(14.10 hodin)
(pokračuje Prachař)
Předložený návrh zákona představuje dílčí a rozsahem omezenou úpravu zákona číslo 416. Dotýká se stanovení výkupní ceny jiných než stavebních pozemků, to znamená zemědělské a lesní půdy, za účelem jejího smluvního získání pro potřeby výstavby dopravní infrastruktury ze strany státu. (V sále je hlučno.)
Stávající znění zákona obsahuje v § 3b možnost navýšit znalecky stanovenou cenu takovéhoto pozemku o 100 %, v podstatě na dvojnásobek, přičemž účelem je motivace vlastníků pozemků pro jejich smluvní prodej oproti úřednímu vyvlastnění.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se velmi omlouvám, ale neslyším skoro, co říkáte, protože je tady velmi vysoký hluk, tentokrát přicházející spíše z levé strany, ale jindy to je zase z pravé strany. Prosím teď levou stranu sněmovny, aby se ztišila, a prosím, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Děkuji. Dvojnásobek motivačního stimulu vlastníků pozemků pro smluvní prodej oproti úřednímu vyvlastnění je z hlediska vlastníků neakceptovatelný. Vzhledem k tomu, že výše bonusu je stanovena maximální hranicí, neznamená navýšení vyšší nároky na rozpočet investorů, neboť míra využití bonusu závisí na finančních možnostech investora.
Výše uvedené změny v předloženém materiálu navrhují i formální změnu způsobu určení bonusu, a to z procentuálního navýšení znalecky stanovené ceny na její násobení zákonem stanoveným koeficientem. Tato formální změna se týká i bonusu u stavebních pozemků a staveb, ovšem zde nedochází ke změně výše tohoto bonusu, to znamená, necháváme zákon ve stejném znění, jak byl.
Případné navýšení výkupní ceny zemědělské půdy bude kompenzováno zrychlením majetkové přípravy dopravních liniových staveb, ušetřením časových, administrativních a finančních nákladů spojených s úředním vyvlastňováním.
Konkrétní využití navýšené hranice bonusů zemědělské a lesní půdy bude pro resortní investory ŘSD, SŽDC stanoveno interním aktem nařízení ze strany Ministerstva dopravy, které bylo poslancům při předloženém návrhu rovněž předloženo.
Byl jsem obviňován, že tento zákon je prokorupční. Chtěl bych se vůči takovému obvinění důrazně ohradit, protože my naprosto jasně příkazem ministra dopravy stanovujeme rozsah uplatnění této bonifikace. Ta je stanovena v osminásobku v závislosti na čase, kdy vlastník této půdy má možnost uzavřít kupní smlouvu s investorem. Samozřejmě je pouze na rozhodnutí vlastníka, zda takovouto nabídku přijme. V případě, že ne, můžeme jít do vyvlastňovacího procesu úplně stejně, jako to děláme nyní. V případech zvlášť hodných zřetele, a tady bych chtěl poukázat např. na úsek dálnice D11 kolem Hradce, která se řeší více než dvacet let, tam potom stanovujeme možnost ministrovi dopravy, aby v případech zvlášť hodných zřetele navýšil tento bonus až na šestnáctinásobek. V žádném případě se nejedná o jakékoli korupční jednání.
Obsahem řídicího pokynu je mj. nastavení jasných pravidel pro stanovení konkrétní výše bonusu u jednotlivých druhů pozemků v jednotlivých případech a cílem je sjednocení postupu při výkupu a zabránění možnému vzniku diskriminace s vlastníky pozemků stejného druhu ve stejné situaci.
Tři základní principy. Zákonný maximální bonus u zemědělské a lesní půdy bude standardně využit z jedné poloviny, to je osminásobek, který je v kompetenci ředitele investorské organizace, přičemž ani po navýšení nesmí nabízená výkupní cena přesáhnout 3/4 odhadní ceny stavebního pozemku ve stejné lokalitě. Pořád se bavíme o tom, že stavební pozemek vedený v katastru nemovitostí bude mít 100 % a zemědělská půda maximálně 3/4 při jakékoli bonifikaci.
Výše bonusu bude klesat v čase. Tím bychom měli docílit zrychlení výkupu a následně pokračování v standardním stavebním řízení, tj. maximální výše bonusu se uplatní při rychlé akceptaci nabídky na odkup pozemků. Při pozdější akceptaci bude cena klesat. Zákonná devadesátidenní lhůta pro akceptaci nabídky bude rozdělena na tři až čtyři časové úseky, k nimž bude přiřazena konkrétní výše bonusu. Výjimky z tohoto postupu může v důvodných případech stanovit ministr dopravy, zejména z důvodu zjevné nespravedlnosti. Nevyčerpaná část bonusu se tak může v mimořádných případech korigovat nespravedlivý dopad standardně nabízené výkupní ceny.
