Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

108.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Konstatuji, že na pořad jednání 10. schůze bylo předloženo celkem šest odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Dvě odpovědi byly projednány minulý čtvrtek, zbývají nám tedy čtyři.

Upozorňuji na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Nyní tedy přistoupíme k projednávání odpovědí.

První je interpelace paní poslankyně Chalánkové. Paní ministryně práce a sociálních věcí, paní Michaela Marksová, odpověděla na interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové ve věci odebrání a následného rozdělení českých dětí, sourozenců v Norsku, občanů České republiky. K interpelaci se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 187. Projednávání bylo přerušeno po uzavření rozpravy a po návrhu paní poslankyně Jitky Chalánkové na vyslovení nesouhlasu s předloženou odpovědí na její interpelaci. Nám tedy zbývá pouze hlasovat o tomto návrhu.

Já jenom vzhledem k tomu, že tady probíhala debata o tom, zda je možné, nebo není možné podávat během tohoto bodu doprovodná usnesení, nechali jsme zpracovat stanovisko legislativního odboru, které jsme projednali na vedení Poslanecké sněmovny a shodli jsme se na tom, že budeme postupovat v intencích tohoto stanoviska. To znamená, budeme to brát tak, že není možné během tohoto bodu podávat jiné návrhy na usnesení než vyjádření nesouhlasu nebo souhlasu s odpovědí daného ministra.

Nyní tedy... (Poslanec Bendl z místa před lavicemi ODS hovoří k předsedovi Hamáčkovi.) Pane poslanče, omlouvám se, rozprava byla uzavřena. Ten bod byl přerušen po ukončení rozpravy před hlasováním, takže pouze pokud by chtěl vystoupit někdo s přednostním právem, to samozřejmě možné je, ale v této fázi není možné vést rozpravu.

 

Paní poslankyně Chalánková tedy navrhla Sněmovně návrh usnesení, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí paní ministryně práce a sociálních věcí. Já o tom nechám hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování 129, přihlášeno je 114, pro 22, proti 37. Tento návrh nebyl přijat. Tím jsme se tedy vypořádali s interpelací paní poslankyně Chalánkové.

 

Ještě přečtu omluvy. Paní poslankyně Putnová od 9.30 do 11 hodin a pan poslanec Mihola celý den z pracovních důvodů a paní poslankyně Semelová rovněž celý den z pracovních důvodů.

Další interpelací je interpelace pana poslance a místopředsedy Vojtěcha Filipa na ministryni práce a sociálních věcí. Ta odpověděla na interpelaci ve věci ubytování v objektech pro lidi v hmotné nouzi. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 197 a já otevírám rozpravu, do které se hlásí pan místopředseda Filip. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych vás úplně stručně seznámil s obsahem interpelace, kterou jsem dal na ministryni práce a sociálních věcí. Týká se takzvaných turbonájmů a moje nespokojenost s odpovědí je dána tím, že podřízení paní ministryně ji docela evidentně obelhávají.

Na této problematice pracuji od února letošního roku. Obešel jsem úřad práce, generální ředitelku Úřadu práce paní inženýrku Bílkovou. Zašel jsem si na Magistrát v Českých Budějovicích a seznámil jsem se se všemi ubytovacími kapacitami v Českých Budějovicích.

Já jsem to dal na příkladu jednoho člověka, pana Novotného, specifický případ. Tam mi paní ministryně odpověděla, v pořádku. Ale žel, loni 2. 10. začal uplatňovat českobudějovický úřad práce jinou politiku v obsazování ubytoven, a to tak, že přestal platit za ubytování těch, kteří se ubytovali v autokempu Stromovka v Českých Budějovicích, když to nebudu specifikovat, a to je dáno tím, že se změnila normativní směrnice Ministerstva práce a sociálních věcí. To je pravda, skutečně vyšla normativní směrnice číslo 10 Ministerstva práce a sociálních věcí, ale ta samozřejmě umožňovala ubytování i v těch jednotlivých bungalovech toho autokempu, a to podle bodu 5.3.5, nebo dokonce 5.4, to znamená objekt sloužící k individuální rekreaci. Normativní instrukci číslo 10 a normativní instrukci číslo 16 mám k dispozici. Na to jsem paní ministryni upozornil.

A co mi vadí na tom rozhodnutí, na té odpovědi ministryně? Že uvádí, že průměrná platba za ty občany, kteří jsou příjemci dávek v hmotné nouzi, je v průměru prý tři tisíce korun, což není pravda, protože Úřad práce v Českých Budějovicích začal ubytovávat v nově vytvořeném objektu pana magistra Zemance a platí tam v těch dvanácti bytech cca 12 až 16 tisíc korun za jednoho ubytovaného, což neuvedl ani pan vedoucí Úřadu práce v Českých Budějovicích a neuvedla to ani ve své odpovědi, ač jsem na to paní inženýrku Bílkovou upozornil, ani ona. A já si myslím, že to je klasický případ turbonájmu.

My jsme se tady zabývali návrhem novely zákona a tady byla poměrně rozbouřená debata. Kdybych se býval dostal na řadu minulý čtvrtek, tak byste to měli všichni v živé paměti. Je to prostě klasický případ toho, že někdo zneužije situace a začne vydírat státní úřad s tím, že mu poskytne ubytování, a natáhne nájem do této výše. Já jsem přesvědčen, že jedinou naší možností, abych nevstupoval do exekutivních pravomocí Ministerstva práce, do postupu úřadu práce, je to, že odmítneme jako Poslanecká sněmovna odpověď paní ministryně práce a sociálních věcí. Ona si nechá přepracovat tu odpověď, kterou vypracovávali v Českých Budějovicích, a prostým dotazem na magistrátu zjistí, že tomu tak je, že svým způsobem utrácíme měsíčně ze státních prostředků navíc 80 až 100 tisíc korun.

