Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

16.
Návrh poslanců Heleny Langšádlové, Marka Bendy, Jana Chvojky, Jana
Bartoška, Daniela Korteho, Marka Ženíška, Jiřího Skalického, Michala Kučery,
Herberta Pavery, Markéty Adamové, Zdeňka Bezecného, Niny Novákové,
Gabriely Peckové a Jana Farského na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 107/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 107/1. Prosím - předpokládám tedy - pana poslance Chvojku, aby za předkladatele tento návrh uvedl. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte, abych vám krátce ozřejmil, v čem spočívá kouzlo sněmovního tisku číslo 107. Tento tisk novelizuje občanský soudní řád.

Na začátek něco krátce k otázce nákladů obecně. Dosavadní právní stav nijak nerozlišuje typově velmi odlišná řízení, což vede k určité nerovnováze v přiměřenosti přiznávání těchto nákladů. Zcela stejná pravda platí pro případ, kdy strany vedou skutečný skutkový a právní spor, navrhují a provádějí důkazy, stejně jako pro případ, kdy soudní řízení není projevem skutkového či právního sporu, ale pouze administrací pohledávek. Nepoměr mezi přiznávanými náklady a výší sporné částky je pak velmi vysoký u tzv. bagatelních sporů, které právě nebývají skutkově ani právně složité.

Současný stav vede k atypické situaci, kdy se v určitém pohledávkovém pásmu vyplatí podávat generické pohledávky, protože výše přiznaných nákladů převyšuje významně ekonomickou náročnost vedení sporu. Tento paradox vede k tomu, že se zmíněné pohledávky obchodují nad jejich nominální hodnotou a jejich uplatnění je fakticky motivováno více očekávaným přísudkem než podstatou pohledávky. V praxi to pak vede k tomu, že justice je zahlcena typem těchto zdánlivých sporů. Důsledkem tohoto stavu je pak mimo jiné i to, že klesá důvěra v justici a spravedlnost soudního rozhodování. Zahlcení soudců a soudů pak vede i k tomu, že klesá vymahatelnost práva v širším slova smyslu, což nedůvěru ve spravedlnost prohlubuje taktéž.

To bylo něco málo teorie. Pokud si můžu dovolit, tak trošičku ze života, prakticky.

Tento návrh zákona se snaží u tzv. bagatelních sporů, to znamená u sporů do 10 tisíc, o to, aby náklady na právní zastupování byly sníženy oproti tomu, jak je tomu dnes, a to na výši dvou až tří právních úkonů, to znamená 600 až 900 korun. Jsou zde právní spory, které snad ani nejsou spory právní, ale jsou to spíše spory, které jsou podávané na základě nějakých formulářů. Jedná se o tzv. formulářové žaloby, které spíše než nějaký právní spor a podání toho případu k soudu jsou věc administrace nějaké pohledávky, než o nějaké nalézání či zapsání nějaké žaloby. A my jsme toho názoru, že v těchto případech by odměna za právní zastoupení neměla být taková jako u toho skutečného právního sporu, kde se musí projevit nějaká kvalifikovanost a kde musí být nějaký právní spor reálný a kde prostě musí být nějaká podstata.

Samozřejmě někdo může říct, a určitě to zde bude namítáno, že ten návrh není dokonalý. Ostatně to nebyly ani ty dva před námi. Že tohle by mohlo být jinak, že jsou obavy o to, aby advokáti vůbec dostali zaplaceno za svou práci, atd. atd. Já jsem toho názoru stejně jako u dvou předchozích tisků, že je to velmi sledované a citlivé společenské téma. Všichni známe případy, kdy se člověk z dluhu 150 korun za to, že neplatil poplatek za televizní vysílání, dostal na dluh 20 tisíc. Tohle to my chceme řešit a je celkem jedno dle mého názoru, jestli to bude řešeno tímto zákonem, touto novelou, nebo jestli to bude vyřešeno rychleji např. ve formě nějaké vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. Myslím, že to je téma, které je citlivé. Je potřeba říci, že dokud jsme nepodali tuto novelu zákona, nic moc se nedělo a od té doby, co je tato novela v legislativním procesu, se na Ministerstvu spravedlnosti už sešel tým, který tuto problematiku chce řešit. A třeba ji vyřeší dříve a lépe než náš zákon.

Nicméně opakuji, je to určité vykopnutí tohoto bolestného a citlivého tématu, protože - opakuji ještě jednou - myslím, že není úplně standardní, aby dluh 20 korun za to, že jedete načerno metrem, i když se to nemá, vyrostl na dvacetitisícovou pohledávku. Já když tak poprosím možná paní ministryni po diskusi, nebo v rámci diskuse, nebo možná pana ministra předsedu Legislativní rady vlády, aby nám řekli, jestli probíhají práce nějaké jiné, lepší. Co mám informace, tak něco probíhá na Ministerstvu spravedlnosti. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu navrhovateli. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Lukáš Pleticha. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dobrý den a děkuji za slovo.

Dříve než přistoupím ke zpravodajování, tak abych rozptýlil pochybnosti, prohlásím, že jsem advokátem, jsem členem advokátní komory. Zabývám se částí své agendy i vymáháním pohledávek. Můžu být tedy v určité kolizi zájmů. Nicméně nezastupuji žádný dopravní podnik, žádnou samosprávu, žádnou vymahačskou agenturu ani žádného obchodníka s pohledávkami. Naopak, větší část na tomto poli mé agendy je, že naopak zastupuji dlužníky nebo lidi, vůči kterým jsou tyto pohledávky uplatňovány. Také spolupracuji s některými neziskovými organizacemi, které na tomto poli poskytují jakési první poradenství nebo první pomoc, ale pak to další, to už bývá vesměs pro právníky. A právě z tohoto důvodu si dovolím říct, že zrovna o tomto segmentu trhu a o této problematice vím trochu víc než možná ostatní kolegové, kteří navrhli tento zákon.

Ten zákon totiž reaguje pouze na určitou část tohoto segmentu, a sice na ty pohledávky, které se žalují hlavně kvůli tomu, aby se dosáhlo zisku na poli přísudků a při exekuci. Ale to je pouze určitá výseč. Ten trh je daleko barvitější a je to stejné, jako když se obchoduje s akciemi. Je spousta způsobů, jak se s nimi dá nakládat.

Já si dovolím říct, že tento návrh, kdyby přišel tak, jak je předkládaný, bude jako vakcína na jeden druh nádoru, ale patnáct dalších druhů rakoviny způsobí. Totiž ty další způsoby, jak dlužníci musí čelit atakům věřitelů, ty nejsou pouze přes přísudky, ale i přes to, že agentury a věřitelé chtějí ty dlužníky prostě rozplatit. Oni už během těch prvních řízení si zjistí, kdo je schopen něco platit, a většinou přistupují na to, ať platí třeba po malých částkách, málo, hlavně ať platí. Tam vůbec o tyhle náklady nejde. A naopak, způsobem, kdybychom tady přistoupili na to, jak je to navrhováno, tak těmto dlužníkům podstatně omezíme možnost se těmto věcem bránit, protože v podstatě i když vyhrají, náklady na advokáta zpátky nedostanou. Další věc, která je, že málokterý advokát půjde do sporu tak, aby se spokojil pouze s přísudkem, takže i ten dlužník, i když nakonec vyhraje, ubrání se, tak stejně prohraje, protože ho to bude stát daleko víc, než kdyby se nebránil a byl napospas.

Proto si myslím, že tento návrh, tak jak je předložen, není dobře. Souhlasím naprosto s tím, že je potřeba tuto problematiku řešit. Předpokládám, že i další diskuse a vystoupení paní ministryně bude v podobném duchu jako u předchozího bodu a že na tomto návrhu se bude dále pracovat. Já už tady rovnou, abychom pak nemuseli otvírat diskusi, navrhuji, aby se zpracování této problematiky prodloužilo o dalších 60 dní, aby byl čas analyzovat i různé způsoby, jak se obchoduje s pohledávkami, jak ta problematika vůbec je, abychom zde nepřijali něco, co vyřeší pouze malou část problémů a v jiné části to rozpoutá, doslova si troufnu říct, peklo.

