(10.10 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Pro potřebu novelizace zákona připadá v úvahu tzv. sociální stipendium. Zde výši stipendia vymezuje přímo zákon číslo 111/1998 Sb. jen v případě podle § 91 odst. 2 písm. d), tedy v případě tíživé sociální situace studenta. Zákon uvádí, že stipendium podle odst. 2 písm. d) se přiznává též studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu, jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 korun se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce. Tato aktuálně platná úprava takzvaného sociálního stipendia pevně stanoveného a omezeného částkou 1 620 korun, uplatňovaná od roku 2006 po novelizaci zákonem č. 552/2005 Sb., byla poprvé pevně začleněna do zákona č. 111/1998 Sb. v důsledku přijetí zákona č. 261/2007 Sb. ze dne 19. září 2007, o stabilizaci veřejných rozpočtů.
Je zřejmé, že od roku 2007 do roku 2013 inflační tlaky a neustálé zdražování životních nákladů znamenaly pro sociálně slabé studenty a jejich rodiny neustále rostoucí zátěž, kupní síla v zákoně pevně stanovené částky 1 620 korun se do roku 2013 výrazně snížila. V období let 2006 až 2012 míra inflace podle Českého statistického úřadu v součtu dosáhla 19,3 %. Pro rok 2013 Ministerstvo financí udalo odhad míry inflace 2,1 %. To znamená, že k valorizaci původní částky sociálního stipendia 1 620 korun by bylo nutné zvýšit tuto částku o 347 korun na částku 1 967 korun. Současnou praxí, kdy je v zákoně stanovena pevná částka, z níž pak vycházejí vysoké školy, jsou studenti vysokých škol zjevně poškozováni.
Protože nelze uvažovat o tom, že novelizace zákona by se s ohledem na inflaci a zvyšování životních nákladů prováděla každoročně, bylo by vhodné provést novelizaci zákona, která by zakotvila mechanismus valorizace v zákoně uvedeného základu vždy každoročně podle inflace. S ohledem na tíživou situaci sociálně slabých rodin a studentů z těchto rodin lze doporučit novelizaci § 91 zákona č. 111/1998 Sb., pokud jde o stipendium v případě tíživé sociální situace studenta tak, aby základ činil 2 100 korun s možností vysokých škol přiznávat stipendium i vyšší, a přímo v zákoně byla stanovena valorizace základu vždy k 1. lednu následujícího roku o částku vyhlašovanou ministerstvem, která by kompenzovala a eliminovala vliv míry inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen.
Dámy a pánové, Rusnokova vláda ve svém stanovisku, kterým odmítla valorizovat sociální stipendia o inflaci a růst životních nákladů studentů, odhaduje, že zvýšení tohoto stipendia o 480 korun by mohlo zvednout roční náklady přibližně o 35 mil. korun. Prostředky nezbytné k pokrytí valorizace by si prý vyžádaly nutnost navýšit výdajový okruh vysoké školy v rozpočtové kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Argument vlády o údajném zvýšení ročních nákladů je ale nutné kvalifikovaně přezkoumat a s překvapením zjistíme, že oněch potřebných 35 mil. není de facto navýšením, ale pouhým neúplným návratem k rozpočtové hladině o pět let zpátky. Podle údajů samotného Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy totiž ještě v roce 2010 bylo na sociální stipendia studentů veřejných vysokých škol rozpočtováno 86 mil. korun a studentů soukromých vysokých škol přes 4 mil. korun, celkem tedy 90 mil. korun. Od té doby došlo k prudkému snížení výplaty těchto stipendií z 90 mil. korun na pouhých 50,5 mil. korun, mluvím o roce 2013, to je pokles o více než 45 %. S touto neuvěřitelně sníženou částkou, tedy pouhých 50,5 mil., kalkulovala vláda i pro rok 2014.
Nemusím asi zdůrazňovat, jak se vyvíjela inflace a růst životních nákladů studentů, ani nemusím jistě připomínat, že od roku 2007, kdy byla výše sociálního stipendia pevně určena, se významně rozšířil okruh rodin na hranici chudoby a v situaci sociální nouze. Také nejrůznější poplatky zaváděné vysokými školami a náklady na studium se spíše množily a rostly.
Předkládaný návrh na valorizaci léta nezvyšované částky sociálního stipendia o 480 korun, který si podle odhadu Rusnokovy vlády vyžaduje 35 mil. korun, tedy neznamená v porovnání jen s rokem 2010 navýšení. Zůstává stále o 5 mil. korun nutných výdajů níže, než se na tento účel rozpočtovalo ještě v roce 2010.
Mohl bych zde zmínit i další skutečnosti svědčící o tom, že ministerstvo a předchozí vlády tvrdě šetřily nejen na sociálně slabých studentech. V rozpočtovém okruhu sociální záležitosti studentů je podle údajů Ministerstva školství na rok 2014 vyčleněna celá 1 mld. a 92 mil. - opakuji, 1 mld. a 92 mil. - na stipendia pro studenty doktorských studijních programů, ale pouhých 50,5 mil. korun na sociální stipendia pro studenty bakalářských a magisterských programů včetně veřejných a soukromých vysokých škol, tedy takřka dvaadvacetkrát méně. Z čísel je zcela zřejmé, že předchozí vlády a ministři školství od roku 2007 hrubě neplnili ke studentům bakalářských a magisterských studijních programů povinnost valorizovat sociální stipendia. Tyto vlády a ministerstvo dokonce výdaje na sociální stipendia fakticky snižovaly. Je proto na odpovědnosti současné vlády a na odpovědnosti Poslanecké sněmovny, aby tento, podle mého názoru neudržitelný a neospravedlnitelný, postup zvrátily.
Stanovisko Rusnokovy vlády tvrdí, že sociální stipendium je pouze jedním z nástrojů posílení příjmů studentů z rodin s nejnižšími příjmy a že úpravu by měla řešit vládní novela zákona o vysokých školách. Taková novela se již léta připravuje. Něco o tom vím, a mohu proto konstatovat, že ministerstvo bez ohledu na naléhavou potřebu v ní s žádnou úpravou výše sociálního stipendia nepočítalo.
V odborné veřejnosti se už léta mluví o tom, že v českém školství vznikají sociální bariéry v přístupu ke vzdělávání a že je to špatné. Ani to ale nepohnulo žádnou z předchozích vlád, aby alespoň v nejnutnější míře valorizovala sociální stipendia studentů vysokých škol, natož aby je zvýšila a vytvářela podmínky, které by zajišťovaly rovnější šance v přístupu na školy a při samotném studiu těch, kdo mají sociální hendikep. S ohledem na situaci mám za to, že je nutné jednat bez zbytečného odkladu. Ten, kdo valorizovat sociální stipendia studentů bakalářských a magisterských studijních programů nechce, ten bude pochopitelně hledat nejrůznější výmluvy. Chci ale věřit, že takových v tomto novém složení Sněmovny nebude významnější skupina.
Se vší naléhavostí se na přítomné obracím: podpořte předkládaný návrh na valorizaci sociálního stipendia a podpořte to, aby bez zbytečných průtahů vstoupil v účinnost co nejdříve. ***