Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

8.
Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších
na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 43/ - druhé čtení

Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo pan poslanec Stanislav Polčák jako zástupce navrhovatelů a aby byli připraveni zpravodajové jednotlivých výborů, a to pan poslanec Lukáš Pleticha, pan poslanec Pavel Blažek a pan poslanec Štěpán Stupčuk. Pokud jde o ústavní novelu, byl bych rád, aby zpravodajem, který bude sledovat rozpravu, byl zpravodaj ústavněprávního výboru a aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Ostatní mohou zůstat na svých místech.

Nyní tedy žádám pana poslance Stanislava Polčáka, aby se ujal slova.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovoluji si ve druhém čtení velmi krátce uvést tento projednávaný tisk, který se týká změny Ústavy a zejména kompetencí a postavení Nejvyššího kontrolního úřadu v českém ústavním systému, a na to navazující normu zákona, která předložena byla, nicméně Sněmovnou byla vrácena, a následně tedy předpokládám, že bude debata i o té zákonné normě, která by měla potom vzejít z ústavního textu.

Je důležité říci, že projednávaný sněmovní tisk byl v zásadě recepcí toho, co již Sněmovna schválila v minulém období, co bylo přijato širokým politickým konsensem, nicméně takto předložený tisk byl v rámci projednávání dvou výborů poměrně radikálně přepracován a pozměněn.

Já chci na začátku své řeči říci, že pro mě jsou pozměňovací návrhy, které přijaly oba výbory, v zásadě akceptovatelné, s jistou výhradou u výboru ústavněprávního, který přijal pozměňující návrh, který je trochu odlišný od pozměňujícího návrhu přijatého v kontrolním výboru. Liší se v tom, že může obsahovat poměrně zásadní interpretační nejasnost, která by nastala už na úrovni Ústavy, neboť říká - a v tomto bych si dovolil v zásadě citovat -, že se bude kontrolovat ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu výkon vlastnických práv, která má stát, resp. územně samosprávné celky, v obchodních společnostech, podnicích. Je otázkou, jestli takto zvolená formulace je nejšťastnější a zdali dopadá i na všechny další subjekty, což jsou například Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, které v původním návrhu jsou vypočítány jako ty, které kontrolovány býti mohou. Z tohoto ústavního vymezení si myslím, že je minimálně ústavně sporné, zdali budou ve stejném rozsahu kontrolovány například společnosti vlastněné obcemi, neboť může tato interpretace dávat za odpověď na tuto otázku, jakou kontrolu tedy bude Nejvyšší kontrolní úřad provádět, tak tato interpretace může svádět k tomu, že se bude kontrolovat, jak stát vykonává, resp. územně samosprávný celek, tato vlastnická práva.

Nerozumím tomu, proč není v usnesení ústavněprávního výboru prostě napsáno, že se kontrolují tyto subjekty, proč je tam vazba nebo proč je tam formulace "výkon vlastnických práv". Já jsem tuto otázku konzultoval i s několika odborníky, kolegy na ústavní právo, a zejména na správní právo, a skutečně tato nejasnost zde je. Minimálně je tedy třeba ze strany těch, kteří prosadili toto usnesení, aby je odůvodnili a obhájili v tom, že dopadá podle jejich názoru i na postavení České televize a dalších subjektů, které, myslím si, by měly být pod tou kontrolou, a dále, jak je to myšleno s tou kontrolou v subjektech, v nichž má stát, resp. územně samosprávné celky, podíl.

Dále chci upozornit na to, že by v rámci takto přijaté ústavní novely mělo být už i při jejím přijímání zřejmé, kam ta hranice bude sahat na zákonné úrovni, protože v zákoně, který já jsem předkládal, hranice byla stanovena většinovým podílem nad 50 %. Nyní to nevíme. Bude to jaká hranice? Bude to hranice menší? Jsou okolní státy, které tu hranici mají menší, ale měli bychom vědět, co bude zákonnou změnou, která se bude opírat o tento ústavní text.

V neposlední řadě chci požádat kolegy především ze sociální demokracie a pana premiéra, aby dali jistou záruku a garanci, že tato rozšířená kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu bude akceptována Senátem, protože minulá úprava, která naopak omezovala, pokud jde o práva obcí právě kontrolu na zákonnost, tak tato ústavní novela, jak byla mnou předložena, je zatím odmítnuta a je předkládán pozměňující návrh, který zahrnuje u obcí a měst plnou kontrolu. Takže já prosím kolegy ze sociální demokracie a pana premiéra Sobotku osobně, aby dali garanci, že pokud Sněmovna schválí takhle přísnou novelu Ústavy, že takto přísná novela Ústavy projde v Senátu, abychom se opět nedočkali stejné blamáže, jako tomu bylo v předminulém roce, kdy byla Ústava schválena v Poslanecké sněmovně, ale v Senátu neprošla. Takže já se skutečně ptám představitelů sociální demokracie, kteří mají většinu v Senátu, zda jsou schopni takovou garanci dát. Namísto toho, aby byl hledán konsensus mezi dvěma komorami, tak jsme byli svědky debaty, kterou vedli poslanci a senátoři, a jako by se vůbec neposlouchali. Senátoři jasně říkali na jednání ústavněprávního výboru, že nejsou pro už předložený text, který byl pro obce příznivější než to, co je teď navrhováno v přijatých usneseních jak kontrolního výboru, tak ústavněprávního výboru.

