Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 175/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. A nyní prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Předložený návrh zákona se týká problematiky zvyšování důchodů a lze říci, že obsahuje dvě hlavní opatření. Celý smysl toho zákona je opět se vrátit k systému valorizace, která tady byla, lze říci, zanedbána, kromě té poslední v letošním roce, kdy dostali důchodci průměrně 45 korun měsíčně navíc. Takže jedno to opatření vychází z vládního prohlášení a z koaliční smlouvy a říká, že se vracíme k principu automatické valorizace vždy od 1. ledna následujícího roku, a to tak, že se bude valorizovat o 100 % růstu spotřebních cen a jednu třetinu růstu reálných mezd.

Nicméně, protože v tomto roce tyto indexy jsou - lze říci - příliš nízké, tak abychom seniorům alespoň trochu více vykompenzovali to, že se jim důchody několik let nezvyšovaly, tak jsme navrhli pro rok 2015 takové speciální opatření, aby průměrné zvýšení důchodů bylo alespoň o 200 korun, resp. je to cca 207, a je to definováno tak, že u průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu celkové zvýšení by mělo činit alespoň 1,8 %.

Protože všichni víme, že situace seniorů je velice nelehká a prudce se za poslední léta zhoršila a jsou to i senioři, kteří nám přibývají v posledních letech na ubytovnách, tak prosím váženou Poslaneckou sněmovnu o podporu tohoto zákona a o to, aby byl schválen hned v prvním čtení kvůli technicko-administrativním záležitostem, aby to bylo včas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Pavlína Nytrová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se připojila k žádosti na odhlasování tohoto sněmovního tisku v prvním čtení. Zpráva paní ministryně byla vyčerpávající, nemám k tomu co víc dodat, pouze to, že účinnost navrhovaného zákona se stanoví na 1. září s přihlédnutím k tomu, že je třeba již do 30. září 2014 stanovit vyhláškou zvýšení důchodů v roce 2015. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvém čtení. Pokud nebude realizována navrhovaná úprava, bude pokračovat dosavadní trend snižování reálné hodnoty důchodů a zaostávání vývoje životní úrovně důchodců za vývojem životní úrovně ostatního obyvatelstva. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní zpravodajko, za přednesení zprávy. Nyní se přihlásil pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jménem dvou klubů TOP 09 a ODS dávám veto na projednávání tohoto materiálu podle § 90. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že vznesly veto dva poslanecké kluby, tak nelze projednávat ve zrychleném čtení. V tom případě musí zákon projít řádným čtením. Takže otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji první přihlášku - pan poslanec Laudát. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych byl velice rád, aby u všech těchto materiálů při projednávání, kde půjde o státní finance, byl přítomen pan ministr financí, aby odpověděl, z jakých zdrojů bude zajišťováno financování těchto změn. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Opálka.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, přiznám se, že mě postup poslaneckých klubů a TOP 09 nezaskočil, protože jde o zvrácení toho, co bylo přijato, když vládly. Já musím říci, že problém není jenom v té valorizaci. Problém je v tom, že díky snížené valorizaci v minulém a v tomto roce se snižuje celkový základ, který je základem pro příští valorizace v každém dalším roce. Takže jestli se vzhledem k ekonomické situaci zvýšila daň u těch nejbohatších z příjmů o 7 % na tři roky, tak za tři roky by se těch 7 % mělo umazat podle toho zákona a měli by být na svém. Na rozdíl od těch důchodců, kteří tři roky mají sníženou valorizaci, ale kvůli té valorizaci se jim neustále snižuje základ proti původnímu, takže jde o trvalé poškození, ne o přechodný stav. Chci jenom upozornit, že důchodci jak v 90. letech, tak v tomto období jsou jedni z těch, kteří mají nést problémy ekonomiky tohoto státu. Já rozumím tomu, že státní rozpočet je na tom, jak je, a deficit je, jaký je, a držím palce, aby se podařilo, tak jak proklamuje pan ministr financí, především ucpat díry, kudy peníze odtékají k někomu, kdo se má za to dobře. Na druhé straně ale musím říci, že je třeba chránit i to, abychom se nevyrovnali v tomto případě s Evropou, a že stoupne počet těch, kteří budou pod hranicí chudoby, nebo těsně nad tou hranicí, což je skoro totéž.

Proto si myslím, že je třeba urychleně projednat tento zákon, aby od 1. 7. mohla vláda jednat, a navrhnout, pokud bude schváleno přikázání, zkrácení lhůty na šest dnů, aby nejpozději příští týden v úterý mohl zasednout výbor pro sociální politiku, který by měl dostat toto do vínku, přikázáno k projednání, abychom ve středu příští týden nejpozději mohli projednat druhé čtení a ten další týden aby zákon mohla Sněmovna v třetím čtení odhlasovat.

Dovedu si představit i další možnosti, které by mohl řešit tento zákon, třeba zastropování neustálého růstu pro nárok na starobní důchod třeba na 65 letech, ale nevím, jestli to zvládnu do příštího týdne. Avizuji i tady tuto možnost rozšíření ještě o tento další bod.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dobře jsem zaregistroval. Přihlášen do diskuse je pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Na této schůzi máme extrémní počet materiálů, které vláda nebo předkladatelé, není to vždycky vláda, navrhují projednat v devadesátce. Já obecně jsem odpůrcem toho, má se k tomu sahat zcela výjimečně. Z navrhovaného data účinnosti vyplývá, že můžeme vést řádnou debatu ve výborech, ne v úterý po schůzi, od 19. hodiny, nebo radši ještě před schůzí, aby uplynula 24hodinová lhůta k usnesení výboru. To znamená, já i jménem dvou poslaneckých klubů vetuji zkrácení na šest dnů.

