(20.40 hodin)
(pokračuje Bendl)
Vláda zavede přísná pravidla pro obchodní řetězce, aby došlo ke zlepšení kvality prodávaných potravin a vytvoření většího prostoru pro kvalitní české potraviny. Myslím si, že máme zavést přísná pravidla pro všechny, kteří tu chtějí prodávat jakoukoli potravinu, ať je ze zahraničí, nebo domácí, protože lidé mají právo na to, aby dostali kvalitní potravinu. Ve vládním prohlášení jakoby předjímáme, že pouze v řetězcích dostaneme špatnou potravinu. Chci upozornit na to, že to není pravda, že se může stát, že v souboji s řetězci nám uteče podstata problému a tou je hlídání kvality každé potraviny, která se objeví na trhu. Vidění nepřátel pouze v řetězcích, to není moudré vidění. A tím vůbec nehájím řetězce. I já jsem se snažil a tlačil jsem řetězce k tomu, aby více využívaly českého potravinářství na straně jedné, na straně druhé je třeba slyšet i názory řetězců, proč třeba nemohou českou potravinu více preferovat, a měli bychom společně dělat maximum pro to, aby se kvalitní potravina řeknu v první řadě a řeknu ve druhé řadě česká potravina na trh dostávala. Musíme také vědět, že jsme trochu na hraně evropských pravidel, a nebylo by dobré vystavovat Českou republiku nějakým sankcím ze strany Evropské unie už proto, že do zemědělství, do českého zemědělství tečou opravdu velmi významné finanční prostředky právě z Evropy.
Co mě tedy mrzí ve vládním prohlášení, že si vláda všímá, co se lesů týká - protože Ministerstvo zemědělství a resort zemědělství má na starosti lesy obecně, nejen ty státní, ale i nestátní. Podíváte-li se do vládního prohlášení, je to zúženo na hospodářskou politiku Lesů České republiky, státního podniku. Ale to je málo. Nezlobte se, stát má prostě na starosti celou politiku směrem k lesům. Má také motivovat kraje k tomu, aby finanční prostředky, které byly ze státního rozpočtu alokovány do krajských rozpočtů, kraje využívaly na podporu lesního hospodaření. Některé tak činí, pane ministře, některé zdaleka vůbec ne, nepodporují to, co měly podporovat, a dochází tam k velké disproporci. A vzhledem k tomu, že les, kvalitní les, to je prostě běh na dlouhou trať, pak tím velmi ztrácíme. Já už jsem na to ve své funkci tehdy neměl dost času, ale přál bych si, aby stát dělal lesní politiku jako celek, aby motivoval kraje k tomu, k čemu měly být motivovány a na co dostaly finanční prostředky, aby pomáhaly i soukromému sektoru v oblasti vysazování nových lesů a vůbec správě lesů obecně.
Přečetl jsem si ve vládním prohlášení, že vláda posílí ochranu kvalitní orné půdy a půdního fondu. Chtěl bych upozornit na jedno významné nebezpečí. Často se tu říkají populistické věty v tom, že zábor kvalitní orné půdy byl v minulosti katastrofou a je teď potřeba tomu zabránit. Je potřeba vidět to, že orná půda byla často zabírána z rozhodnutí obecních a krajských zastupitelstev s podporou státu tam, kde třeba byla šance na vznik nových pracovních příležitostí, a v rámci územního plánu vyčlenit nějaké území, kde bylo vhodné - a dohodla se na tom státní správa se samosprávou - tam nějaký rozvoj realizovat, ať už to byly rodinné domy, či podnikatelské příležitosti, které vytvářely pracovní příležitosti. Zkrátka je třeba vnímat i to, že rozhodne-li se nějaká obec či kraj spolu se dohodnout na územním plánu, kde bude probíhat nějaký rozvoj, uměle si tím zdražujeme cenu pozemků. Nemyslím si, že nám hrozí takový boom jako po roce 1990, že by sem přicházely desítky, možná stovky nových investorů, kteří by tlačili na nové průmyslové zóny apod. To už myslím nehrozí. A obava z toho, že budeme ztrácet ornou půdu, podle mě už není tak reálná, jako byla v 90. letech. Naopak bych si přál, aby se v nakládání s ornou půdou a uvnitř systému fungování zemědělského sektoru zprůchodnila možnost a šance zemědělců, aby mohli využívat šance občas třeba ornou půdu zatravnit a jinde z travnaté plochy udělat ornou. Zkrátka aby mohli využívat tohoto potenciálu, který mají, který jim dnes bohužel zákon zakazuje.
