Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

23.
Návrh poslanců Petra Adama, Tomia Okamury, Radima Fialy, Augustina Karla
Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové, Jany Hnykové,
Jaroslava Holíka, Davida Kádnera, Martina Lanka, Karla Pražáka, Milana
Šarapatky a Jiřího Štětiny na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování
v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 119/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 119/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Radim Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, vážení ministři, kolegyně, kolegové, jedním z hlavních bodů našeho předvolebního programu byl slib prosadit osobní odpovědnost veřejných činitelů za rozhodnutí, která činí. Není možné, aby například někdo z politiků způsobil svým vědomým jednáním státu škodu ve výši desítek, stovek milionů, či dokonce miliard korun a nenesl za takové chování osobní odpovědnost. (V sále je rušno.)

Protiargumenty oponentů našeho návrhu přitom považujeme za pokrytecké. Kdyby náš návrh jenom opakoval to, co již v zákonech stojí, jak nám někteří tvrdí, nebylo by možné, aby tolik lidí s máslem na hlavě uniklo spravedlnosti. Ne, v našem právním řádu je skulina a touto skulinou ročně ztrácíme takové prostředky vybrané od občanů, jaké by při účelném vynaložení pomohly zachránit naši republiku od podstatné části dluhů a naše seniory od hranice chudoby. Mohli bychom investovat do zdravotnictví, do infrastruktury apod. V současné době zmiňovaná kauza ocenění majetku OKD a jeho prodeje by se nikdy nemohla stát, kdyby existovala skutečná a vymahatelná odpovědnost politiků a státních úředníků za jejich rozhodování.

Bude zajímavé, jak se k naší novele postaví ostatní poslanecké kluby. Je totiž dobré si dnes vzpomenout, jak plamenně o těchto věcech hovořili kandidáti politických stran v době volební kampaně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane předsedo. Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, na galerii nás sleduje mládež, kterou jejich přednášející ve škole nutí, aby byli potichu a dávali pozor v případě, že jejich přednášející přednáší. Já prosím, abychom jim byli dobrým příkladem a taktéž panu poslanci Fialovi věnovali pozornost. Děkuji vám.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji, děkuji, pane předsedající. Já si neodpustím drobný komentář, že je zcela zřejmé a evidentní, že odpovědnost politiků mé kolegy ale vůbec nezajímá. To je všechno, co jsem k tomu návrhu zákona chtěl říct. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, to jsem nemyslel, že tak zkrátím váš projev. Děkuji panu poslanci Fialovi. Prosím ho, aby zasedl ke stolku navrhovatelů. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Klaška. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych řekl něco k tomuto návrhu. Dovolte mi, abych vás upozornil na vládní nesouhlas, je to sněmovní tisk 119/1. Dovolte mi, abych z něho malinko odcitoval nebo připomněl některé pasáže. Navrhovaná právní úprava se považuje za nadbytečnou a duplicitní, neboť dosavadní právní úprava hospodaření s majetkem státu a hospodaření s majetkem územních samosprávných celků obsahuje úpravu péče o majetek, a to zejména v § 14 až 47 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, také potom v § 38 zákona o obcích, v § 17 zákona o krajích, v § 35 zákona o hlavním městě Praze.

Dále mi dovolte, abych připomenul, že přijetím navrhované právní úpravy by došlo k úpravě pravidel pouze pro část státních organizací, tato by se však nevztahovala na státní organizace, které jsou z působnosti zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích vyloučeny. Zavedením některých pojmů by vyvolalo značné aplikační a výkladové potíže, například navrhovaný pojem "vedení" považuje vláda za značně nejasný, zatímco zákon č. 2019/2000 Sb., v platném znění používá pojem "vedoucí organizační složky" nebo "vedoucí zaměstnanec". Rovněž návrh zákona vykazuje nedostatky legislativně technického charakteru a v textu návrhu zákona jsou další legislativně technické a písařské chyby.

Domnívám se, že jde tedy opět o dobře míněný návrh, který však vykazuje tyto výše uvedené chyby - duplicita, nejasnosti a to, že by z těchto pravidel vypadla část státních organizací. Proto připomínám vládní nesouhlas a navrhuji zamítnout tento návrh v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, eviduji jeho návrh na zamítnutí, který prosím, aby pak byl předložen v jeho stanovisku nebo v rozpravě.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Václav Votava. (Ozývá se pan poslanec Okamura.) Pardon, pane poslanče, pan poslanec Okamura chce využít své přednostní právo? Nechce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Dobře, děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych si dovolil pár poznámek k tomuto návrhu. Rozšířím to možná o věc, která s tím zdánlivě nesouvisí, ale přece jenom souvisí.

