(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Proto i když jsme prohloubili a rozšířili možnost výdajových paušálů v roce 2006, tak se nezhroutil výběr daně z příjmů. Ten výběr daně z příjmů od fyzických osob podnikajících se zhroutil až za vlády Petra Nečase, začalo to už za vlády Mirka Topolánka v okamžiku, kdy se zrušila daňová progrese, zavedla se rovná daň a zrušila se tzv. minimální daň a ponechaly se ty velkorysé výdajové paušály tak, jak jsme je nastavili ještě za vlády sociální demokracie v roce 2006. A tehdy se ten výběr daně z příjmů fyzických osob podnikajících zhroutil, protože předtím, než vy jste zrušili progresi a zrušili minimální daň, stát ročně od OSVČ vybral asi 16 až 17 miliard korun. Hádejte, kolik stát vybral loni. Necelé 3 miliardy korun. Necelé 3 miliardy! Čili vybíralo se šestnáct sedmnáct, teď jsou to necelé tři miliardy korun. Je evidentní, že tady problém ve výběru daní existuje.
Druhý problém, který tady existuje, a vy jste se na něj ptala a já vám samozřejmě rád odpovím, se týká oné analýzy výběru daní od osob samostatně výdělečně činných. Je evidentní, že v naší zemi existují rozdíly v odvodovém zatížení zaměstnanců a OSVČ. Ty rozdíly mohou mít určité opodstatnění, protože zaměstnanci mají přirozeně vyšší daňovou zátěž, ale mají, řekněme, komfortnější podmínky v celé řadě oblastí než samostatně podnikající podnikatel. Ale je otázka, jestli je to zdůvodnitelné skutečně všude.
Já vám dám jeden konkrétní příklad, který se týká zdravotního pojištění. V oblasti zdravotního pojištění zaměstnanci platí v průměru vyšší sazby, OSVČ v průměru nižší sazby, ale jak OSVČ, tak zaměstnanci mají šanci čerpat naprosto stejnou zdravotní péči. To znamená, rozsah poskytované zdravotní péče je stejný jak u zaměstnanců, tak u OSVČ. Čili tady existují nerovnosti a my jsme se ve vládní koalici dohodli, že připravíme analýzu, která by přesně popsala, kde tyto nerovnosti vznikají. Rádi bychom otevřeli celospolečenskou diskusi nad tím, jak se do budoucna zdaňování OSVČ na jedné straně a zaměstnanců na straně druhé má vyvíjet. Ten problém tady reálně existuje, a řeknu vám, že tak jako třeba dnes živnostníci samozřejmě se obávají nebo pozorně sledují, co se bude dít s výdajovými paušály, tak stejně tak zaměstnanci jsou naštvaní, protože říkají: my jsme ti daňoví soumaři a my to tady vlastně všechno platíme a táhneme. Tady na to existují rozdílné pohledy.
My bychom rádi nejprve předložili analýzu, otevřeli debatu a nechceme zbrkle přistupovat k žádným opatřením.
A pokud jde o výdajové paušály, tak vás chci ujistit a stejně tak i všechny drobné podnikatele, že pokud jde o drobné živnostníky s malým obratem, tak těch se žádné negativní restrikce nedotknou. Proč? Já jsem přesvědčen o tom, že výdajové paušály nemají sloužit jako nástroj daňové optimalizace, že mají sloužit jako nástroj k zjednodušení administrativy pro podnikatele, aby finančnímu úřadu nemusel dokládat každý výdaj ve formě dokladu. Tady to výdajový paušál výrazně zjednodušuje, tu komunikaci mezi podnikatelem a finančním úřadem. Ale výdajový paušál by neměl pomáhat podnikatelům, kteří mají dostatek prostředků, mají velké obraty a mohou si samozřejmě najmout právníky, najmout daňové poradce a podobně a ta platba daní pro ně není administrativní problém. Takže je důležité, aby výdajové paušály do budoucna nadále pomáhaly drobným podnikatelům snižovat administrativní zátěž, ale neměly by být zneužívány jako nástroj daňové optimalizace u těch typů podnikatelů, kteří ve skutečnosti výdajové paušály nepotřebují, ale samozřejmě je přijímají jako určitý komfort, který jim umožňuje optimalizovat platbu daní státu.