Čeho si vládní prohlášení nevšímá vůbec, a to mě velmi mrzí, je přemíra byrokracie uvnitř zemědělského sektoru. My jsme si za poslední léta opravdu zasili tolik zbytečností, které po nás ani Evropa nechce, my sami jsme si na sebe vymysleli řadu nesmyslů. Vznikl návrh zákona, určitě ho pan ministr zemědělství bude schopen najít na Ministerstvu zemědělství, tzv. antibyrokratický zákon, který jsme dávali dlouhou dobu zase ve spolupráci s nevládkami dohromady, je v podstatě napsán, je možné tomu dát jiný název, nikdo tu asi nebude natolik ješitný, aby trval na tom, že to musí být v podobě, v jaké byl zpracován v minulém volebním období, nicméně zemědělci čekají na to, že vláda udělá maximum pro odbyrokratizování tohoto sektoru. Je tu opravdu velká spousta nesmyslů, které je možné společně prosadit, a tam já nabízím spolupráci s opozicí v tomto ohledu, protože mě tato problematika trápí.
Čemu se vládní prohlášení nevěnuje vůbec, je např. udržení vody v krajině. Nevěnuje se problému, který se nám může opakovat čím dál tím častěji, a to je problematika sucha a nakládání s tím. Nevěnuje se např. problematice, která trápí mnoho zemědělců, protože my máme v České republice 3,5 milionu vlastníků půdy, ale pouze 26 tisíc subjektů, které zemědělsky hospodaří, a lidé, kteří hospodaří na půdě, ji zpravidla nevlastní. Stát by měl hledat způsob, jak pomoci zemědělcům dostat se k půdě, nejlépe ke státní půdě apod., prostě dělat takovou politiku, aby zejména rodinné hospodaření v České republice mohlo vzkvétat, protože to je základ a grunt, ale i potravinářství, které je tak trochu nadstavbou fungování českého zemědělství.
Chybí mi tam problematika např. týrání zvířat, a to mám na mysli zejména velká hospodářská zvířata, protože stát alespoň částečně motivuje zejména obce k tomu, aby řešily problematiku zaběhlých psů a koček, ale nemáme dostatečně vypracovanou koncepci a fungující systém, který by se týkal hospodářských zvířat, koní, dobytka atd.
Myslím si, že by vláda tyto věci vnímat měla. Pokud s tím přijde, za sebe říkám, že nabízím maximální podporu v této oblasti, protože jsou to věci, které občany a zemědělce trápí. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a s přednostním právem se do rozpravy přihlásil pan ministr zemědělství, pan poslanec Jurečka. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, budu mluvit opravdu velice krátce a stručně. Jen několik faktů, které tu zazněly.
Pokud jde o soběstačnost, tak je to oblast např. masa, o které hovořil pan poslanec Bendl, kde nejsme soběstační např. ve výrobách vepřového masa.
Pokud jde o strategii pro růst, tak samozřejmě i já jsem několikrát veřejně deklaroval, že jsou dokumenty a jsou věci, na které nelze pohlížet podle toho, za kterého ministra vznikly, ale je důležité s nimi nadále pracovat a já se strategií pro růst rozhodně dále pracovat chci. ***