Já si myslím, že stanovisko vlády a připomínky jsou naprosto relevantní. Nechci, abych vypadal, jako že všechno, co podává Úsvit, odmítám. Já jsem tady už kolikrát řekl, že třeba i chápu smysl těch jejich zákonů, jejich návrhů, nicméně to, jak je ten návrh vždy podán, je to vyjádřeno i ve stanovisku vlády, řada legislativních chyb, řada pojmových nejasností, takže to v podstatě jsou také důležité věci. Samozřejmě to, co tady kolegové navrhují, je i řešeno určitou právní úpravou, takže dnes není vyloučeno, že by byly postiženy osoby, které nehospodárně nakládají s majetkem, někdy to opravdu může být v trestněprávní rovině, takže to není tak úplně pravda, že je tady nějaké vakuum. Tolik tedy ke stanovisku vlády, se kterým se ztotožňuji.

Já si myslím, že v evidenci majetku státu je nepořádek. Je tam nepořádek velký. Je také úkolem současné vládní reprezentace, aby tento stav, který zdědila po minulých vládách, napravila. Já vám řeknu jeden takový příklad: Hovořilo se i hlavně tedy v minulém volebním období o dislokaci Nejvyššího kontrolního úřadu. Hledala se vhodná budova, protože Nejvyšší kontrolní úřad, jak víte, je v nájmu. Tehdy, za bývalého prezidenta NKÚ, to byl nájem, když použiji to slovo, nehorázně vysoký. Současnému prezidentovi NKÚ panu Kalovi se podařilo nájem radikálně snížit, nicméně to neřeší a nikdy neřešilo to, že by NKÚ by měl být v budově, která není komerční. Měl by být ve svém. Proto se vždy hledala nějaká vhodná budova, do které by se mohl NKÚ přesunout, přestěhovat. Na jednání byl pozván šéf vládní dislokační komise, nevěděl vůbec nic. Nevěděl vůbec, jaký majetek je volný, jaké budovy jsou volné, prostě hrozný stav. Za drahé peníze se zavedl systém CRAB. To není nějaká ta lahůdka pro labužníky, ale je to centrální registr administrativních budov. Bylo i vládním usnesením nařízeno jednotlivým ministerstvům i jejich organizacím, aby tento CRAB byl také naplněn, aby vůbec plnil svoji hodnotu, tedy účel, pro co byl zaveden. Nicméně do dnešního dne není ten CRAB naplněn, to znamená, že vůbec není přehled, nebo je minimální přehled o tom, jaké budovy je možné využívat. Já jsem zaregistroval, že Ministerstvo financí činí v současné době opatření tak, aby ten centrální registr opravdu naplněn byl a aby přehled státu o tom, jaké jsou volné prostory, jaké vůbec budovy má, jak ty budovy vypadají, tak v tomto registru byly. Ono je třeba vzít v úvahu, že kdyby se efektivně využívaly ty budovy, nebo se jich stát i třeba zbavil, protože jestliže má nepotřebný majetek, co s ním, je zbytečné ho udržovat, tak by to určitě představovalo nemalé finanční prostředky a možná by se ušetřilo i padesát procent na nájmech, protože řada institucí je samozřejmě zase v komerčních objektech nebo v objektech, kde jsou v nájmu, tak proč by nemohly být ve svém, ve státním.

Dámy a pánové, chtěl jsem jen na to upozornit a věřím tomu, že současná vládní garnitura dá tuto věc dohromady, tuto věc napraví. Je to velice důležitá záležitost, aby stát měl přehled o majetku, který je zbytný, a tohoto majetku se mohl nějakým způsobem třeba zbavit nebo do něj přesunout instituce, které určitý požadavek mají a mohou přejít z těch objektů, kde jsou v nájmu.

Toliko moje poznámka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Laudát, po něm s přednostním právem pan poslanec Okamura. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové a nepřítomná vládo, já tedy nevím, jestli by se nemohl sebrat aspoň jeden ministr, který by tady seděl. Já to beru jako pohrdání Sněmovnou a teď nevím, jestli jsme si schválili, nebo neschválili, že v tom případě se přerušuje schůze. (Ruch v sále z důvodu nepřítomnosti členů vlády.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, já budu v tuto chvíli muset v souladu s jednacím řádem, pokud nepřijde žádný z ministrů, přerušit jednání Sněmovny do přítomnosti někoho z členů vlády. (Jsou slyšet hlasy s návrhem počkat pět minut.) Přerušuji jednání schůze do 12.25 hodin. V případě, že se nedostaví žádný člen vlády, pak budeme rozhodovat. Děkuji. (Šum v sále.)

