Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 206/ - druhé čtení

Bod jsme přerušili po vystoupení předsedy výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (mluví velice pomalu, aby upozornil na hluk v sále), pana poslance Jiřího Zlatušky - děkuji vám za ten klid - a po přednesení jeho procedurálního návrhu na přerušení tohoto bodu do čtvrtka 17. července. K hlasování nedošlo z důvodu žádosti poslaneckých klubů ANO a Občanské demokratické strany o přestávku na klub.

Stanovisko legislativního odboru, které jsme si vyžádali jako poslanci, bylo rozdáno v úterý 15. července na jednotlivé kluby.

Prosím nyní, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Marcel Chládek a předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Jiří Zlatuška.

Ptám se pana poslance Jiřího Zlatušky, jestli chce vzít zpět svůj návrh na přerušení, nebo o něm budeme hlasovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, beru ho zpět. My jsme měli jednání včera ve výboru -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, nerozumím ani panu poslanci. Prosím o klid v jednacím sále! Budeme pokračovat, až tady bude ticho. A věřím, že to nebude bráno jako obstrukce. (Chvíli čeká.)

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Beru zpět.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda výboru bere svůj návrh zpět. S další přihláškou se přihlásil s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem rád, že předseda výboru ten návrh vzal zpět, protože když si přečtete stanovisko legislativního odboru, a já ho tedy respektuji, tak nám říká, že letitá praxe, která se držela, se držet nemusí. V mnoha jiných případech slyším - to se nemůže udělat, protože to se tady ještě nestalo za dvacet let. Pokud budeme postupovat podle tohoto legislativního stanoviska legislativního odboru, znamená to, že s programem mimořádné schůze a s řazením bodů si můžeme dělat, co chceme. Můžeme to přehazovat institutem přerušení, můžeme to seřadit úplně jinak a můžeme to měnit každý den. Já to sice respektuji, jenom před tím varuji. Když někdo ten postup poprvé použije, tak se pak nemůže divit, když ho pak někdo použije jako druhý.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní prosím, aby se ujal slova předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Jiří Zlatuška, a informoval nás o jednání tohoto výboru. Prosím, pane předsedo, máte slovo. (V sále je stále hluk.)

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Dobrý den, pane předsedající. Já jsem rád, že je rád kolega Stanjura, a můžeme být všichni rádi. Včera -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se strašně omlouvám, ale opravdu pana předsedu neslyším. Poprosím všechny v jednacím sále, aby se ztišili. Zřejmě byla horká letní noc, ale teď už pracujeme. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Je to zákon o pedagogických pracovnících, takže je to docela stylové, že předsedající se musí chovat tak trošku jako učitel uklidňující neposlušné žáčky.

My jsme včera absolvovali jednání výboru k této věci, čili je splněno to, že výbor k tomu zasedal.

Já bych v tomto konstatoval, že co se týče návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů ve znění dalších předpisů, tak jak tady včera pan ministr konstatoval, jedná se o řešení problému, který vznikl nečinností minulých vlád, resp. minulých ministrů školství od roku 2004, kdy byl předchozí zákon přijat. Bylo tam legisvakanční ustanovení, které umožnilo působit nekvalifikovaným pracovníkům po dobu deseti let. Původně to byla doba pěti let, bylo to jednou prodlouženo na deset let a tato doba vyprší.

Jak jsme byli informováni, byla k tomu vypracována analytická zpráva na základě mimořádného šetření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o nekvalifikovaných pedagogických pracovnících učitelích, ze které vyplynulo, že situace je skutečně velmi alarmující. Mimo jiné ze zprávy vyplývá, že 50 %, nebo téměř polovina těch nekvalifikovaných učitelů nemá ani vysokoškolské vzdělání, má jenom střední vzdělání. Zároveň z toho vyplynula velká geografická nerovnoměrnost zastoupení těchto učitelů. Jsou oblasti, ve kterých je velké množství nekvalifikovaných učitelů, jinde naopak jsou čerství absolventi pedagogických fakult, kteří jsou v evidenci úřadů práce jako nezaměstnaní. Nicméně nebylo možné najít jednoduchý způsob, jak tady tyto vzdálené nerovnoměrnosti vypořádat.

Z toho vznikl návrh, který máme ve druhém čtení, který jednak předpokládá prominutí některých kvalifikačních ustanovení, která byla původně zákonem předpokládána, a dále řeší několik věcí, řekl bych, praktického charakteru, kdy odborníci zejména v souvislosti s uměleckými profesemi nebo uměleckou pedagogikou plus výukou cizích jazyků u rodilých mluvčích zajišťují způsobem, kde není z pohledu Ministerstva školství rozumné je protahovat formálním vzděláváním.

Na včerejším výboru jsme se zabývali možnostmi, nakolik diskuse, která proběhla na zasedání podvýboru pro regionální školství, opravňuje k tomu v této době ještě přicházet s pozměňujícími návrhy k tomu vládnímu návrhu. Motivace toho, proč ten vládní návrh nějakým způsobem pozměňovat, ta se dá najít ve velmi dramatické debatě kolem toho, zda tento návrh mění, nebo nemění ta základní paradigmata, která se v České republice ustanovila kolem vzdělávání učitelů. Stát garantuje vzdělávání. Stát dává podmínky na to, jakým formálním vzděláním musí učitelé projít. Vedle toho máme povinnou školní docházku, kde rodiče posílají děti do škol, a stát tady těmito formálními kritérii garantuje jistou úroveň. (V lavicích panuje rušící debata.)

Debata kolem těch možných změn se týkala mimo jiné toho, nakolik uznávání kvalifikací řediteli škol narušuje tady tento princip. Víceméně kdybych to měl shrnout jednoduchým příměrem, tak jak padlo na jednání výboru. Je to otázka, nakolik se v jiných oblastech, třeba v řízení motorových vozidel, spokojíme s tím, že člověk, který umí řídit auto, nemusí mít řidičský průkaz, nebo nakolik bychom byli spokojeni s tím, že by v nemocnici o léčbě, která se bude používat, nebo o lécích, rozhodoval výhradně ředitel v tom smyslu, že si nebude všímat klinických zkoušek, nebude si všímat lege artis a bude prostě usuzovat jenom ze své vlastní zkušenosti. Ten příměr by byl třeba "zemřelo nám jenom 15 % pacientů", tak je tahle léčba, byť je obecně považovaná za šarlatánství, dobrá.

Toto je jedna z poloh, která fakticky byla v té dlouhé debatě diskutována. Jenom vlastně průchod mezi Scyllou trvání na striktních požadavcích současného zákona, kde kvalifikaci mnoho učitelů nemá, žáci jsou s nimi spokojeni, ředitelé škol také, a není tam vidět rozumný způsob, jak si formální vzdělání doplnit, a Charybdou částečného rozvolnění té situace.

Z této debaty nepřináším usnesení, to by nebylo možné, abychom jednali, ale mám doporučení výboru -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane předsedo. Přestože se zabýváme nekvalifikovanými pedagogickými pracovníky, chci ctěnou Sněmovnu upozornit, že jsem kvalifikovaný pedagogický pracovník. A pokud se opravdu Sněmovna neztiší, tak přistoupím k jmenování známých rušičů. Je to sice středověká metoda, ale ujišťuji vás, že pořád účinná. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Pak není divu, že ti kvalifikovaní učitelé ve školách chybějí. (Pousmání.)

Z výboru přicházím s doporučením podpořit pozměňující návrh paní poslankyně Berdychové, který se týká tlumočníků ze znakové řeči. Je to problém, který není řešen v původním návrhu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sice mělo názor, že by bylo vhodnější tady toto řešit až v nějakých dalších novelách, nicméně horizont dalších dvou let se zjevně zdál většině členů školského výboru jako nedostatečný, takže to je tady toto doporučení.

U ostatních problémů, které se týkají věcných nedostatků v tom návrhu, převládl názor, že sliby Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že některé z těch věcí budou řešeny v nastávajícím školském zákoně nebo že jsou to věci řešitelné na úrovni školské inspekce, že jsou dostatečné, takže tam není doporučení nic dalšího s výjimkou té znakové řeči měnit.

Konstatoval bych ještě, že z hlediska procesního projednávání považuji problém kvalifikace a stanovování kvalifikace učitelů za problematiku, která koliduje se zmocněním, které je dnes v zákoně o vysokých školách. Prakticky to vypadá tak, že obsahovou náplň vzdělávání učitelů stanovují fakulty, které vzdělávají učitele. To je celkem padesát fakult v České republice. A v zákoně o vysokých školách § 1 písm. b) je stanoveno výhradní právo vysoké školy umožnit získání odpovídající profesní kvalifikace. Z tohoto hlediska mohu konstatovat, že je trošku nešťastné, že tato věc nebyla meritorně projednávána tak, jak by odpovídalo, s vysokými školami z hlediska tady tohoto jejich věcného poslání.

