(14.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Neznamená to ale v žádném případě, že bychom se vzdávali možnosti návrhy zákonů upravit v rámci legislativního procesu na základě jednání na půdě Poslanecké sněmovny, ta možnost je vždy otevřena a samozřejmě nechci vylučovat, že i vládní koalice se tady dohodne na společných pozměňovacích návrzích, které bude v rámci legislativního procesu předkládat. Myslím, že zejména u zákonů, které tato koalice a tato vláda zdědila po vládě předchozí, je to logické.
Rád bych také dopředu avizoval, že u těch vládních návrhů zákonů, které bude předkládat nová vláda, bychom rádi i na základě koaliční smlouvy upřednostnili standardní legislativní proces tak, abychom pokud možno do těch návrhů, které nová vláda už předloží Poslanecké sněmovně, nemuseli žádným rozsáhlejším způsobem zasahovat a nezvyšovali tak určitý chaos a složitost už beztak komplikovaného legislativního procesu. Ale v těchto případech bych si rád dopředu vyhradil možnost ještě do nich případně zasáhnout a nepochybně také o těchto návrzích může proběhnout legitimní politická debata na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan ministr Dienstbier. Připraví se pan předseda klubu TOP 09 Kalousek.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, už jenom stručně doplním to, k čemu vystupoval pan předseda vlády. Já bych chtěl upozornit, že řada norem, které vláda nestáhla, tak jsou čistou transpozicí evropského práva, v některých případech už dokonce uplynula transpoziční lhůta, tedy Česká republika je v prodlení s plněním svých závazků vůči Evropské unii. Myslím si, že by nebylo racionální tyto návrhy stahovat a předkládat je znovu v zásadě ve stejné podobě, protože to, co se musí transponovat, by se těžko napsalo legislativně nějakým jiným způsobem. Je tam i celá řada norem, které mají spíše technickou povahu, na kterých si myslím, že bude shoda napříč politickým spektrem, tak ani zde nebyl žádný důvod tyto návrhy stahovat z Poslanecké sněmovny.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Kalousek, potom pan předseda Stanjura.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já se přiznám, že mě trochu udivil dotaz pana kolegy Stanjury, protože podle mého názoru se ptal na něco, co je přece úplně jasné. Vláda má dvě možnosti. Buď návrhy zákonů, se kterými nesouhlasí, stáhnout, anebo návrhy zákonů, se kterými se ztotožní, převzít za zákony svoje, předkládat je jako návrhy vládní a nést za ně politickou odpovědnost. Jménem vlády, a zcela jistě této vlády - ještě jednou blahopřeji ke jmenování - jménem vlády to tady budou předkládat jednotliví ministři, kteří sedí tady, ne ti ministři, kteří to předkládali do vlády. A tento osud měly všechny vlády, které přebíraly svoji funkci během legislativního procesu během jednoho volebního období, protože to není poprvé, kdy se během jednoho volebního období střídají vlády. A budou to samozřejmě návrhy této vlády. A já naprosto chápu, že se vláda ztotožní a vezme za svůj transpozici do legislativy Evropské unie zrovna tak, jako když například, uvádím pouze jako příklad, pan ministr školství tady bude jménem vlády obhajovat návrh zákona pro jednoho jediného člověka, ústavního činitele, kterému se nechce plnit jeho ústavní povinnosti, tak to prostě bude návrh této vlády a tato vláda za něj ponese politickou odpovědnost. Ne Rusnokova vláda. Sobotkova vláda. O tom prostě nemůže být pochyb.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych navázal na svého předřečníka. Já o tom pochyb nemám, ale protože jsem měl pochyby, zda to stejně chápe vládní koalice, tak jsem se přímo zeptal premiéra a odpověď jsem nedostal. To, že tady můžeme kterýkoliv návrh změnit a kterýkoliv z nás včetně členů vlády, kteří jsou poslanci, mohou podávat pozměňovací návrhy, to je přece naprosto jasné, legitimní a na to jsem se neptal. Já jsem chtěl, aby tady jasně zaznělo z úst premiéra, ne z opozičních úst, že to chápe stejně jako my, že návrhy, které zůstaly na programu, jsou návrhy Sobotkovy vlády.
Pan ministr Dienstbier předvedl oblíbenou politickou disciplínu, odpoví na něco jiného, než jaký zněl dotaz. Já jsem přece nevyzýval, ať se stáhnou zákony, ani jsem nevyzýval k tomu, aby někdo vysvětlil, proč některé zákony nebyly staženy. Prostě si nemusíme vysvětlovat a přesvědčovat se, jak probíhá legislativní proces. Zatím jasná odpověď nezazněla, přestože si myslím, že ta naše interpretace, ODS a teď i TOP 09, je správná, že všechny ty návrhy, které zůstaly na programu, jsou návrhy této Sobotkovy vlády, včetně návrhu toho, že jmenovat profesory má šéf Senátu, a v tomto případě je to návrh této vlády a nemůžeme říkat, to je minulá vláda a minulý ministr školství, protože tak to prostě není.
