(21.10 hodin)
(pokračuje Hubáčková)
Kromě toho, že vláda ve svém prohlášení slibuje body, které není možné reálně plnit, tak speciálně v oblasti strategických plánů směrem ke krajům se opět zapomnělo na Ústecký kraj.
Chápu, že vyjadřovat se nyní k problematice nezaměstnanosti není příliš zajímavé pro budoucí naplňování tohoto slibu, a zvláště pokud je toto velmi úzce svázáno s časovanou bombou, jakou je otázka prolomení či neprolomení limitů těžby uhlí. Tomuto problému se vláda raději tedy vyhnula úplně. Ale co mi v programovém prohlášení zásadně chybí, je výstavba dopravní infrastruktury, téma, které přímo souvisí s možným dopadem na nezaměstnanost. Na území Ústeckého kraje máme dvě komunikace dálničního typu, a to R7 a dálnice D8. Dálnice D8 se začala stavět takřka před 30 lety a dosud nebyl nikdo schopný tento stokilometrový úsek dokončit. Obávám se, že podobný osud čeká i R7. Jistě nová vláda ví, že již její předchůdci se zavázali tuto pozemní komunikaci dokončit do roku 2010. Nejen že se tak nestalo, ale nová vláda, která nyní žádá o důvěru, tuto komunikaci ani nezařadila mezi své priority. Ano, pan premiér zde řekl, že i když některé konkrétní projekty nejsou v programovém prohlášení zahrnuty, budou postupně plněny. Ale to pak považuji toto programové prohlášení za velmi vágní a nicneříkající. Lidé totiž čekají na konkrétní kroky.
Nenašla jsem v programovém prohlášení nic reálně pozitivního a jako poslankyně za Ústecký kraj jsem hluboce zklamaná, a nemohu tedy podpořit tuto vládu, která chce pokračovat v opomíjení tohoto složitého regionu. Nepotřebujeme všeobecné proklamace a sliby, potřebujeme konkrétní záchranný kruh a ten jsem v tomto prohlášení nenašla. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Prosím k řečnickému pultíku paní poslankyni Chalánkovou. Prosím, aby se připravil pan poslanec Adamec. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, předstupuji před vás za opoziční stranu TOP 09, která se chystá býti vám konstruktivní opozicí. Přesto bych ještě ze začátku připomněla dnešní ranní tiskovou konferenci, kdy prostřednictvím paní předsedající si dovoluji oslovit pana předsedu klubu ANO pana Faltýnka. Dovolím si ho citovat. Zaznělo na této tiskové konferenci: "Kritika, která má sloužit pouze ke zviditelnění některých politiků a některých umírajících stran, tu nebudu brát vážně. Kdo kritizuje, měl by si uvědomit, v jakém stavu zemi zanechal. Přijmu konstruktivní kritiku od těch, kteří to myslí stejně jako my." Vážený pane předsedo prostřednictvím paní předsedající, dovoluji si určitě předkládat konstruktivní návrhy ze strany opozice, ale možná nebudu myslet stejně jako vy.
Nyní již k vlastnímu vystoupení. Strany, které vytvářejí novou vládní koalici, uspěly ve volbách na základě negace politiky minulé vládní koalice a z tohoto důvodu upozorním na několik aspektů. Mám zde vedle sebe dvě programová prohlášení: programové prohlášení vlády z roku 2010, které když si přečtu, je z mnoha bodů splněno. A musím říci, nebylo to jednoduché. Mám zde také programové prohlášení nové vlády, která žádá o důvěru, a zde bych se dotkla bodů, které se týkají oblasti sociální.
Když je minulé vládě vytýkáno, jak fungovala v rámci úspor a v rámci sociálního systému, dovolte, abych vás upozornila, že národní program reforem byl pravidelně také hodnocen na úrovni Evropské unie, a to Radou Evropské unie. Při vyhodnocení úspěšnosti pravidelného evropského semestru bylo vydáváno doporučení Rady k národnímu programu reforem, a to jak v letech 2012, tak v roce 2013. Doporučení Rady č. 1, a zde můžete do kontextu dávat to, jakým způsobem jsme uspěli, zní: Zabezpečit naplánovaný pokrok směrem k včasné nápravě nadměrného schodku. Za tímto účelem v plném rozsahu splnit rozpočet za rok 2012 a upřesnit opatření trvalé povahy nezbytná pro rok 2013, aby se dosáhlo ročního průměrného strukturálního přizpůsobení stanoveného v doporučení Rady v rámci postupu při řízení o nadměrném schodku. V průběhu roku 2012 se vládě České republiky podařilo pokročit v konsolidaci veřejných rozpočtů a podpořit splnění cíle pro rok 2013 se záměrem dospět k ukončení procedury při nadměrném schodku. Součástí konsolidace je i postupné snižování strukturálního deficitu. Obávám se, že teď již tomu tak jednoduše nebude.