Zároveň nám byly doručeny připomínky Asociace děkanů pedagogických fakult k novele zákona, kde k bodu 3, 4, 7, 8 a 12 jsou připomínky, které jsou - je to podepsané za Asociaci děkanů pedagogických fakult docentem Trnou 4. 7. 2014 - uvedeny jako neakceptovatelné. Z toho hlediska informace o tom, že ta novela se zakládá na souhlasu s pedagogickými fakultami, to bohužel není možné brát jako pravdivou informaci.

Nicméně jak říkám, doporučení výboru tady k tomuto je přijmout ve znění předkládaném a modifikovaném pozměňujícím návrhem paní poslankyně Berdychové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi, který nás informoval o jednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Nyní jsem chtěl poprosit zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pana poslance Václava Horáčka, nicméně ten je z dnešního jednání omluven. Ptám se tedy, jestli je tady člen výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který by mohl přednést stanovisko jako zpravodaj. Je to pan poslanec Petrů.

 

Já tedy formálně poprosím Sněmovnu, abychom schválili změnu zpravodaje z pana poslance Václava Horáčka, který je nepřítomen, na pana poslance Petrů.

Zahajuji o tom hlasování. Kdo je pro změnu zpravodaje, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je přihlášeno 158 poslankyň a poslanců, pro 128, proti žádný. Děkuji ctěné Sněmovně, změnili jsme zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážené dámy a pánové, obdrželi jste všichni sněmovní tisk číslo 206/1. Je to usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj číslo 50 ze dne 25. června 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto usnesení výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 11. schůzi po odůvodnění doktora Petra Mlsny, náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy, a po zpravodajské zprávě poslance Mgr. Václava Horáčka doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk číslo 206 projednat a schválit v předloženém znění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se nejprve s přednostním právem přihlásil pan předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. K této projednávané novele bych rád učinil několik poznámek nejenom jako kvalifikovaný pedagog, kterým jsem - pro uklidnění pana předsedajícího - také, ale jako bývalý ministr školství.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já o vás nepochybuji, pane předsedo. Děkuji.

 

Poslanec Petr Fiala: Předkládaná novela řeší problém zhruba šesti až osmi procent našich učitelů, kteří nesplňují potřebnou kvalifikaci tak, jak jim to předepisoval zákon, který byl přijat touto Sněmovnou před deseti lety, a nemohli by tedy dále učit. Je potřeba mít na paměti, že tito lidé měli více než deset let čas se na nové podmínky připravit a přizpůsobit se jim. Předloženou novelou povolujeme vlastně další výjimky z výjimek, a je tedy otázka, jestli ti, kterých se situace týká, uvěří, že stát to tentokrát myslí opravdu vážně, začnou si potřebnou kvalifikaci dodělávat, anebo budou opět spoléhat na to, že jako už mnohokrát jim bude udělena další výjimka. A zůstává tu také problém těch, kteří uvěřili, že to stát myslí vážně, a tu kvalifikaci si často s velkými obtížemi a na úkor své rodiny dodělávali. Pokud se stát takto chová, a chováme se tak opakovaně, udělujeme výjimku z výjimek, nedodržujeme to, co jsme sami schválili, tak se nedivme, že občané státu často nedůvěřují.

Na druhé straně chápu a souhlasím s tím, že Ministerstvo školství se snaží řešit situaci nedostatku pedagogů a chce, aby stát poskytoval dobrou vzdělávací službu. To je samozřejmě v pořádku.

Jiná věc je, když se tady mluví třeba o tom, že v minulosti nebylo řešeno to, že se blíží účinnost tohoto zákona, jiná otázka je, jestli byl dobrý ten původní záměr, který byl přijat v roce 2004 v době, kdy Ministerstvo školství spravovala Česká strana sociálně demokratická. Ono se ukazuje, že z hlediska státu a v rámci zákona nelze dobře stanovit, jestli je učitel dobrý, nebo je špatný, jestli má přirozenou autoritu, schopnost předávat vědomosti, má vztah k dětem. A protože nejsme schopni to stanovit, tak se uchylujeme k formálním kritériím.

Abychom se z této situace dostali, nestačí přijmout tuto novelu, vyřešit problém šesti až osmi procent nekvalifikovaných pedagogů, ale je potřeba konečně přistoupit k systémovému řešení, které nám umožní neposuzovat učitele jenom na základě formálně stanoveného kritéria v zákoně. Tím řešením je zavedení kariérního systému, kariérního řádu pro pedagogy, aby učitelé měli skutečnou motivaci se vzdělávat, růst, zlepšovat se a specializovat se. Jedině tak budeme mít v rukách jednoznačný nástroj, který dá pedagogům jistotu a učiní jejich povolání atraktivnější a bude i pro společnost zárukou, že učí ti, kteří mají našim dětem co nabídnout.

Na závěr bych rád konstatoval, že Občanská demokratická strana nebude v této fázi navrhovat zamítnutí této novely, a souhlasíme s tím, aby procházela dál do třetího čtení a Sněmovna se jí zabývala.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Občanské demokratické strany, jehož pedagogická autorita je očividná, protože se sněmovna skutečně výrazně ztišila. Děkuji vám.

Dále se přihlásil s přednostním právem pan ministr školství Marcel Chládek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Po něm pan zpravodaj Jiří Zlatuška. (Zpravodaj jde k řečnickému pultu.) Po něm prosím, po panu ministrovi, pane zpravodaji. Děkuji.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Já se pokusím svým vystoupením možná zkrátit některé další příspěvky, protože včera na výboru byla debata dlouhá asi dvě a půl hodiny a nakonec jsme stejně zjistili, že ten vládní návrh, který máme na stole, je opravdu vyváženým kompromisem, na kterém dělali odborníci na školskou legislativu, kteří tam byli průřezově, ať tam je levice, nebo pravice. Je to opravdu připraveno tak, abychom dali jasný signál, že pedagog si musí dodělat kvalifikaci. Výjimky, které tady jsou, jsou pouze učiněny pro určitou skupinu osob, u které na základě debaty s odbornou veřejností bylo doporučeno netrvat na kvalifikaci, protože již mají tu kvalifikaci získanou jiným způsobem.

Vzhledem k tomu, že deset let je ten zákon tady a v podstatě téměř nikdo to neřešil, souhlasím s tím, že to může řešit i kariérní řád. Pro vaši informaci, je v přípravě, již se bude pilotovat od příštího roku. Zároveň jsme se dohodli s pedagogickými fakultami na rozšíření jejich nabídky, protože bylo zjištěno, že v některých lokalitách a v některých oborech nebyla nabídka dostatečná. Bylo například prezenční studium, nebylo distanční studium, takže se ho nemohl zúčastnit pedagog, který byl ve vzdělávacím procesu.

Zároveň bych chtěl podotknout, že návrh na výboru byl podpořen a doporučen drtivou většinou poslanců napříč politickým spektrem, a všechny ostatní návrhy, které tam byly, kromě zmiňovaného návrhu, který se týká neslyšících - a tam jsme se bavili o možnosti, jestli to nedat spíše do školského zákona -, tak všechny ostatní návrhy byly podpořeny jedním hlasem.

V závěru svého vystoupení bych chtěl požádat o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin z toho důvodu, že učitelé musí vědět, jak ta podoba bude vypadat, a ředitelé stavějí již nyní rozvrh a vzhledem k tomu, že účinnost zákona je od 1. 1. 2015, ale školní rok je od 1. 9. tohoto roku, opravdu nás velmi tlačí čas a já budu velmi rád, pokud bude vstřícnost nejenom z koalice, ale i ze strany opozice toto podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další řádně přihlášený je pan zpravodaj, po něm s faktickou poznámkou pan předseda Zbyněk Stanjura.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, já jsem na to, co zde říkal pan předseda ODS k té době, co bylo možné, nebo nebylo možné na Ministerstvu školství řešit, chtěl bych zdůraznit, že to, co muselo být známo, byla skutečnost, že zde nebyli dostatečně kvalifikovaní učitelé a že zde učí řada, to, že 50 procent z těch nekvalifikovaných, nebo 47, má jenom střední vzdělání, je alarmující problém, který je v příkrém protikladu se všemi proklamacemi o tom, jak má příprava učitelů vypadat.