Zároveň chci říci, že mě překvapilo i to, jak v té věci byla činná - resp. nečinná - paní ministryně Jourová. Paní ministryně Jourová zde v prvním čtení řekla, a já si to dovolím citovat, protože si myslím, že to je poměrně signifikantní: "Za klub ANO bych chtěla říci, že my souhlasíme s principem posílení kompetencí NKÚ a že předpokládáme, že během legislativního procesu bude prostor k tomu, abychom otevřeli otázku kontroly samospráv tak, abychom se nedotkli jejich ústavního práva na samosprávné hospodaření s majetkem, a dále potom kontroly obchodních společností s veřejnou majetkovou účastí tak, abychom se opět nedotkli jejich možnosti vůbec operovat na trhu." Nic z toho předloženo nebylo a je předkládán pravý opak.

Takže já nejenže se ptám pana premiéra Sobotky, jestli dává tuto garanci za Senát, ale ptám se paní ministryně Jourové, co dělala po celou dobu vyjednávání v rámci prodloužené doby legislativního procesu, protože to, co je předkládáno, je opačné. Je to rozšíření toho, co se týká obcí a měst, to znamená plná kontrola.

Já proti tomu nejsem. Já jsem to říkal už několikrát veřejně, ale chtěl jsem vyhovět volání ze Senátu. Senát je v této věci nepřehlasovatelný. Senátoři nejsou hloupí lidé a dobře vědí, že pokud si to neprosadí do Ústavy, tak na zákon už se spolehnout nemohou, protože pokud jde o zákon, může Poslanecká sněmovna přehlasovat jejich veto a bude určitě vypadat podle její vůle. Senátoři to moc dobře vědí a budou chtít a budou požadovat garance do ústavního textu. Ostatně o nich hovořila i paní ministryně, ale žádný pozměňující návrh tohoto typu předložen nebyl a naopak byly schváleny texty zcela opačné.

Já se domnívám, že všechno může být vlastně jenom hra. Hra na to, jak se bude rozšiřovat kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu, ale naopak, žádné kompetence se nerozšíří a v různých obchodních společnostech, které jsou pod vlivem nové vlády, nových ministrů, anebo i územně samosprávných celků, se bude krást dál.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů a žádám jednotlivé zpravodaje, aby se vyjádřili. Nejdříve pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, ústavněprávní výbor dostal tento materiál k projednání a projednával ho opakovaně. Při prvém projednávání ho přerušil, to bylo dne 11. 3. 2014, a následně si ho vzal opět na jednání a bylo to na dalším zasedání dne 23. 4. 2014, kdy byl schválen i jeden z pozměňovacích návrhů, tedy ten návrh, který vzešel z ústavněprávního výboru a ke kterému se za chvilku dostaneme.

Při debatě, jak už při tom přerušení v březnu, tak i v dubnu, se řešila zásadní otázka, jak by mělo být koncipováno toto ustanovení a vymezeny pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Jestli tím, že tam bude vyjmenováno, kdo koho bude kontrolovat, anebo co a podle jakých kritérií. Nakonec převážilo mínění, že lepší je vymezit nějakým způsobem, co se bude kontrolovat podle určitých kritérií, a podle toho byl koncipován návrh, který tam byl předložen. V obdobné filozofii byl potom následně, to bylo vlastně i předtím, podán pozměňovací návrh a projednán v kontrolním výboru a k tomu se potom vyjádří kolega Stupčuk.

Takže dneska tady máme dva návrhy a z reakcí, které posléze došly, se ukazuje, že větší podporu má návrh, který byl schválen v kontrolním výboru, byl odsouhlasen a podpořen i Rekonstrukcí státu, protože to je to, co oni chtějí, a lépe se o něm vyjádřil i samotný Nejvyšší kontrolní úřad. Bude to potom na nás, jak dále budeme pokračovat. Stav je takový, že zde máme dva podobné návrhy, přičemž jeden má větší podporu těch, kterých se to týká. A to je asi v této chvíli z mé strany všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nyní žádám pana poslance Pavla Blažka, který je zpravodajem výboru pro veřejnou správu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo, nebo spíše děkuji za větu. Výbor projednávání tohoto bodu přerušil. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Štěpán Stupčuk za výbor kontrolní. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, kontrolní výbor se předmětným návrhem novely Ústavy zabýval na své 4. schůzi dne 27. února 2014 s tím, že na této schůzi kontrolního výboru byl mnou načten pozměňovací návrh a kontrolní výbor jej přijal a ve znění tohoto pozměňovacího návrhu označeného jako 43/3 tohoto tisku doporučuje Poslanecké sněmovně, aby takto schválila návrh, který je dnes předmětem projednávání.

