(15.40 hodin)
(pokračuje Koubek)
Druhá věc. Do voleb nyní už nebudou moci kandidovat nezávislá sdružení jako v jiných obcích. Kandidátní listiny budou moci podávat pouze strany, hnutí či koalice. Opět. O tomto v tomto předkladu tisku 124 v důvodové zprávě není ani zmínka. Zatímco dnes mohou kandidovat nezávislá sdružení, neregistrované strany, nyní nebudou moci. Chceme to? Nechceme to? Je to dobře, nebo špatně? Proč předkladatelé navrhovali zkrácení a schválení hned v prvém čtení? Proč o této poměrně zásadní věci nemáme debatovat například na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj? Je to proto, že to předkladatelé nevědí, nebo nám to záměrně zamlčují?
Třetí věc. Nebude možné takzvané panašování, tedy udělit hlas napříč kandidátce - to je ta plachta, protože samozřejmě 65 zastupitelů krát počet kandidujících sdružení, a pokud máte právo křížkovat napříč, tak volební lístek je samozřejmě velký, ale jak jsme tady už slyšeli, účast není malá, naopak vyšší než kdekoliv v republice, ať už jsou důvody jakékoliv, to znamená, že si s tím Pražané poradí. Nebude už nyní možné panašování, protože do krajských voleb zastupitelstev se volí pouze tak, že vybíráte jednu kandidátku. Nemůžete křížkovat napříč. Volíte jednu kandidátku s možností, pokud se nemýlím, čtyř přednostních hlasů. Kdežto nyní, když máme sice velkou plachtu a máme tam x spolků, hnutí, koalic, stran, tak můžete vybrat až 65 kandidátů, tedy ten maximální možný počet, který je stanoven. Je to zase značné omezení tohoto práva. Je to dobře, nebo špatně? Chceme to? Nechceme to? Ale proč o tom předkladatelé v návrhu vůbec nemluví? Proč nám tuto skutečnost zamlčeli? A proč nechtějí, abychom tuto záležitost projednali ve výborech?
A konečně čtvrtá věc, možná nejméně populární, ale přesto stojí za zmínku, a to je neslučitelnost funkcí. Zatímco funkce člena zastupitelstva kraje je na rozdíl od funkce člena obecního zastupitelstva neslučitelná například s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené krajem, v případě obce to možné je. Převedu to do praktické roviny. Pokud Praha bude mít nějakou svoji organizaci - Pražská teplárenská, Pražské vodovody a kanalizace a podobně -, tak zastupitelé hlavního města Prahy dnes mohou sedět ve statutárních orgánech této společnosti, ovšem změnou, kterou by tento návrh přinesl, by to již možné nebylo. Proč nám to předkladatelé neřekli? Proč to v tom tisku nemáte? Proč nám to zamlčeli? Já teď nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, můžeme o tom vést debatu. Ale proč v tisku o tom není ani zmínka? Proč je to celé postaveno pouze na tom, že se změní cyklus volby a nemá to žádný další vliv?
Jak vidíte na těchto čtyřech příkladech - volební právo pro občany Evropské unie s trvalým pobytem v Praze, možnost omezení, nebo respektive zúžení možnosti kandidovat pro různá sdružení a nezávislá hnutí, omezení možnosti panašování a nemožnost souběhu funkcí nejsou v tomto návrhu vůbec zmíněny, a proto já osobně tento návrh zákona považuji za velmi nepřipravený. Osobně navrhuji jeho zamítnutí právě z těchto důvodů již v prvním čtení.
Ještě k povaze Prahy. Pokud by se Praha stala krajem, co to bude znamenat pro městské části? Stanou se tedy obcemi? Budou mít povahu obcí, když už Praha nebude mít povahu obce, ale bude krajem? Bude to znamenat, že městské části převezmou odpovědnosti, které jednotlivé obce mají? Třeba ve vydávání vyhlášek? Když to vezmeme, dovolte mi uvést příklad na Středočeský kraj. Pokud se obec Nymburk rozhodne nějakým způsobem změnit svoz odpadu, tak to nebude mít nejmenší vliv na obec Beroun v rámci jednoho kraje. Ale když bude Praha jeden kraj a jedna městská část se rozhodne chovat jinak, tak to samozřejmě vliv na druhou městskou část v těchto spojených věcech, jako je doprava, odpady, osvětlení a další věci vliv mít bude. Jaký je tedy vlastně, ptám se, praktický přínos této změny kromě toho, že volby budou co dva roky, voliči budou víc a víc otrávení a volby budou dražší?