Souhlasím s tím, že nemusí být bráno formální vzdělání jako jediné kritérium pro posuzování učitelů, ale k tomu zde bylo deset let od toho roku 2004, aby se tomu předchozí ministři věnovali a přišli s alternativní koncepcí k tomu, co zde pan předseda ODS zmiňoval jako ten návrh předchozí sociálně demokratické vlády. Toto se nestalo. A bez ohledu na to, jestli bylo, nebo nebylo možné řešit problematiku nekvalifikovaných učitelů, tak minimálně měli ti ministři a Ministerstvo školství a předchozí vlády pracovat na tom, aby tady udělali jiný koncept a aby se to nemuselo řešit v roce 2014 během mimořádné schůze, během prázdnin v tom časovém presu, o kterém mluvil teď v tom bezprostředně předchozím pan ministr.

Toto je zásadní problém a je to problém toho, jak je koncipováno vzdělání, jaké garance stát dává rodičům, že opravdu se o toto stará, a do jaké míry se na to mohou spolehnout nejen učitelé, že pravidla, která jsou pro ně nastavená, jsou dodržovaná. Plně souhlasím s výhradami všech, kteří si to formální vzdělání doplnili a teď mají vedle sebe kolegy, kteří tady tohle nemají, a bude jim to prominuto. Ale současně je to faktický nezájem předchozích vedení ministerstva o to, aby tady toto koncepčně pracovalo.

A poslední drobnou poznámku: Z té analýzy nevyplývá, že všichni z těch nekvalifikovaných jsou ti, kteří na školách seděli celých deset let. V okamžiku, kdy si to přečtete, mohou tam být lidé, kteří nějakou dobu pobývali mimo školství, vracejí se, je tam jasné kritérium, které se týká jediné věci, a to je celkové odučené doby, celkové praxe a jejich věku v okamžiku nabývání účinnosti, resp. tam je přímo datum 1. 1. 2015. Ne všichni z těch, které bychom tady dnes kritizovali, že tady tuto výjimku budou využívat, museli být nutně na školách celých deset let nepřetržitě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně to nedalo. Myslím si, že máme používat pravdivé argumenty. Pan ministr požádal o zkrácení lhůty na 48 hodin. Proč ne. My jsme na to připraveni. Ale důvod není ten, že by se to nestihlo do 1. ledna. Jestli to budeme dělat v tento pátek, nebo příští středu, na termínu projednání tohoto zákona v Senátu to nic nezmění. Kdyby pan ministr řekl "já bych to chtěl v pátek, ať to máme rychle za sebou", tak tomu rozumím, ale není to tak, že by hrozilo mezi pátkem a středou nějaké zpoždění až po prvním lednu.

Já jsem to říkal i v prvním čtení, když jsme se bavili, a je to jedno, který člen Poslanecké sněmovny to říká z které strany. Otázka, lidé, nekvalifikovaní učitelé, to věděli deset let. A tady i velmi kvalifikovaní lidé říkali: Co dělal stát, aby tito lidé splnili to, co jim zákon ukládá? Mně ta otázka přijde úplně nepatřičná. My se máme ptát těch lidí, proč to nestihli. Někteří možná mají objektivní důvody. Slyšel jsem o tom, že se neotevíraly obory, které potřebovali, atd. Ale nemůžeme podle mě tu otázku otočit - co dělal stát. Musíme se ptát, pokud chceme se ptát, těch lidí, kteří nesplnili zákonnou povinnost, proč to neudělali. Správně říkal pan předseda Fiala, že tohle je nespravedlivé vůči těm, kteří tu povinnost splnili, kvalifikaci si dodělali velmi často při zaměstnání, velmi často za těžkých podmínek. A musím říct, že se v poslední době na mě obracejí kvalifikovaní učitelé, kteří nemají práci a píší mi maily, určitě oslovují i vás, a říkám: nepovolte to, protože oni mají oprávněný pocit, že když výjimku neprodloužíme, oni budou mít větší šanci z toho úřadu práce se dostat do školy. A na to bychom taky neměli zapomínat. Vím, že to není úplně jednoduché, jeden za jednoho, hrají tam roli různé kvalifikace apod., ale i tak máme dneska podle mých informací před 5 tisíc kvalifikovaných učitelů na úřadech práce a těm prodloužením výjimky nijak nepomůžeme si práci najít.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan zpravodaj Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Dovolil bych si reagovat na pana poslance Stanjuru. Na otázku, proč se ptát, co dělal stát, když to byl evidentně problém učitelů, já bych ještě doplnil, že to byl problém i jejich ředitelů. Těch, kteří budou mít dneska pravomoc ty kvalifikace uznávat. To byli stejní lidé, kteří měli ukládat svým zaměstnancům, aby si doplnili vzdělání.

Ale tu otázku, proč jsem říkal, že stát něco zanedbal. Pan kolega Stanjura jistě bude rozumět příkladu z dopravní situace. V okamžiku, kdy se na dálnici stane havárka a stane se tam kalamita, tak platí pravidla silničního provozu. Všichni vědí, jak se chovat. Přesto v okamžiku, kdy tam nepřijde policie a nezačne usměrňovat dopravu a nezačne se starat o to, aby provoz směrem na objížďky byl nějakým způsobem plynulý, tak ta kalamita, která tou havárií vznikne, bude mnohem horší, než bude za předvídavé asistence toho, kdo na ten provoz dozírá. A v tomto případě je to totéž. Vznikla zde kalamita, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ten orgán, to ministerstvo, které má na starost o vzdělávací soustavu pečovat, a v okamžiku, kdy nic neudělalo, tak se udělal ekvivalent zacpané dálnice bez dopravních policistů, kteří by pomáhali tu kalamitu odstranit. Toto je problém, pro který tvrdím, že je chybou předchozích ministrů, že se tomuto nevěnovali.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a dostáváme se k řádným přihláškám. Jako první se do obecné rozpravy přihlásil pan poslanec Andrle. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem si včera dovolil dát pozměňovací návrh k této novele zákona a ten pozměňovací návrh spočíval v tom, že jsem se snažil oddálit tento problém o dva roky s ohledem na učitele, kterých se to týká, kteří by přišli o práci apod. Je tam i spousta dalších a dalších věcí, které jsem konzultoval s různými odborníky, a bylo mi řečeno, nebo jsme došli k závěru, že tento problém není dokončen a že je potřeba na něm dále pracovat.

Po včerejší schůzi výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu jsem si svůj názor trochu poopravil vzhledem k tomu, že jsme byli informováni panem ministrem a paní vrchní ředitelkou Kácovou i dalšími o situaci, která se ohledně této novely připravuje nebo dělá, a o těchto změnách vás velice dobře informoval i pan profesor Zlatuška i ministr pan Chládek, a mně tedy nezbývá nic jiného, než s těmito pozměňujícími návrhy souhlasit, protože věřím tomu, že to prospěje jak těm v uvozovkách postiženým, protože mají trošku změkčený zákon nebo tu novelu, tak že to prospěje i tomu, že ti, co vzdělání nebo kvalifikaci nemají, že si ji doplní. Proto stahuji svůj pozměňovací návrh na odklad novely o dva roky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Andrlemu. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych si dovolil nejprve se vyjádřit k tomuto návrhu z hlediska své pedagogické zkušenosti. Byl jsem dvacet let učitelem na gymnáziu a pak jsem byl osm let ředitelem také dvojjazyčného gymnázia a vím, že škola, to je velmi různorodé prostředí, inspirující, což je jeho hlavním posláním. V tomto prostředí mají místo školy zřizované obcemi, samozřejmě školy zřizované kraji, školy zřizované státem, mají v něm místo také školy soukromé, školy církevní.

Samozřejmě že vím, že odedávna hlavním požadavkem na to, stát se učitelem, byla kvalifikace, tedy vzdělání. A to tedy vzdělání učitelské. Musím říct, že ve školách, v kterých jsem byl, tento požadavek byl vždycky stoprocentně zohledňován. Přesto vím také, že v tomto různorodém prostředí se mohou vyskytnout učitelé, kteří mají výbornou kvalifikaci oborovou, ale schází jim kvalifikace učitelská, pedagogická. Proto určité procento výjimek ze svých zkušeností podporuji.

