(10.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne. Děkuji panu ministrovi obrany Martinu Stropnickému a budeme pokračovat zprávou zpravodaje. Ale vzhledem k tomu, že pan poslanec David Kádner je řádně omluven na dnešním jednání, budeme muset rozhodnout o změně zpravodaje. Výbor navrhuje jako zpravodaje pana poslance Bohuslava Chalupu.
Musím vás odhlásit, protože počet přítomných je pravděpodobně velmi výrazně odlišný. Žádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom mohli rozhodnout o změně zpravodaje. Potřebné kvorum už máme.
V hlasování pořadové číslo 121 rozhodneme, že zpravodajem pro prvé čtení bude pan poslanec Bohuslav Chalupa. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 121, z přítomných 87 pro 84, proti 1.
Prosím tedy pana poslance Bohuslava Chalupu, aby se ujal zpravodajské zprávy k tisku 49. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. V zastoupení předsedy výboru pro obranu si dovolím přednést zprávu zpravodaje. Dovolte mi, abych po vystoupení pana ministra obrany, který řekl v podstatě vše podstatné, vystoupil s touto zprávou. Má zpravodajská zpráva bude proto velmi stručná.
Máme před sebou další z vládních návrhů zákonů týkající se Armády České republiky a obranyschopnosti země jako takové, kterým se významným způsobem upravují podmínky pro výkon služby vojáků z povolání, zejména pak jejich platové náležitosti. Z dalších věcí pak novela přináší změny právní úpravy služebního zařazení, hodností, studijních pobytů, dovolených a podobně. Nicméně zásadním momentem je nová právní úprava služebního platu.
Jako zpravodaj doporučuji Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona propustila do druhého čtení. Vítám, že předkladatel netrvá na postupu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Novela tohoto významu si zaslouží řádné projednání v orgánech Poslanecké sněmovny. Výbor pro obranu je připraven se tomuto návrhu věnovat a projednat ho ve lhůtách, jaké mu Sněmovna určí. Za sebe jako zpravodaje nenavrhuji ani zkrácení ani prodloužení lhůty k projednání ve výboru.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Jako první přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, novela zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, si kladla za cíl zavedení řízení kariér v naší armádě, kdy vyšší platové hodnocení bude vázáno na vyšší vojenskou hodnost, která bude odpovídat náročnosti vlastní služby. Dále tato novela hodlá narovnat plošné snížení tarifů o 10 % z ledna roku 2011. Důvodová zpráva uvádí čtyři varianty možného řešení včetně zachování současného stavu. V důvodové zprávě mi schází porovnání variant způsobu odměňování u jiných armád Severoatlantické aliance, například belgické, nizozemské či dánské. Tak jako jsem upozorňoval při prvním čtení služebního zákona na rozdílné systémy odměňování ve státní správě, tak nechápu, proč nebyla vybrána varianta, která by byla více transparentní. Zřejmě proto, že není pravdou, že v důsledku této novely dojde ke snížení platových nákladů, ale dojde k jejich zvýšení, což se poté projeví i ve zvýšení výsluhových náležitostí. A zejména novela nevede ke spravedlivějšímu odměňování vojáků v nižších hodnostech.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní dovolte nejprve dvě obecné připomínky. Já jsem tady v minulém nebo předminulém bodě něco už naznačil. Ta první zní: Pokud stále platí - a já nemám žádnou informaci o tom, že neplatí - reforma ozbrojených sil z roku 2002, pak bychom dnes měli mít celkem 35 tis. zaměstnanců resortu Ministerstva obrany, z toho 26 200 vojáků z povolání a 8 800 občanských zaměstnanců. Podle státního rozpočtu na rok 2014 kapitolního sešitu 307 má být počet pracovníků v resortu 30 158, z toho 21 994 vojáků z povolání a 7 296 občanských zaměstnanců. Naproti tomu důvodová zpráva k zákonu hovoří o celkovém počtu 29 287 osob v resortu obrany. Nicméně oba údaje plánují pokles zaměstnanců o 2 447 osob, z toho 1 659 vojáků z povolání a 788 občanských zaměstnanců. Pro mne samotného je základní a stále nezodpovězenou otázkou, jakou že to armádu vlastně chceme, jakou ji budujeme a zda vůbec budou ozbrojené síly plnit své úkoly dané strategickými dokumenty a zákony České republiky. Pokud bychom chtěli dodržet počty personálu dané reformou ozbrojených sil z roku 2002, tak bychom potřebovali další minimálně dvě miliardy korun navíc.
