Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

18.
Návrh poslanců Františka Adámka, Štěpána Stupčuka, Jiřího Koskuby,
Jaroslava Zavadila a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 491/2001 Sb.,
o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 124/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 124/1. Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec František Adámek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Adámek: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jménem početné skupiny poslanců, kteří reprezentují většinu stran této Sněmovny, vám předkládám návrh na novelu zákona o hlavním městě Praze a dalších souvisejících zákonech o volbách do krajů a zákona o obecních volbách. Legislativní a věcný rozbor i hlavní důvody máte v důvodové zprávě. Zde mi dovolte uvést jenom to nejdůležitější.

Hlavním smyslem předkládané, v podstatě velmi jednoduché novely je vnést pořádek a řád do volebního systému v Praze. Musím přitom zdůraznit, že únorové jednomyslné usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy tuto změnu podporuje. Samo pražské zastupitelstvo na příští volební období stanovilo počet členů zastupitelstva 65, což je číslo, které je ve shodě s počty členů zastupitelstev krajů. Rozhodlo také o tom, že Praha bude tvořit jeden volební obvod.

Situace v Praze byla dosud velmi chaotická a zesilovala především nerovnost konkurence politických stran. Když nepočítám první svobodné volby v roce 1990, byly pražské volby provázeny kouzelnickými čarami, manipulacemi zahrnujícími v propracovaných matematických vzorcích volební preference a sílu stran v jednotlivých volebních okrscích, počet členů zastupitelstva a taktiku při územním vymezování volebních obvodů a počtu mandátů na obvod. A tak se ze stranických volebních štábů rodila rozhodnutí vždy podle aktuální síly a největších volebních výhod nejsilnějšího hráče. Počet členů v dosavadních paterých volbách se pohyboval od 55 přes 63 po 70 zastupitelů. Počet volebních obvodů od jednoho do deseti. Obvody byly někdy pětimandátové, jindy šesti- nebo devítimandátové. Dokonce byly i různé počty mandátů na obvod v jedněch volbách. Hranice obvodů byly umně konstruovány a pokaždé jinak - podle toho, jakou šanci měla vedoucí strana kde uspět. Počítalo se každé sídliště, málem každá ulice. Chudáci byli voliči v některých hraničních volebních okrscích: jednou volili v jednom volebním obvodě, jindy z nepochopitelných důvodů v jiném. Konstituování volebních obvodů mělo logiku - logiku volebních čísel, kalkulu z různých minulých voleb a předvolebních průzkumů. A tak se v jednom volebním obvodu ocitala historická Praha 1 a okrajové Nebušice s Přední Kopaninou, jindy se zase potkali v jednom volebním obvodu žižkovský Pepík se sedlákem z Nedvězí.

Volební kalkulace se také staly nástrojem vyšachování malých politických stran. Uzavírací klauzule pět procent se při tomto systému fakticky v reálu zvyšovala na devět, někdy i na jedenáct procent. Podle stanovisek, která si nechal zpracovat Ústavní soud, bývala tato čísla ještě vyšší. Ano, i takové byly volby v Praze.

Náš návrh chce stabilizovat volební situaci v Praze. Z dosavadní vůle stanovit počet členů zastupitelstva v rozmezí 55 až 70 členů navrhujeme počet 65, jako mají ostatní kraje.

Co se týká jednoho volebního obvodu, týká se toho úplně stejného. Jenom bych připomněl, že v Praze se dosud konaly volby podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kde se stanoví, že obec tvoří jeden volební obvod. Praha měla stejně jako třeba některá jiná statutární města možnost si volební obvody určit.

Připomínám také, že podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, má Česká republika 14 krajů. Hlavní město Praha je podle tohoto ústavního zákona jedním z těchto 14 krajů. Proto také při návrhu zákona o volbách do zastupitelstev krajů v roce 1999 na základě návrhu předsedy tehdejší Legislativní rady vlády a dnešního předsedy Ústavního soudu doktora Pavla Rychetského byl předložen návrh zákona, podle kterého by se v Praze volilo podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů, a to ve stejném termínu jako v ostatních krajích republiky. V Praze bylo v tuto dobu zastupitelstvo zvolené v roce 1998 podle obecních voleb, a tak nově vzniklá opozičně koaliční vláda ODS a ČSSD si vyhodnotila, že v krajských volbách v roce 2000 by mohla o Prahu přijít, a byl schválen zvláštní zákon o Praze, kde se řeklo, že zastupitelstvo zvolené v obecních volbách před dvěma lety je pokládáno za zastupitelstvo krajské. Nicméně na druhé straně bylo Praze vyplaceno 250 tisíc na zastupitele, což platí pro kraje, ne pro obce. Jak vidíte, Praha si šikovně vždy dokázala vybrat. Když se to hodilo, byla krajem, jindy zase obcí.

V počtu členů zastupitelstva 65 a v jednom volebním obvodu sjednocujeme pražské volby s volbami krajskými. V tom jsme za jedno se současnými pražskými zastupiteli. Zbývá sjednotit termín voleb. To bude mimochodem předmětem následujícího tisku 125.

Tím snad skončí věčné dohadování s nespokojenými voliči a střetávání s úsilím občanských iniciativ a kritikou od malých stran. Ti všichni právem napadají neprůhlednost a manipulativnost pražských voleb. Dáme rovnou příležitost všem volebním stranám. Zastavíme i lavinu soudních podání na žaloby a žalob na volby v Praze. Zabráníme budoucí možné nedůstojné volební alchymii hodné leda tak šarlatána a podvodníka, pověstného magistra Kellyho.

Návrh velké skupiny poslanců je promyšlený a dlouhodobý záměr. Poprvé byl podán v roce 2011. Byl ale odmítnut v prvním čtení hlasy tehdejší vládní koalice ODS, TOP 09, Věci Veřejné se slovy, že věcně proti tomuto zákonu nic nemají, ale budou dělat komplexní úpravu volebních systémů v celé České republice a předloží komplexní volební zákoník. Bohužel k této úpravě nedošlo. Podruhé, když byl návrh předložen, v roce 2013, se stalo, že bylo předčasně ukončeno funkční volební období minulé Poslanecké sněmovny, tudíž zákon nebyl projednán. Dnes snad takovou smůlu mít nebude.

Náš návrh není v rozporu se stanoviskem vlády. Souvisí s naším druhým návrhem, návrhem ústavního zákona na jednorázové zkrácení volebního období v hlavním městě Praze. Myslím, že je zřejmé a není matoucí, jak by se termínově konaly volby letos. Konaly by se v termínu, s kterým městská samospráva počítá, v termínu, na který se připravují v tuto chvíli všechny politické subjekty, které hodlají letos kandidovat. A termín je jasný i voličům. Pro další volební období bude termín voleb souviset s tím, zda zároveň schválíme ústavní zákon o zkrácení volebního období. Pokud ano, volby budou za dva roky, protože by tak stanovil jednoznačně zákon. Následně pak bude volební cyklus stejný jako u krajů. Pokud ne, tak za čtyři roky. I to je srozumitelné a není to matoucí.

Pokud jde o změnu ve slučitelnosti člena pražského zastupitelstva s jinými funkcemi nebo možnost podávat kandidátky jen registrovaným politickým stranám, pak připomínka vlády je správná a náš návrh právě toto řeší. Sjednocuje tyto podmínky s podmínkami, jaké mají ostatní kraje. Není důvod, aby Praha měla výjimku. Ne úplně se můžeme ztotožnit snad s jedinou připomínkou vlády o tom, že navrhovaná účinnost není zdůvodněna naléhavým obecným zájmem.

Milé kolegyně a kolegové, jen stěží si umím představit větší obecný zájem, nežli jsou volby. Tuto naléhavost zdůrazňuje právě tento zákon. Není jiného mechanismu nežli zákonného, který by mohl zakotvit naléhavost obecného zájmu.

Ve věci kompatibility práva občanů EU být volen v návaznosti na délku trvalého pobytu jen znovu připomínám, že touto novelou sjednocujeme úpravu s analogickou úpravou zákona o volbách do krajů.

Naším rozhodnutím Prahu nesnižujeme na pouhý kraj, jak řekl kolega Svoboda a další při projednávání v pražském zastupitelstvu. Praze zůstávají všechny vymoženosti a zvláštnosti, které plynou z toho, že Praha je hlavním městem a naší vzácnou metropolí a že její specifické funkce jsou jiné nežli ostatních měst. Náš návrh nijak nezpochybňuje, že Praha je svébytný homogenní celek. Pouze ukončíme možné volební čachry. Politice a volbám v Praze se vymezí jasné hřiště, hřiště pokaždé stejné, jak říkal kolega Svoboda, a jasně vykolíkované. Pražští zastupitelé tak budou moci být svým voličům blíž. Nestírá se rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji. Praha bude stále plnit jako dosud obě neoddělitelné role, úlohu kraje a obce.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou jednoduchou změnu, která zabrání navždy účelovým volebním manipulacím v Praze. Je to změna typu padni komu padni. Možná je dokonce pro někoho nevýhodná, pro některé strany, ale je to změna nutná. Náš návrh je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními závazky. Touto změnou nezmizí Praha jako pojem, jako reprezentant této země. Nezmizí v propadu dějin, jak vyjádřil své obavy kolega Svoboda. Naopak, Praha se stane obrazně městem čistším, jasnějším, přímějším a silnějším.

Na závěr bych vás chtěl, tak jak uvedla paní místopředsedkyně, požádat podle § 90 odst. 2 o schválení tohoto návrhu v prvním čtení. Děkuji vám. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu navrhovateli a nyní prosím, aby k mikrofonu přistoupil zpravodaj tohoto tisku pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče. (V sále je hlučno.)

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil se svou zpravodajskou zprávou ke sněmovnímu tisku 124, k novele zákona o hlavním městě Praze, o volbách do zastupitelstev krajů a o volbách do zastupitelstev obcí.

Jak již řekl pan předkladatel, důvodem předložení této novely je, aby se změnil způsob volby členů Zastupitelstva hlavního města Prahy tak, aby se volilo podle zákona číslo 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy se totiž konají podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, přestože od účinnosti ústavního zákona číslo 347 -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vás takhle přerušuji, ale prosím všechny kolegyně a kolegy, aby se ztišili, abychom vás slyšeli a nemuseli překřikovat. Jestli máte nějaká neodkladná jednání, prosím, jednejte mimo tento sál. Děkuji.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji. Řeknu to znovu. Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy se totiž konají podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, přestože od účinnosti ústavního zákona číslo 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, je hlavní město Praha rovněž vyšším územně samosprávným celkem. To se mj. projevuje v tom, že politické strany pobírají příspěvek za mandát zvoleného zastupitele, ačkoli v obecních zastupitelstvech tento příspěvek neexistuje.

Návrh novely tří zákonů chce tuto praxi změnit tak, aby se do Zastupitelstva hlavního města Prahy volilo podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů. To by znamenalo konec spekulativnímu rozdělování Prahy na více obvodů a propočítávání výhodnosti určení počtu členů zastupitelstva podle vládnoucí strany nebo stran.