Já se domnívám, že jde v podstatě o to, aby v Praze nastala takřka permanentní předvolební kampaň. Jak jsme byli svědkem během tohoto volebního období, kdy se na pražském zastupitelstvu třikrát fakticky změnila koalice a byli jsme svědky toho, že i některé městské části postupně přeskupovaly ve vedení svých městských částí své lidi a měnily se koalice mimo jiné právě proto, aby měly co nejlepší vyjednávací pozici vůči momentální vládnoucí sestavě na magistrátu. To znamená, že budou nějaké obecní volby a za dva roky, až budou volby do zastupitelstva hl. m. Prahy, tedy tyto krajské volby, a tam to dopadne jinak, tak v rámci městské části v zastupitelstvu a radě zase dojde k přeskupování. A dostaneme se do toho, že Praha bude opravdu mnohem méně funkční, než je dnes.
Závěrem mi dovolte, protože se taky snažím na předkladech najít něco pozitivního, tak jsem samozřejmě dlouze přemýšlel, co pozitivního tady osobně vidím. A protože s předkladatelem panem Adámkem mě pojí dobré vztahy, protože jeho manželka je moje místostarostka, moje zástupkyně, tak samozřejmě ačkoliv jsme velcí úhlavní nepřátelé, tak se k sobě chováme nejen slušně, ale přemýšlel jsem, co dobrého mi drahý soused chce i tímto říci. Já se domnívám, že jsem na to možná i přišel. Já bych řekl, že sociální demokracie - protože tenhle návrh je sociální demokracie, jakkoliv jej podepsali dva nebo tři poslanci hnutí ANO, jeden poslanec hnutí Úsvit, dva od lidovců, přidali se někteří komunisté, tak je to návrh sociální demokracie a tak ho i vnímám -, já se domnívám, že sociální demokracie tady postupuje v duchu nejlepších polistopadových tradic, kdy mým úhlavním nepřítelem není opozice, ale koaliční partner. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že tento návrh míří proti vám - a to je proti hnutí ANO. Z jednoho prostého důvodu. Dojde ke zkrácení volebního období na dva roky. Současný nárůst preferencí, nebudu jej hodnotit, ale dává jistě hnutí ANO naději na velice dobrý výsledek v blízkých komunálních volbách. Ovšem žádný strom neroste do nebe a tento trend se buď zastaví, anebo pravděpodobně také obrátí.
Jen pro vaši představu. Nechal jsem si vyjet, jak si stály vládní politické strany s volebním výsledkem nad 20 % od roku 1998, dva roky po volbách. Sociální demokracie, která vyhrála v roce 1998 volby s výsledkem 32 %, o dva roky později podle preferencí měla asi o 25 % méně - poměrově. Sociální demokracie, která vyhrála volby v roce 2002, na svůj volební výsledek ztrácela až 50 % hlasů o dva roky později. Občanská demokratická strana, která, byť těsně, ale vyhrála volby v roce 2006, o dva roky později už měla 17procentní propad proti výsledku. To samé bylo v roce 2012 u Občanské demokratické strany. Tam to bylo jakžtakž vyrovnané, ale v případě TOP 09 oproti volbám v roce 2010.
Neboli, drazí kolegové a kolegyně z hnutí ANO, ony vás nějaké ty skandály taky neminou. Teď neříkám, jestli je to dobře, nebo ne, prostě je to realita. Kdo z vás by si dneska vsadil na to, že paní profesorka Válková, ctěná to naše kolegyně, ještě třeba za dva roky bude ministryní spravedlnosti? (Veselost v pravé části sálu.) Děkuji. Já bych si na to nevsadil. Ani to nehodnotím. Prostě to nějakým způsobem přijde. To by bylo divné, kdyby nenastaly nějaké změny během dvou let ve vládě. Prostě to přijde a vy mimo jiné také ztratíte určitou oporu v hlasech, minimálně těch protestních. Protože po dvou letech ztratíte tu novost, už se od vás protestní hlasy odvinou někam jinam, protože už také budete součástí tohoto establishmentu. To je prostě hotová věc. (Hlas ze sálu.)
Samozřejmě že to necháme na vás, pane kolego, děkuji. Já se ale osobně domnívám, že jakkoliv nepřeju nikomu nic špatného, tak že celý návrh sociální demokracie směřuje k tomu, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. A pokud hnutí ANO na podzim udělá solidní výsledek a bude zkráceno volební období na dva roky, nestihnete udělat vůbec nic. ***