Ale i to, co říkal pan poslanec Opálka - přece jsme schopni projednat a stihnout navrhovanou účinnost. Těch problémů je tam samozřejmě více. O jednom z nich mluvil můj předřečník, je to věk odchodu do důchodu, ale druhý je také výpočet důchodu. Jestli si nejsme vědomi, nebo jsme si vědomi, ale když se podíváte na tabulku, kde budete mít v levém sloupci stávající příjem a v pravém sloupci získanou penzi, tak zjistíte, že ten systém je pro některé skupiny vysoce nespravedlivý, a nemluvím o těch, kterých se týká sedmiprocentní solidární přirážka k dani z příjmu. Nemluvím o těch, kteří mají příjmy nad 100 tisíc měsíčně. Mluvím o těch, kteří tvoří střední třídu, pro které je z hlediska příjmu přechod do penze zásadní změnou v příjmu. U nízkopříjmových skupin v zásadě ten příjem je stejný, když odejdou do penze. A je to vážná otázka, o které bychom měli debatovat. To, že každoročně je v posledních letech deficit na důchodovém účtu kolem 50 miliard korun, to znamená, pokud si vezmeme celkový deficit státního rozpočtu, tak jenom deficit důchodového účtu dělá více než 50 %. Ten trend je vlastně neúprosný. Když si vezmete deficit na tom účtu, jak šel v letech, tak zhruba o 10 miliard se zvyšoval, pak stagnoval kolem 50 miliard.

Prostě si nemyslím, že by na takhle důležitý zákon s dopadem na takřka tři miliony obyvatel, abychom měli k dispozici buď vůbec, anebo šest dnů. Myslím si, že jsme schopni to v relativně krátké době - my nebudeme uměle blokovat a uměle protahovat, ale budeme schopni si říct v rámci projednání ve výboru, případně na plénu v prvním, druhém či třetím čtení, nějaká východiska. Možná je nenajdeme v daném termínu, ale možná alespoň zahájíme debatu o tom, jestli jsme schopni tu nespravedlnost v přiznávání důchodů nějakým způsobem zmírnit.

Že bude vždycky ten systém solidární, je naprosto jasné. A byl bych nerad, kdybych byl obviňován z toho, že nenavrhujeme solidární prvek v tom systému. Ale podle mého názoru je ten prvek příliš solidární. Doporučuji všem kolegyním a kolegům, aby se podívali, jak to je. Ať se zeptají svých penzistů, kteří třeba byli ve střední třídě, než šli do penze, jak velký náraz finanční to byl. A to je ten hlavní důvod, proč chceme, aby se to projednalo ve výborech. Aby byl čas. Souhlasím s tím, že není jedinou otázkou - a nechci to nijak zlehčovat -, jestli míra valorizace. Jsou důležité i jiné otázky, které bychom rádi diskutovali ve výborech.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Opálka, další přihlášený do diskuse.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Nevím tedy, jestli pan kolega předložil to veto šesti dnů za dva kluby...? Kývá, že ano. Takže mně nezbude nic jiného, než jít na třicet dnů, což samozřejmě bude docela už svízelné.

Ale jednu reakci, kromě toho, že to budeme muset diskutovat na výboru. Deficit na důchodovém účtu je samozřejmě velký, protože ten kvazipojistný systém je vlastně neustále upravován zákony a parametry se mění natolik, že uměle můžete vyvolat deficit kdykoli. A je třeba říci, že deficit samozřejmě je tvořen taky proto, že tady je spousta náhradních dob, které nikdo neplatí. Ale je především tvořen tím, že je tady velká nezaměstnanost. Jestliže půl milionu lidí neplatí do důchodového účtu a 250 tisíc odešlo do předčasných důchodů v průběhu svého života, tak to samozřejmě je určitý zásah. A nezaměstnanost vlastně řeší důchodový účet. Čili důchodový účet se solidarizuje se státem v oblasti nezaměstnanosti. A tak bychom mohli pokračovat jeden parametr po druhém, ale to bude zřejmě předmětem až odborných skupin, které se budou zabývat důchodovou reformou.

Takže vícezdrojové financování, nejenom z pojistného, ale i s účastí státu, je běžné ve všech evropských státech, tedy aspoň na západ od nás. A taky je tam náhradový poměr důchodů daleko větší než 40 % průměrná mzda k průměrnému důchodu. Jestli chceme tuto hranici udržet, tak samozřejmě je tam potřeba řešit i solidaritu. A tu solidaritu již Ústavní soud ponížil. Jestli budeme ponižovat neustále tento princip, dostaneme se opravdu k tomu, co bylo předkládáno v minulých volebních obdobích odeeskou, a to je rovný důchod někde na hranici životního minima pro všechny a potom kšeft samozřejmě pro penzijní fondy a jiné společnosti, které budou řešit připojištění pro ty, kteří na to mají.

To je vše. Takže 30 dnů. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já trošku zírám na to, co tady říká můj předřečník. Já si ještě dobře pamatuji, když komunisté zablokovali nebo odmítali jakákoli řešení, která by svým způsobem do budoucna výhledově řešila financování důchodů. Vy jste přece ještě před nedávnem říkali zcela jednoznačně a jako jediní jste to drželi, sociální demokraté průběžně otočili, že přes průběžný systém vlak nejede.

Co se týká zastropování plateb, tak to tady byl původně už v roce 2004 návrh sociálních demokratů, jenom potom byly licitace. Dneska jste také proti. Chystáte se zrušit druhý penzijní pilíř, čímž tedy Českou republiku odsoudíte nevratně ke kapitálové chudobě, protože v případě, že by se nějakým způsobem přinutily fondy, např. legislativním způsobem, tak ty peníze nejen naše, ale dokonce i zahraniční jsme tady mohli mít např. na rozvoj infrastruktury. Ale to jste taky proti. Nenabízíte žádná řešení. A z úst jednoho sociálního demokrata, který tady byl v minulých obdobích, teď sedí v Senátu - proč bychom řešili problém, který přijde za 16 roků? Ať ho řeší až potom oni, ti, co tady budou v té době vládnout... No, ten problém vzhledem k hospodářské krizi, která vypukla v roce 2008, nepřišel za 16 roků, přišel už teď. Upozorňuji, že ten problém je hlubší, než tady říkal pan kolega Opálka, protože i v éře pana ministra financí Sobotky se počet nezaměstnaných pohyboval také i přes hospodářský růst někde kolem 500 tisíc, dnes je přes 600 tisíc. Takže samozřejmě že to má vliv, to nikdo nezpochybňuje, je to problém. Ale tenkrát ještě penzijní systém v deficitu nebyl. Nenabízíte řešení.