Ono totiž v občanském soudním řádu vždycky, když se žaluje, tak má přednost peněžité plnění třeba před nějakou nápravou škody. Ono totiž když se to přijme tak, jak je to předložené, bude to mít dost špatný dopad i na všechny další spory, druhy sporů - spotřebitelské spory, nároky z vad, náhrady škod, ale třeba i do pracovněprávních vztahů, protože prostě spoustě zaměstnavatelů se v takovéto situaci vyplatí bagatelní pohledávky, čili mzdy z nějakých brigádnických prací, dohod, nevyplatit a řeknou tomu, který pracoval: suď se. Tím vyvoláme úplně nechtěné efekty v úplně jiných oblastech, kde jsme to ani v tuto chvíli nepředpokládali.

A zrovna tak další dopad to může mít i do samospráv. Není pravda, jak je v důvodové zprávě, že tato úprava nebude mít žádné dopady do veřejných rozpočtů, do rozpočtů samospráv. Bude. Stejně tak, když se zhorší vymahatelnost práva nebo i obrana proti právu, vzrostou pohledávky samosprávám, vzrostou černé jízdy, protože se vyplatí to řešit, až teprv pokud se bude blížit hodnota těch pohledávek k hodnotě 10 tisíc korun. A ty peníze potom budou chybět. Ví to každý komunální politik nebo politik z krajských zastupitelstev, který se kdy potýkal se sestavováním rozpočtů a financováním závazků veřejné služby a dopravních obslužností. Nemluvě o tom, že to zase do značné míry vrátí i neblahá 90. léta i do podnikatelských vztahů, zvýší se transakční náklady a ty dopady budou, těžko říct dneska jaké.

Čili dámy a pánové, já bych neopakoval to, co už bylo řečeno u předchozích návrhů. Přikláním se k tomu, aby se s tímto návrhem dále pracovalo způsobem, jak v předchozím bodě nastínila paní ministryně, aby ministerstvo zpracovalo další analýzu této problematiky a abychom měli také trochu více času zvážit všemožné dopady. Tudíž aby se na projednávání tohoto bodu ve druhém čtení ta lhůta prodloužila o 60 dnů. Děkuji. (Potlesk TOP 09, zejména výrazný potlesk pana předsedy Kalouska.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Jakkoli jsem zaznamenal, pane zpravodaji, navrhnout prodloužení o 60 dnů, tak to musí zaznít v rozpravě, takže až otevřu rozpravu, tak vás potom poprosím, abyste se do ní přihlásil. A rozpravu tedy otevírám. Jenom stanovím pořadí, v jakém budou přihlášení vystupovat. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Grebeníčka. (Nechce.) Ne, tak to je omyl, dobře, odmazávám. A pak dvě žádosti o přednostní právo. První je paní ministryně spravedlnosti, potom pan ministr a předseda Legislativní rady vlády. Oba dva s přednostním právem. Pak dojde řada na řádně přihlášené tak, jak jejich jména svítí na tabuli. Paní ministryně, prosím máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem byla v podstatě ke svému vystoupení vyzvána, ale stejně jsem chtěla vystoupit a informovat vás o stavu věci - téměř se mi také chce říci na bojišti, protože my jsme se v uplynulých týdnech už sešli dvakrát na půdě ústavněprávního výboru, to bylo 26. 2., potom navazující setkání na Ministerstvu spravedlnosti minulý týden - ne, tento týden. V každém případě je zřejmé, že ta problematika, tak jak je prezentovaná v poslaneckém návrhu, není dobře zpracovaná. A přitom stejně jako v předchozím případě poslaneckého tisku 106 je nanejvýš nutná.

Tady si myslím, že je namístě si položit otázku i vzhledem k tomu, že jsme výslovně slíbili ve svých programových prohlášeních, v koaliční smlouvě, ale myslím i jednotlivě jako kandidáti kandidující do Poslanecké sněmovny, že tuto problematiku budeme řešit velmi rychle. Proto i když jinak pléduji pro přijímání komplexních, dobře promyšlených návrhů, tak naše ministerstvo spíše půjde cestou, že připraví - ono ji už připravilo, já ji tady držím v ruce - návrh změny vyhlášky č. 177 o advokátním tarifu, prostřednictvím které rychle změní sazby, které budou určeny, stanoveny, v případě vymáhání a uplatňování vůbec bagatelních pohledávek tak, aby skončil ten tzv. byznys s dluhy, aby došlo k tomu, po čem veřejnost volá.

Souběžně s tím bude provedena - už máme připravenu - změna občanského soudního řádu a exekučního řádu, ale zase tady nepočítejte s tím, že jde o komplexní změnu. Jde vyloženě jenom o velmi stručnou novelu, která umožňuje odkázat na příslušnou vyhlášku, která bude stanovovat výši náhrady hotových výdajů a ušlého výdělku účastníků řízení právě pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení na straně jedné, a pak bude stanovovat, že v případě, že účastník řízení, který nebyl v řízení zastoupen advokátem a nedoloží výši hotových výdajů a ušlého výdělku, tak bude mít nárok na přiznání soudu, náhradu hotových výdajů ušlého výdělku ve výši určené vyhláškou, nejvýše však tisíc korun. Tu částku jako jedinou jsem zde uvedla konkrétní, protože o těch ostatních částkách, které jsou uvedeny v návrhu novelizace vyhlášky o advokátním tarifu, se vede ještě debata, ale ta bude brzo uzavřena, konkrétně tento pátek. Jdeme s tím do meziresortního řízení, čili velmi brzy budeme konfrontováni a uslyšíme i názory ostatních, jestli jsme ty sazby, které jsou odlišné podle toho, zda se jedná o řízení s tarifní hodnotou tedy té částky, o kterou se rozhoduje v peněžitém plnění do 2 tis. korun, nebo 2 tis. až 5 tis. korun, nebo 5 tis. až 10 tis. korun. Přičemž předpokládáme, že náhrady nákladů řízení se budou započítávat maximálně ve výši pěti úkonů právní služby. To už jdu ale příliš do detailů a o tom budeme určitě hovořit v ústavněprávním výboru.

Jaký je závěr mého vystoupení? Protože si myslím, že předložený návrh jde úplně jinou filozofií, a nemyslím si, že by ta změna principu přiznávání náhrady řízení v bagatelních věcech, která je stanovena tak, že v těchto sporech nelze přiznat odměnu za zastupování účastníka řízení, byla zcela vyjasněná, tak já osobně se nebudu přiklánět k souhlasnému stanovisku, nevyjádřím podporu tomuto návrhu. Pokud se nicméně bude hlasovat a nedojde k jeho zamítnutí, tak rozhodně bych byla pro, i když to jako předkladatelka nemohu navrhnout sama, aby zde došlo také k prodloužení lhůty o 60 dnů, aby se když tak ten náš přístup, ten komplexnější, mohl zohlednit v rámci pozměňujícího návrhu k předloženému návrhu zákona. Přesto přese všechno si dost dobře nedovedu představit, že by to v legislativní praxi potom dobře fungovalo, protože filozofie toho předloženého návrhu zákona je jiná než filozofie, kterou bude prosazovat Ministerstvo spravedlnosti.

Omlouvám se, jestli ten můj výklad byl trošku nejasný. Je to dáno tím, že tato problematika je na jedné straně velice jednoduchá, jde pouze o sazby a jejich snížení a přiznání nebo nepřiznání hotových nákladů. Na druhé straně to, co vyvolává, jaké může mít vedlejší nežádoucí a neočekávané dopady, to mě trošku znervózňuje a vede mě ke zvýšené opatrnosti pro to, abych zvedla ruku v tom pomyslném smyslu slova pro přijetí tohoto návrhu zákona.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně, vy jste vystupovala v rozpravě a jste zároveň poslankyní, tak samozřejmě navrhnout prodloužení můžete. Tak pokud to můžeme brát tak, že jste navrhla prodloužení o 60 dnů, tak to tak může být. Pokud s tím nesouhlasíte, tak rozhodně to navrhne někdo jiný. Ale je to vaše právo, mohla jste to učinit.