Já bych chtěl ještě říci k tomuto pozměňovacímu návrhu, proč vznikl. Pozměňovací návrh vznikl proto, aby byla vyslyšena volání, která volala po tom, aby potenciálně předmětem nezávislé, nestranné kontroly byly jakékoliv veřejné prostředky či veřejný majetek, a to si troufám tvrdit, že verze kontrolního výboru splňuje nejpřesněji. A samozřejmě takováto ústavní změna vytváří možnost, ale míru toho, jakým způsobem naplníme možnosti, které nám dá Ústava, to znamená, bavíme-li se o kvalitě a kvantitě kontroly, kterou potenciálně bude vykonávat Nejvyšší kontrolní úřad, tak to samozřejmě bude potom předmětem samotného zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Já očekávám, že diskuse se potom povede samozřejmě i k tomuto zákonu.

Asi by bylo správné se na tomto místě ještě vyjádřit k těm dvěma alternativním návrhům zákona proto, abyste měli ulehčené ono rozhodování, který z těch tří návrhů splňuje nejlépe předpoklad toho, aby tady byla zaručena dostatečná nezávislá, nestranná kontrola hospodaření se všemi veřejnými prostředky či veřejným majetkem. Předložený původní návrh, ta poslanecká iniciativa byla příliš kazuistická. Pokud se podíváte na to, jakým způsobem je psaná Ústava, tak už na první pohled seznáte, že z formálního vyjádření se spíše jedná o zákonnou normu než o ústavní normu, nehledě na to, že čím je ta norma podrobnější, tak v té své úpravě tím zase vylučuje všechno to, co není předmětem té úpravy. Proto by se taková to podrobná ustanovení příliš v Ústavě objevovat neměla a měla by spíše Ústava obsahovat základní principy, ideje abstraktně vyjádřené a potom prováděné, naplňované jednotlivými zákony, event. dalšími právními předpisy.

To, co bylo samozřejmě také rozporuplné na tom samotném původním návrhu, bylo kritérium zákonnosti, které mělo být oním kritériem pro posuzování kontroly uplatňované vůči samosprávám. Jenomže zákonnost jako taková je už dnes předmětem kontroly ze strany státní správy na úrovni Ministerstva vnitra, to za prvé, a za druhé samy zákony, které regulují hospodaření samospráv, ukládají povinnosti, že obce a kraje mají postupovat hospodárně. To znamená, že samozřejmě Nejvyšší kontrolní úřad, pokud by měl hodnotit tu zákonnost, zda dodržují zákony, tak by materiálně v rámci prováděné kontrolní činnosti musel posuzovat, zda je tam dodržen ten soulad, naplňovaná hospodárnost a účelnost. To znamená, že toto ustanovení, které se objevuje v návrhu, samozřejmě by bylo setřeno praxí, neodpovídalo by skutečnosti. A ten pozměňovací návrh, který byl předložen v ústavněprávním výboru, v podstatě konzervuje současný stav, kdy není možné efektivně vykonávat kontrolu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu tam, kde stát má majetkové podíly, protože předmětem kontroly je pouze výkon akcionářských práv, a nikoliv hospodaření takových společností jako celku. A jestli je něco zřejmé z více než dvacetileté praxe Nejvyššího kontrolního úřadu, tak je to právě to, že není schopen efektivně kontrolovat hospodaření s majetkovými podíly účastí státu v těchto společnostech.

Já uzavírám, že pozměňovací návrh, který tady byl schválen v kontrolním výboru a který je označen 43/3, má podporu, tedy jak kladné stanovisko vlády, tak i samotného Nejvyššího kontrolního úřadu, a myslím si, že k tomu bychom neměli zůstat neteční. Děkuji v tuto chvíli za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Ještě než dám první slovo, protože nemám žádnou písemnou přihlášku, tak konstatuji ještě, že v kavárně je klíč od auta, a kdo ho tam zanechal, ať si ho vyzvedne, aby mu pak náhodou večer nechyběl.

Nyní v obecné rozpravě pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Nebo bude vozidlo zkontrolováno NKÚ.

K tomu, co řekli páni kolegové zpravodajové, jim chci poděkovat, že nezneužili svého postavení zpravodajů, že by se nechali vyprovokovat v zásadě mnou k odpovědím na ty otázky. Ale teď v rámci obecné diskuse bych přece jen očekával v obecné rozpravě, že bude tedy diskuse probíhat i k tomu, co já jsem zde zmínil, a to si myslím, že je velmi podstatné. Paní ministryně Jourová zde bohužel není, leč je důležité, aby i ona, nebo resp. někdo za klub ANO, ona tehdy mluvila za klub ANO, řekl, jak bude provedena ta garance na úrovni obcí, a ta prostě v Ústavě být musí. Na ústavní úrovni nemůže být takto povšechný text. Pokud se bavíme o tom, že má obsahovat Ústava garance, neboť v jiném článku Ústavy je garantováno právo na samosprávu obcí. Je důležité, aby i text Ústavy byl vnitřně nerozporný. A já chci říci, že ta mnou předložená novela nebyla mým vlastním výmyslem. Právě omezení Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k obcím na ústavní úrovni byl text, který prošel Legislativní radou vlády, to znamená orgánem vlády, v tom minulém období, a já připomínám, že zde prošel velmi širokým politickým konsensem, že ta ústavní novela bude právě výčtová, kazuistická. Pro ten ústavní text hlasovalo skoro všech, tuším, že to bylo 165 poslanců a poslankyň. To není malá většina.