Já samozřejmě beru, že naši důchodci se nemají dobře. Ale to, co vy tady říkáte... Vy vyzobáváte rozinky, budete zvyšovat mandatorní výdaje a může to dopadnout tak v nedaleké budoucnosti, že budeme muset sáhnout k tomu, že se bude ubírat na důchodu, což i přes tu hrozivou krizi, která se přes nás převalila, a zejména přes okolní země, snad s výjimkou Německa, zejména v jižní Evropě, tak tam to udělat leckde museli. Takže prosím, já s touhle sociální demagogií nesouhlasím. Přijďte s racionálním řešením.

Možná že dokonce bychom i zvažovali různá veta, nebýt včerejšího vystoupení pana ministra financí na rozpočtovém výboru, ze kterého jsem nabyl dojmu, že je možná skvělý manažer pro firmu, nicméně co se týká státních financí, konvergenčních programů, střednědobých plánů, financování rozpočtu apod., tak toho moc neví. Takže o to větší mám obavy. Normální by bylo říci, kolik to bude stát v kterých letech a kde na to tato země, z jakých zdrojů, vezme. To je naprosto korektní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde s faktickou poznámkou pana Jeronýma Tejce.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Dámy a pánové, já se nechci pouštět do složitých a dlouhých debat, ale myslím si, že je potřeba reagovat na jednu věc. Minulé vládní koalice, které byly v této Sněmovně, které odpovídaly za stav veřejných financí, se rozhodly, že přestože je krize, sníží odvody na sociální pojištění, že nám to snad zajistí více pracovních míst. On se stal opak - nezaměstnanost rostla. To znamená, že toto opatření nemělo žádný zásadní pozitivní efekt na počet pracovních míst, ale zároveň to způsobilo výpadek ve veřejných rozpočtech, a to i v případě právě odvodů na sociální pojištění. Ne, my jsme to způsobili. Ten propad způsobila jednak krize, jednak růst nezaměstnanosti a ještě nedobrá a skutečně chybná opatření pravicových vlád. Aby bylo jasno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dalším přihlášeným je paní poslankyně Chalánková. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom krátce doplním své předřečníky, protože tady zaznělo, že v jiných zemích máme vícezdrojové financování důchodového účtu. Díky tomu, že musíme doplácet na důchodový účet - tu 47, teď přes 50 miliard korun, je jasné, že to vícezdrojové financování máme i dnes, protože z daňových příjmů se tento důchodový účet sanuje.

Pokud se týká řečí o vysoké nezaměstnanosti, tak je potřeba se podívat také na strukturu nezaměstnaných. Když pomineme těch 200 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných, tak je potřeba se podívat tváří v tvář na to, že velká část nezaměstnaných a nezaměstnatelných lidí v dnešní době, zejména absolventů, přestože se jim pomáhá skutečně konkrétně v aktivní politice zaměstnanosti, souvisí s tím, že tito lidé jsou obtížně zaměstnatelní vzhledem k tomu, jaké mají vzdělání, jaké absolvovali školy, a také vzhledem k tomu, jaké potřeby má trh práce. Takže tady se skutečně nabídka školství míjí. To je ten velký problém u mladých lidí.

Pokud jsme tady hovořili o vysokých odvodech a velmi nízkém náhradovém poměru, tak to byl skutečně úspěšný soudní spor člověka, dokonce opakovaný, který měl relativně dobrý příjem, ale po odchodu do důchodu vzhledem k tomu, že celý život odváděl bez stropu odvody na důchodové pojištění, na sociální pojištění, jeho náhradový poměr klesl k 19 % průměrné mzdy, což Ústavní soud uznal jako nesprávné.

Já uznávám, že důchodci na tom skutečně nejsou dobře. A velká část z nich skutečně pobírá příspěvek a doplatek na bydlení, což je skutečně alarmující situace v otázce jejich bydlení. To určitě ano. Ale pokud se podíváme na takzvanou malou důchodovou reformu, která byla schválena, tak znamenala úpravy parametrů, které byly nezbytné vzhledem k vývoji na důchodovém účtu. Pokud by se k takovéto důchodové reformě, která byla schválena, takzvaná ta malá, neschválila, tak by to znamenalo, že důchody by skutečně musely být poníženy nebo odchod do důchodu ještě dále prodlužován, což nikdo z nás nechce. To je jednoduchá matematika. Pokud zastropujeme odchod do důchodu a máme nějaký balík peněz, tak je jasné, že potom musíme důchody snižovat a nejenom v otázce valorizací.

Otázka snížených odvodů v minulých vládách je věc diskutabilní. Skutečně můžeme také hovořit o tom, jestli to momentálně nepůsobilo jako pozitivní fiskální impuls.