Chtěl bych se ale zaměřit na jinou část zákona a ta část se týká pracovního zařazení vychovatel. Konkrétně tedy § 16 tohoto zákona, kde v jeho odstavci 2, který se zabývá právě požadovaným vzděláním vychovatelů, kteří vykonávají přímo pedagogickou činnost, mj. také ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, což je segment výchovné péče, který upravuje zákon 109, a v tomto zákoně 109 jsou popsány jednotlivé typy této péče, diagnostický ústav, výchovný ústav, dětský domov, případně dětský domov se školou. Konkrétně tedy bych se rád zabýval dětským domovem, tedy tím typem tohoto zařízení, které upravuje § 12 zákona 109.

Tento paragraf říká, že dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb, ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova. Do dětského domova mohou být umísťovány děti zpravidla od tří do nejvýše 18 let. Do dětského domova se rovněž umisťují nezletilé matky spolu se svými dětmi. Což je tedy typ, který je zařazen v onom školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. Na tyto vychovatele jsou kladeny nároky buďto získat vysokoškolské vzdělání v akreditovaném studijním programu, to je za a), a za b) projít vyšším odborným vzděláním, nebo tedy za c) absolvovat střední vzdělání pedagogické a doplnit si vzdělání formou celoživotního vzdělávání na vysoké škole. A já bych se chtěl věnovat tomu, že bych chtěl podat pozměňovací návrh, který by tuto přísnost malinko omezil. Tento návrh jsem konzultoval s Asociací náhradní výchovy, což je instituce, která sdružuje 100 zástupců zařízení pro výkon ústavní výchovy - je to podle nového občanského zákoníku spolek. Tato asociace spolupracuje se všemi subjekty v daném odvětví školství fungujícími, mimo jiné také s Ministerstvem školství.

Cílem mého návrhu je to, aby pro vychovatele v dětském domově bylo postačující pouze středoškolské vzdělání pedagogického typu, tedy vzdělání, které může získat na střední pedagogické škole takového typu, který my Jihočeši dobře známe např. jako Střední pedagogickou školu v Prachaticích. Proč to dělám? Proč se nemohu spokojit s tím, že takto vzdělaný pedagog si může doplnit celoživotním vzděláváním svoji kvalifikaci? Představme si paní vychovatelku ve věku mezi 50-60 lety, která vychovala v dětském domově, kde působí převážnou část života, celou řadu lidí, kteří od dětství prošli jejíma rukama, v 18 letech odešli do života, chodili do školy, a ona spolu se svými spolupracovníky nahrazovala jejich rodinu, kterou z nějakého důvodu neměli. Tato paní by tedy měla ještě nyní pokračovat ve své práci, absolvovat ono celoživotní vzdělávání na pedagogické fakultě. Myslím si, že není třeba takto na ni tlačit a umožnit jí, aby její vzdělání bylo postačující.

Tento návrh jsem vnesl do systému jako sněmovní dokument 1092, a až bude otevřena podrobná rozprava, tak si dovolím k tomuto návrhu přihlásit. Myslím, že se nejedná o tak významnou změnu. Není to nic systémového, nic, co by narušovalo strukturu zákona, a proto jsem si dovolil takto ve druhém čtení svůj návrh přednést. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. S další řádnou přihláškou je přihlášena paní poslankyně Martina Berdychová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přicházím s pozměňovacím návrhem, a to z podnětu Asociace neslyšících ASNEP. Není to, jak už tady zmínil pan ministr, problematika, kvůli které se tady novela zákona o pedagogických pracovnících předkládá, úplně to s tím nesouvisí, ale souvisí to se zákonem o pedagogických pracovnících. Přicházím s tím z toho důvodu, že problematika neslyšících je neustále odkládána. Ministerstvo ji dlouhodobě neřeší a neslyšící vždycky dostávají odpověď: počkejte, až bude nový zákon, počkejte, až se otevře zákon o pedagogických pracovnících. Nebyli také začleněni do vnějšího připomínkového řízení, proto s tím návrhem přicházíme de facto až takhle na poslední chvíli.

Systém vzdělávání neslyšících v naší republice se od 90. roku téměř nezměnil a je to systém špatný a nedostatečný. Neslyšící děti jsou izolovány od běžného života, učí je lidé, kteří jim nerozumějí a nevzdělávají je v jejich mateřštině. Chybí kvalitní tlumočník českého znakového jazyka. Tlumočník, to je zprostředkovatel, je plně zapojen do pedagogického procesu a bez tlumočníka znakového jazyka nelze vůbec vykonávat vlastní pedagogickou činnost. Cílem naší společnosti by mělo být děti integrovat, ne je izolovat od běžného života. Měly by být samostatnými nezávislými osobnostmi a k tomu by jim určitě mělo pomoci vzdělání. Současný vzdělávací systém však tuto funkci zcela nezvládá.

Pozměňovací návrh proto zavádí novou kategorii pedagogického pracovníka, a to tlumočníka českého znakového jazyka, a také specifikuje požadavky na jeho odbornou kvalifikaci. Pozměňovací návrh jsem rozdělila do čtyř bodů. První a třetí bod se týká přímo tlumočníka českého znakového jazyka, protože v současném znění zákona jsou tlumočníci nekonzistentně vedeni ve školách buď jako nepedagogičtí pracovníci, nebo jako pedagogičtí pracovníci, asistenti pedagoga. Obě tyto varianty se však v praxi ukazují jako plně nefunkční. V případech, kdy jsou tlumočníci znakového jazyka vedeni jako nepedagogičtí pracovníci, to nevyhovuje nároku na finanční odměnu a jejich vlastní práci. Vedení tlumočníků jako asistenta pedagoga je také nevhodné, a to vzhledem k odlišné náplni práce a vzhledem k nesystémovým nárokům na předepsané nutné pedagogické vzdělávání. Tlumočníci znakového jazyka se vzdělávají ve specializovaných odborech souvisejících s tlumočením ve školním prostředí. Nároky na doplnění standardního pedagogického vzdělání, které jsou nutné pro asistenty pedagoga, jsou pro ně neúčelné. Oni se potřebují vzdělávat v tom, co potřebují k výkonu své práce. Proto se navrhuje zavedení nové kategorie tlumočníka znakového jazyka.

Pozměňovací návrh se týká i získání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků. V praxi se totiž ukázalo, že není nezbytně nutné, aby ve školách a třídách zřízených pro žáky se sluchovým postižením učil pouze někdo se speciálním pedagogickým vzděláním. Naopak, absolventi speciální pedagogiky často neumějí znakový jazyk. Znakový jazyk totiž není povinnou součástí jejich speciálněpedagogického vzdělání a s dětmi se pak často nedorozumějí. Zároveň tito pedagogové nemají žádnou aprobaci, která je na školách pro sluchově postižené, které vzdělávají podle rámcového vzdělávacího plánu a na středním stupni vzdělání, vhodná. Speciální pedagogové tedy mohli čelit problému, že se s dětmi nedomluví, a zároveň na druhém stupni základní školy a na středních školách nebudou mít dostatečnou kvalifikaci s výjimkou konkrétního odborného předmětu. Přesto jsou podle současného znění zákona právě jedině oni ti, kdo může děti se sluchovým postižením učit.

Navrhováno je požadovanou kvalifikaci doplnit o jiné vhodné odborné vzdělání, které umožní řediteli školy podle zvláštních okolností vhodných zřetele přijmout kvalifikovaného učitele, který není absolventem speciální pedagogiky, ale jiného vhodného příbuzného oboru a současně má jiné schopnosti zaručující schopnost práce s dětmi s odlišnými potřebami.

Poslední bod pozměňovací návrh se týká společných ustanovení k odborné kvalifikaci. Současná úprava nezajišťuje u pedagogů skutečné ovládnutí potřebného komunikačního systému. Podle současné právní úpravy totiž není třeba prokazovat, že pedagog daný komunikační systém skutečně ovládá, ale pouze to, že např. absolvoval krátkodobý kurz jakéhokoli komunikačního systému. Dále zákon v současnosti neposkytuje dostatečné záruky proti situaci, že pedagog v hodině s dětmi komunikuje systémem, který pro dítě není vhodný, případně kterému dítě nerozumí.