Nyní to celé převracíme. Já nemám v zásadě nic proti tomu, ale chci slyšet garance, které budou zaznívat právě z úst představitelů té politické strany, která ovládá Senát. A tady ještě nikdo neřekl nic k tomu, jaké je stanovisko Senátu. To bylo prezentováno na jednání ústavněprávního výboru a bylo již k té zpřísněné původní novele velmi negativní. A to jsem tedy zvědav, jak projde v Senátu takto bezbřehá ústavní novela, která umožní následně na zákonné úrovni ji provést, takže města a obce budou kontrolovány bez jakýchkoli omezení.

Takže nyní už páni zpravodajové nejsou limitováni tím, že musí vystupovat jako zpravodajové, a věřím, že odpovědí i na tady tyto otázky. A stejně tak jsem rád, že dorazila paní ministryně Jourová a že mi tedy sdělí, jakým způsobem bude vyřešen příslib, který byl za klub ANO přiřknut v tom prvním čtení, že se ústavní novela vypořádá s tím postavením obcí. Zatím to vypadá podle i hnutím ANO schvalovaných pozměňovacích návrhů, že opak je přesně pravdou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji prvnímu vystupujícímu v rozpravě, panu poslanci Polčákovi. Pan poslanec Stupčuk ještě v rozpravě, a čekám další přihlášky.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Ještě jednou dobrý den. Nemyslím si, že by obce a samosprávy obecně byly potenciálně předmětem kontroly bez omezení. To omezení přece bude dáno zákonem, který jasně následně stanoví, co budou ty zákonné mantinely působnosti pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k prováděné kontrole daných subjektů, tedy i obcí a krajů.

A nezlobte se na mě, pane kolego, v tuto chvíli hovořit o Senátu, který ještě nerozhodoval, a vy už chcete výsledek. Já myslím, že je to věc, kterou musíme odpracovat. Já jsem taky říkal na kontrolním výboru, že jsem připraven tuto verzi, pokud bude schválena Poslaneckou sněmovnou, obhajovat na půdě Senátu, vědom si toho závazku, že v tuto chvíli je Česká strana sociálně demokratická nejsilnějším senátním klubem v daném Senátu.

A rád bych v tomto kontextu zmínil ještě jednu věc, že to není Senát, který je primárně odpovědný za stav veřejných rozpočtů a za to, jakým způsobem se hospodaří s majetkem České republiky a vůbec samospráv a vůbec s veřejnými rozpočty a s veřejnými majetky, ale že je to především Poslanecká sněmovna, která vykonává kontrolní působnost a která schvaluje státní rozpočet coby tedy nejvýznamnější položku veřejných rozpočtů. Takže bychom se k tomu neměli stavět alibisticky ve smyslu toho, co se stane, když toto schválíme, a co udělá Senát. Já prosím, abychom to vnímali tak, že teď je to hlavně tady o nás, abychom se snažili schválit nejlepší právní normu, jakou jsme v tuto chvíli schopni schválit. A potom je to společné úsilí té většiny a té politické reprezentace, která se bude podílet na schválení takovéto ústavní změny na půdě Poslanecké sněmovny, aby vedla intenzivní dialog se svými kolegy v Senátu. A k tomu já jsem připraven a k tomu se tady veřejně zavazuji.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, nyní ještě pan poslanec Polčák se hlásí, a vidím pana kolegu Ludvíka Hovorku.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedající. Já se omlouvám, že jsem se znovu přihlásil, ale kdyby se nám to tady ve Sněmovně už jednou nestalo, tak bych samozřejmě takovéto prohlášení, že budeme pracovat a dále jaksi zlepšovat kvalitu právního řádu, aby s prostředky právě daňových poplatníků bylo nakládáno šetrným způsobem, tak bych tomu všemu uvěřil. Ale my už jsme jednou tímto testem prošli. A při vší úctě, už ta minulá úprava, která je totožná s tím, co já jsem předložil, a naopak ještě obsahuje další restrikci ve prospěch obcí a měst, neprošla v Senátu. Složení Senátu se nikterak nezměnilo, senátní volby budou až na podzim. Já nerozumím jedinému racionálnímu argumentu, který vy jste řekl, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, proč by měl Senát svoje stanovisko změnit. Vy říkáte, že Senát vlastně popře to, co před dvěma lety odhlasoval, že nechce, a že tedy dokonce vám schválí bianco šek, že si na zákonné úrovni budete moci tedy předložit a schválit zákon jakýkoli.