Je vidět, že diskuse může být velmi široká a skutečně zamýšlená iniciativa na zrušení dobrovolné důchodové reformy je, skoro bych řekla, velmi zvláštní, protože důchodová reforma je doplňková, je tam daná možnost odvádět si část odvodů na sociální pojištění na svůj účet do budoucna s tím, že se doplní dalšími 2 % z hrubé mzdy v odvodech, ale je to skutečně dobrovolná věc, což není úplně ideální, protože pokud by byla povinná, byla by určitě účinnější. Ale zrušit něco, co bylo schváleno jako dobrovolné, nám skutečně zásadní problém důchodového účtu nevyřeší.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Mám zde přihlášeného pana poslance Laudáta. Akorát nevím, jestli s faktickou, nebo řádná přihláška. Řádná přihláška. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Musím zareagovat na pana kolegu Tejce. Je jeden problém, že není srovnání, jestli má něco skutečně pozitivní, nebo negativní dopad. Zlevnění ceny práce - to je přece věčné téma české ekonomiky a zatím ne úplně uspokojivě vyřešené. Samozřejmě bych se mohl ptát, pokud by vládla v letech 2008 až 2012 sociální demokracie, co by se dělo. Vládla například v období 2002 až 2006, růst byl nějakých 7-8 % a vy jste zatínali nehoráznou sekeru do státního rozpočtu. To znamená, že jste hospodařili deficitně. Dokážu si představit, co by se dělo v případě, když byl pokles ekonomického růstu minus 5 %, co byste vyváděli. Ono je to velice pofidérní. Zrovna tak jako se tady kdysi pan dnešní ministr Zaorálek rozčiloval, jak marná a mizerná je válka v Afghánistánu. Já s ním naprosto souhlasím, ale neexistuje posouzení toho, co by se dělo, kdyby tam nebyla. To jsme viděli v náznaku ve Spojených státech. Z hlediska analogie je to něco podobného.

Pokud se týká tohoto, poprosil bych paní ministryni práce a sociálních věcí, aby sem někdy dala informační bod, který by objektivně rozebíral životní náklady penzistů, nebo těchto lidí, protože nevím, jestli je cestou jenom občas přidávání s prominutím almužny, která dokonce některé penzisty irituje, anebo sem chodit s takovými opatřeními, která zablokují růst životních nákladů. Za naprosto nepřijatelné považuji například obrovskou podporu obnovitelných zdrojů. To je přesně zářez, který je pro hospodaření penzistů podstatně horší - protože každý svítí, každý možná topí, spotřebovává energie - než zmrazení nebo malé přidávání na penzích. Já si myslím, že by stálo za to pojímat tento problém komplexněji a nejenom zatínat jednostranně dál a dál sekeru v zadlužování, což ve finále zaplatíme násobně, protože každý dluh má své náklady. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde s faktickou poznámkou pana poslance Jeronýma Tejce. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Asi žijeme každý v jiném státě. Já jsem si nevšiml, že by se dluh snižoval. Dluh se zvýšil téměř dvojnásobně za pravicových vlád. Nevím, jestli tedy můžeme mít stejný pohled na to, kdo to udělal. Já jsem přesvědčen, že za to mohou ti poslanci a vláda, která zde navrhovala deficitní rozpočty. Není to tak, že by sociální demokracie rozhazovala a že by pravicová vláda ODS a TOP 09 v této Sněmovně dluh snižovala. Tak to rozhodně není. Deficity se zvyšovaly a státní dluh stoupl, a to velmi výrazně.

Druhá věc je otázka, kdo rozsoudí to, zda se náklady práce a jejich cena výrazně projeví na zaměstnanosti či nezaměstnanosti. Ano, určitě platí to, že tady stoprocentní posouzení nebude. Na straně druhé bohužel pravicové vlády snižovaly náklady práce především u nejbohatších, protože zavedení rovné daně snížilo cenu práce u těch, kteří pobírali 80, 100 nebo 120 tisíc korun měsíčně. A tam si myslím, že jsme světu nemuseli konkurovat. My prostě nikdy cenu práce nesnížíme na úroveň Číny a Indie. Pokud bychom chtěli konkurovat jenom cenou práce, tak se daleko nedostaneme a tento souboj nikdy vyhrát nemůžeme.

Takže to jenom pro naše rozdílné pohledy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jiří Petrů. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Mám opravdu velmi krátký dotaz na pana kolegu Laudáta. Jestli by nám mohl vysvětlit, kam se podělo 30 mld. z důchodového účtu, když v roce 2006 přebíraly pravicové vlády vládu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Řádně přihlášeným v tento moment je v pořadí první pan poslanec Zavadil. Vaše poznámka byla faktická, pane poslanče? (K poslanci Stanjurovi.) S přednostním právem. Omlouvám se. Máte pravdu, s přednostním právem pojďte, pane poslanče, vystoupit.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já jsem to opravdu nezavedl, ale rád ho využívám, to se musím přiznat.

Myslím, že i debata ukazuje, že předkládat návrhy v devadesátce nebo s šestidenní lhůtou projednávání není u tak složité problematiky dobře.

Je docela příznačné, že kolegové z levice protestují proti něčemu, co tady nikdo neřekl. Já jsem nemluvil o rovném důchodu. Nikdo nemluvil, že chceme mít cenu práce jako v Číně nebo někde jinde. Ale podívejte se na zprávy OECD, které říkají, že máme mimořádně vysokou cenu práce. A my nenavrhujeme extrém, abychom z mimořádně vysoké měli nejnižší ze všech. Je to přece legitimní debata. Když se budeme bavit o tom, a bylo by to dobře, kdybychom snížili počet nezaměstnaných, tak i vzhledem k jejich struktuře to s největší pravděpodobností nebudou lidé, kteří budou reagovat na průměrné příjmy. Důchodovému účtu to samozřejmě pomůže. Můžeme tady modelovat, co by se stalo, kdyby 200 tisíc nezaměstnaných vyšlo do práce, měli by průměrný plat 20 tisíc, z toho by se platily odvody. Určitě by to nepřevrátilo důchodový systém do plusu. Myslím si, že je důležité o těch parametrech hovořit.

Je docela dobré, když tady slyšíme, že je třeba mít vícezdrojové financování, a současně někdo navrhuje zrušení druhého pilíře. Je to ve vládním prohlášení, to jsem si nevymyslel. Je to prostě veřejný zdroj. Pak se ptám, jaké vícezdrojové financování. Pak si myslím, že je složité a matoucí, když říkáme, že platíme důchodové pojištění. To přece není pravda. To jde přesně proti tomu, že je průběžný systém. Protože pokud si něco platíte ve smyslu pojistky, tak pak máte nějaké plnění a závisí, jaké máte sjednané podmínky. Ale odvody na důchodový systém, což je mnohem přesnější, se používají v průběžném systému pro vyplácení penzí stávajícím penzistům. Takže máme připojištění, druhý a třetí pilíř, tam to má své opodstatnění.

