(15.50 hodin)
(pokračuje Němeček)
Myslím si, že je to logické, protože pokud instituce špatně fungovala, pokud se tam děly věci, které se tam děly, tak to nebylo zcela jistě pouze vinou pana ředitele odvolaného, ale zodpovídá za to širší vedení. A já se nedivím novému řediteli, že chce mít kolem sebe lidi, kterým bude věřit a kde nebude mít obavu, že ho navezou do něčeho, co by pak nemuselo dobře dopadnout.
Ale já trochu navážu i na to, co tady zaznělo, o tom, že je to stabilní státní úřad, který pracuje, tak jak by měl, že jsou to zkušení úředníci. Ono to tak není. V SÚKL v roce 2013 byl takový personální vítr, když to nazvu, že si myslím, že málokterá státní instituce toto zažila. Počet zaměstnanců SÚKL se za rok zvýšil o 100 na 420 zhruba, aniž by se změnila agenda, a výsledky jsou takové, jaké jsou. Kromě toho shodou náhod z Ministerstva zdravotnictví z odboru farmacie a z dalších odešlo v průběhu roku 2013 18 lidí, vesměs všichni do vedoucích pozic SÚKL. Můžeme si to vyložit tak, že zjistili, že je práce na ministerstvu nebaví, že chtějí dále pomáhat zdravotnictví, a zjistili, že SÚKL je oblast, kde chtějí pomáhat a nezištně pracovat pro blaho systému. Samozřejmě, takto to můžeme dát. Myslím si ale, že změny, které tam proběhly právě v minulém roce, spojené s dalšími lidmi, dávají panu novému řediteli důvod, aby nějakým způsobem konal. Já samozřejmě po něm budu chtít informaci, jak to tedy plánuje dál, protože nejsem příznivcem nějakých zcela zásadních personálních změn. Nicméně pokud jde o to, že se tam vyměnilo v posledním roce poměrně zásadním způsobem celé vedení a přišlo, řekněme, v rámci jedné skupiny, tak asi se dá předpokládat, že pan ředitel takto musel konat.
Jinak musím znovu zdůraznit, že některé odchody se tam děly v rámci toho, že se lidé, když se dozvěděli, že dochází ke změnám, sami vzdali. To asi také není úplně standardní. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, má-li doplňující otázku. Nemá. Děkuji.
Přistoupíme k další, šestnácté interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat pana ministra Antonína Prachaře ve věci rychlodráhy Praha-Kladno. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, moje otázka je jednoduchá. Jsem si velmi vědom toho, že jste ve své funkci teprve krátce, a respektuji to, že nebudete mít žádné detailní informace k tomuto projektu. Přesto bych se vás chtěl zeptat.
Jedním z největších problémů Středočechů a Prahy je stav dopravní infrastruktury a její kvalita. A samozřejmě i řeknu četnost a kvalita spojení a šance lidí dostat se za prací či za zábavou atp. Jeden z projektů, který je dlouhodobě připravovaný v oblasti železnic, je to jeden z mála projektů, který v České republice je, řeknu, tak daleko, že je možné opravdu se vážně bavit o prosazení a schválení projektu Praha - Letiště Ruzyně - Kladno a tohoto železničního spojení, je v podstatě připravený, a mě by zajímal váš názor na to, zda tento projekt podporujete, či nikoliv, zdali je prioritou pro vás, či nikoliv, jak se díváte na jeho naplnění a co případně uděláte pro to, aby byl realizován. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra dopravy Antonína Prachaře o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat za tuto interpelaci. Praha je pravděpodobně jedno z mála měst, které nemá napojení centra města a letiště. Jenom bych chtěl shrnout, co se mi podařilo připravit za tak krátkou dobu v úřadu.
Železniční spojení Prahy, Kladna a letiště je v současné době řešeno tzv. studií proveditelnosti, která má název Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna. Pro zadavatele, Správu železniční dopravní cesty, ji zpracovává sdružení firem METROPROJEKT a SUDOP. Tato studie řeší záměr komplexně, tedy s ohledem na možné využití a propojení systému hromadné dopravy městské, regionální a dopravy individuální a se zřetelem na variantnost navrhovaných řešení. Cílem je zkvalitnění, skutečně zkvalitnění dopravy mezi Prahou a Kladnem a napojení letiště rychlou a kapacitní, nejlépe dálkovou železniční dopravou.
