Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích
z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 49/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Jenom upozorňuji, že je navrženo, abychom s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. To znamená je zde navrženo projednávání podle § 90 odst. 2. Prosím pana ministra obrany, aby tento tisk z pověření vlády uvedl. Pane ministře, máte slovo. - Já se omlouvám. Pan předseda klubu TOP 09.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Budu velmi stručný a pravděpodobně vás nepřekvapím, když jménem klubu TOP 09 a Starostové a klubu ODS vyslovíme veto k projednávání podle § 90.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Veto dvou klubů jsem zaznamenal a konstatuji, že nelze použít § 90 odst. 2. A nyní již nic nebrání panu ministrovi, aby se ujal úvodního slova. (V sále je veliký hluk.)

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych uvedl několik slov k návrhu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám. Zaregistroval jsem, že zde je poptávka po snížení hluku, tak vás prosím, abyste zasedli do lavic a věnovali se klíčovému zákonu pro obranyschopnost země, a pokud máte jiné priority, tak prosím, abyste je realizovali mimo jednací sál. Omlouvám se, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedo.

Úvod k návrhu novely zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, sněmovní tisk 49. Jedná se o rozsáhlou novelu se zásadními dopady na průběh služby vojáků z povolání a na budoucí plnění úkolů ozbrojených sil. Návrh zákona byl předložen ještě minulou vládou, respektive mým předchůdcem panem generálem Pickem, a práce na něm probíhala několik let. Proto jsem považoval za nutné po nástupu do funkce se s návrhem nejdříve detailně seznámit. Předlohu jsem podrobně diskutoval s personálními odborníky resortu a samozřejmě se zástupci Armády České republiky a nakonec jsem dospěl k závěru, že novela je ve svých zásadách a principech správná.

Co je jejím hlavním cílem? Dát vojákům moderní a předvídatelný kariérní řád. Dále narovnat platové podmínky ve prospěch nižších hodností a dále zachovat konkurenceschopnost služby v Armádě České republiky na trhu práce. Ale, a to navazuji vaším prostřednictvím, pane předsedo, na pana předsedu Kalouska, považuji i já za nutné, aby prošla řádným legislativním procesem ve třech čteních. Proto jako zástupce předkladatele, tedy vlády, stahuji původní návrh na projednání dle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Vzhledem k zásadní povaze a rozsáhlým dopadům předkládané normy na personální situaci v ozbrojených silách vnímám jako důležité, aby nová Sněmovna mohla podrobně novelu zákona č. 221, o vojácích z povolání, projednat nejen zde na plénu, ale i v příslušných výborech.

A teď alespoň stručně k obsahu návrhu. Zavádějí nové nástroje k podpoře systému řízení kariér a nový platový řád. To je asi nejdůležitější moment celé novely. Tyto změny napravují současný stav umocněný platovými restrikcemi z let minulých. Současná právní úprava odměňování vojáků z povolání vycházející z principů pracovního práva dle zákona č. 143/1999 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, je pro vojáky nevhodná a s ohledem na specifika jejich služby může mít nežádoucí vliv na jejich platové ohodnocení. Oproti letošnímu roku dojde k navýšení osobních mandatorních výdajů o cca 1,3 miliardy korun. Je to pouze optické zvýšení. Oproti roku 2013 se objem nemění, protože Armáda České republiky provedla v roce 2013 strukturální změny a snížila počty, aby zvýšení eliminovala.

Jaké jsou principy navrhované úpravy? Především propojení zastávané funkce s vojenskou hodností a odpovídajícím služebním platem, což je systém, který úspěšně funguje v řadě členských zemí NATO, například na Slovensku, v Polsku, Francii, Německu, Belgii a Velké Británii. Zvýšení transparentnosti systému řízení kariér. Dále snížení administrativní zátěže, zajištění dlouhodobé stability mandatorních výdajů, potlačení subjektivních vlivů při stanovování výše platu vojáka. Narovnání poklesu příjmů vojenského personálu a zamezení dalšímu propadu od 1. 1. 2015. Dále jde o moderní personální nástroj nové nastavení doby rozhodné, systemizace a služebního hodnocení zohledňujícího specifika služebního poměru vojáků z povolání a plnění jejich zvláštních úkolů. Jinými slovy, navrhovaná novela umožňuje vytvoření přehlednějšího a předvídatelnějšího systému pro kariérní růst vojáků.

Za velmi podstatné považuji, že novela jde cestou zefektivňování využívání mandatorních výdajů, což je podstatná část rozpočtu Ministerstva obrany. Týká se to i oblasti výsluhových náležitostí. Po zevrubném posouzení jsem přesvědčen, že stále existuje prostor pro změny podmínek pro nárok a výši některých plnění a velice rád bych o tom vedl debatu.