Možná to považujete za zbytečné hraní si se slovy, ale mě vždycky zlobilo, když se debatuje nebo debatovalo o důchodové reformě a v televizi většinou vidíte záběr na penzisty. Ale důchodová reforma - měl by být záběr na mladé, kteří půjdou do penze za 20, 30, 40 let, protože těch se týkají dopady jakékoliv důchodové reformy, na které se buď shodneme, nebo neshodneme. Máme vlastní politickou zkušenost. Už jsme tady měli Bezděkovu komisi I, Bezděkovu komisi II. Na něčem se shodla a pak nebyla většinová vůle to implementovat.

Já to nikomu nevyčítám, jenom konstatuji, jak to šlo. Teď se snaží paní ministryně, že vytvoří nějakou novou odbornou skupinu, ale až ta odborná skupina něco vytvoří, tak budeme v té samé situaci, když byly výstupy z předchozích odborných skupin. Co s tím udělá politická reprezentace? Shodne se na tom? Bude to stabilní změna? Bude to změna, ke které se rozhodnou strany odleva doprava? Nebo to bude jinak? Proto říkáme, že je o tom třeba debatovat. Ale aby nám někdo fakt nepodsouval věci, jako že chceme mít cenu práce stejnou jako v Číně, jak říkal můj ctěný předřečník, a podobně. Až to někdo řekne, tak se proti tomu vymezujte, myslím, že to je naprosto v pořádku. A zprávy OECD máme k dispozici my všichni. Tam se o ceně práce můžeme dočíst.

A mluvit v okamžiku, mluvím o důchodové reformě a platbě do důchodového systému, o dani z příjmu fyzických osob, mi nepřijde jako úplně šťastné, protože tam tu souvislosti prostě nevidím. Daň z příjmu fyzických osob nemá žádnou souvislost s důchodovým systémem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v jednání, mám zde další dvě omluvenky. To znamená dnes a od 12 hodin až do konce schůze se omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil a dnes z jednání od 12 do 13.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Klaška.

Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Sklenák. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Pan předseda klubu Stanjura zde řekl, že není vhodné, aby tak složitá materie byla předkládána k projednávání ve zrychleném režimu, že je to složité. Ale pane kolego prostřednictvím předsedajícího, to není složité, to je naopak velmi jednoduché. Jde o to, jaké má vláda priority, jaké priority má tato Poslanecká sněmovna. To, co zde projednáváme, je o tom, jestli chceme, aby důchodci žili důstojným životem, a jestli se vrátíme k modelu valorizace tak, jak tady byl zaveden po léta, než je vaše vláda změnila. O tom to je. V této zemi jsou velmi nízké mzdy, tomu odpovídají relativně nízké důchody a seniorům se žije velmi špatně. A my prostě chceme vrátit model valorizace tak, jak zde byl, protože pro nás je kvalita života seniorů skutečně prioritou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl vzkázat prostřednictvím pana místopředsedy panu kolegovi Sklenákovi, ať to vždycky řekne přesně. Vy chcete zkrátit přechodné období ze tří let na dvě. To já naprosto souhlasím, takhle je popis. A tváříte se, jako by to opatření, které my jsme zavedli, je napořád, a vy to teď chcete napořád vrátit sem. Přece moc dobře víte, že valorizační vzorec byl na tři roky, takže se bavíme o zkrácení ze tří na dva roky, což je naprosto přesný popis tohoto návrhu zákona. Není to tak, že to bylo napořád. Důvody, které nás k tomu vedly, jsme dostatečně tady popisovali. Že to nebylo jednoduché rozhodnutí, to myslím, že jsme si toho vědomi. A jestli jste si všiml, tak já jsem jenom požádal o dostatek času k projednání v odborném výboru. Nechtěl jsem tady v prvém čtení vést polemiku o tom, jestli ten návrh je dobře, nebo špatně a podobně. Ale na tom podle mě není nic špatného. A jestli přijmeme přístup, že co je priorita, tak to Sněmovna schválí v prvém čtení hned, protože je to priorita vlády, tak já to nepovažuji za šťastné. A je jedno, která je vláda. Prostě myslím si, že institut devadesátky by se měl používat zcela výjimečně. U tak složitých zákonů si myslím, že to není vůbec dobře. A to jediné, co jsme k tomu zatím řekli, a požádali jsme vás o pochopení, abychom na to měli nějakou dobu v odborných výborech, kde je určitě více času na to zohlednit a vést debatu o všech parametrech. I s tím, jak jsem říkal, že je možné, že do tohoto návrhu zákona se případně diskutované změny nedostanou, protože nenajdeme shodu. Nic víc, nic míň.

Tak bych prosil, abychom z toho nedělali, abychom nás nedělili na ty, kteří páchají dobro, a na ty, kteří páchají zlo. Myslím, že chceme dodržet standardní legislativní proceduru. Vzhledem k navrženému datu účinnosti žádné zpoždění nehrozí, pokud si to promítnete, jak pravděpodobně, jaké lhůty, jaké budou pravděpodobně po projednání v prvním čtení. Podíváte se, jaká je navržena účinnost, tak tam žádné zpoždění nevyrábíme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou má pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem chtěl říct úplně totéž, o co tady běží. A přece jestliže přicházíte s navýšením mandatorního výdaje v jakékoliv položce - já to penzistům přeji -, tak přece logické je a máme právo a normální by bylo se zeptat, z čeho to zaplatím. Kolik to bude a z čeho to zaplatím? Nic víc a nic méně. A prostě mám tady obavy, protože někteří ministři, vláda, programové prohlášení - a koaliční smlouva to také ukázala: Vy vytváříte hazardní stavy bez koncového řešení. Proto máme obavy a do tohoto ještě v rozporu s tím, co jste říkali při volebních kampaních na ulicích a na náměstích, prostě tlačíte, zneužíváte § 90 a tlačíte všechno horem pádem bez přemýšlení, jak to dopadne. To by se také veřejnost mohla dočkat velice nepříjemných překvapení. Chápu, že pro vaše preference, musím říct, že až po komunálních a v Praze krajských volbách. Takže nám nejde o nic jiného, než když s něčím přicházíte, tak abyste také ukázali, jak to zapadá do té mozaiky, že tuhle zemi do roku 2017 nezruinujete.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Žádné další faktické poznámky nevidím. V tom případě půjdeme řádnou diskusí a máte slovo, pane poslanče Zavadile.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, je to trošičku zarážející, když tady člověk neustále slyší naše vláda, vaše vláda. Já jsem měl možnost tyto přestřelky sledovat zvenčí, když jsem byl v čele instituce, která mimo jiné navrhovala svoji vlastní důchodovou reformu, a dokonce podle slov vašeho tehdejšího ministra Drábka ta reforma byla dobrá. Jenom pro ni nebyla politická vůle. Nevím proč. Ono se ukazuje, že nakonec se stejně bude muset změnit a že bude muset být politická vůle na to, aby se důchodová reforma povedla trochu lépe, než se povedla vám.