Faktická poznámka pan předseda Kalousek má své dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Paní ministryně prostřednictvím pana předsedy, já si velmi vážím toho, že jste řekla "omlouvám se, pokud to není příliš srozumitelné". To jste měla pravdu, není. Nicméně já musím jako volený zástupce lidu nějak rozhodovat. A jsem prostý hoch z jihočeského venkova. Prosím byla byste tak velmi laskavá a ve dvou ve třech větách byste se pokusila shrnout, co jste nám vlastně chtěla říct? Já to vážně nevím. Je to moje vina, samozřejmě. Velmi vás prosím, kdybyste se mě pokusila edukovat. Děkuji vám za pochopení.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier dal přednost paní ministryni Válkové. Prosím, můžete hned odpovědět na dotaz pana předsedy Kalouska.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Pokusila jsem se zde vyjádřit názor Ministerstva spravedlnosti, které upřednostňuje úpravu prostřednictvím změny vyhlášky o advokátním tarifu a zavedením velmi nízkých sazeb v případech bagatelních pohledávek, které jsou ovšem rozděleny do několika pásem, a současně stanovením maximálního počtu právních úkonů, které budou hrazeny, a také stanovením částky za tzv. hotové výdaje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky chce vystoupit ještě jednou pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Tak teď už to vím. Moc vám děkuju. (Smích v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan ministr Dienstbier.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, jenom bych ještě upřesnil informaci k dotazu pana poslance Chvojky ohledně záměru vlády. Paní ministryně už sdělila, že její resort připravuje vlastní návrh zákona, resp. návrh vládního návrhu zákona. Já bych upřesnil, že v legislativním plánu vlády je tato norma otevřena hned dvakrát. První novela by měla být předložena Ministerstvem spravedlnosti vládě do konce dubna tohoto roku a do Sněmovny, jak jsme i uvedli ve stanoviscích k projednávaným návrhům, do poloviny roku. Další novela občanského soudního řádu a exekučního řádu by mohla být už mnohem širší. Ta první by reagovala jenom na ty nejaktuálnější problémy, ta druhá by měla být předložena vládě do konce tohoto roku. (V sále je setrvalý hluk.)

Obecně k projednávané materii bych řekl, že jsem rád, že je tady zjevně mnohem větší vůle tuto záležitost projednat, než byla v minulé Sněmovně, protože i podobné návrhy tady v minulosti byly zamítnuty. A chtěl bych říct, že úprava bagatelních pohledávek a zásadní omezení nákladů, které jsou spojeny s vymáháním pohledávek, je naprosto zásadní hned z několika hledisek. Protože systém vymáhání pohledávek je u nás naprosto nefunkční. Na jedné straně likviduje dlužníky, ale věřitelé se kvůli nákladnosti systému často nedomůžou své pohledávky. Druhý rozměr, který souvisí se stranou dlužníků, je samozřejmě sociální situace, nárůst zadlužení - a opět se vracím k praktické nevymahatelnosti.

Pokud tady padají názory, že v případě, že by se obdobná úprava přijala, se nikdo nedomůže právní pomoci, že nebude možno hradit právní zastoupení, tak bych odkázal na zahraniční úpravy, kdy jsou dejme tomu dva základní modely. Jeden model britský, kterým už jsme tady v minulosti argumentovali, počítá s tím, že u bagatelních pohledávek se vůbec nepřiznává náhrada jakýchkoliv nákladů řízení. A teď pozor ale, co jsou to bagatelní pohledávky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane ministře, hluk v sále už dosahuje...

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Je tady trošku rušno, pravda.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nechtěl jsem vás přerušovat, ale teď už jsem musel. Takže prosím všechny ty, kteří chtějí diskutovat, aby toho buď nechali, anebo se přesunuli do předsálí. Děkuji.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Pokud se ovšem bavíme o bagatelních pohledávkách v britském modelu, tak je to v přepočtu na koruny přes sto tisíc korun, z hlediska parity kupní síly je to zhruba polovina. Čili je to řádově úplně někde jinde, než o jaké částce se u bagatelních pohledávek bavíme u předloženého návrhu zákona. A přesto se žádný britský model spravedlnosti nehroutí.

V tzv. německém modelu platí v zásadě princip, že na nákladech se přiznává maximálně tolik, kolik je jistina vymáhané pohledávky. U stokorunových pohledávek by to byly maximálně stokoruny, což zhruba odpovídá předloženému návrhu. Opět, německý systém vymáhání dluhů není nijak zhroucený. Naopak se dá říct, že čím levnější je systém, tím větší je vymahatelnost pohledávek i z hlediska věřitelů. Právě proto, že tam tak často nedochází k předlužení na straně dlužníků, a tedy následné nevymahatelnosti.

Byly tady zmíněny dopravní podniky. Já považuji vymáhání pohledávek dopravních podniků prostřednictvím advokátů a následně exekuce, vše s právním zastoupením, za téměř nejnemravnější část tohoto byznysu. Ne proto, že by se nemělo platit jízdné ve veřejné dopravě. Ale je potřeba si uvědomit, že dopravní podnik má k ceně jízdného pokutu nebo přirážku v rozmezí někde 600 až 1 000 korun a tato přirážka či pokuta bohatě stačí na pokrytí nákladů spojených s vymáháním pohledávek vlastními silami, aniž by to nutně dopravní podniky nějak zatížilo. A považuju za téměř skandální, pokud obce, které mají dopravní podniky, tímto způsobem zatěžují vlastní obyvatele takto předraženým systémem vymáhání dluhů. Přitom je naprosto jasné, že jsou to formulářové žaloby, kde není poskytována jakákoliv kvalifikovaná právní pomoc při jejich vymáhání. Je to otázka vyplnění nějakého formuláře, dříve nacyklostylovaného, dnes napsaného v počítači, a jsou to vlastně korunové položky, pokud se samozřejmě nebudeme bavit o soudním poplatku, ale jeho úhradu přiznává i předložený návrh zákona.

Chtěl bych tady vyjádřit souhlas s principem obsaženým v tomto návrhu zákona, ale i já bych tady připojil výhradu, že mi nepřijde šťastné, pokud se tady předkládá celá řada novel občanského soudního řádu a exekučního řádu, která každá řeší jednu zcela legitimní, ale dílčí otázku. Asi by nebylo dobré, aby tato Sněmovna a následně případně Senát schválily čtyři, pět, šest novel občanského soudního řádu a exekučního řádu během několika měsíců. Proto bych považoval za mnohem racionálnější, pokud by tady byl dán prostor vládě, aby ta předložila vlastní návrh úpravy, relativně komplexní, ve dvou krocích, tedy do poloviny roku a do konce tohoto roku, a aby proběhlo řádné připomínkové řízení, tedy standardní legislativní proces, aby byly vyhodnoceny dopady takovéto regulace a následně aby ta úprava byla kvalitní, aby náhodou nebyly nezamýšlené dopady ještě horší než některé, které vidíme dnes.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Ještě se hlásí paní ministryně a chce využít svého přednostního práva, tak prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Pokusím se být taky takhle jednoznačná a rozhodná, jako to udělal pan ministr Dienstbier teď ve svém projevu. Já si myslím, že by vás ta cesta, kterou jdeme a navrhneme jako opravdu nejrychlejší řešení, které rychle veřejnost uspokojí v tom smyslu, že bude prostřednictvím advokátního tarifu změněného odstraněna možnost vydělávat na tom byznysu s dluhy, a tuto možnost máme a máme ji připravenu, mohla uklidnit, a současně samozřejmě za resort spravedlnosti slibuji, že ty termíny dodržíme. Jestli se nám podaří připravit opravdu velmi kvalitní komplexní novelizaci občanského soudního řádu v polovině roku, budeme se o to snažit. V tom druhém kroku určitě do konce roku 2014 to zpracujeme.

Takže v závěru bych chtěla jenom apelovat na to, abychom opravdu zvážili, jestli pro tento návrh v takto nedokonalém stavu zvedneme ruku, resp. jestli ho pustíme dál, do dalšího čtení.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Žádné další žádosti o vystoupení s přednostním právem nemám, a proto prosím prvního přihlášeného do rozpravy řádně a tím je pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím. Připraví se pan poslanec Benda.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. (V sále je veliký hluk!)

