(16.30 hodin)
(pokračuje Filip)
A to je přece podstata té hrůzy, která se odehrála v Oděse. Hrůzy, která nemá obdobu na celém území Ukrajiny od roku 1945. A my jsme přece v 21. století. Tak co na tom chcete zpochybňovat? Že snad nedošlo k tomu masakru? To nemůžeme přece myslet vážně. To není informace, kterou bychom dostali někde, tak jak tady připomenul ministr obrany, z nějakých podivných e-mailů. To přece přinesly všechny světové agentury. A to, že něco neodvysílala Česká televize, na to jsme si přece už dávno zvykli, že tady objektivní informovanost o té situaci není. Tak co si tady chceme nalhávat?
Já jsem rád, že pan ministr zahraničí přinesl alespoň tak objektivní informaci, ke které jsme mohli dosáhnout. To, že jsme se to nedozvěděli z veřejnoprávních médií, je předmětem jednání, nebo bude předmětem jednání jistě jiných orgánů této Poslanecké sněmovny, protože i když je to veřejnoprávní instituce, přece jen odpovědnost za to, jak fungují veřejnoprávní instituce, záleží na politicích. Záleží na Parlamentu České republiky, protože jsme stále ještě pořád v parlamentní demokracii.
A hry na jakési nezávislé orgány a nezávislost nic neznamená... stupeň k tomu, že bychom snad pominuli nebo vynechali nebo chtěli zrušit ústavní článek, který říká, že všechny ústavní orgány se ustavují na základě svobodné soutěže politických stran. Odpovědnost politických stran, odpovědnost politiků je jak nejen k zákonům, k vládě, ale také k veřejnému prostoru. To si prosím uvědomme. Takže jestliže máme málo informací, chtějme je od těch, kteří nám je mají poskytovat.
Děkuji vám. (Tleskají poslanci v lavicích nalevo.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Filipovi. Teď s faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Holík. Po něm s přednostním právem pan předseda TOP 09 Schwarzenberg, po něm paní poslankyně Němcová s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče Holíku, vaše dvě minuty.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych rád navázal a chtěl poděkovat slovům jak ministra zahraničních věcí, tak ministra obrany, protože snad poprvé jsem uslyšel informaci, která je vyvážená, protože to, co jsme slyšeli v televizi, bylo značně ujeté do strany.
Rád bych odpověděl panu kolegovi Benešíkovi, co se týká ruské posádky na Krymu. Podle dohody Rusko tam mohlo mít 25 tisíc vojáků. Údajně jich tam bylo 19 tisíc. Nevím, jestli jste na Krymu nebo v Sevastopolu byl. Já ano a můžu vám říct, že tam kotvily jak ruské křižníky, tak vedle i americké. Tady se mluvilo vždycky, jsou tam jenom Rusi, Američané tam byli v té době, tenkrát, když jsem tam byl já, tak tam byli také.
Mnohokrát zaznělo, kde dostáváme od koho jaké informace. Vzhledem k tomu, že mám na Ukrajině řadu přátel, téměř v každém městě, tak čerpám informace ztama. A kdo z vás umí číst rusky, já vám je dám - přímo Ukrajinců, jak oni tu situaci vidí.
Takže nechtěl bych tady teď nějakým způsobem rozvířit situaci, protože situace je smutná. Umřelo mnoho lidí. Pokud se vrátím zpátky k té Oděse, tak tam nebyli jenom zastřelení chlapi. Tam byly znásilněné ženy se spáleným obličejem, tam byly zabité děti, tam byly těhotné ženy zabité. A to snad nebyli extremisté.
Takže všechny bych chtěl požádat, buďme trošku lidé, pomozme obyčejným lidem, kteří na to doplatili, protože oni si to zaslouží. (Sporý potlesk.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi. Ještě jedna faktická poznámka. (K mikrofonu přistupuje poslanec Schwarzenberg.) S faktickou poznámkou - pardon, pane předsedo - s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Pardon, pane předsedo, moc se omlouvám - s faktickou poznámkou má přednost pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Panu poslanci Holíkovi prostřednictvím pana předsedajícího. Měl jsem na mysli neoznačené ozbrojence, kteří se přes noc stali regulérními vojáky ruské armády. Neměl jsem na mysli posádku, která tam skutečně stabilně mohla být. Takže tady jsme si asi v tomto nerozuměli.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Benešíkovi. Teď pan předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a vážení poslanci. Ano, je dobře připomenout, kdo byly první ozbrojené skupiny bez odznáčku, bez ničeho, které působily na Ukrajině. Ano, bylo by dobře odzbrojit nelegitimní ozbrojené oddíly, které dneska obsadily různé radnice a státní budovy. Jsem vřele pro toto odzbrojení. A když se toto podaří, budu první, kdo bude volat, aby také ukrajinská armáda se stáhla do svých kasáren. Ale nejdřív musí být nastolen pořádek a ukrajinská autorita na ukrajinském území zase nastolena, která násilím byla porušena.