K dalším cílům novely. Jde také o implementaci práva Evropské unie, zejména v oblasti rozvržení služby vojáků, která byla vynucena judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Novela rovněž reaguje na nutnost úpravy některých ustanovení zákona o vojácích z povolání v návaznosti na aplikační zkušenosti.

Závěrem mi dovolte, abych ještě shrnul v tom smyslu, že stávající stav v oblasti řízení kariér našich vojáků není dlouhodobě udržitelný. Výsledná podoba zákona je armádou netrpělivě očekávána. Zároveň je však třeba reflektovat nové rozložení sil v Poslanecké sněmovně, a proto chci, aby se uskutečnila regulérní diskuse o tomto návrhu, do níž se velice rád a aktivně zapojím. Jako ministr obrany jsem připraven tuto novelu ve spolupráci se svými kolegy pečlivě vysvětlovat a diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne. Děkuji panu ministrovi obrany Martinu Stropnickému a budeme pokračovat zprávou zpravodaje. Ale vzhledem k tomu, že pan poslanec David Kádner je řádně omluven na dnešním jednání, budeme muset rozhodnout o změně zpravodaje. Výbor navrhuje jako zpravodaje pana poslance Bohuslava Chalupu.

Musím vás odhlásit, protože počet přítomných je pravděpodobně velmi výrazně odlišný. Žádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom mohli rozhodnout o změně zpravodaje. Potřebné kvorum už máme.

 

V hlasování pořadové číslo 121 rozhodneme, že zpravodajem pro prvé čtení bude pan poslanec Bohuslav Chalupa. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 121, z přítomných 87 pro 84, proti 1.

 

Prosím tedy pana poslance Bohuslava Chalupu, aby se ujal zpravodajské zprávy k tisku 49. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. V zastoupení předsedy výboru pro obranu si dovolím přednést zprávu zpravodaje. Dovolte mi, abych po vystoupení pana ministra obrany, který řekl v podstatě vše podstatné, vystoupil s touto zprávou. Má zpravodajská zpráva bude proto velmi stručná.

Máme před sebou další z vládních návrhů zákonů týkající se Armády České republiky a obranyschopnosti země jako takové, kterým se významným způsobem upravují podmínky pro výkon služby vojáků z povolání, zejména pak jejich platové náležitosti. Z dalších věcí pak novela přináší změny právní úpravy služebního zařazení, hodností, studijních pobytů, dovolených a podobně. Nicméně zásadním momentem je nová právní úprava služebního platu.

Jako zpravodaj doporučuji Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona propustila do druhého čtení. Vítám, že předkladatel netrvá na postupu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Novela tohoto významu si zaslouží řádné projednání v orgánech Poslanecké sněmovny. Výbor pro obranu je připraven se tomuto návrhu věnovat a projednat ho ve lhůtách, jaké mu Sněmovna určí. Za sebe jako zpravodaje nenavrhuji ani zkrácení ani prodloužení lhůty k projednání ve výboru.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Jako první přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, novela zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, si kladla za cíl zavedení řízení kariér v naší armádě, kdy vyšší platové hodnocení bude vázáno na vyšší vojenskou hodnost, která bude odpovídat náročnosti vlastní služby. Dále tato novela hodlá narovnat plošné snížení tarifů o 10 % z ledna roku 2011. Důvodová zpráva uvádí čtyři varianty možného řešení včetně zachování současného stavu. V důvodové zprávě mi schází porovnání variant způsobu odměňování u jiných armád Severoatlantické aliance, například belgické, nizozemské či dánské. Tak jako jsem upozorňoval při prvním čtení služebního zákona na rozdílné systémy odměňování ve státní správě, tak nechápu, proč nebyla vybrána varianta, která by byla více transparentní. Zřejmě proto, že není pravdou, že v důsledku této novely dojde ke snížení platových nákladů, ale dojde k jejich zvýšení, což se poté projeví i ve zvýšení výsluhových náležitostí. A zejména novela nevede ke spravedlivějšímu odměňování vojáků v nižších hodnostech.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní dovolte nejprve dvě obecné připomínky. Já jsem tady v minulém nebo předminulém bodě něco už naznačil. Ta první zní: Pokud stále platí - a já nemám žádnou informaci o tom, že neplatí - reforma ozbrojených sil z roku 2002, pak bychom dnes měli mít celkem 35 tis. zaměstnanců resortu Ministerstva obrany, z toho 26 200 vojáků z povolání a 8 800 občanských zaměstnanců. Podle státního rozpočtu na rok 2014 kapitolního sešitu 307 má být počet pracovníků v resortu 30 158, z toho 21 994 vojáků z povolání a 7 296 občanských zaměstnanců. Naproti tomu důvodová zpráva k zákonu hovoří o celkovém počtu 29 287 osob v resortu obrany. Nicméně oba údaje plánují pokles zaměstnanců o 2 447 osob, z toho 1 659 vojáků z povolání a 788 občanských zaměstnanců. Pro mne samotného je základní a stále nezodpovězenou otázkou, jakou že to armádu vlastně chceme, jakou ji budujeme a zda vůbec budou ozbrojené síly plnit své úkoly dané strategickými dokumenty a zákony České republiky. Pokud bychom chtěli dodržet počty personálu dané reformou ozbrojených sil z roku 2002, tak bychom potřebovali další minimálně dvě miliardy korun navíc.