Nechtěl bych se opakovat, ale přece jen musím. Nejsem předkladatelem tohoto zákona, mám velké výhrady k tomu, jak je návrh zákona napsán, ale budu pro to, abychom jej nezamítli v prvním čtení, protože časová ztráta, které bychom mohli dostát, kdybychom čekali na to, než Ministerstvo spravedlnosti tento návrh zákona předloží, dopracuje a bude schválen v této Sněmovně, může být několik měsíců, pravděpodobně půl roku. A za půl roku se řada lidí dostane do existenčních problémů, protože řada lidí bude muset -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, omlouvám se, ale opět je to tady špatné. Poprosím pravou stranu sálu, aby trošku snížila úroveň hluku.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Já to zvládnu i s mírným hlukem.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Není cílem na sebe křičet, pak by zas někdo přišel s měřičem a dopadneme všichni špatně. Takže chvilku počkám a ono se to zlepší... Prosím.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Myslím si, že je důležité, abychom co nejdříve skoncovali se systémem, kdy z tisícikorunových pohledávek nakonec na nákladech řízení konkrétní dlužníci platí i 17, 16, 15 nebo 20 tis. korun. To je systém, který se měl změnit již v minulosti. Musím říct, že ho mohli změnit předchozí ministři spravedlnosti bez souhlasu Sněmovny. Chtěl bych na to upozornit a chtěl bych také zdůraznit, že už teď se sice řada problémů odstranila výkladem soudů i rozhodnutím Ústavního soudu, bohužel ale i přesto bychom měli přistoupit k novelizaci zákona.

Já bych byl také raději, kdyby tu byl vládní návrh, který bude komplexní a propracovaný. Návrh tady v tuto chvíli logicky není, protože vláda se ustavila nedávno, a proto si myslím, že bychom měli využít šance návrhu, který tady je předložen jednotlivými poslanci. Tento návrh má pozitiva, kdy snižuje ony poplatky a náklady pro dlužníky. Má bohužel i negativa. O jednom tady hovořil pan poslanec Pleticha a je to samozřejmě spojeno s tím, že nejen ten, kdo žaluje, dostává náhradu nákladů řízení, ale ten, který je žalovaný, také. A ve chvíli, kdy náhradu snížíme na minimum, může se stát, že lidé, kteří se budou oprávněně bránit a budou úspěšní ve sporu s konkrétním žalobcem, třeba nějakou společností, která půjčuje peníze a i peníze vymáhá, které nepůjčila, tak pak nedostanou náhradu nákladů řízení, a tedy si nebudou moci dovolit advokáta, který by je v této věci zastupoval, a tedy raději zaplatí konkrétní částku, jen aby se problému zbavili. Tohle je riziko, které návrh má. My se s ním musíme vypořádat, ale přesto stojí za to, abychom změnu přijali.

Druhé riziko, které tady v návrhu je a které si myslím, že je potřeba odstranit, je, že zatímco dnes získávají náhradu nákladů právního zastoupení pouze advokáti, tak v tomto případě by náhradu nákladů podle zákona získali všichni, nejen ten, který vymáhá jako právník, který poskytuje právní službu, ale také ten, který je věřitelem, ale ten, který koupil pohledávku od věřitele a vymáhá ji, přestože právník není, přestože žádnou službu neposkytuje, a to si myslím, že není správné. Myslím si, že byznys s pohledávkami by měl skončit, a pokud částku snižujeme, je to správně, ale rozhodně bychom neměli dávat možnost vydělávat dalším v systému, zejména systému, který podporuje inkasní agentury. Proto si myslím, že stojí za zvážení model, kde by mohli v tomto smyslu získat náhradu nákladů jak ti, kteří jsou zastoupeni advokátem, tak ti, kteří si vymáhají sami svými zaměstnanci právníky, a to by motivovalo všechny společnosti, jako jsou Dopravní podniky, jako jsou například pojišťovny a banky, aby vymáhaly samy bez toho, aniž by si najímaly advokáty, získaly určitou náhradu nákladů za ono vymáhání, ale zároveň nedocházelo k přeprodeji těchto pohledávek inkasním agenturám, které podle mého názoru působí největší škodu.

Takže to jsou jen návrhy na změnu. Jak říkám, návrh určitě není dokonalý, na druhé straně je opravitelný. My jsme několikrát jednali, a děkuji za to všem kolegům z ústavněprávního výboru, za přítomnosti navrhovatelů, Člověka v tísni, advokátní komory, Exekutorské komory a Ministerstva spravedlnosti o možnostech úpravy, která by skutečně odstranila všechna rizika. Dnes jsem ještě opět jednal se zástupci Člověka v tísni a myslím si, že jsme schopni i během šedesátidenní lhůty připravit řešení v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti, které by bylo přijatelné, i když, jak říkám, určitě nevyhoví všem, určitě nebudou na jedné straně spokojeni advokáti a na straně druhé dlužníci. Vždy se musí hledat nějaký kompromis. V tomto případě si myslím, že je třeba se od jedné zdi, na kterou byli přitlačeni všichni dlužníci a platili obrovské částky, vrátit zpátky a situaci určitým způsobem srovnat. Určitě platí, že dluhy se platit mají, ale rozhodně se mají platit jen přiměřené náklady vymáhání, a proto si myslím, že návrh zákona si zaslouží podporu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan poslanec Marek Benda, po něm paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se přihlásil ještě předtím, než vystoupil pan kolega Tejc, který myslím, že hodně toho, co tady lehce zmateně zaznívalo předtím v rozpravě, řekl a zodpověděl.

Chtěl bych říct, že někdo může mít pocit, že návrh zákona má nějaké zásadní chyby. Návrh zákona ale dělá fakticky jenom dvě věci - a tady nesouhlasím s panem zpravodajem. Za prvé. Doposud je to tak - náklady řízení nechme stranou. Právo na financování právního zastoupení - doposud je to tak, že ho máte v bagatelních sporech, a soud může výjimečně stanovit, že vám nebude přiznáno. Dnes se to už u některých soudů děje a problém je ten, že soudy to nesoudí dostatečně jednotně. Jsou některé krajské soudy, které se tímto směrem už vydaly a řekly, že inkasním agenturám se nebudou náklady právního zastoupení platit, protože není nejmenšího důvodu platit náklady právního zastoupení za činnost, kterou udělá kvalifikovaná sekretářka, to znamená napíše do blanketní žaloby jméno, adresu, rodné číslo a titul na základě, kterého žaluje. Na to člověk nepotřebuje právní zastoupení a není důvodu k tomu, aby mu byly takové náklady právního zastoupení přiznány.

Návrh se pokouší o jediné, protože bohužel dnešní situace je taková, že těchto sporů je převaha. Říká se obrácený příměr: nebudou přiznávány náklady právního zastoupení, pokud si to okolnosti případu nevyžadují. To je první část. Druhá část, také ji zmiňoval kolega Tejc, současně se přizná, aby i nezastoupený, ale i zastoupený účastník, pokud má nějaké náklady s řízením nikoliv právního zastoupení, ale prostě s tím, že to vyřizuje, s tím, že tomu musí věnovat nějaký čas, že musí napsat nějaké dopisy, že mu na tuto náhradu nákladů řízení bude přiznána nějaká paušální částka. Dnes máte podle občanského soudního řádu nárok na náhradu nákladů řízení. Pokud půjdete sám sebe zastupovat k soudu a budete prokazovat, že vás to stálo hodinu, že jste koupil dva lístky na vlak tam a zpátky, tak vám je soud může přiznat. Nikdo to v reálu nedělá, protože je to tak složité, že to je neproveditelné. A to, co chce tento návrh, je, aby se přiznalo, že bude v těchto bagatelních sporech nějaký paušál, který právě umožní i těm generickým, takříkajíc těm, kteří mají velké množství dluhů, ať už jsou to Dopravní podniky, ať už jsou to různé další subjekty, za poplatky ve zdravotnictví, za poplatky za popelnice a další věci, drobné dluhy, tak aby tito měli nějaký zájem vymáhat si to vlastními silami a aspoň částečně jim byla zaplacena případná kancelářská síla, kterou na to mají.

Rád bych řekl, že Exekutorská komora připustila, že za loňský rok je přibližně 35 % exekucí na pohledávky, které jsou do 5 tis. korun. Když si vezmeme, že za loňský rok je asi 750 tis. exekucí, tak si jenom vezměme, kolik lidí je zasaženo. A tam samozřejmě narůstají tyto náklady řízení. Na začátku máte dluh do 5 tis. korun a mnohdy ještě mnohem nižší a na konci máte nejméně patnáct a mnohdy ještě mnohem výš.