Jenom bych chtěl dokreslit situaci, kterou dnes máme, v několika číslech. Ke dni 30. 3. 2014 bylo v ČR nahlášeno 249 případů vyvlastnění. Od 1. 1. 2013 do 30. 4. 2014 bylo zahájeno dalších 135 případů. Z toho je pouhých 21 případů rozhodnuto. 96 případů se připravuje, zatím je pozastaveno, u 153 případů je odvolání a 32 případů se řeší žalobou proti pravomocnému rozhodnutí.
Co se týká konkrétních úseků, úsek Olbramovice D3 - je nutné vykoupit 204 pozemků, 100 pozemků bylo vykoupeno, 104 pozemků se řeší, z toho 72 ve vyvlastňovacím řízení. A ještě jedno statistické číslo. Silnice 1/38, obchvat Kolína - 72 pozemků bylo nutné vykoupit na tento obchvat, 39 bylo vyvlastněných a lhůta vyvlastňování trvala čtyři roky.
Co se týká finančních náležitostí, chtěl bych se zmínit o rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury a o alokované výši prostředků na přípravné práce. Tyto přípravné práce zahrnují jednak projekty a jednak výkupy pozemků. Na rok 2014 je ve Státním fondu dopravní infrastruktury alokovaná částka 3,8 mld. Rok 2015 předpokládáme 3,8 mld., rok 2016 4,1 mld. Z toho zhruba 50-60 % by mělo jít primárně na výkupy pozemků.
Z tohoto ohledu po těchto možná neradostných číslech bych chtěl požádat, aby Poslanecká sněmovna přijala rychle předložený návrh a umožnila zefektivnit a zrychlit majetkoprávní přípravu důležitých liniových dopravních staveb. Lze rovněž počítat s tím, že po dobu projednávání návrhu, který v určitých situacích přinese, popř. může přinést zvýšení výkupní ceny, bude prakticky nulová ochota k dobrovolnému prodeji zemědělských pozemků, neboť vlastníci a potažmo investoři budou vyčkávat výsledků legislativního procesu. Rychlý průběh legislativního procesu byl tedy žádoucí. Z toho důvodu jsme si dovolili navrhnout projednání podle § 90, a jak říká pan předseda, na základě dvou poslaneckých klubů bylo předloženo veto takovéhoto postupu. Musím říct, že je mi to opravdu líto, protože si myslím, že tento zákon není žádné velké politikum a že by měl přinést opravdu nápravu stavu a měl by rozhýbat hospodářství této země a potenciálně snížit nezaměstnanost, o které tady mluvil předseda vlády ve svém úvodním vystoupení.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Poprosím zpravodaje pro první čtení, kterým je pan poslanec Martin Kolovratník. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Ode mě dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, v tuto chvíli tedy ne v pozici volební komise, ale zpravodaje tohoto zákona číslo 416/2009. Moje informace se do značné míry budou překrývat s informacemi, které podal předkladatel návrhu zákona, takže se pokusím být velmi stručný.
Předkládaný vládní návrh reaguje na stávající nevyhovující situaci ve věci výkupu pozemků pro výstavbu infrastruktury, a jak bylo zmíněno, týká se to především dopravních staveb, ale přesah je např. i na energetickou infrastrukturu.
Stručná rekapitulace je taková, že novela, kterou vláda předkládá, řeší klíčovou část uvedeného zákona č. 416/2009 Sb., a to způsob určování maximální výše ceny pro smluvní jednání mezi státem nebo jím řízenou organizací, jako jsou např. ŘSD, SŽDC nebo Ředitelství vodních cest, a majiteli pozemků.
Také je důležité zmínit, že dnes diskutovaný bod řeší výši ceny za pozemek nebo stavbu při dobrovolném výkupu pozemku nebo stavby určené pro výstavbu infrastruktury a neřeší náhrady v případě nuceného vyvlastnění. Pan ministr zmiňoval, že vyvlastňovací proces nebude nijak dotčen nebo omezen dnešním jednáním a jeho výsledkem.
Také připomenu, že poslední novela tohoto zákona vstoupila v platnost před více než rokem, 1. února 2013. Někteří z vás si jistě to schvalování budou pamatovat. Ukázalo se, že dosud platná úprava, možnost nabídnutí bonusu 100 %, je nízká. Vycházíme z praxe, kdy se cena zemědělských pozemků pohybuje mezi 8 až 35 korunami za metr, a po navýšení se k dnešku bavíme o ceně 16, výjimečně 70 korun za metr, kterou mohou investoři majitelům pozemků nabídnout. Přitom v tom období před 1. únorem se ta cena pohybovala v průměru kolem 100 korun. Takže to snížení je veliké. Zjednodušeně lze konstatovat, že po loňském 1. únoru lidé prostě nechtějí státu prodávat pozemky a celý proces je zabrzděn, v některých případech téměř zastaven. ***