Druhá připomínka se vztahuje ke strukturálnímu problému rozpočtu Ministerstva obrany. Ze zkušeností a doporučení armád Severoatlantické aliance, ale i schválené transformace resortu obrany České republiky platí, že osobní výdaje by neměly překročil 50 % výdajů, ostatní běžné výdaje by neměly být vyšší než 30 % a na potřebnou modernizaci by zůstalo minimálně 20 %. Dnešní skutečnost, to znamená v návrhu rozpočtu na rok 2014, je, že mandatory jdou k 59 %, ostatní běžné výdaje odpovídají 30 % a kapitálové výdaje opět klesají na 11 % rozpočtu. Přitom investiční hrb podle Bílé knihy o obraně dosahuje téměř 100 mld. korun a armáda se potýká s výrazným nedostatkem peněz na běžnou údržbu a opravy. Osobně se domnívám, že navržená novela nereprezentuje cíle, které byly původně stanoveny Bílou knihou o obraně, zejména nedojde k naplnění očekávání, které vojáci kladli a stále kladou do této novely.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní mi dovolte několik základních konkrétních připomínek k návrhu zákona. Za prvé: V novele stále přetrvávají dosud neopravené chyby. Konkrétně § 3 ponechává jako podmínku povolání do služebního poměru vykonání základní nebo náhradní služby, přičemž tyto druhy činné služby byly dávno zrušeny. Podobně v § 48 je ponechána chyba v popisu základních povinností vojáka, kdy takto vlastně voják není povinen, chcete-li, dělat prakticky nic s odůvodněním, že požadovaná činnost je například nad jeho schopnosti. Do třetice: § 19 - novela ponechává povinnost státu propustit ze služby vojáka, požádá-li o propuštění, a to bez ohledu na obsah platného kontraktu. Vedle naprosto nerovného postavení státu zastoupeného Ministerstvem obrany to umožňuje sice krajní, ale možný případ rozpadu armády v důsledku podaných žádostí vojáků, kdyby došlo k němu do devíti měsíců od podání žádosti. Zpět do armády by bylo možné vojáky dostat až prostřednictvím jejich povolání do mimořádné služby při vyhlášení stavu ohrožení státu. Mimochodem - zákon o mimořádné službě stále nemáme.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, za druhé problematický je nový § 6a, rozhodná doba ve služebním zařazení. Toto nové ustanovení nedává žádný smysl pro dosažení cíle novely zákona, neboť připouští naložit s vojákem jakkoliv dle libovůle velitele. Taktéž velmi krátký termín pro podání písemné námitky vojáka proti služebnímu hodnocení omezuje právo vojáků z povolání. Použiji-li slova klasika, toto ustanovení je absurdné, protože odvolání se podává zpracovateli a ten s konečnou platností rozhodne. Opravný prostředek totiž neexistuje. Služební orgán se přece nebude zatěžovat případnými opravami svého elaborátu. Podstatným závěrem je skutečnost, že takto lze regulérně zničit kohokoliv a kdykoliv. Podle mého názoru je toto nové ustanovení zaměřeno proti vojákům z povolání a obávám se, že takto to nemá upraveno snad ani cizinecká legie.

Za třetí. Pasáž o služebním platu je spíše nepřehledný metodický předpis. Všechna ustanovení o započítávání a nezapočítávání doby služby v různých situacích, výpočtu délky náhradního volna a stanovené lhůty pro udělení volna jsou naprosto nepřehlednou spouští, jsou zjevným úřednickým šimlem a velitelům jen zkomplikují situaci. Velitelé mají přece jiné starosti než u stolu přepočítávat odpracovanou dobu vojáků. Velmi kontroverzní je nový požadavek, který ukládá vojákovi neplacenou službu do 300 hodin nad základní týdně konanou službu, a to dokonce bez možnosti náhradního volna.

