(15.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
3. Hlavy států a předsedové vlád smluvních stran jiných než těch, jejichž měnou je euro - to je první článek, který se potenciálně týká České republiky -, které tuto smlouvu ratifikovaly, se účastní jednání vrcholných schůzek eurozóny týkajících se konkurenceschopnosti pro smluvní strany, změny celkového uspořádání eurozóny a základních pravidel, která se na ně budou v budoucnu vztahovat, jakož i podle potřeby a alespoň jednou za rok jednání o konkrétních otázkách týkajících se plnění této Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii.
To je ten článek, na který se odvolával i pan ministr zahraničí, že to je to důležité, že nás tam přizvou a budeme moci na těchto jednáních být. Ano, v této smlouvě je to uvedeno. Pak mám konkrétní dotaz, pokud mi někdo z ministrů odpoví, kolik se těchto schůzek, kterých se samozřejmě zatím vrcholní představitelé České republiky nemohli účastnit, od 1. ledna 2013 na základě článku 12 odst. 3 konalo a zda víme, jaká byla agenda, případně co do agendy a výstupů této schůzky prosadily země, které jsou signatáři a současně jejichž měnou není euro.
4. - článek 12. To je spíše takové organizační. Přípravu a kontinuitu vrcholných schůzek zajišťuje předseda v úzké spolupráci s předsedou Evropské komise. Přípravou vrcholných schůzek eurozóny a činnostmi na ně navazujícími je pověřena euroskupina a její předseda může být pro tento účel k účasti na schůzkách přizván.
5. bod článku 12. Předseda Evropského parlamentu může být pozván, aby na vrcholné schůzce eurozóny vystoupil. Po každé vrcholné schůzce eurozóny předloží její předseda Evropskému parlamentu zprávu. - Tady se ovšem už mluví pouze o schůzce eurozóny, ne o schůzce členů eurozóny s ostatními signatáři této smlouvy.
6. Předseda vrcholných schůzek eurozóny pravidelně a podrobně informuje smluvní strany jiné než ty, jejichž měnou je euro - což jsme my -, a ostatní členské státy Evropské unie - což jsme taky my, to znamená, že je jedno, jestli jsme, nebo nejsme signatáři této smlouvy, informaci dostaneme - o přípravách a výsledcích jednotlivých vrcholných schůzek eurozóny.
Můj druhý konkrétní dotaz je, zda a kolikrát tato povinnost byla splněna, kdo byl příjemcem zprávy o schůzkách eurozóny v České republice a zda by výsledky a zpráva mohly být k dispozici členům Poslanecké sněmovny nebo alespoň členům rozpočtového výboru.
To je celý článek 12. To je ten, o kterém ministr zahraničí říká, že je to pravý důvod, proč okleštěnou verzi smlouvy doporučuje ratifikovat. V jednom jediném článku říká, že jednou za rok nás mohou přizvat k jednání eurozóny.
Pak už jenom článek 13, kdy v souladu s hlavou II Protokolu 1 o úloze vnitrostátních parlamentů - což jsme my, Poslanecká sněmovna a Senát v České republice i v Evropské unii - připojeného ke smlouvám, na nichž je založena Evropská unie, vymezí Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty smluvních stran společně organizaci a podporu konference zástupců příslušných výborů Evropského parlamentu a zástupců příslušných výborů. - Což nechci žádným způsobem podceňovat, nicméně je to takový deklaratorní odstavec, který říká, že se někde sejdou zástupci, teď nevím, jestli příslušný výbor je výbor pro evropské záležitosti, jsem překvapen, že pan zpravodaj zrovna do tohoto výboru to nenavrhuje, my to určitě navrhneme, nebo zda to je výbor zahraniční nebo rozpočtový. Mně přijde z hlediska postupu nejlogičtější, aby to byl výbor pro evropské záležitosti, ale to je asi věc diskuse a názoru.
A to je všechno. Pak už jsou jenom hlava VI - Obecná a závěrečná usnesení, článek 14, kde jsou uloženy smluvní dokumenty, a článek 15, že k tomu mohou přistoupit i členské státy Evropské unie, jejichž měnou není euro, což je ten případ.
Možná bychom nepotřebovali tak dlouhé vystoupení pana ministra zahraničí, možná by mohl mluvit jenom k tomuhle, co navrhuje ratifikovat, protože gros jeho vystoupení se týkalo hlavy III. S tím nechci polemizovat. O tom, jestli je důležitá, nebo není. Když před lety ODS přišla s myšlenkou vyrovnaných státních rozpočtů, tak na české politické scéně sklidila posměch. Dneska je to naštěstí názor evropského mainstreamu a hlavního proudu a jádra, takže posměch už je pryč a najednou si říkáme, že je to dobře. Já to nijak nekritizuji. Myslím, že je dobře, že k tomu dospěly i ostatní politické strany či jiné státy.