Podle informací z kanceláře veřejné ochránkyně práv vím, že probíhá v současné době šetření na podezření z diskriminace žáků se sluchovým postižením v přístupu ke vzdělání. Jedním z aspektů je i zajištění tlumočníka českého znakového jazyka. Navíc postavení tlumočníka není dosud dostatečně legislativně ukotveno. Přitom zapojení tlumočníka znakového jazyka do vzdělávání je klíčovým příměrným uspořádáním ve smyslu Úmluvy OSN o právech osob s postižením, ke které se Česká republika přihlásila v roce 2007. Česká republika se úmluvou mimo jiné zavazuje, že umožní získat praktické a sociální dovednosti, které by zajistily zdravotně postiženým plné a rovné zapojení do systému vzdělávání a do života společnosti, tedy mimo jiné umožní studium znakového jazyka a podporu jazykové identity společenství neslyšících. Neslyšící mají právo - mají právo na vzdělání ve svém rodném mateřském jazyce a tím je pro ně znakový jazyk. Bruselská deklarace z roku 2010, která je dokumentem významným pro uznání znakového jazyka v Evropě, říká, že znakový jazyk je plnoprávný jazyk s vlastní gramatikou a větnou skladbou jako mluvené jazyky. Každý uživatel znakového jazyka musí mít právo používat svůj rodný znakový jazyk bez omezení a diskriminace. Komunikace v rodném jazyce, tedy i jazyce znakovém, a jeho používání je základní lidské právo. Proto tato předkládaná novela.

My jsme i tento pozměňovací návrh diskutovali na Ministerstvu školství, kde nám bylo nabízeno, že by tuto situaci vyřešila novela školského zákona. Já o tom nejsem plně přesvědčena, protože ta novela školského zákona v § 16 nově začleňuje podpůrná opatření pro vzdělávání zdravotně postižených, zavádí i tlumočníka znakového jazyka, což je samozřejmě dobře, ale neřeší kvalifikaci tlumočníka znakového jazyka. Kvalitní tlumočník je však nezbytný a v současné době na mnohých místech chybí. Nebuďme proto hluší k problémům neslyšících a poslouchejme je. Neslyšící nemohou křičet, nejsou slyšet, nejsou vidět, protože je snad slyšet nechceme a jejich problémy neřešíme.

Předkládaný pozměňovací návrh je jedním z mála kroků, jak začít jejich izolovanost řešit. A já vám děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Berdychové. S další přihláškou s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych si dovolil paní poslankyni Berdychovou podpořit ještě jedním argumentem. Kromě těch obecných argumentů, které vyplývají z práv občanů, bych přidal prozaickou věc, že v okamžiku, kdy neslyšící komunikují znakovým jazykem a společnost nemá vybudovanou dostatečně kvalifikovanou strukturu, aby se tím jazykem skutečně dorozuměli, tak je to fakticky bariéra přístupu ke vzdělání. Když jsem před dávnými dobami zakládal na univerzitě centrum pro podporu studentů se specifickými nároky, tak zejména neslyšící uchazeči o vysokoškolské studium se k mému překvapení ocitli ve velice absurdní situaci, protože tak jak jsme zvyklí se starat o nevidomé, jsme zvyklí na to, že potřebují nějaké speciální komunikační prostředky atd., tak kolem neslyšících v samotném vzdělávacím systému ta infrastruktura v přístupu ke vzdělání vybudována není, a pokud se na to podíváme z přísně ekonomického hlediska, tak v okamžiku, kdy nedáváme lidem možnosti dostat se k takové kvalifikaci, která jim umožňuje se v životě uplatnit, tak to mimo jiné nese i nezanedbatelné finanční náklady celospolečenské. Toto je další aspekt, který bych doporučoval zvážit, a vřele doporučuji ten návrh podpořit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec František Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, napřed bych měl pár poznámek k procesním věcem ve Sněmovně. Připadá mi velice nešťastné svolávat výbor tak pozdě. To prostě nejde. Není možné, aby organizační výbor dával na program schůze bod, který ještě nebyl projednán ve výborech. Už se to stalo několikrát. Já si myslím, že bychom se měli zamyslet nad změnou jednacího řádu. Není možné, aby se začal projednávat bod a až poté byl svolaný výbor. Není možné, abychom dostali pozměňovací návrhy během schůze a hned po schůzi jsme měli výbor. To znamená, když budeme pracovat na schůzi, tak nemám čas si ty pozměňovací návrhy přečíst, přijdu na výbor a mám o nich jednat a hlasovat. Tohle prostě není možné.

Na tom výboru jsme byli svědky jistého - já jsem dlouho hledat slovo, jaké použít, nechci použít slovo rozkol, ale nakonec jsem vybral slovo nedohoda, tedy myslím nedohoda v koalici. Bylo by dobré, kdyby se koalice napřed nějakým způsobem dohodla na jednotném znění toho zákona a neztráceli jsme pak čas možná někdy až trapnými situacemi během jednání našeho výboru.

A teď k tomu zákonu. Já jsem samozřejmě opoziční poslanec, nicméně jsem se rozhodl tento zákon podpořit, protože školství by mělo být nepolitické a měli bychom se rozhodovat podle našeho slibu.Ten slib jsme tu včera slyšeli, to znamená podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Já jsem byl ze začátku k předloze, vládní předloze tohoto zákona skeptický, ale musím říct, že po vystoupení ředitelky legislativního odboru, poté co předvedla svoji erudici, poté co předvedla, že tomu problému rozumí, poté co jsme byli upozorněni, že dělat nebo psát školské zákony je velmi specifická disciplína, tak jsem se rozhodl tento zákon podpořit.

Chtěl bych upozornit Sněmovnu, tak jak to tu zaznělo v několika vystoupeních přede mnou, že se nejedná o výjimku z výjimek, nejedná se o prolomení původního zákona. Pan ministr už to zmínil - jedná se v podstatě jenom o čtyři skupiny, které dostanou výjimku. Těmi skupinami jsou rodilí mluvčí, bez kterých se vyučování cizích jazyků na našich školách prostě neobejde. Jsou to odborníci z praxe. Když si představíte, že ředitel banky je ochoten učit na ekonomické škole hodinu, tak už nebude ochoten si dělat nějaké pedagogické minimum. Jsou to trenéři. Opět trenér, fotbalový trenér, který když se rozhodne, že bude učit na škole, tak si také dělat žádné pedagogické minimum. A jsou to umělci. Tam je ta situace podobná.

Další věc, kterou pan ministr zdůraznil a která mě přesvědčila, je, že tam bude jedna výjimka, a to jsou nekvalifikovaní pedagogičtí pracovníci nad 55 let. Protože u nich, kdyby si začali dělat celoživotní vzdělávání, začali si dělat pedagogické minimum, tak skončí někde v důchodu, nebo těsně před důchodem. U nich už nemá smysl, aby si toto pedagogické minimum dodělávali.

Co je v tomto zákoně důležité, a myslím si, že pro pravicového poslance nebo pro pravicově smýšlejícího občana je to velmi důležité, je jistá dikce toho, že spoléháme na ředitele středních škol, spoléháme na jejich úsudek, že si na tu školu vezme kvalitní učitele a bude samozřejmě kontrolovat školskou radou, inspekcí a zřizovatelem.

Takže já jsem se rozhodl tento zákon podpořit a doporučil jsem to i poslancům našeho klubu a samozřejmě podpořím i zkrácení lhůty, které navrhl pan ministr. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, patřím také k těm, kteří se rozhodli, že podpoří to, aby prošel návrh zákona dál. Ale vede mě k tomu několik věcí. Za prvé, nejedná se o žádný nový zákon. Když jsme tady slyšeli od předřečníka pochvalná slova na práci ředitelky na Ministerstvu školství, to není jaksi novinka. Tato pracovnice tam zpracovávala ten návrh už předtím. Takže z mého pohledu v zásadě pokračuje dál, trvá v platnosti to, co mělo v platnost vejít lednem 2015. To znamená, že neuznáváme kvalifikaci někomu, kdo kvalifikovaný není. Zdůraznila bych, že ji neuznáváme ani těm, kterým je nad 55 let. My je pouze nevylučujeme z pedagogického procesu, ale ředitel má právo, když nebudou dále studovat, je vlastně nahradit někým kvalifikovanějším. Čili podporuji to proto, že je to vlastně s kosmetickými úpravami, a to inteligentními, např. požadavek odborníků, kteří na malý úvazek jsou ve školách, to je požadavek našich středoškoláků. Oni chtějí, aby tam přišel právník, ale aby tam přišel i řemeslník. A ten si samozřejmě nebude dělat pedagogickou fakultu. Je to tedy stejné a kosmetické úpravy nevnímám jako negativní, není to v rozporu s tím, co TOP 09 chce, to znamená, neslevujeme z toho, aby nároky na pedagogické pracovníky ve školách byly co nejvyšší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Novákové. S další řádnou přihláškou je přihlášena paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já si myslím, že všichni bychom si přáli, abychom měli kvalitní vzdělávací systém zabezpečený kvalifikovanými pedagogy. Nicméně je nutno reagovat na realitu. Situace je taková, že na školách učí řada nekvalifikovaných, kteří by měli od 1. ledna 2015 odejít ze škol. Musíme si také uvědomit, že je zhruba 650 škol, na nichž je více než 50 % nekvalifikovaných pedagogů. Což bych pochopitelně způsobilo velký problém, pokud by všichni tito kantoři museli ze škol odejít.