 

(Jednání přerušeno ve 12.20 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 12.26 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, že nás navštívili dva členové vlády dokonce, nejenom jeden. Tři dokonce, výborně. Můžeme pokračovat. Prosím pana poslance Laudáta, aby pokročil ve svém projevu se svou faktickou poznámkou.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Omlouvám se, že zrovna to odskákali ti nevinní a ti tři, kterých si nejvíce vážím, skoro nejvíce, kdybych udělal pořadník v té vládě. Já bych tady radši viděl toho silnořečného Onassise, aby tady seděl a poslouchal. To za prvé.

A za druhé, jenom jsem chtěl technickou ke svému předřečníkovi. On říká, že to, co zdědili po předchozí vládě, já nevím, jestli nám připochodovaly po vládě Miloše Zemana, Špidly, Grosse a Paroubka nějaké nové pozemky nebo nové lesy, vody, louky, stráně nebo co, že najednou tady asi něco přistálo. A nové fabriky. Ale chápu, že ani vy jste to asi nedávali do pořádku, když jste měli potřebu šmelit a zadarmo rozdávat těžební doly, doprovodný majetek apod. Takže já bych si tohle vyprosil.

Já vím, že byly podnikány nějaké kroky, a co vím, tak pan ministr Babiš vyhodil velice ctěného ředitele pro správu a zastupování státu ve věcech majetkových, kterého, myslím, že jste tady uznávali, ti, co tady byli v předchozím období. Tím začal. A budu velice zvědavý, jak že se majetek dá do pořádku.

Ale myslím, že nevím, neznám, nejsem v této problematice znalcem, ale nemyslím si, že v roce 2006 se přebíralo něco po vás, co by už existovalo, a pak to bylo následně poničeno. Takže myslím, že tady má někdo hodně krátkou paměť.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi za jeho faktickou poznámku. Další přihlášený s přednostním právem je pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, to, co je klíčem ke krizi důvěry veřejnosti v demokracii, v politiku a ve stát, je odpovědnost politiků. To, že tu vrcholní politici v posledních 20 letech beztrestně prohospodařili tisíce miliard, samozřejmě frustruje všechny občany a ničí to jejich důvěru v současný politický systém. Řešení vidíme v jediném: učinit odpovědné maximálně odpovědnými za svěřené hodnoty. Námi navrhovaný zákon zcela jasně stanoví povinnost péče řádného hospodáře pro všechny zástupce státu. Je to zcela jasný a transparentní příkaz pro všechny, kdo nakládají s veřejným majetkem, aby hospodařili s maximální efektivitou. Jde o to, aby bylo možné naplnit při nehospodárnosti skutkovou podstatu trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku.

Navrhovanou právní úpravu považuje vláda za nadbytečnou a duplicitní, neboť dosavadní právní úprava hospodaření s majetkem státu a hospodaření s majetkem územních samosprávných celků prý už obsahuje a obsahuje prý úpravu péče o majetek, a to zejména v § 14 a § 47 zákona číslo 219/2000 Sb., o majetku ČR, a v dalších zákonech, např. o obcích, o krajích, atd. Co ale říkají tyto paragrafy, které ve svém zamítavém stanovisku uvádí vláda? V § 14 je uvedeno, že majetek musí být využíván účelně a hospodárně. Tuto povinnost ovšem stanoví pro příslušnou organizační složku, nikoli pro jednotlivce. § 47 ukládá příslušným fyzickým osobám povinnost provádět svoji činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona a dalších právních předpisů. Jednotlivci mají přímo nařízenou odbornou péči, ale péči spravovat majetek hospodárně nemají, resp. mají nařízenou pouze v rámci povinnosti pro organizační složky. Chybí tu tedy přímá individuální odpovědnost.

To, že je zákon nefunkční, lze dokládat jednoduše. Zatím žádný ministr ani jiný vrcholný politik nečelil stíhání pro porušení povinnosti při správě cizího majetku kvůli nějaké nehospodárnosti. Kouzlo tohoto zákona spočívá v tom, aby byla naplněna, tím mám na mysli kouzlo našeho zákona, spočívá v tom - aby byla naplněna skutková podstata, musí daný člověk kromě prokázané škody porušit zákonem danou povinnost.

Tady řešíme, zda ministr financí, např. pan Sobotka, který navrhuje privatizaci státního podílu v OKD, když byl ministrem financí, v kooperaci se svými kamarády z Karbon Investu, je, nebo není trestně odpovědný. Jak víme, v kauze paní Parkanové vytáhl pan ministr Kalousek na obhajobu předraženého a nekompetentního nákupu letadel za miliardy posudek Ústavu státu a práva, který říkal, že ministryně neměla zákonnou povinnost zjišťovat si, kolik letouny CASA obvykle stojí. Nemusela tudíž ani vědět, zda je pro armádu nakupuje předražené, nelze ji tedy stíhat pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, neboť podle současného výkladu zákona neporušila uloženou či smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku. Právníci s tím mohou polemizovat, a právem, ovšem faktem zůstává, že praxe je taková, že ti, kdo nemají přímo zákonem uloženou povinnost spravovat majetek s péčí řádného hospodáře, prostě za nehospodárné jednání stíháni nejsou.