Já jsem se zachoval korektně, já jsem předložil jak návrh Ústavy, tak prováděcího zákona. Ten nepochopitelně Sněmovna vrátila předkladateli. Vy jste předložili povšechnou novelu Ústavy formou pozměňujícího zákona, a už vůbec jste nepředložili texty, které by měly být v rámci zákona. Takže i v zásadě Sněmovna bude vykračovat do tmy, nebo bílého místa, jestli chcete, protože my nevíme, co bude na úrovni toho zákona. Já nejsem tak naivní. Když jsem vstupoval do Sněmovny, tak jsem byl naivní, teď už si myslím, že zas tak naivní nejsem, abych si myslel, že Senát si není vědom toho, že jediné místo, kde je nepřehlasovatelný a kde jeho hlas je možno slyšet, je při novele Ústavy. Takže tyto garance o tom, že budeme společně pracovat na něčem, to jsme už odvedli v minulém období - a bylo to k ničemu. Já chci tedy slyšet jasné stanovisko jak pana premiéra Sobotky, tak samozřejmě i dalších představitelů ČSSD, zejména ze Senátu, že pokud schválíme takto zpřísněnou novelu Ústavy v tom slova smyslu, že umožňuje, aby na zákonné úrovni byl vlastně kontrolován jakýkoli příjemce veřejných prostředků - to znamená, zcela byla otočena logika minulé přijaté změny -, toto bude v Senátu schváleno. To je zcela legitimní požadavek za situace, kdy už to bylo jednou odmítnuto. Protože pokud to v Senátu bude znovu odmítnuto, tak stav, který trvá už tři čtyři roky bude pokračovat dál jak dlouho? Jak dlouho bude tento stav dále pokračovat? Já bych byl velmi rád, abychom se do podobné blamáže nedostali, a požaduji tedy, samozřejmě pouze s pokorou, aby tyto garance zde při jednání Sněmovny padly. Nemusí padnout dnes. Pro mnohé kolegy ze sociální demokracie je to situace možná nová. Ale já jsem přesvědčen, že v rámci třetího čtení musíme slyšet stanovisko vlády, a i toho, jak je vlastně naplněn přístup paní ministryně Jourové, protože na ústavní úrovni, tedy těch schválených pozměňovacích návrhů, konstatuji, že vůbec naplněn není a žádné garance práva na samosprávu obcí v předložených usneseních nejsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl říct, že Poslanecká sněmovna má přece za úkol, aby pracovala na zkvalitnění právního řádu a na lepší orientaci i veřejnosti v zákonech, které jsou přijímány. V tomto ohledu skutečně vidím pozměňovací návrh, který byl přijat v kontrolním výboru, jako podstatné zlepšení navrhované právní úpravy. A skutečně ty obavy, které tady byly předneseny panem zpravodajem, já nevnímám takto silně.

Já si myslím, že důležité je, aby instituce, která se osvědčila - to znamená Nejvyšší kontrolní úřad, za dobu své existence a činnosti prokázal hodně dobrého v té věci, v těch kontrolách, ve kterých odhalil mnoho nehospodárností. A já si myslím, že je dobře, aby ten pozměňovací návrh, který vlastně rozšiřuje ty kompetence celkem jednoznačně a který stanoví, že prostě kontrolou bude procházet hospodaření s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávného celku, že to je jednoznačně správný krok. A já si nemyslím, že dojde k nadužívání této pravomoci. Půjde spíše o to, aby skutečně úřad, který funguje, měl možnost efektivně vykonat kontrolu a na základě této kontroly potom mohla být přijata další nápravná opatření, případně trestní oznámení. Ale já si myslím, že to nemusí být v neprospěch obcí a měst. Já si myslím, že většina samospráv u nás funguje velmi dobře. Ale jsou bohužel příklady, především z těch větších měst, kde v řadě případů dochází k nehospodárnostem, a není to jenom na úrovni měst, ale je to často právě v organizaci, kde mají města svoji majetkovou účast. A já si myslím, že takto pojatý pozměňovací návrh, který byl přijat, je krok správným směrem, a nebojím se toho, co často zaznívalo jak na kontrolním výboru, i od představitelů svazu měst a obcí a podobě, že to je šikanování měst a obcí. Ale já si myslím, že to nemusí být v neprospěch obcí a měst.

Já si myslím, že většina samospráv u nás funguje velmi dobře. Ale jsou bohužel případy především z větších měst, kde v řadě případů dochází k nehospodárnostem, a není to jen na úrovni měst, ale je to často právě v organizacích, kde mají města svoji majetkovou účast. Myslím si, že takto pojatý pozměňovací návrh, který byl přijat, je krok správným směrem, a nebojím se toho, co často zaznívalo jak na kontrolním výboru i od představitelů Svazu měst a obcí apod., že to je šikanování měst a obcí. Domnívám se, že to je nastavení jasných mantinelů, a je to dokonce vylepšení toho, co dosud v Ústavě v této záležitosti směrem k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu bylo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se omlouvám nejen za kašel, ale nepochopil jsem moc dobře obavy pana kolegy Polčáka, protože nedomnívám se, že Senát je sbor loutek v jednom dresu a že předseda kterékoli strany může dát garance, jak budou senátoři, byť v dresu jeho strany, hlasovat. To bychom Senát věru degradovali.

Chápu i dopisy představitelů vesnic a měst, kteří nechtějí být kontrolováni. Nikdo nechce být kontrolován. To je samozřejmě přirozený požadavek každého člověka, protože každý si říká: "Já to přece dělám dobře, proč by na mě měl někdo posílat nějakou kontrolu?" Ale jak říkal kolega Hovorka, myslím si taktéž, že Nejvyšší kontrolní úřad má dobrý zvuk, na rozdíl od některých jiných úřadů a institucí naší země, a pokud někdo hospodaří s veřejnými prostředky dobře, tak proč by se měl kontroly obávat. Ta mu akorát může poklepat na rameno a říci: "Dobře jsi hospodařil."