K časovému plnění. Studie proveditelnosti byla dokončena a odevzdána v prosinci roku 2013. V lednu 2014 byla předložena k připomínkování jednotlivým složkám Ministerstva dopravy, Správy železniční dopravní cesty a dalším zainteresovaným institucím, tak aby byla projednána a dopracována do závěrečné podoby. Poté bude sloužit jako podklad pro určení technického rozsahu jednotlivých staveb a k dalšímu sledování a jejich členění z hlediska další projektové a hlavně majetkoprávní přípravy.
Některé části železniční infrastruktury na tomto spojení jsou však v současné době už sledovány jako variantní a jsou začleněny do rozpisu projektové přípravy SŽDC, na nichž probíhají projektové práce. Jenom v krátkosti bych chtěl uvést čtyři takovéto záležitosti. Jedná se o rekonstrukci Negrelliho viaduktu. Tato stavba má schválený záměr projektu a v současné době běží výběrové řízení na zpracovatele projektu stavby a předpokládá se realizace v roce 2014 až 2016 s využitím financování zdrojů OPD1. Modernizace a dostavba železniční stanice Praha - Masarykovo nádraží. Stavba má zpracovaný záměr projektu a přípravnou dokumentaci. Předpokládá se žádost o vydání územního rozhodnutí v druhé polovině roku 2014 a po nabytí právní moci stavebního povolení v roce 2016, tak aby mohlo být v roce 2017 a 2018 realizováno, opět s možností financování z programu OPD2. Modernizace železniční stanice Praha-Bubny je v současné době ve zpracování záměru projektu. Modernizace železniční stanice Kladno, tato stavba řeší kromě samotné stanice i úsek pro zastávku Kladno-Ostrovec.
Chtěl bych jenom připomenout, že Ministerstvo dopravy bývá mnohdy neprávem kritizováno za svoji nečinnost, ale největší problém dneska máme v oblasti územních plánů krajů a katastrofální situace je v Jihomoravském kraji a druhý nejhorší je Středočeský kraj. Tady bych chtěl apelovat na pomoc vás poslanců. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec, prosím o jeho doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Já vám tu pomoc, byť jako opoziční poslanec, nabízím, pane ministře. Některé věci, o tom vím, v případě, že Středočeský kraj není dostatečně, řeknu, nápomocen a nemá zájem na tom, pomoci Ministerstvu dopravy v tom, aby na tomto projektu pokračovalo, budu jako poslanec využívat svého práva a interpelovat hejtmana Středočeského kraje, aby tomuto nebránil a aby se této věci věnoval. Vám děkuji za odpověď a doufám, že nezůstane do budoucna jenom u slov, ale že přijdou na řadu i činy a skutky, tak abychom opravdu rychlodráhu vybudovali. Myslím si, že si to ty desítky tisíc lidí, které jezdí denně do práce z Kladenska do Prahy a zpátky, zaslouží.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další interpelací se připraví paní poslankyně Gabriela Pecková. Bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.
Mám tedy ještě dvě omluvy. Paní poslankyně Jana Lorencová se omlouvá z dnešních odpoledních interpelací a od 15.30 z pracovních důvodů se omlouvá paní ministryně Věra Jourová.
Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Gabriela Pecková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já se na vás neobracím dnes s dotazem, kde vezmete chybějící finanční prostředky pro zdravotnický systém, které budou chybět zcela jistě po úplném odstranění zdravotních poplatků. Já se na vás obracím dnes z pozice lékaře, který je prakticky každodenně konfrontován s regulační funkcí poplatků.
Do zdravotnického systému vstupují tři základní subjekty. Pacient, který samozřejmě chce co nejdostupnější, nejkvalitnější péči, lékař, který chce co nejlepší péči svým pacientům poskytnout, a pojišťovna, která to celé musí zaplatit, a přitom disponuje jen zcela určitým balíkem peněz. Tento systém pochopitelně bez nějaké formy regulace by byl dlouhodobě neudržitelný. Pokusy pojišťoven přenést tuto regulaci přímo na poskytovatele, tedy nás lékaře, formou sankcí za překročení pojistného plánu, indukované péče nebo sankcemi za vyžádanou péči či preskripci vedou sice k omezení péče, ale bohužel často u pacientů, kteří ji nutně potřebují a jen z podstaty svého onemocnění jsou takzvaně drazí nebo měli tu smůlu, že onemocněli ke konci účtovacího období.
Ptám se proto, pane ministře, jakou formu regulace budete navrhovat, protože v programovém prohlášení vlády jsem nic takového nenalezla. A regulační funkci poplatky prostě měly a objektivně úspory do systému přinášely. Děkuji.***