(19.50 hodin)
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Omlouvám se všem, že zdržuji. Jenom využívám možnosti, abych svolal poslanecký klub TOP 09 ihned po skončení schůze do prostor klubu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, ale pan předseda Poslanecké sněmovny mě opravil, že to nebyl poslední bod, který jsme projednali. Máme tady ještě dva.
Budeme se tedy zabývat bodem číslo
7.
Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou
při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích
a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších zákonů
/sněmovní tisk 23/ - druhé čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Stanislav Polčák - který ale není přítomen. Prosím, aby místo něj zaujal místo pan poslanec František Laudát. A zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Chvojka.
Projednání tohoto bodu jsme přerušili v úterý 29. dubna, a to do úterý 6. května do doby předložení usnesení kontrolního výboru. Usnesení kontrolního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 23/4.
Nyní tedy prosím zpravodaje kontrolního výboru pana poslance Štěpána Stupčuka, aby nás informoval o jednání výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením kontrolního výboru z jeho 6. schůze dne 30. dubna 2014.
Chtěl bych vás v tomto smyslu informovat, že kontrolní výbor předmětný návrh zákona schválil, jinými slovy doporučil plénu Sněmovny, aby jej schválilo v navrženém znění. Současně bych si dovolil vysvětlit ono zdržení, proč kontrolní výbor zasedal až 30. dubna. My jsme v rámci projednávaného návrhu zákona požádali zástupce Ministerstva spravedlnosti, aby nám byla dodána číselná statistika, kolik se každý rok vyplácí náhrada škody jenom v gesci Ministerstva spravedlnosti na náhradách a kolik činí pak regresní úhrada, která pak představuje to protiplnění pro stát. Ty informace jsou poměrně závažné, protože ze statistiky Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že pouze čtyři procenta představuje regresní náhrada, která se pak zpátky dostává do státního rozpočtu. Takže jedná se nepochybně o problém poměrně závažný. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stupčukovi. Rozprava nebyla v úterý 29. 4. otevřena, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se jenom krátce chci vyjádřit k tomu, co bylo řečeno o resortu spravedlnosti.
Dostali jsme informace, že zákon dává možnost státu požádat od úředních osob, které se podílejí na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, v souvislosti s kterým zaplatil náhradu škody, tzv. regresní náhradu, podíl na způsobené škodě. Během roku 2013 vzneslo Ministerstvo spravedlnosti tento nárok ve 13 případech. Celkem nyní vymáhá regresní náhradu ve 27 věcech, z toho 2 po osobě soudce, 12 po soudních úřednících, 1 po policistovi, 2 po notářích a 10 po osobě exekutora. Celková hodnota nyní vymáhaných regresních náhrad dosahuje 3,5 mil. korun.
Poměr uplatněných regresních náhrad by se mohl jevit v porovnání s celkovým objemem uspokojených nároků na náhradu škody jako nízký. To je ovšem dáno jak rozdílem mezi objektivním charakterem odpovědnosti státu - jde o odpovědnost za výsledek bez ohledu na zavinění orgánů státu - a subjektivním charakterem odpovědnosti úředních osob, které jsou povinovány platit regresní náhradu pouze tehdy, pokud je jim možno prokázat konkrétní a zaviněné porušení povinnosti. (Veliký hluk v sále.) Dále pak také tím, že spočívá-li odpovědnostní titul, v souvislosti s nímž hradil stát odškodné z činnosti soudce, je možné po něm žádat regresní náhradu jenom tehdy, je-li soudce shledán kárně odpovědným. Ale v případě soudců je problém, protože v příslušném paragrafu zákona o soudech a soudcích, v § 89, se praví, že zánik kárné odpovědnosti je následující: Odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kázeňské provinění zaniká, nebyl-li do tří let od jejich spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení. Většinou tato lhůta způsobuje, že náhrady potom jsou nevymahatelné, protože jsou promlčené. Čili pokud by tento návrh, který je předložen, měl mít větší dopad i v resortu Ministerstva spravedlnosti, pak by se zřejmě musel vypustit příslušný § 89 v zákoně o soudech a soudcích.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu.
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které také... (Zpravodaj Chvojka si od zpravodajského stolu cosi vyjasňuje mimo mikrofon s předsedajícím.) Prosím pana zpravodaje ústavněprávního výboru, aby nás seznámil se stanoviskem ústavněprávního výboru, když se toho dožaduje. Prosím.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. My jsme se tady na dálku trošku hádali očima s tím, že já mám pocit, že bych měl jako zpravodaj ústavněprávního výboru seznámit plénum se stanoviskem ústavněprávního výboru.
Ústavněprávní výbor projednal tento tisk 9. dubna na své schůzi s tím, že k tomuto tisku nedal žádné usnesení. Ta debata byla velmi živá, nicméně hlasování bylo tuším sedm ku sedmi, takže ústavněprávní výbor ani nedoporučil ani doporučil, takže usnesení ústavněprávního výboru není žádné.
Nicméně já jako zpravodaj, pokud můžu sdělit svůj názor, podporuji tento tisk. Jak už jsem řekl v prvním čtení, úředník by měl být odpovědný za pochybení, které učiní v rámci svého úřednického místa. Soudce by měl být také odpovědný. Samozřejmě státní zástupce taky by měl být odpovědný. Je to věc na širší debatu. Nicméně můj předřečník měl pravdu. Ze 100 % případů je dle statistik vymáháno nějakých 5-6 %, což myslím, že je tristní číslo a určitě by to číslo mělo být větší. Tak snad k tomu dopomůže tento zákon. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji ústavněprávního výboru. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Nejsou. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i zástupci navrhovatelů.
Teď už skutečně posledním bodem dnešního jednání je
17.
Návrh poslanců Kateřiny Konečné, Karla Šidla a Václava Snopka na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách
provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb.,
o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla),
ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 118/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Je tady navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 118/1.
Nyní prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedla poslankyně Kateřina Konečná. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***