Teď se nad některými věcmi zarážím. Cena práce. Ano, já vám ta čísla tady můžu dokonce sypat. My jsme na osmém místě z hlediska odvodů sociálního a zdravotního pojištění v Evropě. Ale jsme na jednom z posledních míst ohledně mezd! A cena práce, pánové a dámy, se počítá dohromady! Takže když to dáme dohromady, tak jsme potom na tom místě, na kterém jsme. Čili ani na tom osmém ani na tom posledním, ale určitě pod průměrem Evropské unie. To je potřeba, abychom vždycky, když mluvíme o ceně práce, dávali jasně najevo a nevytrhovali věci z kontextu. Samozřejmě, snižování sociálního pojištění, tak jak bylo avizováno - pamatuji si na Petra Nečase, kdy říkal, že jedno procento snížení odvodů na sociální pojištění přinese 50 tisíc pracovních míst. Takový nesmysl jsem slyšel jednou a ono se to samozřejmě taky nenaplnilo. Takže nehrajme si s těmi věcmi jenom tak a nepoužívejme bez znalosti hlubších analýz, to je další poznámka.

Malá důchodová novela, která byla zapříčiněna proporcionalitou, nebo spíše neproporcionalitou, kterou jste zavedli tuším k 1. 10. 2011 - teď se omlouvám za úplně ne přesný termín. Jestli jste poslouchali předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, který potom reagoval na některé ty věci a říkal: "Ústavní soud nemyslel tím, co řekl, že se musí snížit důchod 70 % důchodců." Tam šlo skutečně jenom o tu proporcionalitu. A samozřejmě že by to stálo zhruba asi pět miliard, aby se těmto 70, nebo 75 % důchodců právě ve střední třídě důchody nesnížily. Tam došlo k trvalému okradení penzistů. A tečka. Víc k tomu nemám. Já jsem si samozřejmě pak trošičku s nadhledem a s takovým bonmotem, když jsem si uvedl ty zkratky TOP, tak pak mně došlo, proč k tomu trvalému okradení penzistů došlo. Ale nechci říkat, že to byl záměr, chraň bůh. Ale prostě se to nepovedlo!

A o druhém pilíři, o tom se nemá cenu snad ani bavit. Protože co všechno přinesl druhý pilíř do ekonomiky tohoto státu? Samozřejmě, kdyby to bylo povinné, co jsem já chápal jako záležitost, že kdyby se tedy muselo platit do kapitálových fondů, což odmítla drtivá většina tohohle národa. Protože mimo jiné, oni také na to nemají finanční prostředky, aby takové peníze platili povinně. Ať už tedy člověk, kterému je 30, 35 nebo 40 let.

A to, že to pak nakonec skončilo nepovinné, tak to odsoudilo tento druhý pilíř k zániku samozřejmě, ale vůbec myšlenka koexistence dvou pilířů vedle sebe, to znamená druhého a třetího, který se dal samozřejmě propojit a nemusel se tady vytvářet druhý kapitálový pilíř. Anebo se musel vytvářet? Anebo za tím byly peníze? Anebo za tím byla lobby určitých finančních skupin? Já nevím, ale je potřeba i tohle vzít v úvahu.

Takže konec druhého pilíře si myslím, že je naprosto správný. A co to ještě přineslo? Vždyť přece všichni tady víte a tady v té sněmovně jste byli o tom ujišťováni, že je potřeba zvednout DPH. Kvůli čemu? No kvůli druhému pilíři, protože výpadek finančních prostředků, které šly do průběžného systému, se nahrazoval zvýšením DPH. To tvrdil jak tehdejší ministr financí Kalousek, tak Petr Nečas jako premiér. Takže DPH se zavedlo jenom kvůli tomu, že se tady zavedl druhý pilíř, který stejně dopadl špatně a o kterém se teď bude jednat, vlastně o jeho zrušení. Tohle je potřeba, abyste si všichni uvědomili! Vždyť jste tady seděli! Já jsem to sledoval zvenčí. Měl jsem z toho vždycky velmi nedobrý pocit. A naprosto jsem se snažil být objektivní, pragmatický, protože to, co jsme my připravovali, to byly věci, které byly na základě analýz, a nikdo nezpochybňoval naše odborníky ať už tedy na poli makroekonomickém, nebo na poli právním, nebo na poli důchodovém.

Co se týče důchodové reformy, jsem přesvědčen, že je správným krokem. To jsme se dostali teď ovšem někam jinam, že dojdeme k debatě, kdy se budeme bavit o tom, jestli druhý pilíř zrušit, nebo ne. Já jsem přesvědčen, že se zrušit bude muset, protože jeho kapacita, která je teď, vždyť tam máme zhruba asi 85 tisíc klientů, na které můžete argumentovat, že jsou tam proto v takhle malém množství lidí, že vlastně to nebylo povinné, ale na druhou stranu pokud vím, tak v letošním roce, by se měla rozhodnout Česká národní banka, co s kapitálovými fondy, kde není 50 tisíc lidí. Takže stejně budeme muset dojít k tomu, co s tím budeme dělat dál. Takže já považuji druhý pilíř za naprosto nešťastný tak, jak byl pojat.