Další konkrétní dotaz, který bych chtěl položit. Nevím, jestli máme v České republice už výsledky. Nešvarem Evropské unie je to, že přijímá a přijímá a přijímá strategie, smlouvy, výzvy a ty pak neplní. Podle této smlouvy všechny země, jejichž dluh byl vyšší než 60 % HDP, což podle mě v okamžiku 1. ledna 2013 bylo 12 členů eurozóny, měly za povinnost v roce 2013 tento dluh snížit o jednu dvacetinu, o 5 %. Můj konkrétní dotaz zní, abychom věděli, jak to berou signatáři vážně, která z členských zemí z těch 12, která měla veřejný dluh vyšší než 60 % HDP, splnila tuto svou povinnost podle této smlouvy, a pokud ji nesplnila, zda už to řeší příslušné instituce Evropské unie, to nesplnění, protože tam je taky možnost sankcionování těch, kteří nesplnili. Pokud to bude jako obvykle, že něco schválíme, pak to neplníme, pak uděláme šest summitů, nejlépe od večera do rána, aby na šestém summitu státníci oznámili, že vlastně mají nové řešení, které bude to samé, co už bylo, a tím pádem staré závazky neplatí a vznikají nové závazky, tak to je přesně věc, která snižuje důvěru občanů nejenom České republiky, ale všech členských států Evropské unie v její fungování a v její správný vývoj.
Důležité je podle našeho názoru, že opravdu touto smlouvou dláždíme jednoduchou cestu k přijetí eura. A u debat o přijetí eura přece musíme mluvit o tom, jaké závazky v tom okamžiku na sebe přebereme, za koho budeme platit dluhy a v jaké výši. Podle současné situace v letošním roce by to bylo 300 mld. českých korun, ale nevíme, jak ta částka bude vysoká v okamžiku, kdy bude vůbec možnost reálně rozhodovat o vstupu do eurozóny. Vláda realisticky říká, že v tomto volebním období to nebude, my s tím souhlasíme, takže jsem uvedl jenom číslo, které je platné letos. Nemá cenu spekulovat, jestli číslo bude vyšší, nebo nižší v okamžiku, kdy to bude relevantní. Pro mé kolegy z pravice, kteří se tak hrdě hlásí k fiskálnímu kompaktu a kteří už v minulé vládě, a to je třeba říct, byli pro, my jsme jako silnější vládní strana dohodu zablokovali, nebyla možná, myslím, že to v koalici znáte, že občas jeden partner něco neprosadí, protože ostatní to nechtějí, těm bych připomenul osud slovenské pravice, jejichž vláda padla. Slovenská pravice se rozdrobila jenom proto, aby Slovensko mohlo platit dluhy za jiné. Všichni evropští činitelé tehdejší premiérce poklepali po ramenou a řekli "výborně, jak evropské, jak skvělé". Osud slovenské pravice můžete sledovat nadále. Myslím si, že od té doby proběhly volby, a vidíte, jak dobře dopadly a jak jim pomohli i v kampani jejich evropští kolegové, kteří jim tak klepali po ramenou. Samozřejmě potřebovali, aby do záchranného fondu přispěli i ti, kteří se na dluzích nepodíleli. Pak prohráli volby, přišla levice, která učinila podobnou nabídku jako dnes TOP 09, která tehdejší vládě řekla "když to schválíte, my vás podpoříme", jestli mě paměť neklame. A jak dopadli i ti, kteří nabídku přijali, i ti, kteří ji dali. Ti dopadli mnohem, mnohem lépe.
Chci se vrátit k obsahu hlavy III. To je věc, která si zaslouží podporu, ale tu naše vláda bohužel nechce. Debatovali jsme o tom v rámci konvergenčního programu.
Takže kde vlastně, pane ministře zahraničí, je zodpovědnost? Vy jste nejdříve až vášnivě obhajoval hlavu III a já souhlasím, že je nejdůležitější, a pak jste tak cudně na konci řekl tři věty - "ale to my ratifikovat nechceme, protože to by pro nás nebylo výhodné". A předtím jste tady vášnivě mluvil o tom, jak ta hlava III přináší rozpočtovou odpovědnost, ty automatické brzdy a podobně. Je to podobné jako v jiných otázkách. Tak proč to neděláte? Proč nám navrhujete ratifikovat jenom 889 slov a tu nejdůležitější část z toho (nesrozumitelné)? Já vám za nás dám slib, že když přijdete s finanční ústavou a dluhovou brzdou, budeme to podporovat. Smlouvu podporovat nebudeme, protože si opravdu myslíme, že není výhodná pro Českou republiku a není výhodné v současném stavu Evropské unie přenášet další a další pravomoci do Bruselu. ***