Problematický z hlediska možných finančních dopadů na rozpočet armády je tzv. stabilizační příplatek, který je navrhován jako paušální ve výši 7 tis. korun za každý ukončený kalendářní měsíc služby. Podobně je na tom služební příspěvek na bydlení.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, za čtvrté. Některá ustanovení, např. § 6 - služební zařazení, jsou zřejmě v rozporu s platnou legislativou. V § 8 - doba výkonu služby v hodnosti - jsme z nepochopitelných důvodů z organizační struktury vojenských útvarů vyřadili vojíny a tuto hodnost jsme vyčlenili pouze pro potřeby přípravy nových profesionálů. Kromě toho, že to je světová rarita, jsme dosáhli toho, že jsme z již tak malého počtu hodností ztratili další. Paragraf 15 - odvelení je velkou kuriozitou tohoto zákona, protože podle tohoto ustanovení by nebylo možno v zájmu ministerstva, Vojenského zpravodajství, Vojenské policie či vojenské školy odvelení realizovat. Stejný problém má i § 16 - přeložení. Podobně celá hlava IV - výkon a doba služby - je opět, slušně řečeno, velmi problematická. Zřejmě na jednotlivých útvarech budou muset najmout nové speciální síly, které budou hlídat ustanovení této hlavy, protože bych chtěl vidět velitele, který se v této právní úpravě vyzná.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, co říci závěrem? Dovolím si použít dvě citace z důvodové zprávy novely zákona, kterými se odůvodňoval požadavek na schválení zákona již v prvním čtení. Prvním důvodem je skutečnost, že předmětný návrh zákona má představovat novelu, kterou je do zákona transponováno právo EU. Odklad implementace směrnic EU po zveřejnění tohoto záměru a jeho odůvodnění hrozí údajně rizikem soudních sporů s přímým dopadem na rozpočtovou kapitolu resortu Ministerstva obrany. Tady si dovolím krátkou poznámku. Směrnice 89/391/EHS a směrnice 203/88/ES a povinnost na základě rozsudku Soudního dvora EU č. C-132/04 z 12. ledna 2006 - ano, z 12. ledna 2006 - se totiž vůbec netýkají ozbrojených sil a jsou časově poněkud zastaralé. Druhým důvodem je, že navrhovanému platovému systému předcházely rozsáhlé organizační a dislokační změny, které směřovaly k datu 1. ledna 2014. Tady také nevidím přímou souvislost s těmito změnami a novelou zákona. Snad jenom tu, že se může dále zvýšit dlouhodobá nejistota vojáků z povolání, která vede k odchodům perspektivních vojáků, která destabilizuje naši armádu.

Závěrem bych chtěl říct, že pan ministr vlastně a současná vláda tuto novelu zákona o vojácích z povolání zdědili. Bude to velmi komplikované ve výboru upravit. Myslím si, že nejprve by měly být zodpovězeny základní otázky, které jsem řekl v úvodu.

Děkuji za pozornost a zároveň se omlouvám za poněkud delší vystoupení, ale také doporučuji postoupení tohoto zákona do druhého čtení na výbor pro obranu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Nyní konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy, ale vnímám přihlášku paní poslankyně Jany Černochové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Děkuji, pane místopředsedo. Musím v reakci na to, co tady zaznělo od pana kolegy poslance Sedi, trošku pozdvihnout obočí, protože jsem velmi překvapena z toho, co jsem tady dnes slyšela.

Návrh zákona o vojácích z povolání, zákon č. 221, jsem já společně s panem kolegou Seďou v minulém volebním období několikrát slyšela, ten návrh jsme měli k diskusi opakovaně na výboru pro obranu a kritika, která tady teď zaznívá, možná kdyby zaznívala dva roky zpátky, tak pan ministr Stropnický, který se v rámci svého mandátu v nové vládě zhostil role předkladatele tohoto návrhu, by měl jednodušší práci, protože by všechny kritické body, které tady zmiňovali zástupci sociální demokracie, už do toho návrhu mohl zanést a nemuseli jsme ztrácet půl roku času.

Já si myslím, že ta norma není připravena špatně. Garančním výborem zcela bezpochyby bude výbor pro obranu, který určitě připomínky, o kterých jsme hovořili už na různých úrovních i v rámci prolínání některých agend do oblasti bezpečnosti, tak jsme o nich hovořili i v bezpečnostním výboru, tak si myslím, že jsme schopni některé záležitosti odstranit tak, aby tam problém nebyl. Myslím si, že i v úvodním slově pana ministra tady ty věci, o kterých už nyní víme, že tam nejsou úplně dokonale zaneseny, pan ministr sám zmiňoval, že o nich ví a že je připraven o nich diskutovat a tyto chyby odstranit.