Takže si myslím, že tak jak to pozměnil kontrolní výbor, pozměnil to dobře a není sebemenší důvod se obávat něčeho, stavět falešnou bariéru, že to bude blamáž, když my odhlasujeme něco, co je dobré, a někdo nám to pak vrátí. Jestli to dobře chápu. Ano, Senát nám to může v tomto případě vrátit nebo neodhlasovat, ale takovou máme Ústavu. My Senát z Ústavy koneckonců můžeme spolu se Senátem vymazat. (Smích v sále.) Ale nebojme se něčeho... Můžeme spolu se Senátem změnit Ústavu, to není k smíchu. Nebo nemůžeme? Můžeme. (Předsedající: Prosím, abychom se věnovali tématu.)

Já už skončím, protože mě to vždycky rozhodí, když se mi někdo směje, protože já jsem sice bývalý humorista, ale už nechci být. Takže myslím si, že obavy pana Polčáka jsou neopodstatněné a měli bychom pozměňovací návrh kontrolního výboru brát jako dobrý.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Komárkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, požádám o vystřídání a přihlásím se do rozpravy i já.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Paní a pánové, zamysleme se nad tím, co je ústavní změna, která se týká pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Z pohledu předloženého tisku jde o opak toho, co bylo smyslem jednak původní novely, jednak toho, co bylo smyslem vládního prohlášení vlády Petra Nečase, ale i co je smyslem vládního prohlášení současné vlády. Protože smyslem dokumentů, o kterých jsem mluvil, je přece rozšíření pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, protože zpracovaný text je udělán tak, jak tu bylo řečeno, že je příliš kazuistický, povede k zúženému výkladu právní normy, což v ústavním právu je velmi důležité, protože rozšířený výklad Ústavy by v podstatě připouštěl něco, co může být extra legem, extra constitutione, čili nemusí to být ještě protiústavní, ale bylo by to mimo Ústavu a to si snad nikdo nepřeje. Proto samotný text, který bychom měli projednat předtím, než se budeme zabývat zákonem o Nejvyšším kontrolním úřadu, přece musí být takový, který upevní postavení nezávislého kontrolního úřadu jako nejvyšší kontrolní instituce v České republice. To je hlavním smyslem.

Co mi v návrhu zákona zásadním způsobem chybí, a to zejména z toho důvodu, pro který se tu bavíme o zákoně o státních úřednících. Totiž Ústava České republiky, i když to zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu obsahuje, předpokládala, že činnost kontrolního úřadu bude řídit prezident, viceprezident a kolegium. Ale kolegium je jen na úrovni zákona. A představme si, že se Poslanecká sněmovna zbaví své pravomoci volit, tedy i uvádět do funkce členy kolegia, tedy kolektivního orgánu Nejvyššího kontrolního úřadu. Proč byla ochrana NKÚ právě tím kolegiem? Právě proto, aby úřad byl nezávislý. Jestliže se pravomoc soustředí do pravomoci prezidenta a viceprezidenta a kolegium bude formálním orgánem, který nakonec bude moci jmenovat např. generálního ředitele státní služby, tak se dostaneme do toho, že za chvilku se nám z kontrolního úřadu nezávislost vytratí. To si snad nikdo z nás nepřeje, i když tu pan kolega Komárek před námi prohlásil, že si snad nikdo nepřeje být kontrolován. Ano, je to většinou možná pocit, ale podle mého soudu ten, kdo chce něco řídit, si sám zřizuje kontrolní orgán, aby byl včas upozorněn na to, že se v řídicí struktuře něco pohybuje mimo rámec řídicích rozhodnutí.

V tomto ohledu tedy je jasné, že kontrolní výbor ve svém pozměňovacím návrhu navrhuje něco, co umožňuje do budoucna rozšířit kontrolní pravomoci právě na ty systémy, které byly nejméně kontrolovány a byly zasaženy také poměrně vysokou mírou korupce. A to se tu prokázalo ať už kontrolními zjištěními NKÚ, která se toho dotýkala jen okrajově, protože se týkala jen kontroly státního rozpočtu, tzn. prostředky, které byly městům a obcím a krajům vlastně posunovány v rámci státního rozpočtu, a šlo o rozpočtové prostředky státu, na které mohl Nejvyšší kontrolní úřad přijít na kontrolu i v minulosti. Ale nám jde přece o ten systém. Anebo řekněme, že nám nejde o systém, a mlátíme tu prázdnou slámu, protože chceme někomu vytírat zrak. To si myslím, že není předmětem našeho jednání.

V tomto ohledu tedy je podle mého soudu jen posun, když se nám nepodařilo schválit minulou normu, alespoň takový, že si upevníme možnost, aby kontrola probíhala v celé struktuře výstavby státu, tzn. i v té samosprávě, protože samospráva tu není kvůli tomu, abychom vytvořili, teď promiňte, samostatné město České Budějovice, které bude nezávislé na České republice, ale České Budějovice jsou pořád městem, krajským městem Jihočeského kraje, v České republice. Stejně tak jednotlivé kraje mají právo na samosprávu, ale jsou součástí státního celku, jako je Česká republika, nota bene i celku, kterému se říká Evropská unie. Takže v tomto ohledu si tedy dovolím říci, že zásah státního orgánu Nejvyššího kontrolního úřadu není zásahem do výkonu samosprávy, protože samozřejmě se kontroluje to, jestli se dodržují zákony tohoto státu, a to je přece podstata pozměňovacího návrhu, který padl v kontrolním výboru Poslanecké sněmovny. Byl bych rád, abychom se na tom shodli, nebo abychom si tu nelhali jeden druhému, protože to si myslím, že se u ústavního zákona opravdu nehodí. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dalším přihlášeným je pan poslanec Polčák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nelhali jednomu, jeden druhému. Tak po pravdě řečeno, teď už si myslím, že je důležité dát na stůl fakta.

