(11.10 hodin)
(pokračuje Marksová)
Nicméně, protože v tomto roce tyto indexy jsou - lze říci - příliš nízké, tak abychom seniorům alespoň trochu více vykompenzovali to, že se jim důchody několik let nezvyšovaly, tak jsme navrhli pro rok 2015 takové speciální opatření, aby průměrné zvýšení důchodů bylo alespoň o 200 korun, resp. je to cca 207, a je to definováno tak, že u průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu celkové zvýšení by mělo činit alespoň 1,8 %.
Protože všichni víme, že situace seniorů je velice nelehká a prudce se za poslední léta zhoršila a jsou to i senioři, kteří nám přibývají v posledních letech na ubytovnách, tak prosím váženou Poslaneckou sněmovnu o podporu tohoto zákona a o to, aby byl schválen hned v prvním čtení kvůli technicko-administrativním záležitostem, aby to bylo včas. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Pavlína Nytrová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se připojila k žádosti na odhlasování tohoto sněmovního tisku v prvním čtení. Zpráva paní ministryně byla vyčerpávající, nemám k tomu co víc dodat, pouze to, že účinnost navrhovaného zákona se stanoví na 1. září s přihlédnutím k tomu, že je třeba již do 30. září 2014 stanovit vyhláškou zvýšení důchodů v roce 2015. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvém čtení. Pokud nebude realizována navrhovaná úprava, bude pokračovat dosavadní trend snižování reálné hodnoty důchodů a zaostávání vývoje životní úrovně důchodců za vývojem životní úrovně ostatního obyvatelstva. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní zpravodajko, za přednesení zprávy. Nyní se přihlásil pan poslanec Laudát.
Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jménem dvou klubů TOP 09 a ODS dávám veto na projednávání tohoto materiálu podle § 90. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že vznesly veto dva poslanecké kluby, tak nelze projednávat ve zrychleném čtení. V tom případě musí zákon projít řádným čtením. Takže otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji první přihlášku - pan poslanec Laudát. Máte slovo.
Poslanec František Laudát: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych byl velice rád, aby u všech těchto materiálů při projednávání, kde půjde o státní finance, byl přítomen pan ministr financí, aby odpověděl, z jakých zdrojů bude zajišťováno financování těchto změn. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, přiznám se, že mě postup poslaneckých klubů a TOP 09 nezaskočil, protože jde o zvrácení toho, co bylo přijato, když vládly. Já musím říci, že problém není jenom v té valorizaci. Problém je v tom, že díky snížené valorizaci v minulém a v tomto roce se snižuje celkový základ, který je základem pro příští valorizace v každém dalším roce. Takže jestli se vzhledem k ekonomické situaci zvýšila daň u těch nejbohatších z příjmů o 7 % na tři roky, tak za tři roky by se těch 7 % mělo umazat podle toho zákona a měli by být na svém. Na rozdíl od těch důchodců, kteří tři roky mají sníženou valorizaci, ale kvůli té valorizaci se jim neustále snižuje základ proti původnímu, takže jde o trvalé poškození, ne o přechodný stav. Chci jenom upozornit, že důchodci jak v 90. letech, tak v tomto období jsou jedni z těch, kteří mají nést problémy ekonomiky tohoto státu. Já rozumím tomu, že státní rozpočet je na tom, jak je, a deficit je, jaký je, a držím palce, aby se podařilo, tak jak proklamuje pan ministr financí, především ucpat díry, kudy peníze odtékají k někomu, kdo se má za to dobře. Na druhé straně ale musím říci, že je třeba chránit i to, abychom se nevyrovnali v tomto případě s Evropou, a že stoupne počet těch, kteří budou pod hranicí chudoby, nebo těsně nad tou hranicí, což je skoro totéž.
Proto si myslím, že je třeba urychleně projednat tento zákon, aby od 1. 7. mohla vláda jednat, a navrhnout, pokud bude schváleno přikázání, zkrácení lhůty na šest dnů, aby nejpozději příští týden v úterý mohl zasednout výbor pro sociální politiku, který by měl dostat toto do vínku, přikázáno k projednání, abychom ve středu příští týden nejpozději mohli projednat druhé čtení a ten další týden aby zákon mohla Sněmovna v třetím čtení odhlasovat.
Dovedu si představit i další možnosti, které by mohl řešit tento zákon, třeba zastropování neustálého růstu pro nárok na starobní důchod třeba na 65 letech, ale nevím, jestli to zvládnu do příštího týdne. Avizuji i tady tuto možnost rozšíření ještě o tento další bod.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dobře jsem zaregistroval. Přihlášen do diskuse je pan poslanec Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Na této schůzi máme extrémní počet materiálů, které vláda nebo předkladatelé, není to vždycky vláda, navrhují projednat v devadesátce. Já obecně jsem odpůrcem toho, má se k tomu sahat zcela výjimečně. Z navrhovaného data účinnosti vyplývá, že můžeme vést řádnou debatu ve výborech, ne v úterý po schůzi, od 19. hodiny, nebo radši ještě před schůzí, aby uplynula 24hodinová lhůta k usnesení výboru. To znamená, já i jménem dvou poslaneckých klubů vetuji zkrácení na šest dnů.
Ale i to, co říkal pan poslanec Opálka - přece jsme schopni projednat a stihnout navrhovanou účinnost. Těch problémů je tam samozřejmě více. O jednom z nich mluvil můj předřečník, je to věk odchodu do důchodu, ale druhý je také výpočet důchodu. Jestli si nejsme vědomi, nebo jsme si vědomi, ale když se podíváte na tabulku, kde budete mít v levém sloupci stávající příjem a v pravém sloupci získanou penzi, tak zjistíte, že ten systém je pro některé skupiny vysoce nespravedlivý, a nemluvím o těch, kterých se týká sedmiprocentní solidární přirážka k dani z příjmu. Nemluvím o těch, kteří mají příjmy nad 100 tisíc měsíčně. Mluvím o těch, kteří tvoří střední třídu, pro které je z hlediska příjmu přechod do penze zásadní změnou v příjmu. U nízkopříjmových skupin v zásadě ten příjem je stejný, když odejdou do penze. A je to vážná otázka, o které bychom měli debatovat. To, že každoročně je v posledních letech deficit na důchodovém účtu kolem 50 miliard korun, to znamená, pokud si vezmeme celkový deficit státního rozpočtu, tak jenom deficit důchodového účtu dělá více než 50 %. Ten trend je vlastně neúprosný. Když si vezmete deficit na tom účtu, jak šel v letech, tak zhruba o 10 miliard se zvyšoval, pak stagnoval kolem 50 miliard.
Prostě si nemyslím, že by na takhle důležitý zákon s dopadem na takřka tři miliony obyvatel, abychom měli k dispozici buď vůbec, anebo šest dnů. Myslím si, že jsme schopni to v relativně krátké době - my nebudeme uměle blokovat a uměle protahovat, ale budeme schopni si říct v rámci projednání ve výboru, případně na plénu v prvním, druhém či třetím čtení, nějaká východiska. Možná je nenajdeme v daném termínu, ale možná alespoň zahájíme debatu o tom, jestli jsme schopni tu nespravedlnost v přiznávání důchodů nějakým způsobem zmírnit. ***