Pokud jde o ty ubytované, za které není zaplaceno, to je vážný problém toho autokempu, který je ve vlastnictví občanského sdružení branných sportů, teď přesně neřeknu název zřizovatele, ale samozřejmě vnímám to tak, že druhým, sekundárním produktem toho neplacení může být uvedení autokempu do konkurzu a prodej pozemků, které jsou blízko krumlovské silnice v docela lukrativní části Českých Budějovic. Myslím si, že k tomu bychom neměli přispět zejména ve chvíli, kdy na půdě Poslanecké sněmovny se dostáváme k informaci, která je záměrně zkreslená.

Podotýkám, že podle stanoviska magistrátu, který potvrzuje, že úřad práce odeslal těch jedenáct lidí, z toho už tam bydlí jenom šest, protože pět lidí se podařilo vystěhovat tlakem správce autokempu, který na ně podal žaloby a snaží se je dát jinam, když za ně není placeno. Ale samozřejmě ti, kteří tam byli odesláni, ubytováni od 1. října, kdy nemohli počítat s tím, že úřad práce změní svoji taktiku placení nebo neplacení, je to otázka samozřejmě dlouhodobá. Když se někdo nechce vystěhovat, tak nemůžete sáhnout k tomu, že tam pošlete nějakou stěhovací firmu a vyhodíte je, protože legálně je tam poslal jiný úřad státu nebo orgán, který vykonává přenesenou působnost, tady Magistrát města České Budějovice.

Znovu podotýkám, že považuji rozhodnutí úřadu práce za chybné, odporující té nové normativní směrnici, která ubytování umožňuje podle článku 532 na ubytovně, 533 na svobodárně, 534 internát a kolej, což se využívá v letních měsících, 535 kemp nebo skupina chat nebo bungalovů, 54 objekt určený k individuální rekreaci. Čili ta možnost tady existuje. Úřad práce postupuje podle mého soudu v rozporu s normativní instrukcí a podotýkám, že každá normativní instrukce je závazná pouze pro úřad, nikoliv pro občana, a občan s tím nemůže nic dělat. Jestliže ho tam úřad odešle, tak tam odejde. Správce ho, protože to měl v dohodě s úřadem práce a s magistrátem, ubytuje, a nakonec skončí špatně ubytovatel, protože ten je vlastně škodný.

Podotýkám tedy, že od října loňského roku ztráta je vyvolána tím, že jsou ubytováváni v jiném soukromém objektu, kde platí místo 3 tis. korun 12 až 16 tis. korun podle typu toho bytu, a neplatí se za ubytované tam, kde ubytováni byli.

Považuji tedy odpověď za zkreslenou, neodpovídající realitě, a žádám Poslaneckou sněmovnu, o což budu muset požádat ještě jednou, pane předsedo, v podrobné rozpravě, aby Poslanecká sněmovna odpověď paní ministryně Marksové-Tominové odmítla. Já se na ni nezlobím, ale prostě zpracovali to její podřízení podle mého soudu i v úmyslu ji uvést v omyl. Ona to podepsala a my jsme v situaci, kdy je potřeba, aby paní ministryně měla doklad k tomu, aby v podstatě donutila své podřízené k poctivé a odpovědné práci. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud ne, tak ještě než dám prostor panu místopředsedovi s návrhem usnesení, tak bych pouze chtěl uvést na pravou míru kauzu jednání výboru během pléna, protože po vystoupení pana předsedy ODS Stanjury jsem dostal informaci, jak to bylo doopravdy. Tak podle mých informací výbor pro evropské záležitosti jednal do 9. hodiny, což je mimo jednání pléna a takto ta schůze byla svolána. Nicméně po 9. hodině byl svolán podvýbor tohoto výboru, v jehož čele ovšem nestojí pan předseda Benešík, ale pan kolega Zahradník z ODS. Takže pan kolega Stanjura... možná by také bylo potřeba vysvětlit tu věc v rámci klubu ODS. Nicméně to jsem řekl jenom proto, aby nebylo nikomu činěno příkoří a nebyl tady nikdo nespravedlivě osočován. Ale stejně platí, že ať ten výbor svolá, kdo ho svolává, nebo podvýbor, tak není vhodné, aby jednal během pléna a toto určitě bude komunikováno.

Nyní pan místopředseda Filip s návrhem usnesení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Navrhuji usnesení: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové na interpelaci Vojtěcha Filipa."

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, ještě pan poslanec Okleštěk karta číslo 10.

 

V této fázi asi můžeme zahájit hlasování. Návrh usnesení přednesl pan místopředseda Filip. Je to tedy nesouhlas s odpovědí paní ministryně Marksové.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 130. Přihlášeno 121, pro 66, proti 2. Konstatuji, že tento návrh byl přijat a paní ministryně se s tím bude muset vypořádat.