Druhá připomínka se vztahuje ke strukturálnímu problému rozpočtu Ministerstva obrany. Ze zkušeností a doporučení armád Severoatlantické aliance, ale i schválené transformace resortu obrany České republiky platí, že osobní výdaje by neměly překročil 50 % výdajů, ostatní běžné výdaje by neměly být vyšší než 30 % a na potřebnou modernizaci by zůstalo minimálně 20 %. Dnešní skutečnost, to znamená v návrhu rozpočtu na rok 2014, je, že mandatory jdou k 59 %, ostatní běžné výdaje odpovídají 30 % a kapitálové výdaje opět klesají na 11 % rozpočtu. Přitom investiční hrb podle Bílé knihy o obraně dosahuje téměř 100 mld. korun a armáda se potýká s výrazným nedostatkem peněz na běžnou údržbu a opravy. Osobně se domnívám, že navržená novela nereprezentuje cíle, které byly původně stanoveny Bílou knihou o obraně, zejména nedojde k naplnění očekávání, které vojáci kladli a stále kladou do této novely.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní mi dovolte několik základních konkrétních připomínek k návrhu zákona. Za prvé: V novele stále přetrvávají dosud neopravené chyby. Konkrétně § 3 ponechává jako podmínku povolání do služebního poměru vykonání základní nebo náhradní služby, přičemž tyto druhy činné služby byly dávno zrušeny. Podobně v § 48 je ponechána chyba v popisu základních povinností vojáka, kdy takto vlastně voják není povinen, chcete-li, dělat prakticky nic s odůvodněním, že požadovaná činnost je například nad jeho schopnosti. Do třetice: § 19 - novela ponechává povinnost státu propustit ze služby vojáka, požádá-li o propuštění, a to bez ohledu na obsah platného kontraktu. Vedle naprosto nerovného postavení státu zastoupeného Ministerstvem obrany to umožňuje sice krajní, ale možný případ rozpadu armády v důsledku podaných žádostí vojáků, kdyby došlo k němu do devíti měsíců od podání žádosti. Zpět do armády by bylo možné vojáky dostat až prostřednictvím jejich povolání do mimořádné služby při vyhlášení stavu ohrožení státu. Mimochodem - zákon o mimořádné službě stále nemáme.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, za druhé problematický je nový § 6a, rozhodná doba ve služebním zařazení. Toto nové ustanovení nedává žádný smysl pro dosažení cíle novely zákona, neboť připouští naložit s vojákem jakkoliv dle libovůle velitele. Taktéž velmi krátký termín pro podání písemné námitky vojáka proti služebnímu hodnocení omezuje právo vojáků z povolání. Použiji-li slova klasika, toto ustanovení je absurdné, protože odvolání se podává zpracovateli a ten s konečnou platností rozhodne. Opravný prostředek totiž neexistuje. Služební orgán se přece nebude zatěžovat případnými opravami svého elaborátu. Podstatným závěrem je skutečnost, že takto lze regulérně zničit kohokoliv a kdykoliv. Podle mého názoru je toto nové ustanovení zaměřeno proti vojákům z povolání a obávám se, že takto to nemá upraveno snad ani cizinecká legie.
Za třetí. Pasáž o služebním platu je spíše nepřehledný metodický předpis. Všechna ustanovení o započítávání a nezapočítávání doby služby v různých situacích, výpočtu délky náhradního volna a stanovené lhůty pro udělení volna jsou naprosto nepřehlednou spouští, jsou zjevným úřednickým šimlem a velitelům jen zkomplikují situaci. Velitelé mají přece jiné starosti než u stolu přepočítávat odpracovanou dobu vojáků. Velmi kontroverzní je nový požadavek, který ukládá vojákovi neplacenou službu do 300 hodin nad základní týdně konanou službu, a to dokonce bez možnosti náhradního volna. ***