(19.50 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Když se podíváme na dnešní Šumavu, na to, že po orkánu Kyrill je téměř 20 tisíc hektarů jejího území suchých, je to suchý les sežraný kůrovcem, tak vidíme, že minimálně to jedno z těch poslání, a to zachování typického vzhledu krajiny, bylo porušeno. Šumavu naši předkové vnímali jako zelenou - a teď ji vidíme jako šedou. Já si myslím, že by se vláda měla ujmout této zakladatelské pravomoci a této zakladatelské funkce.
Jako představitel krajské samosprávy jsem opakovaně apeloval na vládu, aby se zabývala problematikou Národního parku Šumava ve sboru, aby se k ní vyjadřoval nejenom resortní ministr životního prostředí, ale také ministři ostatní, ministr zemědělství, ministr místního rozvoje, ministr zahraničí, protože lýkožrout z Národního parku Šumava zalétá k našim sousedům a dělá jim škody v lese atd. Bohužel se mi to nikdy nepodařilo, a proto si dovoluji využít této své pozice a apelovat na tuto vládu, aby se Národním parkem Šumava zabývala. A proto mi také podobně jako paní poslankyni Konečné vadí, že není v programovém prohlášení nic nejenom o národním parku, ale ani o ostatních chráněných územích uvedeno. To tam prostě chybí. Je to možné vysvětlit tím, že to vláda považuje za problém marginální. Je to 70 tisíc hektarů, včetně CHKO 100 tisíc hektarů. Není to tak velké území. Nebo také je možné, že se vláda nechce této své odpovědnosti ujmout, že ji chce svěřit panu ministrovi. Myslím, že tím porušuje svoji odpovědnost, protože ona ji zřídila kdysi dávno vládním nařízením. A nebo je také možné, že chce řešit tuto situaci novým nástrojem a tím je předložení, zpracování zákona o národním parku. Tady je třeba říci, že z návrhů, ke kterým bylo postupně dojito, ke kterým celá ta velká skupina všech, kteří na tom pracovali, dospěli, tak ten poslední návrh má významnou podporu šumavských obcí, všech návštěvníků Šumavy, ale i vědeckých odborníků z ochrany životního prostředí a lesnictví.
Já si myslím, že pan ministr životního prostředí je v poměrně těžké situaci, protože jej jako první oslovili ekologičtí aktivisté a předložili mu své názory. Je velmi těžké jejich intenzivnímu tlaku odolat. A já si myslím, že jakkoli asi nečekáte, dámy a pánové, že pointou mého vystoupení bude vyslovení důvěry vládě, to určitě nebude, k tomu se nechystám, tak mi přesto dovolte, abych, paní předsedající vaším prostřednictvím, panu ministrovi životního prostředí nabídl v této věci, která je tak důležitá pro nás všechny, kteří máme rádi zelenou Šumavu, kteří nesouhlasíme s tím šíleným gigantickým experimentem přeměny její valné části na divočinu, tak abych vám, pane ministře prostřednictvím paní předsedající, nabídl svoji spolupráci.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Můžete se na členy vlády obracet přímo.
Prosím k mikrofonu pana poslance Jiřího Pospíšila, který je přihlášen do rozpravy, a prosím, aby se připravila paní poslankyně Markéta Adamová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych také uvedl několik poznámek k probíhající diskusi nad vládním prohlášením.
V zásadě debatujeme už téměř půl dne a já tady nebudu opakovat obecné politické námitky proti této vládě a proti vládnímu prohlášení, které tato vláda předložila. Souhlasím s tím, co zde říkali moji kolegové z opoziční pravice, že tato vláda jen obtížně může splnit sliby, které jsou v daném dokumentu obsaženy. Zkrátka není možné naplnit sliby obsažené ve vládním prohlášení - nezvyšovat daně a současně nezvedat státní dluh. To je zkrátka základní věc, základní faktor, který se vine celou dnešní debatou. Stejně tak není možné zavírat oči nad tím, že jeden z klíčových členů vlády je v mimořádném střetu zájmů, a to bude pravděpodobně po celou dobu výkonu své funkce.
