(16.10 hodin)
(pokračuje Prachař)
Co se týká výše sazeb a vůbec příjmů zdrojů do státního rozpočtu, v roce 2011 bylo z iniciativy ČESMADu vyvolané jednání se státní správou a s Ministerstvem dopravy a s panem ministrem Bártou byla uzavřena smlouva na dobu čtyř let s tím, že výše mýta zůstane stabilní pro ekologickou třídu Euro 5. Evropská unie a všichni výrobci začali vyrábět auta s ekologickými třídami Euro 5 a v podstatě v dnešní době nižší vozidlo s ekologickou třídou už ani nepřihlásíte do systému. Tím pádem nám narostl počet ekologických vozidel až na 64 %. Na výběru mýta se nepodílejí jen čeští dopravci, ale podílejí se i tranzitující dopravci. Tady výběr mýta není jen otázka jen sazeb, ale je to také otázka, jestli tranzitující dopravci chtějí přes Českou republiku jezdit, a to je problém infrastruktury.
Co se týká možností úpravy cen během trvání této smlouvy se státem, ve smlouvě se píše o tom, že stát mohl zvyšovat meziročně výběr mýta o inflaci. Byla to jen nečinnost Ministerstva dopravy, které se tomuto nevěnovalo, a to není věcí ani ČESMADu ani Omega servisu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, za odpověď. Chci se zeptat paní poslankyně? Nebude doplňující otázka, dobře. Děkuji.
V tom případě další v pořadí je paní poslankyně Kateřina Konečná s interpelací na pana ministra Jana Mládka ve věci nového rámce pro energetiku Evropské unie. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, já bych úplně na úvod, i když si beru čas, chtěla poděkovat, protože za 12 let v této Sněmovně je to poprvé, kdy jsou přítomni všichni ministři na interpelacích. Byť tu chybí premiér, děkuji vládě, že toto bere vážně, nebylo to tu zvykem, někdy jste tu byli třeba úplně osamoceni.
Ale úplně na začátek. Evropská komise představila 22. ledna nový klimaticko-energetický balíček s řadou důležitých dokumentů pro budoucnost evropské energetiky. Evropský parlament potom 5. 2. schválil rezoluci k tomuto balíčku. Zveřejnily si tedy mj. cíle pro rok 2030. Evropské státy by se měly zavázat ke snížení 40 % emisí Cu2 oproti roku 1990 a hlavně tento balíček stanovil celoevropský cíl pro 27 % podílu obnovitelných zdrojů v energetice.
Cíl snížení emisí je snad pochopitelný, i když bych dovedla diskutovat o číslu. Ale vzhledem ke zkušenosti, kterou má Česká republika právě s obnovitelnými zdroji energie, mě nejen překvapilo hlasování našich europoslanců v Evropském parlamentu, ale chtěla bych se zeptat, jaké doporučení dá vaše ministerstvo panu premiérovi, který pojede na březnový summit, který může být vlastně tím posledním, který tyto věci ještě dovede zastavit. Protože pokud by energeticko-klimatický balíček zůstal tak, jak je nyní, tak se na mě nezlobte, ale nemohou platit vaše sliby z programového prohlášení o tom, že nebudete zvyšovat ceny energií a že nebudete zvyšovat životní náklady domácností, protože se to v nich prostě bude muset projevit. Takže co poradíte panu premiérovi? Předpokládám tedy, že se vás tedy zeptá jako ministra průmyslu a obchodu na tuto věc. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Pane ministře, máte slovo, poprosím vás o odpověď.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych na začátek zdůraznit, že vláda bere tuto situaci velmi vážně a bude se touto otázkou zabývat. Ve středu 22. ledna 2014 totiž Evropská komise vydala sdělení nastiňující budoucí politický rámec EU v oblasti klimatické a energetické politiky do roku 2030 na základě dosavadních zkušeností z naplňování cílů 20-20-20 klimaticko-energetického balíčku z roku 2008.
Komise navrhuje nový cíl redukce domácích emisí skleníkových plynů, a to o 40 %. Nicméně v rámci přípravy se diskutovala i 35% výše cíle ve srovnání s rokem 1990 s rozdělením na sektory zahrnuté v ETS, čili Emition Trading System, a nezahrnuté do ETS jako základ evropské klimatické a energetické politiky do roku 2030. Cíl by měl být splněn závazným evropským cílem podílu obnovitelných zdrojů ve výši minimálně 27 %, který by ovšem nebyl závazný pro jednotlivé členské státy. Otázka optimálního způsobu dosažení energetických úspor do roku 2030, včetně navržení cíle pro tuto oblast, bude podrobně analyzována v létě 2014 na základě přezkumu směrnice o energetické účinnosti.