A jediné, co se snaží tento návrh říct: Ne dluhy se nemají platit. Ne nezodpovídám za to, co jsem konal. Ale není důvodu, aby za sekretářské práce se účtovaly náklady právního zastoupení, a tím se uměle dluhy zvyšovaly a uměle se prohluboval trest, který dopadá na dlužníka, který nesplatil včas.

Proto bych velmi poprosil, abychom ho propustili. Já jsem rád, že Ministerstvo spravedlnosti se celkem snaží nějakou cestou i diskuze i s navrhovateli, ale i se všemi zainteresovanými skupinami změnit vyhlášku o advokátním tarifu a najít nějaké řešení, které bude pro všechny strany zejména v těch úplně bagatelních sporech vyhovující. Myslím si, že ten návrh zákona tady stejně by měl být, protože chceme-li přiznat nějakou náhradu nákladů řízení nezastoupeným účastníkům, pak to musíme udělat zákonem a nemůžeme tak učinit jenom vyhláškou. Současně bych ale poprosil, aby návrhy, které směřovaly k prodlužování lhůty, byly omezeny na návrh na prodloužení lhůty maximálně o 20 dnů, resp. já bych tak si dovolil učinit - prodloužit lhůtu o 20 dnů, abychom měli šanci, že do prázdnin budeme tento návrh zákona mít projednán. Dneska je 19. března. Když řekneme 60+20 dnů, tak jsme někdy kolem 10. června. Pak je ještě šance, že ten návrh bude projednán. Pokud na něm nedojde ke shodě, tak samozřejmě projednán nebude. Jakmile dneska řekneme, že prodlužujeme lhůtu o 30 nebo 40 dnů, znamená to logicky, že se k návrhu vracíme až někdy v říjnu tohoto roku. A tam myslím, že ten čas je zbytečně dlouhý a že se to dá stihnout do prázdnin. Proto navrhuji, aby lhůta byla prodloužena o 20 dnů, aby byla šance projednat ještě na schůzi v červnu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Pastuchová. A jenom vás informuji, že se omlouvá od šesté hodiny do konce jednání pan poslanec Benešík.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych i za poslanecký klub ANO okomentovala novelu zákona, který zde projednáváme. Chceme splnit to, co jsme slibovali občanům, veřejnosti i našim voličům, a chceme se věnovat těmto problémům, a proto podpoříme tuto novelu zákona, i když jsme si vědomi, že v současném předloženém stavu není tato úprava optimální, ale pomocí pozměňovacích návrhů ji chceme podstatně upravit.

Zároveň už zde bylo navrhnuto prodloužení lhůty k projednání se souhlasem předkladatele o 60 dnů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, nebylo. Protože paní ministryně to stáhla, tak je to na vás, pokud chcete.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Takže navrhujeme prodloužení projednání o 60 dnů se souhlasem předkladatele. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Předkladatel souhlasí? Nesouhlasí? Tak prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Takhle. Já bohužel nejsem jediný předkladatel tohoto tisku, je nás asi 20 a těch 19 zbývajících mě vydírá i s tím, že nemůžu, takže nemůžu. Takže nesouhlasíme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud nesouhlasíte, tak to možné není. Lze to, pokud se nepletu o 30, o 20? Prosím, paní poslankyně. (Hlásí se ministryně spravedlnosti.) Jestli můžeme vyřešit nejdříve tuhle formální věc, tak bych dal prostor paní poslankyni Pastuchové a pak paní ministryni.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Tak navrhujeme o 30 dnů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Návrh zde padl. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková V takovém případě, když tedy předkladatelé nesouhlasí s návrhem prodloužit to o 60 dní, a protože ten návrh zákona je takový, jaký je, doporučuji jeho zamítnutí.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Mám to brát jako návrh na zamítnutí, paní ministryně? (Ano.) Dobrá, registruji. Pan poslanec Polčák. (Táže se, zda před ním nebyl posl. Benešík.) Pan poslanec Benešík se omlouval, on se nehlásil. Omlouval se.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji za upřesnění, pane předsedo, já jsem to špatně pochopil. Musím tedy říci, že skutečně v tom legislativním návrhu je celá řada nedostatků, a opět z kolegiality nebudu navrhovat jeho zamítnutí, protože řada mých kolegů ten návrh předkládala, ale skutečně si myslím, že je ještě více nepodařený než návrh předchozí.

Za prvé, je pro mě fascinující to, že odpovědnost za právní řád samozřejmě v předkládaných novelách, které jdou teď parlamentem, bezesporu nese vládnoucí většina, a že si takhle tedy nechá do jisté míry cupovat právní předpisy, kdy ona říká: Dobře, tento návrh, byť je špatný, možná že přepracujeme, tedy můžeme se jím dál zabývat. Když tedy bude přijat, tak nechť je přijat, ale my předložíme další novelu. To přece snad není způsob legislativní práce, kdy budeme zde vršit, kupit právní předpisy jenom proto, že se tedy jeden dílčí problém vytrhne, ale vláda mezitím bude připravovat komplexní další věc. To je za prvé.

Za druhé je z toho návrhu patrná zjevná jednostrannost. To prostě nemůžeme ani jinak nazvat, než že to je jednostrannost v neprospěch některých účastníků. Upozornil na to pan zpravodaj. A já chci říci, že do jisté míry je situace způsobena i nálezem Ústavního soudu, který zrušil vyhlášku o paušálních odměnách. V ní byl zakopán pes, kdy právě pro tu úroveň de facto bagatelních sporů byly odměny nastaveny velmi vysoce a pro odměny řekněme nad bagatelní, řekněme od úrovně 10 až 20 tisíc korun, naopak se zdá, že stávající úprava, kdy se postupuje podle advokátního tarifu, tak je zase neúměrně zatěžující pro účastníky. Tam se totiž vlastně posuzuje každý úkon a každý úkon je oceněn u té úrovně vyšší a potom dochází k tomu, že náklady soudního řízení jsou vyšší, než byly v případě paušální vyhlášky. Navíc je třeba říci, že vyhláškou mohla tuto situaci vláda řešit už poměrně dávno. Vyhlášku nereguluje samozřejmě parlament a je to odpovědností vlády, tudíž je odpovědností i této vlády, jak dlouho bude otálet s přijetím vyhlášky, která podle mého názoru je tím pravým řešením. Prostě já souhlasím s tím, co říkala paní ministryně spravedlnosti, a to tedy to, že tato věc by měla být řešena vyhláškou ministerstva. A na její práci bylo nejen započato, ale už de facto finišují. Já sám jsem viděl tedy ten návrh, který myslím jde věcně správným směrem.

Za druhé nebo už za další, v žádném vystoupení mých kolegů nezazněl jeden fakt: institut předžalobní výzvy. To bylo schváleno v minulém období, takže se úplně netvařme, že zde se naráz narodí nějaký dluh a o něm dlužník vůbec neví. Aby věřitel docílil náhrady nákladů řízení, musí dlužníka písemně vyzvat. Bez tohoto nemůže mít vůbec žádné náklady přiznány! Fascinuje mě, že o tom nikdo z předkladatelů nehovoří, důvodová zpráva o tom pomlčuje, a je to již princip, který je platný, to znamená, nemohou být překvapivé žaloby. Pokud je překvapivá žaloba z hlediska dlužníka a pokud se neubrání, že zaplatil nebo že dluh je nesmyslný nebo promlčený, tak nebude přiznána náhrada nákladů řízení věřiteli, jestliže se předtím nepokusil tu věc řešit mimosoudně. Takže nezamlčujme si anebo neuvádějme se v omyl tím, že tu úpravu neznáme.

Za další. Tady nám předkladatelé říkají, že účastníci nemají nárok na náhradu nákladů právního zastoupení v těch typech, které zde byly řečeny. To je věta úplně nesmyslná. Jinými slovy, vy splníte požadavek zákona, vyzvete, byť v bagatelní věci, svého dlužníka, a on řekne, že vám nic nezaplatí. Takže zákon bude říkat, že on nic nezaplatí, a jediné riziko ze soudního řízení bude to, že zaplatí jistinu.