Já bych při této příležitosti možná ještě zmínila dvě normy, které nás čekají také, předpokládám v letních měsících. Možná nebude od věci, když se na tyto dvě normy sejde mimořádná schůze, pokud bude svolána z důvodů jiných, o kterých tady také dneska byla řeč, v letních měsících, a to zákon o aktivních zálohách a branný zákon, protože tyto dvě normy bezprostředně souvisí s dvěstědvacetjedničkou a není možné přijímat dvěstědvacetjedničku a nebavit se o aktivních zálohách. Není možné přijímat dvěstědvacetjedničku a nebavit se o branném zákoně, protože tyto věci spolu bezprostředně souvisí.

Takže já chci poprosit a jménem klubu občanských demokratů mohu říct, že my jsme připraveni tento zákon podpořit do druhého čtení. Stanovit garančním výborem výbor pro obranu se nám také jeví jako nejvíce systémové a pojďme dál vést v rámci výboru o této normě diskusi. Já bych i ráda poděkovala panu ministrovi Stropnickému, že když jsem ho tady interpelovala na začátku volebního období, kde že jsou ty zákony, které on stahoval z programu, tak že mi řekl, že tyto normy budou předloženy do léta. A jsou. Dvěstědvacetjedničku tady máme, takže bych ještě velmi chtěla ubezpečit od pana ministra, že to samé může slíbit i s branným zákonem a se zákonem o aktivních zálohách. A já samozřejmě velmi ráda se budu na práci na těchto normách jako členka výboru i pro obranu i pro bezpečnost podílet. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Antonín Seďa a připraví se pan poslanec Václav Klučka k řádné přihlášce. Prosím, pane poslanče, máte svou faktickou poznámku. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Já bych odpověděl paní kolegyni Černochové vaším prostřednictvím. Já budu souhlasit s tím koncem. Já si osobně myslím, že všechny branné zákony se měly projednávat v jednom balíku. To, že už ozbrojené síly jsou pryč, že Vojenská policie je pryč atd., je chybou, protože jsou navzájem provázány.

Druhá věc. Ano, několikrát se to projednávalo na výboru, ale nikdy tomu nebyla věnována dostatečná pozornost, zejména z toho důvodu, že byly deklarovány nějaké cíle, a po hloubkové analýze tyto cíle já tam nevidím. To je důvod, který jsem přednesl.

A druhá věc je, že ono chce také vědět to, co jsem říkal na počátku - v jakém stavu je v současné době Armáda ČR, protože jsem slyšel veřejné vyjádření, a to dvakrát, na veřejném fóru pana náčelníka Generálního štábu, který jasně deklaroval, že Armáda ČR je ve špatném stavu.

A druhá věc je, zda přijetí této novely, to znamená zákona o vojácích z povolání, zlepší, či zhorší současný stav. Já si přeji, aby se zlepšil, aby byly naplněny cíle reformy ozbrojených sil z roku 2003. A k tomu musí sloužit tento zákon. Pokud tomu sloužit nebude, je to špatně!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Václav Klučka k řádné přihlášce v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Já nebudu komentovat předchozí vystoupení předřečníků. Pouze bych chtěl říci, že z obsahu toho vystoupení je naprosto zřejmé, že je nutné v určité době, která bude před námi, a já předpokládám, že ta doba bude potvrzena touto ctihodnou Sněmovnou, najít kompromisy v mnoha dílčích problémech, které nám pak pomohou zjednodušit projednávání v druhém a třetím čtení. Z toho důvodu i po dohodě s předkladatelem a se zpravodajem již teď si dovoluji navrhnout prodloužení lhůty k projednávání o 30 dnů na 90 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Budeme pokračovat, ale nemám žádnou další přihlášku. Ano, nyní vnímám přihlášku pana poslance Alexandra Černého a kolegyně Černochová také. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Alexander Černý: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, paní ministryně, dovolte mi jenom několik poznámek na adresu prvního čtení.

Musím bohužel konstatovat, že jsme poněkud zklamán úvodním slovem pana ministra. Chápu, že po tom, co si zažil v uplynulých hodinách, to nemá lehké a že se mu asi nepříliš radostně kráčelo dnes do Sněmovny, ale opravdu jsem očekával, že kromě toho, že nám ocituje několik pasáží z důvodové zprávy, kterou si pilní poslanci bezesporu mohou přečíst, tak že uslyším to, co jsem prostě neslyšel. Už to tady trochu naznačil jednak kolega Seďa, paní kolegyně Černochová.