 

Děkuji panu místopředsedovi Filipovi. Další interpelací je interpelace paní poslankyně Chalánkové na ministra vlády České republiky Jiřího Dienstbiera. Ten odpověděl na její interpelaci ve věci odebrání a následného rozdělení českých dětí v Norsku. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 210. Otevírám rozpravu a ptám se paní poslankyně Chalánková - chce vystoupit? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já se domnívám, že vás již nemusím, vážené kolegyně, vážení kolegové, seznamovat s celým nešťastným příběhem odebraných dětí českých rodičů v Norsku. Jenom dvěma větami: Českým občanům, kteří dlouhodobě žijí v Norsku, ale nikdy se nestali norskými občany, byly odebrány obě malé děti -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, ale prosím o klid! Zas nás tady není tolik. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Přestože zcela odpadl údajný důvod pro odebrání dětí rodičům, děti zůstávají již třetím rokem odebrány a vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se norské orgány chystaly svůj evidentní přehmat napravit. Oba sourozenci jsou rozděleni od sebe, protože se nenašla žádná pěstounská rodina, která by je chtěla vychovávat společně. Tak to bylo na úvod.

A nyní k panu ministru Dienstbierovi - který už je tady, dobrý den.

Vážený pane ministře, ani s vašimi odpověďmi nejsem spokojena. A musím podotknout, bohužel, že obsahují vysokou míru alibismu a nepochopení podstaty toho, proč jsou lidská práva chráněna na mezinárodní úrovni. Je tomu tak proto, aby lidská práva byla všude stejná a stejně kontrolovatelná. Není proto pravda, že nejste oprávněn hodnotit postup norských orgánů. (Odmlčí se pro hluk v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Velmi se omlouvám, ale opravdu mám obtíže rozumět paní poslankyni, a prosím tedy všechny, kteří chtějí diskutovat, aby tak činili mimo tuto místnost. Platí to i pro pana poslance, kterého nechci jmenovat, ale on si to... ano, děkuji, už si to uvědomil. (Poslanec Chvojka.)

Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Vy jako člen vlády České republiky odpovědný za oblast lidských práv jste k tomu dokonce povinen. Existují orgány mezinárodní kontroly dodržování lidských práv, například Výbor OSN pro lidská práva nebo i vámi zmíněný Výbor OSN pro práva dítěte, kde je Česká republika členem a kde má právo iniciativy. Vy tedy nejen že jste oprávněn hodnotit postup norských úřadů vůči českým občanům z hlediska dodržování lidských práv, vy jste za Českou republiku dokonce oprávněn hodnotit postup norských úřadů vůči občanům Norska a dalších států. Jen tak, že orgány mezinárodní kontroly lidských práv budou dostávat podněty od svých členů, mohou plnit svůj účel. Norsko samo na sebe Výbor OSN pro práva dítěte pravděpodobně neupozorní. Takové upozornění bude muset přijít od nějakého jiného státu. Například od České republiky. Proto pokud tvrdíte, že nejste oprávněn posoudit, zda postup norských úřadů je v souladu s mezinárodně uznanými právy dítěte a se základním lidským právem, rovněž mezinárodně chráněným, na spravedlivý proces, nemohu s vašimi odpověďmi souhlasit a musím trvat na tom, abyste posouzení provedl a na jeho základě pak na norské postupy případně upozornil orgány mezinárodní ochrany lidských práv, resp. práv dětí.

K mé třetí otázce. Ptala jsem se, zda obě děti mají právo na návrat do České republiky. Neptala jsem se, zda existuje nějaká mezinárodní smlouva s Norskem, která by přiměla Norsko toto právo respektovat. Oba víme, že podle české Ústavy toto právo mají. Je to explicitně vyjádřeno v článku 14 Listiny základních práv a svobod. Já od vás chci explicitně slyšet, že obě děti toto právo mají, že je mají i na základě mezinárodních smluv, že Česká republika toto jejich právo uznává a Norsko toto jejich právo porušuje! Nicméně jsem ráda, že Česká republika alespoň zvažuje možnost diplomatických jednání v této věci.

K mé čtvrté otázce mi nezbývá, než vám doporučit, abyste situaci v Norsku sledoval, a to nejen ve vztahu k odebíraným dětem, cizincům, ale ve vztahu k dětem obecně. Podle stále častějších mediálních informací si totiž Norsko nedělá vůbec těžkou hlavu s principem zmíněným paní ministryní Marksovou-Tominovou, že odebrání dětí má být až krajním způsobem jejich ochrany, a používá tento způsob zcela standardně. Pokud by se to potvrdilo, byl by to důvod k podnětu orgánům mezinárodní ochrany práv dětí, aby se situací v Norsku zabývaly.

Má pátá otázka se snažila zjistit, zda byly norské zkušenosti vzaty v potaz při přípravě přechodu na pěstounskou péči jako základní formu náhradní formy výchovy dětí v České republice. Vím, že v době, kdy se připravovala novela o sociálně-právní ochraně dětí, jste členem vlády nebyl. Ale jste jím nyní a jistě se můžete zeptat svých úředníků, popř. si vyžádat příslušné podklady.

A k mé šesté otázce platí totéž co pro paní ministryni Marksovou-Tominovou. Prosím neříkejte mi o té indické kauze, že nic nevíte nebo že máte informace z médií. Můžete si to zjistit.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byla paní poslankyně. Pan ministr si přeje vystoupit, takže mu udělím slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já bych chtěl ujistit paní poslankyni Chalánkovou, že mě lidská práva nejsou lhostejná nikde na světě. To je můj osobní postoj.