Ve stejném duchu, jako byla kauza nákupu letounů CASA, se dnes nese ještě horší kauza, a to kauza pana premiéra Sobotky. Ten zcela zjevně spolupracoval a spoluzavinil škodu, která je v řádu desítek miliard. Kdo sledovat pořad Reportéři ČT, nemohl přehlédnout jednak zmapovanou do nebe volající zlodějnu, kdy zástupci státu prodali státní majetek pod cenou, a současné konstatování faktu, že postiženy budou jen malé ryby. Ovšem ti, jejichž vůli tyto malé ryby prováděly, ti, kdo by měli být za tak skandální privatizaci odpovědní, tedy v prvé řadě ministr financí, který prodej navrhoval a spoluřídil, tak ten se odpovědnosti zřejmě vyhne.

Pokud by platil námi navrhovaný zákon, to znamená povinnost spravovat svěřený majetek s péčí řádného hospodáře, pro ministry a další odpovědné zástupce státu, pak by osoby odpovědné za privatizaci OKD dnes s největší pravděpodobností seděly v daleko pečlivěji střežené budově, než sedí současná vláda, a to na dost dlouho. Nájemníci 43 tisíc bytů OKD by se dnes neklepali strachy, že je Bakala vyhodí na ulici, protože stát by měl v kase o pár desítek miliard víc, takže by měl na velkorysou pomoc ostravskému regionu a jeho nezaměstnaným.

Naopak starostové nebo statutární orgány firem už povinnost hospodařit s péčí řádného hospodáře mají, a to ze zákona, a podle tohoto paragrafu jsou také mnozí starostové a jednatelé firem každoročně za nehospodárné jednání, a tím způsobené škody stíháni a souzeni. Ovšem také všichni víme, že stát přišel o tisíce miliard v tisícovkách kauz a nikdo z vrcholných politiků na celostátní úrovni nebyl stíhaný za porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Takže když to shrnu, aby byla alespoň do budoucna otázka odpovědnosti vždy jasná, navrhujeme jednoduchý princip, aby byl každý zástupce státu, ať už organizační složka, její vedení, zaměstnanci, či osoby jimi pověřené, povinen spravovat svěřený majetek s péčí řádného hospodáře. Tím se vyhneme slovíčkaření a kličkování, zda je odpovědný ten či onen. My v Úsvitu říkáme jasně, že každý, kdo rozhoduje o veřejném majetku, musí nést odpovědnost, a to nikoliv jen za to, zda ta či ona veřejná soutěž či výdaj bude odpovídat nějakým formálním pravidlům. Tou zásadní podstatou je, že každý výdaj musí být také účelný a opodstatněný.

Vláda měla k zákonu ještě další, technicistní připomínky, např. že by se úprava neměla vztahovat na státní organizace, které jsou z působnosti zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích vyloučeny. Jde např. o příspěvkové a jiné organizace. No to snad není relevantní argument, pokud se ve Sněmovně shodneme, že tam tyto organizace začleníme, tak je tam v dalším čtení můžeme výslovně připojit. Také další výtky jsou zcela formální a nemá smysl je z mého pohledu snad ani komentovat.

Pane předsedo, dámy a pánové, věřím, že většina z vás, jak tady jste, chce, aby náš stát fungoval lépe, a bezesporu všichni chceme, aby nám politikům občané důvěřovali. Když občan urazí někomu na ulici zrcátko u auta, musí to zaplatit. Když úředník či dělník způsobí škodu, je za ni odpovědný a musí ji nahradit, často ještě ten den večer. Myslím, že nejlepší krok k získání důvěry je nastavit přímou odpovědnost pro všechny, kdo spravují veřejný majetek, aby občané uvěřili, že to se změnami k lepšímu hospodaření myslíme skutečně vážně. Děkuji za pozornost a prosím o podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Komárek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení členové vlády, já samozřejmě souhlasím s tím, že stát má řádně hospodařit, a souhlasím i s tím, že dosud nehospodaří dobře. To je jeden z důvodů, proč většina členů ANO, jak tady sedí, vůbec do té politiky vstoupila.