Mám pocit, že vytrhovat jeden jediný zákon, který je velmi důležitý, nesmírně potřebný - vůbec nepochybuji o tom, že je nanejvýš žádoucí, abychom projednali tento zákon, abychom zlepšili kariérní řád, abychom se zabývali platovými podmínkami vojáků z povolání, ale to všechno jsou jen dílčí problémy.

My jsme už několikrát při různých příležitostech narazili na problém, že česká armáda se dostává do situace, kdy ztrácí některé své schopnosti. Souvisí to pochopitelně s financováním armády, dlouhodobým financováním armády. To už je něco, co se pana ministra Stropnického vůbec netýká, protože to byla práce jeho předchůdců. Ti velmi dobře věděli, co činí, a jejich rozhodování mnohdy naprosto cíleně směřovalo k tomu, že Armáda České republiky některé své schopnosti buď ztratila úplně, anebo je prostě na pokraji toho, že je schopna některé velmi důležité činnosti pro obranu země zajistit. Já jsem očekával, že nás pan ministr v úvodním slově ujistí o tom, že má představu, co s tím.

Nedávno jsme, ne všichni stejně horlivě, ale nedávno jsme slavili v České republice patnáct let od vstupu do Severoatlantické aliance. Při té příležitosti se konala celá řada akcí, na kterých zazněla docela závažná kritická slova ve vztahu k naší armádě. Už tady byla zmiňována poznámka náčelníka Generálního štábu, který dokonce připouštěl, že Armáda České republiky už je prakticky nebojeschopná, že už se dostává do situace, kdy by nebyla schopna dostát spojeneckým závazkům ne proto, že by někomu nemohla jít na pomoc, ale protože ty spojenecké závazky například předpokládají, že se v první fázi i případného napadení budeme schopni bránit sami. Poté nám možná podle nějakého článku Severoatlantické smlouvy přispěchá někdo na pomoc. Ale my už nejsme zřejmě schopni vůbec ničeho.

Armáda České republiky je v zoufalém stavu. Už jste tady slyšeli šílenou částku podfinancování resortu zhruba sto miliard, možná devadesát, to se těžko přesně vyčísluje. Slyšeli jste, nebo určitě víte, alespoň ti, kteří se o obranu země zajímáte, že počet vojáků, kterými dnes česká armáda disponuje, je jeden z nejnižších - jeden z nejnižších v rámci Aliance. Tuším, že jsme druzí od konce na počet obyvatel produktivních.

O rozpočtu už byla řeč. Jsme zhruba na polovině toho, co pan Rasmussen, který teď, s prominutím, kmitá po Evropě s jediným cílem - přimět členské země, aby se alespoň trochu napravily -, tak jsme zhruba na polovině toho, co bychom měli. Já to zdůrazňuji z toho důvodu, že už na tom zmíněném jednání Severoatlantické aliance došlo k dohodě mezi představiteli politických stran, že se budou zabývat jakousi proklamací, která by měla zvrátit onen nepříznivý stav, který dnes pro ozbrojené síly, nebo pro armádu zvlášť, panuje, a sice že se tady z roku na rok dohadujeme o tom, jestli armáda dostane jednou čtyřicet, jednou čtyřicet jedna miliard. Víme všichni, že obojí je špatně - ale hlavně ten časový limit, ten je špatně.

Armáda je jeden z resortů, nebo Ministerstvo obrany jako celek je jeden z resortů, který jestli něco potřebuje, tak je to dlouhodobost. Vy, kteří jste tady delší dobu, si jistě vzpomenete na to, jaké jsme tady zažívali šílené chvilky, když jsme vysílali naše vojáky do zahraničních misí a krátce ještě před jejich vysláním jsme neměli Sněmovnou schváleno jejich působení - například do Afghánistánu nebo Iráku nebo čert ví kde. Prostě bylo to velmi nedůstojné, velmi nepříjemné. Stavělo to náčelníka Generálního štábu mnohdy do šílené situace, protože se musel připravovat na to, že když to náhodou Sněmovnou neprojde, tak bude urychleně muset ty lidi stahovat. A to je obrovské bezpečnostní riziko. Nekoncepčnost a neschopnost plánovat například výdaje na obranu na delší období, než je dokonce jedno volební období Sněmovny, optimální by bylo pět, šest, možná i více let, to je to, co mimo jiné způsobuje, že jsme v takové situaci, v jaké dnes jsme.