Navrhovatelé doporučují stanovit počet členů Zastupitelstva hlavního města Prahy na 65. Počet členů zastupitelstva je určen podle členů v zastupitelstvech tzv. velkých krajů. Sjednocením termínu voleb do krajů a do Zastupitelstva hlavního města Prahy pak řeší sněmovní tisk 125, který bude projednáván následovně.

Návrh ústavního zákona navrhuje zkrácení volebního období členů Zastupitelstva hlavního města Prahy zvolených v letošních volbách roku 2014 na dobu dvou let.

Vláda na své schůzi dne 17. března 2014 zaujala k tomuto návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za hlavní problém návrhu považuje ne zcela jasný časový harmonogram navrhovaných změn v režimu voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Podle vlády není zřejmé, podle jaké právní úpravy voleb - obecní, či krajské - proběhnou volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy, které by se měly konat na podzim letošního roku.

Nicméně tento návrh zákona může mít pozitivní vliv na to, aby nedocházelo k manipulaci s rozdělením Prahy na více volebních obvodů a k oslabení zastoupení stran s nižším volebním výsledkem. Při rozdělení na obvody se v minulých volbách dostaly do Zastupitelstva hlavního města Prahy pouze čtyři politické strany. Zastoupení pak neměly strany, které sice překročily celkově 5% hranici, ale při přepočítávání v jednotlivých obvodech na mandáty nedosáhly.

Vzhledem k tomu, že tento návrh zákona našel shodu napříč politickým spektrem, navrhuji, aby byl návrh zákona postoupen k dalšímu projednávání. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a zde mám přihlášku s faktickou - nebo s přednostním právem? S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když jsem chodil do základní školy, tak jsem se učil, že Československá socialistická republika má hlavní město, které se jmenuje Praha. A předkladatelé tohoto zákona nám tvrdí, že je to kraj. Mě překvapuje ta malá důvěra v pražskou zastupitelskou demokracii. Každá jiná obec podle zákona o obcích si může stanovit podle velikosti počet zastupitelů. Dokonce podle zákona o obcích si i jiné město či jiná obec může rozdělit svůj volební obvod na několik částí a děje se to.

Pokud mám správné informace, tak v této chvíli se Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhodlo, že bude jeden volební obvod. Nevím, co tím řešíme. Myslím si, že ta debata může být, nebo já budu mluvit i k příštímu zákonu, nevím, jaké jsou skutečné pohnutky předkladatelů. Já si myslím, že politické. Že se těší, když to nevyjde teď, tak za dva roky se to obrátí a už se k tomu dostanou. Jaká je logika toho, že si občan třeba Prahy 1, když jsme na Praze 1, půjde vybrat v určitém roce složení zastupitelstva městské části a za dva roky si půjde vybrat složení Zastupitelstva hlavního města Prahy? Mně ta logika naprosto uniká.

To, že v této chvíli je Praha i kraj, je dáno nějakým politickým rozhodnutím. To rozhodnutí nemusí platit, může platit kratší dobu, než si myslíme. Kraje se zaváděly, rušily, zaváděly apod., kdežto Praha městem byla, je a zůstane.

Všechny argumenty, které zazněly, mně připadají zbytečné, a někdo si chce svůj politický problém z komunální úrovně vyřešit zákonem. Opravdu tomu nerozumím. Myslím si, že i příští bod, tzn. zkrácení volebního období, je minimálně na hraně ústavnosti, a doporučoval bych zastupitelům, aby to nedělali, aby ten svůj návrh stáhli.

V čem je rozdíl mezi Prahou a Ostravou? Jsem z Moravskoslezského kraje. Že Ostrava si může stanovit počet zastupitelů a Praha ne? V čem je rozdíl mezi Prahou a Opavou, kde jsem byl dvě volební období primátorem, kde si máme právo rozdělit naše statutární město na volební obvody, a v Praze ze zákona to není možné? Kdybyste to vzali normálně, tak současně tady byla novela zákona o obcích, a stejný zákaz třeba pro to, stanovit si počet členů zastupitelstva, byste navrhovali i ve všech ostatních obcích. Kdybyste to mysleli vážně pro všechny, tak byste počet členů zastupitelstva stanovili ze zákona taxativně pro všechny obce. Vy tady řešíte jedno jediné město, byť je to město hlavní. A nevím, k čemu to povede.

Velmi často tady od mikrofonu mnozí z nás - všimněte si, že neříkám z vás, ale z nás - říkají, jak je otřesena důvěra občanů v politiku, jak je politický systém nestabilní, jak máme hodně typů voleb, jak se vlastně pořád volí. Pak si vláda stěžuje: teď nemůžeme nic dělat, protože teď budou tyto volby, tyto volby, a mezitím uplyne volební období.

Vy chcete naprosto nelogicky rozbít systém samosprávy v hlavním městě Praze. A pořádný argument jste nedali kromě toho, že někdo někdy využil platné legislativy, možná nešťastně, já tady nežiji, možná nešťastně rozdělil město na sedm obvodů. Já myslím, že je velmi nepraktické i pro kandidující strany hledat sedm lídrů než jednoho lídra atd. Navíc ten problém jste si vyřešili na pražské úrovni, tak nás s tím prosím nezatěžujte a nedělejte z Prahy jiný případ samosprávy než jinde. Nebo si myslíte, že jinde to ta samospráva zvládá, rozdělit si případně město na obvody, stanovit si počet zastupitelů, a tady ne, tady to musí dělat Poslanecká sněmovna a Senát, aby to zákonem určily? Já si to skutečně nemyslím.

Představa, že máme komunální volby, obracíme se na občany: pojďte, zvolte si svého starostu či primátora, máte komunální volby, a platí to v celém státě, jenom v Praze ne, to mi přijde opravdu neuvěřitelné. A zkuste mi říct, jak budete tohle to vysvětlovat voličům, že si mohou vybrat starostu Prahy 1 a nemohou si v tom samém termínu vybrat primátora Prahy, nebo potenciálního starostu Prahy 1 a potenciálního primátora Prahy.

Takže já formálně dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona již v prvém čtení a očekávám poměrně bohatou diskusi. A od těch, kteří si myslí, že je to dobře, bych rád slyšel odpověď na ty otázky, proč se má volit na Prahu 1, když jsme na Malé Straně, v jiném roce než do Zastupitelstva hl. m. Prahy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, prosím, abyste zůstal u řečnického pultíku, protože já jsem ještě neotevřela formálně obecnou rozpravu. Tak to potom načtete, ano, dobře.

Takže tímto otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené paní poslankyni Fischerovou, pana poslance Svobodu, pana poslance Koubka, pana poslance Bendu a pana poslance Laudáta. Prosím tedy k řečnickému pultíku paní poslankyni Fischerovou. Nemusíte běžet, my počkáme. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Paní předsedající, děkuji vám za udělení slova. Vážené dámy, vážení pánové, předřečník pan poslanec Stanjura mnohé řekl od srdce, což já mám pojednáno v trochu jiném smyslu, ale sejdeme se v konečném cíli stejně. Takže dovolte, abych se k tomu mohla vyjádřit celkem stručně, řekla bych.

I když nejsem z Prahy, jsem z Vysočiny a jsem na to hrdá, tak musím říci, že mě Praha jako Praga caput regni, i když teď už je ten latinský název jinak, tak mi velice leží na srdci. Už od roku 1874 se nazývalo hlavní město, bylo to královské hlavní město, a od roku 1920 to bylo hlavní město Praha. Tento název si od té doby nese. A já se přiznám, že jsem opravdu mluvila zejména s lidmi ze samospráv z Prahy, z jednotlivých částí, a to pro mě bylo přínosné, že jsem si na to vytvořila nějaký názor a díky tomu mám náhled následující.

Praha opravdu, tak jak bylo na únorovém Zastupitelstvu hlavního města Prahy projednáno, už si zastupitelstvo odsouhlasilo, protože na to má nárok podle zákona, že si může říci, kolik bude mít zastupitelů. To je od únorového jednání zastupitelstva schváleno, čili těch 65 členů Zastupitelstva hl. m. Prahy. To zde padlo, že bude jeden volební obvod, čili to už platí. Je to tak? A proto si smyslím, že další souvislosti kolem toho, zejména s tím následujícím bodem, je to sněmovní tisk 125, je to ústavní zákon, tak tam se jedná o to, na jak dlouho to bude platit. To zde už také bylo řečeno, že by musely být potom následující volby za dva roky, a je to velmi komplikované, když teď po dvou letech by občané šli znovu k volbám. Je to dvojkolejnost, otázka dotací, přerozdělování. Takže tím jsem chtěla vyjádřit tento svůj osobní pohled na věc.

Také jsem o tom debatovala s kolegy ze Slovenska. Vím, že právě dnes, včera, tady je delegace ze Slovenska a my v rámci výboru pro veřejnou správu jsme probírali různé souvislosti, protože historii máme společnou a mnohdy i ty zákony mohou být podobné. Na Slovensku volí také do hlavního města Slovenska Bratislavy podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Tam je to takto, čili i ta kolej, která je na Slovensku, myslím, že v tomto případě bych přistupovala k tomu neměnit. Já říkám, dokud se kolo točí, tak do něj nestrkám ruce. A to kolo se opravdu točí. Je to pro hlavní město Prahu, myslím, teď po tom usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy věc, která již je schválena.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jak tu sedíme, i když nás tu už není moc, tak si myslím, že bychom měli toto opravdu velice dobře zvážit, než budeme něco měnit. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vznáším námitku proti postupu podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji a opravdu - uvažujte prosím rozumně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Evidujeme veto dvou klubů a budeme pokračovat podle standardního scénáře. Nyní prosím, aby přistoupil k mikrofonu další přihlášený, a to je pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, zákon o hlavním městě Praze je zákon, který je funkční a funguje. My v tuto chvíli máme usnesením zastupitelstva rozhodnuto o tom, že se bude volit 65 zastupitelů a že bude jeden volební obvod. Není nic, co by musela tato Sněmovna řešit. V tuto chvíli se Sněmovna chystá řešit, že hlavní město Praha není hlavní město, ale je kraj. Je v tom jistě hodně sentimentu, ale jsem přesvědčen o tom, že každá země si má svého hlavního města vážit a musí ho vnímat jako něco mimořádně symbolického. A to je také důvod, proč ze zákona to hlavní město Praha je městem a zároveň dostalo jakýsi statut kraje. Pokud ten zákon změníme, budeme muset měnit celou řadu věcí.

Kromě jiného se ptám, jak to tedy bude, když se Praha stane krajem, jestli bude mít stejně jako Ústí krajského hejtmana a jestli budeme volit také primátora, protože Ústí nad Labem má také primátora kromě krajského hejtmana, stejně tak jako Plzeň. Zrovna tak se ptám, jestli Praha dostane krajské peníze jako jiné kraje, jestli v rozpočtu na to bude pamatováno, jestli rozpočtové určení bude počítat s tím, že Praha má nárok na krajské peníze, které, upozorňuji, v tuto chvíli nedostává. Ptám se také, jestli hlavní město Praha se vyrovná s tím, že bude každé dva roky volit. Ze statutu hlavního města Prahy peníze k jednotlivým městským částem jdou cestou hlavního města Prahy, cestou zastupitelstva. To znamená, my každé dva roky změníme vztah mezi hlavním městem Praha a zastupitelstvem, každé dva roky budeme rozhodovat o tom, jaký bude další ekonomický vývoj městských částí. Dovedete si někdo představit takové hospodaření, takové plánování? Každé dva roky to změnit a dělat to od začátku všechno znova?