Zároveň si ale myslím, že zákon, který je navrhován, je skutečně nadbytečný. Proč? My všichni víme, že jeden z našich vážených kolegů je stíhán policií v kauze Opencard, ačkoliv si většina z nás nemyslí, že toto stíhání má reálný základ. Není většího důkazu o možnosti orgánů činných v trestním řízení stíhat vysokého komunálního či státního činitele za to, co považují za nehospodárnost nebo špatné či nečisté hospodaření s veřejným majetkem. My máme jiné příklady. Známe politiky, kteří se třeba veřejně kají a o jejichž nehospodárnosti či o něčem více je přesvědčena drtivá většina veřejnosti. Ty naopak policie z poměrně nepochopitelných důvodů nestíhá.

Čili problém není v tom - a já plně souhlasím s panem kolegou Okamurou -, že veřejnost nedůvěřuje politikům, a doufám, že se to zlepší, problém ale není v tom, že nemají odpovědnost, že nemohou být stíháni. Problém je v tom, že ti, kteří jsou reálně podezřelí, stíháni často nejsou, anebo naopak jsou stíháni ti, kteří podle zákonů zdravého rozumu by stíháni býti neměli. Čili problém není tentokrát v zákonu, nejsou všechny problémy v zákonech, nýbrž v tom, jak je zákon naplňován. Já bych se mohl paradoxně, prostřednictvím pana předsedajícího, zeptat pana Okamury, zda by neměly podle toho zákona být trestně stíhány všechny politické garnitury včetně naší za to, že jsme dosud nezajistili správné fungování policie a justice. Na druhou stranu se všichni shodneme, že jsou to orgány nezávislé a zejména do té justice nemáme co mluvit.

Čili problém není v tom, že potřebujeme další zákon o odpovědnosti politiků. Problém je v tom, že justice a další orgány, tzv. orgány činné v trestním řízení, potřebují reformu, potřebují být daleko ostřejší, daleko jasnější a důvěryhodnější pro lidi. Já si myslím a věřím, a proto je to další důvod, proč mnozí z nás vstoupili do politiky, že to je možné, že je možné tyto orgány zreformovat, ale nový zákon, který přidá něco, co už v zákonodárství je, tomu nepomůže.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych jenom krátce zareagoval na pana kolegu poslance Komárka. No, on je totiž problém v tom, že ten zákon, který skutečně starostům nebo jednatelům firem už dneska určuje povinnost péče o řádné hospodáře, tak on skutečně neplatí pro ty celostátní politiky. To znamená, policie a státní zastupitelství musí konat v mantinelech stávajících zákonů, a pakliže zákon je vágní, tak to je právě ten důvod, proč se také nekoná, a samozřejmě v další fázi je to i policie třeba a státní zastupitelství atd. O tom můžeme skončit třeba až u soudů, na které se také dívám samozřejmě do určité míry kriticky. Ale proto ta péče řádného hospodáře v podstatě stanovuje povinnost zcela jasně, že nemůžete v podstatě nakoupit židli, která není potřeba, když potřebujete čtyři, tak nemůžete koupit pátou. V podstatě se nemůžete vymluvit jako "dneska ono výběrové řízení proběhlo v pořádku, tak od toho dáváme ruce pryč", ale jestli to bylo vůbec potřeba, tak to už se vlastně nehodnotí jako dost dobře. Prostě je to vágní. Proto ten argument, že je něco duplicitního vzhledem k tomu, že tady za dvacet let nikdo nebyl odsouzen, na celostátní úrovni ministr nebyl odsouzen za plýtvání veřejnými prostředky, tak to nefunguje. Evidentně to nemají ty orgány, které to mají šetřit, jak uchopit. Proto to navrhujeme.

Proto vás prosím o podporu. Propusťme to do druhého čtení, aspoň poslanci ANO, kteří jsme tady noví, aspoň pro to zdvihněme hlas, byť nám to neprojde, a pojďme se o tom bavit dál. Vždyť přece i vy, vážení poslanci ANO, přece jste vstupovali do politiky na základě stejných principů jako my. Takže jedna věc je to, co určila vláda, druhá věc je, že přece chceme, aby se přestalo plýtvat veřejnými prostředky. A podívejte se dneska na kauzu OKD. Vážení, vy když nezdvihnete pro to hlas, tak s tím přece vlastně souhlasíte, anebo s letouny CASA. To přece takhle nejde. Děkuji a prosím vás znovu o podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další řádnou přihláškou pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne dámy a pánové. Já bych chtěl také zareagovat tady v projednávání tohoto bodu a začal bych nejdříve tím, že také odpovím vaším prostřednictvím, pane předsedající, panu poslanci Komárkovi. Pane kolego, vy jste tady zmiňoval fungování policie a těchto institucí. My se přece bavíme o odpovědnosti za hospodaření s majetkem, a nikoliv za fungování policie. To je poměrně dost velký rozdíl.

