(17.50 hodin)
(pokračuje Stropnický)
Čili nám ta současná situace neumožňuje včasné využití zálohy ozbrojených sil a její včasnou tvorbu a nedává tak záruku úspěšného plnění úkolů ozbrojených sil při zajišťování obrany státu a spojeneckých závazků. Co také současná právní úprava ještě neumožňuje? Využívání aktivní zálohy jako nejlépe připravené zálohy ozbrojených sil, ať už je to k udržování některých mírových schopností ozbrojených sil. Co dále neumožňuje? Použití aktivní zálohy při operačním nasazení v době míru. A to může být pro plnění vojenských úkolů, ale nejen, také pro řešení nevojenských krizových situací. A také neumožňuje využití bývalých vojáků z povolání pro aktivní zálohu, pokud sami dobrovolně nepožádají o zařazení do této kategorie zálohy ozbrojených sil.
Nezbytnost vytvoření jakéhosi potenciálu odvodem, tou vlastně registrací, ta je, jak už paní poslankyně zmínila, velmi důležitá zvláště v situacích, které, jak se nově učíme, mohou nastat. Kdy ta doba varování je relativně velice krátká. Kdybychom až při tom stavu SOS začali konat, tak budeme mít ty lidi nejdřív za 72 dnů a budou to lidé nevycvičení, čímž je vystavujeme daleko většímu nebezpečí. A kdybychom je chtěli nasadit...
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, budete mě nemít rád, ale váš čas vypršel.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Omlouvám se. Na to, jak máme relativně malou armádu, mi trvá dlouho to vysvětlit. Tak já to příště zkrátím. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Klučku, který bude interpelovat pana ministra Němečka.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní předsedající. Jsem dneska dobrosrdečnost sama. Vidím netrpělivě vyčkávat paní kolegyni Gabrielu Peckovou. Já jí tedy umožním, aby svoji interpelaci přednesla a na pana Němečka si tuhle věc nechám až bude přítomen.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji a prosím tedy k mikrofonu paní poslankyni Peckovou, aby načetla svoji interpelaci na pana ministra Chládka. Prosím.
Poslankyně Gabriela Pecková: Ještě jednou dobré odpoledne, respektive podvečer, dámy a pánové. Minulý týden jsem tady mluvila o Lanzarotské úmluvě, která hovoří o boji se sexuálním násilím na dětech. Takže bych si na toto smutné téma dovolila pokračovat a obrátila se na pana ministra Chládka, protože sice se podařilo do určité míry do osnov našich škol zakomponovat částečně sexuální výchovu, byť si nemyslím, že to je dostatečné, a rozhodně diskuse by se o tom měla rozvinout. Ale sexuální výchova na školách nás má naučit, resp. naše děti, jak prožívat zdravý sexuální život. Sexuální násilí na dětech je kapitola úplně jiná, a proto zcela jistě by jí měly být věnovány také zcela zvláštní hodiny, ať už v rámci jakéhokoliv předmětu. Na to bych chtěla apelovat a chtěla se zeptat, jak bude postupovat pan ministr.