Nechci vůbec hovořit o tom, že samozřejmě volby navíc znamenají obrovskou ekonomickou zátěž pro město a že samozřejmě znamenají, že se minimálně na půl roku zastaví všechno pozitivní v tom městě. Víme dobře, že když je čtyřletý cyklus, že v tom prvním roce se ti nově zvolení s něčím seznamují, v tom druhém a možná kusu třetího roku něco pozitivního dělají a v posledním roce už jen bojují ve volebním klání.

My v Praze nebudeme pracovat nikdy. Budeme mít trvalé volební klání, nebudeme vědět, jaký máme výhled ne na čtyři roky, ne na dva roky - my nebudeme vědět, ani jaký máme výhled na jeden rok. Myslíte si, že může takto město hospodařit? Myslíte si, že může takto hospodařit hlavní město Praha, které má celou řadu jiných závazků? Jsou tady všechny úřady, jsou tady všechna zastupitelstva, všechny státní návštěvy. Je to věc, která potřebuje skutečně dlouhodobé jednotné systematické řízení a vedení. A my teď na základě nějaké politické objednávky, aby někdo si vylepšil své pozice do dalších voleb, změníme zákon, který funguje, který je funkční, změníme něco, co říká, že jsme stejní jako ostatní evropské a světové země, že jsme země, máme nějaké jméno a máme nějaké hlavní město.

Věřte mi, neříká se mi to lehko, ale když už bychom takto rozhodli, styděl bych se za to, že jsem poslanec!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Koubka, prosím pana poslance Stanjuru s faktickou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych jenom předkladatelům vaším prostřednictvím položil jednu otázku. Začal to můj předřečník pan kolega poslanec Svoboda. Přece není možné nechat rozpočtové určení daní tak, jak je v této chvíli, pokud projde vámi navrhovaná změna. Protože hlavní zdroj příjmů pro Prahu je jako město podle rozpočtového určení daní, a ne jako kraje. My, kteří jsme tady v minulém volebním období velmi složitě projednávali změnu rozpočtového určení daní, víme, jak složité ty debaty byly, jak každá obec či město určité velikosti má samozřejmě argumenty, proč zrovna v této velikosti obce se má přidat z toho jednotného koláče sdílených daní. Evidentně z toho plyne, že někdo si hraje jenom s volebním systémem. Tak je Praha město, nebo kraj? Vy chcete, aby se volilo jako podle kraje, ale peníze aby bral jako město. To nemá žádnou logiku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance... Dobře. Faktická pana poslance Stupčuka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Já se pokusím reagovat vaším prostřednictvím na slova pana Stanjury. Samozřejmě že Praha není krajem a nikdy to nikdo netvrdil. Praha má statut z Ústavy a podle ústavního zákona vyšších územně samosprávných celků vyššího územně samosprávného celku. A v tom je jiná než všechna ta města, která jste jmenoval, například i tu Ostravu. A ta analogie s krajem, ta je daná pouze tím, že Praha prostřednictvím svého magistrátu vykonává současně působnost krajského úřadu jako ostatní kraje. A v tom je ta shoda s kraji. Ale nikdo netvrdí, že Praha je kraj. Je vyšší územně samosprávný celek. A to, o co my se tady snažíme tímto zákonem, je sjednocení toho volebního cyklu s ostatními vyššími územně samosprávnými celky, kterým je Praha plus vyjmenované kraje. Takže prosím, abychom toto rozlišovali a abychom toto nemátli. A samozřejmě že ta argumentace ohledně dosažení transparentnosti tím, aby byla do budoucna eliminována taková volební aritmetika, ke které sklouzává jednou jedna strana, onehdy zase jiná, tak ta je přiléhavá. My chceme do budoucna, aby tady byl transparentní, jasný volební systém, tak jak platí v ostatních krajích.

Pro tuto chvíli všechno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci poděkovat za nevyžádané školení. Nic nového jsem se nedozvěděl. To já samozřejmě vím, že Praha vykonává některé funkce kraje. Nicméně ve vašem podání je Praha více kraj než město, protože chcete, aby se volilo v období krajských voleb, to znamená, aby si občané Prahy vybírali hejtmana a ne primátora. Tak to prostě je. Na otázku ohledně peněz jste pro jistotu vůbec neodpověděl, protože moc dobře víte, že kdyby převážil ten váš pohled, že Praha je více kraj, a tím pádem chcete sjednotit volby pro občany do krajů, pro mě je Praha více město a chci, aby občané měli jeden termín, kdy volí své zastupitele městské či městských částí. To znamená, já se s vámi nepřu. Já jenom říkám, že Praha je mnohem více město než kraj, že to, že je kraj, je přechodná záležitost.

Já myslím, že by bylo dobře, kdybychom kraje úplně zrušili. Jednak bychom si ulehčili debatu o hlavním městě Praha a ušetřili bychom neuvěřitelné množství úředníků, budov a všeho možného. Kdo byl u vzniku krajů v roce 2000 nebo na konci roku 2000 a podívá se na počet úředníků dneska, kdo se podívá do důvodových zpráv, když vznikaly kraje, kde byly odhady na počty úředníků a počty budov, a srovná to s dneškem, a chci říct, že se tam vystřídaly všechny politické strany ve vedení kraje, takže to není... mluvím o svých kolezích a i o vašich politických. Z logiky věci ty kraje nabobtnaly.

Taková úsměvná historka. Já jsem se divil, proč v zastupitelstvu kraje máme tři místa pro občany. Vždyť vím, kolik bylo (nesrozumitelné) města. Ale ukázalo se, že to je o tři víc, než je potřeba. Protože málokdy ten kraj jako takový projednává něco, co konkrétního občana zajímá. Kdežto na Zastupitelstvo města Prahy chodí, protože to je konkrétní věc, která se tam projednává. Srovnejte si počet bodů, které projednáváte na Zastupitelstvu města Prahy v kompetenci města a v kompetenci kraje. Srovnejte si rozsah samosprávy v kompetenci města a v kompetenci kraje a hned si jasně odpovíte, jestli je Praha více město, nebo kraj. Ale můžeme klidně odpovídat, že hlavním městem České republiky je Kraj Praha. Klidně, pokud chcete. Já to ale říkat nebudu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu. Nyní mám s faktickou přihlášenou paní poslankyni Semelovou, potom pan poslanec Stupčuk s faktickou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, paní předsedající. Já bych v žádném případě nechtěla stavět ostatní města proti Praze. Myslím si, že to není v zájmu ani Prahy ani celé České republiky. Nicméně bylo tady řečeno od pana kolegy Stanjury, že ho překvapuje nedůvěra, kterou mají Pražáci, nebo kterou mají poslanci, kteří předkládají tento zákon. Já bych chtěla říci, že pokud by bydlel v hlavním městě Praze, tak by ho ta nedůvěra asi nepřekvapovala, protože my prostě máme přímo zkušenosti s manipulací a s účelovým rozdělováním na volební obvody podle toho, jak se to zrovna komu hodí. A pokud tady slyším názory od představitelů ODS o tom, jak bychom ušetřili, nebo o hospodaření v Praze, o plýtvání prostředky, tak to, nezlobte se na mě, ale zrovna od této strany, když si vezmu tu vládu v Praze v posledních letech, zní poněkud úsměvně, vzpomeneme-li si na různé tunely, a nemyslím jenom Blanku.

Chtěla bych říci, že rozdělování na volební obvody, které se tady děje v Praze, poškozuje malé politické strany kromě jiného, že je to prostě na politickou objednávku, a uvědomte si, vážení kolegové, že v budoucnosti to může také poškodit stranu, která donedávna byla ještě velká, anebo se tak za ni pokládala.

Jinak já uznávám, že jsou tady pokládány některé dotazy, které mají svoji logiku. Nechme projít tento zákon do druhého čtení a ve výborech o těchto věcech podiskutovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. A nyní s faktickou pan poslanec Stupčuk, poté s faktickou pan poslanec Adámek a potom pan poslanec Svoboda.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Já bych chtěl vaším prostřednictvím pana předsedu Stanjuru ujistit, že tento zákon nijak nemění v zásadě postavení Prahy. Tady se mění jenom mechanismus voleb do hlavního města Prahy. To nesouvisí vůbec s otázkou, jestli Praha zůstane hlavním městem, nebo bude krajem, nebo bude vyšším územně samosprávným celkem. Její postavení zůstává zachováno. Tolik se mění pouze způsob volby. Ano, my můžeme zůstat ve stávajícím systému, anebo můžeme volit podle systému krajského. A my si prostě myslíme, že ten krajský systém je lepší. Myslím si, že ta argumentace je poměrně logická, že je poměrně obsáhlá. A znovu říkám, Praha je svým způsobem jiná oproti jiným městům. Nejenom proto, že je hlavním městem, jak správně neustále argumentujete, ale právě i proto, že je zde ta analogie s kraji, kdy Praha vykonává působnost v řadě případů, nebo ve všech případech, krajského úřadu, ať už to je v přenesené správě, nebo ať už je to přímo výkon státní správy. A v tomto smyslu si myslím, že argumentace, kterou uvádíme, je přiléhavá. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení limitu a nyní prosím pana poslance Adámka s faktickou. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec František Adámek: Děkuji. Děkuji kolegovi Stupčukovi. Já jsem si tady poznamenal na základě několika málo, tří čtyř kolegů, z ODS převážně, několik poznámek. Dovolil bych si to charakterizovat, promiňte mi to - my o voze, vy o koze. Nezlobte se na mě. Vy tady citově působíte a to je to, co řekl kolega Stupčuk. Přece my se zákona o hlavním městě Praze vůbec nedotýkáme. Tam se nic nemění. Můžete mi říct, koneckonců TOP 09, která se, jak to chápu, chystá vás podpořit v těchto názorech, se spolupodepsala pod ústavní stížnost v roce 2010, kdy si malé strany stěžovaly na sedm volebních obvodů. Já vám jenom připomenu nález Ústavního soudu z roku 2010. Tam se tehdy říkalo a Ústavní soud konstatoval, že sice nedošlo k porušení zákona, ale došlo ke zjevné manipulaci zákona o obecních volbách. A my nechceme nic měnit. My chceme pouze, aby si volby nerozhodovala - a pro kolegyni Fischerovou prostřednictvím paní místopředsedkyně, promiňte, to, že teď zastupitelstvo rozhodlo, to je v pořádku, že takhle rozhodlo. Ale příští zastupitelstvo může rozhodnout úplně jinak. A bude se mu hodit pět volebních obvodů a 70 zastupitelů, tak si to tak udělá. A to přece není, o tom to není.