Dále bych tady chtěl zmínit kauzu, o které se už tolik nemluví, byť je pořád stále aktuální, a náš předseda Tomio Okamura tady zmiňoval banální věc jako příklad nákup nepotřebných židlí, což je malicherná položka, ale já znám krásný příklad a všichni to znáte také, nákup nepotřebných bitevníků L-159, které si naše vláda objednala, a pořídila 72 kusů za 50 miliard korun! Tady se nebavíme o žádných drobných. A podle údajů z ledna tohoto roku je 36 těchto bitevníků nepotřebných! To znamená polovina. Jednoduchými kupeckými počty 25 miliard korun vyletělo komínem, a když se podíváme potom, to vám ještě připomenu, jak to bylo s jednotkovou cenou za jeden bitevník L-159, tak když byla uzavírána smlouva, tak se počítalo s jeho cenou 250 milionů za kus bez DPH, dodávám, a ty stroje byly nakonec nakoupeny za 700 milionů za jedno letadlo! Taky si připočítejte další miliony, nebo spíše miliardy, které tento stát vyhodil zbytečně navíc. Dále k tomu připočítejme čtvrt miliardy korun za uskladnění těch nelétajících strojů. To jsou další peníze. Takže tady nám další peníze létají komínem ven.

Dále bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat na příspěvek pana poslance Votavy. Pane poslanče, vy jste tady argumentoval některými argumenty o duplicitě. Ale ve vašem projevu až příliš často zazněl podmiňovací způsob kdyby. Víme oba, jak to chodí s autorizací vašeho projevu. Takže až se vám dostane stenozáznam k autorizaci, tak si napočítejte, kolikrát jste ve vašem projevu použil podmiňovací způsob kdyby. Ano, kdyby nám to fungovalo. Ale ono nám to nefunguje. To je ten dost podstatný rozdíl, a to je právě ta příčina, proč Úsvit navrhuje tuto zákonnou úpravu. Takže já vás také vyzývám k podpoře tohoto zákona, zvláště tedy poslanecký klub ANO. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Komárek: Já kolegům z Úsvitu rozumím věcně. Tady existuje krom vyjmenovaných kauz řada dalších a existuje volání lidí, které jsme slyšeli v kampani, takové to ukřivděné: proč nikdo - slovy písně - nesedí, nikdo nevisí. Já to taky vnímám. Ale pravdou je, že i vysocí státní činitelé jsou stíháni v korupčních kauzách. Pravdou je, že policie i soudy tu možnost mají. Máme nelétající letouny, vrtulníky, ze kterých vypadávaly motory, padáky, ze kterých vypadávali lidi. Je toho skutečně mnoho, co politici nakoupili špatně. Ale jediná možnost, jak to propříště napravit, je, aby Sněmovna řádně kontrolovala vládu, aby ministři řádně kontrolovali své úředníky, aby Nejvyšší kontrolní úřad řádně kontroloval všechno, což myslím, že propustíme tuto novelu v plné šíři a v plné síle. Policie už dnes může stíhat prakticky každého, když zjistí, že úmyslně něco udělal špatně. Jestliže bychom měli chtít, aby policie stíhala i každého, kdo udělal něco neúmyslně špatně, ocitli bychom se v úplně jiném státě, než jaký chceme, aspoň podle mého názoru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Pro pana poslance Fiedlera vaším prostřednictvím, pane předsedající. Ano, já jsem řekl kdyby několikrát, kdyby fungoval centrální registr, kdyby byla v pořádku evidence. Já jsem také řekl ano, že současná vládní garnitura, Ministerstvo financí, činí už v tomto kroky, abych to kdyby už nemusel říkat. Takže jestli jste dobře poslouchal, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, tak vám to určitě nemohlo uniknout.

Jinak bych si dovolil ještě poznámku k panu poslanci Okamurovi. On tady samozřejmě vždycky populisticky řekne: Vy, kteří to nepodpoříte, tak vy podporujete ty lumpárny! Pane kolego prostřednictvím předsedajícího, to určitě není pravda. Ale vy tak vždycky činíte. Bohužel. A já jsem to už slyšel dříve. Kdo nejde s námi, jde proti nám. Buďte tak hodný, nepoužívejte to.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, když jsme u toho slova "populisti", tak já myslím, že vy jste dali voličům populistický slib, že vyřešíte církevní restituce, přitom jste věděli, že je vyřešit nemůžete, takže vážení, čekám na to, až je tedy vyřešíte! Nalákali jste desetitisíce voličů na váš populistický slib, který nemůžete uskutečnit, a když se tady mimochodem hlasovalo - vidím tady pana kolegu Kováčika - o referendu proti církevním restitucím, tak najednou už nikdo nehlasoval. Dále jste vytvořili nějakou komisi, která to měla jakoby řešit. Tak já si počkám, až váš populistický slib naplníte! Takže to, že tady uděláte šťastný stát s důstojnými důchody, tady populisticky dvacet let slibujete vy a výsledkem jsou průměrné důchody přes 10 tisíc korun a lidé se vůbec nemají dobře! Populistickou politiku, na kterou tady lákáte lživě voliče, tady přece předvádíte dvacet let vy, ČSSD, vážený pane kolego! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Dále se s řádnou přihláškou a s přednostním právem hlásí pan navrhovatel. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Pokud už nikdo nechce k tomuto bodu vystupovat, já bych ještě něco řekl. Možná že zopakuji některé věci, které už tady dnes padly, ale myslím si, že je to důležité.