Já rozumím argumentaci, která tady zazněla, a snažím se ji pochopit a snažím se být objektivní. To znamená, že není ze strany ať už tedy kolegy Stanjury, anebo kolegy - já se teď omlouvám za jméno, já si ho nepamatuji - že je tady spíš snaha o to, aby se to projednalo v dostatečné péči. Tomu bych i rozuměl. Ale nevím, jestli se zatím neskrývá něco jiného. Omlouvám se za to, že jsem takto nedůvěřivý, protože jsem tady za zdmi tohoto parlamentu strávil víc než 20 let, takže mám právo být nedůvěřivý na ledacos.

Takže já jenom žádám, aby tedy opravdu zvítězil rozum, abychom si tady nevyčítali, kdo udělal to a to. Já bych se mohl vrátit ke Kočárníkovi, který snížil sociální pojištění tenkrát o procento a v tu ránu byl v deficitu tehdy přebytkový účet. Možná že si na to nepamatujete, ale já jo. A takhle bych mohl pokračovat v sociálních hrátkách až k dnešnímu stavu, o 50 miliardách, kde už tady řada argumentů byla řečena. K tomu se nebudu vracet. To je nezaměstnanost, samozřejmě tam i vliv daně z příjmů fyzických osob má roli. To chci jenom prostřednictvím pana předsedajícího přetlumočit kolegovi, který tady už není a který odešel do předsálí.

Takže já bych byl hrozně rád, kdybychom se mohli dostat k tomu, aby se ve velmi krátké době podařila tahle novela, která je spíš technického rázu, která říká o tom, jakým způsobem se mají valorizovat důchody, aby se skutečně podařilo ji upravit v takovém čase, aby se to stihlo a aby důchodci, kteří na to čekají, ty peníze dostali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. (K poslanci Laudátovi:) Další faktická poznámka? (Ano.) Takže já si vás napíšu do pořadí a v tento moment je řádně přihlášen do diskuse pan poslanec Opálka.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, nechci pokračovat v edukativní činnosti. Já myslím, že to bude předmětem opravdu diskuse na jiných platformách, ale musím reagovat ně některé věci, abych je uvedl na pravou míru.

Pokud jsem hovořil o vícezdrojovém financování, tak jsem neměl na mysli celý důchodový systém, ale první pilíř. A to je i to srovnání se zahraničím. Víte, podle mě bylo nešťastné, že se v roce 1992 rozhodlo o důchodovém pojištění, protože to pojištění s sebou nese princip nestálého srovnávání příjmů a výdajů v tom systému a já si myslím, že bychom se měli vrátit v prvním pilíři ne k pojištění, ale k sociálnímu zabezpečení neboli k důchodovému zabezpečení tak, že je to vlastně důchodová daň a pak se to rozděluje tak, jak se to rozděluje doposavad.

Ale ohradit bych se chtěl proti slovům kolegy Laudáta, který zde uvedl, že nemáme žádné řešení. Já mu nezazlívám to, že se nedívá samozřejmě na naše webové stránky, ale možná by stačilo se podívat na webové stránky Ministerstva financí, případně Ministerstva práce a sociálních věcí, kde visí analytické materiály a návrhy jednotlivých politických stran z tzv. prvé Bezděkovy komise. Studie, která tam je, ukazuje, jak která strana chtěla systém řešit, a nezávislí statistici a ekonomové pak modelovali situaci a je tam i výsledek. Je tam výsledek NDC systému, je tam výsledek rovného důchodu, je tam také náš výsledek. Na rozdíl jiných je do roku 2100 ufinancovatelný, jenomže předpokládal úpravu různých parametrů. A aby to bylo nereálné, tak s příchodem tehdy ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase všechny parametry, které jsme v tom systému měli nastaveny, byly legislativními změnami modelovány tak, aby v podstatě systém se dostal do propadu, ve kterém dneska je.

Takže stačí se podívat třeba i na mé webové stránky, kde je zvlášť vyčleněna část, co jsem k důchodům řekl v této sněmovně za deset let, co jsem napsal v médiích nebo vyslovil v médiích za deset let, a dokonce i mých několik přednášek, včetně slajdů. Čili není pravda, že nemáme řešení.

K OECD již hovořil pan předseda Zavadil. Ano, tragédie je v tom, že se neustále hovoří, jak máme vysoké procento pojistného, ale už se nehovoří o tom, z jakého základu to pojistné je. Kdybychom měli větší základy, tak nepotřebujeme ani tak vysoké pojistné. Navíc v OECD nepřipočítávají ještě ty různé bonifikace, které mimo tyto systémy v náhradových poměrech zaměstnancům vyplácejí zaměstnavatelé v jiných státech na rozdíl od našeho.

Ztotožňuji se také s tím, že důchodová reforma není o důchodcích, ale o těch, kteří do důchodu teprve přijdou. A vážení, bude to katastrofa! Až dosáhnou důchodového věku ti, kteří dnes jsou dlouhodobě v nezaměstnanosti, a zjistí, že nemají nárok na důchod, až přijdou do důchodu ti, kteří si myslí, že vyzráli nad státem ve švarcsystému, a odvádějí si minimum na důchodové pojištění, a zjistí, že jejich důchod bude lízat někde hranici životního minima, případně ti, kteří dělají načerno a neodvádějí si pojistné. To bude teprv katastrofa.