Na druhou stranu jako ministr vlády České republiky mám určité kompetence, stejně jako moji další kolegové ve vládě. A skutečně mé kompetence nesahají do oblastí, ve kterých vy se domáháte mé akce. Nicméně mohu vám přisvědčit ve vaší otázce, resp. odpovědi, kterou jste si sama dala na tuto otázku, zda dotčené děti v Norsku mají právo na návrat do České republiky. Samozřejmě že v souladu s ústavním pořádkem České republiky kterýkoli občan České republiky má kdykoli právo na návrat do České republiky. Čili v tomto případě mohu dát jednoznačně kladnou odpověď. Nicméně to není odpověď na situaci, do které se dvě děti v Norsku, které jsou občany České republiky, dostaly. Skutečně já nemám žádnou možnost zasáhnout do rozhodování norských soudů. Tato pravomoc mi skutečně není dána.

Jsem si vědom, že vy jste dávala interpelace podobného obsahu i na další členy vlády České republiky a ministr zahraničí tady poměrně podrobně odpovídal, jakým způsobem postupuje česká diplomacie v této věci a jaké jsou limity možností, které má při pomoci českým dětem v Norsku.

Co se týče odkazu na výbor OSN, tady opět musím upozornit, že to není moje kompetence, moje gesce v rámci vlády. Pro toto je příslušný ministr zahraničních věcí, který ovšem vám už odpovídal.

Co se týče dotazu na spravedlivý proces u norských soudů, já nemám k dispozici spis norského soudu tak, abych vám tuto odpověď mohl dát. Nicméně obecně musím říci, že Norsko je považováno za demokratickou zemi, která přistoupila k řadě klíčových smluv v oblasti ochrany lidských práv, a obecně nejsou žádné pochybnosti, že by lidská práva v Norsku byla chráněna. Což samozřejmě stejně jako v případě České republiky nevylučuje konkrétní pochybení. Nicméně k tomu, abych já byl schopen něco takového vyhodnotit, i kdyby mi to příslušelo, bych musel mít kompletní spis k dispozici.

Jinými slovy, pokud vznášíte tuto interpelaci na mne jenom proto, že jsem ministr pro lidská práva, rovné příležitosti, tak to neznamená, že toto spadá do mé gesce. Není to alibistická odpověď. Odpověď byla tak, jak jsou věci dány. A musím říci, že v tomto smyslu jste se oprávněně obracela na ministra zahraničí, který, jak jsem říkal, vám už odpovídal, příp. na ministryni práce a sociálních věcí, kteří tuto oblast mají ve své gesci.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková chce vystoupit. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Slyšeli jsme rozdíl mezi osobním postojem pana ministra a také kompetencemi, které jako ministr má. Já myslím, že jsem to ve své nespokojené odpovědi již tady zvýraznila. Zdůraznila jsem, že Česká republika je členem výboru OSN pro práva dítěte, kde máme právo iniciativy, takže nějaké kompetence tady určitě jsou.

Pan ministr zde hovořil o tom, že jsem oslovila i jiná ministerstva. Samozřejmě, to už tady všechno zaznělo. Oslovila jsem paní ministryni Marksovou-Tominovou, paní ministryni Válkovou, pana ministra Zaorálka a pana premiéra osobně. Zde jsme o těch právnických věcech hovořili s paní ministryní spravedlnosti a zde jsem vysvětlovala, že se jedná o typický střet jurisdikcí české a norské. Vy sám zde souhlasíte s tím, že občané České republiky mají právo na návrat do České republiky. A z toho vyplývá, že pěstouni je z tohoto důvodu, pokud by se chtěli vrátit s dětmi do České republiky, v podstatě zadržují protiprávně, což zde zaznělo i z úst paní ministryně Válkové.

Pokud říkáte, že nemáte k dispozici kompletní spis, že něco řeší jedno ministerstvo, něco druhé, tak je jasné, že zde očekávám postoj a postup celé vlády, pana premiéra, aby spolu jednotlivá ministerstva spolupracovala! Protože ministerstvo zahraniční začíná a zvažuje diplomatické postupy, ale zatím ještě nějaké výsledky nemáme, kromě prvních nějakých telefonátů, které nechci tlumočit, protože jsem je přímo neslyšela, ale jsou poměrně zajímavé. Takže o střetu jurisdikcí jsem zde již hovořila.

A pokud, pane ministře, o těch kompetencích hovoříte takto v podstatě až se dá říct smutně, je otázkou, nač takové ministerstvo pro lidská práva zřízeno vlastně máme. Opravdu znovu upozorňuji, že máme právo iniciativy ve výboru OSN pro práva dítěte.

Ještě potom v podrobném rozpravě přečtu návrh.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Určitě, k tomu se dostaneme. Jenom pan ministr chce ještě reagovat, tak má prostor. Prosím.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já to velmi stručně zopakuji ještě jednou. Pokud se paní poslankyně Chalánková domáhá nějaké akce vůči výboru OSN, zcela správně se obrátila na ministra zahraničí, který jí také odpověděl, protože ten má v této oblasti kompetenci. Pokud tady je řeč o střetu jurisdikcí, pravděpodobně je správný dotaz na ministryni spravedlnosti v této dílčí otázce. Přestože to do mé kompetence vůbec nespadá, tak mohu na to reagovat pouze tak, že mně není známo, že by tady bylo nějaké rozhodnutí českých soudů, které by bylo v rozporu s rozhodnutím norských soudů. Je-li tomu tak, já takovou informaci doposud nemám. Ale jak jsem říkal, je to stejně mimo oblast mé gesce. To znamená, že je potřeba se vždy obracet na ministry příslušné k řešení konkrétní otázky. Ani v jednom případě já nemám kompetenci pro řešení, kterého vy se domáháte.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Mám zde přihlášku pana poslance Bendla, ale dává přednost paní poslankyni Chalánkové, takže... (Poslankyně Chalánková teď nechce vystoupit.) Paní poslankyně Chalánková dává přednost panu poslanci Bendlovi, takže vystoupí pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, my už jsme si s touhle kauzou užili poměrně hodně, ale pro ty, kteří mají pocit, že už toho bylo příliš, bych chtěl říct, že toho příliš pořád není, protože se nám tady pořád nedostává informace o zájmu jakéhokoliv ministra, který by řekl: Nemohu vědět všechno, neznám všechny detaily ke každé kauze českého občana po celém světě, ale v okamžiku, kdy se dozvím a vidím, že se děje evidentní nespravedlnost, a tady se nespravedlnost děje, pak by zejména ministr pro lidská práva, ministr české vlády pro lidská práva měl být aktivní alespoň v tom, že osloví své resortní ministry, aby to nevypadalo, jako to vypadá, že to je spíš od čerta k ďáblu. Jeden říká: Prosím vás, řešte to s tímhle. Druhá říká: Řešte to s tímhle. A zvažuje, jestli má vůbec zavolat svému resortnímu kolegovi a podobně. A mezitím jsou tady tři roky děti, sourozenci, odděleně od sebe, a jak se ukazuje, zcela protiprávně.