Jaký bude důsledek? Důsledek bude ten - proč by věřitelé potom měli usilovat o vymožení pohledávky, když jim ani částečnou úhradu toho vynuceného právního zastoupení nikdo nezaplatí? Připadá mi to velmi zvláštní, jednostranné vidění, na které upozornil, myslím velmi správně, pan zpravodaj, za což mu děkuji.

Za další. Náhrada nákladů zastoupení je podle ustálené praxe, a doufám, že ji snad nebude chtít nikdo změnit, vedena dvěma zásadami. Za prvé zásada úspěchu ve věci a za druhé zásada procesního zavinění. Toliko tedy pro kolegy. Z toho tedy plyne, že náklady řízení musí nést ta strana, která zavinila, že buď došlo k zastavení řízení, anebo že došlo k přiznání pohledávky proto, že dlužník neplatil, anebo proto, že se naopak dlužník ubránil. Ale někdo náklady řízení platit musí. To, že bychom měli diskutovat o jejich výši, to snad ale nebudeme dělat na zákonné úrovni, to je věcí advokátního tarifu a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, která je vydávána už na základě platného zmocnění zákona. K tomu nepotřebujeme žádný další zákon. To zmocnění v zákoně pro činnost ministerstva je.

Z úcty ke kolegům předkladatelům už další námitky nebudu veřejně prezentovat. Myslím, že byli do jisté míry - nechci říct uvedeni v omyl, ale že to vidění otázky přiznávání nákladů za právní zastoupení je v tomto předpisu vedeno příliš jednostranně.

Na konci na rozdíl od mnohých svých předřečníků musím říci, že v této věci bych měl učinit prohlášení o tom, že jsem advokát, tudíž že jsem i dotčený případnou právní úpravou. Na druhé straně chci prohlásit, že jsem nikdy žádné formulářové ani blanketní žaloby nepodával, a tudíž jsem z toho tedy žádný příjem nedosahoval. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nejprve bych vás chtěl informovat, že návrh paní kolegyně Pastuchové na prodloužení o 30 dnů vyžaduje souhlas navrhovatele, který pan navrhovatel poskytl. Tím je návrh hlasovatelný a registruji ho.

Než dám prostor všem přihlášeným, chci vás informovat o dohodě předsedů poslaneckých klubů, že tento bod bude posledním bodem dnešního jednání a po něm ukončíme dnešní jednací den. Nijak tím nechci ovlivňovat ochotu se hlásit do diskuse, ale je to informace, kterou byste měli vědět.

Pan poslanec Pilný, faktická poznámka.

 

Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, tady přijímáme některé zákony, které mají dlouhodobý dopad nejen proto, že je ovlivňuje délka legislativního procesu, ale proto, že se týkají ekonomiky a jejich pozitivní dopad na naše voliče, ať už nás volili za jakoukoli stranu, bude nějakou dobu trvat. Na druhou stranu normální lidi trápí věci jako exekutoři, drobná kriminalita, věci, které se týkají sociálního bydlení. A my tady, protože jsou předkládány zákony, které jsou nepříliš dokonalé, zametáme jeden zákon za druhým. Podle mého názoru je to špatně. Naše hnutí přišlo do Sněmovny s heslem, že budeme makat. Chápu, že 30 dní na opravu tak závažného zákona, který je tady předkládán, může být málo, ale kvůli tomu jsme sem přišli a nemůžeme se před našimi voliči vymlouvat na to, že máme nedostatek času. A tohle lidi opravdu trápí. Takže já určitě budu hlasovat proti zamítnutí tohoto zákona. (Potlesk části poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka -pan předseda klubu ODS Stanjura, potom pan poslanec Tejc s faktickou, potom pan poslanec Urban s faktickou. Koukám, že moje oznámení na vás žádný vliv nemělo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že je pozitivní, že víme, že k tomuto bodu můžeme mluvit, že nás nepřerušíte.

Tak nejdřív jenom krátká reakce na mého předřečníka, ke které jsem se nehlásil: Ale to zamítnutí navrhla vaše ministryně, nikdo jiný v debatě. Takže to je docela hezké.

My v té debatě o bagatelních dlužných částkách jakoby zapomínáme na druhou stranu. Mnozí z vás, a je jedno, z které politické strany, mají zkušenost z komunální politiky. Bavíme se o nezaplacených pokutách, o nezaplaceném nájemném, o nezaplacených poplatcích. A pokud by nedošlo k úpravě toho, jak je to předloženo, znamená to, že budeme trestat ty, kteří platí včas, přestože jsou mnohdy v tíživé sociální či ekonomické situaci, svou povinnost splní a zaplatí včas. Pokud jediná hrozba bude to, že pak po soudní při zaplatím tu jistinu, kterou jsem měl zaplatit před dvěma, třemi, čtyřmi, pěti lety, jaký to bude mít vliv na to, že mnozí z těch, kteří opravdu mají potíže, přesto svou povinnost splní? No neblahý. A budeme se tvářit, že jsme někomu pomohli, a problém bude mnohdy v obecních pokladnách a v obecních rozpočtech. Protože ty náklady na vymáhání vás něco stojí, od poštovného přes lidi, kteří to vymáhají, a pokud jediná sankce bude to - to vlastně není sankce - zaplatím o tři roky později, když soud prohraji, ale možná to držitel bagatelního dluhu vzdá, když zjistí, jak složité je dostat už jenom jistinu.

Važme, koho vlastně podporujeme. Musíme vymáhat právo a dluhy se mají platit. Řešme excesy (nesrozumitelné), ano, ale nemůžeme to řešit na úkor toho, že se v zásadě přestanou bagatelní dluhy platit, protože těm, kteří nezaplatí, nebude nic hrozit.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další faktická, pan poslanec Tejc, po něm pan poslanec Urban.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Doufám, že nakonec nebude vyvrácena má domněnka, že zatímco poslanecké kluby ANO a ODS na jedné straně navrhují zamítnutí a na druhé straně ten návrh podporují, což vlastně není tak neobvyklé, každý si můžeme na tento tisk, který rozhodně není pravolevý, udělat svůj názor, tak doufám, že sociální demokraté budou hlasovat jednotně proti zamítnutí tohoto návrhu zákona.

Chtěl bych prostřednictvím pana předsedajícího Hamáčka uklidnit pana poslance Stanjuru, že rozhodně nedojde k tomu, že by lidé, kteří budou platit včas, byli znevýhodněni proti těm, kteří nebudou platit. To by bylo určitě špatně, kdyby to tak dopadlo. My říkáme, že každý, kdo nezaplatí dluh včas, má zaplatit náklady tomu, který je věřitelem, to znamená, bude penalizován. Dnes je to ale tak, že zatímco při vymáhání tisícikoruny člověk jako penalizaci zaplatí patnáct nebo šestnáct tisíc, v tom případě, pokud bude návrh přijat, zaplatí, aspoň doufám, v modifikované verzi patnáct set nebo tři tisíce korun, což si myslíme, že je přijatelné. A je to také sankce, navýšení té konkrétní částky.

Chtěl bych také říct, že máme určitý náskok. Ano, pokud bude lhůta prodloužena o 30 dnů, máme 90 dnů. Podle mého názoru je to dost. Na jednání ústavněprávního výboru jsme už o této věci, jak jsem již avizoval, jednali. Máme několik variant, nebojme se toho, že bychom to v devadesátidenní lhůtě nezvládli kvalitně zpracovat. Můžeme se bát jen toho, že se pak na řešení nedohodneme. Rozhodně si ale myslím, že to legislativně i s pomocí Ministerstva spravedlnosti, která v této věci určitě bude, jsem přesvědčen, zvládneme. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Urban s faktickou poznámkou. A ještě faktická potom pana poslance Polčáka.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane předsedo. Nejsem právník, ale sleduji tu debatu tady poměrně pozorně a musím říct, že se v tom makání hnutí ANO nějak nevyznám.

Vystoupila paní kolegyně Pastuchová a říkala: Vystupuji za hnutí ANO. My ten návrh plně podporujeme, protože bojujeme za voliče a prosazujeme, aby tam byl delší čas na projednávání 60 dnů.

Paní ministryně říká: Nesouhlasím s tím, aby bylo prodlouženo o 60 dnů, tak raději navrhuji zamítnutí.