Tak máme tady nějaký zákon 374 o vyšších územně správních celcích, který říká, že Praha je kraj, a my chceme jenom volit a dodržovat zákony. A umožnit, aby se strana, která získá 11 %, do zastupitelstva dostala. A ne že matematickým vzorcem, který se připravil a spočítal, a koneckonců všichni to velmi dobře víte, jak se to dělo dřív, jsem zastupitelem na hlavním městě Praze od roku 2004, tak mě prosím vás, prostřednictvím paní místopředsedkyně, nepoučujte, jak to chodí v Praze.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení času a nyní prosím s faktickou pana poslance Svobodu, poté pana poslance Stanjuru a poté pana poslance Laudáta. Upozorňuji, že písemná neboli elektronická přihláška i s faktickou má přednost. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Dovolte, abych vaším prostřednictvím řekl předkladateli: Ano, mluvíme o koze a vy o voze. Mě v tuto chvíli nezajímá, kolik bude zastupitelů a kolik je zastupitelských obvodů. Zajímá mě to, že součástí tohoto návrhu je změna volebního zákona o Praze a že Praha bude volit každé dva roky. Jednou krajsky, jednou obecně. To je to, co mě zajímá. A já se ptám, když to slyším, všechny ty názory, které jsou, tak se ptám: cui prodest? Komu to prospívá? Co z toho bude Praha, co z toho bude tato republika mít, že bude v Praze volit podle krajských voleb a že Praha bude krajem? Praha nic, protože nedostane krajského hejtmana, nedostane krajské peníze - dostane jenom další náklady, které bude hradit ze svého.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych souhlasit s tím, co říkal pan poslanec Adámek. Toto zastupitelstvo rozhodne tak a příští možná zase jinak. Tomu se říká samospráva a demokratické rozhodování. Nic víc, nic míň. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta s faktickou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedkyně. Já jenom jsem tady chtěl technicky sdělit, že TOP 09 se nepřipojila k ústavní stížnosti. Nám bylo sympatické, aby Ústavní soud tu záležitost projednal, takže naši podporu to mělo, nicméně jsme se k tomu nepřipojovali, protože zákon podle mého názoru mluvil zcela jasně. Jiná věc byla, a byli u toho sociální demokraté, my jsme v té době na radnici nebyli, kdy se rozhodovalo o těch neskutečných měňavkách, které v Praze byly.

Já bych ale dal principiálně návrh, čeká tady v předsálí pan primátor Prahy, abyste mu hlasováním umožnili vystoupit k této záležitosti.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ještě jednou se táži - chcete hlasovat o návrhu, aby mohl jednání být přítomen pan primátor? (Poslanec Laudát: Aby mohl vystoupit.) Vystoupit. V tom případě musíme o tomto návrhu hlasovat, abychom dodrželi jednací řád. Dříve než tak učiníme, pokud dovolíte, bych ráda vyčerpala faktické poznámky a pak bychom o tomto návrhu hlasovali a pak bychom pokračovali v obecné rozpravě, jestli je s tím takto souhlas.

Takže prosím s faktickou pana poslance Adámka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Adámek: Omlouvám se všem mimopražským a všem, kteří se nezúčastní této debaty, že tak často vystupuji a tak často budu vystupovat. Protože já prostě, nezlobte se, nesnáším demagogii. A to, co je zde předváděno, je prostě, ať se na mě zlobí, nebo ne, demagogie nejhrubšího zrna.

Znova opakuji: Možná pro některé z nás je všechno naprosto jasné. Já se tedy ptám, proč v době krajských voleb někteří lidé nosili kandidátky. Pan bývalý primátor, prostřednictvím paní místopředsedkyně, mi jistě dá zapravdu, i když tam ještě nebyl v tu dobu, a chtějí volit do krajských voleb? Proč zatěžujeme lidi takovýmito plachtami? Proč si stěžujeme, že lidi odmítají pomalu chodit k volbám? Proč jim to nezpřehledníme? Proč nemohou volit tak, a navíc to zákon předpokládá, kromě toho, že v roce 2002 se retroaktivně prohlásilo zastupitelstvo zákonem o hlavním městě Praze zvolené, tak jak jsem říkal, podle obecních voleb, za zastupitelstvo krajské.

A malá poznámka ještě. Tady bylo řečeno: Kolo se točí. Ano, kolo se točí. A já tedy mám jiné představy, než zde zaznělo, že to je ta demokracie, že si rozhodne. Já si prostě myslím, že rozhodovat tak, jak se to zrovna mně hodí, není správné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a s další faktickou pan poslanec Koubek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já budu vystupovat k tomuto bodu, ale teď k těmto velkým plachtám, které tady pan kolega Adámek uvedl, k tomu také budu mluvit. Ale když řekl, proč tyto volby neuděláme přátelštější, či jaký použil výraz, vůči voličům, tak mi dovolte jenom lehké srovnání. Díval jsem se na to, jaká je účast u krajských voleb a jaká je účast u magistrátních voleb v Praze. Pochopitelně, u těch dnešních obecních voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy je v průměru za poslední čtyři volby, které byly, mnohem vyšší. Konkrétně od roku 1998 do roku 2010 byla průměrná účast voličů 40 %, kdežto v krajských volbách od roku 2000 do roku 2012 byla 35 %. Takže pokud, pane poslanče Adámku prostřednictvím paní předsedající, říkáte, že nemáte rád demagogii, tak si prosím nejprve ta čísla přečtěte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a ještě jednu faktickou tady mám, písemnou, která má přednost, a to je pan poslanec Novotný s faktickou. A poté poprosím pana kolegu poslance Stupčuka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Novotný: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, myslím si, že je celkem známo, že nemůžu být podezírán z toho, že bych byl Pražák. Tak zkusím takovou poznámku pohledu hodně zdaleka a myslím, že zcela bez ohledu na to, členem jaké politické strany jsem.

Poslední léta často přemýšlím nad tím, jak se zeslabuje důvěra občanů v náš politický systém tím, že máme takřka každý rok nějaké volby. Lidé vkládají neodůvodněnou důvěru v to, že ve chvíli, když volí do zastupitelstev krajů, tak očekávají, že ty kraje budou řešit celostátní problémy. Ve chvíli, kdy volí do zastupitelstev měst, tak se chtějí často pomstít momentální politické reprezentaci na celostátní úrovni. A ten systém je čím dál složitější, nepřehlednější a postupně znedůvěryhodňuje jednotlivé úrovně politické moci a samosprávy v naší zemi. Jestli ještě z Prahy uděláme hybrid a při jejích, v uvozovkách, krajských volbách se bude čekat, protože tak občané uvažují, že se vyřeší problémy, které prožívají v městských částech, a naopak, tak tím jenom ten chaos prohloubíme. A myslím, že všichni, kdo tady přemýšlíme, bychom měli přemýšlet, jak zjednodušit politický systém v naší zemi a učinit ho znovu přehledným. Jestli lidé budou chodit každých 14 dní k volbám a budou očekávat řešení věcí od orgánů, které je nikdy vyřešit nemohou, pak jednou ztratí kompletně důvěru v demokracii.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu. A nyní prosím s faktickou pana poslance Stupčuka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Já vaším prostřednictvím, paní předsedající, bych chtěl reagovat na argumentaci pana kolegy Koubka. Respektuji to, že s tímto návrhem nemusíte, vážené kolegyně, kolegové, souhlasit. To je vaše svaté právo. Ale prosím, nepoužívejme demagogickou argumentaci. Přece každý ví, že v Praze je obecně vždycky pro jakýkoli typ voleb vyšší volební účast. To není jenom v tomto případě. Takže to považuji za falešný argument, když si takto vytrhnete to srovnání. A to, proč tomu tak v Praze je... Ano, je tomu tak proto, že v Praze je prostě výrazně jiná sociální stratifikace obyvatel. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu.

 

Jelikož už tady nemám žádné faktické poznámky, měli bychom přikročit k hlasování o návrhu podle § 52 odst. 3 jednacího řádu o přítomnosti dalších osob při jednání Sněmovny, v tomto případě pana primátora hlavního města Prahy.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu a táži se, kdo je pro. Proti?

Hlasování končím s tím, že návrh byl přijat. (Hlasování číslo 49, přihlášeno 150, pro 90, proti 3.)

 

Poslanecká sněmovna tedy souhlasí s účastí primátora hlavního města Prahy při projednávání tohoto bodu a já ho prosím do sálu. Já myslím, že mu ten prostor můžeme dát, protože čekal, než vypořádám faktické poznámky. (Poslanec Koubek jde pro primátora hl. m. Prahy a po chvíli s ním přichází do sálu.)

Dobrý den, pane primátore. Dovolte mi, abych vás uvítala na půdě Poslanecké sněmovny. Pokud dovolíte, je obecná rozprava. Mám zde přihlášené poslance - pana poslance Koubka, poté pana poslance Bendu, pana poslance Laudáta. Dáme potom prostor i panu primátorovi. (Hlásí se o slovo poslanec Koubek.) Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Koubek: Vážená paní místopředsedkyně, já jsem pochopil naše hlasování i tak, že pan primátor dostane přednost, což bych osobně učinil vůči kterémukoli primátorovi hlavního města Prahy z jakékoli politické strany. Tak teď jenom nevím, jak to technicky vyřešit, jestli ještě o této věci musíme hlasovat. Ale já předpokládám, že tím, že jsme souhlasili -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale já dodržuji jednací řád, který toto neupravuje. A já dávám přednost poslancům, kteří jsou řádně přihlášení. Já myslím, že pan primátor nám to odpustí a nechá přihlášené do rozpravy mluvit. (Rozruch v sále.)

 

Poslanec Jiří Koubek: Tak. Já respektuji vaše laskavé řízení naší dnešní schůze. (Smích zejména zprava.) Pan primátor mi jistě odpustí, že mu tu přednost tedy nedám.

Dámy a pánové, k návrhu, který tady dnes řešíme. Má dvě zásadní věci. První věc je, že se Praha stane jedním volebním obvodem. A jsem přesvědčen, že o tomto víceméně bude tady shoda napříč, minimálně většinová. Účelové změny voleb, které byly v minulých letech, vyvrcholily v roce 2010, kdy Praha byla rozdělena na šest obvodů, a znamenalo to i následnou ústavní stížnost. Jen pro vaši představu, v roce 1998 Praha byla rozdělena na deset obvodů, v roce 2002 na pět obvodů a tedy v roce 2010 na sedm volebních obvodů. Nyní se tedy Zastupitelstvo hl. m. Prahy dohodlo, že bude jedním volebním obvodem s 65 poslanci.

Za sebe i za klub TOP 09 říkám, že pokud by byla předložena takováto úprava, tak s tím nemáme problém. Respektovali bychom tento návrh a dovoluji si vaši laskavou pozornost upřít do systému, se kterým všichni pracujeme, a to, že pod sněmovním tiskem 164 -164 - už máme návrh hl. m. Prahy, který by právě omezil možnost volby v Praze na jeden jediný volební obvod. Je to tisk, který nemáme předložen na programu této naší schůze, momentálně je v připomínkování na vládě. Tento návrh hlavního města Prahy zachovává povahu Prahy jako obce - to je to, o čem tady teď mluvíme - a zároveň nezkracuje volební období. Pouze stanovuje změnou zákona číslo 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, jeden volební obvod pro celou Prahu.