Buď máme ministra pro lidská práva všehomíra, anebo máme ministra především pro lidská práva českých občanů, který by měl hájit, a česká vláda by měla hájit zájmy českých občanů. To se evidentně neděje. Jenom slyšíme: Víte, já to lidsky chápu, lidsky jsem pro, ale kompetenci na to nemám. Ale nic vám, pane ministře, prostřednictvím předsedajícího, nezakazuje, abyste pro to něco udělal. Abyste tady řekl: Já jsem tedy připraven. S kauzou jsem se seznámil a udělám tyto kroky, které udělat můžu. A ne říkat paní poslankyni: Prosím vás, obraťte se na mého kolegu ve vládě a řešte to s ním, protože s tím já nechci mít nic společného. Distancovat se od této kauzy je opravdu fatálně špatně. Věřte mi, že kdyby se tohle stalo americkému nebo německému občanovi, to byste viděl tu legraci, která by se kolem toho v uvozovkách děla.

Pro mě odpověď "já tu kompetenci nemám", aniž by k tomu bylo dodáno, co konkrétního jako ministr české vlády pro to udělám, není rozumná a moudrá odpověď.

A k tomu, co tady padlo už minule a souviselo s touto kauzou a mně už nebylo umožněno vystoupit a navrhnout tady doprovodné usnesení. Minule k tomu vystoupil pan premiér, a když viděl, za sebe si dovolím říct, pocit bezradnosti ministrů české vlády, tak sám říkal: Dobrá. Já předložím informaci Poslanecké sněmovně o tom, jak kauza vypadá, jakou má historii a které konkrétní kroky - a to jsem chtěl navrhnout v doprovodném usnesení k této interpelaci - udělá česká vláda nebo příslušní ministři, jejichž kompetencí se to dotýká, k tomu, aby se děti, které jsou neoprávněně zadržovány už tři roky v Norsku, vrátily a aby se vrátily tam, kam patří, to znamená do rodiny.

Nezlobte se, pane ministře, ale opravdu jste se přidal ke svým dalším kolegům, kteří říkají: Řešte to s tamtěmi. Tohle se nás netýká. Smutný příběh.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan místopředseda Gazdík, potom pan ministr, potom pan poslanec Zemek.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Poté, co jsem vyslechl odpověď pana ministra na interpelaci paní poslankyně Chalánkové, tak si zřejmě s mnohými dalšími kladu otázku: K čemu je v takovémto případě ministerstvo pro lidská práva? Začínám si myslet, že k ničemu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier, po něm pan poslanec Zemek.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Já budu muset vyvést pana místopředsedu Gazdíka i paní poslankyni Chalánkovou z omylu. My totiž žádné ministerstvo pro lidská práva nemáme. Pak by kompetence byly možná o něco výraznější. Protože máme ministra pro lidská práva, který má spíše koordinační roli v celé řadě oblastí, a z titulu své funkce předsedám šesti vládním radám pro různé oblasti ochrany lidských práv, kde, jak jsem říkal, je především koordinační role. Ale ministerstvo doopravdy nemáme. Možná by ochraně lidských práv prospělo, kdybychom ho měli, ale není to skutečný stav.

K panu poslanci Bendlovi bych řekl, že se vlamuje do otevřených dveří. Já nemusím apelovat na ministra Zaorálka jako ministra zahraničí, aby v této věci něco dělal, protože on už tak činí a nedávno to zde z tohoto místa popisoval. Abych já mu říkal, že má dělat to, co už dělá, je z mého hlediska zbytečné. A stejně tak Ministerstvo práce, které má v tomto směru gesci, tak už kroky činí, pokud mám informace. To znamená, abych opět apeloval na své resortní kolegy, aby dělali to, co stejně už dělají, je sice hezké po mně něco takového požadovat, není to alibismus, prostě v této věci dělají kroky ti členové vlády, kteří k tomu mají kompetenci, a tak je to v pořádku. Je to trošku zbytečný apel v tomto případě.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud chce paní poslankyně Chalánková faktickou?