Ano, souhlasím s tím, že měli deset let na to, aby si to vzdělání doplnili. Nedoplnili si ho z různých důvodů - subjektivních i objektivních. Některým se prostě nechtělo. Někteří studovat chtěli, ale nebyl otevřen obor. Na školách byly i organizační problémy atd., nechci to rozebírat a zdržovat tím. Nicméně nemyslím si, že by bylo dobře, abychom tento zákon neustále odsouvali. Odsouváme ho deset let a je potřeba už něco přijmout. Protože pokud by došlo k dalšímu odsunutí, tak to nebude nutit ty učitele, o nichž mluvím, vůbec do dalšího vzdělávání vstupovat.

Jinak zákon samozřejmě ideální není. Někteří také žádají - některá skupina žádá, aby zpřísnily podmínky. Jiní naopak žádají další rozvolnění. Nicméně je to určitý kompromis, a bylo to už tady řečeno, který stanovuje některé výjimky. To znamená, že obecně nesnižuje kvalifikovanost, obecně nesnižuje tu laťku, kterou dáváme na kvalifikovanost a aprobaci učitelů. Zároveň by měl být i součástí dalších zákonů, ať už se týkají reformy financování regionálního školství, či školského zákona, kde by měl být registr učitelů, který já považuji za velice potřebný ohledně toho, abychom věděli, jaká je kvalifikovanost v různých regionech, co je potřeba atd.

Myslím si, že za ta léta by si kantoři zasloužili poděkovat, ať jsou kvalifikovaní, či nekvalifikovaní, protože ti nekvalifikovaní jsou často velice kvalitní a tím, čím prošli, všemi těmi pokusy na žácích, učitelích, na školském systému, co všechno museli zvládnout, tak si myslím, že si zaslouží respekt a uznání. Nicméně tím nechci zpochybňovat to, že by neměli mít potřebné vzdělání.

Já bych chtěla říct, že my zákon podpoříme. Podporujeme i zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Ale myslíme si zároveň, že je potřeba učinit další kroky, jak přitáhnout učitele do škol. Víme o tom, že z pedagogické fakulty či z dalších učitelských oborů vysokých škol mnozí absolventi nenastupují do škol či odcházejí ze škol. Takže to bychom měli určitě řešit včetně toho, že těch 6 000 učitelů, kteří jsou na úřadu práce, a tady bylo řečeno, že mohou nastoupit místo těch nekvalifikovaných, tady je problém ten, že kolikrát nedopovídá aprobovanost nebo jsou v jiném regionu, než kde jsou potřeba s tou aprobovaností. Jak to mají zajistit - byt tam těžko dostanou, dojíždět, neboť práci další rodinní příslušníci tam také nedostanou. Takže přitáhnou učitele do škol už z fakult, kvalifikované, a já vidím jeden z hlavních receptů na to, jak je přitáhnout, prostě kantory zaplatit. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, mě motivovalo k tomuto vystoupení projednávání této zákonné normy na výboru pro veřejnou správu, kde jsem se snažil, řeknu, pokládat dotazy předkladateli, které se týkaly spíše pohledu zřizovatele, spíše pohledu starosty a zastupitelů obce než toho pohledu odborného, který se týká kvalifikovanosti a vůbec pedagogické práce jako takové. Protože i tohle je pohled, kterému je potřeba věnovat pozornost.

Při té debatě vyvstalo několik otázek. Mimo jiné jsme diskutovali i věc, která se týkala finančního krytí, řeknu, mezd těch, kteří suplují za ty, kteří se dovzdělávají. Lidé, kteří jsou v Poslanecké sněmovně a mají zkušenost s řízením škol, říkají, že zcela objektivně platí, že ne vždy měli dostatek finančních prostředků na to, aby zajistili kvalifikovanou výuku v době, kdy lidé, kteří kvalifikaci neměli a vyučovali a rádi by si ji doplnili, by museli být mimo a měli by právo ze zákona, řekněme, se dokvalifikovat. A ne vždy to bylo objektivně možné.

Proto můj dotaz na pana ministra školství je ten, zda si je tohoto vědom a zda se tato situace nebude opakovat. Protože je dobře, že jdeme směrem k otvírání nových studijních oborů, že prostě vytvoříme podmínky pro to, aby se v oborech, kde třeba vývoj jde velmi rychle dopředu, lidé mohli rychle kvalifikovat a naši učitelé měli tuhle tu šanci. Zároveň aby se nestávalo, že tady bude objektivní důvod ředitele školy, protože on by nebyl schopen zajistit výuku v okamžiku, kdy se mu budou dokvalifikovávat někteří kantoři. To je otázka na pana ministra školství, zda si je toho vědom a jestli pro to je připraven něco udělat.

A druhá věc, o které jsme mluvili, bylo využívání stávajících odborníků, kde třeba neměl ředitel šanci sehnat v oblasti pedagogiky kvalifikovaného odborníka, ale měl odborníka v oblasti praxe a byl schopen ho využívat, a na trhu práce nebyl nikdo, kdo by měl k tomuto ještě pedagogické vzdělání. V okamžiku, kdy ředitel takového člověka najde, je určitě dobře a ve prospěch kvality vyučování, aby se takový zapojil do procesu a na té škole pracoval. Ale pak bych chtěl také slyšet - myslím si, že by s těmi, kteří pracovali na té škole často velmi dlouho a může jim být 49 a půl, nebude jim 50, mělo být zacházeno slušně, aby zkrátka to finanční ocenění při odchodu odpovídalo nějakému, řeknu, vyššímu standardu, jestli je to možné. Zda s tím pan ministr školství také počítá.

Jinak podporuji to, co tady říkal pan kolega Zahradník, některé výjimky. Protože jsou obory v oblasti podnikání, byznysu, v oblasti nových technologií, IT technologií, které jdou velmi rychle dopředu, a i když budeme mít kvalifikované lidi v téhle oblasti a třeba vysokoškolsky vzdělané, tak ono za dva roky se často posouvají některé oblasti tak dopředu, že nejsme schopni vzděláním zajistit zcela ten vývoj. A v oblasti praktického vyučování by stálo za to možná někdy přimhouřit oči nad tou, řeknu, kvalifikovaností pedagogickou a chtít tu kvalifikovanost odbornou. Někdy se prostě odborníkům nevyplatí jít ještě učit, protože jsou lépe placeni v tom, v čem pracují. A tenhle ten střet, kde hledáme kvalifikované odborníky, je třeba zachytit v zájmu kvality výuky.

A pak jsem chtěl říct poslední poznámku, že velmi podporuji pozměňovací návrh paní poslankyně Berdychové, který zlepšuje přístup ke vzdělání lidí neslyšících apod. Myslím si, že to je správná cesta a že není nutné čekat na novelu školského zákona, že se s tím můžeme poprat teď, a pak případně novela školského zákona ať ten problém vyřeší definitivně. Ale máme-li tu šanci udělat něco pro neslyšící, udělejme to teď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dále s přednostním právem pan ministr školství Marcel Chládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím v krátkosti odpovědět na otázky pana poslance Bendla. To právě byl jeden z důvodů, proč zmiňovali učitelé, že nemají tu kvalifikaci, že nebyli schopni najít v nějaké slušné vzdálenosti nabídku, která by byla distanční formou. A právě ředitel je nemohl uvolnit - buď za ně neměl suplování, nebo to bylo jinak komplikované. Proto jsme se dohodli s pedagogickými fakultami, že otevřou své pobočky i v těch vzdálenějších regionech, a zároveň bude širší nabídka distančního vzdělávání tak, aby se do toho mohl zařadit učitel, aniž by musel za něj někdo suplovat.

Vámi zmiňované odborníky jsme právě řešili v tom čtvrtém bodu, a to právě z toho důvodu, že také si myslíme, že by bylo špatné, abychom odborníka, který je třeba někde ekonomickým ředitelem a půjde na střední odbornou školu učit dvě nebo čtyři hodiny, nutili do další pedagogické kvalifikace. Proto jsme mu dali tuto výjimku, že když bude na zkrácený úvazek, tak má možnost učit, aniž by ho někdo do další kvalifikace nutil.