Hlasováním v Poslanecké sněmovně v minulém volebním období byla schválena tato úprava ve vztahu k obcím a městům - cituji - ústavní novela: Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který kontroluje hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony. Tuto změnu novely Ústavy, která je kazuistická, která byla schválena, podpořilo 24, jak se teď přesvědčuji, 24 kolegů poslanců a poslankyň z komunistické strany. A nyní slyšíme od pana místopředsedy, že tehdy to, co schválili, bylo vlastně asi špatně, nebo že se spletli a nyní vlastně chtějí svolat úplný opak.

Takže prosím vás, podívejte se na sněmovní tisk 351, z jakých důvodů jste tehdy schvalovali novelu Ústavy, která ve vztahu k obcím a městům obsahovala tu výjimku. Já konstatuji, jakkoli nechci polemizovat věcně s tím, co zde řekl pan místopředseda Filip... Ano, já si myslím, že je opravdu důležité kontrolovat. Myslím si, že je důležité naplnit heslo důvěřuj, ale prověřuj. Ale to musí platit i pro politické rozhodování. Jestliže my budeme dneska důvěřovat tomu, že Senát, který je v té věci, opakuji, nepřehlasovatelný, schválí něco, co už minule odmítl a co bylo méně v neprospěch obcí a měst, tak skutečně nerozumím tomu, z jakého důvodu bychom to měli udělat.

Já vnímám i posun na názorové straně u komunistických poslanců. Dobře, je to možné. Ale potom budete muset vy říci - a všichni, kteří tady sedíte, ať jsou to starostové, nebo tedy bývalí starostové, nebo svým kolegům, kteří řídí města a obce, že jste schválili novelu Ústavy, která zahrnuje naprosto plnou kontrolu. A návrh kontrolního výboru jde dokonce tak daleko, že nebude kontrolována jen obec a město, které je příjemcem veřejných prostředků, ale dokonce že bude kontrolována i každá fyzická osoba, která dostane dotaci od obce a města, takže sbor dobrovolných hasičů, fotbalisté a jiní. Toto jsou reálie. Neříkejme tady věci o tom, jak se nelže nebo lže.

Pan poslanec Komárek se vůbec nevyjádřil k tomu, o čem já jsem tady hovořil, tzn. že z úst paní Jourové padla garance, která tedy zatím naplněna není, třeba se ještě urodí ve druhém čtení, asi během následujících deseti vteřin nějaký pozměňující návrh, nevím. Ale zatím to tak nevypadá. A já chci slyšet i od kolegů, kteří jsou poslanci a sedí zde ve sněmovně, jestli takovýto text tedy podpoří. Protože já jsem byl kritizován za to, že jsem předložil totožný návrh Ústavy, který zde byl schválen, a předložil jsem zákon, který reagoval na výtky Senátu. Teď mi chce někdo namluvit, že tento ústavní text bez žádného textu doprovodného zákona, který naprosto rozšiřuje kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu bez jakýchkoli garancí vůči právu na samosprávu obcí a měst, která je zaručena v Ústavě, že tento text schválí Senát? Dobře, ať to tak je, ale prosím, za rok si to řekneme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dále mám přihlášeného s faktickou poznámkou pana poslance Zlatušku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, já bych chtěl jenom pana kolegu Polčáka upozornit na chybu, které se dopustil ve své výtce. To rozšíření není v neprospěch obcí a kontrolovaných subjektů, ale samozřejmě v jejich prospěch. Je jejich zájmem, aby nakládaly s prostředky hospodárněji, věcně. A pokud dojde k tomu, že kontrolou budou vychovány k tomu, že to nakládání bude hospodárné i do budoucna, tak právě obce z toho budou mít největší prospěch, protože se nebudou ztrácet peníze hospodařením nikoli obcí jako takových, protože ty to nemohou dělat, ale jejich nezodpovědných činovníků. Takže to jenom oprava té formulace.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dále mám přihlášeného pana poslance Polčáka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Já jsem se rozhodl, že si ty věci nenechám líbit, a proto vás budu obtěžovat ještě svou poslední, doufám, poznámkou na adresu pana kolegy Zlatušky.