Paní kolegyně Černochová se tady zmínila o chybějících dalších zákonech, které nutně musí být svázány s touto normou. Já chci připomenout ještě jednu maličkost. Předsedové politických stran se možná s pomocí boží dopracují k tomu, že budou nějakým způsobem deklarovat svůj zájem na posílení obranyschopnosti České republiky a budou deklarovat to, o čem mluvím, tedy že se zavážou k jakémusi - pochopitelně to nebude zákon, ale bude to jakási proklamace, která by je měla motivovat k tomu, aby netorpédovali například rozpočet pro obranu, aby byli schopni přistoupit na to, že budeme se chovat tak jako některé jiné země, které bez ohledu na skoro vývoj ekonomiky jasně deklarují, že výdaje na obranu budou takové, nebo makové. Já mám tu čest zastupovat naši stranu v téhle té expertní skupině, jak si říkáme, a vedeme tam disputace na téma, co udělat pro to, aby se obranyschopnost České republiky posílila. Neodvoláváme se tam na to, že čekáme jenom na to, jak nás bude chránit Aliance. To jsou smlouvy, které platí a které my nezpochybňujeme. Nicméně jsme si vědomi toho, že prioritou nás poslanců, naší vlády by mělo být vlastní zajištění obrany. Já jsem teď trochu na rozpacích, zda má vůbec smysl pokračovat v práci téhle té skupiny, protože naším cílem je opravdu zajistit obranyschopnost. Bavíme se o tom, že to nejde bez toho, aniž bychom neposílili například rozpočet na obranu, abychom neposílili jednotlivé části armády, a na druhou stranu tady slyším, a pan ministr velmi dobře ví, že v návrhu toho zákona je zakotveno, že už tak minimální armádička - ta "em" už jsme tady taky měli, vzpomeňte si na ministra Tvrdíka někteří a jeho koncept "menší, menší, až budeme úplně nejmenší" - dalších 1 600 mužů profesionálních vojáků obětujeme pro to, abychom zajistili platové podmínky pro nový kariérní řád. Já tomu prostě nerozumím. To mi prostě uniká.

Doufal jsem, že mi pan ministr v úvodním slově nebude předčítat z důvodové zprávy, ale že mi vysvětlí, jak se s tímto problémem vyrovnal, jak posoudil se svými spolupracovníky tahle ta úskalí, a že nás nebude tlačit do situace - protože to, co nám teď předkládá, je v podstatě zlepšení kariérního řádu pro vojáky, zlepšení jejich platových podmínek, ale zhoršení podmínek pro zajištění obranyschopnosti země, to je pro mě rozpor, se kterým se nedokážu vyrovnat, a ve vztahu k ostatním zákonům, protože nepadlo ani slovo ze strany předkladatele, jak si představuje například aktivní zálohy, jak si představuje branný zákon. A přitom všichni velmi dobře víme, že bez toho se neobjedeme, že to je prostě to, co nám tady dlouhodobě chybí. Bez toho nemá skoro smysl o dvěstědvacetjedničce jednat, protože budeme mít sice možná dobře placené profesionály, budou mít lépe plánovanou kariéru, budou se možná lépe orientovat v tom, co je čeká, ale bude to čistě jejich osobní záležitost a obranyschopnosti země to příliš nepomůže.

Pokud nedostaneme uspokojivé odpovědi na tyto otázky, bude náš přístup k dalšímu projednávání tohoto zákona asi docela rozpačitý. Vnímám pozitivně návrh pana kolegy Klučky na prodloužení lhůty, protože se obávám, že bez toho se prostě neobejdeme, a pevně věřím, že v tom mezidobí dostaneme ony informace, o kterých jsem se teď zmínil a bez kterých nelze ani zákon 221 efektivně projednávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Alexandru Černému. Nyní paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Vážení kolegové, omlouvám se, že z toho vynechám ženy, ale jedinou ženou ve výboru pro obranu jsem já. Jsme tady všichni nějaký týden, někteří z nás jsou tady i z minulého volebního období a máme dostatek zkušeností na to, abychom byli schopni tu normu během prodloužené lhůty - souhlasím s kolegou Klučkou a s jeho návrhem - dát dohromady tak, abychom ji mohli projednávat. Zároveň pan ministr a jeho resort bude chystat branný zákon, bude chystat zákon o aktivních zálohách a může se to tady v nějakou chvíli všechno sejít. Myslím si, že tuhle ambici bychom měli mít všichni.

Mě jenom velmi mrzí, že za dva tři týdny oslavíme smutné roční výročí pádu Nečasovy vlády, kdy tato norma ležela v ten den, kdy padla vláda, na programu té schůze. Kdyby se v rámci opatření Senátu, jak původně chtěl bývalý ministr Picek, tato norma dostala do projednávání, tak se tady dneska nemáme o čem bavit, pan ministr má o vrásky méně z dvěstědvacetjedničky a ta norma platí. A už chvíli jsme schopni monitorovat to, jaké případné chyby a nedostatky se v té normě ukazují v praxi. (V sále rušno.)