Vrátím se k té duplicitě. Ano, lze s tím souhlasit. Duplicita jakási existuje, nicméně judikáty a další výstupy, které jsou od soudu, jsou velmi sporné a dochází k netransparentním a k nejednoznačným výkladům v těchto věcech. Proto se snažíme to včlenit do tohoto zákona do § 14, aby tato věc byla soudně vymahatelná, protože dodnes není.

A navážu na kolegu Votavu, který tady stál a říkal - budu citovat: "Není vyloučeno, že by byly postiženy osoby." Žádné osoby postiženy nebyly. Je to prostě nevymahatelné, nebo velmi obtížně vymahatelné. Pokud máme odbornou péči, odborná péče není péče řádného hospodáře. To znamená, je to velmi sporné. Já tady nechci citovat různé příklady, ale divili byste se, jaký je v tom velký rozdíl.

Dále pan kolega Votava řekl, že se setkal s úředníkem, který měl na starosti majetek, a že nevěděl vůbec nic o tom majetku. Jak může tedy tento úředník přistupovat k hospodaření s majetkem státu s péči řádného hospodáře? Jak to po něm vůbec můžeme chtít? (Potlesk z řad hnutí Úsvit.) Takže udělejme něco pro to, aby se tento úředník chytil za hlavu nebo tam nebyl. Já si myslím, že prostě jakési změny udělat musíme.

Poslední věc z posledního vystoupení pana kolegy Votavy - a já ho mám rád. Populismus. Jasně. Pojďte sem, kdokoli z vás, a řekněte, jak to uděláme nepopulisticky. Jak zabezpečíme to, aby se hospodařilo s majetkem státu hospodárně s péčí řádného hospodáře a aby se nekradlo? Jak to uděláme jinak, než právě tímto zákonem, který navrhujeme?

Dál jsem si ještě poznamenal několik věcí, které řekl pan kolega Komárek. Samozřejmě s některými mohu souhlasit. Ale stejně tak se připojuji ke kolegovi Fiedlerovi, který komentoval tu věc, kterou vy jste, pane kolego prostřednictvím předsedajícího, řekl - co policie a justice, že nám úplně nefunguje. Souhlasím. Policie a justice není majetkem v pravém slova smyslu tak, jak my o něm mluvíme. A myslím si, že ta hospodárnost v tomto zákoně je úplně o něčem jiném.

Další věc, kterou ještě řekl, prostřednictvím předsedajícího, aby všichni kontrolovali všechny, aby vláda kontrolovala ministry, ministři aby kontrolovali úředníky. Tak to přece ale dvacet let bylo. Takhle jsme se o to dvacet let snažili. A výsledek je katastrofický podle mého názoru. Takže zase další věc, další indicie k tomu, že potřebujeme iniciovat změny. A tento zákon je právě tou změnou, kterou bychom potřebovali.

Takže to by bylo z mé strany a z místa zpravodaje asi všechno k tomuto návrhu zákona. Také vás všechny prosím o to, abychom to podpořili, abychom to pustili přes první čtení a mohli o tom jednat ve výborech. (Potlesk z řad hnutí Úsvit.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. S další řádnou přihláškou pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já jsem přesvědčen, že tento návrh zákona právě nemůže přispět ke zlepšení hospodaření s majetkem státu. A jsem strašně rád, že tady zazněl ten nejpádnější argument proti přijetí návrhu tohoto zákona, a to je jeho duplicita. Já jsem rád, že tady byla citována celá ta šíře paragrafů, která upravuje jednotlivou odpovědnost politiků ať na té úrovni celostátní, tak na té úrovni komunální. Z tohoto pohledu právní úprava odpovědnosti za hospodaření s veřejnými majetky tady je komplexní. Je konkrétní, komplexní. Není tedy nutné přijímat duplicitní právní úpravu. To si troufám říct, je i proti legislativním obvyklostem a zvyklostem. Tedy nelze očekávat, že by tento návrh přinesl nějakou novou kvalitu, a jsem přesvědčen, že naopak by mohl působit určitý chaos výkladový a v aplikaci jednotlivých právních norem.