Pak vystoupí pan předseda hospodářského výboru a říká: My makáme, takže nepodporujeme zamítnutí ani prodloužení o 60 dnů. My to chceme projednat hned.

Bylo by možná dobré, přátelé, abyste se na tom makání nějak domluvili, abychom se v tom vyznali a mohli s vámi případně jako koaliční partner hlasovat. (Potlesk části poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan poslanec Polčák.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Než si to v koalici vyjasníte, tak bych si dovolil několik slov za tu opoziční část. Politicky to řekl velmi zdařile pan kolega předřečník poslanec Urban, ale z odborného hlediska musím souhlasit s tím, co říká paní ministryně. Ten, kdo tomu moc nerozumí, chápu, že naskočil na jistou vlnu, ale my vůbec ten zákon nepotřebujeme. Zákon již dnes obsahuje zmocnění k tomu, aby ministerstvo vyhláškou tyto věci upravilo. Já nerozumím tomu, co říká pan kolega Tejc, když hovoří o tom, že by měly být úkony zpoplatňovány i za to právní zastoupení, když zákon říká, že účastníci nemají právo na náhradu zastoupení právního.

Takže co tedy? Jak se to tedy bude měnit? To znamená, že my teď to zákonné střevo, které tady máme, vykucháme tak, že nám z něho změna bude úplně opačná, to znamená, že nakonec tedy i předkladatelé připustí to, že bude nějaká odměna za právní zastoupení?

A prosím vás, nepleťme si náhradu hotových výdajů - to jsem si všiml potom následně. Paušální výše náhrady hotových výdajů je dnes regulována paragrafem 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, už schválené a platné, a pokud tam vlastně dáváte zákonné zmocnění, tak vlastně jen dublujete tu část, která dnes je v platném právním řádu. Já jsem překvapen z kvality předloženého tisku. (V sále je velký hluk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem překvapen z počtu faktických poznámek. Je jich tady pět. Nyní bude pan poslanec Hájek, připraví se pan poslanec Komárek.

A já prosím o klid!

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já jsem obdobně jako poslanec Kalousek prostý chlap, nikoliv z jižní Moravy, pardon, z jižních Čech, ale ze severní Moravy, takže některé věci mi také nejsou jasné, ale předpokládám, že mám selský rozum.

My se tady učíme, i my tady, co tady chceme makat. Já jsem dneska pochopil, že tady je i možnost předložit návrh, který vlastně nechci. Já předložím návrh, který nechci, a tím pádem docílím toho, že stávající legislativa platí zase půl roku, rok atd., takže já tím selským rozumem se ptám předkladatele. Tady jsem to slyšel a z nás děláte debily, ano, asi jsme si to dneska zasloužili, je to možné, já sebekriticky přiznávám, že jsme dneska tady nevystupovali úplně nejlépe, ale vystupovali jsme s tím, že jsme chtěli tady něco dokázat. A bylo to o tom, že paní ministryně, která je zodpovědná ministryně, řekla ano, je tady určitý návrh, který není optimální, dejte nám 60 dní. Takže já jsem očekával, že předkladatelé, kteří chápou tuto situaci, řeknou ano, my souhlasíme s paní ministryní a podpoříme ji v těchto 60 dnech. Tady se udělala žabomyší válka, řeklo se ne, bude to jenom 30, paní ministryně to stáhne, a jsme tam, kde jsme, udělali jste z nás debily, takže omlouváme se, my se, pane Urbane, poučíme, já jsem osoba, která se učí rychle, děkuji za vaši -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím, abyste nemluvil k panu poslanci Urbanovi přímo, ale pouze mým prostřednictvím.

 

Poslanec Josef Hájek: Děkuji, pane poslanče Urbane prostřednictvím pana předsedajícího, já se učím rychle. Děkuji za lekci. Díky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Komárek s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Martin Komárek: Příjemný dobrý večer, dámy a pánové. Já asi nedokážu bejt tak vtipnej jako kolega Hájek, ale (poslanec Chvojka něco poznamenává mimo mikrofon) - to bylo vtipný - promiňte, pane Chvojko, na mikrofon a prostřednictvím pana předsedajícího, i když to už je mimo jednací řád.

Ale úplně vážně. Když už i předkladatel jako pan Polčák je rozpolcený při předkládání (poslanec Polčák vykřikuje ze svého místa, že není předkladatel), nebo pan zpravodaj -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím poslance, aby nepokřikovali ze sálu na řečníka. Já bych zcela jistě opravil pana poslance Komárka, že pan poslanec Polčák není předkladatelem tohoto tisku. (Smích a hluk v sále se stupňuje.)

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji, ale úplně vážně. Prosím vás, já poprosím pana Stanjuru a pana předsedu, aby měřil čas odteďka, ten čas tam běží, pane Stanjuro, můžete se podívat.

Ne, úplně vážně. Není divu, že poslanci hlasují podle toho, co jim velí svědomí, a nehlasují stádně. Jestli někdo chce jednotné hlasování o zákonu, který je takhle kontroverzní, tak je to možná trošku přehnané. Já si myslím, že pokud hnutí ANO hlasuje každý za sebe, je to naprosto v pořádku a nemá smysl si z toho dělat legraci. Ani si nemyslím, že to je nějaká lekce hlasování podle svědomí. Je to něco, k čemu jsme se zavázali, když jsme skládali poslanecký slib. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já zde mám čtyři faktické poznámky a jedno sdělení před těmi faktickými poznámkami. Pokud se nezklidní atmosféra v sále a nebudeme k věci přistupovat s důstojností, která náleží tomuto sboru, přeruším jednání schůze a budeme pokračovat příště.

Dám ještě prostor panu poslanci Pilnému k faktické poznámce, ale pokud - na vás se také dostane, pane poslanče. Nyní pan poslanec Pilný dvě minuty, po něm pan poslanec Tejc, pan poslanec Benda, pan poslanec Polčák. Všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Ivan Pilný: Dámy a pánové, když se jedná o změně jednacího řádu, tak je nám připomínána demokracie. Demokracie je jako mince, má rub a líc, to znamená, že má práva a odpovědnosti. Na tu odpovědnost občas zapomínáme a ta demokracie samozřejmě nefunguje jenom v této Sněmovně, ale funguje i uvnitř poslaneckých klubů. Jednáme o poměrně závažném zákonu, který se týká mnoha lidí, to znamená, že probíhá demokratický proces uprostřed klubů. Chtěl bych jenom podotknout na adresu pana poslance Urbana prostřednictvím pana předsedajícího, že jednáme poměrně klidně, nedochází téměř na facky, jako když jsme tady jednali před obědem o Ukrajině. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka - pan poslanec Tejc.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Já si dovolím vrátit se k meritu věci. Pan poslanec Polčák tady hovořil o tom, že se Sněmovna dělí na ty, kteří ten zákon chtějí a nerozumí mu, a ty, kteří ho nechtějí, protože mu rozumí a jsou kvalitní právníci. Já bych toto dělení chtěl odmítnout, protože si myslím, že přece jen po více než deseti letech praxe v advokacii umím posoudit to, co jsou to náklady řízení, a v tomto případě moc dobře vím, o čem budu hlasovat. Budu hlasovat o tom, zda chci teď co nejrychleji řešit stav, který je nevyhovující, to znamená skutečně vysoké náklady řízení, které jsou dnes mnohdy ve prospěch některých konkrétních skupin, které skupují hromadně pohledávky, anebo je chci řešit, ale počká to několik měsíců, anebo je nechci řešit. Já jsem pro první variantu z těch tří. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Benda stahuje. Pan poslanec Polčák - faktická poznámka.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Já jsem se chtěl omluvit panu poslanci Komárkovi, že jsem na něj tedy pokřikoval z lavice, nicméně pokud po všech mých vystoupeních někdo nepochopí, že nejsem předkladatelem takového návrhu, tak mě to poněkud překvapilo, tudíž za své rozčilení se tímto omlouvám.

Za druhé, musím tedy říci na margo toho, co řekl pan kolega poslanec Tejc - představa, že nejrychlejší cesta je cestou zákona, je úplně absurdní. Prostě pokud je zde vyhláška a je zde zmocnění pro ministerstvo, tak to už můžete, pokud to paní ministryně podepíše, mít zítra přijaté. Představa, že se uregulujeme cestou zákona a proregulujeme se k lepší budoucnosti, je, myslím, úplně scestná představa.