Děkuji mnohokrát. (Zatleskali poslanci TOP 09.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S další řádnou přihláškou paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře zahraničních věcí, dámy a pánové, váhala jsem, zda se zúčastnit této diskuse, nebo ne, ale domnívám se, že ona nás ještě možná několikrát čeká, byť z toho žádnou velkou radost nemám. Když jsme ji zahájili tady na začátku letošního roku, dospěla Poslanecká sněmovna k usnesení, které si myslím, že je platné a bude platné i pro budoucnost. Dokud se tedy Rusko nevzdá Krymu a nevrátí ho Ukrajině, tak naše usnesení o porušení mezinárodního práva násilnou anexí Ruska ve vztahu ke Krymu, tedy k Ukrajině, platí. A jsem ráda, že Poslanecká sněmovna toto usnesení přijala.
To, že situace se tam eskaluje ve vztahu k prezidentským volbám, které se blíží, určitě nemůže dělat radost nikomu z nás. Nikdo z nás není připraven na to přijímat denně zprávy o tom, jak jsou lidé vražděni, stříleni, jak se radikalizuje ukrajinská společnost, a každý z nás se musí přirozeně obávat, zda takto radikalizovaná společnost bude mít dopad také na nás, kteří jsme teritoriálně tak blízko. A jestliže, a to je přirozené nejen v Poslanecké sněmovně, ale v celé české společnosti, každý z nás podle svých zkušeností, svého hodnotového žebříčku, svého vychování, toho, v čem vyrostl, se dívá na ty situace svou optikou, a ať chce, nebo nechce, tak straní jedné nebo druhé straně, tak si myslím, že na tom usnesení, které jsme přijali minule, nemusíme nic měnit a naopak na ně můžeme být pyšní.
Co ale je potřeba dodat ve vztahu k tomu dnešnímu jednání - jak říkám, obávám se, že toto téma budeme otvírat ještě několikrát, pokud před prezidentskými volbami situace na Ukrajině nezklidní, což bychom si přáli - tak co je potřeba dodat, jestliže se tady ptáme po tom, kdo co tam všechno způsobil nebo nezpůsobil, a my to nebudeme vědět a každý z nás si tady může přednášet svoje představy nebo to, co si nastudoval. Dozvíme se to pravděpodobně s odstupem několika let, tak jak se to v takových případech vždycky děje, kdy jsou sneseny všechny důkazy, archivní materiály vyhodnocené historiky, tak se k tomu budeme moci bavit asi trochu racionálněji než teď, když jsou vzedmuté i naše emoce. Ale já k tomu chci dodat jednu věc. Jestliže se bavíme o těch příčinách, kdo zavinil současný stav věcí na Ukrajině, s tím, že v podtextu je obava, zda tento neklid bude přenesen také na území České republiky, kterou ve mně včera posílil ministr zahraničních věcí Ruska Lavrov, když začal operovat s těmi českými menšinami žijícími na Ukrajině, z čehož já už si dovozuji, že to je nějaký pomocný nástroj, aby pomalinku se ten ruský vliv dostával dál, což jsem přesvědčena, že je celkovým záměrem strategie vlády současné Moskvy, tak k tomu chci dodat jako podpůrný argument něco, co si můžete najít sami. Je to zpráva BIS z roku 2012. Je veřejně dostupná a v kapitole III.3 s názvem kontrarozvědná činnost, abychom si ujasnili, zda Česká republika je v ohrožení, nebo není, zda tady existuje nějaká pátá kolona, která se aktivizuje, a nejenom že se aktivizovala velmi dramaticky v době, kdy se vedla v České republice řeč o přijetí nebo nepřijetí návrhu na vybudování protiraketového radaru, tak zda je příliš aktivní tato skupina, se můžeme dočíst v této zprávě. ***