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Ještě bych možná doplnil. Samozřejmě že tyto aktivity mají i své limity. Ministr Zaorálek to zde zmiňoval. Ani on nemá žádnou jinou možnost než vést diplomatická jednání, poskytnout konzulární služby našim občanům, ale ani ministr Zaorálek ani jiný člen vlády nemá žádnou páku, jak donutit norské soudy, aby respektovaly náš názor.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď se tady změnily klasifikace přihlášek. Pan poslanec Zemek chce s faktickou. Zeptám se pana poslance Bendla, který byl přihlášen, zda chce taky s faktickou poznámkou. V tom případě by šel potom on. První bude pan poslanec Zemek, potom pan poslanec Bendl, potom paní poslankyně Chalánková s faktickou a řádně pan předseda Kalousek. Dvě minuty pro pana poslance Zemka. Děkuji.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Jak jsem zaregistroval, tak tato kauza vznikla v roce 2011. Já plně sdílím rozhořčení kolegů z pravé strany spektra, také mě to mrzí, také mě ten případ trápí, ale zeptám se prostřednictvím předsedajícího: Co dělala vaše vláda v roce 2011? Vy jste tady asi slyšeli slova pana ministra Dienstbiera, že naše vláda to řeší, že pan premiér posledně slíbil, že se tím bude zabývat. Mně to připadá tak, že se na tom chce pouze někdo zviditelnit a přihřát si svoji politickou polívčičku před komunálními volbami. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Bendl má prostor.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedo. To je úplně z vinglu, co tady říkáte. Jako bývalý ministr zemědělství jsem neměl vůbec šanci se něco takového dozvědět. Ale garantuji vám, že i jako ministra zemědělství, kdybych se něco takového dozvěděl, tak mě to nenechá chladným a budu se tomu věnovat. To tak je.

Já bych chtěl alespoň slyšet od pana ministra Dienstbiera, kolik jednání už kvůli této kauze měl. S kým se potkal? Jestli jednal s velvyslancem Norska v České republice? Případně koho všeho oslovil? Co konkrétního jste udělal od té doby, co jste se o té kauze dozvěděl, pro to, aby se děti dostaly do České republiky?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka je pro paní poslankyně Chalánkovou.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Jenom krátce zareaguji na slova, která zde zazněla. Jak jsem zachytila z prohlášení pana ministra zahraničních věcí, který zde není, tak poradil rodině kroky, které již rodina učinila v průběhu minulé doby.

Dále na pana poslance Zemka. Za sebe vám mohu říci, že celou kauzu znám asi od ledna 2014. Dneska máme 19. 6. 2014, a jak vidíte, tak se této kauze velmi věnuji. A věřte tomu, že se jí budu věnovat nadále. A jak jsem řekla úplně na začátku, nedám pokoj, dokud nedosáhnu svého.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla také faktická. Nyní tedy řádně pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: To bych chtěl potvrdit. Kdo zná Jitku Chalánkovou, tak dobře ví, že si nedělá legraci.

Pan ministr Dienstbier má nepochybně pravdu, že nemáme ministerstvo pro lidská práva jako ústřední orgán státní správy. Jinými slovy, ministr pro lidská práva, ministr bez portfeje, nemá žádný orgán, což svým způsobem objasňuje, co je to vlastně portfej. Ale pane ministře, to nic nemění na tom, že jste členem vlády České republiky a že vaší agendou je ochrana lidských práv. A snad právě proto, že nemáte odpovědnost za řízení ústředního orgánu státní správy, byste měl mít docela obyčejnou lidskou odpovědnost za lidská práva, a proto jste se této věci podle našeho názoru věnovat měl. A to, co tady předvádíte v přímém přenosu, to si myslím, že je asi ten důvod, proč věc trvá tak dlouho a proč se stále nikdo nemůže domoci spravedlnosti, protože vždy někdo řekne: Mně to nepatří. Mně se to nevejde do formuláře. Mně se to nevejde do kolonky. Mně se to nevejde do pravomocí. A ty děti nám při těchto úvahách z toho nějak vypadnou. Zůstane tam jenom ministr bez orgánu. A ten je asi docela zbytečný v takovém případě.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, obávám se, že debata už se stává hodně účelovou, že ani nemám pocit, že by všem vystupujícím doopravdy šlo o osud dětí v Norsku. Nicméně musím znovu zopakovat, že vláda České republiky v této věci není nečinná. Ty kroky tady byly popsány, mají své limity. Zajímalo by mě, zda si vystupující poslanci opravdu myslí, že my máme nějakou možnost donutit norské soudy, aby rozhodovaly jiným způsobem, než jak rozhodují doposud. My totiž nemáme dokonce možnost nutit ani české soudy, aby rozhodovaly tak, jak my chceme, jak se nám to hodí, protože soudy u nás, stejně jako v Norsku, jsou nezávislé. To znamená, i diplomatická jednání s norskou vládou mají své limity, protože norská vláda samozřejmě také nemůže zasahovat do nezávislého rozhodování norských soudů. Takže my doopravdy nenahradíme rozhodnutí norských soudů naší vůlí.