Ta druhá věc, která je tady ovšem velmi, řekl bych, kontroverzní a na které, předpokládám, asi nedojde ke shodě, alespoň ne většinově, je rozdělení termínů obecních a krajských voleb v Praze a zkrácení volebního období. Já jsem přesvědčen, že toto rozdělení, kdy Praha by každé dva roky volila, jednou do obecních voleb a o dva roky později do tzv. pro Pražany magistrátních voleb, jak tomu říkají, tedy do Zastupitelstva hl. m. Prahy, a další dva roky zase do obecních, přináší celou řadu negativ.

A jedna věc vůbec není v tomto tisku zaznamenaná. Jaký to bude mít přínos ekonomický? Předkladatelé tohoto tisku - a dovolte mi odcitovat: Návrh zákona neklade nároky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Pokud tedy v Praze začneme nyní volit každé dva roky, tak bych chtěl tu kalkulaci vidět, že to tedy nemá žádný vliv na ostatní veřejné rozpočty. Omlouvám se všem předkladatelům, ale tuto záležitost jsem nepochopil. Budu rád, když mi vysvětlíte, když volby se dnes konají jednou za čtyři roky a nyní budou každé dva roky celopražsky, tak jak je možné, že to nebude mít vliv na rozpočet hl. m. Prahy. Ano, každé dva roky se konají senátní volby, tzn. v některých okrscích Prahy se tyto senátní volby spojují buď s magistrátními, nebo tedy s obecními, podle toho, jak by to vyšlo podle tohoto návrhu, ale takhle bychom volili v celé Praze. Ostatně stanovisko vlády k této záležitosti je docela zřejmé: Lze úspěšně pochybovat o možnosti úspor personálních, věcných i finančních nákladů i o tom, že předložený návrh nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet či na rozpočet hl. m. Prahy. Tedy jakkoli poslanci především vládních stran předkládají návrh, kde říkají, že to nebude mít vliv na obecné rozpočty, stanovisko vlády je zcela opačné. Volby budou co dva roky, a budou tedy dražší. To nám předkladatelé zamlčeli.

Dovolte mi ještě také zmínit - a omlouvám se případně panu primátorovi Hudečkovi, protože nevím, zda nebude také o tom mluvit on. Ale systém voleb do obecních zastupitelstev a krajských zastupitelstev je poměrně odlišný a v případě této změny by došlo k omezení jak aktivního, tak i pasivního volebního práva. Uvedu vám to na čtyřech příkladech. Dnes do voleb Zastupitelstva hl. m. Prahy mohou volit i občané Evropské unie s trvalým pobytem v Praze. Do krajských zastupitelstev tuto možnost nemají. Takže si kladu otázku - zatímco dnes např. Slováci s trvalým pobytem v Praze mohou volit do Zastupitelstva hl. m. Prahy, nyní už nebudou moci? Podotýkám, že tato změna, kterou přinese tento návrh, není ani čárkou ani písmenkem zmíněna v důvodové zprávě. A ptám se proč. Za prvé, chceme to? Je to dobré, nebo je to špatné? A hlavně proč nám předkladatelé neříkají, že dojde i k takovéto změně? Je to proto, že nám to nechtějí říci, nebo proto, že to ti předkladatelé sami nevědí?

Druhá věc. Do voleb nyní už nebudou moci kandidovat nezávislá sdružení jako v jiných obcích. Kandidátní listiny budou moci podávat pouze strany, hnutí či koalice. Opět. O tomto v tomto předkladu tisku 124 v důvodové zprávě není ani zmínka. Zatímco dnes mohou kandidovat nezávislá sdružení, neregistrované strany, nyní nebudou moci. Chceme to? Nechceme to? Je to dobře, nebo špatně? Proč předkladatelé navrhovali zkrácení a schválení hned v prvém čtení? Proč o této poměrně zásadní věci nemáme debatovat například na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj? Je to proto, že to předkladatelé nevědí, nebo nám to záměrně zamlčují?

Třetí věc. Nebude možné takzvané panašování, tedy udělit hlas napříč kandidátce - to je ta plachta, protože samozřejmě 65 zastupitelů krát počet kandidujících sdružení, a pokud máte právo křížkovat napříč, tak volební lístek je samozřejmě velký, ale jak jsme tady už slyšeli, účast není malá, naopak vyšší než kdekoliv v republice, ať už jsou důvody jakékoliv, to znamená, že si s tím Pražané poradí. Nebude už nyní možné panašování, protože do krajských voleb zastupitelstev se volí pouze tak, že vybíráte jednu kandidátku. Nemůžete křížkovat napříč. Volíte jednu kandidátku s možností, pokud se nemýlím, čtyř přednostních hlasů. Kdežto nyní, když máme sice velkou plachtu a máme tam x spolků, hnutí, koalic, stran, tak můžete vybrat až 65 kandidátů, tedy ten maximální možný počet, který je stanoven. Je to zase značné omezení tohoto práva. Je to dobře, nebo špatně? Chceme to? Nechceme to? Ale proč o tom předkladatelé v návrhu vůbec nemluví? Proč nám tuto skutečnost zamlčeli? A proč nechtějí, abychom tuto záležitost projednali ve výborech?

A konečně čtvrtá věc, možná nejméně populární, ale přesto stojí za zmínku, a to je neslučitelnost funkcí. Zatímco funkce člena zastupitelstva kraje je na rozdíl od funkce člena obecního zastupitelstva neslučitelná například s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené krajem, v případě obce to možné je. Převedu to do praktické roviny. Pokud Praha bude mít nějakou svoji organizaci - Pražská teplárenská, Pražské vodovody a kanalizace a podobně -, tak zastupitelé hlavního města Prahy dnes mohou sedět ve statutárních orgánech této společnosti, ovšem změnou, kterou by tento návrh přinesl, by to již možné nebylo. Proč nám to předkladatelé neřekli? Proč to v tom tisku nemáte? Proč nám to zamlčeli? Já teď nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, můžeme o tom vést debatu. Ale proč v tisku o tom není ani zmínka? Proč je to celé postaveno pouze na tom, že se změní cyklus volby a nemá to žádný další vliv?

Jak vidíte na těchto čtyřech příkladech - volební právo pro občany Evropské unie s trvalým pobytem v Praze, možnost omezení, nebo respektive zúžení možnosti kandidovat pro různá sdružení a nezávislá hnutí, omezení možnosti panašování a nemožnost souběhu funkcí nejsou v tomto návrhu vůbec zmíněny, a proto já osobně tento návrh zákona považuji za velmi nepřipravený. Osobně navrhuji jeho zamítnutí právě z těchto důvodů již v prvním čtení.

Ještě k povaze Prahy. Pokud by se Praha stala krajem, co to bude znamenat pro městské části? Stanou se tedy obcemi? Budou mít povahu obcí, když už Praha nebude mít povahu obce, ale bude krajem? Bude to znamenat, že městské části převezmou odpovědnosti, které jednotlivé obce mají? Třeba ve vydávání vyhlášek? Když to vezmeme, dovolte mi uvést příklad na Středočeský kraj. Pokud se obec Nymburk rozhodne nějakým způsobem změnit svoz odpadu, tak to nebude mít nejmenší vliv na obec Beroun v rámci jednoho kraje. Ale když bude Praha jeden kraj a jedna městská část se rozhodne chovat jinak, tak to samozřejmě vliv na druhou městskou část v těchto spojených věcech, jako je doprava, odpady, osvětlení a další věci vliv mít bude. Jaký je tedy vlastně, ptám se, praktický přínos této změny kromě toho, že volby budou co dva roky, voliči budou víc a víc otrávení a volby budou dražší?

Já se domnívám, že jde v podstatě o to, aby v Praze nastala takřka permanentní předvolební kampaň. Jak jsme byli svědkem během tohoto volebního období, kdy se na pražském zastupitelstvu třikrát fakticky změnila koalice a byli jsme svědky toho, že i některé městské části postupně přeskupovaly ve vedení svých městských částí své lidi a měnily se koalice mimo jiné právě proto, aby měly co nejlepší vyjednávací pozici vůči momentální vládnoucí sestavě na magistrátu. To znamená, že budou nějaké obecní volby a za dva roky, až budou volby do zastupitelstva hl. m. Prahy, tedy tyto krajské volby, a tam to dopadne jinak, tak v rámci městské části v zastupitelstvu a radě zase dojde k přeskupování. A dostaneme se do toho, že Praha bude opravdu mnohem méně funkční, než je dnes.

Závěrem mi dovolte, protože se taky snažím na předkladech najít něco pozitivního, tak jsem samozřejmě dlouze přemýšlel, co pozitivního tady osobně vidím. A protože s předkladatelem panem Adámkem mě pojí dobré vztahy, protože jeho manželka je moje místostarostka, moje zástupkyně, tak samozřejmě ačkoliv jsme velcí úhlavní nepřátelé, tak se k sobě chováme nejen slušně, ale přemýšlel jsem, co dobrého mi drahý soused chce i tímto říci. Já se domnívám, že jsem na to možná i přišel. Já bych řekl, že sociální demokracie - protože tenhle návrh je sociální demokracie, jakkoliv jej podepsali dva nebo tři poslanci hnutí ANO, jeden poslanec hnutí Úsvit, dva od lidovců, přidali se někteří komunisté, tak je to návrh sociální demokracie a tak ho i vnímám -, já se domnívám, že sociální demokracie tady postupuje v duchu nejlepších polistopadových tradic, kdy mým úhlavním nepřítelem není opozice, ale koaliční partner. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že tento návrh míří proti vám - a to je proti hnutí ANO. Z jednoho prostého důvodu. Dojde ke zkrácení volebního období na dva roky. Současný nárůst preferencí, nebudu jej hodnotit, ale dává jistě hnutí ANO naději na velice dobrý výsledek v blízkých komunálních volbách. Ovšem žádný strom neroste do nebe a tento trend se buď zastaví, anebo pravděpodobně také obrátí.

Jen pro vaši představu. Nechal jsem si vyjet, jak si stály vládní politické strany s volebním výsledkem nad 20 % od roku 1998, dva roky po volbách. Sociální demokracie, která vyhrála v roce 1998 volby s výsledkem 32 %, o dva roky později podle preferencí měla asi o 25 % méně - poměrově. Sociální demokracie, která vyhrála volby v roce 2002, na svůj volební výsledek ztrácela až 50 % hlasů o dva roky později. Občanská demokratická strana, která, byť těsně, ale vyhrála volby v roce 2006, o dva roky později už měla 17procentní propad proti výsledku. To samé bylo v roce 2012 u Občanské demokratické strany. Tam to bylo jakžtakž vyrovnané, ale v případě TOP 09 oproti volbám v roce 2010.