Abych do této debaty něčím přispěl, něčím, co zde dosud nebylo řečeno, tak své vystoupení zaměřím na jednu konkrétní kapitolu, která by zde měla být podle mého názoru také debatována, neboť nejen ekonomikou člověk je živ, ale též právo a justice patří ke klíčovým fenoménům funkční společnosti a bez funkční justice a demokratického právního státu zkrátka nelze budovat prosperující společnost. Proto mi dovolte, abych se ve svém krátkém vystoupení zaměřil na jednu kapitolu, a to kapitolu číslo 3.11, která obsahuje sliby této vlády ve vztahu k justici a nese název Ministerstvo spravedlnosti. Bohužel zde není paní ministryně spravedlnosti, ale já doufám, že si mé vystoupení přečte ve stenozáznamu a třeba některé moje názory a pohledy a hlavně v druhé části mé rady při výkonu své funkce využije.
Kapitola, která se jmenuje Ministerstvo spravedlnosti, je bohužel velmi krátká. Je to půl stránky a obsahuje šest velmi obecných tezí. V zásadě tak na této jedné kapitole lze demonstrovat celkový problém vládního prohlášení: vládní prohlášení velmi obecné, chybí zde konkrétní návrhy řešení. Tedy těžko lze polemizovat s obecným, řekněme, ustanovením, s obecnou tezí, která má spíše proklamativní charakter. Všichni chceme zkracovat délku soudního řízení. Debata ovšem je, jakými konkrétními prostředky toho dosáhneme. A to je problém, který já zde vidím. Zkrátka a dobře text vládního prohlášení třeba ve vztahu k tomuto resortu, k resortu Ministerstva spravedlnosti, je velmi obecný.
Dovolte mi tedy nejprve stručný komentář k tomu, co v materiálu je, k justici, a pak několik vět, co tam není, ale podle mého subjektivního názoru, názoru člověka, který ve dvou vládách odpovídal za resort spravedlnosti, by býti mělo nebo alespoň mohlo. Tedy budou to jakési rady a doporučení.
Kapitola 3.11 začíná odstavcem, který se týká exekutorů. Je to dneska módní, je to dneska častá věc. Všichni exekutory kritizují. Já si myslím, že je dobře, pokud se tato vláda bude exekutorům věnovat. Nicméně by bylo fajn, aby se tomu opravdu věnovala zodpovědně, tedy aby se opravdu vyhodnotilo to, jak vypadá současná právní úprava práva, která upravuje postavení a pravomoci exekutorů, a abychom zde pouze populisticky proti exekutorům nebojovali ve snaze získat politické body a výsledkem nebylo to, že se sníží vymahatelnost práva v této zemi.
Dámy a pánové, já zde nechci v žádném případě obhajovat exekutory. Je s nimi spojena celá řada problémů. Ale oni před několika lety, za vlády sociální demokracie v roce 2001, nevznikli náhodně. Vznikli proto, že vymahatelnost práva v této zemi byla velmi nízká. Tedy je třeba kultivovat prostředí exekutorů, kultivovat právní předpisy, které upravují jejich pravomoci a působnost, nicméně jejich rušení bych považoval za věc, která by se dlouhodobě této zemi vymstila.
Vláda přímo píše - cituji: "Vláda posílí dozor nad činností exekutorů." Zde bych doporučoval, aby byl obnoven a znovu posílen odbor státního dohledu, který za vlády ODS na Ministerstvu spravedlnosti působil, a ve své době jsme podali celou řadu kárných žalob na exekutory. Bohužel v posledním roce tento obor nefunguje, a je třeba tedy podle mého názoru se zabývat tím, kdo a v jaké podobě bude kárné žaloby na exekutory znovu podávat.
Vláda ve svém materiálu v bodě dva - budu těch šest bodů velmi stručně komentovat - hovoří o nutnosti udělat analýzu občanského zákoníku. S tím souhlasím a myslím si, že je velmi dobré, že vláda toto vnímá jako jeden z důležitých bodů v oblasti justice, že nebudeme svědky toho, že se občanský zákoník zde na koleni bude skrze různé poslanecké novely upravovat, vylepšovat a napravovat. ***