Komise navrhuje nový rámec řízení, který by systémem konzultací s členskými státy vedl k tvorbě tzv. národních plánů pro konkurenceschopnou, bezpečnou a udržitelnou energii. Ty by měly zajistit naplnění cílů EU jak evropské závazky v podílu obnovitelných zdrojů a energetických úspor, tak cíle snížení emisí skleníkových plynů v sektorech mimo EU ETS. Pokud komise shledá plán nedostatečným, zahájí hlubší konzultační proces s cílem posílit obsah akčního plánu. Úvodní diskuse ministrů je očekávána na Radě pro konkurenceschopnost 20. února 2014, na Radě pro životní prostředí dne 3. března a na Radě pro energetiku dne 4. března 2014. Diskuse k rámci proběhne též na Evropské radě ve dnech 20. a 21. března 2014.
Nyní mi dovolte přiblížit pozici České republiky. Česká republika podporuje úzké provádění cílů klimaticko-energetického rámce s dalšími strategiemi EU zejména v oblasti průmyslové politiky a reindustrializace Evropské unie. Nejefektivnějším nástrojem by bylo stanovení pouze jednoho celoevropsky závazného cíle, jelikož vícenásobné cíle mnohdy působí protichůdně, navzájem tak snižují svoji efektivitu a zvyšují celkové náklady na jejich dosažení. Nejvhodnější je stanovení cíle EU pro snižování emisí skleníkových plynů ve výši 35 % oproti úrovni roku 1990. Vyšší, 40% závazek může Česká republika akceptovat jako ústupovou variantu pouze v případě dosažení celosvětové dohody o ochraně klimatu. K cíli 35 % se díky výhodné výchozí základně v roce 1990 Česká republika dostane dík stávajícím opatřením. Cíl 40 % je přijatelný pouze za předpokladu prodloužení platnosti opatření na ochranu energeticky náročného průmyslu a také za předpokladu, že rozdělení závazku bude respektovat vyšší nároky na plnění cíle v nových členských státech.
Pro případné stanovení si cíle pro podporu obnovitelných zdrojů dle návrhu Komise ve výši 27 % musí jako ústupová varianta jasně platit, že může být na úrovni EU pouze indikativní a nesmí se v budoucnu rozpadnout do národních závazných cílů. Cíl 27 % je pro ČR nepřijatelný, protože nelze garantovat, že další povinné navyšování obnovitelných zdrojů po roce 2020 lze v podmínkách ČR zajistit bez navyšování dodatečných nákladů. Nepodporujeme ani cíl na úrovni EU, protože by mohl implikovat takový budoucí vývoj, že by pouze stavěli v zemích s příhodnými podmínkami - Německo, Středomoří - a náklady na ně by sdílely všechny státy včetně ČR a jejich občanů.
Energetická účinnost a její zvyšování jsou dostatečně ošetřeny ve stávající legislativě, především ve směrnici o energetické účinnosti. ČR je proti dalším ambiciozním cílům, neboť přestože energetické úspory patří k prioritám naší energetické politiky, v případě konkrétních závazných cílů může jejich splnění přinést nedozírné náklady, podobně jako v minulosti v případě OZE. Proto preferujeme raději dohodu nad konkrétními smysluplnými opatřeními.
Na závěr mi dovolte krátké -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, omlouvám se, váš čas vypršel.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Pane předsedající, shrnutí nebude. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě je doplňující otázka. Určitě ještě dostanete prostor, pane ministře.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Dám doplňující otázku, protože bych shrnutí ráda slyšela. Hlavně bych ráda slyšela, že vláda v tomto bude jednotná a tak, jak pan ministr předeslal, bude opravdu postupovat, a to koordinovaně, včetně pana premiéra, který prozatím, pokud takto bude postupovat, vlastně popře hlasování svých vlastních poslanců v Evropském parlamentu, ale nicméně jeho věc.
Ale pane ministře, ještě bych se ráda zeptala na jednu věc mimo tuto oblast, ale příští týden interpelace nebudou a myslím si, že mi na ni odpovíte velmi jednoduše, a to je, proč jste stáhl zákon o významné tržní síle. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za doplňující otázku a poprosím vás, pane ministře ještě o odpověď. ***