Jedna věc by měla být zachována. Prostě náklady řízení by měl zejména platit ten, kdo je zavinil. A jsou zde instituty, o kterých já jsem hovořil, bohužel, důvodová zpráva o nich mlčí, které mají být tím sítem pro to, aby bezdůvodné žaloby, nebo žaloby, kde ten dlužník není dopředu upozorněn na to, že něco dluží, tak aby právní náklady nevznikaly, aby nebyly přiznávány.

Já skutečně bych takovýto návrh zákona nepodepsal, tudíž nejsem jeho předkladatelem. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kalousek s faktickou poznámkou, poté pan poslanec a předseda klubu ODS Stanjura a poté pan poslanec Tejc. Všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Na základě diskuse, která proběhla v posledních desítkách minut, si dovoluji konstatovat, že vaše osvícené nařízení o zákazu nalévání alkoholu projevilo se jako zcela neúčinné. (Bouřlivý smích a potlesk z celého sálu.) Dovolím si proto doporučit, poraďte se, prosím, s paní místopředsedkyní Jermanovou a navrhněte něco efektivnějšího, nebo to zrušte. Evidentně to nemá žádný účinek. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se obávám, že efektivní opatření by byla v rozporu s Ústavou České republiky.

Dalším přihlášeným je pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci vést debatu, co je nebo co není důstojné vystoupení. Já jenom jako programátor a člověk, který má rád matematiku, chci panu kolegovi Tejcovi říct, že existují celkem čtyři možnosti, nejen dvě, jak řekl. Jsou ti, kteří jsou pro, protože tomu nerozumí, pak jsou ti, kteří jsou pro, přestože tomu rozumí, proti jsou ti, kteří tomu rozumí a proti jsou ti, kteří tomu prostě taky nerozumí. To je úplně jednoduché. Tak to bývá v mnohém.

Musím říct, že chápu pocit tehdejší opozice, kdy se radovali, když viděli koaliční šarvátky. Teď už to chápu, že jo. Není to tak úplně špatný pocit, když se tady častujete mezi sebou, kdo z vás tomu lépe rozumí a kdo je - a já ty výrazy tady teď používat nebudu. Chci říct těm, kteří jsou tam spravedlivě rozhořčeni, ať už na jedné, nebo na druhé straně, že prostě z vás pravdu nemá nikdo. Není lepší, když jsou všichni, a stejně tak není lepší, že někdo je pro a někdo je proti. Já vím, že to používáte, jak se vám to hodí. Zase když přijde opoziční návrh, tak buďte v klidu, zase budete jednotní. Já myslím, že se toho dočkáte.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Tejc s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Já jsem rád že v této Poslanecké sněmovně se na rozdíl od předchozího období nepřistupuje k návrhům zákonů podle jednoduchého klíče: to je koaliční - to schválíme všichni z koalice, to je opoziční - to všichni z koalice odmítneme. Tato logika už tady neplatí. Možná troška té demokracie neškodí i v poslaneckých klubech. Já za sociální demokracii mohu říct, že my budeme hlasovat všichni proti zamítnutí návrhu zákona, a chtěl bych jenom jeden argument, který tady padl... (Hluk a výkřiky v sále.) Nevím, co je směšného na tom, že budeme hlasovat proti tomu, aby ten návrh zákona byl zamítnut, nicméně zřejmě to pravici směšné připadat může.

Ale já bych chtěl říct jeden zásadní argument pro to, proč by tato věc, i když jsem byl ochoten připustit to, že by mohla být změněna vyhláškou, měla být změněna zákonem. Víte, ministři spravedlnosti přicházejí a odcházejí a jsou různých kvalit a někteří podléhají více lobby, někteří méně. Pokud bude jenom na rozhodnutí ministra spravedlnosti to, jaké budou náhrady nákladů řízení, pak tady mohou být občané ohroženi i ve chvíli, kdy paní ministryně Válková ty náklady sníží, třeba za příští vlády. Já jsem přesvědčen, že změna zákona je daleko pevnější instrument. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Plzák s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Takhle odlehčený závěr našeho jednání bych odlehčil ještě více a speciálně pro kolegu Kalouska jménem předsedajícího bych chtěl poznamenat, že to suché opatření asi nějaký efekt mělo, protože když se podívám za tu naši lavici, tak doposud nikdy jsem tam neviděl takovou hromadu lahviček od všelijakých minerálek a limonád. To tam opravdu do teď nebylo. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Já se chci zeptat... Já samozřejmě vím, že je přihlášen pan ministr Dienstbier. Já se ho chci pouze zeptat, jak dlouho plánuje to své vystoupení, jestli se vejde do sedmi minut. Pokud ano, tak prosím, máte slovo. Jenom avizuji, že ještě po vás je přihlášen pan zpravodaj, ale nijak vás nechci omezovat.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Pane předsedo, já se to pokusím maximálně zkrátit. Já jsem původně asi před třičtvrtěhodinou chtěl s přednostním právem reagovat na řádné vystoupení pana poslance Polčáka. On tady mluvil o vládní zodpovědnosti, a že se diví, že si sami takhle rozbíjíme jednání. Já jsem tady ve svém předchozím vystoupení zdůraznil, že bych preferoval, kdyby dostala vláda prostor pro předložení vlastního návrhu zákona, který projde řádným legislativním procesem. Já tady nepléduji pro žádné rozbíjení legislativního procesu a i v písemném stanovisku vlády k novelám občanského soudního řádu toto máte jednoznačně vyjádřeno.

To, že tady někteří chtějí makat i nad rámec koaliční smlouvy, to je jiná skutečnost. Já bych jenom chtěl zdůraznit, že jsou i nějaké principy dobrého vládnutí, které vyžadují dodržování pravidel, a doufám, že takto vláda bude fungovat, protože se k tomu i ve své koaliční smlouvě zavázala, že bude stát o kvalitní legislativní proces, který samozřejmě vyžaduje hodnocení dopadů regulace, vyžaduje standardní připomínkové řízení, aby všichni, kterých se to týká, mohli uplatnit svoje námitky a legislativa následně byla kvalitní a nezpůsobovala problémy.

Chtěl jsem se vyjádřit i k některým věcným záležitostem, co také zmiňoval pan Polčák, který zmiňoval předžalobní upomínku. Předžalobní upomínka neřeší situaci lidí, kteří se dostali do složité situace, aniž by to byl zlý úmysl, a kteří nejsou schopni platit své závazky. Zmíním pražský Dopravní podnik. Prodával své pohledávky konsorciu čtyř firem. Pravidla byla taková, že bylo-li více pohledávek, každou prodal jiné právě proto, aby se znásobily náklady řízení. Znám příklad paní, která si vzala spotřební úvěr u banky, ztratila zaměstnání, šla do banky, poprosila o splátkový kalendář. Tato banka se jí vysmála, její pohledávku prodala po dvou částech, postoupila, a tato paní zaplatila dvakrát náklady řízení. A byla to seriózní bankovní instituce. A tento typ pohledávek kvůli tomu nemravnému předraženému systému nevyřešíme jinak, než že naprosto zásadně omezíme náklady řízení.

Těch témat by tu bylo mnohem více, ale slíbil jsem, že dodržím časový limit, tak tím končím.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pan poslanec Polčák a já upozorňuji, že to je poslední vystoupení. Po jeho vystoupení přeruším tento bod.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Já pouze jednu větu, musím na to reagovat. Ano, vy říkáte, že toto není váš návrh, pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího. Nicméně faktický stav bude takový, jak jsme pochopili z vystoupení pana poslance Tejce, že tedy si necháváte ten právní řád rozbíjet, protože pan poslanec Tejc řekl, že všichni komsomolsky budete hlasovat proti zamítnutí.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dobrá, ale i když nechám vystoupit pana poslance Pletichu, tak nezvládneme proces hlasování do sedmi hodin. To znamená, já přeruším tento bod v obecné rozpravě s tím, že eviduji přihlášku pana poslance Pletichy a paní ministryně Válkové.

Bod je tedy přerušen a v souladu s dohodou předsedů poslaneckých klubů končím dnešní jednací den a přerušuji schůzi do zítra do 9 hodin. Děkuji vám a přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 18.57 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.