To jsou úvahy, které máme. Chceme jednat rozumně, postupně a v žádném případě nechceme poškodit ty skutečné drobné podnikatele, řemeslníky, drobné živnostníky. Ti se nemusí obávat žádných negativních změn.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a táži se paní poslankyně Fischerové, zda chce položit předsedovi vlády doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane premiére, já vám děkuji za tu odpověď, ale přesto z vlastní zkušenosti vím, že je nesmírně důležité, aby lidé tu práci měli, i ti drobní živnostníci, a ten můj pohled je takový. Můj dotaz byl konkrétní, jestli ta analýza existuje. Čili jsem pochopila z vaší odpovědi, že zatím ne, protože kdyby ta analýza neproběhla dokonale, tak se obávám, že to nebude ani poznat, že se to opět někde v šedi rozplyne, ale koukám se na to tak svým pohledem, že je důležité, aby lidi, i ti drobní živnostníci, měli práci, mohli se o sebe postarat. Že to je pro náš stát celkově prospěšné.
Ale už ani nepokládám dotaz, spíš je to na dlouhou debatu, protože to není tak jednoduché a každý máme asi na to trochu jiný pohled, ale především jde o to, aby lidé byli schopni se o sebe postarat z mého pohledu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má pan premiér Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, možná vás to překvapí, ale já s vámi souhlasím. V situaci, kdy máme takto vysokou nezaměstnanost, jaká je dnes, kdy je tady skoro 600 tisíc lidí bez práce, v situaci, kdy ekonomika neroste, v zásadě stagnuje, ty růsty jsou velmi slabé, tak představa, že jakákoliv vláda zvýší zdanění drobných živnostníků, to by automaticky znamenalo, že je bude posílat na úřady práce. Proto také vláda nechce k žádnému takovému opatření přistoupit a velmi pečlivě bude v daňové oblasti zvažovat všechna opatření, která bude přijímat.
Analýza zatím zpracovaná není. Analýzy mají odbory, analýzy mají i zaměstnavatelé. Vládní analýza bude zpracována, bude to součástí programového prohlášení vlády a na základě této analýzy chceme otevřít diskusi. Protože skutečně u řady lidí je tady dnes pociťována jistá nespravedlivost z hlediska míry zdanění a těch odvodů, které platí do veřejných systémů.
A možná na závěr jenom jeden příklad, který je ale také důležitý a je potřeba o tom mluvit nahlas. Vyprávějí lidé, kteří pracují v České správě sociálního zabezpečení, řadu příkladů toho, kdy člověk, který v posledních dvaceti pětadvaceti letech fungoval jako živnostník, OSVČ, teď přijde a zeptá se na výměru svého důchodu, nebo je mu ten důchod dokonce už přímo oficiálně vyměřen, je šokován tím, jak ten důchod nízký. Řada živnostníků přirozeně ráda platí nižší odvody na sociální pojištění, ale neuvědomuje si důsledky, které to přinese v okamžiku, kdy půjdou do důchodu a kdy je jim ten starobní důchod vyměřen, a pak jsou šokováni tím, jak nízká částka je jim vyměřena. I tady by stát měl se svými občany jednat otevřeně a je potřeba říci živnostníkům celou pravdu: Ano, dnes můžete čerpat slevy na sociální pojištění, ale počítejte prosím s tím, že v okamžiku, kdy vám bude vyměřen starobní důchod, nemůžete počítat s tak vysokým starobním důchodem, který třeba dostane váš kolega zaměstnanec, byť to můžete vnímat jako nespravedlivé.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí poslanec Jan Zahradník, který byl vylosován na sedmém místě. Připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, když jsem přemýšlel nad tím, jakou otázku položím panu premiérovi při své první účasti na ústních interpelacích, tak mě napadalo více témat, ale nakonec převážilo téma jediné, které je pro mne jako poslance zvoleného v Jihočeském kraji nejdůležitější, a tím tématem je dopravní napojení jižních Čech jednak na centrum naší republiky, na Prahu, a dále pak na evropskou dálniční síť, to znamená na jih, na hornorakouský Linec.
Proto si dovolím panu premiérovi otázku, v jakém pořadí na přehledu priorit vlády, kterou vede, se nachází stavba dálnice D3 a na ni navazující rychlostní komunikace R3, a zároveň také jaké místo v pořadí těchto priorit má stavba rychlostní komunikace R4, která propojuje Písek a Prahu z jihozápadu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já pokládám za zcela logické, že se jako bývalý hejtman Jihočeského kraje ptáte na důležitou státní infrastrukturní stavbu, která je nepochybně klíčová pro budoucnost jižních Čech, ale také pro naše spojení s Rakouskem.
První věc, kterou bych chtěl říci, to, co není úplně pozitivní zpráva, je, že podle informací, které jsem dostal, rakouská strana podle dosavadních jednání, která byla vedena zejména v roce 2013, počítá s tím, že ten příhraniční úsek bude z rakouské strany investován až po roce 2018, to znamená je tam perspektiva zhruba roku 2018 z pohledu dokončení dálnice z rakouské strany. Pokud jde o českou stranu, mohu vás ujistit, že intenzivně probíhá příprava výstavby dalších úseků dálnice D3. ***