoval na pana ministra Dienstbiera. Víte, vy nám tady dnes v podstatě předvádíte, a v zásadě vám to nikdo nebere, že jste tomu věnoval určitý čas, že o tom máte spoustu vědomostí. Ale vaše vystoupení dnes naplnila jednu klasickou větu, na kterou jsem si vzpomněl, kterou řekl už kdysi starý dobrý Hérakleitos. A ta věta zní: Příliš mnoho vědomostí moudrosti nenaučí.

Vy jste dneska sice možná prokázal spoustu vědomostí, ale postupoval jste tak nemoudře, že i ti, co proti vám nic neměli, tak po dnešku toho mají spoustu. (Pobavení v sále. Potlesk zprava.) A jestli jste ten zákon chtěl nějakým způsobem prosadit, tak jste dělal všechno pro to, a možná i z personálních důvodů, aby mnoho lidí ten zákon nechtělo. Takže já bych poprosil, aby příště méně vědomostí a více moudrosti. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura. Také s faktickou poznámkou? Ano.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nebudu citovat žádného klasika, ale obrátím se na jednací řád. To je opravdu takové suché čtení. A chci se zeptat, proč pan zpravodaj nebo někdo z předkladatelů neohlídali podrobnou rozpravu. Tady padaly desítky a desítky pozměňovacích návrhů, ale za základ se nevzal komplexní pozměňující návrh ústavněprávního výboru, což je standardně dobrá cesta.

Já jsem rád, že jste pochopili, že takhle to nebude, že se tím nemusíme procedurálně trápit, že se to bude opakovat, že nakonec budeme hlasovat o jiném návrhu. Mohli jste nám to říct dřív. Mohli jsme to odhlasovat před dvěma hodinami a nemuseli jsme dvě hodiny načítat naše pozměňovací návrhy. Ale beru to jako vaši vědomou taktiku. Přitom jste věděli, že to nevadí, protože se nakonec jako komplexní pozměňovací návrh ÚPV jako základ nevezme a reálně se o něm ve třetím čtení hlasovat nebude.

A o té podpoře Legislativní rady vlády a těch všech lidí pana ministra Dienstbiera se už moc zmiňovat nechci. Položil jsem 23 otázek a dostal jsem nula odpovědí. Tak ta podpora zřejmě není on-line.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Žádnou další přihlášku nemám, tudíž končím rozpravu a zbývá nám už jen snad v tomto bodu jediné. Za předpokladu, že není zájem o závěrečná slova - nezaznamenal jsem zájem o závěrečná slova, takže budeme hlasovat o návrhu pana poslance Klána. Já jsem vás všechny odhlásil. Prosím o novou registraci. (Hluk v sále.)

 

Pan poslanec Klán navrhoval, aby tento návrh zákona byl vrácen výboru k novému projednání. Ještě jednou zazvoním.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana poslance Klána, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 12, přihlášeno je 156, pro 67, proti 79. Tento návrh nebyl přijat.

 

Mám za to, že jsme vyčerpali tento bod, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu a současně na základě dohody předsedů poslaneckých klubů i dnešní jednací den a přerušuji schůzi do zítra do 9 hodin ráno. Přeji vám hezký večer a zítra na shledanou.

 

(Jednání skončilo ve 21.14 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.