Neboli, drazí kolegové a kolegyně z hnutí ANO, ony vás nějaké ty skandály taky neminou. Teď neříkám, jestli je to dobře, nebo ne, prostě je to realita. Kdo z vás by si dneska vsadil na to, že paní profesorka Válková, ctěná to naše kolegyně, ještě třeba za dva roky bude ministryní spravedlnosti? (Veselost v pravé části sálu.) Děkuji. Já bych si na to nevsadil. Ani to nehodnotím. Prostě to nějakým způsobem přijde. To by bylo divné, kdyby nenastaly nějaké změny během dvou let ve vládě. Prostě to přijde a vy mimo jiné také ztratíte určitou oporu v hlasech, minimálně těch protestních. Protože po dvou letech ztratíte tu novost, už se od vás protestní hlasy odvinou někam jinam, protože už také budete součástí tohoto establishmentu. To je prostě hotová věc. (Hlas ze sálu.)

Samozřejmě že to necháme na vás, pane kolego, děkuji. Já se ale osobně domnívám, že jakkoliv nepřeju nikomu nic špatného, tak že celý návrh sociální demokracie směřuje k tomu, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. A pokud hnutí ANO na podzim udělá solidní výsledek a bude zkráceno volební období na dva roky, nestihnete udělat vůbec nic.

Nikdo, kdo tam bude, nestihne udělat nic a sociální demokracie počítá s tím, že o dva roky váš volební výsledek bude výrazně horší. Za dva roky neuděláte nic, půl roku po volbách, než se to sestaví, a než se rozkoukáte, než začnete fakticky pracovat, pan kolega to ví, také byl starostou stejně jako, ví, že to chvilku trvá, tak začne předvolební kampaň - předvolební kampaň pro rok 2014.

Já bych chtěl právě v tomto pohledu poděkovat sociální demokracii. Já to vidím jako takovou hezkou šibenici, kterou postavila, a ti zástupci hnutí ANO, kteří to podepsali, strkají hlavu do této šibenice a ještě se u toho usmívají. Sociální demokracii gratuluji, hnutí ANO v Praze kondoluji. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou prosím pana poslance Adámka a poté pana poslance Komárka.

 

Poslanec František Adámek: Já už jsem se, vážené kolegyně, kolegové, jednou omlouval, ale na tohle se nedá nereagovat. Nezlobte se. Jak pan Koubek řekl, nejsme si cizí, když to řeknu takhle, známe se, ale prostě já bych rád vyjádřil obdiv k zastupitelům za sociální demokracii na hl. m. Praze, protože už v roce 2011 věděli, že naším soupeřem bude ANO. Proto jsme to už v roce 2011, pane kolego Koubku, předložili. Vy jste si dneska zahrál tady na politologa a vykladače, takže my jsme to už dělali v roce 2011, kdy jsme poprvé tenhle zákon předložili.

Vy jste nás tady napadl, že jsme úmyslně něco zamlčeli. Dovolte mi, abych zde znova pro vás speciálně přečetl své vystoupení, které jsem zde měl. Cituji jenom část:

Pokud jde o změnu ve slučitelnosti člena pražského zastupitelstva s jinými funkcemi - o tom jste přece hovořil, prostřednictvím paní místopředsedkyně - podávat kandidátky jen registrovaným politickým stranám, pak připomínka vlády je správná a náš návrh právě toto řeší. Sjednocuje tyto podmínky s podmínkami, jaké mají ostatní kraje. Jinými slovy, předkladatelé si myslí, že to tak má být, tak jako si myslí, a odpovídám prostřednictvím paní předsedkyně na další váš dotaz, já nevidím problém v tom, že pokud se přijme náš návrh, nebudou moci býti zastupitelé v dozorčích a správních radách. Vy s tím máte problém? Já ne! To jste ale měli říct dřív!

A ještě poslední dvě poznámky. Snad se vejdu do limitu. Prosím vás, já se vůbec divím, že zbytek republiky funguje! Tam jsou přece volby co dva roky a já se divím, že vůbec jsme se tady nerozvrátili, a my jenom chceme, aby to bylo stejné... (Z pléna: Rozvrátili!) Kdo to rozvrátil, pane kolego Bendo prostřednictvím paní místopředsedkyně? Kdo tady vládl deset let? Kdo to rozvrátil? Kdo nás tam dostal? A my jenom chceme, aby voliči měli naprosto jasno, aby věděli, kdy volí do Zastupitelstva hl. m. Prahy, protože zákon o hl. m. Praze funguje. My totiž tady, pane kolego Koubku, nezkracujeme v tomto bodě ústavní zákon -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas vypršel. S další faktickou prosím pana poslance Komárka, poté pana zpravodaje Klána s faktickou a poté pana poslance Koubka s faktickou.

 

Poslanec Martin Komárek: Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji. Já mám jenom opravdu technickou věc a opravdu, nemyslete si, že chci zasahovat do práva kohokoliv kdykoliv mluvit podle pořadí, ale já jsem velice kvitoval snahu kolegy Koubka dát přednost panu primátorovi i bez ohledu na přihlášené v rozpravě, ale on nevymyslel způsob, jak to udělat. Já jsem možná na to kápl. Ta možnost je podle mě ta, že řádně přihlášení řeknou jednu větu nebo se vzdají slova, místo aby přednesli sáhodlouhý projev, a po panu primátorovi se přihlásí do rozpravy znova. Samozřejmě předpokládám, že nikdo z nás ostatních je nepředběhne. Čili ve vší naprosté skromnosti si dovoluji tento nápad dát k dispozici dalším řečníkům, pokud sdílejí snahu pana Koubka dát přednost panu primátorovi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou prosím pana zpravodaje Klána. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Klán: Je to velice zajímavý nápad, ale já mám faktickou a navíc mám přednostní právo, takže přednostní právo, na to jste, pane Komárku prostřednictvím předsedající, zapomněl. Takže můžu klidně předběhnout s přednostním právem pana primátora.

Já tady chci jako zpravodaj trochu atmosféru uklidnit, protože tady si někteří pletou ty dva tisky: 124 řeší jeden volební obvod a 125 řeší zkrácení doby dvou let, takže si to nepleťte! To si řešte až u té stodvacetpětky když tak. A pak je tady takový problém, jak tady Zastupitelstvo hl. m. Prahy předložilo totožný návrh, aby volební obvod byl jeden v Praze, tak to řeší stošedesátčtyřka. Je to úplně stejné, protože já budu zřejmě zpravodajem také toho tisku, tak nevím, co tady řešíme. Tak to nechme projít do dalšího čtení, můžeme klidně na výborech se o tom pobavit a podat tam různé pozměňovací návrhy. Vím a chápu samozřejmě Zastupitelstvo hl. m. Prahy, protože je jakoby vyšší územně samosprávný celek a ty mají také možnost podávat návrhy zákonů, takže tady je ta souvislost určitým způsobem s kraji, protože krajská zastupitelstva mají tu samou možnost, takže chápu, že je tady předložen tento návrh ze zastupitelstva. Působí to honosněji, tak mi to aspoň přijde, protože zastupitelstvo samo o sobě jakoby rozhodlo. Nerozhodujeme my jako poslanci. A přikláním se tady k panu navrhovateli, že když to funguje všude v republice, že jsou každé dva roky volby - máte krajské a pak jsou obecní, tak se to jenom sjednocuje. V tom nevidím osobně žádný problém. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení času a nyní prosím k faktické pana poslance Koubka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji. Vaším prostřednictvím k ctěnému panu kolegovi Adámkovi. Nikdy bych si nedovolil říci, že jste něco neřekl, když jste to řekl. Já jsem ty čtyři příklady, které v tom návrhu chybí, uvedl, že jsou zamlčeny v důvodové zprávě, v tom tisku, a že jsou naprosto zásadní a že měly býti řečeny. Já jsem také neřekl, že jsem třeba pro, aby byl souběh funkcí se statutárními orgány, ale to zaznělo od vás až tady. Já se domnívám, že slušnost by byla napsat, že tato změna, která by nastala, že tuto změnu bude mít možnost už prodiskutovat předem v tom písemném návrhu, a to tam, pane kolego, nebylo! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení času a nyní prosím do rozpravy přihlášeného pana poslance Bendu.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, mluvím na vás, protože vám to chci hlavně sdělit. Opozice bere i dobré návrhy z vládní koalice. Souhlasíme s tím, co tady řekl pan kolega Komárek. Oznamuji, že i já i Franta Laudát stahujeme svou přihlášku a hlásíme se v okamžiku vystoupení pana primátora znovu tak, abychom mu dali v tuto chvíli přednost, protože si myslím, že je rozumné, aby promluvil. (Potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, děkuji za vstřícnost, a tudíž prosím pana primátora k řečnickému pultíku. Prosím, pane primátore, máte slovo.

 

Primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Ono tady toho zazněla spousta, ale já bych na úvod sdělil jednu věc. Kdykoliv se tady jedná o čemkoliv, co potřebuje Praha, tak to dopadne způsobem, že se Praze nevyhoví, a když sem přijde takovýto nesmysl, tak vážně hrozí, že se to schválí.

Nicméně bych tady k tomu chtěl říct ještě jednu věc. Já tak nějak už i vím ze Zastupitelstva hl. m. Prahy, jak to celé funguje. On to většinou jeden vymyslí, řekne to dalším dvěma, kteří na to kývnou, pak se to na nejbližším klubu prosadí v rámci jedné strany a pak se to v rámci tvorby koalice prosadí jako jeden z bodů, který tam někdo chce. A protože hlasování je následně nadpoloviční většinou, to znamená 101, tak z těch 101 o tom ví 95 nic moc a těch 6 tomu trochu rozumí.

Takže dovolte mi, abych těm všem, kterých se to z logiky věci v podstatě netýká, malinko popsal, anebo spíše shrnul argumenty, proč jsem přesvědčen a proč jsou i kolegové, kteří tady mluvili přede mnou, včetně bývalého primátora, který k tomu má z logiky věci také ponejvíce co říci, proč si myslíme, jak jsem to nazval, že je to nesmysl.

Padlo tady, že se nic nemění, a zároveň se říkalo, ať se to nezaměňuje s nějakým principem záměny města za kraj. A argumenty, které zazněly od pana poslance Koubka, byly naprosto správné, neboť se v tom návrhu zásadně mění mechanismus volby. Mění se zásadně tak, jaký je rozdíl mezi krajskými volbami a obecními volbami. Takže po schválení návrhu tohoto zákona se bude v Praze volit úplně jinak, než se dosud v Praze čtyřikrát nebo pětkrát volilo. Mimo to, že občané nedostanou možnost toho tzv. panašování, mimo to, že budou volit podle kandidátek, to znamená, vhodí tam přímo jednu stranu, nebudou moci kroužkovat z jiných stran, což je běžné ve všech městech, která jsou v České republice, mimo to, že bereme právo volit občanům jiných národností, kteří mají trvalé bydliště v Praze. Připomínám, prosím vás, že v Praze dnes už je 6 % lidí, kteří mají jinou národnost, než je česká. Vznikl nám i kvůli tomu výbor v rámci hlavního města Prahy.

