(18.30 hodin)
(pokračuje Grospič)
Vnímám rozměr vládního prohlášení v tom, že například k exekucím se tam hovoří o tom, že v oblasti správního řízení bude upřednostňován oficiální výkon exekucí pomocí správního řízení a správních institucí. To je možná takové nakročení, které se v programovém prohlášení vlády objevuje, ale vnímám velice negativně onen rozměr, který skutečně možná vznikl tím, že si někdo vzal pastelku, podtrhal koaliční smlouvu; možná někdo, ani ne ve zlém úmyslu, když sestavoval, vědom si zadání svého úkolu, vládní prohlášení pro vládu, a možná je skutečně tristní, že ani vláda, ani její členové a ani koalice se příliš nezabývali vlastním čtením vládního prohlášení, protože pod tlakem, který zde vytvářel i prezident ČR, spěchali příliš na to, aby ani nevyužili oné třicetidenní lhůty, kterou Ústava dává vládě k tomu, aby se ucházela o důvěru Poslanecké sněmovny.
Já tady vidím jeden velký rozměr, který možná bude stát jako prubířský kámen před touto Poslaneckou sněmovnou v nadcházejícím volebním období, a ten rozměr znamená v přístupu ke změnám Ústavy ČR v souvislosti právě s prezidentskou volbou, s postavením prezidenta republiky, s naplněním Ústavy například v oblasti referenda, ale také především kompetencí mezi vládou, předsedy komor Parlamentu a také třeba i mezi soudcovskou mocí, ale především výkonem funkce prezidenta. V této souvislosti si myslím, že není dobré volit nadále cestu, jakou zvolila budoucí vládní koalice v případě služebního zákona, i když vnímám onen tlak prezidenta ČR, že byl veden myšlenkou výrazně proevropskou a chtěl dosáhnout toho, že tento zákon se co nejrychleji vrátí na půdu Poslanecké sněmovny poté, co byla rozpuštěna, a stane se nosnou nití, kterou bude zosobňovat on určitou vírou, která nás bude posouvat směrem k EU, ale myslím si, že cesta, která byla zvolena, je výrazně nešťastná, když se služební zákon nese vírou pozměňovacích návrhů jedné z vládních stran a předpokládá se automaticky rozsáhlý komplexní pozměňovací návrh k předložené novele, který už bude mít ale punc projednání ve vládě ČR. Jsou to momenty, které byly tolikrát kritizovány i na pravicových vládách v minulém sedmiletém období, které byly tolikrát kritizovány v rovině politiky vládních stran a byly kritizovány i z řad sociální demokracie.
Myslím si, že v tento moment by sociální demokracie možná nemusela tak výrazně v zájmu sestavení vlády, předsednictví této vlády, se podvolovat některým dalším subjektům, ať už to je KDU-ČSL, nebo hnutí ANO. Koneckonců ten praktický rozměr tohoto podvolování vidíme i v přístupu k církevním restitucím. Sliby jsou minulostí, závazky k občanům jsou hlubokou minulostí a realita je pragmaticky jiná. Nikdo nedosáhne změn zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, protože není nosným tématem z hlediska jednoho subjektu, který sestavuje vládní koalici. Tristní dopad, který bude do společnosti, který se prohloubí v závazcích vlády, ukazuje například dnešní rozhovor v Lidových novinách s jedním ze zástupců katolické církve, který má na starost správu majetku v jižních Čechách. Církve, zejména římskokatolická církev, budou dál stupňovat svou agresivitu ve vztahu k potenciálním majetkovým nárokům vůči českému státu a nebude otázka znít do budoucna tak, jestli na to má český stát, ale nakolik český stát dokáže být suverénní vůči tomu, co mu budou diktovat jiné organizace, jiné státní útvary, například náboženský stát Vatikán, z hlediska politiky právě církve římskokatolické, a to si myslím, že není dobrý rozměr pro český stát.
Chtěl bych říci, že sliby se rozcházejí i se závazky vlády v jiných oblastech, například ve vztahu i k Severoatlantické alianci a našim členstvím v různých zahraničních misích. To jsou všechno vážné důvody pro to, aby přes dovedně a obecně formulované sliby, řadu nadějí, které může vzbuzovat vládní prohlášení a sestavení vládní koalice tváří v tvář sedmi letům vlády pravice v ČR, ale na druhou stranu se bude možná příkře rozcházet s očekáváním. Proto nemohu této vládě vyslovit důvěru. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem se do diskuse přihlásil pan poslanec Karel Schwarzenberg. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, pane ministerský předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si teprve tak pozdě se přihlásit ke slovu, neboť jsem zaznamenal, ve vládním programu je zahraniční politika na posledním místě a je také obsažena pouze v půlstránce tohoto malého sešitku (ukazuje), z čehož odvozuji, jakou důležitost přikládá tato vláda zahraniční politice, tak jsem si řekl, tak se uskromním taktéž.
Nicméně i v tomto krátkém odstavci je několik zajímavých míst. Začíná to větou: Za zahraniční politiku je primárně odpovědná vláda ČR. Tak bych rád věděl, kdo je sekundárně, kdo je terciárně odpovědný za zahraniční politiku ČR. Snad by bylo dobré k vládnímu prohlášení přidat malý seznam všech, kteří v budoucnosti budou odpovídat za českou zahraniční politiku, abychom my ubozí opoziční poslanci se v tom vyznali, koho na co se můžou zeptati.
Za druhé. Od roku 1990, od prezidenta Václava Havla, ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, byl v nejlepší tradici české zahraniční politiky boj za lidská práva všude na světě. Toto stanovisko jsme hájili proti bohatým i chudým státům, proti mocným i méně významným státům. Tudíž mě zajímalo, co bude státi o lidských právem v tomto programu: "Budeme podporovat dodržování lidských práv ve světě." To je hezké, že to budeme podporovat, nebudeme je potlačovat. "Zvláštní důraz budeme klást na úctu k jednotlivci." Já bych prosím rád věděl definici úcty k jednotlivci v lidských právech na světě, co tato věta znamená, co znamená úcta k jednotlivci.
Pak jsou pouze zmíněna tzv. sekundární lidská práva jako ekonomická, životní prostředí a práva sociální. Všechno to jsou důležité věci, ale přece jenom v první řadě jsou primární lidská práva. Je tady otázka potlačovaných menšin na celém světě, potlačování žen atd. Já bych velice rád měl tady opravdu trošku rozšířený seznam lidských práv a obzvláště důraz na primární lidská práva, která bychom měli podporovat. ***