Ale zase se netvařme, že stávající právní úprava nemá nedostatky z hlediska implementace a uvádění jednotlivých ustanovení zákona v praxi. To je skutečně asi pravdou, ale je to problém aplikační, který by měl být především řešen na úrovni exekutivy, jak lépe vymáhat, vynucovat právo. Samozřejmě že to potom má i svoji rovinu, která je vyjádřitelná nějakou konstantní a závaznou judikaturou, takže samozřejmě to je věc, která se dotýká justice.

Můj postoj tedy k návrhu tohoto zákona je takový, že jej nepodpořím právě z toho důvodu, že je duplicitní.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další řádnou přihláškou - pan poslanec Černoch stahuje. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych tady jenom řekl, že exministr financí Kalousek začal zavádět registr majetku. Je mně líto, když pan kolega Votava tady mluví, že teď my to začneme dávat dohromady. On sám jako předseda rozpočtového výboru moc dobře ví (nesrozumitelné) mám pocit, jak funguje ten registr, kde jsou problémy, že ministerstva se šprajcují a jednotlivá resortní ministerstva nechtějí dávat soupis majetku, aby se jim nevidělo pod to. Ale ten projekt vlastně už běží. Teď je naplňován. Takže neříkejte, že jste objevili Ameriku. Já jenom na zpřesnění, že to tak není, to, co tady zaznělo.

A zcela výjimečně se tady připojuji k sociální demokracii. Já takto formulovaný zákon také považuji za nadbytečný. Spíš bych přivítal zpřesnění stávající legislativy, ale ne touto formou. A ono je opravdu velice problematické říct, co je racionální a co je iracionální nakládání. Většina z vás tady schválila většinou ve sněmovně přítomných to, že PGRLF dáváme 250 mil., tzn. čtvrt miliardy, na reklamní účely. Z našeho pohledu je to vrcholná iracionalita, nehospodárnost, tudíž už byste asi měli být stíháni.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych rád zareagoval na slova o duplicitě. Ano, máme tady řadu zákonů, které jsou podobné. Ale proč? Protože toto je všechno roztříštěné. My bychom potřebovali jeden pevný zákon, jedna pevná pravidla, podle kterých by se to dělalo. Protože Česká republika, když ji budu srovnávat s Rakouskem, má dvakrát tolik zákonů. My máme tolik zákonů, že už se v nich nikdo nevyzná. A z toho důvodu - zjednodušme to. A udělejme něco. Dejme jeden zákon, který může veškerou práci zjednodušit.

A co se týká správného hospodáře. Já si vzpomínám, když jsem nastoupil do zaměstnání, mistr řekl: Tady máš nářadí a za všechno máš svoji odpovědnost. Jestli něco zkazíš, je to tvůj problém. Ve firmách to existuje. A my to tady nedokážeme? Vždyť my jsme tady elita národa. A uvědomme si jednu věc - jaký rating, jakou důvěru má Poslanecká sněmovna? Velice špatnou, jednu z nejhorších. Teď po volbách se to trochu zvedlo. Udělejme všechno pro to, aby na konci našeho volebního období to nebylo tak hrozné, jak po minulé vládě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele případně pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegové a kolegyně, já bych v závěrečné zprávě znovu chtěl zopakovat ty argumenty, které jsem zde už říkal, které zde byly také citovány, že podle vládního stanoviska, což je sněmovní tisk 119/1, se zde jedná o duplicitu. Máme zde rozsáhlou legislativu, která tento problém řeší. Máme zde taky rozsáhlý kontrolní systém, který tuto záležitostí řeší. Jsou zde různé legislativně technické závady. Proto bych chtěl znovu zopakovat návrh zamítnout tento návrh z výše uvedených důvodů v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Zazněl návrh na zamítnutí, o kterém dám hlasovat. Přivolám naše kolegy v předsálí. Na žádost vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Zahajuji hlasování o zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 46, přihlášeno 129 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 14. Konstatuji, že tento návrh byl přijat. Byl tedy přijat návrh na zamítnutí. Končím tímto projednávání tohoto návrhu zákona.

 

Vzhledem k tomu, že je 13.01 hodin, si dovoluji přerušit jednání schůze do 14.30 hodin, popřát vám všem dobrou chuť a připomenout, že za pět minut se schází organizační výbor. Dobrou chuť k obědu.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, dovolte mi, abych zahájila naše odpolední jednání. Prosím, zaujměte svá místa. Budeme pokračovat projednáváním pevně zařazených bodů. Prvním z nich je bod 45. Dříve než začneme, poprosím, abyste se ztišili, abychom se slyšeli. Děkuji.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.