Proč to říkám? Chci hovořit o oblasti sociální, a to klidně a otevřeně i o tak nepopulárních opatřeních, která se týkají vyplácení důchodů. Doporučení Rady č. 2 zní: Zavést další změny ve veřejném důchodovém systému k zajištění jeho dlouhodobé udržitelnosti. Přehodnotit plány umožňující předčasný odchod z trhu práce. Zajistit širokou účast mladších ročníků pracovníků v plánovaném fondovém systému ke zlepšení přiměřenosti důchodů. A zde se již dostáváme k redukci valorizace. Já vím, že je to téma, které zde bylo často citováno, ale dovolte, abych vás upozornila, že ve vládním prohlášení ve vašem slibu zní: Budeme usilovat o vytváření důstojných životních podmínek pro seniory. Souhlas. Prosadíme návrh k pravidelnému zvyšování důchodů o inflaci a třetinu růstu reálných mezd, a to od roku 2015. Také naše redukční opatření bylo plánováno do konce roku 2015. My bychom rádi plně valorizovali stejně jako vy, ale šlo o deficit státního rozpočtu. Podle našeho názoru je váš návrh nereálný, protože jednoprocentní nárůst důchodů představuje navýšení mandatorních výdajů státu o zhruba 3,5 mld. ročně. Pokud by tedy průměrná inflace byla jako doposud zhruba 2 % a jedna třetina nárůst průměrné mzdy ve výši půl procenta, tak by se muselo ze státního rozpočtu vyplatit každoročně pouze na navýšení důchodů o téměř 9 mld. korun více. A zde si ještě dovoluji upozornit, že výběr na důchodovém pojištění činí v průměru 330 mld. korun a vyplácí se minimálně 378, nyní již více miliard korun. Loňský deficit důchodového účtu činil 47 mld. korun, letošní již 54. Když k tomu přičtete tuto valorizaci, tak chci vědět, kde na to všechno budete mít peníze.
Další bod, kterého jsem se chtěla dotknout, je otázka programového prohlášení v oblasti daňové politiky rodin a rodinné politiky. Rodina je ohrožena ze všech stran. Zde skutečně také nabízím svou pomoc a spolupráci, protože rodinná politika je nesmírně obtížné téma. Ale dovolte, abych vyslovila nesouhlas s tím, že chcete posunout povinnost, nebo dá se říci přání a následně povinnost, vystavět velkokapacitní předškolní zařízení typu jeslí a mateřských školek až na obce. Obce se tomuto zatím brání, takže uvidíme. Domnívám se, že lepší cestou je možnost volby a možnost umožnění také alternativních forem hlídání. Jako představitelka konzervativní strany nemohu souhlasit s větou, že poslední rok mateřské školy bude v zásadě povinný. Myslím si, že by zde měla být možnost volby pro rodiny. Je to jistě vhodné, ale nemělo by to být povinné. Pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí existují jiné možnosti.
S čím zásadně nesouhlasíme jako TOP 09, je takzvané zálohové výživné. Znamená to přebírání odpovědnosti, kterou by měli mít partneři mezi sebou, na stát. Věřím tomu, že mnohé maminky se ocitají v nepříjemné situaci, ale jsou k tomu i jiné dávky z oblasti sociální.
Z důvodů ideových, ale též z důvodů nejasností finančních zdrojů pro vaše sliby nevyslovím vládě důvěru. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Dále se slova ujme pan poslanec Ivan Adamec. Připraví se paní kolegyně Marta Semelová.
Poslanec Ivan Adamec: To jsem si taky myslel, že mi nemůžete přijít na jméno, pane místopředsedo. Dobrý večer, dámy a pánové.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Myslím, že jsem ho řekl správně, pane kolego, ale máte slovo. ***