Pokud se tady zejména poslanci TOP 09 domáhají odpovědi, jaké kroky například činilo Ministerstvo práce a sociálních věcí již před mnoha lety, chtěl bych paní poslankyni doporučit, aby se zeptala pana exministra Drábka a paní exministryně Müllerové, jaké kroky v této věci činili a jak přihlédli při nastavování legislativy v této oblasti. Mám doopravdy pocit, že tady už nikomu o ty děti ve skutečnosti nejde, že to je jenom jakási politická hra. Takže pokud se takto domáháte dotazu, zajímalo by mě, jakou odpověď jste na tuto otázku dostala od svého stranického kolegy Drábka a od své stranické kolegyně Müllerové na tuto otázku.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková chce reagovat. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Mně opravdu nešlo o politický souboj a byla bych velice nerada, kdyby se z toho politický souboj měl stát. Mně jde skutečně o tyto děti. Systémovou věc nepřinesu též. Ale mohu pana ministra ujistit, a jak jsem začala již minule na schůzi, že Česká republika nemá žádnou povinnost rozhodnutí norských soudů respektovat, protože o nich de iure ani neví.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Chtěl jsem panu ministrovi poděkovat za tu neodpověď. Ptal jsem se, kolikrát se potkal, nebo oslovil velvyslance Norska v České republice a co konkrétně udělal a udělá pro to, aby se ty věci změnily. Můžeme nadávat na minulost, ale ty děti jsou tam pořád oddělené, jsou tři roky od sebe. My jsme zde chtěli slyšet, co uděláte konkrétního, aby se mohly vrátit.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne pane předsedo, dobré dopoledne dámy a pánové. Já se jen krátce zapojím do té diskuse, kterou se zájmem sleduji, jak probíhá. Já si myslím, že to, co už tady zaznělo, a teď nevím, z čích to bylo úst, myslím, že z úst ministra Dienstbiera, který říkal, že už tady v tuto chvíli nejde ani o ty děti, že už se z toho stává politická přestřelka. Tady jedna strana říká, co se neděje nyní, ministr Dienstbier - a já se v tuto chvíli částečně postavím na jeho stranu - říká, co se nedělo v minulosti, což je také pravda, to chápu, že tady se nyní řeší věc, která má dlouhou historii.

Já vás vyzývám, aby tato přestřelka skončila, abychom se vrátili k tomu, co se týká těch dětí. Jestliže v minulosti bylo něco zanedbáno, s čímž asi souhlasím, pane ministře, tak si myslím, že v tuto chvíli opravdu na základě vize a vět, které tady zazněly, vás vyzývám, ty, kterých se to týká, a což si opravdu pane ministře zase pro změnu myslím, že se to týká vás, konejme v této věci, snažme se pro ty děti něco udělat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Zeptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy. Pan ministr Dienstbier. Já jen za sebe mohu říci jednu věc. Vzhledem k tomu, kolik času věnuje Poslanecká sněmovna tomuto tématu, tak já se pokusím tu debatu sesumírovat a informovat o ní svého kolegu v norském parlamentu, tzn. pana kolegu Thommessena, jakkoli asi norský Stortinget k tomu nemůže žádné konkrétní kroky přijímat, ale bylo by asi dobré, aby kolegové v norském parlamentu věděli, že to téma je závažně vnímáno v České republice. (Potlesk části poslanců.)

Prosím, pan ministr.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Já mohu, vypadá to i jako kolovrátek, opakovat to, že vláda České republiky v této věci není nečinná. Podniká ty kroky, které má k dispozici, s těmi limity, které jsem tady popsal. Jsme v pravidelném kontaktu se zástupci Norska, včetně velvyslance v Praze, kterého já jsem shodou okolností za poslední měsíc potkal několikrát. Dokonce byl u mě na úřadu vlády a projednávali jsme tuto záležitost i různé další. Takže to není tak, že bychom v té věci byli nečinní, že bychom nic nedělali.

Ale chtěl bych vysvětlit paní poslankyni Chalánkové, že to, že formálně nevíme nic o rozhodnutích norských soudů, jak tady říkala, neznamená, že nám to dává nějakou možnost v Norsku zasáhnout a norské soudy donutit, aby rozhodovaly jinak. Ty děti v tuto chvíli se nacházejí v norské jurisdikci a to samozřejmě dává určité limity, o jejich osudu v tuto chvíli rozhodují norské soudy. My v té věci můžeme jednat, ale nezbývá mi, než znovu zopakovat, že nejenom česká, ale dokonce ani norská vláda nemá žádné páky k tomu, aby donutila norské soudy rozhodovat nějakým jiným způsobem, podle svých představ, jinak, než v tuto chvíli rozhodují.

To znamená, my využíváme ty nástroje, které máme k dispozici, česká vláda je v kontaktu se zástupci Norského království v této věci a snaží se poskytnout ten rozsah pomoci, jaký je maximálně možný. Můžete se domáhat nějakých dalších zásahů, ale prostě nejsou možné.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková a potom pan poslanec Bendl.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já se omlouvám, ale musím reagovat ještě z minulé interpelace na paní ministryni Válkovou, které jsem říkala: Podle § 56, odst. 1 nového zákona o mezinárodním právu soukromém - cituji - "pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, což v našem případě není, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině." Z toho je zřejmé, že pravomoc českých soudů je dána, a to navzdory tomu, že si takovou pravomoc jednostranně nárokuje též Norsko.

Chtěla bych poděkovat panu předsedovi Poslanecké sněmovny Hamáčkovi za jeho iniciativu a také bych chtěla nabídnout pomoc při přípravě takovéhoto oslovení, protože si myslím, že těch podkladů mám poměrně hodně a některé nové cesty se ještě ukazují.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já s tím samozřejmě počítám, že bych využil vašich podkladů, protože máte pravděpodobně nejkompletnější archiv.

Pan poslanec Bendl, potom pan poslanec Vácha.

 

Poslanec Petr Bendl: Já se omlouvám, už to možná je trapné, ale jestliže ministr, v jehož agendě jsou lidská práva, a víme, že jsou tady ty děti tři roky, a já si troufnu tvrdit, že v rozporu se zákonem, drženy mimo Českou republiku, mluví o tom, že to všechno má nějaké limity - jaké limity jsou pro to, aby česká vláda dělala všechno pro to, aby ty děti, které nežijí ve své rodině se vrátily? Přece nemůžete říkat: Mě se to netýká. To jsou norské zákony.