Můžete mi tedy říct, pokud za klub ANO, tzn. za celý klub ANO, hovořila paní Jourová, jaké tedy ty garance měla na mysli, pokud hovořila o tom, abychom se nedotýkali jejich ústavního práva? Já bych velmi rád slyšel, o jakých garancí jste se tedy případně vy jako kolegové bavili a jaké mají být v tom ústavním textu provedeny. Protože předpokládám, že pokud Ústava stanovuje právo na samosprávu, tak ústavní text by měl stanovovat tyto garance. Respektive jak se tedy nebudete dotýkat tohoto práva na samosprávu. Děkuji. Je to řečnická otázka, není třeba odpovídat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A vzhledem k tomu, že nemám již nikoho přihlášeného, končím obecnou rozpravu a zahajuji podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy nemám nikoho přihlášeného, proto podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Tudíž končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Dříve než přistoupíme k projednávání bodu 10, musím konstatovat, že došlo ke změně ve sněmovně, nebo spíše jsme nezohlednili oficiální omluvu pana ministra financí za nepřítomnost z dnešního jednání. Proto bychom měli hlasovat o přeřazení bodu číslo 14 na případně zítřek. Čekají nás tedy dvě hlasování. První je hlasování o úpravě programu a poté v případě, že tento návrh projde, bychom hlasovali o zařazení bodu na zítra po pevně zařazených bodech. Takže já prosím všechny do jednací místnosti. (Poslanci se vracejí z předsálí. Po krátké pauze předsedající pokračuje.)

 

Takže nyní navrhuji hlasovat o změně programu podle § 54 odst. 8, tj. přeřazení bodu číslo 14 na zítřejší jednání. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. (Z pléna: Hlasovací zařízení nejde.)

Omlouvám se. Odhlásím všechny a znovu prosím, abyste se přihlásili.

Zahajuji hlasování o vyřazení bodu z dnešního programu... Tedy o úpravě programu jednání. (Šum v sále. Po krátké pauze předsedající opět pokračuje.)

Já ještě jednou zopakuji důvod, proč upravujeme program jednání. Důvodem je omluvená absence pana ministra financí. (Hlásí se poslanec Sklenák.) Přednostní právo, nebo faktická? Přednostní právo. Pan Sklenák.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Jen abychom se nevymkli jednacímu řádu Poslanecké sněmovny. Samozřejmě je možné bod přeřadit, ale měli bychom o tom rozhodnout dvěma hlasováními. Nejprve hlasovat o tom, že připouštíme hlasování o přeřazení, a potom o samotném přeřazení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: V tom se shodujeme. Já jsem to i takhle říkala. (Veselost v levé části sálu.) Prosím, abychom hlasovali o přeřazení bodu. (Nesouhlasné hlasy zleva.) Budu se úplně přesně držet jednacího řádu. Kdo ho máte v ruce, tak si ho vezměte. Je to § 54 odst. 8, kdy Sněmovna může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu. Já hlasuji o tom, že vůle tento bod přesunout je, protože tady je podmínka, že pan ministr financí je řádně omluven z celého dnešního jednání. Navrhuji hlasovat o tom, že měníme program v programu schůze během jednání. Prosím.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Paní místopředsedkyně, postup, o kterém mluvil pan předseda Sklenák, samozřejmě odpovídá jednacímu řádu, pokud je podán návrh. V tuto chvíli žádný návrh na změnu programu schůze, pokud je mi známo, podán nebyl. K bodu 14 jsme ještě nedošli. Není vyloučeno, že předkladatel se nechal někým zastoupit a bude zde přítomen. Máme-li o něčem hlasovat, měl by to být konkrétní návrh konkrétního poslance. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Přerušuji jednání schůze na pět minut.

 

(Jednání přerušeno od 16.52 hodin do 16.58 hodin.)

 

Prosím své kolegy poslance a poslankyně, aby zaujali svá místa, abychom mohli pokračovat v projednávání. Mám zde přihlášenou paní poslankyni Černochovou, předtím ještě pana poslance Pilného, paní poslankyni Váhalovou a paní poslankyni Bohdalovou. Pardon, pana poslance Volného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, paní předsedající, z důvodu řádně ohlášené omluvy pana předkladatele, pana ministra financí Andreje Babiše, navrhuji přeložit bod 14, sněmovní tisk 179, na zítřek po pevně zařazených bodech, na dopoledne po pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: (Po kratičké poradě s organizačním odborem.) Dobrá. V tuto chvíli, protože se jedná o návrh bez rozpravy, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy, dávám hlasovat o návrhu, zda je toto zvlášť důvod k tomu, abychom mohli vyřadit bod z dnešního jednání a přeřadit ho na jindy.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

Hlasování končím s tím, že tento návrh byl zamítnut, tudíž budeme pokračovat v jeho projednávání dál. (Podle tabule v sále hlasování číslo 26, přítomno 156 poslanců, pro hlasovalo 72, proti 29.)

 

(V sále je neklid, smích.)

Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo 10. Ptám se paní poslankyně Černochové, zda se k tomu chce vyjádřit.

 

Poslankyně Jana Černochová: Paní místopředsedkyně, vy jste v této sněmovně dopustila naprosto anarchistický stav. A z tohoto důvodu - a není tady ani pan ministr financí, který měl předkládat dnes Poslanecké sněmovně body, kvůli němu tady půl hodiny ztrácíme čas a dohadujeme se o tom, jestli bude, nebo nebude ­­- žádám o přestávku poslaneckého klubu do 19 hodin.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, přerušuji schůzi do 19 hodin na přání... Do zítřka... (V části sálu smích a potlesk.) Přerušuji dnešní schůzi do zítřejších 9 hodin ráno na základě žádosti klubu ODS.

 

(Jednání skončilo v 17.01 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.