Tady všechny tyto lidi chcete touto změnou zákona poslat pryč od volebních uren. Připomínám, že počet těchto lidí bude dozajista v budoucnu stoupat, protože Praha je magnetem zahraničních přistěhovalců a trvale bydlících v Praze. Připomínám, že jsou to většinou lidé, o které Praha také může stát.

Zazněla tady také změna, a já ji přece jenom zopakuji, protože je to zase zásadní změna, a to že ve volbách do krajských zastupitelstev mohou podávat kandidátní listiny pouze registrované politické strany, nikoliv například sdružení nezávislých kandidátů atd. Ale v Praze přece je zásadní, že kandidují tato sdružení! To je přece strašný rozdíl proti volbám v krajích a volbám v hlavním městě Praze. Tady několikrát zaznělo "ale vždyť to je jenom taková změna" - ne, to je zcela zásadní změna! To je zcela zásadní změna, a tím pádem diskuse, zda je město Praha městem, anebo krajem, je také naprosto zásadní.

Takže pokud tady pro tento návrh zákona někdo bude hlasovat, má na to samozřejmě právo, ale prosím, aby to konal s vědomím toho, že mění zásadně systém volby v Praze, nikoliv že dělá jen drobnou úpravu, aby se neopakovala věc, kdy se volební obvody rozdělí tak, že se do zastupitelstva dostane méně subjektů. A že se to událo už několikrát v historii a všechny zejména štve ta situace z roku 2010, je nasnadě.

Pokud však se mnou souhlasíte v tom, že stěžejní na tom je právě to, co jsem teď řekl, tedy aby Praha v budoucnu byla volena v jednom obvodě - a já si myslím, že po tom roce 2010, kdy se to kyvadlo významně nachýlilo, protože to byla opravdu bravurní manipulace s volebními obvody, bravurní manipulace! - tak si myslím, že teď většina lidí v Praze, myslím, že většina tady z vás, si myslí: ano, to bylo špatně, my tam už zkusíme zajistit do budoucna jeden jediný volební obvod. A já předpokládám, a možná naivně, že to byl ten hlavní důvod, proč tento návrh zákona vznikl - tak pak vám ale na rovinu říkám, že se to dá udělat mnohem lehčím způsobem, mnohem obyčejnějším způsobem, a ten návrh zákona už zde do Poslanecké sněmovny putuje, a je to ten zákon, který byl zmíněn, to znamená, je to zákon pocházející ze Zastupitelstva hlavního města Prahy, které velmi jednoduše v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí říká "zastavíme možnost dělení volebních obvodů v Praze". Takže se v jiném zákoně objeví jedna jediná věta, a už ten zákon je zastupitelstvem odsouhlasen a je tady v Poslanecké sněmovně, která do budoucna ten jeden jediný podstatný důvod, kvůli kterému tady dnes všichni trávíme čas, vyřeší jednou jedinou větou, a už nikdy, už nikdy potom nebude Praha v rámci voleb dělena na více volebních obvodů.

Myslím si, že i pokud jste měli čas si to podrobně pročíst, myslím si, že i pokud jste zrovna v těch osmdesáti - což je můj tip -, kteří ten zákon berou jako že ho někdo z našeho klubu odsouhlasil, nebo je dokonce z jiné strany atd., tak tomuto si myslím, že musíme všichni rozumět.

Dodám poslední věc, a to je - prosím vás, Praha má jednu nevýhodu proti všem statutárním městům v České republice. Praha má zákonem dány své městské části. Kdokoli tady z nás někdy působil v zastupitelstvu některého ze statutárních měst, které se rozhodlo rozdělit si svou vlastní obec, své statutární město na menší celky, na menší části, tak ví, o čem mluvím, protože souboj mezi hlavním, tedy nějakým ústředním orgánem, a orgánem, který je v těchto malých městských částech, je většinou jaksi proti prospěchu věci. Hlavní město Praha má městské části ze zákona a nemůže si změnit jejich počet. V hlavním městě Praze je 57 městských částí, centrální Praha 31 tis. obyvatel, Praha 1, Praha 4 - 140 tis. obyvatel a pak nějaké Praha Benice, Praha Kralovice - 150 obyvatel. Tyto městské části dýchají s městem. Má-li Praha více peněz, mají městské části více peněz. Má-li Praha méně peněz, mají městské části méně peněz. Rozhoduje-li se o výstavbě nějaké významné infrastrukturní stavby, je to projednáváno se všemi městskými částmi.

Je absolutně nepředstavitelné - je absolutně nepředstavitelné! - že budou probíhat volby zvlášť do zákonem daných městských částí, které nemůžeme nijak omezit, zrušit, prostě tam jsou a vždycky budou, a do entity tak propojené s těmito městskými částmi, jako je Magistrát a Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Prosím kohokoliv, kdo má jakýkoliv kontakt na nějakého známého v Praze, někoho, kdo působil ať je to magistrát, městská část, ať už v politice, anebo jako úředník, tak ať se ho zeptá, že toto rozdělení je tak proti zdravému rozumu, že si vůbec neumím představit, jak bude hlavní město Praha fungovat poté, co se rozdělí volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy od voleb do zastupitelstev do městských částí.

Takže dámy a pánové, já vás moc prosím, abyste i přes to, kolik máte málo času, a jsem si toho vědom, naprosto vám rozumím, tak se přece jenom i vy, kteří jste to dosud brali způsobem "ano, František to domluvil, tři na to kývli, je to stanovisko klubu, vedlejší politická strana to po nás chce, nechceme do toho moc rýpat", abyste přece jenom zvážili zdravý rozum a vložili jej do tohoto rozhodování, protože tady se pod věty typu "nejedná se o velkou změnu" jedná pro hlavní město Prahu o naprosto zásadní změnu, která do budoucna může obrovsky ovlivnit fungování hlavního města Prahy jako celku.

A připomínám, prosím, obecně danou věc: cokoli se stane špatného v Praze, a myslím si, že to volební období 2006 až 2010 o tom dostatečně dobře vypovídá, má následně strašné důsledky v celé České republice.

Takže já všechny prosím, aby se podrobněji seznámili s návrhem, který je tady předkládán, a zvážili tyto argumenty. Děkuji moc. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu primátorovi hlavního města Prahy. Ještě než přikročíme k dalším přihlášeným, prvním je poslanec Marek Benda, tak tu mám omluvu pana ministra Babiše dnes od 16 hodin z pracovních důvodů, dále pan poslanec Robin Böhnisch taktéž omluvenka z pracovních důvodů.

Poprosím pana poslance Marka Bendu. Pardon, s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, já bych chtěl požádat o desetiminutovou přestávku na poradu klubu KDU-ČSL.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Přerušuji jednání z důvodu přestávky poslaneckého klubu KDU-ČSL. Sejdeme se tady v 16.20 hodin. Děkuji.

 

(Jednání bylo přerušeno v 16.08 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.20 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Milé kolegyně, milí kolegové, je 16.20 hodin, pauza pro jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL uplynula a my budeme pokračovat v rozpravě o návrhu zákona o hlavním městě Praze. Nejprve tu mám faktickou poznámku pana poslance Berkovce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, hezký den. Jenom k hlasování číslo 46. Já ho nezpochybňuji, jenom do stenozáznamu - já jsem hlasoval s některými svými kolegy proti zamítnutí, nikoli pro, jak je ve sjetině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, ve stenozáznamu to bude uvedeno. S řádnou přihláškou je dále přihlášen pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále je rušno.)

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem rád, že jsem umožnil vystoupit před sebou -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já se omlouvám. Já vás přeruším a poprosím, abychom se zklidnili, a budeme pokračovat, až tady bude opravdu ticho. Opravdu ticho prosím! Děkuji.

 

Poslanec Marek Benda: - že bylo umožněno vystoupení primátora hlavního města Prahy, protože mnohé z toho, co bych řekl, zaznělo i v jeho vystoupení. Jenom si neodpustím malinké rýpnutí na jeho adresu. My jsme v Praze takoví demokraté, že nejenom že tady smějí volit lidé jiné než české národnosti, ale dokonce smějí být i primátory. Současný primátor je moravské národnosti a nikomu v Praze to zásadně nevadí. To je jenom drobná poznámka.

Jinak bych chtěl zopakovat oficiálně v rozpravě návrh na zamítnutí a pokusím se ho nějak stručně zdůvodnit.

Ono je nesmyslné, pokud projednáváme nejprve tento návrh zákona, novelu zákona o hlavním městě Praze, a teprve až následně onu ústavní novelu. Bylo by mnohem správnější a smysluplnější, kdyby se nejprve rozhodlo o tom, zda je, nebo není nějaká vůle v této Sněmovně, která by navíc musela být ještě výrazněji většinová, zkrátit volební období Zastupitelstva hlavního města Prahy na dva roky, a teprve poté by dávalo smysl se případně zabývat tímto návrhem zákona. Pokud tak činíme obráceně, je ten návrh zákona úplně nesmyslný. A to říkám s úplným vědomím, že pan kolega Adámek se na mě bude zlobit, ale je úplně nesmyslný.

Ten návrh zákona řeší tři věci:

1. Zakazuje zastupitelstvu obce si rozhodnout o tom, kolik má mít zastupitelů. Všech 6 300, nebo 6 299 obcí si toto rozhodnutí udělat může, jedno zastupitelstvo obce, a to hlavního města Prahy, si ho udělat nemůže, protože mu to bude nadiktováno.

2. Zakazuje jednomu zastupitelstvu v celé zemi si rozdělit obec, respektive město, na volební obvody. Zase - můžeme to přijmout jako obecný princip, stejně jako můžeme jako obecný princip přijmout pevný počet členů zastupitelstva. Ale nedává smysl, abychom tak činili pro jednu jedinou obec, a to zrovna náhodou pro hlavní město Prahu. To přece nemá žádnou logiku. Pak ten návrh měl být mnohem obecnější a měl říkat jako obecně v zákoně o obcích, že se nesmí dělit a něco podobného.

3. Takzvaně přináší údajné zrušení plachet. Ale proč zrovna jenom pro hlavní město Prahu? Buď jsou plachty, na kterých se volí, složité, ale pak vás ujišťuji, že na Praze 4, kde bydlím a žiji a která má 120 tisíc obyvatel a 130 tisíc voličů, je ta plachta přibližně stejně složitá jako v hlavním městě Praze. V řadě statutárních měst je přibližně stejně složitá. Tak buď řekněte, že chcete obecně zrušit plachty a zakázat panašování. Ale proč zrovna jenom pro hlavní město Prahu? Jaký to dává smysl? Jaký to má význam? Proč zrovna tady se nám to nelíbí? Všude jinde se nám to líbí. Pokud zatím nejsou nějaké jiné důvody, a já se v souladu s kolegou Koubkem domnívám, že za tím jsou nějaké jiné důvody.