A co se týká důchodového systému jako takového. Podívejte se, buď se dohodne politická reprezentace na nějakém sociálním cíli a k tomu cíli bude hledat parametry, jak ho dosáhnout, anebo bude vycházet ze současné situace, vypracuje nějakou nulovou variantu a pak bude říkat "nemáme peníze, půjdeme dolů" a dostaneme se opravdu někde na tu hranici rovného důchodu, která navíc spočítána na základě zadání ODS existuje. Takže to solitérství, které dneska v naší společnosti převládá, ten individualismus, kdy si každý myslí, že zajistí sám sebe bez rizika jeho zdravotního stavu, úrazu, či dokonce smrti, to by mělo být nahrazeno opravdu kolektivním zabezpečením, které prokázalo od Bismarckových dob, že je jediné, které v této společnosti může prosperovat.

A poslední poznámku mám k problému § 90 jednacího řádu, ke zrychlenému projednávání. Víte, ten paragraf byl začleněn do jednacího řádu tehdy, když se harmonizovaly právní předpisy s EU. My jsme měli chomout nasazený a museli jsme stihnout věci. Pak se ukázalo, že je to pro koalici vždycky výhodné prosadit. A je úsměvné dneska poslouchat ze strany ODS a TOP 09 něco o devadesátce, když se můžete podívat do stenozáznamu, jak jsem kritizoval v minulém volebním období, že 60 % prvních čtení bylo navrženo podle § 90 ve zrychleném režimu. To jen jako dodatek pod čarou.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Děkuji panu poslanci Opálkovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Stanjura, který zde ale není přítomen, takže dalším v pořadí je pan poslanec Laudát. Prosím pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo, asi bohužel naposledy k tomuto bodu. Nezlobte se na mě, když uděláte nějakou destruktivní antikampaň, jako udělala sociální demokracie a KSČM, že něco zrušíte, tak nelze čekat, že prostě lidé budou dávat svoje peníze a hlásit se do produktu, který jste řekli, že zrušíte. Takže ta antikampaň byla tak masivní. A ono vám to ještě nestačí, prostě místo vytváření nějakých pozitivních řešení prostě šíříte nenávist v případě církevního vyrovnání teď, protože ono je toho tady ještě málo. Takže nezlobte se na mě, ale to bylo trošku ve smyslu bývalého exexexministra zahraničí Sovětského svazu Gromyka, mistr nět, nět, nět, nic s vámi nebyla dohoda. Jediná dohoda, která byla s levicí, abyste nějakým způsobem cokoli akceptovali, byla dobrovolnost druhého pilíře, proto to dopadlo v kombinaci s tou antikampaní tak, jak to dopadlo. Uvidíme, s čím přijdete vy. To jsem opravdu zvědav, jaké řešení budete, a já si dokážu představit to, co už podsunete v první fázi boj proti korupci, tak se zavedou majetková přiznání a všude jinde byla zavedena kvůli zdanění blahobytu, takže pak už jenom si vezmete od těch, co si něco pořídili, mluvím o těch, kteří si to vydřeli, ne o zlodějích, ti mají sedět v kriminálech, no a pak to nasadíte a tam budou finanční zdroje. Dokud ty lidi se neseberou a neodejdou odsud, což postihlo všechny sousední země, kde to takto začali praktikovat, takže prosím, to možná jo, ale pokud se týká dobrovolnosti, a já vítám slova pana kolegy, že to bylo špatné, že to mělo být povinné, samozřejmě já bych si ale představoval vzhledem k tomu, že jde o nejcitlivější komoditu, to znamená peníze, které si lidé schraňují pro důchodový věk, takže mělo být regulováno, a to by se celkem lehce dalo, zákonnými opatřeními, že podstatná část nebo celá část alespoň v nějakých typech fondů nebo ve všech prostě půjde do toho, že budou povinně investovány například tedy do dopravní infrastruktury, aby ty hodnoty byly v naší zemi, byly zpoplatnitelné a nebyly odcizitelné. Ale tohle všechno vy jste zruinovali, nebo se chystáte zruinovat. Takže sorry, ale vy tu mladou generaci, která tady byla, když jste tady mluvili, a odešli, ono jde nejenom o ty stávající penzisty, ale vy posíláte mladou generaci na trajektorii neskutečného průšvihu. Mladou generaci. A to tady pan kolega Stanjura také říkal. A v tom já vidím obrovský problém. A přece i pan Bezděk a další vám jasně spočítali, že demografický průšvih nastane, a nevím, zaslechl jsem tady, přiznám se, že nestuduji stránky KSČM, ale možná že to udělám a napravím, ale jestliže tady padlo slovo o rovném důchodu, no, v koaliční smlouvě, pokud se nemýlím, je posílení zásluhovosti, na druhou stranu tam je zrušení druhého pilíře, takže protimluv jako řemen.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Ptám se, kdo další se hlásí do diskuse. Neeviduji žádnou přihlášku. Jestliže nikdo další se nehlásí do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím.

Neeviduji v tuto chvíli návrh na vrácení či zamítnutí návrhu, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl předložený návrh přikázat k projednání rozpočtovému výboru. Ptám se, jestli někdo má ještě nějaký jiný návrh. Nemá. Děkuji. Budeme tedy hlasovat o přikázání návrhu k projednání rozpočtovému výboru. - Pardon, pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Já se omlouvám, ale navrhuji sociální výbor. Kde jinde by se to mělo diskutovat? Rozpočtový a sociální považuji za správné.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobře. Eviduji návrh pana poslance Laudáta na projednání v sociálním výboru.

 

Budeme hlasovat o návrhu na projednání v rozpočtovém a sociálním výboru.

Zahajuji hlasování o projednání tohoto návrhu v rozpočtovém výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 43, přihlášeno 156 poslankyň a poslanců, pro 131, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o přikázání tohoto návrhu sociálnímu výboru.

Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu sociálnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 44, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 138, proti nikdo.Konstatuji tedy, že návrh jsme přikázali i sociálnímu výboru.

 

Dále v obecné rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů.

Zahajuji tedy hlasování o návrhu na zkrácení lhůty o 30 dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 45, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 118, proti 3. I tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že jsme návrh přikázali k projednání rozpočtovému a sociálnímu výboru a lhůta pro projednání byla zkrácena o 30 dnů. Děkuji paní ministryni i paní zpravodajce. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

 

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.