Naprosto souhlasím s tím, že učitel by se měl dále vzdělávat. Počítá s tím kariérní řád, o kterém tady již někteří poslanci hovořili. A zároveň ta kvalifikace a další vzdělávání musí být nejenom v té pedagogické části, ale samozřejmě i v té odborné. Musí tam být další prohlubování, protože asi bychom těžko odůvodnili, že učitel neseznámí žáky nebo studenty s novými poznatky, které v tom oboru jsou. Takže s tím samozřejmě počítáme a považujeme to za klíčové dokonce v tom kariérním řádu. Je to podmíněno i v tom dalším postupu. Takže je na to myšleno. Jestli takto v krátkosti stačí moje odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za rychlou odpověď panu poslanci. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající. Já jsem byl účastníkem společného jednání podvýboru pro předškolní, základní, střední a vyšší odborné školství, kde probíhala podrobná debata za účasti jak zástupců pedagogických fakult, tak Sdružení místních samospráv, Sdružení měst a obcí, zástupců Českomoravského svazu pracovníků ve školství a jiných zástupců, kde se o problematice této novely velmi podrobně diskutovalo. Pro mě z toho vyplynulo několik zásadních věcí.

Všichni se shodli na tom, že nelze ustupovat z požadavků na vzdělání učitelů, a to z jednoho prostého důvodu. Já myslím, že všichni neustále mluvíme o tom, že vzdělání a prestiž učitele je základ. V podstatě učiteli svěřujeme to nejcennější, co máme, a to jsou naše děti. Faktem ale je, že ta situace není zaviněna jenom učiteli samotnými, ale myslím si, že tak trošku na tom nese vinu stát, potažmo vysoké školy a trošku samotní učitelé, protože nelze v jedné větě říct - ano, my školám snížíme finanční prostředky, a na straně druhé - posílejte učitele na vzdělávání a umožněte jim vzdělávání. Školy se potýkají, a potažmo ředitelé, s velkými problémy. Nemají za co nakupovat pomůcky, nemají v podstatě na věci, které musí plnit ze zákona. A na straně druhé musí platit za nepřítomné učitele dvě stě procent za tzv. přespočetnou hodinu. Čili toto všechno vhání školy i samotné učitele do téměř neřešitelných situací. Proto z tohoto pohledu samozřejmě je potřeba tuto situaci vyřešit tak, abychom ředitele nedostali do další složité situace, kdy musí vědomě porušovat zákon, aby zajistili výuku.

Vedle toho samozřejmě, i kdybychom vzali v potaz to, že máme kvalifikované učitele, jsme schopni zajistit výuku, tak vedle toho máme i malotřídní školy. Příklad: Máme vychovatelku školní družiny, která má úvazek 0,7, a řediteli školy zbývá na 0,2 nebo 0,1 úvazku výuka výchovných předmětů. Řekněte mně, jak tento ředitel má zajistit plně kvalifikovaného pedagoga v souladu se zákonem 563 tak, aby mu jezdil učit. To by ten učitel, který by si takto skládal úvazky, musel nabrat pět nebo šest škol, aby si naplnil úvazek. To je taktéž nereálné. Takže je tam spousta věcí, které samozřejmě tato novela nějakým způsobem vyřeší.

Ještě z pozice ředitelů bych si dovolil říct, že ředitelé potřebují jasná a včasná pravidla. A samozřejmě tady se hraje velmi razantně o čas, protože v tuto dobu většina ředitelů již má sestaveny rozvrhy, alespoň jejich nástřely, budou je dolaďovat v srpnu. Z vlastní zkušenosti vím úplně přesně, jak jsem reagoval, když přišel ministerský pokyn či nějaká legislativní úprava v době, kdy už jsem měl všechno připraveno. Nepřejte si slyšet to, co zaznělo.

Z tohoto pohledu, protože samozřejmě i já jsem dostal spoustu připomínek, námětů, co by se mělo dopracovat, jak by se měli vložit sociální pedagogové, tlumočníci do zákona, ale to bychom pak museli změnit celý systém školství, určit, jaké pozice, proč je potřebujeme. V zákoně o pedagogických pracovnících dneska jsou speciální pedagogové, psychologové. A prosím vás, pokud jsme na ně nedostali peníze v těch normativech, tak nikdy tu funkci nemůžeme ustavit. Takže v podstatě bychom si zase jenom na něco hráli.

Dneska je v rámci současné legislativy v podstatě většina věcí řešitelných samozřejmě, ale vždy se to bude odvíjet od množství finančních prostředků, které má ředitel k dispozici.

Chtěl bych taky upozornit, že věci se vyvíjejí neustále a samozřejmě ani zákony nemohou být trvale takové, v té podobě, v jaké byly schváleny před 10-15 lety, a bude potřeba je novelizovat, reagovat na současnost. Proto - a zopakuji to, co jsem řekl i na podvýboru i na výboru - podporuji současnou vládní novelu v této podobě, protože jak již známe z minulosti, každý zásah, byť dobře míněný, ale nepromyšlený, bourá to, co bylo nastaveno, zasahuje do idejí předkladatele a pak ty důsledky, které nastanou, tak s nimi se musí vyrovnat ten terén. Nevystavujme terén větším problémům, než má. A dovolím si říct to, co jsem taktéž řekl včera na výboru, i když to negativní ani pozitivní reakce nevyvolalo. Víte, naši učitelé si umějí poradit s různými situacemi, s různými zákony a musí si poradit, protože reagují na každodenní potřeby svých žáků. A bylo úplně jedno, kdo v této Poslanecké sněmovně sedí a kdo sedí na Ministerstvu školství. Protože ty jejich problémy si oni musí vyřešit sami. Tak jim to neztěžujme a nastavujme jim takové podmínky, aby naše školství fungovalo a aby mělo k tomu vytvořen i patřičný finanční rámec. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kořenkovi. S poslední řádnou přihláškou do obecné rozpravy je zatím přihlášen pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Hezké dopoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Řečeno v těch dvou čteních už bylo mnohé. Přidám jenom krátkých pár postřehů.

První věc. Nikdy jsem si nemyslel, že u tohoto mikrofonu budu souhlasit s paní kolegyní Semelovou, ale souhlasím. Klíč k celé debatě je to, abychom pořádně zaplatili kantory. Nic jiného prostě fungovat nikdy nebude. Pořád se tady budeme utápět a hledat slovíčkaření tak, abychom zajistili řádnou výuku na našich školách. Všichni říkáme, jak jsou pro nás děti důležité, a všichni hledáme nějakou obezličku, a my se k tomu ódéeska připojíme také, protože budeme souhlasit, abychom umožnili práci i těm nekvalifikovaným. Rozumím velmi dobře tomu, že máme zhruba 8300 plně přepočítaných úvazků, které nemáme obsazeny kvalifikovanými kantory. Zbyněk Stanjura uváděl číslo 5000 kvalifikovaných kantorů mimo práci. Ten důvod není snad, že by nechtěli dělat, ale prostě ten, že nejsou řádně zaplaceni. Kantořina, když bude dobře zaplacená, se stane tou první volbou. Stane se profesním cílem těchto lidí a školství si to vyřeší potom samo.

Otázka je, co dělali ředitelé v těch deseti letech. A zejména ti ředitelé, kteří působí ve škole dlouhodobě. Já jsem kdysi už v poměrně dávné minulosti byl ředitelem obchodní akademie, vyšší odborné školy a státní jazykové školy, byl to takový moloch, 73 kantorů a pak nějaký další personál, a měl jsem nekvalifikované pouze rodilé mluvčí. Prostě proto, že jsem těm kantorům řekl, že pokud tady chcete dále působit, tak si prostě vzdělání doplníte. Jiná cesta než trošku razance není.

Rozumím dobře, že jsou tady ty čtyři skupiny. Umím si představit rodilé mluvčí, to je velmi dobře, umělce. Trošičku problém já ovšem mám s těmi odborníky, protože na vyšší odborné škole mi učili odborníci. Já bych to snad neměl říkat, ale byl to ředitel, a byla tady o tom řeč, pojišťovny, banky atd., ale klíč ve škole není to, co máte v hlavě, co umíte ve své profesi, ale také jak to umíte předat. A v momentě, že se budeme zaklínat odborníky, tak neříkáme, že nutně to musí být dobrý kantor. To asi si všichni také musíme v této chvíli uvědomit. Takže bych byl na tohle opatrný. Přesto samozřejmě ten zákon v této podobě potvrdíme, jakkoliv neřeší vůbec nic. Protože je tam větička, že ředitel může využívat nekvalifikované kantory v případě nezbytné nutnosti na nezbytně dlouhou dobu. A každý ředitel, který je pohodlný a chce si to ulehčit ve svém rozhodování, tak se za to prostě schová.