A druhá věc. Jedna věc je, že my budeme sice to povědomí o tomto sexuálním násilí zvyšovat u dětí, ale neméně důležité je zvýšit povědomí u pedagogů, resp. každého, kdo se účastní výchovně vzdělávacího procesu. Zatímco fyzické násilí na dětech rozpozná každý tělocvikář, protože podlitina nebo škrábanec je na dětech vidět, sexuální násilí, které se často odehrává v nejbližším kruhu rodiny, se podepisuje především na duši dítěte. A já bych velmi apelovala na to, aby pedagogové byli školeni v nástrojích, jak detekovat sexuální násilí, jaké jsou jeho známky, jak se může vůbec toto násilí, které proběhlo a fyzické stopy nezanechá, jak se může u dětí projevit. (Upozornění na uplynutí času.) Děkuji za upozornění a poprosím pana ministra.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, paní poslankyně víceméně shrnula dva své dotazy do jednoho, já se také pokusím odpovědět na oba dva, protože je to problematika, která je velmi složitá. Možná si vzpomíná i paní poslankyně na ten souboj, kdy jedna skupina rodičů, snad, nevím přesně, jak se jmenuje, práv rodičů, byla proti tomu, aby sexuální výchova vůbec byla na českých školách. Dokonce se podepisovaly petice. Naštěstí to nebylo vyslyšeno, protože paní poslankyně má pravdu v tom, že velké množství právě toho sexuálního násilí, anebo dokonce i dalších těch případů, je skryté zneužívání a otevřené zneužívání, je ve velké části právě v rodinách. A proto sexuální výchova je nezastupitelná v českém školství. Není to tedy v rámci osnov, protože od osnov jsme přešli k rámcovým vzdělávacím programům, ale je to součástí několika programů, několika vzdělávacích oborů. Já je v krátkosti vyjmenuji. Je to součástí oboru člověk a jeho svět, výchova k občanství, v přírodopise, výchova ke vzdělání v etické výchově.
Dokonce na druhém stupni v oboru výchova ke zdraví je tematika rizika ohrožující zdraví a jejich prevence a součástí je nejenom poučit o nástrahách sexuálního násilí, ale také o té prevenci. A hlavně jak se chovat, jak tomu předejít, jak správně reagovat, aby k tomu víceméně nedošlo. Ona je to samozřejmě problematika velmi složitá. Škola by k tomu měla napomáhat. A protože samozřejmě i učitel je v komplikované situaci při tomto výkladu, tak pro školy máme dvě alternativy. Jedna alternativa, že to může vykládat sám učitel, tuto problematiku, anebo škola si může pozvat adekvátního odborníka. S tím, že v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nabízíme i my sami kurzy prostřednictvím Národního institutu dalšího vzdělávání, protože je velmi klíčové a důležité vykládat tuto problematiku přiměřeně věku dítěte. Ať už to je dítě jakéhokoli věku, tak musí být na ty tzv. nástrahy velkoměsta připraveno.
My dokonce připravujeme, a to je asi v závěru odpověď na to, co děláme, my připravujeme pro rok 2015 zpřesnění rámcových vzdělávacích programů prostřednictvím tzv. standardů nejenom v tomto předmětu, v těchto oblastech, ale i v jiných, aby v českém školství, kde máme 4 500 základních škol, se ta problematika vyučovala tak, aby výstupy byly přibližně stejné. Protože se nám stává, že na některé škole se to učí výborně, skvěle, a někde to pokulhává, někde se dokonce bojí o té problematice otevřeně s dětmi hovořit. Takže naše snaha je ještě více metodicky pomoci školám, aby mohli učitelé bez problémů tuto problematiku vykládat. A je to v rámci programů, o kterých jsem hovořil v začátku svého vystoupení.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím paní poslankyni o doplňující otázku.
Poslankyně Gabriela Pecková: Já si dovolím ještě navázat na to - pan ministr říkal různé věkové skupiny. Takže já bych se ještě zeptala na předškolní výchovu, protože samozřejmě předškoláci jsou nejcitlivější a je největší problém, aby rozeznali právě v rodině, co je ještě láskyplné objetí a co už může být za hranou a v podstatě je obtěžováním nebo sexuálním násilím. Takže jakým způsobem a jestli vůbec se budete věnovat tomuto problému v oblasti předškolního vzdělávání.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Tak nakonec paní poslankyně stihla všechny tři interpelace v rámci jedné. Tam je to v programu, který se jmenuje Zdraví a bezpečí, ale u těch předškolních dětí je velký problém. Tam si musíme dát velký pozor, aby to bylo přiměřené věku dítěte. Abychom to nepřehnali tak, že nakonec sexuální zneužití bude i to, když rodič dítě pohladí po hlavě. Takže tam samozřejmě jsou nástroje, jak učitel má vykládat přiměřeně právě věku dítěte. Protože u těch malých děti je to o to komplikovanější. ***