Já nesouhlasím s kolegou Seďou, že to bude horší. Nebude to horší. Mně vadí, že vlastně v rámci kariérního řádu jsme se dostávali do situace bez rozhodného období, které je teď v normě, které je dvouleté až patnáctileté, že nám například na pozici - a mluvil o tom i pan ministr - svobodníků sloužili lidé 35, 25, 30 let. Na pozici svobodníků! A to přece nikdo z nás o takovéto vojáky, kteří nemají základní ambici povyšovat ve svém kariérním postupu, by neměl mít zájem. A v tom já vidím tu normu jako dobrou, jako dobrý návrh.

Mně tam vadí, a zmiňovala jsem to opakovaně na semináři, že nám ze systému trošku vypadnou plukovníci, protože je problém v tom, že v současné chvíli máme 280 plukovníků. Když pan prezident Zeman v den státního svátku jmenoval generála Petra Pavla armádním generálem, tak ty dny předtím byli do plukovnické hodnosti povýšeni i další plukovníci, bylo jich zhruba kolem patnácti, takže teď plukovníků v naší armádě máme kolem 300, a bohužel to je to úzké místo -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám kolegy o klid, abyste mohla v pořádku hovořit.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. V současné chvíli máme v naší armádě kolem 300 plukovníků. Jediné, co mi vadí na kariérním postupu a řádu, je to, že z plukovníka se může stát pouze generál, brigádní generál. A tady je samozřejmě úzké místo, že o povýšení do této hodnosti, povýšení do hodnosti generála, rozhoduje pouze a výlučně z naší Ústavy prezident republiky, takže to v ruce armáda nemá. Dostaneme se do situace, kdy zhruba 300 plukovníků nemůže mít ambici, a předpokládám, že tuto ambici nemá ani naše armáda, aby se z 300 plukovníků stalo během dvou let 300 generálů. To se prostě nestane, ale naštěstí - a v tom bych chtěla strašně moc poděkovat zástupcům resortu Ministerstva obrany, kteří na naše dotazy nám vypracovávali velmi kvalitní podklady, tak abychom my byli schopni s těmito čísly pracovat - už dneska víme, kolik plukovníků, kteří by jinak ze systému vypadli, odejde přirozenou cestou do důchodu.

Jsou to všechno věci, které mají řešení, jenom potřebujeme mít čas se o nich bavit. Já znovu opakuji, že ač jsem poslankyně z opoziční strany, tak armádu, policii, prostě bezpečnostní složky, já považuji za něco, co by mělo být zcela apolitického, a jsem připravena já i moji kolegové připravit každý rozumný návrh, který povede ke zlepšení situace v Armádě České republiky, ke stabilizaci našich vojáků a k tomu, že konečně po přijetí Bílé knihy, která se přijímala před třemi lety, bude jasno, co se v tomto resortu bude dít dalších deset let. To je můj přístup k této problematice a nemyslím si, že by ta norma byla špatná. Pojďme na ní pracovat, pojďme na ní pracovat klidně ode dneška, až postoupíme tuto normu garančnímu výboru, pojďme se scházet a věnujme hodně času této normě. Naše armáda si to zaslouží. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Černochové. S faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom pár poznámek.

První věc. Musíme si uvědomit, že tuto normu předložila minulá vláda a chtěla ji schválit v prvním čtení s těmi všemi chybami, na které jsem upozorňoval, takže je otázka, jak proběhlo vlastně legislativní kolečko, to znamená připomínkové řízení.

Druhá věc. Pokud bude přijata novela zákona o vojácích z povolání v této výši, tak musíme navýšit rozpočet Ministerstva obrany minimálně o tři miliardy. Bez toho a bez tohoto závazku nemá cenu dále pracovat na této novele.

Třetí věc. K 1. lednu 2014 byli degradováni vojáci. Byli degradováni, přitom neplatil tento zákon. A to je nejhorší věc, která se může stát každému vojákovi.

Já bych tady nerad vzýval nějakého démona, že tento zákon vyřeší veškeré problémy v resortu Ministerstva obrany a v Armádě České republiky. Není tomu tak, tak jako tomu nebylo při přijímání Bílé knihy o obraně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Já chápu další přihlášky do rozpravy, ale jsem vázán usnesením Poslanecké sněmovny, které bylo navrženo předsedou klubu ODS Zbyňkem Stanjurou, že budeme pokračovat v přerušeném prvním bodu dnešního jednání od 10.45 hodin. Omlouvám se za to, že faktická poznámka ještě chvilku trvala. Přerušuji bod číslo 15. Děkuji zatím panu ministrovi i panu zpravodaji.

Konstatuji, že od 11 hodin se do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Langšádlová a do 12 hodin pan poslanec Soukup.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.