Říkal jste, že jste se potkal, prostřednictvím předsedajícího, s panem velvyslancem. Jaké konkrétní kroky jste tedy v této kauze domluvili, když říkáte, že jste se potkali? Nebo jste si dali jenom chlebíček a kafíčko...? Nezlobte se, to prostě není konkrétní odpověď. Já mám pocit, že nechcete říct, co konkrétně uděláte, protože pak by se to dalo kontrolovat.

Ale už k tomu vystupovat nebudu, protože je to fakt úplně trapné.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Vácha.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Chtěl bych parafrázovat. Zjednoduším to. Když budeme mít v Norsku ve vězení nějakého zločince, tak nám ho podle zákonů vydají a bude moci sedět tady u nás.

Když nám zadržují děti v rodinách, tak bychom se měli také nějakým způsobem zasadit o to, aby se ty děti vrátily do Čech a byly třeba v pěstounské péči v Čechách. A to je to, co říkala paní poslankyně. My na to zákony máme! Záleží na tom, jestli je použijeme. Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier K poslednímu vystoupení. Já vás mohu ujistit, že vláda ČR využívá a využije všechny nástroje, které bude mít k dispozici. (Potlesk zprava.) Tolik k tomuto bodu.

Co se týče vystoupení pana Bendla, jaké jsou limity, já se mu to pokusím vysvětlit, i když to asi bude marné. Ty limity jsou právní. Já chápu, že zástupce ODS toto nechápe, protože ODS vždycky pohrdala právem způsobem, jakým tady vládla, ale prostě tento stát i jiné státy mají právní limity, kterými se musí řídit. A pokud to pan poslanec Bendl nechápe, tak mě to mrzí.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: To je od vás hezké, pane ministře, že jste nás tak mravně napomenul, že z toho děláme politickou přestřelku. Co jste teď dělal vy, kromě toho, že se nestaráte o lidská práva?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud se dál do rozpravy už nikdo nehlásí, tak ukončím rozpravu a poprosím paní poslankyni Chalánkovou, aby nám řekla, jaký je návrh usnesení.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Návrh na usnesení zní: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí na písemnou interpelace Jitky Chalánkové na ministra vlády ČR, předsedu Legislativní rady vlády pověřeného otázkami rovných příležitostí a lidských práv, ve věci odebrání a následného rozdělení českých dětí, sourozenců, občanů ČR, v Norsku, podle sněmovního tisku číslo 210."

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. O tomto návrhu usnesení nechám hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 131, přihlášeno je 129, pro 31, proti 10. Tento návrh nebyl přijat.

 

A já tímto tedy končím... (Hlásí se posl. Ploc.) K hlasování? (Ano.) Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Ploc: Pane předsedo, děkuji za slovo. Já jenom pro stenozáznam. Na sjetině mám ano, hlasoval jsem ne. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Bude to zaznamenáno. Tím tedy můžeme ukončit tuto interpelaci.

Poslední interpelací je odpověď předsedy vlády Bohuslava Sobotky na interpelaci pana poslance Františka Váchy ve věci systémových kroků, které zabrání svévolnému zneužití postavení ministra financí. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 224. Já otevírám rozpravu a prosím pana poslance Váchu, který se do ní přihlásil.

 

Poslanec František Vácha: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já tedy musím říct, mně tady chybí pan předseda vlády, tak nevím, co budeme dělat. Co navrhujete? Mám to přečíst, nebo přerušit?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, jsou různé možnosti, ale je plně na vás, co navrhnete.

 

Poslanec František Vácha: Když já jsem se s tím tak dělal... (Pobavení.) Takže já bych požádal o přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana premiéra.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to beru jako procedurální návrh, o kterém rozhodneme hlasováním. Návrh tedy je přerušit projednávání tohoto bodu do doby přítomnosti pana předsedy vlády.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 132, přihlášeno je 132, pro je 69, proti 4. I tento návrh byl přijat.

 

Takže konstatuji, že jsme tento bod přerušili v obecné rozpravě, a mám zde přihlášku s přednostním právem pana předsedy Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, za klub TOP 09, aby snad nedošlo k omylu, když pan poslanec Vácha říká, že mu tady chybí pan předseda vlády, tak je opravdu jediným z našeho klubu, komu pan premiér chybí. (Pobavení.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já konstatuji, že jsme tímto pro dnešní den ukončili projednávání písemných interpelací. Vzhledem k tomu, že máme další body zařazeny pevně na 11. hodinu, tak mi nezbývá nic jiného, než na 55 minut přerušit schůzi. Budeme pokračovat v 11 hodin bodem 92, což je zpráva veřejného ochránce práv.

 

(Jednání přerušeno v 10.06 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.01 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v našem společném jednání. Než přistoupíme k dalšímu bodu, mám zde několik omluv, které načtu. Dne 19. 6. mezi 9.05 a 10.30 hodin se z důvodu návštěvy lékařů omlouvá pan poslanec Michal Kučera, dále se omlouvá z jednání Sněmovny 19. 6. pan poslanec Stanislav Huml, dnešní den se omlouvá také ministr zemědělství Marian Jurečka z pracovních důvodů, od 9.30 do 11 hodin se dnes omlouvá paní poslankyně Anna Putnová, celý den se dnes omlouvá z jednání pan poslanec Jiří Mihola, od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Roman Kubíček, od 14.30 hodin z pracovních důvodů se dnes omlouvá pan poslanec Petera a do 10 hodin se dnes omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík. To jsou omluvenky.

 

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu. Je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.