A poslední věc. Pokud bychom tuto změnu provedli bez toho, abychom současně schválili onen ústavní zákon o zkrácení volebního období, pak děláme opravdu z pražských voličů úplné blázny. Protože v tu chvíli budou volit v jedněch volbách, pokud nedojde ke zkrácení, v jedněch volbách podle dvou volebních systémů, a to dramaticky odlišných. Jeden - budete mít takzvanou krajskou kandidátku, možnost volit jenom stranu, žádné panašování, preferenční hlasy. Druhou, v tu samou chvíli volenou kandidátku, která bude do městské části nebo do místního zastupitelstva, budete volit systémem, který všichni známe z komunálních voleb. To přece taky nedává vůbec žádný smysl. Dokážete si představit míru chybovosti těch volebních kandidátek, míru popletení toho, kolik mám preferenčních hlasů, kde mám křížkovat, kde mám kroužkovat, která vznikne, pokud toto připustím v jedné volební místnosti v jednom volebním aktu?

Celé to dává smysl pouze za předpokladu, že se schválí ten druhý zákon. Proto tvrdím, že měl být projednáván dříve a že mělo být o něm rozhodnuto dříve. A teprve kdyby se zkrátilo volební období, tak si můžeme hrát na to, jestli Praha je krajem, nebo není krajem. Pokud tomu tak není, a já myslím, že nedojde ke zkrácení volebního období, že to je opravdu jenom hra části pražské kavárny, která se vyděsila toho, že by volby na podzim mohly dopadnout nějak jinak. A možná, že se část z nich vyděsila už v roce 2011, protože ty indicie, že přijdou nové subjekty, a nebylo to tehdy ještě ANO, ale v Praze to byly nějaké jiné subjekty, které se objevovaly, ty indicie už byly v roce 2011, a že je třeba si stabilizovat pozice, slýcháme v Praze přibližně tři roky. Slýcháme je opakovaně a stále jsem přemýšlel o tom, jestli by se to v příštím volebním období nemohlo takhle zkrátit. Ale pokud to nemá tento význam, to znamená omezit příštího vítěze voleb, tak to nedává vůbec žádný smysl. To nemá vůbec žádnou logiku.

Primátor se snažil tady vysvětlit, proč si myslí, že je strašně špatně, a já s ním v tomto souhlasím, aby se rozešly volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy a volby do městských obvodů, protože je prostě dobře, aby ty reprezentace - v tomto směru je hlavní město Praha příliš semknutým organismem, který zvenčí není podobný kraji ani obci, ale je opravdu velmi semknutým organismem, který kooperuje stokrát denně. Většina majetku, které mají městské části, není jejich, ale je pouze svěřena, a tak dále a tak dále a tak dále. Těch věcí je hrozně moc. Takže je dobře, aby zastupitelstva byla volena v jednu chvíli, aby spolu uměla komunikovat a aby spolu uměla věci posouvat dopředu.

Ze všech těchto důvodů já tvrdím, že tento zákon v této podobě je úplný nesmysl. Má dojít případně ke změně volebního zákona, která může některé věci zakázat obecně, to prosím nechce udělat, ale zkracovat volební období v Praze a provádět změny, které... (Hlas z pléna.) To se týká toho dalšího zákona, k tomu samozřejmě dojdeme. Provádět věci, které jsou uvedeny v tomto zákoně, bez zkrácení volebního období, bude znamenat jenom neuvěřitelný chaos u voleb, a s jeho zkrácením to pokládám za velkou politickou chybu. Navrhuji proto zamítnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Laudát, prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, skutečně jsem šokován z toho, že lidé, kteří znají Prahu, v osobě předkladatele, s takovýmto návrhem sem přijdou. Jakákoli nepromyšlená dezintegrace velkého města s aglomerací, s tak komplikovanou strukturou městských částí, tak jak tady zaznělo, to nejsou plnohodnotné obce, kdy musejí vzájemně probíhat majetkové transakce, svěřování, odsvěřování apod., kde je část jednotná, část nikoli jednotná infrastruktura.

Víte, já bych to trošku přirovnal k Londýnu. V Londýně dlouhodobě, a říkám, je to o něčem jiném, ale důsledky mohou být naprosto srovnatelné. V Londýně za éry Margaret Thatcherové historicky dlouhodobě neměla konzervativní strana šanci. Ona nevěděla, jak to udělat jinak, vytipovali si městské obvody, kde konzervativci měli šanci, a vlastně Londýn rozparcelovali na řadu samostatných měst. Ty důsledky, dneska probíhá slučování už řadu let, důsledky byly naprosto fatální, protože skutečně zejména ve věci infrastruktury, majetku, sdílení majetku, územního plánování apod. je potřeba, aby se skutečně kryly.

Ono dokonce by bylo vhodné, aby to byla ještě širší oblast. Připomněl bych tady, že politici se marně snažili sjednotit pod jeden územní celek Berlín a jeho okolí, tam to v referendu neprošlo, což nese svoje obrovské náklady i ekonomické, finanční a ostatní dodneška, ale prostě je to dáno. Ale říznout přímo do městského organismu tímto způsobem jenom kvůli politické hrátce - a toto je politická hrátka.

Jestli si občané zvolí zastupitele, kteří budou pod praporem ANO, tak já toho můžu litovat, nicméně to musím respektovat. Ale to není cena, za tuto cenu já nejsem ochoten způsobit v Praze destabilizaci. Myslím si, že opravdu tohle ne, a samozřejmě už to tady padlo, takže to bude asi zopakováno v podrobné rozpravě, návrh na zamítnutí, a já bych vás naléhavě poprosil, abyste toto odmítli.

Co bych ovšem podpořil, svého času k mému velkému příjemnému překvapení tady vystoupil dnešní premiér této země Bohuslav Sobotka a řekl větu: S odstupem času musím uznat, že zřízení krajů byl omyl.

Já si myslím, že jestliže chceme ušetřit naše občany voleb, zbytečného chození, jednoho korupčního patra rozdělování a řízení veřejných financí, tak pojďme se dohadovat, jestliže budeme i kvůli Hradu a z dalších důvodů novelizovat Ústavu, zamyslet se, jestli s nějakým dlouhým přechodným obdobím neomezíme dle mého názoru zbytné výdaje, které to stojí.

Když byl v minulém období na sklonku rozpočtový výbor na služební cestě v Itálii, tak se tam probíralo - sami znáte, že situace veřejného rozpočtu Itálie nebo veřejných rozpočtů je velice tristní, řádově ještě tristnější než České republiky, a oni tam hledali různé možnosti úspor a říkali také, jeden z těch návrhů je jedno patro územního členění zrušit. Říkali, je zcela nereálné toho dosáhnout. Nedávno nový premiér řekl, že se pokusí prosadit opětovně zrušení, já nevím, kterých okresů, nebo, omlouvám se, které patro státní správy a samosprávy to bylo. Navzdory politickým institucím a stranám, které samozřejmě chtějí, aby těch trafik všude bylo více.

Takže pokud by předkladatel přišel s něčím takovým, tak moji podporu na rozdíl od tohoto pokusu mít bude. A skutečně vás vyzývám všechny k zodpovědnosti, protože důsledky toho, a ono to tady nezaznělo ještě úplně všechno, ale ty hlavní body ano, budou naprosto tristní. A skutečně si myslím, že to je rudooranžový útok na Prahu, nic víc. Ale jestli chceme platit tuto cenu, myslím, že tato země má zcela jiné problémy a naléhavější problémy, než destabilizovat hlavní město. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Neodolal jsem, malou glosu na to, co jste před chvilkou slyšeli, byť chápu, že první máj se blíží, budeme slavit Schumannův den a další jiné významné svátky, včetně dnešních čarodějnic. Ale když slyším o tom, že tento návrh je rudooranžovým útokem na Prahu, že Praha bude zásadním způsobem dezintegrována a rozvrácena, tak si myslím, že to je pitomost.

Já samozřejmě jsem osm let seděl na pražské radnici, chápu jemné předivo vztahů mezi velkou radnicí a malými radnicemi, ale pokud velká radnice bude mít jeden politický dres a malé radnice jiný politický dres, tak si myslím, že je to spíše na odpovědnosti těch politiků, aby spolu komunikovali, a o ničem jiném se tady nebavíme.

Chápu, že tady byla vedoucí úloha určitého pravicového bloku po dvacet let v Praze a že si nejsou jisti, jestli tato vedoucí úloha bude zachována, a třeba se budou muset s někým navíc dohadovat. Ale dohadování patří k politice a nemyslím si, že by pohled na sice legální, ale přesto už, řekl bych, nežádoucí volební inženýrství, které tento návrh přináší, je něco špatného.

Samozřejmě jsou to dvě věci. My neustále ty erteple a zemáky mícháme dohromady. Jsou to dva tisky a chápu, že srovnat krok s jinými vyššími územními celky může být problém, ale tak to řešme v dalším čtení a netvařme se, že tady zastavujeme jakousi strašnou katastrofu. Všechny technické věci, o kterých tady byla řeč, se dají vyřešit ve druhém čtení, popř. v konečném hlasování o jednom z těch tisků, protože on může být jeden přijat a druhý taky nemusí. I to se může stát. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi a ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. A protože bylo uplatněno veto dvou poslaneckých klubů podle § 90 odst. 2 a zaznamenal jsem návrh na zamítnutí předloženého návrhu, tak budeme hlasovat o zamítnutí. Ale ještě předtím se hlásí pan navrhovatel. Prosím.

 

Poslanec František Adámek: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolil bych si vzhledem k tomu, co jste popsal, že vlastně dva poslanecké kluby navrhly zamítnout schválení v prvním čtení, tak bych si dovolil navrhnout zkrátit lhůtu na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Na 30 dnů, ano. Dále se hlásí o slovo pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Nebudu zdržovat. Jenom dám takovou doušku, že jsem osobně zvědav, když to teď neprojde do dalšího čtení, tak jsem zvědav, co uděláme s tou stošedesátčtyřkou v červnu, když potom se tam řeší také jeden volební obvod. Jak se k tomu postaví Občanská demokratická strana při projednávání v červnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Budeme se zabývat hlasováním o předloženém návrhu pana poslance Bendy a Laudáta na zamítnutí tohoto návrhu. Přivolám naše kolegy z předsálí. Je tu návrh na odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Zahajuji hlasování o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 50, přihlášeno 153, pro 73, proti 64, návrh na zamítnutí byl zamítnut.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo ještě nějaký jiný návrh? Pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Navrhuji, aby se tímto tiskem zabýval také ústavněprávní výbor.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ústavněprávní výbor. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Není tady takový návrh.

 

Budeme tedy hlasovat o přikázání tohoto návrhu zákona k projednání nejprve výboru pro veřejnou správu.

Zahajuji o tom hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 51, přítomno 154 poslankyň a poslanců, pro 148, proti žádný.

Dále se budeme zabývat návrhem na přikázání ústavněprávnímu výboru.

Zahajuji hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 52, přihlášeno 154 poslankyň a poslanců, pro 147, proti 2. I tento návrh byl přijat.

 

Dále eviduji návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

O tomto návrhu na zkrácení zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty na 30 dnů, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 53, přihlášeno 154 poslankyň a poslanců, pro 51, proti 71. Tento návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavněprávnímu výboru a lhůta byla ponechána. Děkuji panu zpravodaji i panu navrhovateli a končím první čtení projednávání tohoto návrhu zákona.

 

Nyní se budeme zabývat bodem číslo 24. Je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.