Nicméně musím konstatovat, že jsem se jasné odpovědi od premiéra nedozvěděl, nedočkal, aby řekl ano, já přebírám jako šéf vlády plnou politickou odpovědnost za všechny návrhy zákonů, které jsme nechali na programu. Přestože je to tak triviální a tak jednoduché, tak vidíte, že někteří to chápou jinak a říkají: my si vyhrazujeme právo na to.
Abychom to s tou pochvalou pracovitosti tak nepřeháněli, tak u každého návrhu zákona je datum, kdy byl rozdán poslancům. Minimálně deset dnů to ví každý poslanec, takže říct, že chudák ministr na tom musel pracovat přes víkend... No, mohl na tom pracovat už, my jsme tu dohodu podepisovali 6. ledna, domluvili jste se někdy minulý prosinec, naprostá většina návrhů už tady byla od začátku ledna, takže každý z ministrů mohl měsíc přemýšlet o tom, zda ten návrh doporučí, nebo stáhne. Abychom sami sebe neuváděli v úžas, jak někdo pracoval o víkendu a v pondělí to už předložil. Mohl pracovat mnohem dříve. Pokud pracoval o víkendu, nic proti. Já myslím, že to zaslouží pochvalu, ale není to nic výjimečného.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já se velmi omlouvám. Je poněkud neobvyklé, snad se to nebude mnohokrát opakovat, aby se tu zásadně argumentačně střetli dva předsedové opozičních klubů. Ale já s vámi nemohu souhlasit, pane předsedo Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, neboť vy i teoreticky připouštíte, že mohou být dvě interpretace. To prostě není možné ani teoreticky bez ohledu na to, že se pan premiér nemůže vyjádřit. Českou vládu máme jenom jednu. Žádná jiná vláda to nebude. To znamená, vládní zákon může být pouze té vlády, kterou máme, a koneckonců bude ji obhajovat jeden z těch ministrů, který tady sedí. Nebude povolán pan ministr Fischer nebo pan ministr Štys, aby to tady doobhájili. Hájí to tato vláda, která tyto zákony přebírá, pokud je ovšem samozřejmě nebude chtít stáhnout ještě z prvého čtení, neboť během legislativního procesu vláda samozřejmě ten zákon stáhnout může. Ale pak už bude stahovat svůj zákon. Stále jsou to jeho zákony. To, že tam vládní koalice uplatní pozměňovací návrhy - takových návrhů vládních tady bylo mnoho a tím, že byly přijaty pozměňovací návrhy, třeba i komplexní pozměňovací návrh, nepřestal to být vládní návrh.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan premiér má slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, samozřejmě rozhádaná opozice, to je pro vládu velká výhoda. Já to beru jako dobrý začátek té dnešní debaty na půdě Poslanecké sněmovny.
Pouze bych si dovolil polemizovat s panem poslancem Kalouskem prostřednictvím pana předsedajícího v tom, že mít jednu vládu, pouze jednu vládu, je až taková samozřejmost. My jsme v naší zemi zažili velmi nedávno dokonce dva policejní prezidenty, za té předminulé vlády jsme měli dva státní tajemníky pro Evropu. Prostě k té schizofrenii tady v těch minulých měsících a letech docházelo. Já jsem rád, že teď tady máme jednu vládu, že to je vláda, která má mandát od občanů, vzešla z demokratických voleb, byla ustavena na základě většiny v Poslanecké sněmovně, a po pravdě řečeno, já nemám žádný důvod se omlouvat za to, že jsme nezvolili metodu "když se kácí les, tak létají třísky", a že jsme tedy všechny ty zákony plošně nestáhli jenom proto, že je předkládala vláda Jiřího Rusnoka. My jsme prostě udělali věcnou analýzu, podívali jsme se na ty návrhy racionálně a řekli jsme si, že koneckonců také stojí za to, abychom šetřili peníze, abychom šetřili čas ve státní správě. A řekněte mi, jaký by mělo smysl zejména u těch zákonů, které by zřejmě vláda musela předložit ve zcela stejné podobě, abychom utráceli peníze daňových poplatníků na to, aby se připravovaly znovu, aby se znovu psaly, předkládaly do legislativního procesu, když už je tady máme připravené, jenom je schválila vláda Jiřího Rusnoka? Uznávám, neměla důvěru Sněmovny, uznávám, nevzešla z voleb, byla jmenována prezidentem republiky.
A pokud jde o tu logiku přihlášení se vlády k návrhům jako celku, tak bych mohl velmi podobně argumentovat v okamžiku, kdy kterýkoliv z návrhů projde tady v prvním čtení v Poslanecké sněmovně a kdokoliv z vás nebude hlasovat pro jeho zamítnutí na základě návrhu na zamítnutí v legislativním procesu, tak automaticky by vlastně logicky přebíral odpovědnost za podobu návrhu zákona prostě proto, že souhlasil s tím, aby pokračoval dál v legislativním procesu a dál se tady v Poslanecké sněmovně projednával. ***