Spíš krátký dotaz - asi si rozumíme. Peníze jsou klíčem. Krátký dotaz na pana ministra. Pane ministře, jenom jestli máte s sebou čísla nebo jestli máte čísla. Teď máme velmi silné ročníky v mateřských školách. Přijdou nám mraky dětí navíc do základních škol. A tak jsem se chtěl zeptat, jestli máme zmapovánu přesně kvalifikační strukturu prvního stupně základní školy, případně kolik úvazků nám pravděpodobně v dalších dvou, třech, čtyřech letech bude chybět a jak jsme na to připraveni.

A poslední krátká poznámka. Myslím, že velmi správný dotaz pana kolegy Bendla byl na to, jestli jsme na to přinejmenším připraveni. Jestli nebude potíž v tom, že školství bude, tak jak je to obvyklé, zase škrceno. Vy jste říkal, že ne, tak bych chtěl, abyste mi to i pro mě jako bývalého kantora a asi i budoucího kantora potvrdil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Dalším přihlášeným s přednostním právem se k odpovědi chystá pan ministr Marcel Chládek. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Ta čísla máte uvedena i v tom návrhu. Když se podíváte podrobně do tabulky, tak to máte dokonce rozvrstveno nejenom po krajích a okresech, ale dokonce i po oblastech, jestli je to I. stupeň, II. stupeň nebo střední škola, s tím, že samozřejmě čísla se mění v průběhu času, protože ke splnění zákona stačí, když nastoupí na to vzdělávání. Takže my jsme vytvořili podmínky pro to, navýšili jsme pedagogickým fakultám rozpočet o 23 mil. korun, aby mohly otevřít více kurzů tak, aby se mohlo přihlásit i více pedagogů.

Samozřejmě souhlasím s tím, že je to všechno o penězích. Nyní máme v návrhu rozpočtu dvě miliardy navíc na platy učitelů a jednu miliardu, která se týká právě navýšení počtu žáků do mateřských a základních škol. Ale samozřejmě vůbec se nebráním tomu, když Poslanecká sněmovna navrhne ještě další navýšení českého rozpočtu školství, a já budu jenom rád. Takže uvítám, když napříč politickým spektrem se ten rozpočet navýší ještě o dalších pět miliard. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další řádnou přihláškou - prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Novotný: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená vládo. Budu velmi stručný.

Já jsem si znova nalistoval zákon o kvalifikovanosti pedagogických pracovníků. V důvodové zprávě, která dneska tady je předložena k tomuto zákonu, je uvedeno, že zhruba, jestli si to dobře pamatuju, asi 8,5 % učitelů je nepedagogických. Já bych měl dotaz na pana ministra, a protože už přece jenom nějakých šest let nejsem bezprostředně ve školství, zda tento zákon o pedagogických pracovnících, o jejich kvalifikovanosti, se nějakým způsobem bude upravovat, protože znovu jsem si nalistoval, kdy je například kvalifikován učitel pro výuku I. stupně, mateřské školy nebo II. stupně a podobně. Takže kvalifikace třeba pro I. stupeň je učitel, který absolvoval pedagogickou školu se zaměřením na I. stupeň. To znamená, že učitel, který absolvoval vysokou školu pedagogickou se zaměřením na II. stupeň, kvalifikován není. Pokud se nemýlím, pokud nedošlo k nějaké novelizaci. Proto bych se zeptal pana ministra, zda mi tohle může vysvětlit. Pokud nedošlo, myslím si, že by mělo dojít k novelizaci tohoto zákona, protože celá řada problémů, kdy učitel v současné době není kvalifikován, by se tím odstranila. Osobně si nemyslím, že by učitel, který má kvalifikaci pro například střední školu, nemohl učit na II. stupni základní školy fyziku a podobně. Teď jsem řekl fyziku, ale myslím si obecně jakýkoliv další předmět. Takže takový je můj dotaz a myslím si opravdu, že celá řada nekvalifikovaných učitelů by se rázem stala učitelem kvalifikovaným A tento problém by u nich odpadl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. S dalším přednostním právem pan ministr, který zjevně netušil, že dnes půjde tak trochu na interpelace. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. No ano, je to tak, protože jestli si vzpomínáte, tak já jsem konkrétně o tomto případu hovořil již při prvním čtení, že nekvalifikovaný pedagog nemusí nutně znamenat, že to je středoškolák. On má dokonce vysokou školu, dokonce má vysokou školu pedagogického zaměření. Ale protože má na jiný stupeň a učí na jiném stupni, tak je považován pro ten daný stupeň jako nekvalifikovaný. My ale připravujeme podle legislativního plánu další změnu zákona o pedagogických pracovnících, který by měl, tuším, za rok a něco spatřit světlo světa, kde se právě budou odrážet další připomínky z praxe, protože samozřejmě ty připomínky, které tam jsou, takže učitel na II. stupni nemůže mít dostatečnou kvalifikaci pro I. stupeň, proto si musí dodělat nějaký specializační kurz atd. Takže toto je v řešení a za rok a několik měsíců by měla být další novela. Tato novela řeší pouze ten problém s nekvalifikovanými pracovníky od 1. 1. 2015.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy. Jestli se nikdo nehlásí do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu. Nemám evidován návrh na vrácení zákona výborům k projednání, takže zahajuji podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který byl do systému zanesen jako sněmovní dokument 1092 a který spočívá v jednoduché úpravě: V § 16 odstavec 2 doplnit za písmeno c) nové písmeno d) v následujícím znění: "vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce 1 písmen f) a g). To platí pouze pro vychovatele, který vykonává přímou pedagogickou činnost v dětském domově (§ 12 zákona 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů)."

Děkuji za pozornost a žádám vás o podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Berdychová.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který byl do systému zanesen pod číslem 1090 a řeší problematiku tlumočníka českého znakového jazyka a vzdělávání neslyšících. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V tento moment neeviduji nikoho přihlášeného do podrobné rozpravy, v tom případě končím podrobnou rozpravu. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan poslanec Zlatuška? Ne. Pan ministr také ne. Dobře.

 

Mám zde zaznamenán návrh, aby bylo zkráceno projednání nejvýše na 48 hodin, takže o tomto návrhu bychom dali hlasovali. Já vás na začátek, kolegyně a kolegové, všechny odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení do systému. Děkuji vám.

Nyní zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty pro 3. čtení na 48 hodin. Kdo je pro, tak zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 8, přítomných poslanců je 129, pro tento návrh jich je 113. Návrh byl přijat.

 

V tento moment končím druhé čtení tohoto návrhu. Mám zde s přednostním právem pana poslance Sklenáka, takže máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já si dovolím v tuto chvíli přednést procedurální návrh jménem dvou poslaneckých klubů - sociální demokracie a ANO -, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. i po 21. hodině.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat bezprostředně. Každopádně se chci zeptat - mám zde ještě s faktickou poznámkou přihlášeného pana ministra Zaorálka. (Omyl.) Nemáte přihlášenu faktickou poznámku. Ne. Takže to odmažu.

 

V tento moment zahajuji hlasování tak, jak zde bylo předneseno, to znamená, abychom jednali a hlasovali po 19. a 21. hodině. (Hlasování číslo 9.) Kdo je pro takto navržený návrh? Kdo je proti? (Poslanec Zavadil gestikuluje, že se nemůže přihlásit.) Omlouvám se, kolegyně a kolegové, mám zde zpochybněno hlasování, že nefunguje hlasování, takže hlasování prohlašuji za zmatečné. Omlouvám se, ještě jednou vás tedy všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se znovu přihlásili. Táži se, zda můžeme přistoupit k hlasování.

Pan poslanec Zavadil má problém s kartou, takže ještě vás poprosím o chvilku trpělivosti. Pane poslanče Zavadile, můžeme? Ještě moment, dobře. Myslím, že řešení bude, jestli si dojdete pro náhradní kartu a zkusíte náhradní kartu, aby vám fungovala. Nikdo ostatní neevidujete problém s hlasovací kartou? Není tomu tak. To jsem sám rád! (Posl. Zavadil již může hlasovat.) Vynikající, problém se vyřešil, takže děkuji.

 

V tento moment opakuji hlasování a zahajuji ho. Je to hlasování číslo 10 s tím, aby Poslanecká sněmovna jednala a hlasovala po 19. a 21. hodině. Kdo je pro tento návrh, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Končím hlasování číslo 10. Přítomných poslanců je 154, pro tento návrh je 111 poslanců. Konstatuji, že návrh byl přijat. Já vám děkuji.

 

Zahajuji projednávání bodu číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.